5.36 ஸுந்தரகாண்ட - ஷட்த்ரிம்ஶ ஸர்கஃ

5.36 Sundarakanda - Shattrimsha Sargah

✍️ Valmiki 🖋️ Tamil script
📄 Download PDF
ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே ஸுந்தரகாண்டம் ।
அத ஷட்த்ரிம்ஶஸ்ஸர்கஃ ।
பூய ஏவ மஹாதேஜா ஹநூமாந்பவநாத்மஜஃ ।
அப்ரவீத்ப்ரஶ்ரிதம் வாக்யம் ஸீதாப்ரத்யயகாரணாத் ॥ 1 ॥
வாநரோऽஹம் மஹாபாகே தூதோ ராமஸ்ய தீமதஃ ।
ராமநாமாங்கிதம் சேதம் பஶ்ய தேவ்யங்குலீயகம் ॥ 2 ॥
ப்ரத்யயார்தம் தவாऽநீதம் தேந தத்தம் மஹாத்மநா ।
ஸமாஶ்வஸிஹி பத்ரம் தே க்ஷீணதுஃகபலா ஹ்யஸி ॥ 3 ॥
க்ரு'ஹீத்வா ப்ரேக்ஷமாணா ஸா பர்துஃ கரவிபூஷணம் ।
பர்தாரமிவ ஸம்ப்ராப்தா ஜாநகீ முதிதாऽபவத் ॥ 4 ॥
சாரு தத்வதநம் தஸ்யாஸ்தாம்ரஶுக்லாயதேக்ஷணம் ।
அஶோபத விஶாலாக்ஷ்யா ராஹுமுக்த இவோடுராட் ॥ 5 ॥
ததஸ்ஸா ஹ்ரீமதீ பாலா பர்த்ரு'ஸந்தேஶஹர்ஷிதா ।
பரிதுஷ்டா ப்ரியம் க்ரு'த்வா ப்ரஶஶம்ஸ மஹாகபிம் ॥ 6 ॥
விக்ராந்தஸ்த்வம் ஸமர்தஸ்த்வம் ப்ராஜ்ஞஸ்த்வம் வாநரோத்தம ।
யேநேதம் ராக்ஷஸபதம் த்வயைகேந ப்ரதர்ஷிதம் ॥ 7 ॥
ஶதயோஜநவிஸ்தீர்ண ஸ்ஸாகரோ மகராலயஃ ।
விக்ரமஶ்லாகநீயேந க்ரமதா கோஷ்பதீக்ரு'தஃ ॥ 8 ॥
ந ஹி த்வாம் ப்ராக்ரு'தம் மந்யே வாநரம் வாநரர்ஷப ।
யஸ்ய தே நாஸ்தி ஸந்த்ராஸோ ராவணாந்நாபி ஸம்ப்ரமஃ ॥ 9 ॥
அர்ஹஸே ச கபிஶ்ரேஷ்ட மயா ஸமபிபாஷிதும் ।
யத்யஸி ப்ரேஷிதஸ்தேந ராமேண விதிதாத்மநா ॥ 10 ॥
ப்ரேஷயிஷ்யதி துர்தர்ஷோ ராமோ ந ஹ்யபரீக்ஷிதம் ।
பராக்ரமமவிஜ்ஞாய மத்ஸகாஶம் விஶேஷதஃ ॥ 11 ॥
திஷ்ட்யா ச குஶலீ ராமோ தர்மாத்மா ஸத்யஸங்கரஃ ।
லக்ஷ்மணஶ்ச மஹாதேஜாஸ்ஸுமித்ராநந்தவர்தநஃ ॥ 12 ॥
குஶலீ யதி காகுத்ஸ்தஃ கிம் நு ஸாகரமேகலாம் ।
மஹீம் தஹதி கோபேந யுகாந்தாக்நிரிவோத்திதஃ ॥ 13 ॥
அதவா ஶக்திமந்தௌ தௌ ஸுராணாமபி நிக்ரஹே ।
மமைவ து ந துஃகாநாமஸ்தி மந்யே விபர்யயஃ ॥ 14 ॥
கச்சிந்ந வ்யதிதோ ராமஃ கச்சிந்ந பரிதப்யதே ।
உத்தராணி ச கார்யாணி குருதே புருஷோத்தமஃ ॥ 15 ॥
கச்சிந்ந தீந ஸ்ஸம்ப்ராந்தஃ கார்யேஷு ந ச முஹ்யதி ।
கச்சித்புருஷகார்யாணி குருதே ந்ரு'பதேஸ்ஸுதஃ ॥ 16 ॥
த்விவிதம் த்ரிவிதோபாயமுபாயமபி ஸேவதே ।
விஜிகீஷுஸ்ஸுஹ்ரு'த்கச்சிந்மித்ரேஷு ச பரந்தபஃ ॥ 17 ॥
கச்சிந்மித்ராணி லபதே மித்ரைஶ்சாப்யபிகம்யதே ।
கச்சித்கல்யாணமித்த்ரஶ்ச மித்ரத்த்ரைஶ்சாபி புரஸ்க்ரு'தஃ ॥ 18 ॥
கச்சிதாஶாஸ்தி தேவாநாம் ப்ரஸாதம் பார்திவாத்மஜஃ ।
கச்சித்புருஷகாரம் ச தைவம் ச ப்ரதிபத்யதே ॥ 19 ॥
கச்சிந்ந விகதஸ்நேஹஃ ப்ரவாஸாந்மயி ராகவஃ ।
கச்சிந்மாம் வ்யஸநாதஸ்மாந்மோக்ஷயிஷ்யதி வாநர ॥ 20 ॥
ஸுகாநாமுசிதோ நித்யமஸுகாநாமநௌசிதஃ ।
துஃகமுத்தரமாஸாத்ய கச்சித்ராமோ ந ஸீததி ॥ 21 ॥
கௌஸல்யாயாஸ்ததா கச்சித்ஸுமித்ராயாஸ்ததைவ ச ।
அபீக்ஷ்ணம் ஶ்ரூயதே கச்சித்குஶலம் பரதஸ்ய ச ॥ 22 ॥
மந்நிமித்தேந மாநார்ஹஃ கச்சிச்சோகேந ராகவஃ ।
கச்சிந்நாந்யமநா ராமஃ கச்சிந்மாம் தாரயிஷ்யதி ॥ 23 ॥
கச்சிதக்ஷௌஹிணீம் பீமாம் பரதோ ப்ராத்ரு'வத்ஸலஃ ।
த்வஜிநீம் மந்த்ரிபிர்குப்தாம் ப்ரேஷயிஷ்யதி மத்க்ரு'தே ॥ 24 ॥
