5.38 ஸுந்தரகாண்ட - அஷ்டத்ரிம்ஶ ஸர்கஃ

5.38 Sundarakanda - Ashtatrimsha Sargah

✍️ Valmiki 🖋️ Tamil script
📄 Download PDF
ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே ஸுந்தரகாண்டம் ।
அத அஷ்டத்ரிம்ஶஸ்ஸர்கஃ ।
ததஸ்ஸ கபிஶார்தூலஸ்தேந வாக்யேந தோஷிதஃ ।
ஸீதாமுவாச தச்ச்ரு'த்வா வாக்யம் வாக்யவிஶாரதஃ ॥ 1 ॥
யுக்தரூபம் த்வயா தேவி பாஷிதம் ஶுபதர்ஶநே ।
ஸத்ரு'ஶம் ஸ்த்ரீஸ்வபாவஸ்ய ஸாத்வீநாம் விநயஸ்ய ச ॥ 2 ॥
ஸ்த்ரீத்வம் ந து ஸமர்தம் ஹி ஸாகரம் வ்யதிவர்திதும் ।
மாமதிஷ்டாய விஸ்தீர்ணம் ஶதயோஜநமாயதம் ॥ 3 ॥
த்விதீயம் காரணம் யச்ச ப்ரவீஷி விநயாந்விதே ।
ராமாதந்யஸ்ய நார்ஹாமி ஸம்ஸ்பர்ஶமிதி ஜாநகி ॥ 4 ॥
ஏதத்தே ஸத்ரு'ஶம் தேவி பத்ந்யாஸ்தஸ்ய மஹாத்மநஃ ।
கா ஹ்யந்யா த்வாம்ரு'தே தேவி ப்ரூயாத்வசநமீத்ரு'ஶம் ॥ 5 ॥
ஶ்ரோஷ்யதே சைவ காகுத்ஸ்தஃ ஸர்வம் நிரவஶேஷதஃ ।
சேஷ்டிதம் யத்த்வயா தேவி பாஷிதம் மம சாக்ரதஃ ॥ 6 ॥
காரணைர்பஹுபிர்தேவி ராமப்ரியசிகீர்ஷயா ।
ஸ்நேஹப்ரஸ்கந்நமநஸா மயைதத்ஸமுதீரிதம் ॥ 7 ॥
லங்காயா துஷ்ப்ரவேஶத்வாத்துஸ்தரத்வாந்மஹோததேஃ ।
ஸாமர்த்யாதாத்மநஶ்சைவ மயைதத்ஸமுதீரிதம் ॥ 8 ॥
இச்சாமி த்வாம் ஸமாநேதுமத்யைவ ரகுபந்துநா ।
குருஸ்நேஹேந பக்த்யா ச நாந்யதைததுதாஹ்ரு'தம் ॥ 9 ॥
யதி நோத்ஸஹஸே யாதும் மயா ஸார்தமநிந்திதே ।
அபிஜ்ஞாநம் ப்ரயச்ச த்வம் ஜாநீயாத்ராகவோ ஹி யத் ॥ 10 ॥
ஏவமுக்தா ஹநுமதா ஸீதா ஸுரஸுதோபமா ।
உவாச வசநம் மந்தம் பாஷ்பப்ரக்ரதிதாக்ஷரம் ॥ 11 ॥
இதம் ஶ்ரேஷ்டமபிஜ்ஞாநம் ப்ரூயாஸ்த்வம் து மம ப்ரியம் ।
ஶைலஸ்ய சித்ரகூடஸ்ய பாதே பூர்வோத்தரே புரா ॥ 12 ॥
தாபஸாஶ்ரமவாஸிந்யாஃ ப்ராஜ்யமூலபலோதகே ।
தஸ்மிந்ஸித்தாஶ்ரமே தேஶே மந்தாகிந்யா விதூரதஃ ॥ 13 ॥
தஸ்யோபவநஷண்டேஷு நாநாபுஷ்பஸுகந்திஷு ।
விஹ்ரு'த்ய ஸலிலே க்லிந்நா மமாங்கே ஸமுபாவிஶமஃ ॥ 14 ॥
ததோ மாம்ஸஸமாயுக்தோ வாயஸஃ பர்யதுண்டயத் ।
தமஹம் லோஷ்டமுத்யம்ய வாரயாமிஸ்ம வாயஸம் ॥ 15 ॥
தாரயந்ஸ ச மாம் காகஸ்தத்த்ரைவ பரிலீயதே ।
ந சாப்யுபாரமந்மாம்ஸாத்பக்ஷார்தி பலிபோஜநஃ ॥ 16 ॥
உத்கர்ஷந்த்யாம் ச ரஶநாம் க்ருத்தாயாம் மயி பக்ஷிணி ।
ஸ்ரஸ்யமாநே ச வஸநே ததோ த்ரு'ஷ்டா த்வயா ஹ்யஹம் ॥ 17 ॥
த்வயாऽபஹஸிதா சாஹம் க்ருத்தா ஸம்லஜ்ஜிதா ததா ।
பக்ஷக்ரு'த்நேந காகேந தாரிதா த்வாமுபாகதா ॥ 18 ॥
ஆஸீநஸ்ய ச தே ஶ்ராந்தா புநருத்ஸங்கமாவிஶம் ।
க்ருத்யந்தீ ச ப்ரஹ்ரு'ஷ்டேந த்வயாऽஹம் பரிஸாந்த்விதா ॥ 19 ॥
பாஷ்பபூர்ணமுகீ மந்தம் சக்ஷுஷீ பரிமார்ஜதீ ।
லக்ஷிதாऽஹம் த்வயா நாத வாயஸேந ப்ரகோபிதா ॥ 20 ॥
பரிஶ்ரமாத்ப்ரஸுப்தா ச ராகவாங்கேऽப்யஹம் சிரம் ।
பர்யாயேண ப்ரஸுப்தஶ்ச மமாங்கே பரதாக்ரஜஃ ॥ 21 ॥
ஸ தத்ர புநரேவாத வாயஸஸ்ஸமுபாகமத் ।
ததஸ்ஸுப்தப்ரபுத்தாம் மாம் ராமஸ்யாங்காத்ஸமுத்திதாம் ॥ 22 ॥
வாயஸஸ்ஸஹஸாகம்ய விததார ஸ்தநாந்தரே ।
புநஃ புநரதோத்பத்ய விததார ஸ மாம் ப்ரு'ஶம் ॥ 23 ॥
ததஸ்ஸமுக்ஷிதோ ராமோ முக்தைஶ்ஶோணிதபிந்துபிஃ ।
வாயஸேந ததஸ்தேந பலவத்க்லிஶ்யமாநயா ॥ 24 ॥
ஸ மயா போதிதஶ்ஶ்ரீமாந்ஸுகஸுப்தஃ பரந்தபஃ ।
ஸ மாம் த்ரு'ஷ்ட்வா மஹாபாஹுர்விதுந்நாம் ஸ்தநயோஸ்ததா ॥ 25 ॥
ஆஶீவிஷ இவ க்ருத்தஶ்வஸந்வாக்யமபாஷத ।
கேந தே நாகநாஸோரு விக்ஷதம் வை ஸ்தநாந்தரம் ॥ 26 ॥
கஃ க்ரீடதி ஸரோஷேண பஞ்சவக்த்ரேண போகிநா ।
வீக்ஷமாணஸ்ததஸ்தம் வை வாயஸம் ஸமுதைக்ஷத ॥ 27 ॥
நகைஸ்ஸருதிரைஸ்தீக்ஷ்ணைர்மாமேவாபிமுகம் ஸ்திதம் ।
புத்த்ரஃ கில ஸ ஶக்ரஸ்ய வாயஸஃ பததாம் வரஃ ॥ 28 ॥
தராந்தரகதஶ்ஶீக்ரம் பவநஸ்ய கதௌ ஸமஃ ।
ததஸ்தஸ்மிந்மஹாபாஹுஃ கோபஸம்வர்திதேக்ஷணஃ ॥ 29 ॥
வாயஸே க்ரு'தவாந்க்ரூராம் மதிம் மதிமதாம் வரஃ ।
ஸ தர்பம் ஸம்ஸ்தராத்க்ரு'ஹ்ய ப்ராஹ்மேணாஸ்த்ரேண யோஜயத் ॥ 30 ॥
ஸ தீப்த இவ காலாக்நிர்ஜஜ்வாலாபிமுகோ த்விஜம் ।
ஸ தம் ப்ரதீப்தம் சிக்ஷேப தர்பம் தம் வாயஸம் ப்ரதி ॥ 31 ॥
ததஸ்தம் வாயஸம் தர்பஸ்ஸோம்பரேऽநுஜகாம ஹ ।
அநுஸ்ரு'ஷ்டஸ்ததா காகோ ஜகாம விவிதாம் கதிம் ॥ 32 ॥
லோககாம இமம் லோகம் ஸர்வம் வை விசசார ஹ ।
ஸ பித்ரா ச பரித்யக்தஸ்ஸுரைஶ்ச ஸமஹர்ஷிபிஃ ॥ 33 ॥
த்ரீந்லோகாந்ஸம்பரிக்ரம்ய தமேவ ஶரணம் கதஃ ।
ஸ தம் நிபதிதம் பூமௌ ஶரண்யஶ்ஶரணாகதம் ॥ 34 ॥
வதார்ஹமபி காகுத்ஸ்தஃ க்ரு'பயா பர்யபாலயத் ।
பரித்யூநம் விஷண்ணம் ச ஸ தமாயாந்தமப்ரவீத் ॥ 35 ॥
மோகம் கர்தும் ந ஶக்யம் து ப்ராஹ்மமஸ்த்ரம் ததுச்யதாம் ।
ஹிநஸ்து தக்ஷிணாக்ஷி த்வச்சர இத்யத ஸோऽப்ரவீத் ॥ 36 ॥
ததஸ்தஸ்யாக்ஷி காகஸ்ய ஹிநஸ்தி ஸ்ம ஸ தக்ஷிணம் ।
