5.2 ஸுந்தரகாண்ட - த்விதீய ஸர்கஃ

5.2 Sundarakanda - Dvitiya Sargah

✍️ Valmiki 🖋️ Tamil script
📄 Download PDF
ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே ஸுந்தரகாண்டம் ।
அத த்விதீயஸ்ஸர்கஃ ।
ஸ ஸாகரமநாத்ரு'ஷ்யமதிக்ரம்ய மஹாபலஃ ।
த்ரிகூடஶிகரே லங்காம் ஸ்திதாம் ஸ்வஸ்தோ ததர்ஶ ஹ ॥ 1 ॥
ததஃ பாதபமுக்தேந புஷ்பவர்ஷேண வீர்யவாந் ।
அபிவ்ரு'ஷ்டஃ ஸ்திதஸ்தத்ர பபௌ புஷ்பமயோ யதா ॥ 2 ॥
யோஜநாநாம் ஶதம் ஶ்ரீமாம்ஸ்தீர்த்வாப்யுத்தமவிக்ரமஃ ।
அநிஃஶ்வஸந் கபிஸ்தத்ர ந க்லாநிமதிகச்சதி ॥ 3 ॥
ஶதாந்யஹம் யோஜநாநாம் க்ரமேயம் ஸுபஹூந்யபி ।
கிம் புநஃ ஸாகரஸ்யாந்தம் ஸங்க்யாதம் ஶதயோஜநம் ॥ 4 ॥
ஸ து வீர்யவதாம் ஶ்ரேஷ்டஃ ப்லவதாமபி சோத்தமஃ ।
ஜகாம வேகவாந் லங்காம் லங்கயித்வா மஹோததிம் ॥ 5 ॥
ஶாத்வலாநி ச நீலாநி கந்தவந்தி வநாநி ச ।
கண்டவந்தி ச மத்யேந ஜகாம நகவந்தி ச ॥ 6 ॥
ஶைலாம்ஶ்ச தருஸஞ்சந்நாந் வநாராஜீஶ்ச புஷ்பிதாஃ ।
அபிசக்ராம தேஜஸ்வீ ஹநுமாந் ப்லவகர்ஷபஃ ॥ 7 ॥
ஸ தஸ்மிந்நசலே திஷ்டந்வநாந்யுபவநாநி ச ।
ஸ நகாக்ரே ச தாம் லங்காம் ததர்ஶ பவநாத்மஜஃ ॥ 8 ॥
ஸரலாந் கர்ணிகாராம்ஶ்ச கர்ஜூராம்ஶ்ச ஸுபுஷ்பிதாந் ।
ப்ரியாலூந்முசுலிந்தாம்ஶ்ச குடஜாந் கேதகாநபி ॥ 9 ॥
ப்ரியம்ங்கூந் கந்தபூர்ணாம்ஶ்ச நீபாந் ஸப்தச்சதாம்ஸ்ததா ।
ஆஸநாந் கோவிதாராம்ஶ்ச கரவீராம்ஶ்ச புஷ்பிதாந் ॥ 10 ॥
புஷ்பபாரநிபத்தாம்ஶ்ச ததா முகுலிதாநபி ।
பாதபாந் விஹகாகீர்ணாந் பவநாதூதமஸ்தகாந் ॥ 11 ॥
ஹம்ஸகாரண்டவாகீர்ணா வாபீஃ பத்மோத்மலாயுதாஃ ।
ஆக்ரீடாந் விவிதாந் ரம்யாவந் விவிதாம்ஶ்ச ஜலாஶயாந் ॥ 12 ॥
ஸந்ததாந் விவிதைர்வ்ரு'க்ஷைஃ ஸர்வர்துபலபுஷ்பிதைஃ ।
உத்யாநாநி ச ரம்யாணி ததர்ஶ கபிகுஞ்ஜரஃ ॥ 13 ॥
ஸமாஸாத்ய ச லக்ஷ்மீவாந் லங்காம் ராவணபாலிதாம் ।
பரிகாபிஃ ஸபத்மாபிஃ ஸோத்பலாபிரலங்க்ரு'தாம் ॥ 14 ॥
ஸீதாபஹரணார்தேந ராவணேந ஸுரக்ஷிதாம் ।
ஸமந்தாத்விசரத்பிஶ்ச ராக்ஷஸைருக்ரதந்விபிஃ ॥ 15 ॥
காஞ்சநேநாவ்ரு'தாம் ரம்யாம் ப்ராகாரேண மஹாபுரீம் ।
க்ரு'ஹைஶ்ச க்ரஹஸங்காஶைஃ ஶாரதாம்புதஸந்நிபைஃ ॥ 16 ॥
பாண்டுராபிஃ ப்ரதோலீபிருச்சாபிரபிஸம்வ்ரு'தாம் ।
அட்டாலகஶதாகீர்ணாம் பதாகாத்வஜமாலிநீம் ॥ 17 ॥
தோரணைஃ காஞ்சநைர்திவ்யைர்லதாபங்த்கிவிசித்ரிதைஃ ।
ததர்ஶ ஹநுமாந் லங்காம் திவி தேவபுரீம் யதா ॥ 18 ॥
கிரிமூர்த்நிம் ஸ்திதாம் லங்காம் பாண்டுரைர்பவநைஃ ஶுபைஃ ।
ததர்ஶ ஸ கபிஶ்ரேஷ்டஃ புரமாகாஶகம் யதா ॥ 19 ॥
பாலிதாம் ராக்ஷஸேந்த்ரேண நிர்மிதாம் விஶ்வகர்மணா ।
ப்லவமாநமிவாகாஶே ததர்ஶ ஹநுமாந் புரீம் ॥ 20 ॥
வப்ரப்ராகாரஜகநாம் விபுலாம்புநவாம்பராம் ।
ஶதக்நீஶூலகேஶாந்தாமட்டாலகவதம்ஸகாம் ॥ 21 ॥
மநஸேவ க்ரு'தாம் லங்காம் நிர்மிதாம் விஶ்வகர்மணா ।
த்வாரமுத்தரமாஸாத்ய சிந்தயாமாஸ வாநரஃ ॥ 22 ॥
கைலாஸஶிகரப்ரக்யாமாலிகந்தீமிவாம்பரம் ।
டீயமாநாமிவாகாஶமுச்ச்ரிதைர்பவநோத்தமைஃ ॥ 23 ॥
ஸம்பூர்ணாம் ராக்ஷஸைர்கோரைர்நாகைர்போகவதீமிவ ।
அசிந்த்யாம் ஸுக்ரு'தாம் ஸ்பஷ்டாம் குபேராத்யுஷிதாம் புரா ॥ 24 ॥
தம்ஷ்ட்ரிபிர்பஹுபிஃ ஶூரைஃ ஶூலபட்டஸபாணிபிஃ ।
ரக்ஷிதாம் ராக்ஷஸைர்கோரைர்குஹாமாஶீவிஷைரிவ ॥ 25 ॥
தஸ்யாஶ்ச மஹதீம் குப்திம் ஸாகரம் ச நிரீக்ஷ்ய ஸஃ ।
ராவணம் ச ரிபும் கோரம் சிந்தயாமாஸ வாநரஃ ॥ 26 ॥
ஆகத்யாபீஹ ஹரயோ பவிஷ்யந்தி நிரர்தகாஃ ।
ந ஹி யுத்தேந வை லங்கா ஶக்யா ஜேதும் ஸுரைரபி ॥ 27 ॥
இமாம் து விஷமாம் துர்காம் லங்காம் ராவணபாலிதாம் ।
ப்ராப்யாபி ஸ மஹாபாஹுஃ கிம் கரிஷ்யதி ராகவஃ ॥ 28 ॥
அவகாஶோ நஸாந்த்வஸ்ய ராக்ஷஸேஷ்வபிகம்யதே ।
ந தாநஸ்ய ந பேதஸ்ய நைவ யுத்தஸ்ய த்ரு'ஶ்யதே ॥ 29 ॥
சதுர்ணாமேவ ஹி கதிர்வாநராணாம் மஹாத்மநாம் ।