வாநராதிபதிஶ்ஶீமாந்ஸுக்ரீவஃ கச்சிதேஷ்யதி ।
மத்க்ரு'தே ஹரிபிர்வீரைர்வ்ரு'தோ தந்தநகாயுதைஃ ॥ 25 ॥
கச்சிச்ச லக்ஷ்மணஶ்ஶூரஸ்ஸுமித்ராநந்தவர்தநஃ ।
அஸ்த்ரவிச்சரஜாலேந ராக்ஷஸாந்விதமிஷ்யதி ॥ 26 ॥
ரௌத்ரேண கச்சிதஸ்த்ரேண ஜ்வலதா நிஹதம் ரணே ।
த்ரக்ஷ்யாம்யல்பேந காலேந ராவணம் ஸஸுஹ்ரு'ஜ்ஜநம் ॥ 27 ॥
கச்சிந்ந தத்தேமஸமாநவர்ணம் தஸ்யாநநம் பத்மஸமாநகந்தி ।
மயா விநா ஶுஷ்யதி ஶோகதீநம் ஜலக்ஷயே பத்மமிவாதபேந ॥ 28 ॥
தர்மாபதேஶாத்த்யஜதஶ்ச ராஜ்யம் மாம் சாப்யரண்யம் நயதஃ பதாதிம் ।
நாஸீத்வ்யதா யஸ்ய ந பீர்ந ஶோகஃ கச்சித்ஸ தைர்யம் ஹ்ரு'தயே கரோதி ॥ 29 ॥
ந சாஸ்ய மாதா ந பிதா ச நாந்யஃ ஸ்நேஹாத்விஶிஷ்டோऽஸ்தி மயா ஸமோ வா ।
தாவத்த்வஹம் தூத ஜிஜீவிஷேயம் யாவத்ப்ரவ்ரு'த்திம் ஶ்ரு'ணுயாம் ப்ரியஸ்ய ॥ 30 ॥
இதீவ தேவீ வசநம் மஹார்தம் தம் வாநரேந்த்ரம் மதுரார்தமுக்த்வா ।
ஶ்ரோதும் புநஸ்தஸ்ய வசோऽபிராமம் ராமார்தயுக்தம் விரராம ராமா ॥ 31 ॥
ஸீதாயா வசநம் ஶ்ருத்வா மாருதிர்பீமவிக்ரமஃ ।
ஶிரஸ்யஞ்ஜலிமாதாய வாக்யமுத்தரமப்ரவீத் ॥ 32 ॥
ந த்வாமிஹஸ்தாம் ஜாநீதே ராமஃ கமலலோசநே ।
தேந த்வாம் நாநயத்யாஶு ஶசீமிவ புரந்தரஃ ॥ 33 ॥
ஶ்ருத்வைவ து வசோ மஹ்யம் க்ஷிப்ரமேஷ்யதி ராகவஃ ।
சமூம் ப்ரகர்ஷந்மஹதீம் ஹர்ய்ரு'க்ஷகணஸங்குலாம் ॥ 34 ॥
விஷ்டம்பயித்வா பாணௌகைரக்ஷோப்யம் வருணாலயம் ।
கரிஷ்யதி புரீம் லங்காம் காகுத்ஸ்தஃ ஶாந்தராக்ஷஸாம் ॥ 35 ॥
தத்ர யத்யந்தரா ம்ரு'த்யுர்யதி தேவாஸ்ஸஹாஸுராஃ ।
ஸ்தாஸ்யந்தி பதி ராமஸ்ய ஸ தாநபி வதிஷ்யதி ॥ 36 ॥
தவாதர்ஶநஜேநார்யே ஶோகேந ஸ பரிப்லுதஃ ।
ந ஶர்ம லபதே ராமஸ்ஸிம்ஹார்தித இவ த்விபஃ ॥ 37 ॥
மலயேந ச விந்த்யேந மேருணா மந்தரேண ச ।
தர்துரேண ச தே தேவி ஶபே மூலபலேந ச ॥ 38 ॥
யதா ஸுநயநம் வல்கு பிம்போஷ்டம் சாரு குண்டலம் ।
முகம் த்ரக்ஷ்யஸி ராமஸ்ய பூர்ணசந்த்ரமிவோதிதம் ॥ 39 ॥
க்ஷிப்ரம் த்ரக்ஷ்யஸி வைதேஹி ராமம் ப்ரஸ்ரவணே கிரௌ ।
ஶதக்ரதுமிவாஸீநம் நாகராஜஸ்ய மூர்தநி ॥ 40 ॥
ந மாம்ஸம் ராகவோ புஙக்தே ந சாऽபி மது ஸேவதே ।
வந்யம் ஸுவிஹிதம் நித்யம் பக்தமஶ்நாதி பஞ்சமம் ॥ 41 ॥
நைவ தம்ஶாந்ந மஶகாந்ந கீடாந்ந ஸரீஸ்ரு'பாந் ।
ராகவோऽபநயேத்காத்ராத்த்வத்கதேநாந்தராத்மநா ॥ 42 ॥
நித்யம் த்யாநபரோ ராமோ நித்யம் ஶோகபராயணஃ ।
நாந்யச்சிந்தயதே கிஞ்சித்ஸ து காமவஶம் கதஃ ॥ 43 ॥
அநித்ரஸ்ஸததம் ராமஸ்ஸுப்தோऽபி ச நரோத்தமஃ ।
ஸீதேதி மதுராம் வாணீம் வ்யாஹரந்ப்ரதிபுத்யதே ॥ 44 ॥
த்ரு'ஷ்ட்வா பலம் வா புஷ்பம் வா யத்வாऽந்யத்ஸுமநோஹரம் ।
பஹுஶோ ஹா ப்ரியேத்யேவம் ஶ்வஸம்ஸ்த்வாமபிபாஷதே ॥ 45 ॥
ஸ தேவி நித்யம் பரிதப்யமாந ஸ்த்வாமேவ ஸீதேத்யபிபாஷமாணஃ ।
த்ரு'தவ்ரதோ ராஜஸுதோ மஹாத்மா தவைவ லாபாய க்ரு'தப்ரயத்நஃ ॥ 46 ॥
ஸா ராமஸங்கீர்தநவீதஶோகா ராமஸ்ய ஶோகேந ஸமாநஶோகா ।
ஶரந்முகே ஸாம்புதஶேஷசந்த்ரா நிஶேவ வைதேஹஸுதா பபூவ ॥ 47 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே ஸுந்தரகாண்டே ஷட்த்ரிம்ஶஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha ṣaṭtriṃśassargaḥ |
