ശ്രീമദ്വാല്മീകീയ രാമായണേ അയോധ്യാകാണ്ഡമ് ।
അഥ ശതതമസ്സര്ഗഃ ।
ജടിലം ചീരവസനം പ്രാഞ്ജലിം പതിതം ഭുവി ।
ദദര്ശ രാമോ ദുര്ദര്ശം യുഗാന്തേ ഭാസ്കരംയഥാ ॥ 1 ॥
കഥഞ്ചിദഭിവിജ്ഞായ വിവര്ണവദനം കൃശമ് ।
ഭ്രാതരം ഭരതം രാമഃ പരിജഗ്രാഹ ബാഹുനാ ॥ 2 ॥
ആഘ്രായ രാമസ്തം മൂര്ധ്നി പരിഷ്വജ്യ ച രാഘവഃ ।
അങ്കേ ഭരതമാരോപ്യ പര്യപൃച്ഛത്സമാഹിതഃ ॥ 3 ॥
ക്വ നു തേഽഭൂത്പിതാ താത യദരണ്യം ത്വമാഗതഃ ।
ന ഹി ത്വം ജീവതസ്തസ്യ വനമാഗന്തുമര്ഹസി ॥ 4 ॥
ചിരസ്യ ബത പശ്യാമി ദൂരാദ്ഭരതമാഗതമ് ।
ദുഷ്പ്രതീകമരണ്യേഽസ്മിന് കിം താത വനമാഗതഃ ॥ 5 ॥
കച്ചിദ്ധാരയതേ താത രാജാ യത്ത്വമിഹാഽഗതഃ ।
കച്ചിന്ന ദീന സ്സഹസാ രാജാ ലോകാന്തരം ഗതഃ ॥ 6 ॥
കച്ചിത്സൌമ്യ ന തേ രാജ്യം ഭ്രഷ്ടം ബാലസ്യ ശാശ്വതമ് ।
കച്ചിച്ഛുശ്രൂഷസേ താത പിതരം സത്യവിക്രമമ് ॥ 7 ॥
കച്ചിദ്ധശരഥോ രാജാ കുശലീ സത്യസംങ്ഗരഃ ।
രാജസൂയാശ്വമേധാനാമാഹര്താ ധര്മനിശ്ചയഃ ॥ 8 ॥
സ കച്ചിദ്ബ്രാഹ്മണോ വിദ്വാന് ധര്മനിത്യോ മഹാദ്യുതിഃ ।
ഇക്ഷ്വാകൂണാമുപാധ്യായോ യഥാവത്താത പൂജ്യതേ ॥ 9 ॥
സാ താത കച്ചിത്കൌസല്യാ സുമിത്രാ ച പ്രജാവതീ ।
സുഖിനീ കച്ചിദാര്യാ ച ദേവീ നന്ദതി കൈകയീ ॥ 10 ॥
കച്ചിദ്വിനയസമ്പന്നഃ കുലപുത്രോ ബഹുശ്രുതഃ ।
അനസൂയുരനുദ്രഷ്ടാ സത്കൃതസ്തേ പുരോഹിതഃ ॥ 11 ॥
കച്ചിദഗ്നിഷു തേ യുക്തോ വിധിജ്ഞോ മതിമാനൃജുഃ ।
ഹുതം ച ഹോഷ്യമാണം ച കാലേ വേദയതേ സദാ ॥ 12 ॥
കച്ചിദ്ദേവാന്പിത്രൂന് മാതൃര്ഗുരൂന്പിതൃസമാനപി ।
വൃദ്ധാംശ്ച താത വൈദ്യാംശ്ച ബ്രാഹ്മണാംശ്ചാഭിമന്യസേ ॥ 13 ॥
ഇഷ്വസ്ത്രവരസമ്പന്നമര്ഥശാസ്ത്ര വിശാരദമ് ।
സുധന്വാനമുപാധ്യായം കച്ചിത്ത്വം താത മന്യസേ ॥ 14 ॥
കച്ചിദാത്മസമാ ശ്ശൂരാ ശ്ശ്രുതവന്തോ ജിതേന്ദ്രിയാഃ ।
കുലീനാശ്ചേങ്ഗിതജ്ഞാശ്ച കൃതാസ്തേ താത മന്ത്രിണഃ ॥ 15 ॥
മന്ത്രോ വിജയമൂലം ഹി രാജ്ഞാം ഭവതി രാഘവ ।
സുസംവൃതോ മന്ത്രധരൈരമാത്യൈ ശ്ശാസ്ത്രകോവിദൈഃ ॥ 16 ॥
കച്ചിന്നിദ്രാവശം നൈഷീഃ കച്ചിത് കാലേഽവബുധ്യസേ ।
കച്ചിച്ചാപരരാത്രേഷു ചിന്തിയസ്യര്ഥനൈപുണമ് ॥ 17 ॥
കച്ചിന്മന്ത്രയസേ നൈകഃ കച്ചിന്ന ബഹുഭിസ്സഹ ।
കച്ചിത്തേ മന്ത്രിതോ മന്ത്രോ രാഷ്ട്രം ന പരിധാവതി ॥ 18 ॥
കച്ചിദര്ഥം വിനിശ്ചിത്യ ലഘുമൂലം മഹോദയമ് ।
ക്ഷിപ്രമാരഭസേ കര്തും ന ദീര്ഘയസി രാഘവ ॥ 19 ॥
കച്ചിത്തു സുകൃതാന്യേവ കൃതരൂപാണി വാ പുനഃ ।
വിദുസ്തേ സര്വകാര്യാണി ന കര്തവ്യാനി പാര്ഥിവാഃ ॥ 20 ॥
കച്ചിന്നതര്കൈര്യുക്ത്യാ വാ യേ ചാപ്യപരികീര്തിതാഃ ।
ത്വയാ വാ തവാമാത്യൈര്ബുധ്യതേ താത മന്ത്രിതമ് ॥ 21 ॥
കച്ചിത്സഹസ്രാന്മൂര്ഖാണാമേകമിച്ഛസി പണ്ഡിതമ് ।
പണ്ഡിതോ ഹ്യര്ഥകൃച്ഛ്രേഷു കുര്യാന്നിശ്രേയസം മഹത് ॥ 22 ॥
സഹസ്രാണ്യപി മൂര്ഖാണാം യുദ്യുപാസ്തേ മഹീപതിഃ ।
അഥവാപ്യയുതാന്യേവ നാസ്തി തേഷു സഹായതാ ॥ 23 ॥
ഏകോഽപ്യമാത്യോ മേധാവീ ശൂരോ ദക്ഷോ വിചക്ഷണഃ ।
രാജാനം രാജപുത്രം വാ പ്രാപയേന്മഹതീം ശ്രിയമ് ॥ 24 ॥
കച്ചിന്മുഖ്യാ മഹാത്സ്വേവ മധ്യമേഷു ച മധ്യമാഃ ।
ജഘന്യാശ്ച ജഘന്യേഷു ഭൃത്യാഃ കര്മസു യോജിതാഃ ॥ 25 ॥
അമാത്യാനുപധാതീതാന്പിതൃപൈതാമഹാഞ്ഛുചീന് ।
ശ്രേഷ്ഠാഞ്ഛ്രേഷ്ഠേഷുകച്ചിത്വം നിയോജയസി കര്മസു ॥ 26 ॥
കച്ചിന്നോഗ്രേണ ദണ്ഡേന ഭൃശമുദ്വേജിതപ്രജമ് ।
രാഷ്ട്രം തവാനുജാനന്തി മന്ത്രിണഃ കൈകയീസുത ॥ 27 ॥
കച്ചിത്ത്വാം നാവജാനന്തി യാജകാഃ പതിതം യഥാ ।
ഉഗ്രപ്രതിഗ്രഹീതാരം കാമയാനമിവ സ്ത്രിയഃ ॥ 28 ॥
ഉപായകുശലം വൈദ്യം ഭൃത്യസന്ദൂഷണേ രതമ് ।
ശൂരമൈശ്വര്യകാമം ച യോ ന ഹന്തി സ ഹന്യതേ ॥ 29 ॥
കച്ചിദ്ധൃഷ്ടശ്ച ശൂരശ്ച മതിമാന് ധൃതിമാന് ശുചിഃ ।
കുലീനശ്ചാനുരക്തശ്ച ദക്ഷസ്സേനാപതിഃ കൃതഃ ॥ 30 ॥
ബലവന്തശ്ച കച്ചിത്തേ മുഖ്യാ യുധ്ദവിശാരദാഃ ।
ദൃഷ്ടാപദാനാ വിക്രാന്താസ്ത്വയാ സത്കൃത്യമാനിതാഃ ॥ 31 ॥
കച്ചിദ്ബലസ്യ ഭക്തം ച വേതനം ച യഥോചിതമ് ।
സമ്പ്രാപ്തകാലം ദാതവ്യം ദദാസി ന വിലമ്ബസേ ॥ 32 ॥
കാലാതിക്രമണാച്ചൈവ ഭക്തവേതനയോര്ഭൃതാഃ ।
ഭര്തുഃ കുപ്യന്തി ദുഷ്യന്തി സോഽനര്ഥ സ്സുമഹാന് സ്മൃതഃ ॥ 33 ॥
കച്ചിത്സര്വേഽനുരക്താസ്ത്വാം കുലപുത്രാഃ പ്രധാനതഃ ।
കച്ചിത്പ്രാണാം സ്തവാര്ഥേഷു സന്ത്യജന്തി സമാഹിതാഃ ॥ 34 ॥
കച്ചിജ്ജാനപദോ വിദ്വാന്ദക്ഷിണഃ പ്രതിഭാനവാന് ।
യഥോക്തവാദീ ദൂതസ്തേ കൃതോ ഭരത പണ്ഡിതഃ ॥ 35 ॥
കച്ചിദഷ്ടാദശാന്യേഷു സ്വപക്ഷേ ദശ പഞ്ച ച ।
ത്രിഭിസ്ത്രിഭിരവിജ്ഞാതൈര്വേത്സി തീര്ഥാനി ചാരകൈഃ ॥ 36 ॥
കച്ചിദ്വ്യപാസ്താനഹിതാന്പ്രതിയാതാംശ്ച സര്വദാ ।
ദുര്ബലാനനവജ്ഞായ വര്തസേ രിപുസൂദന ॥ 37 ॥
കച്ചിന്ന ലൌകായതികാന്ബ്രാഹ്മണാംസ്താത സേവസേ ।
അനര്ഥകുശലാ ഹ്യേതേ ബാലാഃ പണ്ഡിതമാനിനഃ ॥ 38 ॥
ധര്മശാസ്ത്രേഷു മുഖ്യേഷു വിദ്യമാനേഷു ദുര്ബുധാഃ ।
ബുദ്ധിമാന്വീക്ഷികീം പ്രാപ്യ നിരര്ഥം പ്രവദന്തി തേ ॥ 39 ॥
വീരൈരധ്യുഷിതാം പൂര്വമസ്മാകം താത പൂര്വകൈഃ ।
സത്യനാമാം ദൃഢ ദ്വാരാം ഹസ്ത്യശ്വരഥസങ്കുലാമ് ॥ 40 ॥
ബ്രാഹ്മണൈഃ ക്ഷത്രിയൈര്വൈശ്യൈ സ്സ്വകര്മനിരതൈസ്സദാ ।
