5.24 ஸுந்தரகாண்ட - சதுர்விம்ஶ ஸர்கஃ

5.24 Sundarakanda - Chaturvimsha Sargah

✍️ Valmiki 🖋️ Tamil script
📄 Download PDF
ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே ஸுந்தரகாண்டம் ।
அத சதுர்விம்ஶஸ்ஸர்கஃ ।
ததஃ ஸீதாமுபாகம்ய ராக்ஷஸ்யோ விக்ரு'தாநநாஃ ।
பருஷம் பருஷா நார்ய ஊசுஸ்தாம் வாக்யமப்ரியம் ॥ 1 ॥
கிம் த்வமந்தஃபுரே ஸீதே ஸர்வபூதமநோஹரே ।
மஹார்ஹஶயநோபேதே ந வாஸமநுமந்யஸே ॥ 2 ॥
மாநுஷீ மாநுஷஸ்யைவ பார்யாத்வம் பஹுமந்யஸே ।
ப்ரத்யாஹர மநோ ராமாந்ந த்வம் ஜாது பவிஷ்யஸி ॥ 3 ॥
த்ரைலோக்யவஸுபோக்தாரம் ராவணம் ராக்ஷஸேஶ்வரம் ।
பர்தாரமுபஸங்கம்ய விஹரஸ்வ யதாஸுகம் ॥ 4 ॥
மாநுஷீ மாநுஷம் தம் து ராமமிச்சஸி ஶோபநே ।
ராஜ்யாத்ப்ர்ரஷ்டமஸித்தார்தம் விக்லபம் த்வமநிந்திதே ॥ 5 ॥
ராக்ஷஸீநாம் வசஃ ஶ்ருத்வா ஸீதா பத்மநிபேக்ஷணா ।
நேத்ராப்யாமஶ்ருபூர்ணாப்யாமிதம் வசநமப்ரவீத் ॥ 6 ॥
யதிதம் லோகவித்விஷ்டமுதாஹரத ஸங்கதாஃ ।
நைதந்மநஸி வாக்யம் மே கில்பிஷம் ப்ரதிபாதி வஃ ॥ 7 ॥
ந மாநுஷீ ராக்ஷஸஸ்ய பார்யா பவிதுமர்ஹதி ।
காமம் காதத மாம் ஸர்வா ந கரிஷ்யாமி வோ வசஃ ॥ 8 ॥
தீநோ வா ராஜ்யஹீநோ வா யோ மே பர்தா ஸ மே குருஃ ।
தம் நித்யமநுரக்தாஸ்மி யதா ஸூர்யம் ஸுவர்சலா ॥ 9 ॥
யதா ஶசீ மஹாபாகா ஶக்ரம் ஸமுபதிஷ்டதி ।
அருந்ததீ வஸிஷ்டம் ச ரோஹிணீ ஶஶிநம் யதா ॥ 10 ॥
லோபாமுத்ரா யதாகஸ்த்யம் ஸுகந்யா ச்யவநம் யதா ।
ஸாவித்ரீ ஸத்யவந்தம் ச கபிலம் ஶ்ரீமதீ யதா ॥ 11 ॥
ஸௌதாஸம் மதயந்தீவ கேஶிநீ ஸகரம் யதா ।
நைஷதம் தமயந்தீவ பைமீ பதிமநுவ்ரதா ॥ 12 ॥
ததாऽஹமிக்ஷ்வாகுவரம் ராமம் பதிமநுவ்ரதா ।
ஸீதாயா வசநம் ஶ்ருத்வா ராக்ஷஸ்யஃ க்ரோதமூர்சிதாஃ ॥ 13 ॥
பர்த்ஸயந்தி ஸ்ம பருஷைர்வாக்யை ராவணசோதிதாஃ ।
அவலீநஃ ஸ நிர்வாக்யோ ஹநூமாந் ஶிம்ஶுபாத்ருமே ॥ 14 ॥
யஸீதாம் ஸந்தர்ஜயந்தீஸ்தா ராக்ஷஸீரஶ்ரு'ணோத் கபிஃ ।
தாமபிக்ரம்ய ஸங்க்ரு'த்தா வேபமாநாம் ஸமந்ததஃ ॥ 15 ॥
ப்ரு'ஶம் ஸம்லிலிஹுர்தீப்தாந் ப்ரலம்பாந் தஶநச்சதாந் ।
ஊசுஶ்ச பரமக்ருத்தாஃ ப்ரக்ரு'ஹ்யாஶு பரஶ்வதாந் ॥ 16 ॥
நேயமர்ஹதி பர்தாரம் ராவணம் ராக்ஷஸாதிபம் ।
ஸா பர்த்ஸ்யமாநா பீமாபீ ராக்ஷஸீபிர்வராநநா ॥ 17 ॥
ஸபாஷ்பமப ஸர்பந்தீ ஶிம்ஶுபாம் தாமுபாகமத் ।
ததஸ்தாம் ஶிம்ஶுபாம் ஸீதா ராக்ஷஸீபிஃ ஸமாவ்ரு'தா ॥ 18 ॥
அபிகம்ய விஶாலாக்ஷீ தஸ்தௌ ஶோகபரிப்லுதா ।
தாம் க்ரு'ஶாம் தீநவதநாம் மலிநாம்பரதாரிணீம் ॥ 19 ॥
பர்த்ஸயாஞ்சக்ரிரே ஸீதாம் ராக்ஷஸ்யஸ்தாம் ஸமந்ததஃ ।
ததஸ்தாம் விநதா நாம ராக்ஷஸீ பீமதர்ஶநா ॥ 20 ॥
அப்ரவீத்குபிதாகாரா கராலா நிர்ணதோதரீ ।
ஸீதே பர்யாப்தமேதாவத்பர்துஃ ஸ்நேஹோ நிதர்ஶிதஃ ॥ 21 ॥
ஸர்வாத்ராதிக்ரு'தம் பத்ரே வ்யஸநாயோபகல்பதே பரிதுஷ்டாஸ்மி பத்ரம் தே மாநுஷஸ்தே க்ரு'தோ விதிஃ ॥ 22 ॥
மமாபி து வசஃ பத்யம் ப்ருவந்த்யாஃ குரு மைதிலி ।
ராவணம் பஜ பர்தாரம் பர்தாரம் ஸர்வரக்ஷஸாம் ॥ 23 ॥
விக்ராந்தம் ரூபவந்தம் ச ஸுரேஶமிவ வாஸவம் ।
