4.1 கிஷ்கிந்தாகாண்ட - ப்ரதம ஸர்கஃ

4.1 Kishkindhakanda - Prathama Sargah

✍️ Valmiki 🖋️ Tamil script
📄 Download PDF
ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே கிஷ்கிந்தாகாண்டம் ।
அத ப்ரதமஸ்ஸர்கஃ ।
ஸ தாம் புஷ்கரிணீம் கத்வா பத்மோத்பலசஷாகுலாம் ।
ராமஸ்ஸௌமித்ரி ஸஹிதோ விலலாபாகுலேந்த்ரியஃ ॥ 1 ॥
தஸ்ய த்ரு'ஷ்ட்வைவ தாம் ஹர்ஷாதிந்த்ரியாணி சகம்பிரே ।
ஸ காமவஶமாபந்நஸ்ஸௌமித்ரிமிதமப்ரவீத் ॥ 2 ॥
ஸௌமித்ரே ஶோபதே பம்பா வைதூர்யவிமலோதகா ।
புல்லபத்மோத்பலவதீ ஶோபிதா விவிதைர்த்ருமைஃ ॥ 3 ॥
ஸௌமித்ரே பஶ்ய பம்பாயாஃ காநநம் ஶுபதர்ஶநம் ।
யத்ர ராஜந்தி ஶைலா வா த்ருமாஸ்ஸஶிகரா இவ ॥ 4 ॥
மாம் து ஶோகாபிஸந்தப்தம் மாதவஃ பீடயந்தி வை ।
பரதஸ்ய ச துஃகேந வைதேஹ்யா ஹரணேந ச ॥ 5 ॥
ஶோகார்தஸ்யாபி மே பம்பா ஶோபதே சித்ரகாநநா ।
வ்யவகீர்ணா பஹுவிதைஃ புஷ்பைஶ்ஶீதோதகா ஶிவா ॥ 6 ॥
நலிநைரபி ஸஞ்சந்நா ஹ்யத்யர்தஶுபதர்ஶநா ।
ஸர்பவ்யாலாநுசரிதா ம்ரு'கத்விஜஸமாகுலா ॥ 7 ॥
அதிகம் ப்ரவிபாத்யேதந்நீலபீதம் து ஶாத்வலம் ।
த்ருமாணாம் விவிதைஃ புஷ்பைஃ பரிஸ்தோமைரிவார்பிதம் ॥ 8 ॥
புஷ்பபாரஸம்ரு'த்தாநி ஶிகராணி ஸமந்ததஃ ।
லதாபிஃ புஷ்பிதாக்ராபிருபகூடாநி ஸர்வஶஃ ॥ 9 ॥
ஸுகாநிலோऽயம் ஸௌமித்ரே காலஃ ப்ரசுரமந்மதஃ ।
கந்தவாந்ஸுரபிர்மாஸோ ஜாதபுஷ்பபலத்ருமஃ ॥ 10 ॥
பஶ்ய ரூபாணி ஸௌமித்ரே வநாநாம் புஷ்பஶாலிநாம் ।
ஸ்ரு'ஜதாம் புஷ்பவர்ஷாணி தோயம் தோயமுசாமிவ ॥ 11 ॥
ப்ரஸ்தரேஷு ச ரம்யேஷு விவிதாஃ காநநத்ருமாஃ ।
வாயுவேகப்ரசலிதாஃ புஷ்பைரவகிரந்தி காம் ॥ 12 ॥
பதிதைஃ பதமாநைஶ்ச பாதபஸ்தைஶ்ச மாருதஃ ।
குஸுமைஃ பஶ்ய ஸௌமித்ரே க்ரீடந்நிவ ஸமந்ததஃ ॥ 13 ॥
விக்ஷிபந்விவிதாஶ்ஶாகா நகாநாம் குஸுமோத்கசாஃ ।
மாருதஶ்சலிதஸ்தாநைஷ்ஷட்பதைரநுகீயதே ॥ 14 ॥
மத்தகோகிலஸந்நாதைர்நர்தயந்நிவ பாதபாந் ।
ஶைலகந்தரநிஷ்க்ராந்தஃ ப்ரகீத இவ சாநிலஃ ॥ 15 ॥
தேந விக்ஷிபதாऽத்யர்தம் பவநேந ஸமந்ததஃ ।
அமீ ஸம்ஸக்தஶாகாக்ரா க்ரதிதா இவ பாதபாஃ ॥ 16 ॥
