ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே ஸுந்தரகாண்டம் ।
அத த்ரிஷஷ்டிதமஸ்ஸர்கஃ ।
ததோ மூர்த்நா நிபதிதம் வாநரம் வாநரர்ஷபஃ ।
த்ரு'ஷ்ட்வைவோத்விக்நஹ்ரு'தயோ வாக்யமேததுவாச ஹ ॥ 1 ॥
உத்திஷ்டோத்திஷ்ட கஸ்மாத்த்வம் பாதயோஃ பதிதோ மம ।
அபயம் தே பவேத்வீர ஸர்வமேவாபிதீயதாம் ॥ 2 ॥
ஸ து விஶ்வாஸிதஸ்தேந ஸுக்ரீவேண மஹாத்மநா ।
உத்தாய ஸுமஹாப்ராஜ்ஞோ வாக்யம் ததிமுகோऽப்ரவீத் ॥ 3 ॥
நைவர்க்ஷரஜஸா ராஜந்ந த்வயா நாபி வாலிநா ।
வநம் நிஸ்ரு'ஷ்டபூர்வம் ஹி பக்ஷிதம் தச்ச வாநரைஃ ॥ 4 ॥
ஏபிஃ ப்ரதர்ஷிதாஶ்சைவ வாநரா வநரக்ஷிபிஃ ।
மதூந்யசிந்தயித்வேமாந் பக்ஷயந்தி பிபந்தி ச ॥ 5 ॥
ஶிஷ்டமத்ராபவித்யந்தி பக்ஷயந்தி ததாபரே ।
நிவார்யமாணாஸ்தே ஸர்வே ப்ருவோ வை தர்ஶயந்தி ஹி ॥ 6 ॥
இமே ஹி ஸம்ரப்ததராஸ்ததா தைஸ்ஸம்ப்ரதர்ஷிதாஃ ।
வாரயந்தோ வநாத்தஸ்மாத்க்ருத்தைர்வாநரபுங்கவைஃ ॥ 7 ॥
ததஸ்தைர்பஹுபிர்வீரைர்வாநரைர்வாநரர்ஷப ।
ஸம்ரக்தநயநைஃ க்ரோதாத்தரயஃ ப்ரவிசாலிதாஃ ॥ 8 ॥
பாணிபிர்நிஹதாஃ கேசித்கேசிஜ்ஜாநுபிராஹதாஃ ।
ப்ரக்ரு'ஷ்டாஶ்ச யதாகாமம் தேவமார்கம் ச தர்ஶிதாஃ ॥ 9 ॥
ஏவமேதே ஹதாஶ்ஶூராஸ்த்வயி திஷ்டதி பர்தரி ।
க்ரு'த்ஸ்நம் மதுவநம் சைவ ப்ரகாமம் தைஃ ப்ரபக்ஷ்யதே ॥ 10 ॥
ஏவம் விஜ்ஞாப்யமாநம் தம் ஸுக்ரீவம் வாநரர்ஷபம் ।
அப்ரு'ச்சத்தம் மஹாப்ராஜ்ஞோ லக்ஷ்மணஃ பரவீரஹா ॥ 11 ॥
கிமயம் வாநரோ ராஜந் வநபஃ ப்ரத்யுபஸ்திதஃ ।
கம் சார்தமபிநிர்திஶ்ய துஃகிதோ வாக்யமப்ரவீத் ॥ 12 ॥
ஏவமுக்தஸ்து ஸுக்ரீவோ லக்ஷ்மணேந மஹாத்மநா ।
லக்ஷ்மணம் ப்ரத்யுவாசேதம் வாக்யம் வாக்யவிஶாரதஃ ॥ 13 ॥
ஆர்ய லக்ஷ்மண ஸம்ப்ராஹ வீரோ ததிமுகஃ கபிஃ ।
அங்கதப்ரமுகைர்வீரைர்பக்ஷிதம் மது வாநரைஃ ॥ 14 ॥
விசித்ய தக்ஷிணாமாஶாமாகதைர்ஹரிபுங்கவைஃ ।
நைஷாமக்ரு'த்யாநாமீத்ரு'ஶஸ்ஸ்யாதுபக்ரமஃ ॥ 15 ॥
ஆகதைஶ்ச ப்ரமதிதம் யதா மதுவநம் ஹி தைஃ ।
தர்ஷிதம் ச வநம் க்ரு'த்ஸ்நமுபயுக்தம் ச வாநரைஃ ॥ 16 ॥
வநம் யதாऽபிபந்நாஸ்தே ஸாதிதம் கர்ம வாநரைஃ ।
த்ரு'ஷ்டா தேவீ ந ஸந்தேஹோ ந சாந்யேந ஹநூமதா ॥ 17 ॥
ந ஹ்யந்யஸ்ஸாதநே ஹேதுஃ கர்மணோऽஸ்ய ஹநூமதஃ ।
கார்யஸித்திர்மதிஶ்சைவ தஸ்மிந்வாநரபுங்கவே ॥ 18 ॥
வ்யவஸாயஶ்ச வீர்யம் ச ஶ்ருதம் சாபி ப்ரதிஷ்டிதம் ।
ஜாம்பவாந்யத்ர நேதா ஸ்யாதங்கதஶ்ச மஹாபலஃ ॥ 19 ॥
ஹநுமாம்ஶ்சாப்யதிஷ்டாதா ந தஸ்ய கதிரந்யதா ।
அங்கதப்ரமுகைர்வீரைர்ஹதம் மதுவநம் கில ॥ 20 ॥
வாரயந்தஶ்ச ஸஹிதாஸ்ததா ஜாநுபிராஹதாஃ ।
ஏததர்தமயம் ப்ராப்தோ வக்தும் மதுரவாகிஹ ॥ 21 ॥
நாம்நா ததிமுகோ நாம ஹரிஃ ப்ரக்யாதவிக்ரமஃ ।
