ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே ஸுந்தரகாண்டம் ।
அத ஏகவிம்ஶஸ்ஸர்கஃ ।
தஸ்ய தத்வசநம் ஶ்ருத்வா ஸீதா ரௌத்ரஸ்ய ரக்ஷஸஃ ।
ஆர்தா தீநஸ்வரா தீநம் ப்ரத்யுவாச ஶநைர்வசஃ ॥ 1 ॥
துஃகார்தா ருததீ ஸீதா வேபமாநா தபஸ்விநீ ।
சிந்தயந்தீ வராரோஹா பதிமேவ பதிவ்ரதா ॥ 2 ॥
த்ரு'ணமந்தரதஃ க்ரு'த்வா ப்ரத்யுவாச ஶுசிஸ்மிதா ।
நிவர்தய மநோ மத்தஃ ஸ்வஜநே க்ரியதாம் மநஃ ॥ 3 ॥
ந மாம் ப்ரார்தயிதும் யுக்தம் ஸுஸித்திமிவ பாபக்ரு'த் ।
அகார்யம் ந மயா கார்யமேகபத்ந்யா விகர்ஹிதம் ॥ 4 ॥
குலம் ஸம்ப்ராப்தயா புண்யம் குலே மஹதி ஜாதயா ।
ஏவமுக்த்வா து வைதேஹீ ராவணம் தம் யஶஸ்விநீ ॥ 5 ॥
ராக்ஷஸம் ப்ரு'ஷ்டதஃ க்ரு'த்வா பூயோ வசநமப்ரவீத் ।
நாஹமௌபயிகீ பார்யா பரபார்யா ஸதீ தவ ॥ 6 ॥
ஸாது தர்மமவேக்ஷஸ்வ ஸாது ஸாதுவ்ரதம் சர ।
யதா தவ ததாந்யேஷாம் தாரா ரக்ஷ்யா நிஶாசர ॥ 7 ॥
ஆத்மாநமுபமாம் க்ரு'த்வா ஸ்வேஷு தாரேஷு ரம்யதாம் ।
அதுஷ்டம் ஸ்வேஷு தாரேஷு சபலம் சலிதேந்த்ரியம் ॥ 8 ॥
நயந்தி நிக்ரு'திப்ரஜ்ஞம் பரதாராஃ பராபவம் ।
இஹ ஸந்தோ ந வா ஸந்தி ஸதோ வா நாநுவர்தஸே ॥ 9 ॥
ததாஹி விபரீதா தே புத்திராசாரவர்ஜிதா ।
வசோ மித்யாப்ரணீதாத்மா பத்யமுக்தம் விசக்ஷணைஃ ॥ 10 ॥
ராக்ஷஸாநாமபாவாய த்வம் வா ந ப்ரதிபத்யஸே ।
அக்ரு'தாத்மாநமாஸாத்ய ராஜாநமநயே ரதம் ॥ 11 ॥
ஸம்ரு'த்தாநி விநஶ்யந்தி ராஷ்ட்ராணி நகராணி ச ।
ததேயம் த்வாம் ஸமாஸாத்ய லங்கா ரத்நௌகஸங்குலா ॥ 12 ॥
அபராதாத்தவைகஸ்ய நசிராத்விநஶிஷ்யதி ।
ஸ்வக்ரு'தைர்ஹந்யமாநஸ்ய ராவணாதீர்கதர்ஶிநஃ ॥ 13 ॥
அபிநந்தந்தி பூதாநி விநாஶே பாபகர்மணஃ ।
ஏவம் த்வாம் பாபகர்மாணம் வக்ஷ்யந்தி நிக்ரு'தா ஜநாஃ ॥ 14 ॥
திஷ்ட்யைதத்வ்யஸநம் ப்ராப்தோ ரௌத்ர இத்யேவ ஹர்ஷிதாஃ ।
ஶக்யா லோபயிதும் நாஹமைஶ்வர்யேண தநேந வா ॥ 15 ॥
அநந்யா ராகவேணாஹம் பாஸ்கரேண ப்ரபா யதா ।
உபதாய புஜம் தஸ்ய லோகநாதஸ்ய ஸத்க்ரு'தம் ॥ 16 ॥
கதம் நாமோபதாஸ்யாமி புஜமந்யஸ்ய கஸ்ய சித் ।
அஹமௌபயிகீ பார்யா தஸ்யைவ வஸுதாபதேஃ ॥ 17 ॥
வ்ரதஸ்நாதஸ்ய விப்ரஸ்ய வித்யேவ விதிதாத்மநஃ ।
ஸாது ராவண ராமேண மாம் ஸமாநய துஃகிதாம் ॥ 18 ॥
வநே வாஶிதயா ஸார்தம் கரேண்வேவ கஜாதிபம் ।
மித்ரமௌபயிகம் கர்தும் ராமஃ ஸ்தாநம் பரீப்ஸதா ॥ 19 ॥
வதம் சாநிச்சதா கோரம் த்வயாஸௌ புருஷர்ஷபஃ ।
விதிதஃ ஸ ஹி தர்மஜ்ஞஃ ஶரணாகதவத்ஸலஃ ॥ 20 ॥
தேந மைத்ரீ பவது தே யதி ஜீவிதுமிச்சஸி ।
ப்ரஸாதயஸ்வ த்வம் சைநம் ஶரணாகதவத்ஸலம் ॥ 21 ॥