ஸ ஏஷ ஸுகஸம்ஸ்பர்ஶோ வாதி சந்தநஶீதலஃ ।
கந்தமப்யவஹந்புண்யம் ஶ்ரமாபநயநோऽநிலஃ ॥ 17 ॥
அமீ பவநவிக்ஷிப்தா விநதந்தீவ பாதபாஃ ।
ஷட்பதைரநுகூஜந்தோ வநேஷு மதுகந்திஷு ॥ 18 ॥
கிரிப்ரஸ்தேஷு ரம்யேஷு புஷ்பவத்பிர்மநோரமைஃ ।
ஸம்ஸக்தஶிகராஶ்ஶைலா விராஜந்தே மஹாத்ருமைஃ ॥ 19 ॥
புஷ்பஸஞ்சந்நஶிகரா மாருதோத்க்ஷேபசஞ்சலாஃ ।
அமீ மதுகரோத்தம்ஸாஃ ப்ரகீதா இவ பாதபாஃ ॥ 20 ॥
ஸுபுஷ்பிதாம்ஸ்து பஶ்யேமாந்கர்ணிகாராந்த்ஸமந்ததஃ ।
ஹாடகப்ரதிஸஞ்சந்நாந்நராந்பீதாம்பராநிவ ॥ 21 ॥
அயம் வஸந்தஸ்ஸௌமித்ரே நாநாவிஹகநாதிதஃ ।
ஸீதயா விப்ரஹீநஸ்ய ஶோகஸந்தீபநோ மம ॥ 22 ॥
மாம் ஹி ஶோகஸமாக்ராந்தம் ஸந்தாபயதி மந்மதஃ ।
ஹ்ரு'ஷ்டஃ ப்ரவதமாநஶ்ச மமாஹ்வயதி கோகிலஃ ॥ 23 ॥
ஏஷ தாத்யூஹகோ ஹ்ரு'ஷ்டோ ரம்யே மாம் வநநிர்சரே ।
ப்ரணதந்மந்மதாவிஷ்டம் ஶோசயிஷ்யதி லக்ஷ்மண ॥ 24 ॥
ஶ்ருத்வைதஸ்ய புரா ஶப்தமாஶ்ரமஸ்தா மம ப்ரியா ।
மாமாஹூய ப்ரமுதிதாஃ பரமம் ப்ரத்யநந்தத ॥ 25 ॥
ஏவம் விசித்ராஃ பதகா நாநாராவவிராவிணஃ ।
வ்ரு'க்ஷகுல்மலதாஃ பஶ்ய ஸம்பதந்தி ஸமந்ததஃ ॥ 26 ॥
விமிஶ்ரா விஹகாஃ பும்பிராத்மவ்யூஹாபிநந்திதாஃ ।
ப்ரு'ங்கராஜப்ரமுதிதாஸ்ஸௌமித்ரே மதுரஸ்வநாஃ ॥ 27 ॥
தாத்யூஹரதிவிக்ரந்தைஃ பும்ஸ்கோகிலருதைரபி ।
ஸ்வநந்தி பாதபாஶ்சேமே மமாநங்கப்ரதீபநாஃ ॥ 28 ॥
அஶோகஸ்தபகாங்காரஷ்ஷட்பதஸ்வநநிஃஸ்வநஃ ।
மாம் ஹி பல்லவதாம்ரார்சிர்வஸந்தாக்நிஃ ப்ரதக்ஷ்யதி ॥ 29 ॥
ந ஹி தாம் ஸூக்ஷ்மபக்ஷ்மாக்ஷீம் ஸுகேஶீம் ம்ரு'துபாஷிணீம் ।
அபஶ்யதோ மே ஸௌமித்ரே ஜீவிதேऽஸ்தி ப்ரயோஜநம் ॥ 30 ॥
அயம் ஹி தயிதஸ்தஸ்யாஃ காலோ ருசிரகாநநஃ ।
கோகிலாகுலஸீமாந்தோ தயிதாயா மமாநக ॥ 31 ॥
மந்மதாऽயாஸஸம்பூதோ வஸந்தகுணவர்திதஃ ।
அயம் மாம் தக்ஷ்யதி க்ஷிப்ரம் ஶோகாக்நிர்நசிராதிவ ॥ 32 ॥
அபஶ்யதஸ்தாம் தயிதாம் பஶ்யதோ ருசிரத்ருமாந் ।
மமாயமாத்மப்ரபவோ பூயஸ்த்வமுபயாஸ்யதி ॥ 33 ॥
அத்ரு'ஶ்யமாநா வைதேஹீ ஶோகம் வர்தயதே மம ।
த்ரு'ஶ்யமாநோ வஸந்தஶ்ச ஸ்வேதஸம்ஸர்கதூஷகஃ ॥ 34 ॥