வாலிபுத்ரஸ்ய நீலஸ்ய மம ராஜ்ஞஶ்ச தீமதஃ ॥ 30 ॥
யாவஜ்ஜாநாமி வைதேஹீம் யதி ஜீவதி வா ந வா ।
தத்ரைவ சிந்தயிஷ்யாமி த்ரு'ஷ்ட்வா தாம் ஜநகாத்மஜாம் ॥ 31 ॥
ததஃ ஸ சிந்தயாமாஸ முஹூர்தம் கபிகுஞ்ஜரஃ ।
கிரிஶ்ரு'ங்கே ஸ்திதஸ்தஸ்மிந் ராமஸ்யாப்யுதயே ரதஃ ॥ 32 ॥
அநேந ரூபேண மயா ந ஶக்யா ரக்ஷஸாம் புரீ ।
ப்ரவேஷ்டும் ராக்ஷஸைர்குப்தா க்ரூரைர்பலஸமந்விதைஃ ॥ 33 ॥
உக்ரௌஜஸோ மஹாவீர்யா பலவந்தஶ்ச ராக்ஷஸாஃ ।
வஞ்சநீயா மயா ஸர்வே ஜாநகீம் பரிமார்கதா ॥ 34 ॥
லக்ஷ்யாலக்ஷ்யேண ரூபேண ராத்ரௌ லங்கா புரீ மயா ।
ப்ரவேஷ்டும் ப்ராப்தகாலம் மே க்ரு'த்யம் ஸாதயிதும் மஹத் ॥ 35 ॥
தாம் புரீம் தாத்ரு'ஶீம் த்ரு'ஷ்ட்வா துராதர்ஷாம் ஸுராஸுரைஃ ।
ஹநுமாந் சிந்தயாமாஸ விநிஶ்சித்ய முஹுர்முஹுஃ ॥ 36 ॥
கேநோபாயேந பஶ்யேயம் மைதிலீம் ஜநகாத்மஜாம் ।
அத்ரு'ஷ்டோ ராக்ஷஸேந்த்ரேண ராவணேந துராத்மநா ॥ 37 ॥
ந விநஶ்யேத்கதம் கார்யம் ராமஸ்ய விதிதாத்மநஃ ।
ஏகாமேகஶ்ச வஶ்யேயம் ரஹிதே ஜநகாத்மஜாம் ॥ 38 ॥
பூதாஶ்சார்தா விபத்யந்தே தேஶகாலவிரோதிதாஃ ।
விக்லபம் தூதமாஸாத்ய தமஃ ஸூர்யோதயே யதா ॥ 39 ॥
அர்தாநர்தாந்தரே புத்திர்நிஶ்சிதாபி ந ஶோபதே ।
காதயந்தி ஹி கார்யாணி தூதாஃ பண்டிதமாநிநஃ ॥ 40 ॥
ந விநஶ்யேத்கதம் கார்யம் வைக்லப்யம் ந கதம் பவேத் ।
லங்கநம் ச ஸமுத்ரஸ்ய கதம் நு ந வ்ரு'தா பவேத் ॥ 41 ॥
மயி த்ரு'ஷ்டே து ரக்ஷோபீ ராமஸ்ய விதிதாத்மநஃ ।
பவேத்வ்யர்தமிதம் கார்யம் ராவணாநர்தமிச்சதஃ ॥ 42 ॥
ந ஹி ஶக்யம் க்வசித் ஸ்தாதுமவிஜ்ஞாதேந ராக்ஷஸைஃ ।
அபி ராக்ஷஸரூபேண கிமுதாந்யேந கேநசித் ॥ 43 ॥
வாயுரப்யத்ர நாஜ்ஞாதஶ்சரேதிதி மதிர்மம ।
ந ஹ்ய ஸ்த்யவிதிதம் கிஞ்சித்ராக்ஷஸாநாம் பலீயஸாம் ॥ 44 ॥
இஹாஹம் யதி திஷ்டாமி ஸ்வேந ரூபேண ஸம்வ்ரு'தஃ ।
விநாஶமுபயாஸ்யாமி பர்துரர்தஶ்ச ஹீயதே ॥ 45 ॥
ததஹம் ஸ்வேந ரூபேண ரஜந்யாம் ஹ்ரஸ்வதாம் கதஃ ।
லங்காமபிபதிஷ்யாமி ராகவஸ்யார்தஸித்தயே ॥ 46 ॥
ராவணஸ்ய புரீம் ராத்ரௌ ப்ரவிஶ்ய ஸுதுராஸதாம் ।
விசிந்வந் பவநம் ஸர்வம் த்ரக்ஷ்யாமி ஜநகாத்மஜாம் ॥ 47 ॥
இதி ஸஞ்சிந்த்ய ஹநுமாந் ஸூர்யஸ்யாஸ்தமயம் கபிஃ ।
ஆசகாங்க்ஷே ததா வீரோ வைதேஹ்யா தர்ஶநோத்ஸுகஃ ॥ 48 ॥
ஸூர்யே சாஸ்தம் கதே ராத்ரௌ தேஹம் ஸங்க்ஷிப்ய மாருதிஃ ।
ப்ரு'ஷதம்ஶகமாத்ரஃ ஸந் பபூவாத்புததர்ஶநஃ ॥ 49 ॥
ப்ரதோஷகாலே ஹநுமாம்ஸ்தூர்ணமுத்ப்லுத்ய வீர்யவாந் ।
ப்ரவிவேஶ புரீம் ரம்யாம் ஸுவிபக்தமஹாபதாம் ॥ 50 ॥
ப்ராஸாதமாலாவிததாம் ஸ்தம்பைஃ காஞ்சநராஜதைஃ ।
ஶாதகும்பமயைர்ஜாலைர்கந்தர்வநகரோபமாம் ॥ 51 ॥
ஸப்தபௌமாஷ்டபௌமைஶ்ச ஸ ததர்ஶ மஹாபுரீம் ।
தலைஃ ஸ்பாடிகஸங்கீர்ணைஃ கார்தஸ்வரவிபூஷிதைஃ ॥ 52 ॥
வைடூர்யமணிசித்ரைஶ்ச முக்தாஜாலவிபூஷிதைஃ ।
தலைஃ ஶுஶுபிரே தாநி பவநாந்யத்ர ரக்ஷஸாம் ॥ 53 ॥
காஞ்சநாநி ச சித்ராணி தோரணாநி ச ரக்ஷஸாம் ।
லங்காமுத்யோதயாமாஸுஃ ஸர்வதஃ ஸமலங்க்ரு'தாம் ॥ 54 ॥
அசிந்த்யாமத்புதாகாராம் த்ரு'ஷ்டவா லங்காம் மஹாகபிஃ ।
ஆஸீத்விஷண்ணோ ஹ்ரு'ஷ்டஶ்ச வைதேஹ்யா தர்ஶநோத்ஸுகஃ ॥ 55 ॥
ஸ பாண்டுராவித்தவிமாநமாலிநீம் மஹார்ஹஜாம்பூநதஜாலதோரணாம் ।
யஶஸ்விநீம் ராவணபாஹுபாலிதாம் க்ஷபாசரைர்பீமபலைஃ ஸமாவ்ரு'தாம் ॥ 56 ॥
சந்த்ரோऽபி ஸாசிவ்யமிவாஸ்ய குர்வம்ஸ்தாராகணைர்மத்யகதோ விராஜந் ।
ஜ்யோத்ஸ்நாவிதாநேந விதத்ய லோக முத்திஷ்டதே நைகஸஹஸ்ரரஶ்மிஃ ॥ 57 ॥
ஶங்கப்ரபம் க்ஷீரம்ரு'ணாலவர்ண முத்கச்சமாநம் வ்யவபாஸமாநம் ।
ததர்ஶ சந்த்ரம் ஸ ஹரிப்ரவீரஃ போப்லூயமாநம் ஸரஸீவ ஹம்ஸம் ॥ 58 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே ஸுந்தரகாண்டே த்விதீயஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha dvitīyassargaḥ |