bhūya eva mahātejā hanūmānpavanātmajaḥ |
abravītpraśritaṃ vākyaṃ sītāpratyayakāraṇāt || 1 ||
vānaro'haṃ mahābhāge dūto rāmasya dhīmataḥ |
rāmanāmāṅkitaṃ cedaṃ paśya devyaṅgulīyakam || 2 ||
pratyayārthaṃ tavā'nītaṃ tena dattaṃ mahātmanā |
samāśvasihi bhadraṃ te kṣīṇaduḥkhaphalā hyasi || 3 ||
gṛhītvā prekṣamāṇā sā bhartuḥ karavibhūṣaṇam |
bhartāramiva samprāptā jānakī muditā'bhavat || 4 ||
cāru tadvadanaṃ tasyāstāmraśuklāyatekṣaṇam |
aśobhata viśālākṣyā rāhumukta ivoḍurāṭ || 5 ||
tatassā hrīmatī bālā bhartṛsandeśaharṣitā |
parituṣṭā priyaṃ kṛtvā praśaśaṃsa mahākapim || 6 ||
vikrāntastvaṃ samarthastvaṃ prājñastvaṃ vānarottama |
yenedaṃ rākṣasapadaṃ tvayaikena pradharṣitam || 7 ||
śatayojanavistīrṇa ssāgaro makarālayaḥ |
vikramaślāghanīyena kramatā goṣpadīkṛtaḥ || 8 ||
na hi tvāṃ prākṛtaṃ manye vānaraṃ vānararṣabha |
yasya te nāsti santrāso rāvaṇānnāpi sambhramaḥ || 9 ||
arhase ca kapiśreṣṭha mayā samabhibhāṣitum |
yadyasi preṣitastena rāmeṇa viditātmanā || 10 ||
preṣayiṣyati durdharṣo rāmo na hyaparīkṣitam |
parākramamavijñāya matsakāśaṃ viśeṣataḥ || 11 ||
diṣṭyā ca kuśalī rāmo dharmātmā satyasaṅgaraḥ |
lakṣmaṇaśca mahātejāssumitrānandavardhanaḥ || 12 ||
kuśalī yadi kākutsthaḥ kiṃ nu sāgaramekhalām |
mahīṃ dahati kopena yugāntāgnirivotthitaḥ || 13 ||
athavā śaktimantau tau surāṇāmapi nigrahe |
mamaiva tu na duḥkhānāmasti manye viparyayaḥ || 14 ||
kaccinna vyathito rāmaḥ kaccinna paritapyate |
uttarāṇi ca kāryāṇi kurute puruṣottamaḥ || 15 ||
kaccinna dīna ssambhrāntaḥ kāryeṣu na ca muhyati |
kaccitpuruṣakāryāṇi kurute nṛpatessutaḥ || 16 ||
dvividhaṃ trividhopāyamupāyamapi sevate |
vijigīṣussuhṛtkaccinmitreṣu ca parantapaḥ || 17 ||
kaccinmitrāṇi labhate mitraiścāpyabhigamyate |
kaccitkalyāṇamittraśca mitrattraiścāpi puraskṛtaḥ || 18 ||
kaccidāśāsti devānāṃ prasādaṃ pārthivātmajaḥ |
kaccitpuruṣakāraṃ ca daivaṃ ca pratipadyate || 19 ||
kaccinna vigatasnehaḥ pravāsānmayi rāghavaḥ |
kaccinmāṃ vyasanādasmānmokṣayiṣyati vānara || 20 ||
sukhānāmucito nityamasukhānāmanaucitaḥ |
duḥkhamuttaramāsādya kaccidrāmo na sīdati || 21 ||
kausalyāyāstathā kaccitsumitrāyāstathaiva ca |
abhīkṣṇaṃ śrūyate kaccitkuśalaṃ bharatasya ca || 22 ||
mannimittena mānārhaḥ kaccicchokena rāghavaḥ |
kaccinnānyamanā rāmaḥ kaccinmāṃ tārayiṣyati || 23 ||
kaccidakṣauhiṇīṃ bhīmāṃ bharato bhrātṛvatsalaḥ |
dhvajinīṃ mantribhirguptāṃ preṣayiṣyati matkṛte || 24 ||