தத்த்வா ஸ தக்ஷிணம் நேத்ரம் ப்ராணேப்யஃ பரிரக்ஷிதஃ ॥ 37 ॥
ஸ ராமாய நமஸ்க்ரு'த்ய ராஜ்ஞே தஶரதாய ச ।
விஸ்ரு'ஷ்டஸ்தேந வீரேண ப்ரதிபேதே ஸ்வமாலயம் ॥ 38 ॥
மத்க்ரு'தே காகமாத்ரே து ப்ரஹ்மாஸ்த்ரம் ஸமுதீரிதம் ।
கஸ்மாத்யோ மாம் ஹரேத்த்வத்தஃ க்ஷமஸே தம் மஹீபதே ॥ 39 ॥
ஸ குருஷ்வ மஹோத்ஸாஹஃ க்ரு'பாம் மயி நரர்ஷப ।
த்வயா நாதவதீ நாத ஹ்யநாதா இவ த்ரு'ஶ்யதே ॥ 40 ॥
ஆந்ரு'ஶம்ஸ்யம் பரோ தர்மஸ்தவத்த்த ஐவ மயா ஶ்ருதஃ ।
ஜாநாமி த்வாம் மஹாவீர்யம் மஹோத்ஸாஹம் மஹாபலம் ॥ 41 ॥
அபாரபாரமக்ஷோப்யம் காம்பீர்யாத்ஸாகரோபமம் ।
பர்தாரம் ஸஸமுத்ராயா தரண்யா வாஸவோபமம் ॥ 42 ॥
ஏவமஸ்த்ரவிதாம் ஶ்ரேஷ்டஸ்ஸத்யவாந்பலவாநபி ।
கிமர்தமஸ்த்ரம் ரக்ஷஸ்ஸு ந யோஜயஸி ராகவ ॥ 43 ॥
ந நாகா நாऽபி கந்தர்வா நாஸுரா ந மருத்கணாஃ ।
ராமஸ்ய ஸமரே வேகம் ஶக்தாஃ ப்ரதிஸமாதிதும் ॥ 44 ॥
தஸ்ய வீர்யவதஃ கஶ்சித்யத்யஸ்தி மயி ஸம்ப்ரமஃ ।
கிமர்தம் ந ஶரைஸ்தீக்ஷ்ணைஃ க்ஷயம் நயதி ராக்ஷஸாந் ॥ 45 ॥
ப்ராதுராதேஶமாதாய லக்ஷ்மணோ வா பரந்தபஃ ।
கஸ்ய ஹேதோர்ந மாம் வீரஃ பரித்ராதி மஹாபலஃ ॥ 46 ॥
யதி தௌ புருஷவ்யாக்ரௌ வாய்வக்நிஸமதேஜஸௌ ।
ஸுராணாமபி துர்தர்ஷௌ கிமர்தம் மாமுபேக்ஷதஃ ॥ 47 ॥
மமைவ துஷ்க்ரு'தம் கிஞ்சிந்மஹதஸ்தி ந ஸம்ஶயஃ ।
ஸமர்தாவபி தௌ யந்மாம் நாவேக்ஷேதே பரந்தபௌ ॥ 48 ॥
வைதேஹ்யா வசநம் ஶ்ருத்வா கருணம் ஸாஶ்ருபாஷிதம் ।
அதாப்ரவீந்மஹாதேஜா ஹநுமாந்மாருதாத்மஜஃ ॥ 49 ॥
த்வச்சோகவிமுகோ ராமோ தேவி ஸத்யேந தே ஶபே ।
ராமே துஃகாபிபந்நே ச லக்ஷ்மணஃ பரிதப்யதே ॥ 50 ॥
கதஞ்சித்பவதீ த்ரு'ஷ்டா ந காலஃ பரிதேவிதும் ।
இமம் முஹூர்தம் துஃகாநாம் த்ரக்ஷ்யஸ்யந்தமநிந்திதே ॥ 51 ॥
தாவுபௌ புருஷவ்யாக்ரௌ ராஜபுத்ரௌ மஹாபலௌ ।
த்வத்தர்ஶநக்ரு'தோத்ஸாஹௌ லங்காம் பஸ்மீகரிஷ்யதஃ ॥ 52 ॥
ஹத்த்வா ச ஸமரே க்ரூரம் ராவணம் ஸஹபாந்தவம் ।
ராகவஸ்த்வாம் விஶாலாக்ஷி நேஷ்யதி ஸ்வாம் புரீம் ப்ரதி ॥ 53 ॥
ப்ரூஹி யத்ராகவோ வாச்யோ லக்ஷ்மணஶ்ச மஹாபலஃ ।
ஸுக்ரீவோ வாபி தேஜஸ்வீ ஹரயோऽபி ஸமாகதாஃ ॥ 54 ॥
இத்யுக்தவதி தஸ்மிம்ஸ்து ஸீதா ஸுரஸுதோபமா ।
உவாச ஶோகஸந்தப்தா ஹநுமந்தம் ப்லவங்கமம் ॥ 55 ॥
கௌஸல்யா லோகபர்தாரம் ஸுஷுவே யம் மநஸ்விநீ ।
தம் மமார்தே ஸுகம் ப்ரு'ச்ச ஶிரஸா சாபிவாதய ॥ 56 ॥
ஸ்ரஜஶ்ச ஸர்வரத்நாநி ப்ரியா யாஶ்ச வராங்கநாஃ ।
ஐஶ்வர்யம் ச விஶாலாயாம் ப்ரு'திவ்யாமபி துர்லபம் ॥ 57 ॥
பிதரம் மாதரம் சைவ ஸம்மாந்யாபிப்ரஸாத்ய ச ।
அநுப்ரவ்ரஜிதோ ராமம் ஸுமித்ரா யேந ஸுப்ரஜாஃ ॥ 58 ॥
ஆநுகூல்யேந தர்மாத்மா த்யக்த்வா ஸுகமநுத்தமம் ।
அநுகச்சதி காகுத்ஸ்தம் ப்ராதரம் பாலயந்வநே ॥ 59 ॥
ஸிம்ஹஸ்கந்தோ மஹாபாஹுர்மநஸ்வீ ப்ரியதர்ஶிநஃ ।
பித்ரு'வத்வர்ததே ராமே மாத்ரு'வந்மாம் ஸமாசரந் ॥ 60 ॥
ஹ்ரியமாணாம் ததா வீரோ ந து மாம் வேத லக்ஷ்மணஃ ।
வ்ரு'த்தோபஸேவீ லக்ஷ்மீவாந் ஶக்தோ ந பஹுபாஷிதா ॥ 61 ॥
ராஜபுத்ரஃ ப்ரியஃ ஶ்ரேஷ்டஃ ஸத்ரு'ஶஃ ஶ்வஶுரஸ்ய மே ।
மமஃ ப்ரியதரோ நித்யம் ப்ராதா ராமஸ்ய லக்ஷ்மணஃ ॥ 62 ॥
நியுக்தோ துரி யஸ்யாம் து தாமுத்வஹதி வீர்யவாந் ।
யம் த்ரு'ஷ்ட்வா ராகவோ நைவ வ்ரு'த்தமார்யமநுஸ்மரேத் ॥ 63 ॥
ஸ மமார்தாய குஶலம் வக்தவ்யோ வசநாந்மம ।
ம்ரு'துர்நித்யம் ஶுசிர்தக்ஷஃ ப்ரியோ ராமஸ்ய லக்ஷ்மணஃ ॥ 64 ॥
யதா ஹி வாநரஶ்ரேஷ்ட துஃகக்ஷயகரோ பவேத் ।
த்வமஸ்மிந்கார்யநிர்யோகே ப்ரமாணம் ஹரிஸத்தமஃ ॥ 65 ॥
ராகவஸ்த்வத்ஸமாரம்பாந்மயி யத்நபரோ பவேத் ।
இதம் ப்ரூயாஶ்ச மே நாதம் ஶூரம் ராமம் புநஃ புநஃ ॥ 66 ॥
ஜீவிதம் தாரயிஷ்யாமி மாஸம் தஶரதாத்மஜ ।
ஊர்த்வம் மாஸாந்ந ஜீவேயம் ஸத்யேநாஹம் ப்ரவீமி தே ॥ 67 ॥
ராவணேநோபருத்தாம் மாம் நிக்ரு'த்ய பாபகர்மணா ।
த்ராதுமர்ஹஸி வீர த்வம் பாதாலாதிவ கௌஶிகீம் ॥ 68 ॥
ததோ வஸ்த்ரகதம் முக்த்வா திவ்யம் சூடாமணிம் ஶுபம் ।
ப்ரதேயோ ராகவாயேதி ஸீதா ஹநுமதே ததௌ ॥ 69 ॥
ப்ரதிக்ரு'ஹ்ய ததோ வீரோ மணிரத்நமநுத்தமம் ।
அங்குல்யா யோஜயாமாஸ ந ஹ்யஸ்ய ப்ராபவத்புஜஃ ॥ 70 ॥
மணிரத்நம் கபிவரஃ ப்ரதிக்ரு'ஹ்யாபிவாத்ய ச ।
ஸீதாம் ப்ரதக்ஷிணம் க்ரு'த்வா ப்ரணதஃ பார்வ்ஶதஃ ஸ்திதஃ ॥ 71 ॥
ஹர்ஷேண மஹதா யுக்தஃ ஸீதாதர்ஶநஜேந ஸஃ ।
ஹ்ரு'தயேந கதோ ராமம் ஶரீரேண து விஷ்டிதஃ ॥ 72 ॥
மணிவரமுபக்ரு'ஹ்ய தம் மஹார்ஹம் ஜநகந்ரு'பாத்மஜயா த்ரு'தம் ப்ரபாவாத் ।
கிரிரிவ பவநாவதூதமுக்தஃ ஸுகிதமநாஃ ப்ரதிஸங்க்ரமம் ப்ரபேதே ॥ 73 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே ஸுந்தரகாண்டே அஷ்டத்ரிம்ஶஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha aṣṭatriṃśassargaḥ |