sa sāgaramanādṛṣyamatikramya mahābalaḥ |
trikūṭaśikhare laṅkāṃ sthitāṃ svastho dadarśa ha || 1 ||
tataḥ pādapamuktena puṣpavarṣeṇa vīryavān |
abhivṛṣṭaḥ sthitastatra babhau puṣpamayo yathā || 2 ||
yojanānāṃ śataṃ śrīmāṃstīrtvāpyuttamavikramaḥ |
aniḥśvasan kapistatra na glānimadhigacchati || 3 ||
śatānyahaṃ yojanānāṃ krameyaṃ subahūnyapi |
kiṃ punaḥ sāgarasyāntaṃ saṅkhyātaṃ śatayojanam || 4 ||
sa tu vīryavatāṃ śreṣṭhaḥ plavatāmapi cottamaḥ |
jagāma vegavān laṅkāṃ laṅghayitvā mahodadhim || 5 ||
śādvalāni ca nīlāni gandhavanti vanāni ca |
gaṇḍavanti ca madhyena jagāma nagavanti ca || 6 ||
śailāṃśca tarusañchannān vanārājīśca puṣpitāḥ |
abhicakrāma tejasvī hanumān plavagarṣabhaḥ || 7 ||
sa tasminnacale tiṣṭhanvanānyupavanāni ca |
sa nagāgre ca tāṃ laṅkāṃ dadarśa pavanātmajaḥ || 8 ||
saralān karṇikārāṃśca kharjūrāṃśca supuṣpitān |
priyālūnmuculindāṃśca kuṭajān ketakānapi || 9 ||
priyaṃṅgūn gandhapūrṇāṃśca nīpān saptacchadāṃstathā |
āsanān kovidārāṃśca karavīrāṃśca puṣpitān || 10 ||
puṣpabhāranibaddhāṃśca tathā mukulitānapi |
pādapān vihagākīrṇān pavanādhūtamastakān || 11 ||
haṃsakāraṇḍavākīrṇā vāpīḥ padmotmalāyutāḥ |
ākrīḍān vividhān ramyāvan vividhāṃśca jalāśayān || 12 ||
santatān vividhairvṛkṣaiḥ sarvartuphalapuṣpitaiḥ |
udyānāni ca ramyāṇi dadarśa kapikuñjaraḥ || 13 ||
samāsādya ca lakṣmīvān laṅkāṃ rāvaṇapālitām |
parikhābhiḥ sapadmābhiḥ sotpalābhiralaṅkṛtām || 14 ||
sītāpaharaṇārthena rāvaṇena surakṣitām |
samantādvicaradbhiśca rākṣasairugradhanvibhiḥ || 15 ||
kāñcanenāvṛtāṃ ramyāṃ prākāreṇa mahāpurīm |
gṛhaiśca grahasaṅkāśaiḥ śāradāmbudasannibhaiḥ || 16 ||
pāṇḍurābhiḥ pratolībhiruccābhirabhisaṃvṛtām |
aṭṭālakaśatākīrṇāṃ patākādhvajamālinīm || 17 ||
toraṇaiḥ kāñcanairdivyairlatāpaṅtkivicitritaiḥ |
dadarśa hanumān laṅkāṃ divi devapurīṃ yathā || 18 ||
girimūrdhniṃ sthitāṃ laṅkāṃ pāṇḍurairbhavanaiḥ śubhaiḥ |
dadarśa sa kapiśreṣṭhaḥ puramākāśagaṃ yathā || 19 ||
pālitāṃ rākṣasendreṇa nirmitāṃ viśvakarmaṇā |
plavamānamivākāśe dadarśa hanumān purīm || 20 ||
vapraprākārajaghanāṃ vipulāmbunavāmbarām |
śataghnīśūlakeśāntāmaṭṭālakavataṃsakām || 21 ||
manaseva kṛtāṃ laṅkāṃ nirmitāṃ viśvakarmaṇā |
dvāramuttaramāsādya cintayāmāsa vānaraḥ || 22 ||
kailāsaśikharaprakhyāmālikhantīmivāmbaram |
ḍīyamānāmivākāśamucchritairbhavanottamaiḥ || 23 ||
sampūrṇāṃ rākṣasairghorairnāgairbhogavatīmiva |
acintyāṃ sukṛtāṃ spaṣṭāṃ kuberādhyuṣitāṃ purā || 24 ||
daṃṣṭribhirbahubhiḥ śūraiḥ śūlapaṭṭasapāṇibhiḥ |
rakṣitāṃ rākṣasairghorairguhāmāśīviṣairiva || 25 ||
tasyāśca mahatīṃ guptiṃ sāgaraṃ ca nirīkṣya saḥ |
rāvaṇaṃ ca ripuṃ ghoraṃ cintayāmāsa vānaraḥ || 26 ||
āgatyāpīha harayo bhaviṣyanti nirarthakāḥ |
na hi yuddhena vai laṅkā śakyā jetuṃ surairapi || 27 ||
imāṃ tu viṣamāṃ durgāṃ laṅkāṃ rāvaṇapālitām |
prāpyāpi sa mahābāhuḥ kiṃ kariṣyati rāghavaḥ || 28 ||
avakāśo nasāntvasya rākṣaseṣvabhigamyate |
na dānasya na bhedasya naiva yuddhasya dṛśyate || 29 ||
