ശ്രീമദ്വാല്മീകീയ രാമായണേ അയോധ്യാകാണ്ഡമ് ।
അഥ അഷ്ടാദശാധികശതതമസ്സര്ഗഃ ।
സാത്വേവമുക്താ വൈദേഹീ അനസൂയാഽനസൂയയാ ।
പ്രതിപൂജ്യ വചോ മന്ദം പ്രവക്തുമുപചക്രമേ ॥ 1 ॥
നൈതദാശ്ചര്യമാര്യായാ യന്മാം ത്വമഭിഭാഷസേ ।
വിദിതന്തു മമാപ്യേതദ്യഥാ നാര്യാഃ പതിര്ഗുരുഃ ॥ 2 ॥
യദ്യപ്യേഷ ഭവേദ്ഭര്താ മമാഽര്യേ വൃത്തവര്ജിതഃ ।
അദ്വൈധമുപചര്തവ്യസ്തഥാപ്യേഷ മയാ ഭവേത് ॥ 3 ॥
കിം പുനര്യോ ഗുണശ്ലാഘ്യ സ്സാനുക്രോശോ ജിതേന്ദ്രിയഃ ।
സ്ഥിരാനുരാഗോ ധര്മാത്മാ മാതൃവത്പിതൃവത്പ്രിയഃ ॥ 4 ॥
യാം വൃത്തിം വര്തതേ രാമഃ കൌസല്യായാം മഹാബലഃ ।
താമേവ നൃപനാരീണാമന്യാസാമപി വര്തതേ ॥ 5 ॥
സകൃദ്ദൃഷ്ടാസ്വപി സ്ത്രിഷു നൃപേണ നൃപവത്സലഃ ।
മാതൃവദ്വര്തതേ വീരോ മാനമുത്സൃജ്യ ധര്മവിത് ॥ 6 ॥
ആഗച്ഛന്ത്യാശ്ച വിജനം വനമേവം ഭയാവഹമ് ।
സമാഹിതം മേ ശ്വശ്ര്വാ ച ഹൃദയേ തദ്ധൃതം മഹത് ॥ 7 ॥
പാണിപ്രദാനകാലേ ച യത്പുരാത്വഗ്നി സന്നിധൌ ।
അനുശിഷ്ടാ ജനന്യാഽസ്മി വാക്യം തദപി മേ ധൃതമ് ॥ 8 ॥
നവീകൃതം തു തത്സര്വം വാക്യൈസ്തേ ധര്മചാരിണി ।
പതിശുശ്രൂഷണാന്നാര്യാസ്തപോ നാന്യദ്വിധീയതേ ॥ 9 ॥
സാവിത്രീ പതിശുശ്രൂഷാം കൃത്വാ സ്വര്ഗേ മഹീയതേ ।
തഥാവൃത്തിശ്ച യാതാ ത്വം പതിശുശ്രൂഷയാ ദിവമ് ॥ 10 ॥
വരിഷ്ഠാ സര്വനാരീണാമേഷാ ച ദിവി ദേവതാ ।
രോഹിണീ ന വിനാചന്ദ്രം മുഹൂര്തമപി ദൃശ്യതേ ॥ 11 ॥
ഏവംവിധാശ്ച പ്രവരാഃ സ്ത്രിയോ ഭര്തൃദൃഢവ്രതാഃ ।
ദേവലോകേ മഹീയന്തേ പുണ്യേന സ്വേന കര്മണാ ॥ 12 ॥
തതോഽനസൂയാ സംഹൃഷ്ടാ ശ്രുത്വോക്തം സീതയാ വചഃ ।
ശിരസ്യാഘ്രായ ചോവാച മൈഥിലീം ഹര്ഷയന്ത്യുത ॥ 13 ॥
നിയമൈര്വിവിധൈരാപ്തം തപോ ഹി മഹദസ്തി മേ ।
തത്സംശ്രിത്യ ബലം സീതേ ഛന്ദയേ ത്വാം ശുചിവ്രതേ ॥ 14 ॥
ഉപപന്നം മനോജ്ഞം ച വചനം തവ മൈഥിലി ।
പ്രീതാ ചാസ്മ്യുചിതം കിം തേ കരവാണി ബ്രവീഹി മേ ॥ 15 ॥
തസ്യാസ്തദ് വചനം ശ്രൂത്വാ വിസ്മിതാ മന്ദവിസ്മയാ ।
കൃതമിത്യബ്രവീത് സീതാ തപോബലസമന്വിതാമ് ॥ 16 ॥
സാ ത്വേവമുക്താ ധര്മജ്ഞാ തയാ പ്രീതതരാഽഭവത് ।
സഫലം ച പ്രഹര്ഷം തേ ഹന്ത സീതേ കരോമ്യഹമ് ॥ 17 ॥
ഇദം ദിവ്യം വരം മാല്യം വസ്ത്രമാഭരണാനി ച ।
അങ്ഗരാഗം ച വൈദേഹി മഹാര്ഹം ചാനുലേപനമ് ॥ 18 ॥
മയാ ദത്തമിദം സീതേ തവ ഗാത്രാണി ശോഭയേത് ।
അനുരൂപമസങ്ക്ലിഷ്ടം നിത്യമേവ ഭവിഷ്യതി ॥ 19 ॥
അങ്ഗരാഗേണ ദിവ്യേന ലിപ്താങ്ഗീ ജനകാത്മജേ ।
ശോഭയിഷ്യസി ഭര്താരം യഥാ ശ്രീര്വിഷ്ണുമവ്യയമ് ॥ 20 ॥
സാ വസ്ത്രമങ്ഗരാഗം ച ഭൂഷണാനി സ്രജസ്തഥാ ।
മൈഥിലീ പ്രതിജഗ്രാഹ പ്രീതിദാനമനുത്തമമ് ॥ 21 ॥
പ്രതിഗൃഹ്യ ച തത്സീതാ പ്രീതിദാനം യശസ്വിനീ ।
ശ്ലിഷ്ടാഞ്ജലിപുടാ തത്ര സമുപാസ്ത തപോധനാമ് ॥ 22 ॥
തഥാ സീതാമുപാസീനാമനസൂയാ ദൃഢവ്രതാ ।
വചനം പ്രഷ്ടുമാരേഭേ കാഞ്ചിത്പ്രിയകഥാമനു ॥ 23 ॥
സ്വയം വരേ കില പ്രാപ്താ ത്വമനേന യശസ്വിനാ ।
രാഘവേണേതി മേ സിതേ കഥാ ശ്രുതിമുപാഗതാ ॥ 24 ॥
താം കഥാം ശ്രോതുമിച്ഛാമി വിസ്തരേണ ച മൈഥിലി ।
യഥാഽനുഭൂതം കാര്ത്സ്ന്യേന തന്മേ ത്വം വക്തുമര്ഹസി ॥ 25 ॥
ഏവമുക്താ തു സാ സീതാ താം തതോ ധര്മചാരിണീമ് ।
ശ്രൂയതാമിതി ചോക്ത്വാ വൈ കഥയാമാസ താം കഥാമ് ॥ 26 ॥
മിഥിലാധിപതിര്വീരോ ജനകോ നാമ ധര്മവിത് ।
ക്ഷത്രധര്മേ ഹ്യഭിരതോ ന്യായതശ്ശാസ്തി മേദിനീമ് ॥ 27 ॥
തസ്യ ലാങ്ഗലഹസ്തന്യ കര്ഷതഃ ക്ഷേത്രമണ്ഡലമ് ।
അഹം കിലോത്ഥിതാ ഭിത്വാ ജഗതീം നൃപതേസ്സുതാ ॥ 28 ॥
സ മാം ദൃഷ്ട്വാ നരപതിര്മുഷ്ടിവിക്ഷേപതത്പരഃ ।