tatassa kapiśārdūlastena vākyena toṣitaḥ |
sītāmuvāca tacchṛtvā vākyaṃ vākyaviśāradaḥ || 1 ||
yuktarūpaṃ tvayā devi bhāṣitaṃ śubhadarśane |
sadṛśaṃ strīsvabhāvasya sādhvīnāṃ vinayasya ca || 2 ||
strītvaṃ na tu samarthaṃ hi sāgaraṃ vyativartitum |
māmadhiṣṭhāya vistīrṇaṃ śatayojanamāyatam || 3 ||
dvitīyaṃ kāraṇaṃ yacca bravīṣi vinayānvite |
rāmādanyasya nārhāmi saṃsparśamiti jānaki || 4 ||
etatte sadṛśaṃ devi patnyāstasya mahātmanaḥ |
kā hyanyā tvāmṛte devi brūyādvacanamīdṛśam || 5 ||
śroṣyate caiva kākutsthaḥ sarvaṃ niravaśeṣataḥ |
ceṣṭitaṃ yattvayā devi bhāṣitaṃ mama cāgrataḥ || 6 ||
kāraṇairbahubhirdevi rāmapriyacikīrṣayā |
snehapraskannamanasā mayaitatsamudīritam || 7 ||
laṅkāyā duṣpraveśatvāddustaratvānmahodadheḥ |
sāmarthyādātmanaścaiva mayaitatsamudīritam || 8 ||
icchāmi tvāṃ samānetumadyaiva raghubandhunā |
gurusnehena bhaktyā ca nānyathaitadudāhṛtam || 9 ||
yadi notsahase yātuṃ mayā sārthamanindite |
abhijñānaṃ prayaccha tvaṃ jānīyādrāghavo hi yat || 10 ||
evamuktā hanumatā sītā surasutopamā |
uvāca vacanaṃ mandaṃ bāṣpapragrathitākṣaram || 11 ||
idaṃ śreṣṭhamabhijñānaṃ brūyāstvaṃ tu mama priyam |
śailasya citrakūṭasya pāde pūrvottare purā || 12 ||
tāpasāśramavāsinyāḥ prājyamūlaphalodake |
tasminsiddhāśrame deśe mandākinyā vidūrataḥ || 13 ||
tasyopavanaṣaṇḍeṣu nānāpuṣpasugandhiṣu |
vihṛtya salile klinnā mamāṅke samupāviśamaḥ || 14 ||
tato māṃsasamāyukto vāyasaḥ paryatuṇḍayat |
tamahaṃ loṣṭamudyamya vārayāmisma vāyasam || 15 ||
dārayansa ca māṃ kākastattraiva parilīyate |
na cāpyupāramanmāṃsādbhakṣārthi balibhojanaḥ || 16 ||
utkarṣantyāṃ ca raśanāṃ kruddhāyāṃ mayi pakṣiṇi |
srasyamāne ca vasane tato dṛṣṭā tvayā hyaham || 17 ||
tvayā'pahasitā cāhaṃ kruddhā saṃlajjitā tadā |
bhakṣagṛdhnena kākena dāritā tvāmupāgatā || 18 ||
āsīnasya ca te śrāntā punarutsaṅgamāviśam |
krudhyantī ca prahṛṣṭena tvayā'haṃ parisāntvitā || 19 ||
bāṣpapūrṇamukhī mandaṃ cakṣuṣī parimārjatī |
lakṣitā'haṃ tvayā nātha vāyasena prakopitā || 20 ||
pariśramātprasuptā ca rāghavāṅke'pyahaṃ ciram |
paryāyeṇa prasuptaśca mamāṅke bharatāgrajaḥ || 21 ||
sa tatra punarevātha vāyasassamupāgamat |
tatassuptaprabuddhāṃ māṃ rāmasyāṅkātsamutthitām || 22 ||
vāyasassahasāgamya vidadāra stanāntare |
punaḥ punarathotpatya vidadāra sa māṃ bhṛśam || 23 ||
tatassamukṣito rāmo muktaiśśoṇitabindubhiḥ |
vāyasena tatastena balavatkliśyamānayā || 24 ||
sa mayā bodhitaśśrīmānsukhasuptaḥ parantapaḥ |
sa māṃ dṛṣṭvā mahābāhurvitunnāṃ stanayostadā || 25 ||
āśīviṣa iva kruddhaśvasanvākyamabhāṣata |
kena te nāganāsoru vikṣataṃ vai stanāntaram || 26 ||
kaḥ krīḍati saroṣeṇa pañcavaktreṇa bhoginā |
vīkṣamāṇastatastaṃ vai vāyasaṃ samudaikṣata || 27 ||
nakhaissarudhiraistīkṣṇairmāmevābhimukhaṃ sthitam |
puttraḥ kila sa śakrasya vāyasaḥ patatāṃ varaḥ || 28 ||
dharāntaragataśśīghraṃ pavanasya gatau samaḥ |
tatastasminmahābāhuḥ kopasaṃvartitekṣaṇaḥ || 29 ||
vāyase kṛtavānkrūrāṃ matiṃ matimatāṃ varaḥ |
sa darbhaṃ saṃstarādgṛhya brāhmeṇāstreṇa yojayat || 30 ||
sa dīpta iva kālāgnirjajvālābhimukho dvijam |
sa taṃ pradīptaṃ cikṣepa darbhaṃ taṃ vāyasaṃ prati || 31 ||
tatastaṃ vāyasaṃ darbhassombare'nujagāma ha |
anusṛṣṭastadā kāko jagāma vividhāṃ gatim || 32 ||
lokakāma imaṃ lokaṃ sarvaṃ vai vicacāra ha |
sa pitrā ca parityaktassuraiśca samaharṣibhiḥ || 33 ||
trīnlokānsamparikramya tameva śaraṇaṃ gataḥ |
sa taṃ nipatitaṃ bhūmau śaraṇyaśśaraṇāgatam || 34 ||
vadhārhamapi kākutsthaḥ kṛpayā paryapālayat |
paridyūnaṃ viṣaṇṇaṃ ca sa tamāyāntamabravīt || 35 ||
moghaṃ kartuṃ na śakyaṃ tu brāhmamastraṃ taducyatām |
hinastu dakṣiṇākṣi tvacchara ityatha so'bravīt || 36 ||
tatastasyākṣi kākasya hinasti sma sa dakṣiṇam |