தக்ஷிணம் த்யாகஶீலம் ச ஸர்வஸ்ய ப்ரியதர்ஶநம் ॥ 24 ॥
மாநுஷம் க்ரு'பணம் ராமம் த்யக்த்வா, ராவணமாஶ்ரய ।
திவ்யாங்கராகா வைதேஹி திவ்யாபரணபூஷிதா ॥ 25 ॥
அத்யப்ரப்ரு'தி ஸர்வேஷாம் லோகாநாமீஶ்வரீ பவ ।
அக்நேஃ ஸ்வாஹா யதா தேவீ ஶசீ வேந்த்ரஸ்ய ஶோபநே ॥ 26 ॥
கிம் தே ராமேண வைதேஹி க்ரு'பணேந கதாயுஷா ।
ஏததுக்தம் ச மே வாக்யம் யதி த்வம் ந கரிஷ்யஸி ॥ 27 ॥
அஸ்மிந்முஹூர்தே ஸர்வாஸ்த்வாம் பக்ஷயிஷ்யாமஹே வயம் ।
அந்யா து விகடா நாம லம்பமாநபயோதரா ॥ 28 ॥
அப்ரவீத்குபிதா ஸீதாம் முஷ்டிமுத்யம்ய கர்ஜதீ ।
பஹூந்யப்ரியரூபாணி வசநாநி ஸுதுர்மதே ॥ 29 ॥
அநுக்ரோஶாந்ம்ரு'துத்வாச்ச ஸோடாநி தவ மைதிலி ।
ந ச நஃ குருஷே வாக்யம் ஹிதம் காலபுரஸ்க்ரு'தம் ॥ 30 ॥
ஆநீதாஸி ஸமுத்ரஸ்ய பாரமந்யைர்துராஸதம் ।
ராவணாந்தஃபுரம் கோரம் ப்ரவிஷ்டா சாஸி மைதிலி ॥ 31 ॥
ராவணஸ்ய க்ரு'ஹே ருத்தாமஸ்மாபிஸ்து ஸுரக்ஷிதாம் ।
ந த்வாம் ஶக்தஃ பரித்ராதுமபி ஸாக்ஷாத்புரந்தரஃ ॥ 32 ॥
குருஷ்வ ஹிதவாதிந்யா வசநம் மம மைதிலி ।
அலமஶ்ருப்ரபாதேந த்யஜ ஶோகமநர்தகம் ॥ 33 ॥
பஜ ப்ரீதிம் ச ஹர்ஷம் ச த்யஜைதாம் நித்யதைந்யதாம் ।
ஸீதே ராக்ஷஸராஜேந ஸஹ க்ரீட யதாஸுகம் ॥ 34 ॥
ஜாநாஸி ஹி யதா பீரு ஸ்த்ரீணாம் யௌவநமத்ருவம் ।
யாவந்ந தே வ்யதிக்ராமேத்தாவத்ஸுகமவாப்நுஹி ॥ 35 ॥
உத்யாநாநி ச ரம்யாணி பர்வதோபவநாநி ச ।
ஸஹ ராக்ஷஸராஜேந சர த்வம் மதிரேக்ஷணே ॥ 36 ॥
ஸ்த்ரீ ஸஹஸ்ராணி தே ஸப்த வஶே ஸ்தாஸ்யந்தி ஸுந்தரி ।
ராவணம் பஜ பர்தாரம் பர்தாரம் ஸர்வரக்ஷஸாம் ॥ 37 ॥
உத்பாட்ய வா தே ஹ்ரு'தயம் பக்ஷயிஷ்யாமி மைதிலி ।
யதி மே வ்யாஹ்ரு'தம் வாக்யம் ந யதாவத்கரிஷ்யஸி ॥ 38 ॥
ததஶ்சண்டோதரீ நாம ராக்ஷஸீ க்ரோதமூர்சிதா ।
ப்ராமயந்தீ மஹச்சூலமிதம் வசநமப்ரவீத் ॥ 39 ॥
இமாம் ஹரிணலோலாக்ஷீம் த்ராஸோத்கம்பிபயோதராம் ।
ராவணேந ஹ்ரு'தாம் த்ரு'ஷ்டவா தௌஹ்ரு'தோ மே மஹாநபூத் ॥ 40 ॥
யக்ரு'த்ப்லீஹமதோத்பீடம் ஹ்ரு'தயம் ச ஸபந்தநம் ।
ஆந்த்ராண்யபி ததா ஶீர்ஷம் காதேயமிதி மே மதிஃ ॥ 41 ॥
ததஸ்து ப்ரகஸா நாம ராக்ஷஸீ வாக்யமப்ரவீத் ।
கண்டமஸ்யா ந்ரு'ஶம்ஸாயாஃ பீடயாம கிமாஸ்யதே ॥ 42 ॥
நிவேத்யதாம் ததோ ராஜ்ஞே மாநுஷீ ஸா ம்ரு'தேதி ஹ ।
நாத்ர கஶ்சந ஸந்தேஹஃ காததேதி ஸ வக்ஷ்யதி ॥ 43 ॥
ததஸ்த்வஜாமுகீ நாம ராக்ஷஸீ வாக்யமப்ரவீத் ।
விஶஸ்யேமாம் ததஃ ஸர்வாஃ ஸமாந் குருத பிண்டகாந் ॥ 44 ॥
விபஜாம ததஃ ஸர்வா விவாதோ மே ந ரோசதே ।
பேயமாநீயதாம் க்ஷிப்ரம் லேஹ்யமுச்சாவசம் பஹு ॥ 45 ॥
ததஃ ஶூர்பணகா நாம ராக்ஷஸீ வாக்யமப்ரவீத் ।
அஜாமுக்யா யதுக்தம் ஹி ததேவ மம ரோசதே ॥ 46 ॥
ஸுரா சாநீயதாம் க்ஷிப்ரம் ஸர்வஶோகவிநாஶிநீ ।
மாநுஷம் மாம்ஸமாஸ்வாத்ய ந்ரு'த்யாமோऽத நிகும்பிலாம் ॥ 47 ॥
ஏவம் ஸம்பர்த்ஸ்யமாநா ஸா ஸீதா ஸுரஸுதோபமா ।
ராக்ஷஸீபிஃ ஸுகோராபிர்தைர்யமுத்ஸ்ரு'ஜ்ய ரோதிதி ॥ 48 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே ஸுந்தரகாண்டே சதுர்விம்ஶஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha caturviṃśassargaḥ |