மாம் சாஸ்மை நியதோ பூத்வா நிர்யாதயிதுமர்ஹஸி ।
ஏவம் ஹி தே பவேத்ஸ்வஸ்தி ஸம்ப்ரதாய ரகூத்தமே ॥ 22 ॥
அந்யதா த்வம் ஹி குர்வாணோ வதம் ப்ராப்ஸ்யஸி ராவண ।
வர்ஜயேத்வஜ்ரமுத்ஸ்ரு'ஷ்டம் வர்ஜயேதந்தகஶ்சிரம் ॥ 23 ॥
த்வத்விதம் து ந ஸங்க்ரு'த்தோ லோகநாதஃ ஸ ராகவஃ ।
ராமஸ்ய தநுஷஃ ஶப்தம் ஶ்ரோஷ்யஸி த்வம் மஹாஸ்வநம் ॥ 24 ॥
ஶதக்ரதுவிஸ்ரு'ஷ்டஸ்ய நிர்கோஷமஶநேரிவ ।
இஹ ஶீக்ரம் ஸுபர்வாணோ ஜ்வலிதாஸ்யா இவோரகாஃ ॥ 25 ॥
இஷவோ நிபதிஷ்யந்தி ராமலக்ஷ்மணலக்ஷணாஃ ।
ரக்ஷாம்ஸி பரிநிக்நந்தஃ புர்யாமஸ்யாம் ஸமந்ததஃ ॥ 26 ॥
அஸம்பாதம் கரிஷ்யந்தி பதந்தஃ கங்கவாஸஸஃ ।
ராக்ஷஸேந்த்ரமஹாஸர்பாந் ஸ ராமகருடோ மஹாந் ॥ 27 ॥
உத்தரிஷ்யதி வேகேந வைநதேய இவோரகாந் ।
அபநேஷ்யதி மாம் பர்தா த்வத்தஃ ஶீக்ரமரிந்தமஃ ॥ 28 ॥
அஸுரேப்யஃ ஶ்ரியம் தீப்தாம் விஷ்ணுஸ்த்ரிபிரிவ க்ரமைஃ ।
ஜநஸ்தாநே ஹதஸ்தாநே நிஹதே ரக்ஷஸாம் பலே ॥ 29 ॥
அஶக்தேந த்வயா ரக்ஷஃ க்ரு'தமேததஸாது வை ।
ஆஶ்ரமம் து தயோஃ ஶூந்யம் ப்ரவிஶ்ய நரஸிம்ஹயோஃ ॥ 30 ॥
கோசரம் கதயோர்ப்ராத்ரோரபநீதா த்வயாதம ।
ந ஹி கந்தமுபாக்ராய ராமலக்ஷ்மணயோஸ்த்வயா ॥ 31 ॥
ஶக்யம் ஸந்தர்ஶநே ஸ்தாதும் ஶுநா ஶார்தூலயோரிவ ।
தஸ்ய தே விக்ரஹே தாப்யாம் யுகக்ரஹணமஸ்திரம் ॥ 32 ॥
வ்ரு'த்ரஸ்யேவேந்த்ரபாஹுப்யாம் பாஹோரேகஸ்ய விக்ரஹே ।
க்ஷிப்ரம் தவ ஸ நாதோ மே ராமஃ ஸௌமித்ரிணா ஸஹ ॥ 33 ॥
தோயமல்பமிவாதித்யஃ ப்ராணாநாதாஸ்யதே ஶரைஃ ।
கிரிம் குபேரஸ்ய கதோऽத வாலயம் ஸபாம் கதோ வா வருணஸ்ய ராஜ்ஞஃ ।
அஸம்ஶயம் தாஶரதேர்ந மோக்ஷ்யஸே மஹாத்ருமஃ காலஹதோऽஶநேரிவ ॥ 34 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே ஸுந்தரகாண்டே ஏகவிம்ஶஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha ekaviṃśassargaḥ |
tasya tadvacanaṃ śrutvā sītā raudrasya rakṣasaḥ |
ārtā dīnasvarā dīnaṃ pratyuvāca śanairvacaḥ || 1 ||
duḥkhārtā rudatī sītā vepamānā tapasvinī |
cintayantī varārohā patimeva pativratā || 2 ||
tṛṇamantarataḥ kṛtvā pratyuvāca śucismitā |
nivartaya mano mattaḥ svajane kriyatāṃ manaḥ || 3 ||
na māṃ prārthayituṃ yuktaṃ susiddhimiva pāpakṛt |
akāryaṃ na mayā kāryamekapatnyā vigarhitam || 4 ||
kulaṃ samprāptayā puṇyaṃ kule mahati jātayā |
evamuktvā tu vaidehī rāvaṇaṃ taṃ yaśasvinī || 5 ||
rākṣasaṃ pṛṣṭhataḥ kṛtvā bhūyo vacanamabravīt |