dattvā sa dakṣiṇaṃ netraṃ prāṇebhyaḥ parirakṣitaḥ || 37 ||
sa rāmāya namaskṛtya rājñe daśarathāya ca |
visṛṣṭastena vīreṇa pratipede svamālayam || 38 ||
matkṛte kākamātre tu brahmāstraṃ samudīritam |
kasmādyo māṃ harettvattaḥ kṣamase taṃ mahīpate || 39 ||
sa kuruṣva mahotsāhaḥ kṛpāṃ mayi nararṣabha |
tvayā nāthavatī nātha hyanāthā iva dṛśyate || 40 ||
ānṛśaṃsyaṃ paro dharmastavattta aiva mayā śrutaḥ |
jānāmi tvāṃ mahāvīryaṃ mahotsāhaṃ mahābalam || 41 ||
apārapāramakṣobhyaṃ gāmbhīryātsāgaropamam |
bhartāraṃ sasamudrāyā dharaṇyā vāsavopamam || 42 ||
evamastravidāṃ śreṣṭhassatyavānbalavānapi |
kimarthamastraṃ rakṣassu na yojayasi rāghava || 43 ||
na nāgā nā'pi gandharvā nāsurā na marudgaṇāḥ |
rāmasya samare vegaṃ śaktāḥ pratisamādhitum || 44 ||
tasya vīryavataḥ kaścidyadyasti mayi sambhramaḥ |
kimarthaṃ na śaraistīkṣṇaiḥ kṣayaṃ nayati rākṣasān || 45 ||
bhrāturādeśamādāya lakṣmaṇo vā parantapaḥ |
kasya hetorna māṃ vīraḥ paritrāti mahābalaḥ || 46 ||
yadi tau puruṣavyāghrau vāyvagnisamatejasau |
surāṇāmapi durdharṣau kimarthaṃ māmupekṣataḥ || 47 ||
mamaiva duṣkṛtaṃ kiñcinmahadasti na saṃśayaḥ |
samarthāvapi tau yanmāṃ nāvekṣete parantapau || 48 ||
vaidehyā vacanaṃ śrutvā karuṇaṃ sāśrubhāṣitam |
athābravīnmahātejā hanumānmārutātmajaḥ || 49 ||
tvacchokavimukho rāmo devi satyena te śape |
rāme duḥkhābhipanne ca lakṣmaṇaḥ paritapyate || 50 ||
kathañcidbhavatī dṛṣṭā na kālaḥ paridevitum |
imaṃ muhūrtaṃ duḥkhānāṃ drakṣyasyantamanindite || 51 ||
tāvubhau puruṣavyāghrau rājaputrau mahābalau |
tvaddarśanakṛtotsāhau laṅkāṃ bhasmīkariṣyataḥ || 52 ||
hattvā ca samare krūraṃ rāvaṇaṃ sahabāndhavam |
rāghavastvāṃ viśālākṣi neṣyati svāṃ purīṃ prati || 53 ||
brūhi yadrāghavo vācyo lakṣmaṇaśca mahābalaḥ |
sugrīvo vāpi tejasvī harayo'pi samāgatāḥ || 54 ||
ityuktavati tasmiṃstu sītā surasutopamā |
uvāca śokasantaptā hanumantaṃ plavaṅgamam || 55 ||
kausalyā lokabhartāraṃ suṣuve yaṃ manasvinī |
taṃ mamārthe sukhaṃ pṛccha śirasā cābhivādaya || 56 ||
srajaśca sarvaratnāni priyā yāśca varāṅganāḥ |
aiśvaryaṃ ca viśālāyāṃ pṛthivyāmapi durlabham || 57 ||
pitaraṃ mātaraṃ caiva sammānyābhiprasādya ca |
anupravrajito rāmaṃ sumitrā yena suprajāḥ || 58 ||
ānukūlyena dharmātmā tyaktvā sukhamanuttamam |
anugacchati kākutsthaṃ bhrātaraṃ pālayanvane || 59 ||
siṃhaskandho mahābāhurmanasvī priyadarśinaḥ |
pitṛvadvartate rāme mātṛvanmāṃ samācaran || 60 ||
hriyamāṇāṃ tadā vīro na tu māṃ veda lakṣmaṇaḥ |
vṛddhopasevī lakṣmīvān śakto na bahubhāṣitā || 61 ||
rājaputraḥ priyaḥ śreṣṭhaḥ sadṛśaḥ śvaśurasya me |
mamaḥ priyataro nityaṃ bhrātā rāmasya lakṣmaṇaḥ || 62 ||
niyukto dhuri yasyāṃ tu tāmudvahati vīryavān |
yaṃ dṛṣṭvā rāghavo naiva vṛttamāryamanusmaret || 63 ||
sa mamārthāya kuśalaṃ vaktavyo vacanānmama |
mṛdurnityaṃ śucirdakṣaḥ priyo rāmasya lakṣmaṇaḥ || 64 ||
yathā hi vānaraśreṣṭha duḥkhakṣayakaro bhavet |
tvamasminkāryaniryoge pramāṇaṃ harisattamaḥ || 65 ||
rāghavastvatsamārambhānmayi yatnaparo bhavet |
idaṃ brūyāśca me nāthaṃ śūraṃ rāmaṃ punaḥ punaḥ || 66 ||
jīvitaṃ dhārayiṣyāmi māsaṃ daśarathātmaja |
ūrdhvaṃ māsānna jīveyaṃ satyenāhaṃ bravīmi te || 67 ||
rāvaṇenoparuddhāṃ māṃ nikṛtya pāpakarmaṇā |
trātumarhasi vīra tvaṃ pātālādiva kauśikīm || 68 ||
tato vastragataṃ muktvā divyaṃ cūḍāmaṇiṃ śubham |
pradeyo rāghavāyeti sītā hanumate dadau || 69 ||
pratigṛhya tato vīro maṇiratnamanuttamam |
aṅgulyā yojayāmāsa na hyasya prābhavadbhujaḥ || 70 ||
maṇiratnaṃ kapivaraḥ pratigṛhyābhivādya ca |
sītāṃ pradakṣiṇaṃ kṛtvā praṇataḥ pārvśataḥ sthitaḥ || 71 ||
harṣeṇa mahatā yuktaḥ sītādarśanajena saḥ |
hṛdayena gato rāmaṃ śarīreṇa tu viṣṭhitaḥ || 72 ||