tataḥ sītāmupāgamya rākṣasyo vikṛtānanāḥ |
paruṣaṃ paruṣā nārya ūcustāṃ vākyamapriyam || 1 ||
kiṃ tvamantaḥpure sīte sarvabhūtamanohare |
mahārhaśayanopete na vāsamanumanyase || 2 ||
mānuṣī mānuṣasyaiva bhāryātvaṃ bahumanyase |
pratyāhara mano rāmānna tvaṃ jātu bhaviṣyasi || 3 ||
trailokyavasubhoktāraṃ rāvaṇaṃ rākṣaseśvaram |
bhartāramupasaṅgamya viharasva yathāsukham || 4 ||
mānuṣī mānuṣaṃ taṃ tu rāmamicchasi śobhane |
rājyādbhrraṣṭamasiddhārthaṃ viklabaṃ tvamanindite || 5 ||
rākṣasīnāṃ vacaḥ śrutvā sītā padmanibhekṣaṇā |
netrābhyāmaśrupūrṇābhyāmidaṃ vacanamabravīt || 6 ||
yadidaṃ lokavidviṣṭamudāharatha saṅgatāḥ |
naitanmanasi vākyaṃ me kilbiṣaṃ pratibhāti vaḥ || 7 ||
na mānuṣī rākṣasasya bhāryā bhavitumarhati |
kāmaṃ khādata māṃ sarvā na kariṣyāmi vo vacaḥ || 8 ||
dīno vā rājyahīno vā yo me bhartā sa me guruḥ |
taṃ nityamanuraktāsmi yathā sūryaṃ suvarcalā || 9 ||
yathā śacī mahābhāgā śakraṃ samupatiṣṭhati |
arundhatī vasiṣṭhaṃ ca rohiṇī śaśinaṃ yathā || 10 ||
lopāmudrā yathāgastyaṃ sukanyā cyavanaṃ yathā |
sāvitrī satyavantaṃ ca kapilaṃ śrīmatī yathā || 11 ||
saudāsaṃ madayantīva keśinī sagaraṃ yathā |
naiṣadhaṃ damayantīva bhaimī patimanuvratā || 12 ||
tathā'hamikṣvākuvaraṃ rāmaṃ patimanuvratā |
sītāyā vacanaṃ śrutvā rākṣasyaḥ krodhamūrchitāḥ || 13 ||
bhartsayanti sma paruṣairvākyai rāvaṇacoditāḥ |
avalīnaḥ sa nirvākyo hanūmān śiṃśupādrume || 14 ||
yasītāṃ santarjayantīstā rākṣasīraśṛṇot kapiḥ |
tāmabhikramya saṅkṛddhā vepamānāṃ samantataḥ || 15 ||
bhṛśaṃ saṃlilihurdīptān pralambān daśanacchadān |
ūcuśca paramakruddhāḥ pragṛhyāśu paraśvadhān || 16 ||
neyamarhati bhartāraṃ rāvaṇaṃ rākṣasādhipam |
sā bhartsyamānā bhīmābhī rākṣasībhirvarānanā || 17 ||
sabāṣpamapa sarpantī śiṃśupāṃ tāmupāgamat |
tatastāṃ śiṃśupāṃ sītā rākṣasībhiḥ samāvṛtā || 18 ||
abhigamya viśālākṣī tasthau śokapariplutā |
tāṃ kṛśāṃ dīnavadanāṃ malināmbaradhāriṇīm || 19 ||
bhartsayāñcakrire sītāṃ rākṣasyastāṃ samantataḥ |
tatastāṃ vinatā nāma rākṣasī bhīmadarśanā || 20 ||
abravītkupitākārā karālā nirṇatodarī |
sīte paryāptametāvadbhartuḥ sneho nidarśitaḥ || 21 ||
sarvātrātikṛtaṃ bhadre vyasanāyopakalpate parituṣṭāsmi bhadraṃ te mānuṣaste kṛto vidhiḥ || 22 ||
mamāpi tu vacaḥ pathyaṃ bruvantyāḥ kuru maithili |
rāvaṇaṃ bhaja bhartāraṃ bhartāraṃ sarvarakṣasām || 23 ||
vikrāntaṃ rūpavantaṃ ca sureśamiva vāsavam |