மாம் ஹ்யத்ய ம்ரு'கஶாபாக்ஷீ சிந்தாஶோகபலாத்க்ரு'தம் ।
ஸந்தாபயதி ஸௌமித்ரே க்ரூரஶ்சைத்ரவநாநிலஃ ॥ 35 ॥
அமீ மயூராஶ்ஶோபந்தே ப்ரந்ரு'த்யந்தஸ்ததஸ்ததஃ ।
ஸ்வைஃ பக்ஷைஃ பவநோத்தூதைர்கவாக்ஷைஃ ஸ்பாடிகைரிவ ॥ 36 ॥
ஶிகிநீபிஃ பரிவ்ரு'தாஸ்தே ஏதே மதமூர்சிதாஃ ।
மந்மதாபிபரீதஸ்ய மம மந்மதவர்தநாஃ ॥ 37 ॥
பஶ்ய லக்ஷ்மண ந்ரு'த்யந்தம் மயூரமுபந்ரு'த்யதி ।
ஶிகிநீ மந்மதார்தைஷா பர்தாரம் கிரிஸாநுநி ॥ 38 ॥
தாமேவ மந்மதாவிஷ்டோ மயூரோऽப்யுபதாவதி ।
விதத்ய ருசிரௌ பக்ஷௌ ருதைருபஹஸந்நிவ ॥ 39 ॥
மயூரஸ்ய வநே நூநம் ரக்ஷஸா ந ஹ்ரு'தா ப்ரியா ।
தஸ்மாந்ந்ரு'த்யதி ரம்யேஷு வநேஷு ஸஹ காந்தயா ॥ 40 ॥
மம த்வயம் விநா வாஸஃ புஷ்பமாஸே ஸுதுஸ்ஸஹஃ ।
பஶ்ய லக்ஷ்மண ஸம்ராகஃ திர்யக்யோநிகதேஷ்வபி ।
யதேஷா ஶிகிநீ காமாத்பர்தாரம் ரமதேऽந்திகே ॥ 41 ॥
மாமப்யேவம் விஶாலாக்ஷீ ஜாநகீ ஜாதஸம்ப்ரமா ।
மதநேநாபிவர்தேத யதி நாऽபஹ்ரு'தா பவேத் ॥ 42 ॥
பஶ்ய லக்ஷ்மண புஷ்பாணி நிஷ்பலாநி பவந்தி மே ।
புஷ்பபாரஸம்ரு'த்தாநாம் வநாநாம் ஶிஶிராத்யயே ॥ 43 ॥
ருசிராண்யபி புஷ்பாணி பாதபாநாமதிஶ்ரியா ।
நிஷ்பலாநி மஹீம் யாந்தி ஸமம் மதுகரோத்கரைஃ ॥ 44 ॥
நதந்தி காமம் ஶகுநா முதிதாஸ்ஸங்கஶஃ கலம் ।
ஆஹ்வயந்த இவாந்யோந்யம் காமோந்மாதகரா மம ॥ 45 ॥
வஸந்தோ யதி தத்ராபி யத்ர மே வஸதி ப்ரியா ।
நூநம் பரவஶா ஸீதா ஸாபி ஶோசத்யஹம் யதா ॥ 46 ॥
நூநம் ந து வஸந்தோऽதம் தேஶம் ஸ்ப்ரு'ஶதி யத்ர ஸா ।
கதம் ஹ்யஸிதபத்மாக்ஷீ வர்தயேத்ஸா மயா விநா ॥ 47 ॥
அதவா வர்ததே தத்ர வஸந்தோ யத்ர மே ப்ரியா ।
கிம் கரிஷ்யதி ஸுஶ்ரோணீ ஸா து நிர்பர்த்ஸிதா பரைஃ ॥ 48 ॥
ஶ்யாமா பத்மபலாஶாக்ஷீ ம்ரு'துபூர்வாபிபாஷிணீ ।
நூநம் வஸந்தமாஸாத்ய பரித்யக்ஷ்யதி ஜீவிதம் ॥ 49 ॥
த்ரு'டம் ஹி ஹ்ரு'தயே புத்திர்மம ஸம்பரிவர்ததே ।
நாலம் வர்தயிதும் ஸீதா ஸாத்வீ மத்விரஹம் கதா ॥ 50 ॥
மயி பாவஸ்து வைதேஹ்யாஸ்தத்த்வதோ விநிவேஶிதஃ ।
மமாபி பாவஸ்ஸீதாயாம் ஸர்வதா விநிவேஶிதஃ ॥ 51 ॥