caturṇāmeva hi gatirvānarāṇāṃ mahātmanām |
vāliputrasya nīlasya mama rājñaśca dhīmataḥ || 30 ||
yāvajjānāmi vaidehīṃ yadi jīvati vā na vā |
tatraiva cintayiṣyāmi dṛṣṭvā tāṃ janakātmajām || 31 ||
tataḥ sa cintayāmāsa muhūrtaṃ kapikuñjaraḥ |
giriśṛṅge sthitastasmin rāmasyābhyudaye rataḥ || 32 ||
anena rūpeṇa mayā na śakyā rakṣasāṃ purī |
praveṣṭuṃ rākṣasairguptā krūrairbalasamanvitaiḥ || 33 ||
ugraujaso mahāvīryā balavantaśca rākṣasāḥ |
vañcanīyā mayā sarve jānakīṃ parimārgatā || 34 ||
lakṣyālakṣyeṇa rūpeṇa rātrau laṅkā purī mayā |
praveṣṭuṃ prāptakālaṃ me kṛtyaṃ sādhayituṃ mahat || 35 ||
tāṃ purīṃ tādṛśīṃ dṛṣṭvā durādharṣāṃ surāsuraiḥ |
hanumān cintayāmāsa viniścitya muhurmuhuḥ || 36 ||
kenopāyena paśyeyaṃ maithilīṃ janakātmajām |
adṛṣṭo rākṣasendreṇa rāvaṇena durātmanā || 37 ||
na vinaśyetkathaṃ kāryaṃ rāmasya viditātmanaḥ |
ekāmekaśca vaśyeyaṃ rahite janakātmajām || 38 ||
bhūtāścārthā vipadyante deśakālavirodhitāḥ |
viklabaṃ dūtamāsādya tamaḥ sūryodaye yathā || 39 ||
arthānarthāntare buddhirniścitāpi na śobhate |
ghātayanti hi kāryāṇi dūtāḥ paṇḍitamāninaḥ || 40 ||
na vinaśyetkathaṃ kāryaṃ vaiklabyaṃ na kathaṃ bhavet |
laṅghanaṃ ca samudrasya kathaṃ nu na vṛthā bhavet || 41 ||
mayi dṛṣṭe tu rakṣobhī rāmasya viditātmanaḥ |
bhavedvyarthamidaṃ kāryaṃ rāvaṇānarthamicchataḥ || 42 ||
na hi śakyaṃ kvacit sthātumavijñātena rākṣasaiḥ |
api rākṣasarūpeṇa kimutānyena kenacit || 43 ||
vāyurapyatra nājñātaścarediti matirmama |
na hya styaviditaṃ kiñcidrākṣasānāṃ balīyasām || 44 ||
ihāhaṃ yadi tiṣṭhāmi svena rūpeṇa saṃvṛtaḥ |
vināśamupayāsyāmi bharturarthaśca hīyate || 45 ||
tadahaṃ svena rūpeṇa rajanyāṃ hrasvatāṃ gataḥ |
laṅkāmabhipatiṣyāmi rāghavasyārthasiddhaye || 46 ||
rāvaṇasya purīṃ rātrau praviśya sudurāsadām |
vicinvan bhavanaṃ sarvaṃ drakṣyāmi janakātmajām || 47 ||
iti sañcintya hanumān sūryasyāstamayaṃ kapiḥ |
ācakāṅkṣe tadā vīro vaidehyā darśanotsukaḥ || 48 ||
sūrye cāstaṃ gate rātrau dehaṃ saṅkṣipya mārutiḥ |
pṛṣadaṃśakamātraḥ san babhūvādbhutadarśanaḥ || 49 ||
pradoṣakāle hanumāṃstūrṇamutplutya vīryavān |
praviveśa purīṃ ramyāṃ suvibhaktamahāpathām || 50 ||
prāsādamālāvitatāṃ stambhaiḥ kāñcanarājataiḥ |
śātakumbhamayairjālairgantharvanagaropamām || 51 ||
saptabhaumāṣṭabhaumaiśca sa dadarśa mahāpurīm |
talaiḥ sphāṭikasaṅkīrṇaiḥ kārtasvaravibhūṣitaiḥ || 52 ||
vaiḍūryamaṇicitraiśca muktājālavibhūṣitaiḥ |
talaiḥ śuśubhire tāni bhavanānyatra rakṣasām || 53 ||
kāñcanāni ca citrāṇi toraṇāni ca rakṣasām |
laṅkāmudyotayāmāsuḥ sarvataḥ samalaṅkṛtām || 54 ||
acintyāmadbhutākārāṃ dṛṣṭavā laṅkāṃ mahākapiḥ |
āsīdviṣaṇṇo hṛṣṭaśca vaidehyā darśanotsukaḥ || 55 ||
sa pāṇḍurāviddhavimānamālinīṃ mahārhajāmbūnadajālatoraṇām |
yaśasvinīṃ rāvaṇabāhupālitāṃ kṣapācarairbhīmabalaiḥ samāvṛtām || 56 ||
candro'pi sācivyamivāsya kurvaṃstārāgaṇairmadhyagato virājan |
jyotsnāvitānena vitatya loka muttiṣṭhate naikasahasraraśmiḥ || 57 ||
śaṅkhaprabhaṃ kṣīramṛṇālavarṇa mudgacchamānaṃ vyavabhāsamānam |