dakṣiṇaṃ tyāgaśīlaṃ ca sarvasya priyadarśanam || 24 ||
mānuṣaṃ kṛpaṇaṃ rāmaṃ tyaktvā, rāvaṇamāśraya |
divyāṅgarāgā vaidehi divyābharaṇabhūṣitā || 25 ||
adyaprabhṛti sarveṣāṃ lokānāmīśvarī bhava |
agneḥ svāhā yathā devī śacī vendrasya śobhane || 26 ||
kiṃ te rāmeṇa vaidehi kṛpaṇena gatāyuṣā |
etaduktaṃ ca me vākyaṃ yadi tvaṃ na kariṣyasi || 27 ||
asminmuhūrte sarvāstvāṃ bhakṣayiṣyāmahe vayam |
anyā tu vikaṭā nāma lambamānapayodharā || 28 ||
abravītkupitā sītāṃ muṣṭimudyamya garjatī |
bahūnyapriyarūpāṇi vacanāni sudurmate || 29 ||
anukrośānmṛdutvācca soḍhāni tava maithili |
na ca naḥ kuruṣe vākyaṃ hitaṃ kālapuraskṛtam || 30 ||
ānītāsi samudrasya pāramanyairdurāsadam |
rāvaṇāntaḥpuraṃ ghoraṃ praviṣṭā cāsi maithili || 31 ||
rāvaṇasya gṛhe ruddhāmasmābhistu surakṣitām |
na tvāṃ śaktaḥ paritrātumapi sākṣātpurandaraḥ || 32 ||
kuruṣva hitavādinyā vacanaṃ mama maithili |
alamaśruprapātena tyaja śokamanarthakam || 33 ||
bhaja prītiṃ ca harṣaṃ ca tyajaitāṃ nityadainyatām |
sīte rākṣasarājena saha krīḍa yathāsukham || 34 ||
jānāsi hi yathā bhīru strīṇāṃ yauvanamadhruvam |
yāvanna te vyatikrāmettāvatsukhamavāpnuhi || 35 ||
udyānāni ca ramyāṇi parvatopavanāni ca |
saha rākṣasarājena cara tvaṃ madirekṣaṇe || 36 ||
strī sahasrāṇi te sapta vaśe sthāsyanti sundari |
rāvaṇaṃ bhaja bhartāraṃ bhartāraṃ sarvarakṣasām || 37 ||
utpāṭya vā te hṛdayaṃ bhakṣayiṣyāmi maithili |
yadi me vyāhṛtaṃ vākyaṃ na yathāvatkariṣyasi || 38 ||
tataścaṇḍodarī nāma rākṣasī krodhamūrchitā |
bhrāmayantī mahacchūlamidaṃ vacanamabravīt || 39 ||
imāṃ hariṇalolākṣīṃ trāsotkampipayodharām |
rāvaṇena hṛtāṃ dṛṣṭavā dauhṛdo me mahānabhūt || 40 ||
yakṛtplīhamathotpīḍaṃ hṛdayaṃ ca sabandhanam |
āntrāṇyapi tathā śīrṣaṃ khādeyamiti me matiḥ || 41 ||
tatastu praghasā nāma rākṣasī vākyamabravīt |
kaṇṭhamasyā nṛśaṃsāyāḥ pīḍayāma kimāsyate || 42 ||
nivedyatāṃ tato rājñe mānuṣī sā mṛteti ha |
nātra kaścana sandehaḥ khādateti sa vakṣyati || 43 ||
tatastvajāmukhī nāma rākṣasī vākyamabravīt |
viśasyemāṃ tataḥ sarvāḥ samān kuruta piṇḍakān || 44 ||
vibhajāma tataḥ sarvā vivādo me na rocate |
peyamānīyatāṃ kṣipraṃ lehyamuccāvacaṃ bahu || 45 ||
tataḥ śūrpaṇakhā nāma rākṣasī vākyamabravīt |
ajāmukhyā yaduktaṃ hi tadeva mama rocate || 46 ||
surā cānīyatāṃ kṣipraṃ sarvaśokavināśinī |
mānuṣaṃ māṃsamāsvādya nṛtyāmo'tha nikumbhilām || 47 ||
evaṃ sambhartsyamānā sā sītā surasutopamā |