പാംസുകുണ്ഠിതസര്വാങ്ഗീം ജനകോ വിസ്മിതോഽഭവത് ॥ 29 ॥
അനപത്യേന ച സ്നേഹാദങ്കമാരോപ്യ ച സ്വയമ് ।
മമേയം തനയേത്യുക്ത്വാ സ്നേഹോ മയി നിപാതിതഃ ॥ 30 ॥
അന്തരിക്ഷേ ച വാഗുക്താഽപ്രതിമാഽമാനുഷീ കില ।
ഏവമേതന്നരപതേ ധര്മേണ തനയാ തവ ॥ 31 ॥
തതഃ പ്രഹൃഷ്ടോ ധര്മാത്മാ പിതാ മേ മിഥിലാധിപഃ ।
അവാപ്തോ വിപുലാം ബുദ്ധിം മാമവാപ്യ നരാധിപഃ ॥ 32 ॥
ദത്താ ചാസ്മീഷ്ടവദ്ദേവ്യൈ ജ്യേഷ്ഠായൈ പുണ്യകര്മണാ ।
തയാ സമ്ഭാവിതാ ചാസ്മി സ്നിഗ്ധയാ മാതൃസൌഹൃദാത് ॥ 33 ॥
പതിസംയോഗസുലഭം വയോ ദൃഷ്ട്വാ തു മേ പിതാ ।
ചിന്താമഭ്യഗമദ്ധീനോ വിത്തനാശാദിവാധനഃ ॥ 34 ॥
സദൃശാച്ചാപകൃഷ്ടാച്ച ലോകേ കന്യാപിതാ ജനാത് ।
പ്രധര്ഷണാമവാപ്നോതി ശക്രേണാപി സമോ ഭുവി ॥ 35 ॥
താം ധര്ഷണാമദൂരസ്ഥാം ദൃഷ്ട്വാ ചാത്മനി പാര്ഥിവഃ ।
ചിന്താര്ണവഗതഃ പാരം നാസസാദാപ്ലവോ യഥാ ॥ 36 ॥
അയോനിജാം ഹി മാം ജ്ഞാത്വാ നാധ്യഗച്ഛദ്വിചിന്തയന് ।
സദൃശം ചാനുരൂപം ച മഹീപാലഃ പതിം മമ ॥ 37 ॥
തസ്യ ബുദ്ധിരിയം ജാതാ ചിന്തയാനസ്യ സന്തതമ് ।
സ്വയംവരം തനൂജായാഃ കരിഷ്യാമീതി ധീമതഃ ॥ 38 ॥
മഹായജ്ഞേ തദാ തസ്യ വരുണേന മഹാത്മനാ ।
ദത്തം ധനുര്വരം പ്രീത്യാ തൂണീ ചാക്ഷയസായകൌ ॥ 39 ॥
അസഞ്ചാല്യം മനുഷ്യൈശ്ച യത്നേനാപി ച ഗൌരവാത് ।
തന്ന ശക്താ നമയിതും സ്വപ്നേഷ്വപി നരാധിപാഃ ॥ 40 ॥
തദ്ധനുഃ പ്രാപ്യ മേ പിത്രാ വ്യാഹൃതം സത്യവാദിനാ ।
സമവായേ നരേന്ദ്രാണാം പൂര്വമാമന്ത്ര്യ പാര്ഥിവാന് ॥ 41 ॥
ഇദം ച ധനുരുദ്യമ്യ സജ്യം യഃ കുരുതേ നരഃ ।
തസ്യ മേ ദുഹിതാ ഭാര്യാ ഭവിഷ്യതി ന സംശയഃ ॥ 42 ॥
തച്ച ദൃഷ്ട്വാ ധനുശ്ശ്രേഷ്ഠം ഗൌരവാദ്ഗിരിസന്നിഭമ് ।
അഭിവാദ്യ നൃപാ ജഗ്മുരശക്താസ്തസ്യ തോലനേ ॥ 43 ॥
സുദീര്ഘസ്യ തു കാലസ്യ രാഘവോഽയം മഹാദ്യുതിഃ ।
വിശ്വാമിത്രേണ സഹിതോ യജ്ഞം ദ്രഷ്ടും സമാഗതഃ ॥ 44 ॥
ലക്ഷ്മണേന സഹ ഭ്രാത്രാ രാമ സ്സത്യപരാക്രമഃ ।
വിശ്വാമിത്രസ്തു ധര്മാത്മാ മമ പിത്രാ സുപൂജിതഃ ॥ 45 ॥
പ്രോവാച പിതരം തത്ര ഭ്രാതരൌ രാമലക്ഷ്മണൌ ।
സുതൌ ദശരഥസ്യേമൌ ധനുര്ദര്ശകാങ്ക്ഷിണൌ ।
ധനുര്ദര്ശയ രാമായ രാജപുത്രായ ദൈവികമ് ॥ 46 ॥
ഇത്യുക്തസ്തേന വിപ്രേണ തദ്ധനുസ്സമുപാനയത് ॥ 47 ॥
നിമേഷാന്തരമാത്രേണ തദാഽനമ്യ മഹാബലഃ ।
ജ്യാം സമാരോപ്യ ഝഡിതി പൂരയാമാസ വീര്യവാന് ॥ 48 ॥
തേന പൂരയതാ വേഗാന്മധ്യേ ഭഗ്നം ദ്വിധാ ധനുഃ ।
തസ്യ ശബ്ദോ ഭവദ്ഭീമഃ പതിതസ്യാശനേരിവ ॥ 49 ॥
തതോഽഹം തത്ര രാമായ പിത്രാ സത്യാഭിസന്ധിനാ ।
നിശ്ചിതാ ദാതുമുദ്യമ്യ ജലഭാജനമുത്തമമ് ॥ 50 ॥
ദീയമാനാം ന തു തദാ പ്രതിജഗ്രാഹ രാഘവഃ ।
അവിജ്ഞായ പിതുശ്ഛന്ദമയോധ്യാഽധിപതേഃ പ്രഭോഃ ॥ 51 ॥
തത ശ്ശ്വശുരമാമന്ത്ര്യ വൃദ്ധം ദശരഥം നൃപമ് ।
മമ പിത്രാ ത്വഹം ദത്താ രാമായ വിദിതാത്മനേ ॥ 52 ॥
മമ ചൈവാനുജാ സാധ്വീ ഊര്മിലാ പ്രിയദര്ശനാ ।
ഭാര്യാര്ഥേ ലക്ഷ്മണസ്യാപി ദത്താ പിത്രാ മമ സ്വയമ് ॥ 53 ॥
ഏവം ദത്താഽസ്മി രാമായ തദാ തസ്മിന്സ്വയംവരേ ।
അനുരക്താഽസ്മി ധര്മേണ പതിം വീര്യവതാം വരമ് ॥ 54 ॥
ഇത്യാര്ഷേ ശ്രീമദ്രാമായണേ വാല്മീകീയ ആദികാവ്യേ അയോധ്യാകാണ്ഡേ അഷ്ടാദശാധികശതതമസ്സര്ഗഃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha aṣṭādaśādhikaśatatamassargaḥ |
sātvevamuktā vaidehī anasūyā'nasūyayā |
pratipūjya vaco mandaṃ pravaktumupacakrame || 1 ||
naitadāścaryamāryāyā yanmāṃ tvamabhibhāṣase |
viditantu mamāpyetadyathā nāryāḥ patirguruḥ || 2 ||