nāhamaupayikī bhāryā parabhāryā satī tava || 6 ||
sādhu dharmamavekṣasva sādhu sādhuvrataṃ cara |
yathā tava tathānyeṣāṃ dārā rakṣyā niśācara || 7 ||
ātmānamupamāṃ kṛtvā sveṣu dāreṣu ramyatām |
atuṣṭaṃ sveṣu dāreṣu capalaṃ calitendriyam || 8 ||
nayanti nikṛtiprajñaṃ paradārāḥ parābhavam |
iha santo na vā santi sato vā nānuvartase || 9 ||
tathāhi viparītā te buddhirācāravarjitā |
vaco mithyāpraṇītātmā pathyamuktaṃ vicakṣaṇaiḥ || 10 ||
rākṣasānāmabhāvāya tvaṃ vā na pratipadyase |
akṛtātmānamāsādya rājānamanaye ratam || 11 ||
samṛddhāni vinaśyanti rāṣṭrāṇi nagarāṇi ca |
tatheyaṃ tvāṃ samāsādya laṅkā ratnaughasaṅkulā || 12 ||
aparādhāttavaikasya nacirādvinaśiṣyati |
svakṛtairhanyamānasya rāvaṇādīrghadarśinaḥ || 13 ||
abhinandanti bhūtāni vināśe pāpakarmaṇaḥ |
evaṃ tvāṃ pāpakarmāṇaṃ vakṣyanti nikṛtā janāḥ || 14 ||
diṣṭyaitadvyasanaṃ prāpto raudra ityeva harṣitāḥ |
śakyā lobhayituṃ nāhamaiśvaryeṇa dhanena vā || 15 ||
ananyā rāghaveṇāhaṃ bhāskareṇa prabhā yathā |
upadhāya bhujaṃ tasya lokanāthasya satkṛtam || 16 ||
kathaṃ nāmopadhāsyāmi bhujamanyasya kasya cit |
ahamaupayikī bhāryā tasyaiva vasudhāpateḥ || 17 ||
vratasnātasya viprasya vidyeva viditātmanaḥ |
sādhu rāvaṇa rāmeṇa māṃ samānaya duḥkhitām || 18 ||
vane vāśitayā sārdhaṃ kareṇveva gajādhipam |
mitramaupayikaṃ kartuṃ rāmaḥ sthānaṃ parīpsatā || 19 ||
vadhaṃ cānicchatā ghoraṃ tvayāsau puruṣarṣabhaḥ |
viditaḥ sa hi dharmajñaḥ śaraṇāgatavatsalaḥ || 20 ||
tena maitrī bhavatu te yadi jīvitumicchasi |
prasādayasva tvaṃ cainaṃ śaraṇāgatavatsalam || 21 ||
māṃ cāsmai niyato bhūtvā niryātayitumarhasi |
evaṃ hi te bhavetsvasti sampradāya raghūttame || 22 ||
anyathā tvaṃ hi kurvāṇo vadhaṃ prāpsyasi rāvaṇa |
varjayedvajramutsṛṣṭaṃ varjayedantakaściram || 23 ||
tvadvidhaṃ tu na saṅkṛddho lokanāthaḥ sa rāghavaḥ |
rāmasya dhanuṣaḥ śabdaṃ śroṣyasi tvaṃ mahāsvanam || 24 ||
śatakratuvisṛṣṭasya nirghoṣamaśaneriva |
iha śīghraṃ suparvāṇo jvalitāsyā ivoragāḥ || 25 ||
iṣavo nipatiṣyanti rāmalakṣmaṇalakṣaṇāḥ |