maṇivaramupagṛhya taṃ mahārhaṃ janakanṛpātmajayā dhṛtaṃ prabhāvāt |
giririva pavanāvadhūtamuktaḥ sukhitamanāḥ pratisaṅkramaṃ prapede || 73 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe aṣṭatriṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे सुन्दरकाण्डम् ।
अथ अष्टत्रिंशस्सर्गः ।
ततस्स कपिशार्दूलस्तेन वाक्येन तोषितः ।
सीतामुवाच तच्छृत्वा वाक्यं वाक्यविशारदः ॥ 1 ॥
युक्तरूपं त्वया देवि भाषितं शुभदर्शने ।
सदृशं स्त्रीस्वभावस्य साध्वीनां विनयस्य च ॥ 2 ॥
स्त्रीत्वं न तु समर्थं हि सागरं व्यतिवर्तितुम् ।
मामधिष्ठाय विस्तीर्णं शतयोजनमायतम् ॥ 3 ॥
द्वितीयं कारणं यच्च ब्रवीषि विनयान्विते ।
रामादन्यस्य नार्हामि संस्पर्शमिति जानकि ॥ 4 ॥
एतत्ते सदृशं देवि पत्न्यास्तस्य महात्मनः ।
का ह्यन्या त्वामृते देवि ब्रूयाद्वचनमीदृशम् ॥ 5 ॥
श्रोष्यते चैव काकुत्स्थः सर्वं निरवशेषतः ।
चेष्टितं यत्त्वया देवि भाषितं मम चाग्रतः ॥ 6 ॥
कारणैर्बहुभिर्देवि रामप्रियचिकीर्षया ।
स्नेहप्रस्कन्नमनसा मयैतत्समुदीरितम् ॥ 7 ॥
लङ्काया दुष्प्रवेशत्वाद्दुस्तरत्वान्महोदधेः ।
सामर्थ्यादात्मनश्चैव मयैतत्समुदीरितम् ॥ 8 ॥
इच्छामि त्वां समानेतुमद्यैव रघुबन्धुना ।
गुरुस्नेहेन भक्त्या च नान्यथैतदुदाहृतम् ॥ 9 ॥
यदि नोत्सहसे यातुं मया सार्थमनिन्दिते ।
अभिज्ञानं प्रयच्छ त्वं जानीयाद्राघवो हि यत् ॥ 10 ॥
एवमुक्ता हनुमता सीता सुरसुतोपमा ।
उवाच वचनं मन्दं बाष्पप्रग्रथिताक्षरम् ॥ 11 ॥
इदं श्रेष्ठमभिज्ञानं ब्रूयास्त्वं तु मम प्रियम् ।
शैलस्य चित्रकूटस्य पादे पूर्वोत्तरे पुरा ॥ 12 ॥
तापसाश्रमवासिन्याः प्राज्यमूलफलोदके ।
तस्मिन्सिद्धाश्रमे देशे मन्दाकिन्या विदूरतः ॥ 13 ॥
तस्योपवनषण्डेषु नानापुष्पसुगन्धिषु ।
विहृत्य सलिले क्लिन्ना ममाङ्के समुपाविशमः ॥ 14 ॥
ततो मांससमायुक्तो वायसः पर्यतुण्डयत् ।
तमहं लोष्टमुद्यम्य वारयामिस्म वायसम् ॥ 15 ॥
दारयन्स च मां काकस्तत्त्रैव परिलीयते ।
न चाप्युपारमन्मांसाद्भक्षार्थि बलिभोजनः ॥ 16 ॥
उत्कर्षन्त्यां च रशनां क्रुद्धायां मयि पक्षिणि ।
स्रस्यमाने च वसने ततो दृष्टा त्वया ह्यहम् ॥ 17 ॥
त्वयाऽपहसिता चाहं क्रुद्धा संलज्जिता तदा ।
भक्षगृध्नेन काकेन दारिता त्वामुपागता ॥ 18 ॥
आसीनस्य च ते श्रान्ता पुनरुत्सङ्गमाविशम् ।
क्रुध्यन्ती च प्रहृष्टेन त्वयाऽहं परिसान्त्विता ॥ 19 ॥
बाष्पपूर्णमुखी मन्दं चक्षुषी परिमार्जती ।
लक्षिताऽहं त्वया नाथ वायसेन प्रकोपिता ॥ 20 ॥
परिश्रमात्प्रसुप्ता च राघवाङ्केऽप्यहं चिरम् ।
पर्यायेण प्रसुप्तश्च ममाङ्के भरताग्रजः ॥ 21 ॥
स तत्र पुनरेवाथ वायसस्समुपागमत् ।
ततस्सुप्तप्रबुद्धां मां रामस्याङ्कात्समुत्थिताम् ॥ 22 ॥
वायसस्सहसागम्य विददार स्तनान्तरे ।
पुनः पुनरथोत्पत्य विददार स मां भृशम् ॥ 23 ॥
ततस्समुक्षितो रामो मुक्तैश्शोणितबिन्दुभिः ।
वायसेन ततस्तेन बलवत्क्लिश्यमानया ॥ 24 ॥
स मया बोधितश्श्रीमान्सुखसुप्तः परन्तपः ।
स मां दृष्ट्वा महाबाहुर्वितुन्नां स्तनयोस्तदा ॥ 25 ॥
आशीविष इव क्रुद्धश्वसन्वाक्यमभाषत ।
केन ते नागनासोरु विक्षतं वै स्तनान्तरम् ॥ 26 ॥
कः क्रीडति सरोषेण पञ्चवक्त्रेण भोगिना ।
वीक्षमाणस्ततस्तं वै वायसं समुदैक्षत ॥ 27 ॥
नखैस्सरुधिरैस्तीक्ष्णैर्मामेवाभिमुखं स्थितम् ।
पुत्त्रः किल स शक्रस्य वायसः पततां वरः ॥ 28 ॥
धरान्तरगतश्शीघ्रं पवनस्य गतौ समः ।
ततस्तस्मिन्महाबाहुः कोपसंवर्तितेक्षणः ॥ 29 ॥
वायसे कृतवान्क्रूरां मतिं मतिमतां वरः ।
स दर्भं संस्तराद्गृह्य ब्राह्मेणास्त्रेण योजयत् ॥ 30 ॥
स दीप्त इव कालाग्निर्जज्वालाभिमुखो द्विजम् ।
स तं प्रदीप्तं चिक्षेप दर्भं तं वायसं प्रति ॥ 31 ॥
ततस्तं वायसं दर्भस्सोम्बरेऽनुजगाम ह ।
अनुसृष्टस्तदा काको जगाम विविधां गतिम् ॥ 32 ॥
लोककाम इमं लोकं सर्वं वै विचचार ह ।
स पित्रा च परित्यक्तस्सुरैश्च समहर्षिभिः ॥ 33 ॥
त्रीन्लोकान्सम्परिक्रम्य तमेव शरणं गतः ।
स तं निपतितं भूमौ शरण्यश्शरणागतम् ॥ 34 ॥
वधार्हमपि काकुत्स्थः कृपया पर्यपालयत् ।
परिद्यूनं विषण्णं च स तमायान्तमब्रवीत् ॥ 35 ॥
मोघं कर्तुं न शक्यं तु ब्राह्ममस्त्रं तदुच्यताम् ।
हिनस्तु दक्षिणाक्षि त्वच्छर इत्यथ सोऽब्रवीत् ॥ 36 ॥
ततस्तस्याक्षि काकस्य हिनस्ति स्म स दक्षिणम् ।
दत्त्वा स दक्षिणं नेत्रं प्राणेभ्यः परिरक्षितः ॥ 37 ॥
स रामाय नमस्कृत्य राज्ञे दशरथाय च ।