yadyapyeṣa bhavedbhartā mamā'rye vṛttavarjitaḥ |
advaidhamupacartavyastathāpyeṣa mayā bhavet || 3 ||
kiṃ punaryo guṇaślāghya ssānukrośo jitendriyaḥ |
sthirānurāgo dharmātmā mātṛvatpitṛvatpriyaḥ || 4 ||
yāṃ vṛttiṃ vartate rāmaḥ kausalyāyāṃ mahābalaḥ |
tāmeva nṛpanārīṇāmanyāsāmapi vartate || 5 ||
sakṛddṛṣṭāsvapi striṣu nṛpeṇa nṛpavatsalaḥ |
mātṛvadvartate vīro mānamutsṛjya dharmavit || 6 ||
āgacchantyāśca vijanaṃ vanamevaṃ bhayāvaham |
samāhitaṃ me śvaśrvā ca hṛdaye taddhṛtaṃ mahat || 7 ||
pāṇipradānakāle ca yatpurātvagni sannidhau |
anuśiṣṭā jananyā'smi vākyaṃ tadapi me dhṛtam || 8 ||
navīkṛtaṃ tu tatsarvaṃ vākyaiste dharmacāriṇi |
patiśuśrūṣaṇānnāryāstapo nānyadvidhīyate || 9 ||
sāvitrī patiśuśrūṣāṃ kṛtvā svarge mahīyate |
tathāvṛttiśca yātā tvaṃ patiśuśrūṣayā divam || 10 ||
variṣṭhā sarvanārīṇāmeṣā ca divi devatā |
rohiṇī na vinācandraṃ muhūrtamapi dṛśyate || 11 ||
evaṃvidhāśca pravarāḥ striyo bhartṛdṛḍhavratāḥ |
devaloke mahīyante puṇyena svena karmaṇā || 12 ||
tato'nasūyā saṃhṛṣṭā śrutvoktaṃ sītayā vacaḥ |
śirasyāghrāya covāca maithilīṃ harṣayantyuta || 13 ||
niyamairvividhairāptaṃ tapo hi mahadasti me |
tatsaṃśritya balaṃ sīte chandaye tvāṃ śucivrate || 14 ||
upapannaṃ manojñaṃ ca vacanaṃ tava maithili |
prītā cāsmyucitaṃ kiṃ te karavāṇi bravīhi me || 15 ||
tasyāstad vacanaṃ śrūtvā vismitā mandavismayā |
kṛtamityabravīt sītā tapobalasamanvitām || 16 ||
sā tvevamuktā dharmajñā tayā prītatarā'bhavat |
saphalaṃ ca praharṣaṃ te hanta sīte karomyaham || 17 ||
idaṃ divyaṃ varaṃ mālyaṃ vastramābharaṇāni ca |
aṅgarāgaṃ ca vaidehi mahārhaṃ cānulepanam || 18 ||
mayā dattamidaṃ sīte tava gātrāṇi śobhayet |
anurūpamasaṅkliṣṭaṃ nityameva bhaviṣyati || 19 ||
aṅgarāgeṇa divyena liptāṅgī janakātmaje |
śobhayiṣyasi bhartāraṃ yathā śrīrviṣṇumavyayam || 20 ||
sā vastramaṅgarāgaṃ ca bhūṣaṇāni srajastathā |
maithilī pratijagrāha prītidānamanuttamam || 21 ||
pratigṛhya ca tatsītā prītidānaṃ yaśasvinī |
śliṣṭāñjalipuṭā tatra samupāsta tapodhanām || 22 ||
tathā sītāmupāsīnāmanasūyā dṛḍhavratā |
vacanaṃ praṣṭumārebhe kāñcitpriyakathāmanu || 23 ||
svayaṃ vare kila prāptā tvamanena yaśasvinā |
rāghaveṇeti me site kathā śrutimupāgatā || 24 ||
tāṃ kathāṃ śrotumicchāmi vistareṇa ca maithili |
yathā'nubhūtaṃ kārtsnyena tanme tvaṃ vaktumarhasi || 25 ||
evamuktā tu sā sītā tāṃ tato dharmacāriṇīm |
śrūyatāmiti coktvā vai kathayāmāsa tāṃ kathām || 26 ||
mithilādhipatirvīro janako nāma dharmavit |
kṣatradharme hyabhirato nyāyataśśāsti medinīm || 27 ||
tasya lāṅgalahastanya karṣataḥ kṣetramaṇḍalam |
ahaṃ kilotthitā bhitvā jagatīṃ nṛpatessutā || 28 ||
sa māṃ dṛṣṭvā narapatirmuṣṭivikṣepatatparaḥ |
pāṃsukuṇṭhitasarvāṅgīṃ janako vismito'bhavat || 29 ||