ജിതേന്ദ്രിയൈര്മഹോത്സാഹൈര്വൃതാമാര്യൈ സ്സഹസ്രശഃ ॥ 41 ॥
പ്രാസാദൈര്വിവിധാകാരൈര്വൃതാം വൈദ്യജനാകുലാമ് ।
കച്ചിത്സുമുദിതാം സ്ഫീതാമയോധ്യാം പരിരക്ഷസി ॥ 42 ॥
കച്ചിച്ചൈത്യശതൈര്ജുഷ്ട സ്സുനിവിഷ്ടജനാകുലഃ ।
ദേവസ്ഥാനൈഃ പ്രപാഭിശ്ച തടാകൈശ്ചോപശോഭിതഃ ॥ 43 ॥
പ്രഹൃഷ്ടനരനാരീകസ്സമാജോത്സവശോഭിതഃ ।
സുകൃഷ്ടസീമാ പശുമാന്ഹിംസാഭിഃ പരിവര്ജിതഃ ॥ 44 ॥
അദേവമാതൃകോ രമ്യ ശ്ശ്വാപദൈഃ പരിവര്ജിതഃ ।
പരിത്യക്തോ ഭയൈസ്സര്വൈഃ ഖനിഭിശ്ചോപശോഭിതഃ ॥ 45 ॥
വിവര്ജിതോ നരൈഃ പാപൈര്മമ പൂര്വൈ സ്സുരക്ഷിതഃ ।
കച്ചിജ്ജനപദസ്സ്ഫീതഃ സുഖം വസതി രാഘവ ॥ 46 ॥
കച്ചിത്തേ ദയിതാസ്സര്വേ കൃഷിഗോരക്ഷജീവിനഃ ।
വാര്തായാം സംശ്രിതസ്താത ലോകോ ഹി സുഖമേധതേ ॥ 47 ॥
തേഷാം ഗുപ്തിപരീഹാരൈഃ കച്ചിത്തേ ഭരണം കൃതമ് ।
രക്ഷ്യാ ഹി രാജ്ഞാ ധര്മേണ സര്വേ വിഷയവാസിനഃ ॥ 48 ॥
കച്ചിസ്ത്രിയ സ്സാന്ത്വയസി കച്ചിത്താശ്ച സുരക്ഷിതാഃ ।
കച്ചിന്ന ശ്രദ്ധാസ്യാസാം കച്ചിദ്ഗുഹ്യം ന ഭാഷസേ ॥ 49 ॥
കച്ചിന്നാഗവനം ഗുപ്തം കച്ചിത്തേ സന്തി ധേനുകാഃ ।
കച്ചിന്ന ഗണികാശ്വാനാം കുഞ്ജരാണാം ച തൃപ്യസി ॥ 50 ॥
കച്ചിദ്ദര്ശയസേ നിത്യം മനുഷ്യാണാം വിഭൂഷിതമ് ।
ഉത്ഥായോത്ഥായ പൂര്വാഹ്ണേ രാജപുത്ര മഹാപഥേ ॥ 51 ॥
കച്ചിന്ന സര്വേ കര്മാന്താഃ പ്രത്യക്ഷാസ്തേഽവിശങ്കയാ ।
സര്വേ വാ പുനരുത്സൃഷ്ടാ മധ്യമേവാത്ര കാരണമ് ॥ 52 ॥
കച്ചിത്സര്വാണി ദുര്ഗാണി ധനധാന്യായുധോദകൈഃ ।
യന്ത്രൈശ്ച പരിപൂര്ണാനി തഥാ ശില്പിധനുര്ധരൈഃ ॥ 53 ॥
ആയസ്തേ വിപുലഃ കച്ചിത്കച്ചിദല്പതരോ വ്യയഃ ।
അപാത്രേഷു ന തേ കച്ചിത്കോശോ ഗച്ഛതി രാഘവ ॥ 54 ॥
ദേവതാര്ഥേ ച പിത്രര്ഥേബ്രാഹ്മണാഭ്യാഗതേഷു ച ।
യോധേഷു മിത്രവര്ഗേഷു കച്ചിദ്ഗച്ഛതി തേ വ്യയഃ ॥ 55 ॥
കച്ചിദാര്യോ വിശുദ്ധാത്മാ ക്ഷാരിത ശ്ചാപരകര്മണാ ।
അപൃഷ്ട ശ്ശാസ്ത്രകുശലൈര്ന ലോഭാദ്വധ്യതേ ശുചിഃ ॥ 56 ॥
ഗൃഹീതശ്ചൈവ പൃഷ്ടശ്ച കാലേ ദൃഷ്ടസ്സകാരണഃ ।
കച്ചിന്ന മുച്യതേ ചോരോ ധനലോഭാന്നരര്ഷഭ ॥ 57 ॥
വ്യസനേ കച്ചിദാഢ്യസ്യ ദുര്ഗതസ്യ ച രാഘവ ।
അര്ഥം വിരാഗാഃ പശ്യന്തി തവാമാത്യാ ബഹുശ്രുതാഃ ॥ 58 ॥
യാനി മിഥ്യാഭിശസ്താനാം പതന്ത്യശ്രൂണി രാഘവ ।
താനി പുത്രാന്പശൂന്ഘ്നന്തി പ്രീത്യര്ഥമനുശാസതഃ ॥ 59 ॥
കച്ചിദ്വൃദ്ധാംശ്ച ബാലാംശ്ച വൈദ്യാമുഖ്യാംശ്ച രാഘവ ।
ദാനേന മനസാ വാചാ ത്രിഭിരേതൈര്ബുഭൂഷസേ ॥ 60 ॥
കച്ചിദ്ഗുരൂംശ്ച വൃദ്ധാംശ്ച താപസാന് ദേവതാതിഥീന് ।
ചൈത്യാംശ്ച സര്വാന്സിധ്ദാര്ഥാന്ബ്രാഹ്മണാംശ്ച നമസ്യസി ॥ 61 ॥
കച്ചിദര്ഥേന വാ ധര്മമര്ഥം ധര്മേണ വാ പുനഃ ।
ഉഭൌ വാ പ്രീതിലോഭേന കാമേന ച ന ബാധസേ ॥ 62 ॥
കച്ചിദര്ഥം ച ധര്മം ച കാമം ച ജയതാം വര ।
വിഭജ്യ കാലേ കാലജ്ഞ സര്വാന്വരദ സേവസേ ॥ 63 ॥
കച്ചിത്തേ ബ്രാഹ്മണാ ശ്ശര്മ സര്വശാസ്ത്രാര്ഥകോവിദാഃ ।
ആശംസന്തേ മഹാപ്രാജ്ഞ പൌരജാനപദൈസ്സഹ ॥ 64 ॥
നാസ്തിക്യമനൃതം ക്രോധം പ്രമാദം ദീര്ഘസൂത്രതാമ് ।
അദര്ശനം ജ്ഞാനവതാമാലസ്യം പഞ്ചവൃത്തിതാമ് ॥ 65 ॥
ഏകചിന്തനമര്ഥാനാമനര്ഥജ്ഞൈശ്ച മന്ത്രണമ് ।
നിശ്ചിതാനാമനാരമ്ഭം മന്ത്രസ്യാപരിരക്ഷണമ് ॥ 66 ॥
മങ്ഗലാദ്യപ്രയോഗം ച പ്രത്യുത്ഥാനം ച സര്വതഃ ।
കച്ചിത്വം വര്ജയസ്യേതാന്രാജദോഷാംശ്ചതുര്ദശ ॥ 67 ॥
ദശപഞ്ചചതുര്വര്ഗാന്സപ്തവര്ഗം ച തത്ത്വതഃ ।
അഷ്ടവര്ഗം ത്രിവര്ഗം ച വിദ്യാസ്തിസ്രശ്ച രാഘവ ॥ 68 ॥
ഇന്ദ്രിയാണാം ജയം ബുദ്ധ്യാ ഷാഡ്ഗുണ്യം ദൈവമാനുഷമ് ।
കൃത്യം വിംശതിവര്ഗം ച തഥാ പ്രകൃതിമണ്ഡലമ് ॥ 69 ॥
യാത്രാദണ്ഡവിധാനം ച ദ്വിയോനീ സന്ധിവിഗ്രഹൌ ।
കച്ചിദേതാന്മഹാപ്രാജ്ഞ യഥാവദനുമന്യസേ ॥ 70 ॥
മന്ത്രിഭിസ്ത്വം യഥോദ്ദിഷ്ടൈശ്ചതുര്ഭിസ്ത്രിഭിരേവ വാ ।
കച്ചിത്സമസ്തൈര്വ്യസ്തൈശ്ച മന്ത്രം മന്ത്രയസേ മിഥഃ ॥ 71 ॥
കച്ചിത്തേ സഫലാ വേദാഃ കച്ചിത്തേ സഫലാഃ ക്രിയാഃ ।
കച്ചിത്തേ സഫലാ ദാരാഃ കച്ചിത്തേ സഫലം ശ്രുതമ് ॥ 72 ॥
കച്ചിദേഷൈവ തേ ബുദ്ധിര്യഥോക്താ മമ രാഘവ ।
ആയുഷ്യാ ച യശസ്യാ ച ധര്മകാമാര്ഥ സംഹിതാ ॥ 73 ॥
യാം വൃത്തിം വര്തതേ താതോ യാം ച നഃ പ്രപിതാമഹാഃ ।
താം വൃത്തിം വര്തസേ കച്ചിദ്യാച സത്പഥഗാ ശുഭാ ॥ 74 ॥
കച്ചിത്സ്വാദു കൃതം ഭോജ്യമേകോ നാശ്നാസി രാഘവ ।
കച്ചിദാശംസമാനേഭ്യോ മിത്രേഭ്യ സ്സമ്പ്രയച്ഛസി ॥ 75 ॥
രാജാ തു ധര്മേണ ഹി പാലയിത്വാ മഹാമതിര്ദണ്ഡധരഃ പ്രജാനാമ് ।
അവാപ്യ കൃത്സ്നാം വസുധാം യഥാവദിതശ്ച്യുത സ്സ്വര്ഗമുപൈതി വിദ്വാന് ॥ 76 ॥
ഇത്യാര്ഷേ ശ്രീമദ്രാമായണേ വാല്മീകീയ ആദികാവ്യേ അയോധ്യാകാണ്ഡേ ശതതമസ്സര്ഗഃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha śatatamassargaḥ |
jaṭilaṃ cīravasanaṃ prāñjaliṃ patitaṃ bhuvi |
dadarśa rāmo durdarśaṃ yugānte bhāskaraṃyathā || 1 ||
kathañcidabhivijñāya vivarṇavadanaṃ kṛśam |
bhrātaraṃ bharataṃ rāmaḥ parijagrāha bāhunā || 2 ||
āghrāya rāmastaṃ mūrdhni pariṣvajya ca rāghavaḥ |
aṅke bharatamāropya paryapṛcchatsamāhitaḥ || 3 ||