rakṣāṃsi parinighnantaḥ puryāmasyāṃ samantataḥ || 26 ||
asampātaṃ kariṣyanti patantaḥ kaṅkavāsasaḥ |
rākṣasendramahāsarpān sa rāmagaruḍo mahān || 27 ||
uddhariṣyati vegena vainateya ivoragān |
apaneṣyati māṃ bhartā tvattaḥ śīghramarindamaḥ || 28 ||
asurebhyaḥ śriyaṃ dīptāṃ viṣṇustribhiriva kramaiḥ |
janasthāne hatasthāne nihate rakṣasāṃ bale || 29 ||
aśaktena tvayā rakṣaḥ kṛtametadasādhu vai |
āśramaṃ tu tayoḥ śūnyaṃ praviśya narasiṃhayoḥ || 30 ||
gocaraṃ gatayorbhrātrorapanītā tvayādhama |
na hi gandhamupāghrāya rāmalakṣmaṇayostvayā || 31 ||
śakyaṃ sandarśane sthātuṃ śunā śārdūlayoriva |
tasya te vigrahe tābhyāṃ yugagrahaṇamasthiram || 32 ||
vṛtrasyevendrabāhubhyāṃ bāhorekasya vigrahe |
kṣipraṃ tava sa nātho me rāmaḥ saumitriṇā saha || 33 ||
toyamalpamivādityaḥ prāṇānādāsyate śaraiḥ |
giriṃ kuberasya gato'tha vālayaṃ sabhāṃ gato vā varuṇasya rājñaḥ |
asaṃśayaṃ dāśaratherna mokṣyase mahādrumaḥ kālahato'śaneriva || 34 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe ekaviṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे सुन्दरकाण्डम् ।
अथ एकविंशस्सर्गः ।
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा सीता रौद्रस्य रक्षसः ।
आर्ता दीनस्वरा दीनं प्रत्युवाच शनैर्वचः ॥ 1 ॥
दुःखार्ता रुदती सीता वेपमाना तपस्विनी ।
चिन्तयन्ती वरारोहा पतिमेव पतिव्रता ॥ 2 ॥
तृणमन्तरतः कृत्वा प्रत्युवाच शुचिस्मिता ।
निवर्तय मनो मत्तः स्वजने क्रियतां मनः ॥ 3 ॥
न मां प्रार्थयितुं युक्तं सुसिद्धिमिव पापकृत् ।
अकार्यं न मया कार्यमेकपत्न्या विगर्हितम् ॥ 4 ॥
कुलं सम्प्राप्तया पुण्यं कुले महति जातया ।
एवमुक्त्वा तु वैदेही रावणं तं यशस्विनी ॥ 5 ॥
राक्षसं पृष्ठतः कृत्वा भूयो वचनमब्रवीत् ।
नाहमौपयिकी भार्या परभार्या सती तव ॥ 6 ॥
साधु धर्ममवेक्षस्व साधु साधुव्रतं चर ।
यथा तव तथान्येषां दारा रक्ष्या निशाचर ॥ 7 ॥
आत्मानमुपमां कृत्वा स्वेषु दारेषु रम्यताम् ।
अतुष्टं स्वेषु दारेषु चपलं चलितेन्द्रियम् ॥ 8 ॥
नयन्ति निकृतिप्रज्ञं परदाराः पराभवम् ।
इह सन्तो न वा सन्ति सतो वा नानुवर्तसे ॥ 9 ॥
तथाहि विपरीता ते बुद्धिराचारवर्जिता ।