anapatyena ca snehādaṅkamāropya ca svayam |
mameyaṃ tanayetyuktvā sneho mayi nipātitaḥ || 30 ||
antarikṣe ca vāguktā'pratimā'mānuṣī kila |
evametannarapate dharmeṇa tanayā tava || 31 ||
tataḥ prahṛṣṭo dharmātmā pitā me mithilādhipaḥ |
avāpto vipulāṃ buddhiṃ māmavāpya narādhipaḥ || 32 ||
dattā cāsmīṣṭavaddevyai jyeṣṭhāyai puṇyakarmaṇā |
tayā sambhāvitā cāsmi snigdhayā mātṛsauhṛdāt || 33 ||
patisaṃyogasulabhaṃ vayo dṛṣṭvā tu me pitā |
cintāmabhyagamaddhīno vittanāśādivādhanaḥ || 34 ||
sadṛśāccāpakṛṣṭācca loke kanyāpitā janāt |
pradharṣaṇāmavāpnoti śakreṇāpi samo bhuvi || 35 ||
tāṃ dharṣaṇāmadūrasthāṃ dṛṣṭvā cātmani pārthivaḥ |
cintārṇavagataḥ pāraṃ nāsasādāplavo yathā || 36 ||
ayonijāṃ hi māṃ jñātvā nādhyagacchadvicintayan |
sadṛśaṃ cānurūpaṃ ca mahīpālaḥ patiṃ mama || 37 ||
tasya buddhiriyaṃ jātā cintayānasya santatam |
svayaṃvaraṃ tanūjāyāḥ kariṣyāmīti dhīmataḥ || 38 ||
mahāyajñe tadā tasya varuṇena mahātmanā |
dattaṃ dhanurvaraṃ prītyā tūṇī cākṣayasāyakau || 39 ||
asañcālyaṃ manuṣyaiśca yatnenāpi ca gauravāt |
tanna śaktā namayituṃ svapneṣvapi narādhipāḥ || 40 ||
taddhanuḥ prāpya me pitrā vyāhṛtaṃ satyavādinā |
samavāye narendrāṇāṃ pūrvamāmantrya pārthivān || 41 ||
idaṃ ca dhanurudyamya sajyaṃ yaḥ kurute naraḥ |
tasya me duhitā bhāryā bhaviṣyati na saṃśayaḥ || 42 ||
tacca dṛṣṭvā dhanuśśreṣṭhaṃ gauravādgirisannibham |
abhivādya nṛpā jagmuraśaktāstasya tolane || 43 ||
sudīrghasya tu kālasya rāghavo'yaṃ mahādyutiḥ |
viśvāmitreṇa sahito yajñaṃ draṣṭuṃ samāgataḥ || 44 ||
lakṣmaṇena saha bhrātrā rāma ssatyaparākramaḥ |
viśvāmitrastu dharmātmā mama pitrā supūjitaḥ || 45 ||
provāca pitaraṃ tatra bhrātarau rāmalakṣmaṇau |
sutau daśarathasyemau dhanurdarśakāṅkṣiṇau |
dhanurdarśaya rāmāya rājaputrāya daivikam || 46 ||
ityuktastena vipreṇa taddhanussamupānayat || 47 ||
nimeṣāntaramātreṇa tadā'namya mahābalaḥ |
jyāṃ samāropya jhaḍiti pūrayāmāsa vīryavān || 48 ||
tena pūrayatā vegānmadhye bhagnaṃ dvidhā dhanuḥ |
tasya śabdo bhavadbhīmaḥ patitasyāśaneriva || 49 ||
tato'haṃ tatra rāmāya pitrā satyābhisandhinā |
niścitā dātumudyamya jalabhājanamuttamam || 50 ||
dīyamānāṃ na tu tadā pratijagrāha rāghavaḥ |
avijñāya pituśchandamayodhyā'dhipateḥ prabhoḥ || 51 ||
tata śśvaśuramāmantrya vṛddhaṃ daśarathaṃ nṛpam |
mama pitrā tvahaṃ dattā rāmāya viditātmane || 52 ||
mama caivānujā sādhvī ūrmilā priyadarśanā |
bhāryārthe lakṣmaṇasyāpi dattā pitrā mama svayam || 53 ||
evaṃ dattā'smi rāmāya tadā tasminsvayaṃvare |
anuraktā'smi dharmeṇa patiṃ vīryavatāṃ varam || 54 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe aṣṭādaśādhikaśatatamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ अष्टादशाधिकशततमस्सर्गः ।