kva nu te'bhūtpitā tāta yadaraṇyaṃ tvamāgataḥ |
na hi tvaṃ jīvatastasya vanamāgantumarhasi || 4 ||
cirasya bata paśyāmi dūrādbharatamāgatam |
duṣpratīkamaraṇye'smin kiṃ tāta vanamāgataḥ || 5 ||
kacciddhārayate tāta rājā yattvamihā'gataḥ |
kaccinna dīna ssahasā rājā lokāntaraṃ gataḥ || 6 ||
kaccitsaumya na te rājyaṃ bhraṣṭaṃ bālasya śāśvatam |
kaccicchuśrūṣase tāta pitaraṃ satyavikramam || 7 ||
kacciddhaśaratho rājā kuśalī satyasaṃṅgaraḥ |
rājasūyāśvamedhānāmāhartā dharmaniścayaḥ || 8 ||
sa kaccidbrāhmaṇo vidvān dharmanityo mahādyutiḥ |
ikṣvākūṇāmupādhyāyo yathāvattāta pūjyate || 9 ||
sā tāta kaccitkausalyā sumitrā ca prajāvatī |
sukhinī kaccidāryā ca devī nandati kaikayī || 10 ||
kaccidvinayasampannaḥ kulaputro bahuśrutaḥ |
anasūyuranudraṣṭā satkṛtaste purohitaḥ || 11 ||
kaccidagniṣu te yukto vidhijño matimānṛjuḥ |
hutaṃ ca hoṣyamāṇaṃ ca kāle vedayate sadā || 12 ||
kacciddevānpitrūn mātṛrgurūnpitṛsamānapi |
vṛddhāṃśca tāta vaidyāṃśca brāhmaṇāṃścābhimanyase || 13 ||
iṣvastravarasampannamarthaśāstra viśāradam |
sudhanvānamupādhyāyaṃ kaccittvaṃ tāta manyase || 14 ||
kaccidātmasamā śśūrā śśrutavanto jitendriyāḥ |
kulīnāśceṅgitajñāśca kṛtāste tāta mantriṇaḥ || 15 ||
mantro vijayamūlaṃ hi rājñāṃ bhavati rāghava |
susaṃvṛto mantradharairamātyai śśāstrakovidaiḥ || 16 ||
kaccinnidrāvaśaṃ naiṣīḥ kaccit kāle'vabudhyase |
kacciccāpararātreṣu cintiyasyarthanaipuṇam || 17 ||
kaccinmantrayase naikaḥ kaccinna bahubhissaha |
kaccitte mantrito mantro rāṣṭraṃ na paridhāvati || 18 ||
kaccidarthaṃ viniścitya laghumūlaṃ mahodayam |
kṣipramārabhase kartuṃ na dīrghayasi rāghava || 19 ||
kaccittu sukṛtānyeva kṛtarūpāṇi vā punaḥ |
viduste sarvakāryāṇi na kartavyāni pārthivāḥ || 20 ||
kaccinnatarkairyuktyā vā ye cāpyaparikīrtitāḥ |
tvayā vā tavāmātyairbudhyate tāta mantritam || 21 ||
kaccitsahasrānmūrkhāṇāmekamicchasi paṇḍitam |
paṇḍito hyarthakṛcchreṣu kuryānniśreyasaṃ mahat || 22 ||
sahasrāṇyapi mūrkhāṇāṃ yudyupāste mahīpatiḥ |
athavāpyayutānyeva nāsti teṣu sahāyatā || 23 ||
eko'pyamātyo medhāvī śūro dakṣo vicakṣaṇaḥ |
rājānaṃ rājaputraṃ vā prāpayenmahatīṃ śriyam || 24 ||
kaccinmukhyā mahātsveva madhyameṣu ca madhyamāḥ |
jaghanyāśca jaghanyeṣu bhṛtyāḥ karmasu yojitāḥ || 25 ||
amātyānupadhātītānpitṛpaitāmahāñchucīn |
śreṣṭhāñchreṣṭheṣukaccitvaṃ niyojayasi karmasu || 26 ||
kaccinnogreṇa daṇḍena bhṛśamudvejitaprajam |
rāṣṭraṃ tavānujānanti mantriṇaḥ kaikayīsuta || 27 ||
kaccittvāṃ nāvajānanti yājakāḥ patitaṃ yathā |
ugrapratigrahītāraṃ kāmayānamiva striyaḥ || 28 ||
upāyakuśalaṃ vaidyaṃ bhṛtyasandūṣaṇe ratam |
śūramaiśvaryakāmaṃ ca yo na hanti sa hanyate || 29 ||
kacciddhṛṣṭaśca śūraśca matimān dhṛtimān śuciḥ |
kulīnaścānuraktaśca dakṣassenāpatiḥ kṛtaḥ || 30 ||
balavantaśca kaccitte mukhyā yudhdaviśāradāḥ |
dṛṣṭāpadānā vikrāntāstvayā satkṛtyamānitāḥ || 31 ||
kaccidbalasya bhaktaṃ ca vetanaṃ ca yathocitam |
samprāptakālaṃ dātavyaṃ dadāsi na vilambase || 32 ||
kālātikramaṇāccaiva bhaktavetanayorbhṛtāḥ |
bhartuḥ kupyanti duṣyanti so'nartha ssumahān smṛtaḥ || 33 ||
kaccitsarve'nuraktāstvāṃ kulaputrāḥ pradhānataḥ |
kaccitprāṇāṃ stavārtheṣu santyajanti samāhitāḥ || 34 ||
kaccijjānapado vidvāndakṣiṇaḥ pratibhānavān |
yathoktavādī dūtaste kṛto bharata paṇḍitaḥ || 35 ||
kaccidaṣṭādaśānyeṣu svapakṣe daśa pañca ca |
tribhistribhiravijñātairvetsi tīrthāni cārakaiḥ || 36 ||
kaccidvyapāstānahitānpratiyātāṃśca sarvadā |
durbalānanavajñāya vartase ripusūdana || 37 ||
kaccinna laukāyatikānbrāhmaṇāṃstāta sevase |
anarthakuśalā hyete bālāḥ paṇḍitamāninaḥ || 38 ||
dharmaśāstreṣu mukhyeṣu vidyamāneṣu durbudhāḥ |
buddhimānvīkṣikīṃ prāpya nirarthaṃ pravadanti te || 39 ||
vīrairadhyuṣitāṃ pūrvamasmākaṃ tāta pūrvakaiḥ |
satyanāmāṃ dṛḍha dvārāṃ hastyaśvarathasaṅkulām || 40 ||
brāhmaṇaiḥ kṣatriyairvaiśyai ssvakarmanirataissadā |