वचो मिथ्याप्रणीतात्मा पथ्यमुक्तं विचक्षणैः ॥ 10 ॥
राक्षसानामभावाय त्वं वा न प्रतिपद्यसे ।
अकृतात्मानमासाद्य राजानमनये रतम् ॥ 11 ॥
समृद्धानि विनश्यन्ति राष्ट्राणि नगराणि च ।
तथेयं त्वां समासाद्य लङ्का रत्नौघसङ्कुला ॥ 12 ॥
अपराधात्तवैकस्य नचिराद्विनशिष्यति ।
स्वकृतैर्हन्यमानस्य रावणादीर्घदर्शिनः ॥ 13 ॥
अभिनन्दन्ति भूतानि विनाशे पापकर्मणः ।
एवं त्वां पापकर्माणं वक्ष्यन्ति निकृता जनाः ॥ 14 ॥
दिष्ट्यैतद्व्यसनं प्राप्तो रौद्र इत्येव हर्षिताः ।
शक्या लोभयितुं नाहमैश्वर्येण धनेन वा ॥ 15 ॥
अनन्या राघवेणाहं भास्करेण प्रभा यथा ।
उपधाय भुजं तस्य लोकनाथस्य सत्कृतम् ॥ 16 ॥
कथं नामोपधास्यामि भुजमन्यस्य कस्य चित् ।
अहमौपयिकी भार्या तस्यैव वसुधापतेः ॥ 17 ॥
व्रतस्नातस्य विप्रस्य विद्येव विदितात्मनः ।
साधु रावण रामेण मां समानय दुःखिताम् ॥ 18 ॥
वने वाशितया सार्धं करेण्वेव गजाधिपम् ।
मित्रमौपयिकं कर्तुं रामः स्थानं परीप्सता ॥ 19 ॥
वधं चानिच्छता घोरं त्वयासौ पुरुषर्षभः ।
विदितः स हि धर्मज्ञः शरणागतवत्सलः ॥ 20 ॥
तेन मैत्री भवतु ते यदि जीवितुमिच्छसि ।
प्रसादयस्व त्वं चैनं शरणागतवत्सलम् ॥ 21 ॥
मां चास्मै नियतो भूत्वा निर्यातयितुमर्हसि ।
एवं हि ते भवेत्स्वस्ति सम्प्रदाय रघूत्तमे ॥ 22 ॥
अन्यथा त्वं हि कुर्वाणो वधं प्राप्स्यसि रावण ।
वर्जयेद्वज्रमुत्सृष्टं वर्जयेदन्तकश्चिरम् ॥ 23 ॥
त्वद्विधं तु न सङ्कृद्धो लोकनाथः स राघवः ।
रामस्य धनुषः शब्दं श्रोष्यसि त्वं महास्वनम् ॥ 24 ॥
शतक्रतुविसृष्टस्य निर्घोषमशनेरिव ।
इह शीघ्रं सुपर्वाणो ज्वलितास्या इवोरगाः ॥ 25 ॥
इषवो निपतिष्यन्ति रामलक्ष्मणलक्षणाः ।
रक्षांसि परिनिघ्नन्तः पुर्यामस्यां समन्ततः ॥ 26 ॥
असम्पातं करिष्यन्ति पतन्तः कङ्कवाससः ।
राक्षसेन्द्रमहासर्पान् स रामगरुडो महान् ॥ 27 ॥
उद्धरिष्यति वेगेन वैनतेय इवोरगान् ।
अपनेष्यति मां भर्ता त्वत्तः शीघ्रमरिन्दमः ॥ 28 ॥
असुरेभ्यः श्रियं दीप्तां विष्णुस्त्रिभिरिव क्रमैः ।
जनस्थाने हतस्थाने निहते रक्षसां बले ॥ 29 ॥
अशक्तेन त्वया रक्षः कृतमेतदसाधु वै ।
आश्रमं तु तयोः शून्यं प्रविश्य नरसिंहयोः ॥ 30 ॥
गोचरं गतयोर्भ्रात्रोरपनीता त्वयाधम ।
न हि गन्धमुपाघ्राय रामलक्ष्मणयोस्त्वया ॥ 31 ॥
शक्यं सन्दर्शने स्थातुं शुना शार्दूलयोरिव ।
तस्य ते विग्रहे ताभ्यां युगग्रहणमस्थिरम् ॥ 32 ॥