dadarśa candraṃ sa haripravīraḥ poplūyamānaṃ sarasīva haṃsam || 58 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe dvitīyassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे सुन्दरकाण्डम् ।
अथ द्वितीयस्सर्गः ।
स सागरमनादृष्यमतिक्रम्य महाबलः ।
त्रिकूटशिखरे लङ्कां स्थितां स्वस्थो ददर्श ह ॥ 1 ॥
ततः पादपमुक्तेन पुष्पवर्षेण वीर्यवान् ।
अभिवृष्टः स्थितस्तत्र बभौ पुष्पमयो यथा ॥ 2 ॥
योजनानां शतं श्रीमांस्तीर्त्वाप्युत्तमविक्रमः ।
अनिःश्वसन् कपिस्तत्र न ग्लानिमधिगच्छति ॥ 3 ॥
शतान्यहं योजनानां क्रमेयं सुबहून्यपि ।
किं पुनः सागरस्यान्तं सङ्ख्यातं शतयोजनम् ॥ 4 ॥
स तु वीर्यवतां श्रेष्ठः प्लवतामपि चोत्तमः ।
जगाम वेगवान् लङ्कां लङ्घयित्वा महोदधिम् ॥ 5 ॥
शाद्वलानि च नीलानि गन्धवन्ति वनानि च ।
गण्डवन्ति च मध्येन जगाम नगवन्ति च ॥ 6 ॥
शैलांश्च तरुसञ्छन्नान् वनाराजीश्च पुष्पिताः ।
अभिचक्राम तेजस्वी हनुमान् प्लवगर्षभः ॥ 7 ॥
स तस्मिन्नचले तिष्ठन्वनान्युपवनानि च ।
स नगाग्रे च तां लङ्कां ददर्श पवनात्मजः ॥ 8 ॥
सरलान् कर्णिकारांश्च खर्जूरांश्च सुपुष्पितान् ।
प्रियालून्मुचुलिन्दांश्च कुटजान् केतकानपि ॥ 9 ॥
प्रियंङ्गून् गन्धपूर्णांश्च नीपान् सप्तच्छदांस्तथा ।
आसनान् कोविदारांश्च करवीरांश्च पुष्पितान् ॥ 10 ॥
पुष्पभारनिबद्धांश्च तथा मुकुलितानपि ।
पादपान् विहगाकीर्णान् पवनाधूतमस्तकान् ॥ 11 ॥
हंसकारण्डवाकीर्णा वापीः पद्मोत्मलायुताः ।
आक्रीडान् विविधान् रम्यावन् विविधांश्च जलाशयान् ॥ 12 ॥
सन्ततान् विविधैर्वृक्षैः सर्वर्तुफलपुष्पितैः ।
उद्यानानि च रम्याणि ददर्श कपिकुञ्जरः ॥ 13 ॥
समासाद्य च लक्ष्मीवान् लङ्कां रावणपालिताम् ।
परिखाभिः सपद्माभिः सोत्पलाभिरलङ्कृताम् ॥ 14 ॥
सीतापहरणार्थेन रावणेन सुरक्षिताम् ।
समन्ताद्विचरद्भिश्च राक्षसैरुग्रधन्विभिः ॥ 15 ॥
काञ्चनेनावृतां रम्यां प्राकारेण महापुरीम् ।
गृहैश्च ग्रहसङ्काशैः शारदाम्बुदसन्निभैः ॥ 16 ॥
पाण्डुराभिः प्रतोलीभिरुच्चाभिरभिसंवृताम् ।
अट्टालकशताकीर्णां पताकाध्वजमालिनीम् ॥ 17 ॥
तोरणैः काञ्चनैर्दिव्यैर्लतापङ्त्किविचित्रितैः ।
ददर्श हनुमान् लङ्कां दिवि देवपुरीं यथा ॥ 18 ॥
गिरिमूर्ध्निं स्थितां लङ्कां पाण्डुरैर्भवनैः शुभैः ।
ददर्श स कपिश्रेष्ठः पुरमाकाशगं यथा ॥ 19 ॥
पालितां राक्षसेन्द्रेण निर्मितां विश्वकर्मणा ।
प्लवमानमिवाकाशे ददर्श हनुमान् पुरीम् ॥ 20 ॥
वप्रप्राकारजघनां विपुलाम्बुनवाम्बराम् ।
शतघ्नीशूलकेशान्तामट्टालकवतंसकाम् ॥ 21 ॥
मनसेव कृतां लङ्कां निर्मितां विश्वकर्मणा ।
द्वारमुत्तरमासाद्य चिन्तयामास वानरः ॥ 22 ॥
कैलासशिखरप्रख्यामालिखन्तीमिवाम्बरम् ।
डीयमानामिवाकाशमुच्छ्रितैर्भवनोत्तमैः ॥ 23 ॥
सम्पूर्णां राक्षसैर्घोरैर्नागैर्भोगवतीमिव ।
अचिन्त्यां सुकृतां स्पष्टां कुबेराध्युषितां पुरा ॥ 24 ॥
दंष्ट्रिभिर्बहुभिः शूरैः शूलपट्टसपाणिभिः ।
रक्षितां राक्षसैर्घोरैर्गुहामाशीविषैरिव ॥ 25 ॥
तस्याश्च महतीं गुप्तिं सागरं च निरीक्ष्य सः ।
रावणं च रिपुं घोरं चिन्तयामास वानरः ॥ 26 ॥
आगत्यापीह हरयो भविष्यन्ति निरर्थकाः ।
न हि युद्धेन वै लङ्का शक्या जेतुं सुरैरपि ॥ 27 ॥
इमां तु विषमां दुर्गां लङ्कां रावणपालिताम् ।
प्राप्यापि स महाबाहुः किं करिष्यति राघवः ॥ 28 ॥
अवकाशो नसान्त्वस्य राक्षसेष्वभिगम्यते ।
न दानस्य न भेदस्य नैव युद्धस्य दृश्यते ॥ 29 ॥
चतुर्णामेव हि गतिर्वानराणां महात्मनाम् ।
वालिपुत्रस्य नीलस्य मम राज्ञश्च धीमतः ॥ 30 ॥
यावज्जानामि वैदेहीं यदि जीवति वा न वा ।