jitendriyairmahotsāhairvṛtāmāryai ssahasraśaḥ || 41 ||
prāsādairvividhākārairvṛtāṃ vaidyajanākulām |
kaccitsumuditāṃ sphītāmayodhyāṃ parirakṣasi || 42 ||
kacciccaityaśatairjuṣṭa ssuniviṣṭajanākulaḥ |
devasthānaiḥ prapābhiśca taṭākaiścopaśobhitaḥ || 43 ||
prahṛṣṭanaranārīkassamājotsavaśobhitaḥ |
sukṛṣṭasīmā paśumānhiṃsābhiḥ parivarjitaḥ || 44 ||
adevamātṛko ramya śśvāpadaiḥ parivarjitaḥ |
parityakto bhayaissarvaiḥ khanibhiścopaśobhitaḥ || 45 ||
vivarjito naraiḥ pāpairmama pūrvai ssurakṣitaḥ |
kaccijjanapadassphītaḥ sukhaṃ vasati rāghava || 46 ||
kaccitte dayitāssarve kṛṣigorakṣajīvinaḥ |
vārtāyāṃ saṃśritastāta loko hi sukhamedhate || 47 ||
teṣāṃ guptiparīhāraiḥ kaccitte bharaṇaṃ kṛtam |
rakṣyā hi rājñā dharmeṇa sarve viṣayavāsinaḥ || 48 ||
kaccistriya ssāntvayasi kaccittāśca surakṣitāḥ |
kaccinna śraddhāsyāsāṃ kaccidguhyaṃ na bhāṣase || 49 ||
kaccinnāgavanaṃ guptaṃ kaccitte santi dhenukāḥ |
kaccinna gaṇikāśvānāṃ kuñjarāṇāṃ ca tṛpyasi || 50 ||
kacciddarśayase nityaṃ manuṣyāṇāṃ vibhūṣitam |
utthāyotthāya pūrvāhṇe rājaputra mahāpathe || 51 ||
kaccinna sarve karmāntāḥ pratyakṣāste'viśaṅkayā |
sarve vā punarutsṛṣṭā madhyamevātra kāraṇam || 52 ||
kaccitsarvāṇi durgāṇi dhanadhānyāyudhodakaiḥ |
yantraiśca paripūrṇāni tathā śilpidhanurdharaiḥ || 53 ||
āyaste vipulaḥ kaccitkaccidalpataro vyayaḥ |
apātreṣu na te kaccitkośo gacchati rāghava || 54 ||
devatārthe ca pitrarthebrāhmaṇābhyāgateṣu ca |
yodheṣu mitravargeṣu kaccidgacchati te vyayaḥ || 55 ||
kaccidāryo viśuddhātmā kṣārita ścāparakarmaṇā |
apṛṣṭa śśāstrakuśalairna lobhādvadhyate śuciḥ || 56 ||
gṛhītaścaiva pṛṣṭaśca kāle dṛṣṭassakāraṇaḥ |
kaccinna mucyate coro dhanalobhānnararṣabha || 57 ||
vyasane kaccidāḍhyasya durgatasya ca rāghava |
arthaṃ virāgāḥ paśyanti tavāmātyā bahuśrutāḥ || 58 ||
yāni mithyābhiśastānāṃ patantyaśrūṇi rāghava |
tāni putrānpaśūnghnanti prītyarthamanuśāsataḥ || 59 ||
kaccidvṛddhāṃśca bālāṃśca vaidyāmukhyāṃśca rāghava |
dānena manasā vācā tribhiretairbubhūṣase || 60 ||
kaccidgurūṃśca vṛddhāṃśca tāpasān devatātithīn |
caityāṃśca sarvānsidhdārthānbrāhmaṇāṃśca namasyasi || 61 ||
kaccidarthena vā dharmamarthaṃ dharmeṇa vā punaḥ |
ubhau vā prītilobhena kāmena ca na bādhase || 62 ||
kaccidarthaṃ ca dharmaṃ ca kāmaṃ ca jayatāṃ vara |
vibhajya kāle kālajña sarvānvarada sevase || 63 ||
kaccitte brāhmaṇā śśarma sarvaśāstrārthakovidāḥ |
āśaṃsante mahāprājña paurajānapadaissaha || 64 ||
nāstikyamanṛtaṃ krodhaṃ pramādaṃ dīrghasūtratām |
adarśanaṃ jñānavatāmālasyaṃ pañcavṛttitām || 65 ||
ekacintanamarthānāmanarthajñaiśca mantraṇam |
niścitānāmanārambhaṃ mantrasyāparirakṣaṇam || 66 ||
maṅgalādyaprayogaṃ ca pratyutthānaṃ ca sarvataḥ |
kaccitvaṃ varjayasyetānrājadoṣāṃścaturdaśa || 67 ||
daśapañcacaturvargānsaptavargaṃ ca tattvataḥ |
aṣṭavargaṃ trivargaṃ ca vidyāstisraśca rāghava || 68 ||
indriyāṇāṃ jayaṃ buddhyā ṣāḍguṇyaṃ daivamānuṣam |
kṛtyaṃ viṃśativargaṃ ca tathā prakṛtimaṇḍalam || 69 ||
yātrādaṇḍavidhānaṃ ca dviyonī sandhivigrahau |
kaccidetānmahāprājña yathāvadanumanyase || 70 ||
mantribhistvaṃ yathoddiṣṭaiścaturbhistribhireva vā |
kaccitsamastairvyastaiśca mantraṃ mantrayase mithaḥ || 71 ||
kaccitte saphalā vedāḥ kaccitte saphalāḥ kriyāḥ |
kaccitte saphalā dārāḥ kaccitte saphalaṃ śrutam || 72 ||
kaccideṣaiva te buddhiryathoktā mama rāghava |
āyuṣyā ca yaśasyā ca dharmakāmārtha saṃhitā || 73 ||
yāṃ vṛttiṃ vartate tāto yāṃ ca naḥ prapitāmahāḥ |
tāṃ vṛttiṃ vartase kaccidyāca satpathagā śubhā || 74 ||
kaccitsvādu kṛtaṃ bhojyameko nāśnāsi rāghava |
kaccidāśaṃsamānebhyo mitrebhya ssamprayacchasi || 75 ||
rājā tu dharmeṇa hi pālayitvā mahāmatirdaṇḍadharaḥ prajānām |
avāpya kṛtsnāṃ vasudhāṃ yathāvaditaścyuta ssvargamupaiti vidvān || 76 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe śatatamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ शततमस्सर्गः ।