rākṣasībhiḥ sughorābhirdairyamutsṛjya roditi || 48 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe caturviṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे सुन्दरकाण्डम् ।
अथ चतुर्विंशस्सर्गः ।
ततः सीतामुपागम्य राक्षस्यो विकृताननाः ।
परुषं परुषा नार्य ऊचुस्तां वाक्यमप्रियम् ॥ 1 ॥
किं त्वमन्तःपुरे सीते सर्वभूतमनोहरे ।
महार्हशयनोपेते न वासमनुमन्यसे ॥ 2 ॥
मानुषी मानुषस्यैव भार्यात्वं बहुमन्यसे ।
प्रत्याहर मनो रामान्न त्वं जातु भविष्यसि ॥ 3 ॥
त्रैलोक्यवसुभोक्तारं रावणं राक्षसेश्वरम् ।
भर्तारमुपसङ्गम्य विहरस्व यथासुखम् ॥ 4 ॥
मानुषी मानुषं तं तु राममिच्छसि शोभने ।
राज्याद्भ्र्रष्टमसिद्धार्थं विक्लबं त्वमनिन्दिते ॥ 5 ॥
राक्षसीनां वचः श्रुत्वा सीता पद्मनिभेक्षणा ।
नेत्राभ्यामश्रुपूर्णाभ्यामिदं वचनमब्रवीत् ॥ 6 ॥
यदिदं लोकविद्विष्टमुदाहरथ सङ्गताः ।
नैतन्मनसि वाक्यं मे किल्बिषं प्रतिभाति वः ॥ 7 ॥
न मानुषी राक्षसस्य भार्या भवितुमर्हति ।
कामं खादत मां सर्वा न करिष्यामि वो वचः ॥ 8 ॥
दीनो वा राज्यहीनो वा यो मे भर्ता स मे गुरुः ।
तं नित्यमनुरक्तास्मि यथा सूर्यं सुवर्चला ॥ 9 ॥
यथा शची महाभागा शक्रं समुपतिष्ठति ।
अरुन्धती वसिष्ठं च रोहिणी शशिनं यथा ॥ 10 ॥
लोपामुद्रा यथागस्त्यं सुकन्या च्यवनं यथा ।
सावित्री सत्यवन्तं च कपिलं श्रीमती यथा ॥ 11 ॥
सौदासं मदयन्तीव केशिनी सगरं यथा ।
नैषधं दमयन्तीव भैमी पतिमनुव्रता ॥ 12 ॥
तथाऽहमिक्ष्वाकुवरं रामं पतिमनुव्रता ।
सीताया वचनं श्रुत्वा राक्षस्यः क्रोधमूर्छिताः ॥ 13 ॥
भर्त्सयन्ति स्म परुषैर्वाक्यै रावणचोदिताः ।
अवलीनः स निर्वाक्यो हनूमान् शिंशुपाद्रुमे ॥ 14 ॥
यसीतां सन्तर्जयन्तीस्ता राक्षसीरशृणोत् कपिः ।
तामभिक्रम्य सङ्कृद्धा वेपमानां समन्ततः ॥ 15 ॥
भृशं संलिलिहुर्दीप्तान् प्रलम्बान् दशनच्छदान् ।
ऊचुश्च परमक्रुद्धाः प्रगृह्याशु परश्वधान् ॥ 16 ॥
नेयमर्हति भर्तारं रावणं राक्षसाधिपम् ।
सा भर्त्स्यमाना भीमाभी राक्षसीभिर्वरानना ॥ 17 ॥
सबाष्पमप सर्पन्ती शिंशुपां तामुपागमत् ।
ततस्तां शिंशुपां सीता राक्षसीभिः समावृता ॥ 18 ॥
अभिगम्य विशालाक्षी तस्थौ शोकपरिप्लुता ।
तां कृशां दीनवदनां मलिनाम्बरधारिणीम् ॥ 19 ॥
भर्त्सयाञ्चक्रिरे सीतां राक्षस्यस्तां समन्ततः ।
ततस्तां विनता नाम राक्षसी भीमदर्शना ॥ 20 ॥
अब्रवीत्कुपिताकारा कराला निर्णतोदरी ।
सीते पर्याप्तमेतावद्भर्तुः स्नेहो निदर्शितः ॥ 21 ॥
सर्वात्रातिकृतं भद्रे व्यसनायोपकल्पते परितुष्टास्मि भद्रं ते मानुषस्ते कृतो विधिः ॥ 22 ॥
ममापि तु वचः पथ्यं ब्रुवन्त्याः कुरु मैथिलि ।
रावणं भज भर्तारं भर्तारं सर्वरक्षसाम् ॥ 23 ॥
विक्रान्तं रूपवन्तं च सुरेशमिव वासवम् ।
दक्षिणं त्यागशीलं च सर्वस्य प्रियदर्शनम् ॥ 24 ॥
मानुषं कृपणं रामं त्यक्त्वा, रावणमाश्रय ।