तत्रैव चिन्तयिष्यामि दृष्ट्वा तां जनकात्मजाम् ॥ 31 ॥
ततः स चिन्तयामास मुहूर्तं कपिकुञ्जरः ।
गिरिशृङ्गे स्थितस्तस्मिन् रामस्याभ्युदये रतः ॥ 32 ॥
अनेन रूपेण मया न शक्या रक्षसां पुरी ।
प्रवेष्टुं राक्षसैर्गुप्ता क्रूरैर्बलसमन्वितैः ॥ 33 ॥
उग्रौजसो महावीर्या बलवन्तश्च राक्षसाः ।
वञ्चनीया मया सर्वे जानकीं परिमार्गता ॥ 34 ॥
लक्ष्यालक्ष्येण रूपेण रात्रौ लङ्का पुरी मया ।
प्रवेष्टुं प्राप्तकालं मे कृत्यं साधयितुं महत् ॥ 35 ॥
तां पुरीं तादृशीं दृष्ट्वा दुराधर्षां सुरासुरैः ।
हनुमान् चिन्तयामास विनिश्चित्य मुहुर्मुहुः ॥ 36 ॥
केनोपायेन पश्येयं मैथिलीं जनकात्मजाम् ।
अदृष्टो राक्षसेन्द्रेण रावणेन दुरात्मना ॥ 37 ॥
न विनश्येत्कथं कार्यं रामस्य विदितात्मनः ।
एकामेकश्च वश्येयं रहिते जनकात्मजाम् ॥ 38 ॥
भूताश्चार्था विपद्यन्ते देशकालविरोधिताः ।
विक्लबं दूतमासाद्य तमः सूर्योदये यथा ॥ 39 ॥
अर्थानर्थान्तरे बुद्धिर्निश्चितापि न शोभते ।
घातयन्ति हि कार्याणि दूताः पण्डितमानिनः ॥ 40 ॥
न विनश्येत्कथं कार्यं वैक्लब्यं न कथं भवेत् ।
लङ्घनं च समुद्रस्य कथं नु न वृथा भवेत् ॥ 41 ॥
मयि दृष्टे तु रक्षोभी रामस्य विदितात्मनः ।
भवेद्व्यर्थमिदं कार्यं रावणानर्थमिच्छतः ॥ 42 ॥
न हि शक्यं क्वचित् स्थातुमविज्ञातेन राक्षसैः ।
अपि राक्षसरूपेण किमुतान्येन केनचित् ॥ 43 ॥
वायुरप्यत्र नाज्ञातश्चरेदिति मतिर्मम ।
न ह्य स्त्यविदितं किञ्चिद्राक्षसानां बलीयसाम् ॥ 44 ॥
इहाहं यदि तिष्ठामि स्वेन रूपेण संवृतः ।
विनाशमुपयास्यामि भर्तुरर्थश्च हीयते ॥ 45 ॥
तदहं स्वेन रूपेण रजन्यां ह्रस्वतां गतः ।
लङ्कामभिपतिष्यामि राघवस्यार्थसिद्धये ॥ 46 ॥
रावणस्य पुरीं रात्रौ प्रविश्य सुदुरासदाम् ।
विचिन्वन् भवनं सर्वं द्रक्ष्यामि जनकात्मजाम् ॥ 47 ॥
इति सञ्चिन्त्य हनुमान् सूर्यस्यास्तमयं कपिः ।
आचकाङ्क्षे तदा वीरो वैदेह्या दर्शनोत्सुकः ॥ 48 ॥
सूर्ये चास्तं गते रात्रौ देहं सङ्क्षिप्य मारुतिः ।
पृषदंशकमात्रः सन् बभूवाद्भुतदर्शनः ॥ 49 ॥
प्रदोषकाले हनुमांस्तूर्णमुत्प्लुत्य वीर्यवान् ।
प्रविवेश पुरीं रम्यां सुविभक्तमहापथाम् ॥ 50 ॥
प्रासादमालाविततां स्तम्भैः काञ्चनराजतैः ।
शातकुम्भमयैर्जालैर्गन्थर्वनगरोपमाम् ॥ 51 ॥
सप्तभौमाष्टभौमैश्च स ददर्श महापुरीम् ।
तलैः स्फाटिकसङ्कीर्णैः कार्तस्वरविभूषितैः ॥ 52 ॥
वैडूर्यमणिचित्रैश्च मुक्ताजालविभूषितैः ।
तलैः शुशुभिरे तानि भवनान्यत्र रक्षसाम् ॥ 53 ॥
काञ्चनानि च चित्राणि तोरणानि च रक्षसाम् ।
लङ्कामुद्योतयामासुः सर्वतः समलङ्कृताम् ॥ 54 ॥
अचिन्त्यामद्भुताकारां दृष्टवा लङ्कां महाकपिः ।
आसीद्विषण्णो हृष्टश्च वैदेह्या दर्शनोत्सुकः ॥ 55 ॥
स पाण्डुराविद्धविमानमालिनीं महार्हजाम्बूनदजालतोरणाम् ।
यशस्विनीं रावणबाहुपालितां क्षपाचरैर्भीमबलैः समावृताम् ॥ 56 ॥
चन्द्रोऽपि साचिव्यमिवास्य कुर्वंस्तारागणैर्मध्यगतो विराजन् ।
ज्योत्स्नावितानेन वितत्य लोक मुत्तिष्ठते नैकसहस्ररश्मिः ॥ 57 ॥
शङ्खप्रभं क्षीरमृणालवर्ण मुद्गच्छमानं व्यवभासमानम् ।
ददर्श चन्द्रं स हरिप्रवीरः पोप्लूयमानं सरसीव हंसम् ॥ 58 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये सुन्दरकाण्डे द्वितीयस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha dvitīyassargaḥ |
sa sāgaramanādṛṣyamatikramya mahābalaḥ |
trikūṭaśikhare laṅkāṃ sthitāṃ svastho dadarśa ha || 1 ||
tataḥ pādapamuktena puṣpavarṣeṇa vīryavān |