vānarādhipatiśśīmānsugrīvaḥ kaccideṣyati |
matkṛte haribhirvīrairvṛto dantanakhāyudhaiḥ || 25 ||
kacciccha lakṣmaṇaśśūrassumitrānandavardhanaḥ |
astraviccharajālena rākṣasānvidhamiṣyati || 26 ||
raudreṇa kaccidastreṇa jvalatā nihataṃ raṇe |
drakṣyāmyalpena kālena rāvaṇaṃ sasuhṛjjanam || 27 ||
kaccinna taddhemasamānavarṇaṃ tasyānanaṃ padmasamānagandhi |
mayā vinā śuṣyati śokadīnaṃ jalakṣaye padmamivātapena || 28 ||
dharmāpadeśāttyajataśca rājyaṃ māṃ cāpyaraṇyaṃ nayataḥ padātim |
nāsīdvyathā yasya na bhīrna śokaḥ kaccitsa dhairyaṃ hṛdaye karoti || 29 ||
na cāsya mātā na pitā ca nānyaḥ snehādviśiṣṭo'sti mayā samo vā |
tāvattvahaṃ dūta jijīviṣeyaṃ yāvatpravṛttiṃ śṛṇuyāṃ priyasya || 30 ||
itīva devī vacanaṃ mahārthaṃ taṃ vānarendraṃ madhurārthamuktvā |
śrotuṃ punastasya vaco'bhirāmaṃ rāmārthayuktaṃ virarāma rāmā || 31 ||
sītāyā vacanaṃ śrutvā mārutirbhīmavikramaḥ |
śirasyañjalimādhāya vākyamuttaramabravīt || 32 ||
na tvāmihasthāṃ jānīte rāmaḥ kamalalocane |
tena tvāṃ nānayatyāśu śacīmiva purandaraḥ || 33 ||
śrutvaiva tu vaco mahyaṃ kṣiprameṣyati rāghavaḥ |
camūṃ prakarṣanmahatīṃ haryṛkṣagaṇasaṅkulām || 34 ||
viṣṭambhayitvā bāṇaughairakṣobhyaṃ varuṇālayam |
kariṣyati purīṃ laṅkāṃ kākutsthaḥ śāntarākṣasām || 35 ||
tatra yadyantarā mṛtyuryadi devāssahāsurāḥ |
sthāsyanti pathi rāmasya sa tānapi vadhiṣyati || 36 ||
tavādarśanajenārye śokena sa pariplutaḥ |
na śarma labhate rāmassiṃhārdita iva dvipaḥ || 37 ||
malayena ca vindhyena meruṇā mandareṇa ca |
dardureṇa ca te devi śape mūlaphalena ca || 38 ||
yathā sunayanaṃ valgu bimboṣṭhaṃ cāru kuṇḍalam |
mukhaṃ drakṣyasi rāmasya pūrṇacandramivoditam || 39 ||
kṣipraṃ drakṣyasi vaidehi rāmaṃ prasravaṇe girau |
śatakratumivāsīnaṃ nāgarājasya mūrdhani || 40 ||
na māṃsaṃ rāghavo bhuṅakte na cā'pi madhu sevate |
vanyaṃ suvihitaṃ nityaṃ bhaktamaśnāti pañcamam || 41 ||
naiva daṃśānna maśakānna kīṭānna sarīsṛpān |
rāghavo'panayedgātrāttvadgatenāntarātmanā || 42 ||
nityaṃ dhyānaparo rāmo nityaṃ śokaparāyaṇaḥ |
nānyaccintayate kiñcitsa tu kāmavaśaṃ gataḥ || 43 ||
anidrassatataṃ rāmassupto'pi ca narottamaḥ |
sīteti madhurāṃ vāṇīṃ vyāharanpratibudhyate || 44 ||
dṛṣṭvā phalaṃ vā puṣpaṃ vā yadvā'nyatsumanoharam |
bahuśo hā priyetyevaṃ śvasaṃstvāmabhibhāṣate || 45 ||
sa devi nityaṃ paritapyamāna stvāmeva sītetyabhibhāṣamāṇaḥ |
dhṛtavrato rājasuto mahātmā tavaiva lābhāya kṛtaprayatnaḥ || 46 ||
sā rāmasaṅkīrtanavītaśokā rāmasya śokena samānaśokā |