सात्वेवमुक्ता वैदेही अनसूयाऽनसूयया ।
प्रतिपूज्य वचो मन्दं प्रवक्तुमुपचक्रमे ॥ 1 ॥
नैतदाश्चर्यमार्याया यन्मां त्वमभिभाषसे ।
विदितन्तु ममाप्येतद्यथा नार्याः पतिर्गुरुः ॥ 2 ॥
यद्यप्येष भवेद्भर्ता ममाऽर्ये वृत्तवर्जितः ।
अद्वैधमुपचर्तव्यस्तथाप्येष मया भवेत् ॥ 3 ॥
किं पुनर्यो गुणश्लाघ्य स्सानुक्रोशो जितेन्द्रियः ।
स्थिरानुरागो धर्मात्मा मातृवत्पितृवत्प्रियः ॥ 4 ॥
यां वृत्तिं वर्तते रामः कौसल्यायां महाबलः ।
तामेव नृपनारीणामन्यासामपि वर्तते ॥ 5 ॥
सकृद्दृष्टास्वपि स्त्रिषु नृपेण नृपवत्सलः ।
मातृवद्वर्तते वीरो मानमुत्सृज्य धर्मवित् ॥ 6 ॥
आगच्छन्त्याश्च विजनं वनमेवं भयावहम् ।
समाहितं मे श्वश्र्वा च हृदये तद्धृतं महत् ॥ 7 ॥
पाणिप्रदानकाले च यत्पुरात्वग्नि सन्निधौ ।
अनुशिष्टा जनन्याऽस्मि वाक्यं तदपि मे धृतम् ॥ 8 ॥
नवीकृतं तु तत्सर्वं वाक्यैस्ते धर्मचारिणि ।
पतिशुश्रूषणान्नार्यास्तपो नान्यद्विधीयते ॥ 9 ॥
सावित्री पतिशुश्रूषां कृत्वा स्वर्गे महीयते ।
तथावृत्तिश्च याता त्वं पतिशुश्रूषया दिवम् ॥ 10 ॥
वरिष्ठा सर्वनारीणामेषा च दिवि देवता ।
रोहिणी न विनाचन्द्रं मुहूर्तमपि दृश्यते ॥ 11 ॥
एवंविधाश्च प्रवराः स्त्रियो भर्तृदृढव्रताः ।
देवलोके महीयन्ते पुण्येन स्वेन कर्मणा ॥ 12 ॥
ततोऽनसूया संहृष्टा श्रुत्वोक्तं सीतया वचः ।
शिरस्याघ्राय चोवाच मैथिलीं हर्षयन्त्युत ॥ 13 ॥
नियमैर्विविधैराप्तं तपो हि महदस्ति मे ।
तत्संश्रित्य बलं सीते छन्दये त्वां शुचिव्रते ॥ 14 ॥
उपपन्नं मनोज्ञं च वचनं तव मैथिलि ।
प्रीता चास्म्युचितं किं ते करवाणि ब्रवीहि मे ॥ 15 ॥
तस्यास्तद् वचनं श्रूत्वा विस्मिता मन्दविस्मया ।
कृतमित्यब्रवीत् सीता तपोबलसमन्विताम् ॥ 16 ॥
सा त्वेवमुक्ता धर्मज्ञा तया प्रीततराऽभवत् ।
सफलं च प्रहर्षं ते हन्त सीते करोम्यहम् ॥ 17 ॥
इदं दिव्यं वरं माल्यं वस्त्रमाभरणानि च ।
अङ्गरागं च वैदेहि महार्हं चानुलेपनम् ॥ 18 ॥
मया दत्तमिदं सीते तव गात्राणि शोभयेत् ।
अनुरूपमसङ्क्लिष्टं नित्यमेव भविष्यति ॥ 19 ॥
अङ्गरागेण दिव्येन लिप्ताङ्गी जनकात्मजे ।
शोभयिष्यसि भर्तारं यथा श्रीर्विष्णुमव्ययम् ॥ 20 ॥
सा वस्त्रमङ्गरागं च भूषणानि स्रजस्तथा ।
मैथिली प्रतिजग्राह प्रीतिदानमनुत्तमम् ॥ 21 ॥
प्रतिगृह्य च तत्सीता प्रीतिदानं यशस्विनी ।
श्लिष्टाञ्जलिपुटा तत्र समुपास्त तपोधनाम् ॥ 22 ॥
तथा सीतामुपासीनामनसूया दृढव्रता ।
वचनं प्रष्टुमारेभे काञ्चित्प्रियकथामनु ॥ 23 ॥
स्वयं वरे किल प्राप्ता त्वमनेन यशस्विना ।
राघवेणेति मे सिते कथा श्रुतिमुपागता ॥ 24 ॥
तां कथां श्रोतुमिच्छामि विस्तरेण च मैथिलि ।
यथाऽनुभूतं कार्त्स्न्येन तन्मे त्वं वक्तुमर्हसि ॥ 25 ॥
एवमुक्ता तु सा सीता तां ततो धर्मचारिणीम् ।
श्रूयतामिति चोक्त्वा वै कथयामास तां कथाम् ॥ 26 ॥
मिथिलाधिपतिर्वीरो जनको नाम धर्मवित् ।
क्षत्रधर्मे ह्यभिरतो न्यायतश्शास्ति मेदिनीम् ॥ 27 ॥
तस्य लाङ्गलहस्तन्य कर्षतः क्षेत्रमण्डलम् ।
अहं किलोत्थिता भित्वा जगतीं नृपतेस्सुता ॥ 28 ॥
स मां दृष्ट्वा नरपतिर्मुष्टिविक्षेपतत्परः ।
पांसुकुण्ठितसर्वाङ्गीं जनको विस्मितोऽभवत् ॥ 29 ॥
अनपत्येन च स्नेहादङ्कमारोप्य च स्वयम् ।