abhivṛṣṭaḥ sthitastatra babhau puṣpamayo yathā || 2 ||
yojanānāṃ śataṃ śrīmāṃstīrtvāpyuttamavikramaḥ |
aniḥśvasan kapistatra na glānimadhigacchati || 3 ||
śatānyahaṃ yojanānāṃ krameyaṃ subahūnyapi |
kiṃ punaḥ sāgarasyāntaṃ saṅkhyātaṃ śatayojanam || 4 ||
sa tu vīryavatāṃ śreṣṭhaḥ plavatāmapi cottamaḥ |
jagāma vegavān laṅkāṃ laṅghayitvā mahodadhim || 5 ||
śādvalāni ca nīlāni gandhavanti vanāni ca |
gaṇḍavanti ca madhyena jagāma nagavanti ca || 6 ||
śailāṃśca tarusañchannān vanārājīśca puṣpitāḥ |
abhicakrāma tejasvī hanumān plavagarṣabhaḥ || 7 ||
sa tasminnacale tiṣṭhanvanānyupavanāni ca |
sa nagāgre ca tāṃ laṅkāṃ dadarśa pavanātmajaḥ || 8 ||
saralān karṇikārāṃśca kharjūrāṃśca supuṣpitān |
priyālūnmuculindāṃśca kuṭajān ketakānapi || 9 ||
priyaṃṅgūn gandhapūrṇāṃśca nīpān saptacchadāṃstathā |
āsanān kovidārāṃśca karavīrāṃśca puṣpitān || 10 ||
puṣpabhāranibaddhāṃśca tathā mukulitānapi |
pādapān vihagākīrṇān pavanādhūtamastakān || 11 ||
haṃsakāraṇḍavākīrṇā vāpīḥ padmotmalāyutāḥ |
ākrīḍān vividhān ramyāvan vividhāṃśca jalāśayān || 12 ||
santatān vividhairvṛkṣaiḥ sarvartuphalapuṣpitaiḥ |
udyānāni ca ramyāṇi dadarśa kapikuñjaraḥ || 13 ||
samāsādya ca lakṣmīvān laṅkāṃ rāvaṇapālitām |
parikhābhiḥ sapadmābhiḥ sotpalābhiralaṅkṛtām || 14 ||
sītāpaharaṇārthena rāvaṇena surakṣitām |
samantādvicaradbhiśca rākṣasairugradhanvibhiḥ || 15 ||
kāñcanenāvṛtāṃ ramyāṃ prākāreṇa mahāpurīm |
gṛhaiśca grahasaṅkāśaiḥ śāradāmbudasannibhaiḥ || 16 ||
pāṇḍurābhiḥ pratolībhiruccābhirabhisaṃvṛtām |
aṭṭālakaśatākīrṇāṃ patākādhvajamālinīm || 17 ||
toraṇaiḥ kāñcanairdivyairlatāpaṅtkivicitritaiḥ |
dadarśa hanumān laṅkāṃ divi devapurīṃ yathā || 18 ||
girimūrdhniṃ sthitāṃ laṅkāṃ pāṇḍurairbhavanaiḥ śubhaiḥ |
dadarśa sa kapiśreṣṭhaḥ puramākāśagaṃ yathā || 19 ||
pālitāṃ rākṣasendreṇa nirmitāṃ viśvakarmaṇā |
plavamānamivākāśe dadarśa hanumān purīm || 20 ||
vapraprākārajaghanāṃ vipulāmbunavāmbarām |
śataghnīśūlakeśāntāmaṭṭālakavataṃsakām || 21 ||
manaseva kṛtāṃ laṅkāṃ nirmitāṃ viśvakarmaṇā |
dvāramuttaramāsādya cintayāmāsa vānaraḥ || 22 ||
kailāsaśikharaprakhyāmālikhantīmivāmbaram |
ḍīyamānāmivākāśamucchritairbhavanottamaiḥ || 23 ||
sampūrṇāṃ rākṣasairghorairnāgairbhogavatīmiva |
acintyāṃ sukṛtāṃ spaṣṭāṃ kuberādhyuṣitāṃ purā || 24 ||
daṃṣṭribhirbahubhiḥ śūraiḥ śūlapaṭṭasapāṇibhiḥ |
rakṣitāṃ rākṣasairghorairguhāmāśīviṣairiva || 25 ||
tasyāśca mahatīṃ guptiṃ sāgaraṃ ca nirīkṣya saḥ |
rāvaṇaṃ ca ripuṃ ghoraṃ cintayāmāsa vānaraḥ || 26 ||
āgatyāpīha harayo bhaviṣyanti nirarthakāḥ |
na hi yuddhena vai laṅkā śakyā jetuṃ surairapi || 27 ||
imāṃ tu viṣamāṃ durgāṃ laṅkāṃ rāvaṇapālitām |
prāpyāpi sa mahābāhuḥ kiṃ kariṣyati rāghavaḥ || 28 ||
avakāśo nasāntvasya rākṣaseṣvabhigamyate |
na dānasya na bhedasya naiva yuddhasya dṛśyate || 29 ||
caturṇāmeva hi gatirvānarāṇāṃ mahātmanām |
vāliputrasya nīlasya mama rājñaśca dhīmataḥ || 30 ||
yāvajjānāmi vaidehīṃ yadi jīvati vā na vā |
tatraiva cintayiṣyāmi dṛṣṭvā tāṃ janakātmajām || 31 ||