śaranmukhe sāmbudaśeṣacandrā niśeva vaidehasutā babhūva || 47 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe ṣaṭtriṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे सुन्दरकाण्डम् ।
अथ षट्त्रिंशस्सर्गः ।
भूय एव महातेजा हनूमान्पवनात्मजः ।
अब्रवीत्प्रश्रितं वाक्यं सीताप्रत्ययकारणात् ॥ 1 ॥
वानरोऽहं महाभागे दूतो रामस्य धीमतः ।
रामनामाङ्कितं चेदं पश्य देव्यङ्गुलीयकम् ॥ 2 ॥
प्रत्ययार्थं तवाऽनीतं तेन दत्तं महात्मना ।
समाश्वसिहि भद्रं ते क्षीणदुःखफला ह्यसि ॥ 3 ॥
गृहीत्वा प्रेक्षमाणा सा भर्तुः करविभूषणम् ।
भर्तारमिव सम्प्राप्ता जानकी मुदिताऽभवत् ॥ 4 ॥
चारु तद्वदनं तस्यास्ताम्रशुक्लायतेक्षणम् ।
अशोभत विशालाक्ष्या राहुमुक्त इवोडुराट् ॥ 5 ॥
ततस्सा ह्रीमती बाला भर्तृसन्देशहर्षिता ।
परितुष्टा प्रियं कृत्वा प्रशशंस महाकपिम् ॥ 6 ॥
विक्रान्तस्त्वं समर्थस्त्वं प्राज्ञस्त्वं वानरोत्तम ।
येनेदं राक्षसपदं त्वयैकेन प्रधर्षितम् ॥ 7 ॥
शतयोजनविस्तीर्ण स्सागरो मकरालयः ।
विक्रमश्लाघनीयेन क्रमता गोष्पदीकृतः ॥ 8 ॥
न हि त्वां प्राकृतं मन्ये वानरं वानरर्षभ ।
यस्य ते नास्ति सन्त्रासो रावणान्नापि सम्भ्रमः ॥ 9 ॥
अर्हसे च कपिश्रेष्ठ मया समभिभाषितुम् ।
यद्यसि प्रेषितस्तेन रामेण विदितात्मना ॥ 10 ॥
प्रेषयिष्यति दुर्धर्षो रामो न ह्यपरीक्षितम् ।
पराक्रममविज्ञाय मत्सकाशं विशेषतः ॥ 11 ॥
दिष्ट्या च कुशली रामो धर्मात्मा सत्यसङ्गरः ।
लक्ष्मणश्च महातेजास्सुमित्रानन्दवर्धनः ॥ 12 ॥
कुशली यदि काकुत्स्थः किं नु सागरमेखलाम् ।
महीं दहति कोपेन युगान्ताग्निरिवोत्थितः ॥ 13 ॥
अथवा शक्तिमन्तौ तौ सुराणामपि निग्रहे ।
ममैव तु न दुःखानामस्ति मन्ये विपर्ययः ॥ 14 ॥
कच्चिन्न व्यथितो रामः कच्चिन्न परितप्यते ।
उत्तराणि च कार्याणि कुरुते पुरुषोत्तमः ॥ 15 ॥
कच्चिन्न दीन स्सम्भ्रान्तः कार्येषु न च मुह्यति ।
कच्चित्पुरुषकार्याणि कुरुते नृपतेस्सुतः ॥ 16 ॥
द्विविधं त्रिविधोपायमुपायमपि सेवते ।
विजिगीषुस्सुहृत्कच्चिन्मित्रेषु च परन्तपः ॥ 17 ॥
कच्चिन्मित्राणि लभते मित्रैश्चाप्यभिगम्यते ।
कच्चित्कल्याणमित्त्रश्च मित्रत्त्रैश्चापि पुरस्कृतः ॥ 18 ॥
कच्चिदाशास्ति देवानां प्रसादं पार्थिवात्मजः ।
कच्चित्पुरुषकारं च दैवं च प्रतिपद्यते ॥ 19 ॥
कच्चिन्न विगतस्नेहः प्रवासान्मयि राघवः ।
कच्चिन्मां व्यसनादस्मान्मोक्षयिष्यति वानर ॥ 20 ॥
सुखानामुचितो नित्यमसुखानामनौचितः ।
दुःखमुत्तरमासाद्य कच्चिद्रामो न सीदति ॥ 21 ॥
कौसल्यायास्तथा कच्चित्सुमित्रायास्तथैव च ।
अभीक्ष्णं श्रूयते कच्चित्कुशलं भरतस्य च ॥ 22 ॥
मन्निमित्तेन मानार्हः कच्चिच्छोकेन राघवः ।
कच्चिन्नान्यमना रामः कच्चिन्मां तारयिष्यति ॥ 23 ॥
कच्चिदक्षौहिणीं भीमां भरतो भ्रातृवत्सलः ।
ध्वजिनीं मन्त्रिभिर्गुप्तां प्रेषयिष्यति मत्कृते ॥ 24 ॥
वानराधिपतिश्शीमान्सुग्रीवः कच्चिदेष्यति ।