ममेयं तनयेत्युक्त्वा स्नेहो मयि निपातितः ॥ 30 ॥
अन्तरिक्षे च वागुक्ताऽप्रतिमाऽमानुषी किल ।
एवमेतन्नरपते धर्मेण तनया तव ॥ 31 ॥
ततः प्रहृष्टो धर्मात्मा पिता मे मिथिलाधिपः ।
अवाप्तो विपुलां बुद्धिं मामवाप्य नराधिपः ॥ 32 ॥
दत्ता चास्मीष्टवद्देव्यै ज्येष्ठायै पुण्यकर्मणा ।
तया सम्भाविता चास्मि स्निग्धया मातृसौहृदात् ॥ 33 ॥
पतिसंयोगसुलभं वयो दृष्ट्वा तु मे पिता ।
चिन्तामभ्यगमद्धीनो वित्तनाशादिवाधनः ॥ 34 ॥
सदृशाच्चापकृष्टाच्च लोके कन्यापिता जनात् ।
प्रधर्षणामवाप्नोति शक्रेणापि समो भुवि ॥ 35 ॥
तां धर्षणामदूरस्थां दृष्ट्वा चात्मनि पार्थिवः ।
चिन्तार्णवगतः पारं नाससादाप्लवो यथा ॥ 36 ॥
अयोनिजां हि मां ज्ञात्वा नाध्यगच्छद्विचिन्तयन् ।
सदृशं चानुरूपं च महीपालः पतिं मम ॥ 37 ॥
तस्य बुद्धिरियं जाता चिन्तयानस्य सन्ततम् ।
स्वयंवरं तनूजायाः करिष्यामीति धीमतः ॥ 38 ॥
महायज्ञे तदा तस्य वरुणेन महात्मना ।
दत्तं धनुर्वरं प्रीत्या तूणी चाक्षयसायकौ ॥ 39 ॥
असञ्चाल्यं मनुष्यैश्च यत्नेनापि च गौरवात् ।
तन्न शक्ता नमयितुं स्वप्नेष्वपि नराधिपाः ॥ 40 ॥
तद्धनुः प्राप्य मे पित्रा व्याहृतं सत्यवादिना ।
समवाये नरेन्द्राणां पूर्वमामन्त्र्य पार्थिवान् ॥ 41 ॥
इदं च धनुरुद्यम्य सज्यं यः कुरुते नरः ।
तस्य मे दुहिता भार्या भविष्यति न संशयः ॥ 42 ॥
तच्च दृष्ट्वा धनुश्श्रेष्ठं गौरवाद्गिरिसन्निभम् ।
अभिवाद्य नृपा जग्मुरशक्तास्तस्य तोलने ॥ 43 ॥
सुदीर्घस्य तु कालस्य राघवोऽयं महाद्युतिः ।
विश्वामित्रेण सहितो यज्ञं द्रष्टुं समागतः ॥ 44 ॥
लक्ष्मणेन सह भ्रात्रा राम स्सत्यपराक्रमः ।
विश्वामित्रस्तु धर्मात्मा मम पित्रा सुपूजितः ॥ 45 ॥
प्रोवाच पितरं तत्र भ्रातरौ रामलक्ष्मणौ ।
सुतौ दशरथस्येमौ धनुर्दर्शकाङ्क्षिणौ ।
धनुर्दर्शय रामाय राजपुत्राय दैविकम् ॥ 46 ॥
इत्युक्तस्तेन विप्रेण तद्धनुस्समुपानयत् ॥ 47 ॥
निमेषान्तरमात्रेण तदाऽनम्य महाबलः ।
ज्यां समारोप्य झडिति पूरयामास वीर्यवान् ॥ 48 ॥
तेन पूरयता वेगान्मध्ये भग्नं द्विधा धनुः ।
तस्य शब्दो भवद्भीमः पतितस्याशनेरिव ॥ 49 ॥
ततोऽहं तत्र रामाय पित्रा सत्याभिसन्धिना ।
निश्चिता दातुमुद्यम्य जलभाजनमुत्तमम् ॥ 50 ॥
दीयमानां न तु तदा प्रतिजग्राह राघवः ।
अविज्ञाय पितुश्छन्दमयोध्याऽधिपतेः प्रभोः ॥ 51 ॥
तत श्श्वशुरमामन्त्र्य वृद्धं दशरथं नृपम् ।
मम पित्रा त्वहं दत्ता रामाय विदितात्मने ॥ 52 ॥
मम चैवानुजा साध्वी ऊर्मिला प्रियदर्शना ।
भार्यार्थे लक्ष्मणस्यापि दत्ता पित्रा मम स्वयम् ॥ 53 ॥
एवं दत्ताऽस्मि रामाय तदा तस्मिन्स्वयंवरे ।
अनुरक्ताऽस्मि धर्मेण पतिं वीर्यवतां वरम् ॥ 54 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे अष्टादशाधिकशततमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha aṣṭādaśādhikaśatatamassargaḥ |
sātvevamuktā vaidehī anasūyā'nasūyayā |
pratipūjya vaco mandaṃ pravaktumupacakrame || 1 ||
naitadāścaryamāryāyā yanmāṃ tvamabhibhāṣase |
viditantu mamāpyetadyathā nāryāḥ patirguruḥ || 2 ||
yadyapyeṣa bhavedbhartā mamā'rye vṛttavarjitaḥ |
advaidhamupacartavyastathāpyeṣa mayā bhavet || 3 ||