ஏஷ புஷ்பவஹோ வாயுஸ்ஸுகஸ்பர்ஶோ ஹிமாவஹஃ ।
தாம் விசிந்தயதஃ காந்தாம் பாவகப்ரதிமோ மம ॥ 52 ॥
ஸதா ஸுகமஹம் மந்யே யம் புரா ஸஹ ஸீதயா ।
மாருதஸ்ஸ விநா ஸீதாம் ஶோகம் வர்தயதே மம ॥ 53 ॥
தாம் விநா விஹங்கோ யஃ பக்ஷீ ப்ரணதிதஸ்ததா ।
வாயஸஃ பாதபகதஃ ப்ரஹ்ரு'ஷ்டமபிநர்ததி ॥ 54 ॥
ஏஷ வை தத்ர வைதேஹ்யா விஹகஃ ப்ரதிஹாரகஃ ।
பக்ஷீ மாம் து விஶாலாக்ஷ்யாஸ்ஸமீபமுபநேஷ்யதி ॥ 55 ॥
ஶ்ரு'ணு லக்ஷ்மண ஸந்நாதம் வநே மத்விவர்தநம் ।
புஷ்பிதாக்ரேஷு வ்ரு'க்ஷேஷு த்விஜாநாமுபகூஜதாம் ॥ 56 ॥
விக்ஷிப்தாம் பவநேநைதாமஸௌ திலகமஞ்ஜரீம் ।
ஷட்பதஸ்ஸஹஸாऽப்யேதி மதோத்தூதாமிவ ப்ரியாம் ॥ 57 ॥
காமிநாமயமத்யந்தமஶோகஶ்ஶோகவர்தநஃ ।
ஸ்தபகைஃ பவநோத்க்ஷிப்தைஸ்தர்ஜயந்நிவ மாம் ஸ்திதஃ ॥ 58 ॥
அமீ லக்ஷ்மண த்ரு'ஶ்யந்தே சூதாஃ குஸுமஶாலிநஃ ।
விப்ரமோத்ஸிக்தமநஸஃ ஸாங்கராகா நரா இவ ॥ 59 ॥
ஸௌமித்ரே பஶ்ய பம்பாயாஶ்சித்ராஸு வநராஜிஷு ।
கிந்நரா நரஶார்தூல விசரந்தி ததஸ்ததஃ ॥ 60 ॥
இமாநி ஶுபகந்தீநி பஶ்ய லக்ஷ்மண ஸர்வஶஃ ।
நலிநாநி ப்ரகாஶந்தே ஜலே தருணஸூர்யவத் ॥ 61 ॥
ஏஷா ப்ரஸந்நஸலிலா பத்மநீலோத்பலாயுதா ।
ஹம்ஸகாரண்டவாகீர்ணா பம்பா ஸௌகந்திகாந்விதா ॥ 62 ॥
ஜலே தருணஸூர்யாபைஷ்ஷட்பதாஹதகேஸரைஃ ।
பங்கஜைஶ்ஶோபதே பம்பா ஸமந்தாதபிஸம்வ்ரு'தா ॥ 63 ॥
சக்ரவாகயுதா நித்யம் சித்ரப்ரஸ்தவநாந்தரா ।
மாதங்கம்ரு'கயூதைஶ்ச ஶோபதே ஸலிலார்திபிஃ ॥ 64 ॥
பவநாஹதவேகாபிரூர்மிபிர்விமலேऽம்பஸி ।
பங்கஜாநி விராஜந்தே தாட்யமாநாநி லக்ஷ்மண ॥ 65 ॥
பத்மபத்ரவிஶாலாக்ஷீம் ஸததம் பங்கஜப்ரியாம் ।
அபஶ்யதோ மே வைதேஹீம் ஜீவிதம் நாபிரோசதே ॥ 66 ॥
அஹோ காமஸ்ய வாமத்வம் யோ கதாமபி துர்லபாம் ।
ஸ்மாரயிஷ்யதி கல்யாணீம் கல்யாணதரவாதிநீம் ॥ 67 ॥
ஶக்யோ தாரயிதும் காமோ பவேதப்யாகதோ மயா ।
யதி பூயோ வஸந்தோ மாம் ந ஹந்யாத்புஷ்பிதத்ருமஃ ॥ 68 ॥
யாநி ஸ்ம ரமணீயாநி தயா ஸஹ பவந்தி மே ।
தாந்யேவாரமணீயாநி ஜாயந்தே மே தயா விநா ॥ 69 ॥