த்ரு'ஷ்டா ஸீதா மஹாபாஹோ ஸௌமித்ரே பஶ்ய தத்த்வதஃ ॥ 22 ॥
அபிகம்ய ததா ஸர்வே பிபந்தி மது வாநராஃ ।
ந சாப்யத்ரு'ஷ்ட்வா வைதேஹீம் விஶ்ருதாஃ புருஷர்ஷப ॥ 23 ॥
வநம் தத்தவரம் திவ்யம் தர்ஷயேயுர்வநௌகஸஃ ।
ததஃ ப்ரஹ்ரு'ஷ்டோ தர்மாத்மா லக்ஷ்மணஸ்ஸஹ ராகவஃ ॥ 24 ॥
ஶ்ருத்வா கர்ணஸுகாம் வாணீம் ஸுக்ரீவவதநாச்ச்யுதாம் ।
ப்ராஹ்ரு'ஷ்யத ப்ரு'ஶம் ராமோ லக்ஷ்மணஶ்ச மஹாபலஃ ॥ 25 ॥
ஶ்ருத்வா ததிமுகஸ்யேதம் ஸுக்ரீவஸ்ஸம்ப்ரஹ்ரு'ஷ்ய ச ।
வநபாலம் புநர்வாக்யம் ஸுக்ரீவஃ ப்ரத்யபாஷத ॥ 26 ॥
ப்ரீதோऽஸ்மி ஸோऽஹம் யத்புக்தம் வநம் தைஃ க்ரு'தகர்மபிஃ ।
மர்ஷிதம் மர்ஷணீயம் ச சேஷ்டிதம் க்ரு'தகர்மணாம் ॥ 27 ॥
இச்சாமி ஶீக்ரம் ஹநுமத்ப்ரதாநாந் ஶாகாம்ரு'காம்ஸ்தாந் ம்ரு'கராஜதர்பாந் ।
த்ரஷ்டும் க்ரு'தார்தாந் ஸஹ ராகவாப்யாம் ஶ்ரோதும் ச ஸீதாதிகமே ப்ரயத்நம் ॥ 28 ॥
ப்ரீதிஸ்பீதாக்ஷௌ ஸம்ப்ரஹ்ரு'ஷ்டௌ குமாரௌ த்ரு'ஷ்ட்வா ஸித்தார்தௌ வாநராணாம் ச ராஜா ।
அங்கைஃ ஸம்ஹ்ரு'ஷ்டைஃ கர்மஸித்திம் விதித்வா பாஹ்வோராஸந்நாம் ஸோऽதிமாத்ரம் நநந்த ॥ 29 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே ஸுந்தரகாண்டே த்ரிஷஷ்டிதமஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha triṣaṣṭitamassargaḥ |
tato mūrdhnā nipatitaṃ vānaraṃ vānararṣabhaḥ |
dṛṣṭvaivodvignahṛdayo vākyametaduvāca ha || 1 ||
uttiṣṭhottiṣṭha kasmāttvaṃ pādayoḥ patito mama |
abhayaṃ te bhavedvīra sarvamevābhidhīyatām || 2 ||
sa tu viśvāsitastena sugrīveṇa mahātmanā |
utthāya sumahāprājño vākyaṃ dadhimukho'bravīt || 3 ||
naivarkṣarajasā rājanna tvayā nāpi vālinā |
vanaṃ nisṛṣṭapūrvaṃ hi bhakṣitaṃ tacca vānaraiḥ || 4 ||
ebhiḥ pradharṣitāścaiva vānarā vanarakṣibhiḥ |
madhūnyacintayitvemān bhakṣayanti pibanti ca || 5 ||
śiṣṭamatrāpavidhyanti bhakṣayanti tathāpare |
nivāryamāṇāste sarve bhruvo vai darśayanti hi || 6 ||
ime hi saṃrabdhatarāstathā taissampradharṣitāḥ |
vārayanto vanāttasmātkruddhairvānarapuṅgavaiḥ || 7 ||
tatastairbahubhirvīrairvānarairvānararṣabha |
saṃraktanayanaiḥ krodhāddharayaḥ pravicālitāḥ || 8 ||
pāṇibhirnihatāḥ kecitkecijjānubhirāhatāḥ |
prakṛṣṭāśca yathākāmaṃ devamārgaṃ ca darśitāḥ || 9 ||
evamete hatāśśūrāstvayi tiṣṭhati bhartari |
kṛtsnaṃ madhuvanaṃ caiva prakāmaṃ taiḥ prabhakṣyate || 10 ||