विसृष्टस्तेन वीरेण प्रतिपेदे स्वमालयम् ॥ 38 ॥
मत्कृते काकमात्रे तु ब्रह्मास्त्रं समुदीरितम् ।
कस्माद्यो मां हरेत्त्वत्तः क्षमसे तं महीपते ॥ 39 ॥
स कुरुष्व महोत्साहः कृपां मयि नरर्षभ ।
त्वया नाथवती नाथ ह्यनाथा इव दृश्यते ॥ 40 ॥
आनृशंस्यं परो धर्मस्तवत्त्त ऐव मया श्रुतः ।
जानामि त्वां महावीर्यं महोत्साहं महाबलम् ॥ 41 ॥
अपारपारमक्षोभ्यं गाम्भीर्यात्सागरोपमम् ।
भर्तारं ससमुद्राया धरण्या वासवोपमम् ॥ 42 ॥
एवमस्त्रविदां श्रेष्ठस्सत्यवान्बलवानपि ।
किमर्थमस्त्रं रक्षस्सु न योजयसि राघव ॥ 43 ॥
न नागा नाऽपि गन्धर्वा नासुरा न मरुद्गणाः ।
रामस्य समरे वेगं शक्ताः प्रतिसमाधितुम् ॥ 44 ॥
तस्य वीर्यवतः कश्चिद्यद्यस्ति मयि सम्भ्रमः ।
किमर्थं न शरैस्तीक्ष्णैः क्षयं नयति राक्षसान् ॥ 45 ॥
भ्रातुरादेशमादाय लक्ष्मणो वा परन्तपः ।
कस्य हेतोर्न मां वीरः परित्राति महाबलः ॥ 46 ॥
यदि तौ पुरुषव्याघ्रौ वाय्वग्निसमतेजसौ ।
सुराणामपि दुर्धर्षौ किमर्थं मामुपेक्षतः ॥ 47 ॥
ममैव दुष्कृतं किञ्चिन्महदस्ति न संशयः ।
समर्थावपि तौ यन्मां नावेक्षेते परन्तपौ ॥ 48 ॥
वैदेह्या वचनं श्रुत्वा करुणं साश्रुभाषितम् ।
अथाब्रवीन्महातेजा हनुमान्मारुतात्मजः ॥ 49 ॥
त्वच्छोकविमुखो रामो देवि सत्येन ते शपे ।
रामे दुःखाभिपन्ने च लक्ष्मणः परितप्यते ॥ 50 ॥
कथञ्चिद्भवती दृष्टा न कालः परिदेवितुम् ।
इमं मुहूर्तं दुःखानां द्रक्ष्यस्यन्तमनिन्दिते ॥ 51 ॥
तावुभौ पुरुषव्याघ्रौ राजपुत्रौ महाबलौ ।
त्वद्दर्शनकृतोत्साहौ लङ्कां भस्मीकरिष्यतः ॥ 52 ॥
हत्त्वा च समरे क्रूरं रावणं सहबान्धवम् ।
राघवस्त्वां विशालाक्षि नेष्यति स्वां पुरीं प्रति ॥ 53 ॥
ब्रूहि यद्राघवो वाच्यो लक्ष्मणश्च महाबलः ।
सुग्रीवो वापि तेजस्वी हरयोऽपि समागताः ॥ 54 ॥
इत्युक्तवति तस्मिंस्तु सीता सुरसुतोपमा ।
उवाच शोकसन्तप्ता हनुमन्तं प्लवङ्गमम् ॥ 55 ॥
कौसल्या लोकभर्तारं सुषुवे यं मनस्विनी ।
तं ममार्थे सुखं पृच्छ शिरसा चाभिवादय ॥ 56 ॥
स्रजश्च सर्वरत्नानि प्रिया याश्च वराङ्गनाः ।
ऐश्वर्यं च विशालायां पृथिव्यामपि दुर्लभम् ॥ 57 ॥
पितरं मातरं चैव सम्मान्याभिप्रसाद्य च ।
अनुप्रव्रजितो रामं सुमित्रा येन सुप्रजाः ॥ 58 ॥
आनुकूल्येन धर्मात्मा त्यक्त्वा सुखमनुत्तमम् ।
अनुगच्छति काकुत्स्थं भ्रातरं पालयन्वने ॥ 59 ॥
सिंहस्कन्धो महाबाहुर्मनस्वी प्रियदर्शिनः ।
पितृवद्वर्तते रामे मातृवन्मां समाचरन् ॥ 60 ॥
ह्रियमाणां तदा वीरो न तु मां वेद लक्ष्मणः ।
वृद्धोपसेवी लक्ष्मीवान् शक्तो न बहुभाषिता ॥ 61 ॥
राजपुत्रः प्रियः श्रेष्ठः सदृशः श्वशुरस्य मे ।
ममः प्रियतरो नित्यं भ्राता रामस्य लक्ष्मणः ॥ 62 ॥
नियुक्तो धुरि यस्यां तु तामुद्वहति वीर्यवान् ।
यं दृष्ट्वा राघवो नैव वृत्तमार्यमनुस्मरेत् ॥ 63 ॥
स ममार्थाय कुशलं वक्तव्यो वचनान्मम ।
मृदुर्नित्यं शुचिर्दक्षः प्रियो रामस्य लक्ष्मणः ॥ 64 ॥
यथा हि वानरश्रेष्ठ दुःखक्षयकरो भवेत् ।
त्वमस्मिन्कार्यनिर्योगे प्रमाणं हरिसत्तमः ॥ 65 ॥
राघवस्त्वत्समारम्भान्मयि यत्नपरो भवेत् ।
इदं ब्रूयाश्च मे नाथं शूरं रामं पुनः पुनः ॥ 66 ॥
जीवितं धारयिष्यामि मासं दशरथात्मज ।
ऊर्ध्वं मासान्न जीवेयं सत्येनाहं ब्रवीमि ते ॥ 67 ॥
रावणेनोपरुद्धां मां निकृत्य पापकर्मणा ।
त्रातुमर्हसि वीर त्वं पातालादिव कौशिकीम् ॥ 68 ॥
ततो वस्त्रगतं मुक्त्वा दिव्यं चूडामणिं शुभम् ।
प्रदेयो राघवायेति सीता हनुमते ददौ ॥ 69 ॥
प्रतिगृह्य ततो वीरो मणिरत्नमनुत्तमम् ।
अङ्गुल्या योजयामास न ह्यस्य प्राभवद्भुजः ॥ 70 ॥
मणिरत्नं कपिवरः प्रतिगृह्याभिवाद्य च ।
सीतां प्रदक्षिणं कृत्वा प्रणतः पार्व्शतः स्थितः ॥ 71 ॥
हर्षेण महता युक्तः सीतादर्शनजेन सः ।
हृदयेन गतो रामं शरीरेण तु विष्ठितः ॥ 72 ॥
मणिवरमुपगृह्य तं महार्हं जनकनृपात्मजया धृतं प्रभावात् ।
गिरिरिव पवनावधूतमुक्तः सुखितमनाः प्रतिसङ्क्रमं प्रपेदे ॥ 73 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये सुन्दरकाण्डे अष्टत्रिंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha aṣṭatriṃśassargaḥ |
tatassa kapiśārdūlastena vākyena toṣitaḥ |
sītāmuvāca tacchṛtvā vākyaṃ vākyaviśāradaḥ || 1 ||
yuktarūpaṃ tvayā devi bhāṣitaṃ śubhadarśane |
sadṛśaṃ strīsvabhāvasya sādhvīnāṃ vinayasya ca || 2 ||
strītvaṃ na tu samarthaṃ hi sāgaraṃ vyativartitum |