मत्कृते हरिभिर्वीरैर्वृतो दन्तनखायुधैः ॥ 25 ॥
कच्चिच्छ लक्ष्मणश्शूरस्सुमित्रानन्दवर्धनः ।
अस्त्रविच्छरजालेन राक्षसान्विधमिष्यति ॥ 26 ॥
रौद्रेण कच्चिदस्त्रेण ज्वलता निहतं रणे ।
द्रक्ष्याम्यल्पेन कालेन रावणं ससुहृज्जनम् ॥ 27 ॥
कच्चिन्न तद्धेमसमानवर्णं तस्याननं पद्मसमानगन्धि ।
मया विना शुष्यति शोकदीनं जलक्षये पद्ममिवातपेन ॥ 28 ॥
धर्मापदेशात्त्यजतश्च राज्यं मां चाप्यरण्यं नयतः पदातिम् ।
नासीद्व्यथा यस्य न भीर्न शोकः कच्चित्स धैर्यं हृदये करोति ॥ 29 ॥
न चास्य माता न पिता च नान्यः स्नेहाद्विशिष्टोऽस्ति मया समो वा ।
तावत्त्वहं दूत जिजीविषेयं यावत्प्रवृत्तिं शृणुयां प्रियस्य ॥ 30 ॥
इतीव देवी वचनं महार्थं तं वानरेन्द्रं मधुरार्थमुक्त्वा ।
श्रोतुं पुनस्तस्य वचोऽभिरामं रामार्थयुक्तं विरराम रामा ॥ 31 ॥
सीताया वचनं श्रुत्वा मारुतिर्भीमविक्रमः ।
शिरस्यञ्जलिमाधाय वाक्यमुत्तरमब्रवीत् ॥ 32 ॥
न त्वामिहस्थां जानीते रामः कमललोचने ।
तेन त्वां नानयत्याशु शचीमिव पुरन्दरः ॥ 33 ॥
श्रुत्वैव तु वचो मह्यं क्षिप्रमेष्यति राघवः ।
चमूं प्रकर्षन्महतीं हर्यृक्षगणसङ्कुलाम् ॥ 34 ॥
विष्टम्भयित्वा बाणौघैरक्षोभ्यं वरुणालयम् ।
करिष्यति पुरीं लङ्कां काकुत्स्थः शान्तराक्षसाम् ॥ 35 ॥
तत्र यद्यन्तरा मृत्युर्यदि देवास्सहासुराः ।
स्थास्यन्ति पथि रामस्य स तानपि वधिष्यति ॥ 36 ॥
तवादर्शनजेनार्ये शोकेन स परिप्लुतः ।
न शर्म लभते रामस्सिंहार्दित इव द्विपः ॥ 37 ॥
मलयेन च विन्ध्येन मेरुणा मन्दरेण च ।
दर्दुरेण च ते देवि शपे मूलफलेन च ॥ 38 ॥
यथा सुनयनं वल्गु बिम्बोष्ठं चारु कुण्डलम् ।
मुखं द्रक्ष्यसि रामस्य पूर्णचन्द्रमिवोदितम् ॥ 39 ॥
क्षिप्रं द्रक्ष्यसि वैदेहि रामं प्रस्रवणे गिरौ ।
शतक्रतुमिवासीनं नागराजस्य मूर्धनि ॥ 40 ॥
न मांसं राघवो भुङक्ते न चाऽपि मधु सेवते ।
वन्यं सुविहितं नित्यं भक्तमश्नाति पञ्चमम् ॥ 41 ॥
नैव दंशान्न मशकान्न कीटान्न सरीसृपान् ।
राघवोऽपनयेद्गात्रात्त्वद्गतेनान्तरात्मना ॥ 42 ॥
नित्यं ध्यानपरो रामो नित्यं शोकपरायणः ।
नान्यच्चिन्तयते किञ्चित्स तु कामवशं गतः ॥ 43 ॥
अनिद्रस्सततं रामस्सुप्तोऽपि च नरोत्तमः ।
सीतेति मधुरां वाणीं व्याहरन्प्रतिबुध्यते ॥ 44 ॥
दृष्ट्वा फलं वा पुष्पं वा यद्वाऽन्यत्सुमनोहरम् ।
बहुशो हा प्रियेत्येवं श्वसंस्त्वामभिभाषते ॥ 45 ॥
स देवि नित्यं परितप्यमान स्त्वामेव सीतेत्यभिभाषमाणः ।
धृतव्रतो राजसुतो महात्मा तवैव लाभाय कृतप्रयत्नः ॥ 46 ॥
सा रामसङ्कीर्तनवीतशोका रामस्य शोकेन समानशोका ।
शरन्मुखे साम्बुदशेषचन्द्रा निशेव वैदेहसुता बभूव ॥ 47 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये सुन्दरकाण्डे षट्त्रिंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha ṣaṭtriṃśassargaḥ |
bhūya eva mahātejā hanūmānpavanātmajaḥ |
abravītpraśritaṃ vākyaṃ sītāpratyayakāraṇāt || 1 ||
vānaro'haṃ mahābhāge dūto rāmasya dhīmataḥ |