evaṃ vijñāpyamānaṃ taṃ sugrīvaṃ vānararṣabham |
apṛcchattaṃ mahāprājño lakṣmaṇaḥ paravīrahā || 11 ||
kimayaṃ vānaro rājan vanapaḥ pratyupasthitaḥ |
kaṃ cārthamabhinirdiśya duḥkhito vākyamabravīt || 12 ||
evamuktastu sugrīvo lakṣmaṇena mahātmanā |
lakṣmaṇaṃ pratyuvācedaṃ vākyaṃ vākyaviśāradaḥ || 13 ||
ārya lakṣmaṇa samprāha vīro dadhimukhaḥ kapiḥ |
aṅgadapramukhairvīrairbhakṣitaṃ madhu vānaraiḥ || 14 ||
vicitya dakṣiṇāmāśāmāgatairharipuṅgavaiḥ |
naiṣāmakṛtyānāmīdṛśassyādupakramaḥ || 15 ||
āgataiśca pramathitaṃ yathā madhuvanaṃ hi taiḥ |
dharṣitaṃ ca vanaṃ kṛtsnamupayuktaṃ ca vānaraiḥ || 16 ||
vanaṃ yadā'bhipannāste sādhitaṃ karma vānaraiḥ |
dṛṣṭā devī na sandeho na cānyena hanūmatā || 17 ||
na hyanyassādhane hetuḥ karmaṇo'sya hanūmataḥ |
kāryasiddhirmatiścaiva tasminvānarapuṅgave || 18 ||
vyavasāyaśca vīryaṃ ca śrutaṃ cāpi pratiṣṭhitam |
jāmbavānyatra netā syādaṅgadaśca mahābalaḥ || 19 ||
hanumāṃścāpyadhiṣṭhātā na tasya gatiranyathā |
aṅgadapramukhairvīrairhataṃ madhuvanaṃ kila || 20 ||
vārayantaśca sahitāstadā jānubhirāhatāḥ |
etadarthamayaṃ prāpto vaktuṃ madhuravāgiha || 21 ||
nāmnā dadhimukho nāma hariḥ prakhyātavikramaḥ |
dṛṣṭā sītā mahābāho saumitre paśya tattvataḥ || 22 ||
abhigamya tathā sarve pibanti madhu vānarāḥ |
na cāpyadṛṣṭvā vaidehīṃ viśrutāḥ puruṣarṣabha || 23 ||
vanaṃ dattavaraṃ divyaṃ dharṣayeyurvanaukasaḥ |
tataḥ prahṛṣṭo dharmātmā lakṣmaṇassaha rāghavaḥ || 24 ||
śrutvā karṇasukhāṃ vāṇīṃ sugrīvavadanāccyutām |
prāhṛṣyata bhṛśaṃ rāmo lakṣmaṇaśca mahābalaḥ || 25 ||
śrutvā dadhimukhasyedaṃ sugrīvassamprahṛṣya ca |
vanapālaṃ punarvākyaṃ sugrīvaḥ pratyabhāṣata || 26 ||
prīto'smi so'haṃ yadbhuktaṃ vanaṃ taiḥ kṛtakarmabhiḥ |
marṣitaṃ marṣaṇīyaṃ ca ceṣṭitaṃ kṛtakarmaṇām || 27 ||
icchāmi śīghraṃ hanumatpradhānān śākhāmṛgāṃstān mṛgarājadarpān |
draṣṭuṃ kṛtārthān saha rāghavābhyāṃ śrotuṃ ca sītādhigame prayatnam || 28 ||
prītisphītākṣau samprahṛṣṭau kumārau dṛṣṭvā siddhārthau vānarāṇāṃ ca rājā |