जटिलं चीरवसनं प्राञ्जलिं पतितं भुवि ।
ददर्श रामो दुर्दर्शं युगान्ते भास्करंयथा ॥ 1 ॥
कथञ्चिदभिविज्ञाय विवर्णवदनं कृशम् ।
भ्रातरं भरतं रामः परिजग्राह बाहुना ॥ 2 ॥
आघ्राय रामस्तं मूर्ध्नि परिष्वज्य च राघवः ।
अङ्के भरतमारोप्य पर्यपृच्छत्समाहितः ॥ 3 ॥
क्व नु तेऽभूत्पिता तात यदरण्यं त्वमागतः ।
न हि त्वं जीवतस्तस्य वनमागन्तुमर्हसि ॥ 4 ॥
चिरस्य बत पश्यामि दूराद्भरतमागतम् ।
दुष्प्रतीकमरण्येऽस्मिन् किं तात वनमागतः ॥ 5 ॥
कच्चिद्धारयते तात राजा यत्त्वमिहाऽगतः ।
कच्चिन्न दीन स्सहसा राजा लोकान्तरं गतः ॥ 6 ॥
कच्चित्सौम्य न ते राज्यं भ्रष्टं बालस्य शाश्वतम् ।
कच्चिच्छुश्रूषसे तात पितरं सत्यविक्रमम् ॥ 7 ॥
कच्चिद्धशरथो राजा कुशली सत्यसंङ्गरः ।
राजसूयाश्वमेधानामाहर्ता धर्मनिश्चयः ॥ 8 ॥
स कच्चिद्ब्राह्मणो विद्वान् धर्मनित्यो महाद्युतिः ।
इक्ष्वाकूणामुपाध्यायो यथावत्तात पूज्यते ॥ 9 ॥
सा तात कच्चित्कौसल्या सुमित्रा च प्रजावती ।
सुखिनी कच्चिदार्या च देवी नन्दति कैकयी ॥ 10 ॥
कच्चिद्विनयसम्पन्नः कुलपुत्रो बहुश्रुतः ।
अनसूयुरनुद्रष्टा सत्कृतस्ते पुरोहितः ॥ 11 ॥
कच्चिदग्निषु ते युक्तो विधिज्ञो मतिमानृजुः ।
हुतं च होष्यमाणं च काले वेदयते सदा ॥ 12 ॥
कच्चिद्देवान्पित्रून् मातृर्गुरून्पितृसमानपि ।
वृद्धांश्च तात वैद्यांश्च ब्राह्मणांश्चाभिमन्यसे ॥ 13 ॥
इष्वस्त्रवरसम्पन्नमर्थशास्त्र विशारदम् ।
सुधन्वानमुपाध्यायं कच्चित्त्वं तात मन्यसे ॥ 14 ॥
कच्चिदात्मसमा श्शूरा श्श्रुतवन्तो जितेन्द्रियाः ।
कुलीनाश्चेङ्गितज्ञाश्च कृतास्ते तात मन्त्रिणः ॥ 15 ॥
मन्त्रो विजयमूलं हि राज्ञां भवति राघव ।
सुसंवृतो मन्त्रधरैरमात्यै श्शास्त्रकोविदैः ॥ 16 ॥
कच्चिन्निद्रावशं नैषीः कच्चित् कालेऽवबुध्यसे ।
कच्चिच्चापररात्रेषु चिन्तियस्यर्थनैपुणम् ॥ 17 ॥
कच्चिन्मन्त्रयसे नैकः कच्चिन्न बहुभिस्सह ।
कच्चित्ते मन्त्रितो मन्त्रो राष्ट्रं न परिधावति ॥ 18 ॥
कच्चिदर्थं विनिश्चित्य लघुमूलं महोदयम् ।
क्षिप्रमारभसे कर्तुं न दीर्घयसि राघव ॥ 19 ॥
कच्चित्तु सुकृतान्येव कृतरूपाणि वा पुनः ।
विदुस्ते सर्वकार्याणि न कर्तव्यानि पार्थिवाः ॥ 20 ॥
कच्चिन्नतर्कैर्युक्त्या वा ये चाप्यपरिकीर्तिताः ।
त्वया वा तवामात्यैर्बुध्यते तात मन्त्रितम् ॥ 21 ॥
कच्चित्सहस्रान्मूर्खाणामेकमिच्छसि पण्डितम् ।
पण्डितो ह्यर्थकृच्छ्रेषु कुर्यान्निश्रेयसं महत् ॥ 22 ॥
सहस्राण्यपि मूर्खाणां युद्युपास्ते महीपतिः ।
अथवाप्ययुतान्येव नास्ति तेषु सहायता ॥ 23 ॥
एकोऽप्यमात्यो मेधावी शूरो दक्षो विचक्षणः ।
राजानं राजपुत्रं वा प्रापयेन्महतीं श्रियम् ॥ 24 ॥
कच्चिन्मुख्या महात्स्वेव मध्यमेषु च मध्यमाः ।
जघन्याश्च जघन्येषु भृत्याः कर्मसु योजिताः ॥ 25 ॥
अमात्यानुपधातीतान्पितृपैतामहाञ्छुचीन् ।
श्रेष्ठाञ्छ्रेष्ठेषुकच्चित्वं नियोजयसि कर्मसु ॥ 26 ॥
कच्चिन्नोग्रेण दण्डेन भृशमुद्वेजितप्रजम् ।
राष्ट्रं तवानुजानन्ति मन्त्रिणः कैकयीसुत ॥ 27 ॥
कच्चित्त्वां नावजानन्ति याजकाः पतितं यथा ।
उग्रप्रतिग्रहीतारं कामयानमिव स्त्रियः ॥ 28 ॥
उपायकुशलं वैद्यं भृत्यसन्दूषणे रतम् ।
शूरमैश्वर्यकामं च यो न हन्ति स हन्यते ॥ 29 ॥
कच्चिद्धृष्टश्च शूरश्च मतिमान् धृतिमान् शुचिः ।
कुलीनश्चानुरक्तश्च दक्षस्सेनापतिः कृतः ॥ 30 ॥
बलवन्तश्च कच्चित्ते मुख्या युध्दविशारदाः ।
दृष्टापदाना विक्रान्तास्त्वया सत्कृत्यमानिताः ॥ 31 ॥
कच्चिद्बलस्य भक्तं च वेतनं च यथोचितम् ।
सम्प्राप्तकालं दातव्यं ददासि न विलम्बसे ॥ 32 ॥
कालातिक्रमणाच्चैव भक्तवेतनयोर्भृताः ।
भर्तुः कुप्यन्ति दुष्यन्ति सोऽनर्थ स्सुमहान् स्मृतः ॥ 33 ॥
कच्चित्सर्वेऽनुरक्तास्त्वां कुलपुत्राः प्रधानतः ।
कच्चित्प्राणां स्तवार्थेषु सन्त्यजन्ति समाहिताः ॥ 34 ॥
कच्चिज्जानपदो विद्वान्दक्षिणः प्रतिभानवान् ।
यथोक्तवादी दूतस्ते कृतो भरत पण्डितः ॥ 35 ॥
कच्चिदष्टादशान्येषु स्वपक्षे दश पञ्च च ।
त्रिभिस्त्रिभिरविज्ञातैर्वेत्सि तीर्थानि चारकैः ॥ 36 ॥
कच्चिद्व्यपास्तानहितान्प्रतियातांश्च सर्वदा ।
दुर्बलाननवज्ञाय वर्तसे रिपुसूदन ॥ 37 ॥
कच्चिन्न लौकायतिकान्ब्राह्मणांस्तात सेवसे ।
अनर्थकुशला ह्येते बालाः पण्डितमानिनः ॥ 38 ॥
धर्मशास्त्रेषु मुख्येषु विद्यमानेषु दुर्बुधाः ।
बुद्धिमान्वीक्षिकीं प्राप्य निरर्थं प्रवदन्ति ते ॥ 39 ॥
वीरैरध्युषितां पूर्वमस्माकं तात पूर्वकैः ।
सत्यनामां दृढ द्वारां हस्त्यश्वरथसङ्कुलाम् ॥ 40 ॥
ब्राह्मणैः क्षत्रियैर्वैश्यै स्स्वकर्मनिरतैस्सदा ।
जितेन्द्रियैर्महोत्साहैर्वृतामार्यै स्सहस्रशः ॥ 41 ॥