rāmanāmāṅkitaṃ cedaṃ paśya devyaṅgulīyakam || 2 ||
pratyayārthaṃ tavā'nītaṃ tena dattaṃ mahātmanā |
samāśvasihi bhadraṃ te kṣīṇaduḥkhaphalā hyasi || 3 ||
gṛhītvā prekṣamāṇā sā bhartuḥ karavibhūṣaṇam |
bhartāramiva samprāptā jānakī muditā'bhavat || 4 ||
cāru tadvadanaṃ tasyāstāmraśuklāyatekṣaṇam |
aśobhata viśālākṣyā rāhumukta ivoḍurāṭ || 5 ||
tatassā hrīmatī bālā bhartṛsandeśaharṣitā |
parituṣṭā priyaṃ kṛtvā praśaśaṃsa mahākapim || 6 ||
vikrāntastvaṃ samarthastvaṃ prājñastvaṃ vānarottama |
yenedaṃ rākṣasapadaṃ tvayaikena pradharṣitam || 7 ||
śatayojanavistīrṇa ssāgaro makarālayaḥ |
vikramaślāghanīyena kramatā goṣpadīkṛtaḥ || 8 ||
na hi tvāṃ prākṛtaṃ manye vānaraṃ vānararṣabha |
yasya te nāsti santrāso rāvaṇānnāpi sambhramaḥ || 9 ||
arhase ca kapiśreṣṭha mayā samabhibhāṣitum |
yadyasi preṣitastena rāmeṇa viditātmanā || 10 ||
preṣayiṣyati durdharṣo rāmo na hyaparīkṣitam |
parākramamavijñāya matsakāśaṃ viśeṣataḥ || 11 ||
diṣṭyā ca kuśalī rāmo dharmātmā satyasaṅgaraḥ |
lakṣmaṇaśca mahātejāssumitrānandavardhanaḥ || 12 ||
kuśalī yadi kākutsthaḥ kiṃ nu sāgaramekhalām |
mahīṃ dahati kopena yugāntāgnirivotthitaḥ || 13 ||
athavā śaktimantau tau surāṇāmapi nigrahe |
mamaiva tu na duḥkhānāmasti manye viparyayaḥ || 14 ||
kaccinna vyathito rāmaḥ kaccinna paritapyate |
uttarāṇi ca kāryāṇi kurute puruṣottamaḥ || 15 ||
kaccinna dīna ssambhrāntaḥ kāryeṣu na ca muhyati |
kaccitpuruṣakāryāṇi kurute nṛpatessutaḥ || 16 ||
dvividhaṃ trividhopāyamupāyamapi sevate |
vijigīṣussuhṛtkaccinmitreṣu ca parantapaḥ || 17 ||
kaccinmitrāṇi labhate mitraiścāpyabhigamyate |
kaccitkalyāṇamittraśca mitrattraiścāpi puraskṛtaḥ || 18 ||
kaccidāśāsti devānāṃ prasādaṃ pārthivātmajaḥ |
kaccitpuruṣakāraṃ ca daivaṃ ca pratipadyate || 19 ||
kaccinna vigatasnehaḥ pravāsānmayi rāghavaḥ |
kaccinmāṃ vyasanādasmānmokṣayiṣyati vānara || 20 ||
sukhānāmucito nityamasukhānāmanaucitaḥ |
duḥkhamuttaramāsādya kaccidrāmo na sīdati || 21 ||
kausalyāyāstathā kaccitsumitrāyāstathaiva ca |
abhīkṣṇaṃ śrūyate kaccitkuśalaṃ bharatasya ca || 22 ||
mannimittena mānārhaḥ kaccicchokena rāghavaḥ |
kaccinnānyamanā rāmaḥ kaccinmāṃ tārayiṣyati || 23 ||
kaccidakṣauhiṇīṃ bhīmāṃ bharato bhrātṛvatsalaḥ |
dhvajinīṃ mantribhirguptāṃ preṣayiṣyati matkṛte || 24 ||
vānarādhipatiśśīmānsugrīvaḥ kaccideṣyati |
matkṛte haribhirvīrairvṛto dantanakhāyudhaiḥ || 25 ||
kacciccha lakṣmaṇaśśūrassumitrānandavardhanaḥ |
astraviccharajālena rākṣasānvidhamiṣyati || 26 ||