aṅgaiḥ saṃhṛṣṭaiḥ karmasiddhiṃ viditvā bāhvorāsannāṃ so'timātraṃ nananda || 29 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe triṣaṣṭitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे सुन्दरकाण्डम् ।
अथ त्रिषष्टितमस्सर्गः ।
ततो मूर्ध्ना निपतितं वानरं वानरर्षभः ।
दृष्ट्वैवोद्विग्नहृदयो वाक्यमेतदुवाच ह ॥ 1 ॥
उत्तिष्ठोत्तिष्ठ कस्मात्त्वं पादयोः पतितो मम ।
अभयं ते भवेद्वीर सर्वमेवाभिधीयताम् ॥ 2 ॥
स तु विश्वासितस्तेन सुग्रीवेण महात्मना ।
उत्थाय सुमहाप्राज्ञो वाक्यं दधिमुखोऽब्रवीत् ॥ 3 ॥
नैवर्क्षरजसा राजन्न त्वया नापि वालिना ।
वनं निसृष्टपूर्वं हि भक्षितं तच्च वानरैः ॥ 4 ॥
एभिः प्रधर्षिताश्चैव वानरा वनरक्षिभिः ।
मधून्यचिन्तयित्वेमान् भक्षयन्ति पिबन्ति च ॥ 5 ॥
शिष्टमत्रापविध्यन्ति भक्षयन्ति तथापरे ।
निवार्यमाणास्ते सर्वे भ्रुवो वै दर्शयन्ति हि ॥ 6 ॥
इमे हि संरब्धतरास्तथा तैस्सम्प्रधर्षिताः ।
वारयन्तो वनात्तस्मात्क्रुद्धैर्वानरपुङ्गवैः ॥ 7 ॥
ततस्तैर्बहुभिर्वीरैर्वानरैर्वानरर्षभ ।
संरक्तनयनैः क्रोधाद्धरयः प्रविचालिताः ॥ 8 ॥
पाणिभिर्निहताः केचित्केचिज्जानुभिराहताः ।
प्रकृष्टाश्च यथाकामं देवमार्गं च दर्शिताः ॥ 9 ॥
एवमेते हताश्शूरास्त्वयि तिष्ठति भर्तरि ।
कृत्स्नं मधुवनं चैव प्रकामं तैः प्रभक्ष्यते ॥ 10 ॥
एवं विज्ञाप्यमानं तं सुग्रीवं वानरर्षभम् ।
अपृच्छत्तं महाप्राज्ञो लक्ष्मणः परवीरहा ॥ 11 ॥
किमयं वानरो राजन् वनपः प्रत्युपस्थितः ।
कं चार्थमभिनिर्दिश्य दुःखितो वाक्यमब्रवीत् ॥ 12 ॥
एवमुक्तस्तु सुग्रीवो लक्ष्मणेन महात्मना ।
लक्ष्मणं प्रत्युवाचेदं वाक्यं वाक्यविशारदः ॥ 13 ॥
आर्य लक्ष्मण सम्प्राह वीरो दधिमुखः कपिः ।
अङ्गदप्रमुखैर्वीरैर्भक्षितं मधु वानरैः ॥ 14 ॥
विचित्य दक्षिणामाशामागतैर्हरिपुङ्गवैः ।
नैषामकृत्यानामीदृशस्स्यादुपक्रमः ॥ 15 ॥
आगतैश्च प्रमथितं यथा मधुवनं हि तैः ।
धर्षितं च वनं कृत्स्नमुपयुक्तं च वानरैः ॥ 16 ॥
वनं यदाऽभिपन्नास्ते साधितं कर्म वानरैः ।
दृष्टा देवी न सन्देहो न चान्येन हनूमता ॥ 17 ॥
न ह्यन्यस्साधने हेतुः कर्मणोऽस्य हनूमतः ।
कार्यसिद्धिर्मतिश्चैव तस्मिन्वानरपुङ्गवे ॥ 18 ॥
व्यवसायश्च वीर्यं च श्रुतं चापि प्रतिष्ठितम् ।
जाम्बवान्यत्र नेता स्यादङ्गदश्च महाबलः ॥ 19 ॥
हनुमांश्चाप्यधिष्ठाता न तस्य गतिरन्यथा ।
अङ्गदप्रमुखैर्वीरैर्हतं मधुवनं किल ॥ 20 ॥
वारयन्तश्च सहितास्तदा जानुभिराहताः ।
एतदर्थमयं प्राप्तो वक्तुं मधुरवागिह ॥ 21 ॥
नाम्ना दधिमुखो नाम हरिः प्रख्यातविक्रमः ।