वृत्रस्येवेन्द्रबाहुभ्यां बाहोरेकस्य विग्रहे ।
क्षिप्रं तव स नाथो मे रामः सौमित्रिणा सह ॥ 33 ॥
तोयमल्पमिवादित्यः प्राणानादास्यते शरैः ।
गिरिं कुबेरस्य गतोऽथ वालयं सभां गतो वा वरुणस्य राज्ञः ।
असंशयं दाशरथेर्न मोक्ष्यसे महाद्रुमः कालहतोऽशनेरिव ॥ 34 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये सुन्दरकाण्डे एकविंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha ekaviṃśassargaḥ |
tasya tadvacanaṃ śrutvā sītā raudrasya rakṣasaḥ |
ārtā dīnasvarā dīnaṃ pratyuvāca śanairvacaḥ || 1 ||
duḥkhārtā rudatī sītā vepamānā tapasvinī |
cintayantī varārohā patimeva pativratā || 2 ||
tṛṇamantarataḥ kṛtvā pratyuvāca śucismitā |
nivartaya mano mattaḥ svajane kriyatāṃ manaḥ || 3 ||
na māṃ prārthayituṃ yuktaṃ susiddhimiva pāpakṛt |
akāryaṃ na mayā kāryamekapatnyā vigarhitam || 4 ||
kulaṃ samprāptayā puṇyaṃ kule mahati jātayā |
evamuktvā tu vaidehī rāvaṇaṃ taṃ yaśasvinī || 5 ||
rākṣasaṃ pṛṣṭhataḥ kṛtvā bhūyo vacanamabravīt |
nāhamaupayikī bhāryā parabhāryā satī tava || 6 ||
sādhu dharmamavekṣasva sādhu sādhuvrataṃ cara |
yathā tava tathānyeṣāṃ dārā rakṣyā niśācara || 7 ||
ātmānamupamāṃ kṛtvā sveṣu dāreṣu ramyatām |
atuṣṭaṃ sveṣu dāreṣu capalaṃ calitendriyam || 8 ||
nayanti nikṛtiprajñaṃ paradārāḥ parābhavam |
iha santo na vā santi sato vā nānuvartase || 9 ||
tathāhi viparītā te buddhirācāravarjitā |
vaco mithyāpraṇītātmā pathyamuktaṃ vicakṣaṇaiḥ || 10 ||
rākṣasānāmabhāvāya tvaṃ vā na pratipadyase |
akṛtātmānamāsādya rājānamanaye ratam || 11 ||
samṛddhāni vinaśyanti rāṣṭrāṇi nagarāṇi ca |
tatheyaṃ tvāṃ samāsādya laṅkā ratnaughasaṅkulā || 12 ||
aparādhāttavaikasya nacirādvinaśiṣyati |
svakṛtairhanyamānasya rāvaṇādīrghadarśinaḥ || 13 ||
abhinandanti bhūtāni vināśe pāpakarmaṇaḥ |
evaṃ tvāṃ pāpakarmāṇaṃ vakṣyanti nikṛtā janāḥ || 14 ||
diṣṭyaitadvyasanaṃ prāpto raudra ityeva harṣitāḥ |
śakyā lobhayituṃ nāhamaiśvaryeṇa dhanena vā || 15 ||
ananyā rāghaveṇāhaṃ bhāskareṇa prabhā yathā |
upadhāya bhujaṃ tasya lokanāthasya satkṛtam || 16 ||
kathaṃ nāmopadhāsyāmi bhujamanyasya kasya cit |