दिव्याङ्गरागा वैदेहि दिव्याभरणभूषिता ॥ 25 ॥
अद्यप्रभृति सर्वेषां लोकानामीश्वरी भव ।
अग्नेः स्वाहा यथा देवी शची वेन्द्रस्य शोभने ॥ 26 ॥
किं ते रामेण वैदेहि कृपणेन गतायुषा ।
एतदुक्तं च मे वाक्यं यदि त्वं न करिष्यसि ॥ 27 ॥
अस्मिन्मुहूर्ते सर्वास्त्वां भक्षयिष्यामहे वयम् ।
अन्या तु विकटा नाम लम्बमानपयोधरा ॥ 28 ॥
अब्रवीत्कुपिता सीतां मुष्टिमुद्यम्य गर्जती ।
बहून्यप्रियरूपाणि वचनानि सुदुर्मते ॥ 29 ॥
अनुक्रोशान्मृदुत्वाच्च सोढानि तव मैथिलि ।
न च नः कुरुषे वाक्यं हितं कालपुरस्कृतम् ॥ 30 ॥
आनीतासि समुद्रस्य पारमन्यैर्दुरासदम् ।
रावणान्तःपुरं घोरं प्रविष्टा चासि मैथिलि ॥ 31 ॥
रावणस्य गृहे रुद्धामस्माभिस्तु सुरक्षिताम् ।
न त्वां शक्तः परित्रातुमपि साक्षात्पुरन्दरः ॥ 32 ॥
कुरुष्व हितवादिन्या वचनं मम मैथिलि ।
अलमश्रुप्रपातेन त्यज शोकमनर्थकम् ॥ 33 ॥
भज प्रीतिं च हर्षं च त्यजैतां नित्यदैन्यताम् ।
सीते राक्षसराजेन सह क्रीड यथासुखम् ॥ 34 ॥
जानासि हि यथा भीरु स्त्रीणां यौवनमध्रुवम् ।
यावन्न ते व्यतिक्रामेत्तावत्सुखमवाप्नुहि ॥ 35 ॥
उद्यानानि च रम्याणि पर्वतोपवनानि च ।
सह राक्षसराजेन चर त्वं मदिरेक्षणे ॥ 36 ॥
स्त्री सहस्राणि ते सप्त वशे स्थास्यन्ति सुन्दरि ।
रावणं भज भर्तारं भर्तारं सर्वरक्षसाम् ॥ 37 ॥
उत्पाट्य वा ते हृदयं भक्षयिष्यामि मैथिलि ।
यदि मे व्याहृतं वाक्यं न यथावत्करिष्यसि ॥ 38 ॥
ततश्चण्डोदरी नाम राक्षसी क्रोधमूर्छिता ।
भ्रामयन्ती महच्छूलमिदं वचनमब्रवीत् ॥ 39 ॥
इमां हरिणलोलाक्षीं त्रासोत्कम्पिपयोधराम् ।
रावणेन हृतां दृष्टवा दौहृदो मे महानभूत् ॥ 40 ॥
यकृत्प्लीहमथोत्पीडं हृदयं च सबन्धनम् ।
आन्त्राण्यपि तथा शीर्षं खादेयमिति मे मतिः ॥ 41 ॥
ततस्तु प्रघसा नाम राक्षसी वाक्यमब्रवीत् ।
कण्ठमस्या नृशंसायाः पीडयाम किमास्यते ॥ 42 ॥
निवेद्यतां ततो राज्ञे मानुषी सा मृतेति ह ।
नात्र कश्चन सन्देहः खादतेति स वक्ष्यति ॥ 43 ॥
ततस्त्वजामुखी नाम राक्षसी वाक्यमब्रवीत् ।
विशस्येमां ततः सर्वाः समान् कुरुत पिण्डकान् ॥ 44 ॥
विभजाम ततः सर्वा विवादो मे न रोचते ।
पेयमानीयतां क्षिप्रं लेह्यमुच्चावचं बहु ॥ 45 ॥
ततः शूर्पणखा नाम राक्षसी वाक्यमब्रवीत् ।
अजामुख्या यदुक्तं हि तदेव मम रोचते ॥ 46 ॥
सुरा चानीयतां क्षिप्रं सर्वशोकविनाशिनी ।
मानुषं मांसमास्वाद्य नृत्यामोऽथ निकुम्भिलाम् ॥ 47 ॥
एवं सम्भर्त्स्यमाना सा सीता सुरसुतोपमा ।
राक्षसीभिः सुघोराभिर्दैर्यमुत्सृज्य रोदिति ॥ 48 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये सुन्दरकाण्डे चतुर्विंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha caturviṃśassargaḥ |
tataḥ sītāmupāgamya rākṣasyo vikṛtānanāḥ |
paruṣaṃ paruṣā nārya ūcustāṃ vākyamapriyam || 1 ||
kiṃ tvamantaḥpure sīte sarvabhūtamanohare |