प्रासादैर्विविधाकारैर्वृतां वैद्यजनाकुलाम् ।
कच्चित्सुमुदितां स्फीतामयोध्यां परिरक्षसि ॥ 42 ॥
कच्चिच्चैत्यशतैर्जुष्ट स्सुनिविष्टजनाकुलः ।
देवस्थानैः प्रपाभिश्च तटाकैश्चोपशोभितः ॥ 43 ॥
प्रहृष्टनरनारीकस्समाजोत्सवशोभितः ।
सुकृष्टसीमा पशुमान्हिंसाभिः परिवर्जितः ॥ 44 ॥
अदेवमातृको रम्य श्श्वापदैः परिवर्जितः ।
परित्यक्तो भयैस्सर्वैः खनिभिश्चोपशोभितः ॥ 45 ॥
विवर्जितो नरैः पापैर्मम पूर्वै स्सुरक्षितः ।
कच्चिज्जनपदस्स्फीतः सुखं वसति राघव ॥ 46 ॥
कच्चित्ते दयितास्सर्वे कृषिगोरक्षजीविनः ।
वार्तायां संश्रितस्तात लोको हि सुखमेधते ॥ 47 ॥
तेषां गुप्तिपरीहारैः कच्चित्ते भरणं कृतम् ।
रक्ष्या हि राज्ञा धर्मेण सर्वे विषयवासिनः ॥ 48 ॥
कच्चिस्त्रिय स्सान्त्वयसि कच्चित्ताश्च सुरक्षिताः ।
कच्चिन्न श्रद्धास्यासां कच्चिद्गुह्यं न भाषसे ॥ 49 ॥
कच्चिन्नागवनं गुप्तं कच्चित्ते सन्ति धेनुकाः ।
कच्चिन्न गणिकाश्वानां कुञ्जराणां च तृप्यसि ॥ 50 ॥
कच्चिद्दर्शयसे नित्यं मनुष्याणां विभूषितम् ।
उत्थायोत्थाय पूर्वाह्णे राजपुत्र महापथे ॥ 51 ॥
कच्चिन्न सर्वे कर्मान्ताः प्रत्यक्षास्तेऽविशङ्कया ।
सर्वे वा पुनरुत्सृष्टा मध्यमेवात्र कारणम् ॥ 52 ॥
कच्चित्सर्वाणि दुर्गाणि धनधान्यायुधोदकैः ।
यन्त्रैश्च परिपूर्णानि तथा शिल्पिधनुर्धरैः ॥ 53 ॥
आयस्ते विपुलः कच्चित्कच्चिदल्पतरो व्ययः ।
अपात्रेषु न ते कच्चित्कोशो गच्छति राघव ॥ 54 ॥
देवतार्थे च पित्रर्थेब्राह्मणाभ्यागतेषु च ।
योधेषु मित्रवर्गेषु कच्चिद्गच्छति ते व्ययः ॥ 55 ॥
कच्चिदार्यो विशुद्धात्मा क्षारित श्चापरकर्मणा ।
अपृष्ट श्शास्त्रकुशलैर्न लोभाद्वध्यते शुचिः ॥ 56 ॥
गृहीतश्चैव पृष्टश्च काले दृष्टस्सकारणः ।
कच्चिन्न मुच्यते चोरो धनलोभान्नरर्षभ ॥ 57 ॥
व्यसने कच्चिदाढ्यस्य दुर्गतस्य च राघव ।
अर्थं विरागाः पश्यन्ति तवामात्या बहुश्रुताः ॥ 58 ॥
यानि मिथ्याभिशस्तानां पतन्त्यश्रूणि राघव ।
तानि पुत्रान्पशून्घ्नन्ति प्रीत्यर्थमनुशासतः ॥ 59 ॥
कच्चिद्वृद्धांश्च बालांश्च वैद्यामुख्यांश्च राघव ।
दानेन मनसा वाचा त्रिभिरेतैर्बुभूषसे ॥ 60 ॥
कच्चिद्गुरूंश्च वृद्धांश्च तापसान् देवतातिथीन् ।
चैत्यांश्च सर्वान्सिध्दार्थान्ब्राह्मणांश्च नमस्यसि ॥ 61 ॥
कच्चिदर्थेन वा धर्ममर्थं धर्मेण वा पुनः ।
उभौ वा प्रीतिलोभेन कामेन च न बाधसे ॥ 62 ॥
कच्चिदर्थं च धर्मं च कामं च जयतां वर ।
विभज्य काले कालज्ञ सर्वान्वरद सेवसे ॥ 63 ॥
कच्चित्ते ब्राह्मणा श्शर्म सर्वशास्त्रार्थकोविदाः ।
आशंसन्ते महाप्राज्ञ पौरजानपदैस्सह ॥ 64 ॥
नास्तिक्यमनृतं क्रोधं प्रमादं दीर्घसूत्रताम् ।
अदर्शनं ज्ञानवतामालस्यं पञ्चवृत्तिताम् ॥ 65 ॥
एकचिन्तनमर्थानामनर्थज्ञैश्च मन्त्रणम् ।
निश्चितानामनारम्भं मन्त्रस्यापरिरक्षणम् ॥ 66 ॥
मङ्गलाद्यप्रयोगं च प्रत्युत्थानं च सर्वतः ।
कच्चित्वं वर्जयस्येतान्राजदोषांश्चतुर्दश ॥ 67 ॥
दशपञ्चचतुर्वर्गान्सप्तवर्गं च तत्त्वतः ।
अष्टवर्गं त्रिवर्गं च विद्यास्तिस्रश्च राघव ॥ 68 ॥
इन्द्रियाणां जयं बुद्ध्या षाड्गुण्यं दैवमानुषम् ।
कृत्यं विंशतिवर्गं च तथा प्रकृतिमण्डलम् ॥ 69 ॥
यात्रादण्डविधानं च द्वियोनी सन्धिविग्रहौ ।
कच्चिदेतान्महाप्राज्ञ यथावदनुमन्यसे ॥ 70 ॥
मन्त्रिभिस्त्वं यथोद्दिष्टैश्चतुर्भिस्त्रिभिरेव वा ।
कच्चित्समस्तैर्व्यस्तैश्च मन्त्रं मन्त्रयसे मिथः ॥ 71 ॥
कच्चित्ते सफला वेदाः कच्चित्ते सफलाः क्रियाः ।
कच्चित्ते सफला दाराः कच्चित्ते सफलं श्रुतम् ॥ 72 ॥
कच्चिदेषैव ते बुद्धिर्यथोक्ता मम राघव ।
आयुष्या च यशस्या च धर्मकामार्थ संहिता ॥ 73 ॥
यां वृत्तिं वर्तते तातो यां च नः प्रपितामहाः ।
तां वृत्तिं वर्तसे कच्चिद्याच सत्पथगा शुभा ॥ 74 ॥
कच्चित्स्वादु कृतं भोज्यमेको नाश्नासि राघव ।
कच्चिदाशंसमानेभ्यो मित्रेभ्य स्सम्प्रयच्छसि ॥ 75 ॥
राजा तु धर्मेण हि पालयित्वा महामतिर्दण्डधरः प्रजानाम् ।
अवाप्य कृत्स्नां वसुधां यथावदितश्च्युत स्स्वर्गमुपैति विद्वान् ॥ 76 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे शततमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha śatatamassargaḥ |
jaṭilaṃ cīravasanaṃ prāñjaliṃ patitaṃ bhuvi |
dadarśa rāmo durdarśaṃ yugānte bhāskaraṃyathā || 1 ||
kathañcidabhivijñāya vivarṇavadanaṃ kṛśam |
bhrātaraṃ bharataṃ rāmaḥ parijagrāha bāhunā || 2 ||
āghrāya rāmastaṃ mūrdhni pariṣvajya ca rāghavaḥ |
aṅke bharatamāropya paryapṛcchatsamāhitaḥ || 3 ||
kva nu te'bhūtpitā tāta yadaraṇyaṃ tvamāgataḥ |