दृष्टा सीता महाबाहो सौमित्रे पश्य तत्त्वतः ॥ 22 ॥
अभिगम्य तथा सर्वे पिबन्ति मधु वानराः ।
न चाप्यदृष्ट्वा वैदेहीं विश्रुताः पुरुषर्षभ ॥ 23 ॥
वनं दत्तवरं दिव्यं धर्षयेयुर्वनौकसः ।
ततः प्रहृष्टो धर्मात्मा लक्ष्मणस्सह राघवः ॥ 24 ॥
श्रुत्वा कर्णसुखां वाणीं सुग्रीववदनाच्च्युताम् ।
प्राहृष्यत भृशं रामो लक्ष्मणश्च महाबलः ॥ 25 ॥
श्रुत्वा दधिमुखस्येदं सुग्रीवस्सम्प्रहृष्य च ।
वनपालं पुनर्वाक्यं सुग्रीवः प्रत्यभाषत ॥ 26 ॥
प्रीतोऽस्मि सोऽहं यद्भुक्तं वनं तैः कृतकर्मभिः ।
मर्षितं मर्षणीयं च चेष्टितं कृतकर्मणाम् ॥ 27 ॥
इच्छामि शीघ्रं हनुमत्प्रधानान् शाखामृगांस्तान् मृगराजदर्पान् ।
द्रष्टुं कृतार्थान् सह राघवाभ्यां श्रोतुं च सीताधिगमे प्रयत्नम् ॥ 28 ॥
प्रीतिस्फीताक्षौ सम्प्रहृष्टौ कुमारौ दृष्ट्वा सिद्धार्थौ वानराणां च राजा ।
अङ्गैः संहृष्टैः कर्मसिद्धिं विदित्वा बाह्वोरासन्नां सोऽतिमात्रं ननन्द ॥ 29 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये सुन्दरकाण्डे त्रिषष्टितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha triṣaṣṭitamassargaḥ |
tato mūrdhnā nipatitaṃ vānaraṃ vānararṣabhaḥ |
dṛṣṭvaivodvignahṛdayo vākyametaduvāca ha || 1 ||
uttiṣṭhottiṣṭha kasmāttvaṃ pādayoḥ patito mama |
abhayaṃ te bhavedvīra sarvamevābhidhīyatām || 2 ||
sa tu viśvāsitastena sugrīveṇa mahātmanā |
utthāya sumahāprājño vākyaṃ dadhimukho'bravīt || 3 ||
naivarkṣarajasā rājanna tvayā nāpi vālinā |
vanaṃ nisṛṣṭapūrvaṃ hi bhakṣitaṃ tacca vānaraiḥ || 4 ||
ebhiḥ pradharṣitāścaiva vānarā vanarakṣibhiḥ |
madhūnyacintayitvemān bhakṣayanti pibanti ca || 5 ||
śiṣṭamatrāpavidhyanti bhakṣayanti tathāpare |
nivāryamāṇāste sarve bhruvo vai darśayanti hi || 6 ||
ime hi saṃrabdhatarāstathā taissampradharṣitāḥ |
vārayanto vanāttasmātkruddhairvānarapuṅgavaiḥ || 7 ||
tatastairbahubhirvīrairvānarairvānararṣabha |
saṃraktanayanaiḥ krodhāddharayaḥ pravicālitāḥ || 8 ||
pāṇibhirnihatāḥ kecitkecijjānubhirāhatāḥ |
prakṛṣṭāśca yathākāmaṃ devamārgaṃ ca darśitāḥ || 9 ||
evamete hatāśśūrāstvayi tiṣṭhati bhartari |
kṛtsnaṃ madhuvanaṃ caiva prakāmaṃ taiḥ prabhakṣyate || 10 ||
evaṃ vijñāpyamānaṃ taṃ sugrīvaṃ vānararṣabham |
apṛcchattaṃ mahāprājño lakṣmaṇaḥ paravīrahā || 11 ||