kiṃ punaryo guṇaślāghya ssānukrośo jitendriyaḥ |
sthirānurāgo dharmātmā mātṛvatpitṛvatpriyaḥ || 4 ||
yāṃ vṛttiṃ vartate rāmaḥ kausalyāyāṃ mahābalaḥ |
tāmeva nṛpanārīṇāmanyāsāmapi vartate || 5 ||
sakṛddṛṣṭāsvapi striṣu nṛpeṇa nṛpavatsalaḥ |
mātṛvadvartate vīro mānamutsṛjya dharmavit || 6 ||
āgacchantyāśca vijanaṃ vanamevaṃ bhayāvaham |
samāhitaṃ me śvaśrvā ca hṛdaye taddhṛtaṃ mahat || 7 ||
pāṇipradānakāle ca yatpurātvagni sannidhau |
anuśiṣṭā jananyā'smi vākyaṃ tadapi me dhṛtam || 8 ||
navīkṛtaṃ tu tatsarvaṃ vākyaiste dharmacāriṇi |
patiśuśrūṣaṇānnāryāstapo nānyadvidhīyate || 9 ||
sāvitrī patiśuśrūṣāṃ kṛtvā svarge mahīyate |
tathāvṛttiśca yātā tvaṃ patiśuśrūṣayā divam || 10 ||
variṣṭhā sarvanārīṇāmeṣā ca divi devatā |
rohiṇī na vinācandraṃ muhūrtamapi dṛśyate || 11 ||
evaṃvidhāśca pravarāḥ striyo bhartṛdṛḍhavratāḥ |
devaloke mahīyante puṇyena svena karmaṇā || 12 ||
tato'nasūyā saṃhṛṣṭā śrutvoktaṃ sītayā vacaḥ |
śirasyāghrāya covāca maithilīṃ harṣayantyuta || 13 ||
niyamairvividhairāptaṃ tapo hi mahadasti me |
tatsaṃśritya balaṃ sīte chandaye tvāṃ śucivrate || 14 ||
upapannaṃ manojñaṃ ca vacanaṃ tava maithili |
prītā cāsmyucitaṃ kiṃ te karavāṇi bravīhi me || 15 ||
tasyāstad vacanaṃ śrūtvā vismitā mandavismayā |
kṛtamityabravīt sītā tapobalasamanvitām || 16 ||
sā tvevamuktā dharmajñā tayā prītatarā'bhavat |
saphalaṃ ca praharṣaṃ te hanta sīte karomyaham || 17 ||
idaṃ divyaṃ varaṃ mālyaṃ vastramābharaṇāni ca |
aṅgarāgaṃ ca vaidehi mahārhaṃ cānulepanam || 18 ||
mayā dattamidaṃ sīte tava gātrāṇi śobhayet |
anurūpamasaṅkliṣṭaṃ nityameva bhaviṣyati || 19 ||
aṅgarāgeṇa divyena liptāṅgī janakātmaje |
śobhayiṣyasi bhartāraṃ yathā śrīrviṣṇumavyayam || 20 ||
sā vastramaṅgarāgaṃ ca bhūṣaṇāni srajastathā |
maithilī pratijagrāha prītidānamanuttamam || 21 ||
pratigṛhya ca tatsītā prītidānaṃ yaśasvinī |
śliṣṭāñjalipuṭā tatra samupāsta tapodhanām || 22 ||
tathā sītāmupāsīnāmanasūyā dṛḍhavratā |
vacanaṃ praṣṭumārebhe kāñcitpriyakathāmanu || 23 ||
svayaṃ vare kila prāptā tvamanena yaśasvinā |
rāghaveṇeti me site kathā śrutimupāgatā || 24 ||
tāṃ kathāṃ śrotumicchāmi vistareṇa ca maithili |
yathā'nubhūtaṃ kārtsnyena tanme tvaṃ vaktumarhasi || 25 ||
evamuktā tu sā sītā tāṃ tato dharmacāriṇīm |
śrūyatāmiti coktvā vai kathayāmāsa tāṃ kathām || 26 ||
mithilādhipatirvīro janako nāma dharmavit |
kṣatradharme hyabhirato nyāyataśśāsti medinīm || 27 ||
tasya lāṅgalahastanya karṣataḥ kṣetramaṇḍalam |
ahaṃ kilotthitā bhitvā jagatīṃ nṛpatessutā || 28 ||
sa māṃ dṛṣṭvā narapatirmuṣṭivikṣepatatparaḥ |
pāṃsukuṇṭhitasarvāṅgīṃ janako vismito'bhavat || 29 ||
anapatyena ca snehādaṅkamāropya ca svayam |