na hi tvaṃ jīvatastasya vanamāgantumarhasi || 4 ||
cirasya bata paśyāmi dūrādbharatamāgatam |
duṣpratīkamaraṇye'smin kiṃ tāta vanamāgataḥ || 5 ||
kacciddhārayate tāta rājā yattvamihā'gataḥ |
kaccinna dīna ssahasā rājā lokāntaraṃ gataḥ || 6 ||
kaccitsaumya na te rājyaṃ bhraṣṭaṃ bālasya śāśvatam |
kaccicchuśrūṣase tāta pitaraṃ satyavikramam || 7 ||
kacciddhaśaratho rājā kuśalī satyasaṃṅgaraḥ |
rājasūyāśvamedhānāmāhartā dharmaniścayaḥ || 8 ||
sa kaccidbrāhmaṇo vidvān dharmanityo mahādyutiḥ |
ikṣvākūṇāmupādhyāyo yathāvattāta pūjyate || 9 ||
sā tāta kaccitkausalyā sumitrā ca prajāvatī |
sukhinī kaccidāryā ca devī nandati kaikayī || 10 ||
kaccidvinayasampannaḥ kulaputro bahuśrutaḥ |
anasūyuranudraṣṭā satkṛtaste purohitaḥ || 11 ||
kaccidagniṣu te yukto vidhijño matimānṛjuḥ |
hutaṃ ca hoṣyamāṇaṃ ca kāle vedayate sadā || 12 ||
kacciddevānpitrūn mātṛrgurūnpitṛsamānapi |
vṛddhāṃśca tāta vaidyāṃśca brāhmaṇāṃścābhimanyase || 13 ||
iṣvastravarasampannamarthaśāstra viśāradam |
sudhanvānamupādhyāyaṃ kaccittvaṃ tāta manyase || 14 ||
kaccidātmasamā śśūrā śśrutavanto jitendriyāḥ |
kulīnāśceṅgitajñāśca kṛtāste tāta mantriṇaḥ || 15 ||
mantro vijayamūlaṃ hi rājñāṃ bhavati rāghava |
susaṃvṛto mantradharairamātyai śśāstrakovidaiḥ || 16 ||
kaccinnidrāvaśaṃ naiṣīḥ kaccit kāle'vabudhyase |
kacciccāpararātreṣu cintiyasyarthanaipuṇam || 17 ||
kaccinmantrayase naikaḥ kaccinna bahubhissaha |
kaccitte mantrito mantro rāṣṭraṃ na paridhāvati || 18 ||
kaccidarthaṃ viniścitya laghumūlaṃ mahodayam |
kṣipramārabhase kartuṃ na dīrghayasi rāghava || 19 ||
kaccittu sukṛtānyeva kṛtarūpāṇi vā punaḥ |
viduste sarvakāryāṇi na kartavyāni pārthivāḥ || 20 ||
kaccinnatarkairyuktyā vā ye cāpyaparikīrtitāḥ |
tvayā vā tavāmātyairbudhyate tāta mantritam || 21 ||
kaccitsahasrānmūrkhāṇāmekamicchasi paṇḍitam |
paṇḍito hyarthakṛcchreṣu kuryānniśreyasaṃ mahat || 22 ||
sahasrāṇyapi mūrkhāṇāṃ yudyupāste mahīpatiḥ |
athavāpyayutānyeva nāsti teṣu sahāyatā || 23 ||
eko'pyamātyo medhāvī śūro dakṣo vicakṣaṇaḥ |
rājānaṃ rājaputraṃ vā prāpayenmahatīṃ śriyam || 24 ||
kaccinmukhyā mahātsveva madhyameṣu ca madhyamāḥ |
jaghanyāśca jaghanyeṣu bhṛtyāḥ karmasu yojitāḥ || 25 ||
amātyānupadhātītānpitṛpaitāmahāñchucīn |
śreṣṭhāñchreṣṭheṣukaccitvaṃ niyojayasi karmasu || 26 ||
kaccinnogreṇa daṇḍena bhṛśamudvejitaprajam |
rāṣṭraṃ tavānujānanti mantriṇaḥ kaikayīsuta || 27 ||
kaccittvāṃ nāvajānanti yājakāḥ patitaṃ yathā |
ugrapratigrahītāraṃ kāmayānamiva striyaḥ || 28 ||
upāyakuśalaṃ vaidyaṃ bhṛtyasandūṣaṇe ratam |
śūramaiśvaryakāmaṃ ca yo na hanti sa hanyate || 29 ||
kacciddhṛṣṭaśca śūraśca matimān dhṛtimān śuciḥ |
kulīnaścānuraktaśca dakṣassenāpatiḥ kṛtaḥ || 30 ||
balavantaśca kaccitte mukhyā yudhdaviśāradāḥ |
dṛṣṭāpadānā vikrāntāstvayā satkṛtyamānitāḥ || 31 ||
kaccidbalasya bhaktaṃ ca vetanaṃ ca yathocitam |
samprāptakālaṃ dātavyaṃ dadāsi na vilambase || 32 ||
kālātikramaṇāccaiva bhaktavetanayorbhṛtāḥ |
bhartuḥ kupyanti duṣyanti so'nartha ssumahān smṛtaḥ || 33 ||
kaccitsarve'nuraktāstvāṃ kulaputrāḥ pradhānataḥ |
kaccitprāṇāṃ stavārtheṣu santyajanti samāhitāḥ || 34 ||
kaccijjānapado vidvāndakṣiṇaḥ pratibhānavān |
yathoktavādī dūtaste kṛto bharata paṇḍitaḥ || 35 ||
kaccidaṣṭādaśānyeṣu svapakṣe daśa pañca ca |
tribhistribhiravijñātairvetsi tīrthāni cārakaiḥ || 36 ||
kaccidvyapāstānahitānpratiyātāṃśca sarvadā |
durbalānanavajñāya vartase ripusūdana || 37 ||
kaccinna laukāyatikānbrāhmaṇāṃstāta sevase |
anarthakuśalā hyete bālāḥ paṇḍitamāninaḥ || 38 ||
dharmaśāstreṣu mukhyeṣu vidyamāneṣu durbudhāḥ |
buddhimānvīkṣikīṃ prāpya nirarthaṃ pravadanti te || 39 ||
vīrairadhyuṣitāṃ pūrvamasmākaṃ tāta pūrvakaiḥ |
satyanāmāṃ dṛḍha dvārāṃ hastyaśvarathasaṅkulām || 40 ||
brāhmaṇaiḥ kṣatriyairvaiśyai ssvakarmanirataissadā |
jitendriyairmahotsāhairvṛtāmāryai ssahasraśaḥ || 41 ||