māmadhiṣṭhāya vistīrṇaṃ śatayojanamāyatam || 3 ||
dvitīyaṃ kāraṇaṃ yacca bravīṣi vinayānvite |
rāmādanyasya nārhāmi saṃsparśamiti jānaki || 4 ||
etatte sadṛśaṃ devi patnyāstasya mahātmanaḥ |
kā hyanyā tvāmṛte devi brūyādvacanamīdṛśam || 5 ||
śroṣyate caiva kākutsthaḥ sarvaṃ niravaśeṣataḥ |
ceṣṭitaṃ yattvayā devi bhāṣitaṃ mama cāgrataḥ || 6 ||
kāraṇairbahubhirdevi rāmapriyacikīrṣayā |
snehapraskannamanasā mayaitatsamudīritam || 7 ||
laṅkāyā duṣpraveśatvāddustaratvānmahodadheḥ |
sāmarthyādātmanaścaiva mayaitatsamudīritam || 8 ||
icchāmi tvāṃ samānetumadyaiva raghubandhunā |
gurusnehena bhaktyā ca nānyathaitadudāhṛtam || 9 ||
yadi notsahase yātuṃ mayā sārthamanindite |
abhijñānaṃ prayaccha tvaṃ jānīyādrāghavo hi yat || 10 ||
evamuktā hanumatā sītā surasutopamā |
uvāca vacanaṃ mandaṃ bāṣpapragrathitākṣaram || 11 ||
idaṃ śreṣṭhamabhijñānaṃ brūyāstvaṃ tu mama priyam |
śailasya citrakūṭasya pāde pūrvottare purā || 12 ||
tāpasāśramavāsinyāḥ prājyamūlaphalodake |
tasminsiddhāśrame deśe mandākinyā vidūrataḥ || 13 ||
tasyopavanaṣaṇḍeṣu nānāpuṣpasugandhiṣu |
vihṛtya salile klinnā mamāṅke samupāviśamaḥ || 14 ||
tato māṃsasamāyukto vāyasaḥ paryatuṇḍayat |
tamahaṃ loṣṭamudyamya vārayāmisma vāyasam || 15 ||
dārayansa ca māṃ kākastattraiva parilīyate |
na cāpyupāramanmāṃsādbhakṣārthi balibhojanaḥ || 16 ||
utkarṣantyāṃ ca raśanāṃ kruddhāyāṃ mayi pakṣiṇi |
srasyamāne ca vasane tato dṛṣṭā tvayā hyaham || 17 ||
tvayā'pahasitā cāhaṃ kruddhā saṃlajjitā tadā |
bhakṣagṛdhnena kākena dāritā tvāmupāgatā || 18 ||
āsīnasya ca te śrāntā punarutsaṅgamāviśam |
krudhyantī ca prahṛṣṭena tvayā'haṃ parisāntvitā || 19 ||
bāṣpapūrṇamukhī mandaṃ cakṣuṣī parimārjatī |
lakṣitā'haṃ tvayā nātha vāyasena prakopitā || 20 ||
pariśramātprasuptā ca rāghavāṅke'pyahaṃ ciram |
paryāyeṇa prasuptaśca mamāṅke bharatāgrajaḥ || 21 ||
sa tatra punarevātha vāyasassamupāgamat |
tatassuptaprabuddhāṃ māṃ rāmasyāṅkātsamutthitām || 22 ||
vāyasassahasāgamya vidadāra stanāntare |
punaḥ punarathotpatya vidadāra sa māṃ bhṛśam || 23 ||
tatassamukṣito rāmo muktaiśśoṇitabindubhiḥ |
vāyasena tatastena balavatkliśyamānayā || 24 ||
sa mayā bodhitaśśrīmānsukhasuptaḥ parantapaḥ |
sa māṃ dṛṣṭvā mahābāhurvitunnāṃ stanayostadā || 25 ||
āśīviṣa iva kruddhaśvasanvākyamabhāṣata |
kena te nāganāsoru vikṣataṃ vai stanāntaram || 26 ||
kaḥ krīḍati saroṣeṇa pañcavaktreṇa bhoginā |
vīkṣamāṇastatastaṃ vai vāyasaṃ samudaikṣata || 27 ||
nakhaissarudhiraistīkṣṇairmāmevābhimukhaṃ sthitam |
puttraḥ kila sa śakrasya vāyasaḥ patatāṃ varaḥ || 28 ||
dharāntaragataśśīghraṃ pavanasya gatau samaḥ |
tatastasminmahābāhuḥ kopasaṃvartitekṣaṇaḥ || 29 ||
vāyase kṛtavānkrūrāṃ matiṃ matimatāṃ varaḥ |
sa darbhaṃ saṃstarādgṛhya brāhmeṇāstreṇa yojayat || 30 ||
sa dīpta iva kālāgnirjajvālābhimukho dvijam |
sa taṃ pradīptaṃ cikṣepa darbhaṃ taṃ vāyasaṃ prati || 31 ||
tatastaṃ vāyasaṃ darbhassombare'nujagāma ha |
anusṛṣṭastadā kāko jagāma vividhāṃ gatim || 32 ||
lokakāma imaṃ lokaṃ sarvaṃ vai vicacāra ha |
sa pitrā ca parityaktassuraiśca samaharṣibhiḥ || 33 ||
trīnlokānsamparikramya tameva śaraṇaṃ gataḥ |
sa taṃ nipatitaṃ bhūmau śaraṇyaśśaraṇāgatam || 34 ||
vadhārhamapi kākutsthaḥ kṛpayā paryapālayat |
paridyūnaṃ viṣaṇṇaṃ ca sa tamāyāntamabravīt || 35 ||
moghaṃ kartuṃ na śakyaṃ tu brāhmamastraṃ taducyatām |
hinastu dakṣiṇākṣi tvacchara ityatha so'bravīt || 36 ||
tatastasyākṣi kākasya hinasti sma sa dakṣiṇam |
dattvā sa dakṣiṇaṃ netraṃ prāṇebhyaḥ parirakṣitaḥ || 37 ||
sa rāmāya namaskṛtya rājñe daśarathāya ca |
visṛṣṭastena vīreṇa pratipede svamālayam || 38 ||
matkṛte kākamātre tu brahmāstraṃ samudīritam |