mahārhaśayanopete na vāsamanumanyase || 2 ||
mānuṣī mānuṣasyaiva bhāryātvaṃ bahumanyase |
pratyāhara mano rāmānna tvaṃ jātu bhaviṣyasi || 3 ||
trailokyavasubhoktāraṃ rāvaṇaṃ rākṣaseśvaram |
bhartāramupasaṅgamya viharasva yathāsukham || 4 ||
mānuṣī mānuṣaṃ taṃ tu rāmamicchasi śobhane |
rājyādbhrraṣṭamasiddhārthaṃ viklabaṃ tvamanindite || 5 ||
rākṣasīnāṃ vacaḥ śrutvā sītā padmanibhekṣaṇā |
netrābhyāmaśrupūrṇābhyāmidaṃ vacanamabravīt || 6 ||
yadidaṃ lokavidviṣṭamudāharatha saṅgatāḥ |
naitanmanasi vākyaṃ me kilbiṣaṃ pratibhāti vaḥ || 7 ||
na mānuṣī rākṣasasya bhāryā bhavitumarhati |
kāmaṃ khādata māṃ sarvā na kariṣyāmi vo vacaḥ || 8 ||
dīno vā rājyahīno vā yo me bhartā sa me guruḥ |
taṃ nityamanuraktāsmi yathā sūryaṃ suvarcalā || 9 ||
yathā śacī mahābhāgā śakraṃ samupatiṣṭhati |
arundhatī vasiṣṭhaṃ ca rohiṇī śaśinaṃ yathā || 10 ||
lopāmudrā yathāgastyaṃ sukanyā cyavanaṃ yathā |
sāvitrī satyavantaṃ ca kapilaṃ śrīmatī yathā || 11 ||
saudāsaṃ madayantīva keśinī sagaraṃ yathā |
naiṣadhaṃ damayantīva bhaimī patimanuvratā || 12 ||
tathā'hamikṣvākuvaraṃ rāmaṃ patimanuvratā |
sītāyā vacanaṃ śrutvā rākṣasyaḥ krodhamūrchitāḥ || 13 ||
bhartsayanti sma paruṣairvākyai rāvaṇacoditāḥ |
avalīnaḥ sa nirvākyo hanūmān śiṃśupādrume || 14 ||
yasītāṃ santarjayantīstā rākṣasīraśṛṇot kapiḥ |
tāmabhikramya saṅkṛddhā vepamānāṃ samantataḥ || 15 ||
bhṛśaṃ saṃlilihurdīptān pralambān daśanacchadān |
ūcuśca paramakruddhāḥ pragṛhyāśu paraśvadhān || 16 ||
neyamarhati bhartāraṃ rāvaṇaṃ rākṣasādhipam |
sā bhartsyamānā bhīmābhī rākṣasībhirvarānanā || 17 ||
sabāṣpamapa sarpantī śiṃśupāṃ tāmupāgamat |
tatastāṃ śiṃśupāṃ sītā rākṣasībhiḥ samāvṛtā || 18 ||
abhigamya viśālākṣī tasthau śokapariplutā |
tāṃ kṛśāṃ dīnavadanāṃ malināmbaradhāriṇīm || 19 ||
bhartsayāñcakrire sītāṃ rākṣasyastāṃ samantataḥ |
tatastāṃ vinatā nāma rākṣasī bhīmadarśanā || 20 ||
abravītkupitākārā karālā nirṇatodarī |
sīte paryāptametāvadbhartuḥ sneho nidarśitaḥ || 21 ||
sarvātrātikṛtaṃ bhadre vyasanāyopakalpate parituṣṭāsmi bhadraṃ te mānuṣaste kṛto vidhiḥ || 22 ||
mamāpi tu vacaḥ pathyaṃ bruvantyāḥ kuru maithili |
rāvaṇaṃ bhaja bhartāraṃ bhartāraṃ sarvarakṣasām || 23 ||
vikrāntaṃ rūpavantaṃ ca sureśamiva vāsavam |
dakṣiṇaṃ tyāgaśīlaṃ ca sarvasya priyadarśanam || 24 ||
mānuṣaṃ kṛpaṇaṃ rāmaṃ tyaktvā, rāvaṇamāśraya |
divyāṅgarāgā vaidehi divyābharaṇabhūṣitā || 25 ||