kimayaṃ vānaro rājan vanapaḥ pratyupasthitaḥ |
kaṃ cārthamabhinirdiśya duḥkhito vākyamabravīt || 12 ||
evamuktastu sugrīvo lakṣmaṇena mahātmanā |
lakṣmaṇaṃ pratyuvācedaṃ vākyaṃ vākyaviśāradaḥ || 13 ||
ārya lakṣmaṇa samprāha vīro dadhimukhaḥ kapiḥ |
aṅgadapramukhairvīrairbhakṣitaṃ madhu vānaraiḥ || 14 ||
vicitya dakṣiṇāmāśāmāgatairharipuṅgavaiḥ |
naiṣāmakṛtyānāmīdṛśassyādupakramaḥ || 15 ||
āgataiśca pramathitaṃ yathā madhuvanaṃ hi taiḥ |
dharṣitaṃ ca vanaṃ kṛtsnamupayuktaṃ ca vānaraiḥ || 16 ||
vanaṃ yadā'bhipannāste sādhitaṃ karma vānaraiḥ |
dṛṣṭā devī na sandeho na cānyena hanūmatā || 17 ||
na hyanyassādhane hetuḥ karmaṇo'sya hanūmataḥ |
kāryasiddhirmatiścaiva tasminvānarapuṅgave || 18 ||
vyavasāyaśca vīryaṃ ca śrutaṃ cāpi pratiṣṭhitam |
jāmbavānyatra netā syādaṅgadaśca mahābalaḥ || 19 ||
hanumāṃścāpyadhiṣṭhātā na tasya gatiranyathā |
aṅgadapramukhairvīrairhataṃ madhuvanaṃ kila || 20 ||
vārayantaśca sahitāstadā jānubhirāhatāḥ |
etadarthamayaṃ prāpto vaktuṃ madhuravāgiha || 21 ||
nāmnā dadhimukho nāma hariḥ prakhyātavikramaḥ |
dṛṣṭā sītā mahābāho saumitre paśya tattvataḥ || 22 ||
abhigamya tathā sarve pibanti madhu vānarāḥ |
na cāpyadṛṣṭvā vaidehīṃ viśrutāḥ puruṣarṣabha || 23 ||
vanaṃ dattavaraṃ divyaṃ dharṣayeyurvanaukasaḥ |
tataḥ prahṛṣṭo dharmātmā lakṣmaṇassaha rāghavaḥ || 24 ||
śrutvā karṇasukhāṃ vāṇīṃ sugrīvavadanāccyutām |
prāhṛṣyata bhṛśaṃ rāmo lakṣmaṇaśca mahābalaḥ || 25 ||
śrutvā dadhimukhasyedaṃ sugrīvassamprahṛṣya ca |
vanapālaṃ punarvākyaṃ sugrīvaḥ pratyabhāṣata || 26 ||
prīto'smi so'haṃ yadbhuktaṃ vanaṃ taiḥ kṛtakarmabhiḥ |
marṣitaṃ marṣaṇīyaṃ ca ceṣṭitaṃ kṛtakarmaṇām || 27 ||
icchāmi śīghraṃ hanumatpradhānān śākhāmṛgāṃstān mṛgarājadarpān |
draṣṭuṃ kṛtārthān saha rāghavābhyāṃ śrotuṃ ca sītādhigame prayatnam || 28 ||
prītisphītākṣau samprahṛṣṭau kumārau dṛṣṭvā siddhārthau vānarāṇāṃ ca rājā |
aṅgaiḥ saṃhṛṣṭaiḥ karmasiddhiṃ viditvā bāhvorāsannāṃ so'timātraṃ nananda || 29 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe triṣaṣṭitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.