ahamaupayikī bhāryā tasyaiva vasudhāpateḥ || 17 ||
vratasnātasya viprasya vidyeva viditātmanaḥ |
sādhu rāvaṇa rāmeṇa māṃ samānaya duḥkhitām || 18 ||
vane vāśitayā sārdhaṃ kareṇveva gajādhipam |
mitramaupayikaṃ kartuṃ rāmaḥ sthānaṃ parīpsatā || 19 ||
vadhaṃ cānicchatā ghoraṃ tvayāsau puruṣarṣabhaḥ |
viditaḥ sa hi dharmajñaḥ śaraṇāgatavatsalaḥ || 20 ||
tena maitrī bhavatu te yadi jīvitumicchasi |
prasādayasva tvaṃ cainaṃ śaraṇāgatavatsalam || 21 ||
māṃ cāsmai niyato bhūtvā niryātayitumarhasi |
evaṃ hi te bhavetsvasti sampradāya raghūttame || 22 ||
anyathā tvaṃ hi kurvāṇo vadhaṃ prāpsyasi rāvaṇa |
varjayedvajramutsṛṣṭaṃ varjayedantakaściram || 23 ||
tvadvidhaṃ tu na saṅkṛddho lokanāthaḥ sa rāghavaḥ |
rāmasya dhanuṣaḥ śabdaṃ śroṣyasi tvaṃ mahāsvanam || 24 ||
śatakratuvisṛṣṭasya nirghoṣamaśaneriva |
iha śīghraṃ suparvāṇo jvalitāsyā ivoragāḥ || 25 ||
iṣavo nipatiṣyanti rāmalakṣmaṇalakṣaṇāḥ |
rakṣāṃsi parinighnantaḥ puryāmasyāṃ samantataḥ || 26 ||
asampātaṃ kariṣyanti patantaḥ kaṅkavāsasaḥ |
rākṣasendramahāsarpān sa rāmagaruḍo mahān || 27 ||
uddhariṣyati vegena vainateya ivoragān |
apaneṣyati māṃ bhartā tvattaḥ śīghramarindamaḥ || 28 ||
asurebhyaḥ śriyaṃ dīptāṃ viṣṇustribhiriva kramaiḥ |
janasthāne hatasthāne nihate rakṣasāṃ bale || 29 ||
aśaktena tvayā rakṣaḥ kṛtametadasādhu vai |
āśramaṃ tu tayoḥ śūnyaṃ praviśya narasiṃhayoḥ || 30 ||
gocaraṃ gatayorbhrātrorapanītā tvayādhama |
na hi gandhamupāghrāya rāmalakṣmaṇayostvayā || 31 ||
śakyaṃ sandarśane sthātuṃ śunā śārdūlayoriva |
tasya te vigrahe tābhyāṃ yugagrahaṇamasthiram || 32 ||
vṛtrasyevendrabāhubhyāṃ bāhorekasya vigrahe |
kṣipraṃ tava sa nātho me rāmaḥ saumitriṇā saha || 33 ||
toyamalpamivādityaḥ prāṇānādāsyate śaraiḥ |
giriṃ kuberasya gato'tha vālayaṃ sabhāṃ gato vā varuṇasya rājñaḥ |
asaṃśayaṃ dāśaratherna mokṣyase mahādrumaḥ kālahato'śaneriva || 34 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe ekaviṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.