mameyaṃ tanayetyuktvā sneho mayi nipātitaḥ || 30 ||
antarikṣe ca vāguktā'pratimā'mānuṣī kila |
evametannarapate dharmeṇa tanayā tava || 31 ||
tataḥ prahṛṣṭo dharmātmā pitā me mithilādhipaḥ |
avāpto vipulāṃ buddhiṃ māmavāpya narādhipaḥ || 32 ||
dattā cāsmīṣṭavaddevyai jyeṣṭhāyai puṇyakarmaṇā |
tayā sambhāvitā cāsmi snigdhayā mātṛsauhṛdāt || 33 ||
patisaṃyogasulabhaṃ vayo dṛṣṭvā tu me pitā |
cintāmabhyagamaddhīno vittanāśādivādhanaḥ || 34 ||
sadṛśāccāpakṛṣṭācca loke kanyāpitā janāt |
pradharṣaṇāmavāpnoti śakreṇāpi samo bhuvi || 35 ||
tāṃ dharṣaṇāmadūrasthāṃ dṛṣṭvā cātmani pārthivaḥ |
cintārṇavagataḥ pāraṃ nāsasādāplavo yathā || 36 ||
ayonijāṃ hi māṃ jñātvā nādhyagacchadvicintayan |
sadṛśaṃ cānurūpaṃ ca mahīpālaḥ patiṃ mama || 37 ||
tasya buddhiriyaṃ jātā cintayānasya santatam |
svayaṃvaraṃ tanūjāyāḥ kariṣyāmīti dhīmataḥ || 38 ||
mahāyajñe tadā tasya varuṇena mahātmanā |
dattaṃ dhanurvaraṃ prītyā tūṇī cākṣayasāyakau || 39 ||
asañcālyaṃ manuṣyaiśca yatnenāpi ca gauravāt |
tanna śaktā namayituṃ svapneṣvapi narādhipāḥ || 40 ||
taddhanuḥ prāpya me pitrā vyāhṛtaṃ satyavādinā |
samavāye narendrāṇāṃ pūrvamāmantrya pārthivān || 41 ||
idaṃ ca dhanurudyamya sajyaṃ yaḥ kurute naraḥ |
tasya me duhitā bhāryā bhaviṣyati na saṃśayaḥ || 42 ||
tacca dṛṣṭvā dhanuśśreṣṭhaṃ gauravādgirisannibham |
abhivādya nṛpā jagmuraśaktāstasya tolane || 43 ||
sudīrghasya tu kālasya rāghavo'yaṃ mahādyutiḥ |
viśvāmitreṇa sahito yajñaṃ draṣṭuṃ samāgataḥ || 44 ||
lakṣmaṇena saha bhrātrā rāma ssatyaparākramaḥ |
viśvāmitrastu dharmātmā mama pitrā supūjitaḥ || 45 ||
provāca pitaraṃ tatra bhrātarau rāmalakṣmaṇau |
sutau daśarathasyemau dhanurdarśakāṅkṣiṇau |
dhanurdarśaya rāmāya rājaputrāya daivikam || 46 ||
ityuktastena vipreṇa taddhanussamupānayat || 47 ||
nimeṣāntaramātreṇa tadā'namya mahābalaḥ |
jyāṃ samāropya jhaḍiti pūrayāmāsa vīryavān || 48 ||
tena pūrayatā vegānmadhye bhagnaṃ dvidhā dhanuḥ |
tasya śabdo bhavadbhīmaḥ patitasyāśaneriva || 49 ||
tato'haṃ tatra rāmāya pitrā satyābhisandhinā |
niścitā dātumudyamya jalabhājanamuttamam || 50 ||
dīyamānāṃ na tu tadā pratijagrāha rāghavaḥ |
avijñāya pituśchandamayodhyā'dhipateḥ prabhoḥ || 51 ||
tata śśvaśuramāmantrya vṛddhaṃ daśarathaṃ nṛpam |
mama pitrā tvahaṃ dattā rāmāya viditātmane || 52 ||
mama caivānujā sādhvī ūrmilā priyadarśanā |
bhāryārthe lakṣmaṇasyāpi dattā pitrā mama svayam || 53 ||
evaṃ dattā'smi rāmāya tadā tasminsvayaṃvare |
anuraktā'smi dharmeṇa patiṃ vīryavatāṃ varam || 54 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe aṣṭādaśādhikaśatatamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Malayalam script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.