raudreṇa kaccidastreṇa jvalatā nihataṃ raṇe |
drakṣyāmyalpena kālena rāvaṇaṃ sasuhṛjjanam || 27 ||
kaccinna taddhemasamānavarṇaṃ tasyānanaṃ padmasamānagandhi |
mayā vinā śuṣyati śokadīnaṃ jalakṣaye padmamivātapena || 28 ||
dharmāpadeśāttyajataśca rājyaṃ māṃ cāpyaraṇyaṃ nayataḥ padātim |
nāsīdvyathā yasya na bhīrna śokaḥ kaccitsa dhairyaṃ hṛdaye karoti || 29 ||
na cāsya mātā na pitā ca nānyaḥ snehādviśiṣṭo'sti mayā samo vā |
tāvattvahaṃ dūta jijīviṣeyaṃ yāvatpravṛttiṃ śṛṇuyāṃ priyasya || 30 ||
itīva devī vacanaṃ mahārthaṃ taṃ vānarendraṃ madhurārthamuktvā |
śrotuṃ punastasya vaco'bhirāmaṃ rāmārthayuktaṃ virarāma rāmā || 31 ||
sītāyā vacanaṃ śrutvā mārutirbhīmavikramaḥ |
śirasyañjalimādhāya vākyamuttaramabravīt || 32 ||
na tvāmihasthāṃ jānīte rāmaḥ kamalalocane |
tena tvāṃ nānayatyāśu śacīmiva purandaraḥ || 33 ||
śrutvaiva tu vaco mahyaṃ kṣiprameṣyati rāghavaḥ |
camūṃ prakarṣanmahatīṃ haryṛkṣagaṇasaṅkulām || 34 ||
viṣṭambhayitvā bāṇaughairakṣobhyaṃ varuṇālayam |
kariṣyati purīṃ laṅkāṃ kākutsthaḥ śāntarākṣasām || 35 ||
tatra yadyantarā mṛtyuryadi devāssahāsurāḥ |
sthāsyanti pathi rāmasya sa tānapi vadhiṣyati || 36 ||
tavādarśanajenārye śokena sa pariplutaḥ |
na śarma labhate rāmassiṃhārdita iva dvipaḥ || 37 ||
malayena ca vindhyena meruṇā mandareṇa ca |
dardureṇa ca te devi śape mūlaphalena ca || 38 ||
yathā sunayanaṃ valgu bimboṣṭhaṃ cāru kuṇḍalam |
mukhaṃ drakṣyasi rāmasya pūrṇacandramivoditam || 39 ||
kṣipraṃ drakṣyasi vaidehi rāmaṃ prasravaṇe girau |
śatakratumivāsīnaṃ nāgarājasya mūrdhani || 40 ||
na māṃsaṃ rāghavo bhuṅakte na cā'pi madhu sevate |
vanyaṃ suvihitaṃ nityaṃ bhaktamaśnāti pañcamam || 41 ||
naiva daṃśānna maśakānna kīṭānna sarīsṛpān |
rāghavo'panayedgātrāttvadgatenāntarātmanā || 42 ||
nityaṃ dhyānaparo rāmo nityaṃ śokaparāyaṇaḥ |
nānyaccintayate kiñcitsa tu kāmavaśaṃ gataḥ || 43 ||
anidrassatataṃ rāmassupto'pi ca narottamaḥ |
sīteti madhurāṃ vāṇīṃ vyāharanpratibudhyate || 44 ||
dṛṣṭvā phalaṃ vā puṣpaṃ vā yadvā'nyatsumanoharam |
bahuśo hā priyetyevaṃ śvasaṃstvāmabhibhāṣate || 45 ||
sa devi nityaṃ paritapyamāna stvāmeva sītetyabhibhāṣamāṇaḥ |
dhṛtavrato rājasuto mahātmā tavaiva lābhāya kṛtaprayatnaḥ || 46 ||
sā rāmasaṅkīrtanavītaśokā rāmasya śokena samānaśokā |
śaranmukhe sāmbudaśeṣacandrā niśeva vaidehasutā babhūva || 47 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe ṣaṭtriṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in