prāsādairvividhākārairvṛtāṃ vaidyajanākulām |
kaccitsumuditāṃ sphītāmayodhyāṃ parirakṣasi || 42 ||
kacciccaityaśatairjuṣṭa ssuniviṣṭajanākulaḥ |
devasthānaiḥ prapābhiśca taṭākaiścopaśobhitaḥ || 43 ||
prahṛṣṭanaranārīkassamājotsavaśobhitaḥ |
sukṛṣṭasīmā paśumānhiṃsābhiḥ parivarjitaḥ || 44 ||
adevamātṛko ramya śśvāpadaiḥ parivarjitaḥ |
parityakto bhayaissarvaiḥ khanibhiścopaśobhitaḥ || 45 ||
vivarjito naraiḥ pāpairmama pūrvai ssurakṣitaḥ |
kaccijjanapadassphītaḥ sukhaṃ vasati rāghava || 46 ||
kaccitte dayitāssarve kṛṣigorakṣajīvinaḥ |
vārtāyāṃ saṃśritastāta loko hi sukhamedhate || 47 ||
teṣāṃ guptiparīhāraiḥ kaccitte bharaṇaṃ kṛtam |
rakṣyā hi rājñā dharmeṇa sarve viṣayavāsinaḥ || 48 ||
kaccistriya ssāntvayasi kaccittāśca surakṣitāḥ |
kaccinna śraddhāsyāsāṃ kaccidguhyaṃ na bhāṣase || 49 ||
kaccinnāgavanaṃ guptaṃ kaccitte santi dhenukāḥ |
kaccinna gaṇikāśvānāṃ kuñjarāṇāṃ ca tṛpyasi || 50 ||
kacciddarśayase nityaṃ manuṣyāṇāṃ vibhūṣitam |
utthāyotthāya pūrvāhṇe rājaputra mahāpathe || 51 ||
kaccinna sarve karmāntāḥ pratyakṣāste'viśaṅkayā |
sarve vā punarutsṛṣṭā madhyamevātra kāraṇam || 52 ||
kaccitsarvāṇi durgāṇi dhanadhānyāyudhodakaiḥ |
yantraiśca paripūrṇāni tathā śilpidhanurdharaiḥ || 53 ||
āyaste vipulaḥ kaccitkaccidalpataro vyayaḥ |
apātreṣu na te kaccitkośo gacchati rāghava || 54 ||
devatārthe ca pitrarthebrāhmaṇābhyāgateṣu ca |
yodheṣu mitravargeṣu kaccidgacchati te vyayaḥ || 55 ||
kaccidāryo viśuddhātmā kṣārita ścāparakarmaṇā |
apṛṣṭa śśāstrakuśalairna lobhādvadhyate śuciḥ || 56 ||
gṛhītaścaiva pṛṣṭaśca kāle dṛṣṭassakāraṇaḥ |
kaccinna mucyate coro dhanalobhānnararṣabha || 57 ||
vyasane kaccidāḍhyasya durgatasya ca rāghava |
arthaṃ virāgāḥ paśyanti tavāmātyā bahuśrutāḥ || 58 ||
yāni mithyābhiśastānāṃ patantyaśrūṇi rāghava |
tāni putrānpaśūnghnanti prītyarthamanuśāsataḥ || 59 ||
kaccidvṛddhāṃśca bālāṃśca vaidyāmukhyāṃśca rāghava |
dānena manasā vācā tribhiretairbubhūṣase || 60 ||
kaccidgurūṃśca vṛddhāṃśca tāpasān devatātithīn |
caityāṃśca sarvānsidhdārthānbrāhmaṇāṃśca namasyasi || 61 ||
kaccidarthena vā dharmamarthaṃ dharmeṇa vā punaḥ |
ubhau vā prītilobhena kāmena ca na bādhase || 62 ||
kaccidarthaṃ ca dharmaṃ ca kāmaṃ ca jayatāṃ vara |
vibhajya kāle kālajña sarvānvarada sevase || 63 ||
kaccitte brāhmaṇā śśarma sarvaśāstrārthakovidāḥ |
āśaṃsante mahāprājña paurajānapadaissaha || 64 ||
nāstikyamanṛtaṃ krodhaṃ pramādaṃ dīrghasūtratām |
adarśanaṃ jñānavatāmālasyaṃ pañcavṛttitām || 65 ||
ekacintanamarthānāmanarthajñaiśca mantraṇam |
niścitānāmanārambhaṃ mantrasyāparirakṣaṇam || 66 ||
maṅgalādyaprayogaṃ ca pratyutthānaṃ ca sarvataḥ |
kaccitvaṃ varjayasyetānrājadoṣāṃścaturdaśa || 67 ||
daśapañcacaturvargānsaptavargaṃ ca tattvataḥ |
aṣṭavargaṃ trivargaṃ ca vidyāstisraśca rāghava || 68 ||
indriyāṇāṃ jayaṃ buddhyā ṣāḍguṇyaṃ daivamānuṣam |
kṛtyaṃ viṃśativargaṃ ca tathā prakṛtimaṇḍalam || 69 ||
yātrādaṇḍavidhānaṃ ca dviyonī sandhivigrahau |
kaccidetānmahāprājña yathāvadanumanyase || 70 ||
mantribhistvaṃ yathoddiṣṭaiścaturbhistribhireva vā |
kaccitsamastairvyastaiśca mantraṃ mantrayase mithaḥ || 71 ||
kaccitte saphalā vedāḥ kaccitte saphalāḥ kriyāḥ |
kaccitte saphalā dārāḥ kaccitte saphalaṃ śrutam || 72 ||
kaccideṣaiva te buddhiryathoktā mama rāghava |
āyuṣyā ca yaśasyā ca dharmakāmārtha saṃhitā || 73 ||
yāṃ vṛttiṃ vartate tāto yāṃ ca naḥ prapitāmahāḥ |
tāṃ vṛttiṃ vartase kaccidyāca satpathagā śubhā || 74 ||
kaccitsvādu kṛtaṃ bhojyameko nāśnāsi rāghava |
kaccidāśaṃsamānebhyo mitrebhya ssamprayacchasi || 75 ||
rājā tu dharmeṇa hi pālayitvā mahāmatirdaṇḍadharaḥ prajānām |
avāpya kṛtsnāṃ vasudhāṃ yathāvaditaścyuta ssvargamupaiti vidvān || 76 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe śatatamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Malayalam script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.