kasmādyo māṃ harettvattaḥ kṣamase taṃ mahīpate || 39 ||
sa kuruṣva mahotsāhaḥ kṛpāṃ mayi nararṣabha |
tvayā nāthavatī nātha hyanāthā iva dṛśyate || 40 ||
ānṛśaṃsyaṃ paro dharmastavattta aiva mayā śrutaḥ |
jānāmi tvāṃ mahāvīryaṃ mahotsāhaṃ mahābalam || 41 ||
apārapāramakṣobhyaṃ gāmbhīryātsāgaropamam |
bhartāraṃ sasamudrāyā dharaṇyā vāsavopamam || 42 ||
evamastravidāṃ śreṣṭhassatyavānbalavānapi |
kimarthamastraṃ rakṣassu na yojayasi rāghava || 43 ||
na nāgā nā'pi gandharvā nāsurā na marudgaṇāḥ |
rāmasya samare vegaṃ śaktāḥ pratisamādhitum || 44 ||
tasya vīryavataḥ kaścidyadyasti mayi sambhramaḥ |
kimarthaṃ na śaraistīkṣṇaiḥ kṣayaṃ nayati rākṣasān || 45 ||
bhrāturādeśamādāya lakṣmaṇo vā parantapaḥ |
kasya hetorna māṃ vīraḥ paritrāti mahābalaḥ || 46 ||
yadi tau puruṣavyāghrau vāyvagnisamatejasau |
surāṇāmapi durdharṣau kimarthaṃ māmupekṣataḥ || 47 ||
mamaiva duṣkṛtaṃ kiñcinmahadasti na saṃśayaḥ |
samarthāvapi tau yanmāṃ nāvekṣete parantapau || 48 ||
vaidehyā vacanaṃ śrutvā karuṇaṃ sāśrubhāṣitam |
athābravīnmahātejā hanumānmārutātmajaḥ || 49 ||
tvacchokavimukho rāmo devi satyena te śape |
rāme duḥkhābhipanne ca lakṣmaṇaḥ paritapyate || 50 ||
kathañcidbhavatī dṛṣṭā na kālaḥ paridevitum |
imaṃ muhūrtaṃ duḥkhānāṃ drakṣyasyantamanindite || 51 ||
tāvubhau puruṣavyāghrau rājaputrau mahābalau |
tvaddarśanakṛtotsāhau laṅkāṃ bhasmīkariṣyataḥ || 52 ||
hattvā ca samare krūraṃ rāvaṇaṃ sahabāndhavam |
rāghavastvāṃ viśālākṣi neṣyati svāṃ purīṃ prati || 53 ||
brūhi yadrāghavo vācyo lakṣmaṇaśca mahābalaḥ |
sugrīvo vāpi tejasvī harayo'pi samāgatāḥ || 54 ||
ityuktavati tasmiṃstu sītā surasutopamā |
uvāca śokasantaptā hanumantaṃ plavaṅgamam || 55 ||
kausalyā lokabhartāraṃ suṣuve yaṃ manasvinī |
taṃ mamārthe sukhaṃ pṛccha śirasā cābhivādaya || 56 ||
srajaśca sarvaratnāni priyā yāśca varāṅganāḥ |
aiśvaryaṃ ca viśālāyāṃ pṛthivyāmapi durlabham || 57 ||
pitaraṃ mātaraṃ caiva sammānyābhiprasādya ca |
anupravrajito rāmaṃ sumitrā yena suprajāḥ || 58 ||
ānukūlyena dharmātmā tyaktvā sukhamanuttamam |
anugacchati kākutsthaṃ bhrātaraṃ pālayanvane || 59 ||
siṃhaskandho mahābāhurmanasvī priyadarśinaḥ |
pitṛvadvartate rāme mātṛvanmāṃ samācaran || 60 ||
hriyamāṇāṃ tadā vīro na tu māṃ veda lakṣmaṇaḥ |
vṛddhopasevī lakṣmīvān śakto na bahubhāṣitā || 61 ||
rājaputraḥ priyaḥ śreṣṭhaḥ sadṛśaḥ śvaśurasya me |
mamaḥ priyataro nityaṃ bhrātā rāmasya lakṣmaṇaḥ || 62 ||
niyukto dhuri yasyāṃ tu tāmudvahati vīryavān |
yaṃ dṛṣṭvā rāghavo naiva vṛttamāryamanusmaret || 63 ||
sa mamārthāya kuśalaṃ vaktavyo vacanānmama |
mṛdurnityaṃ śucirdakṣaḥ priyo rāmasya lakṣmaṇaḥ || 64 ||
yathā hi vānaraśreṣṭha duḥkhakṣayakaro bhavet |
tvamasminkāryaniryoge pramāṇaṃ harisattamaḥ || 65 ||
rāghavastvatsamārambhānmayi yatnaparo bhavet |
idaṃ brūyāśca me nāthaṃ śūraṃ rāmaṃ punaḥ punaḥ || 66 ||
jīvitaṃ dhārayiṣyāmi māsaṃ daśarathātmaja |
ūrdhvaṃ māsānna jīveyaṃ satyenāhaṃ bravīmi te || 67 ||
rāvaṇenoparuddhāṃ māṃ nikṛtya pāpakarmaṇā |
trātumarhasi vīra tvaṃ pātālādiva kauśikīm || 68 ||
tato vastragataṃ muktvā divyaṃ cūḍāmaṇiṃ śubham |
pradeyo rāghavāyeti sītā hanumate dadau || 69 ||
pratigṛhya tato vīro maṇiratnamanuttamam |
aṅgulyā yojayāmāsa na hyasya prābhavadbhujaḥ || 70 ||
maṇiratnaṃ kapivaraḥ pratigṛhyābhivādya ca |
sītāṃ pradakṣiṇaṃ kṛtvā praṇataḥ pārvśataḥ sthitaḥ || 71 ||
harṣeṇa mahatā yuktaḥ sītādarśanajena saḥ |
hṛdayena gato rāmaṃ śarīreṇa tu viṣṭhitaḥ || 72 ||
maṇivaramupagṛhya taṃ mahārhaṃ janakanṛpātmajayā dhṛtaṃ prabhāvāt |
giririva pavanāvadhūtamuktaḥ sukhitamanāḥ pratisaṅkramaṃ prapede || 73 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe aṣṭatriṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in