tataḥ sa cintayāmāsa muhūrtaṃ kapikuñjaraḥ |
giriśṛṅge sthitastasmin rāmasyābhyudaye rataḥ || 32 ||
anena rūpeṇa mayā na śakyā rakṣasāṃ purī |
praveṣṭuṃ rākṣasairguptā krūrairbalasamanvitaiḥ || 33 ||
ugraujaso mahāvīryā balavantaśca rākṣasāḥ |
vañcanīyā mayā sarve jānakīṃ parimārgatā || 34 ||
lakṣyālakṣyeṇa rūpeṇa rātrau laṅkā purī mayā |
praveṣṭuṃ prāptakālaṃ me kṛtyaṃ sādhayituṃ mahat || 35 ||
tāṃ purīṃ tādṛśīṃ dṛṣṭvā durādharṣāṃ surāsuraiḥ |
hanumān cintayāmāsa viniścitya muhurmuhuḥ || 36 ||
kenopāyena paśyeyaṃ maithilīṃ janakātmajām |
adṛṣṭo rākṣasendreṇa rāvaṇena durātmanā || 37 ||
na vinaśyetkathaṃ kāryaṃ rāmasya viditātmanaḥ |
ekāmekaśca vaśyeyaṃ rahite janakātmajām || 38 ||
bhūtāścārthā vipadyante deśakālavirodhitāḥ |
viklabaṃ dūtamāsādya tamaḥ sūryodaye yathā || 39 ||
arthānarthāntare buddhirniścitāpi na śobhate |
ghātayanti hi kāryāṇi dūtāḥ paṇḍitamāninaḥ || 40 ||
na vinaśyetkathaṃ kāryaṃ vaiklabyaṃ na kathaṃ bhavet |
laṅghanaṃ ca samudrasya kathaṃ nu na vṛthā bhavet || 41 ||
mayi dṛṣṭe tu rakṣobhī rāmasya viditātmanaḥ |
bhavedvyarthamidaṃ kāryaṃ rāvaṇānarthamicchataḥ || 42 ||
na hi śakyaṃ kvacit sthātumavijñātena rākṣasaiḥ |
api rākṣasarūpeṇa kimutānyena kenacit || 43 ||
vāyurapyatra nājñātaścarediti matirmama |
na hya styaviditaṃ kiñcidrākṣasānāṃ balīyasām || 44 ||
ihāhaṃ yadi tiṣṭhāmi svena rūpeṇa saṃvṛtaḥ |
vināśamupayāsyāmi bharturarthaśca hīyate || 45 ||
tadahaṃ svena rūpeṇa rajanyāṃ hrasvatāṃ gataḥ |
laṅkāmabhipatiṣyāmi rāghavasyārthasiddhaye || 46 ||
rāvaṇasya purīṃ rātrau praviśya sudurāsadām |
vicinvan bhavanaṃ sarvaṃ drakṣyāmi janakātmajām || 47 ||
iti sañcintya hanumān sūryasyāstamayaṃ kapiḥ |
ācakāṅkṣe tadā vīro vaidehyā darśanotsukaḥ || 48 ||
sūrye cāstaṃ gate rātrau dehaṃ saṅkṣipya mārutiḥ |
pṛṣadaṃśakamātraḥ san babhūvādbhutadarśanaḥ || 49 ||
pradoṣakāle hanumāṃstūrṇamutplutya vīryavān |
praviveśa purīṃ ramyāṃ suvibhaktamahāpathām || 50 ||
prāsādamālāvitatāṃ stambhaiḥ kāñcanarājataiḥ |
śātakumbhamayairjālairgantharvanagaropamām || 51 ||
saptabhaumāṣṭabhaumaiśca sa dadarśa mahāpurīm |
talaiḥ sphāṭikasaṅkīrṇaiḥ kārtasvaravibhūṣitaiḥ || 52 ||
vaiḍūryamaṇicitraiśca muktājālavibhūṣitaiḥ |
talaiḥ śuśubhire tāni bhavanānyatra rakṣasām || 53 ||
kāñcanāni ca citrāṇi toraṇāni ca rakṣasām |
laṅkāmudyotayāmāsuḥ sarvataḥ samalaṅkṛtām || 54 ||
acintyāmadbhutākārāṃ dṛṣṭavā laṅkāṃ mahākapiḥ |
āsīdviṣaṇṇo hṛṣṭaśca vaidehyā darśanotsukaḥ || 55 ||
sa pāṇḍurāviddhavimānamālinīṃ mahārhajāmbūnadajālatoraṇām |
yaśasvinīṃ rāvaṇabāhupālitāṃ kṣapācarairbhīmabalaiḥ samāvṛtām || 56 ||
candro'pi sācivyamivāsya kurvaṃstārāgaṇairmadhyagato virājan |
jyotsnāvitānena vitatya loka muttiṣṭhate naikasahasraraśmiḥ || 57 ||
śaṅkhaprabhaṃ kṣīramṛṇālavarṇa mudgacchamānaṃ vyavabhāsamānam |
dadarśa candraṃ sa haripravīraḥ poplūyamānaṃ sarasīva haṃsam || 58 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe dvitīyassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in