adyaprabhṛti sarveṣāṃ lokānāmīśvarī bhava |
agneḥ svāhā yathā devī śacī vendrasya śobhane || 26 ||
kiṃ te rāmeṇa vaidehi kṛpaṇena gatāyuṣā |
etaduktaṃ ca me vākyaṃ yadi tvaṃ na kariṣyasi || 27 ||
asminmuhūrte sarvāstvāṃ bhakṣayiṣyāmahe vayam |
anyā tu vikaṭā nāma lambamānapayodharā || 28 ||
abravītkupitā sītāṃ muṣṭimudyamya garjatī |
bahūnyapriyarūpāṇi vacanāni sudurmate || 29 ||
anukrośānmṛdutvācca soḍhāni tava maithili |
na ca naḥ kuruṣe vākyaṃ hitaṃ kālapuraskṛtam || 30 ||
ānītāsi samudrasya pāramanyairdurāsadam |
rāvaṇāntaḥpuraṃ ghoraṃ praviṣṭā cāsi maithili || 31 ||
rāvaṇasya gṛhe ruddhāmasmābhistu surakṣitām |
na tvāṃ śaktaḥ paritrātumapi sākṣātpurandaraḥ || 32 ||
kuruṣva hitavādinyā vacanaṃ mama maithili |
alamaśruprapātena tyaja śokamanarthakam || 33 ||
bhaja prītiṃ ca harṣaṃ ca tyajaitāṃ nityadainyatām |
sīte rākṣasarājena saha krīḍa yathāsukham || 34 ||
jānāsi hi yathā bhīru strīṇāṃ yauvanamadhruvam |
yāvanna te vyatikrāmettāvatsukhamavāpnuhi || 35 ||
udyānāni ca ramyāṇi parvatopavanāni ca |
saha rākṣasarājena cara tvaṃ madirekṣaṇe || 36 ||
strī sahasrāṇi te sapta vaśe sthāsyanti sundari |
rāvaṇaṃ bhaja bhartāraṃ bhartāraṃ sarvarakṣasām || 37 ||
utpāṭya vā te hṛdayaṃ bhakṣayiṣyāmi maithili |
yadi me vyāhṛtaṃ vākyaṃ na yathāvatkariṣyasi || 38 ||
tataścaṇḍodarī nāma rākṣasī krodhamūrchitā |
bhrāmayantī mahacchūlamidaṃ vacanamabravīt || 39 ||
imāṃ hariṇalolākṣīṃ trāsotkampipayodharām |
rāvaṇena hṛtāṃ dṛṣṭavā dauhṛdo me mahānabhūt || 40 ||
yakṛtplīhamathotpīḍaṃ hṛdayaṃ ca sabandhanam |
āntrāṇyapi tathā śīrṣaṃ khādeyamiti me matiḥ || 41 ||
tatastu praghasā nāma rākṣasī vākyamabravīt |
kaṇṭhamasyā nṛśaṃsāyāḥ pīḍayāma kimāsyate || 42 ||
nivedyatāṃ tato rājñe mānuṣī sā mṛteti ha |
nātra kaścana sandehaḥ khādateti sa vakṣyati || 43 ||
tatastvajāmukhī nāma rākṣasī vākyamabravīt |
viśasyemāṃ tataḥ sarvāḥ samān kuruta piṇḍakān || 44 ||
vibhajāma tataḥ sarvā vivādo me na rocate |
peyamānīyatāṃ kṣipraṃ lehyamuccāvacaṃ bahu || 45 ||
tataḥ śūrpaṇakhā nāma rākṣasī vākyamabravīt |
ajāmukhyā yaduktaṃ hi tadeva mama rocate || 46 ||
surā cānīyatāṃ kṣipraṃ sarvaśokavināśinī |
mānuṣaṃ māṃsamāsvādya nṛtyāmo'tha nikumbhilām || 47 ||
evaṃ sambhartsyamānā sā sītā surasutopamā |
rākṣasībhiḥ sughorābhirdairyamutsṛjya roditi || 48 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe caturviṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in