பத்மகோஶபலாஶாநி த்ரஷ்டும் த்ரு'ஷ்டிர்ஹி மந்யதே ।
ஸீதாயா நேத்ரகோஶாப்யாம் ஸத்ரு'ஶாநீதி லக்ஷ்மண ॥ 70 ॥
பத்மகேஸரஸம்ஸ்ரு'ஷ்டோ வ்ரு'க்ஷாந்தரவிநிஸ்ஸ்ரு'தஃ ।
நிஶ்ஶ்வாஸ இவ ஸீதாயா வாதி வாயுர்மநோஹரஃ ॥ 71 ॥
ஸௌமித்ரே பஶ்ய பம்பாயா தக்ஷிணே கிரிஸாநுநி ।
புஷ்பிதாம் கர்ணிகாரஸ்ய யஷ்டிம் பரமஶோபநாம் ॥ 72 ॥
அதிகம் ஶைலராஜோऽயம் தாதுபிஃ ஸுவிபூஷிதஃ ।
விசித்ரம் ஸ்ரு'ஜதே ரேணும் வாயுவேகவிகட்டிதம் ॥ 73 ॥
கிரிப்ரஸ்தாஸ்து ஸௌமித்ரே ஸர்வதஸ்ஸம்ப்ரபுஷ்பிதைஃ ।
நிஷ்பத்ரைஸ்ஸர்வதோ ரம்யைஃ ப்ரதீப்தா இவ கிம்ஶுகைஃ ॥ 74 ॥
பம்பாதீரருஹாஶ்சேமே ஸம்ஸக்தா மதுகந்திநஃ ।
மாலதீமல்லிகாஷண்டாஃ கரவீராஶ்ச புஷ்பிதாஃ ॥ 75 ॥
கேதக்யஸ்ஸிந்துவாராஶ்ச வாஸந்த்யஶ்ச ஸுபுஷ்பிதாஃ ।
மாதவ்யோ கந்தபூர்ணாஶ்ச குந்தகுல்மாஶ்ச ஸர்வஶஃ ॥ 76 ॥
சிரிபில்வா மதூகாஶ்ச வஞ்ஜுலா வகுலாஸ்ததா ।
சம்பகாஸ்திலகாஶ்சைவ நாகவ்ரு'க்ஷாஸ்ஸுபுஷ்பிதாஃ ॥ 77 ॥
நீபாஶ்ச வரணாஶ்சைவ கர்ஜூராஶ்ச ஸுபுஷ்பிதா ।
பத்மகாஶ்சைவ ஶோபந்தே நீலாஶோகாஶ்ச புஷ்பிதாஃ ।
லோத்ராஶ்ச கிரிப்ரு'ஷ்டேஷு ஸிம்ஹகேஸரபிஞ்ஜராஃ ॥ 78 ॥
அங்கோலாஶ்ச குரண்டாஶ்ச சூர்ணகாஃ பாரிபத்ரகாஃ ।
சூதாஃ பாடலயஶ்சைவ கோவிதாராஶ்ச புஷ்பிதாஃ ॥ 79 ॥
முசுகுந்தார்ஜுநாஶ்சைவ த்ரு'ஶ்யந்தே கிரிஸாநுஷு ।
கேதகோத்தாலகாஶ்சைவ ஶிரீஷாஃ ஶிம்ஶுபா தவாஃ ॥ 80 ॥
ஶால்மல்யஃ கிம்ஶுகாஶ்சைவ ரக்தாஃ குரவகாஸ்ததா ॥ 81 ॥
த்ரிநிஶா நக்தமாலாஶ்ச சந்தநாஸ்ஸ்யந்தநாஸ்ததா ।
புஷ்பிதாந்புஷ்பிதாக்ராபிர்லதாபிஃ பரிவேஷ்டிதாந் ।
த்ருமாந்பஶ்யேஹ ஸௌமித்ரே பம்பாயா ருசிராந்பஹூந் ॥ 82 ॥
வாதவிக்ஷிப்தவிடபாந்யதாऽஸந்நாந்த்ருமாநிமாந் ।
லதாஸ்ஸமநுவர்தந்தே மத்தா இவ வரஸ்த்ரியஃ ॥ 83 ॥
பாதபாத்பாதபம் கச்சந் ஶைலாச்சைலம் வநாத்வநம் ।
வாதி நைகரஸாஸ்வாதஸ்ஸம்மோதித இவாநிலஃ ॥ 84 ॥
கேசித்பர்யாப்தகுஸுமாஃ பாதபா மதுகந்திநஃ ।
கேசிந்முகுலஸம்வீதாஃ ஶ்யாமவர்ணா இவாபபுஃ ॥ 85 ॥
இதம் ம்ரு'ஷ்டமிதம் ஸ்வாது ப்ரபுல்லமிதமித்யபி ।
ராகயுக்தோ மதுகரஃ குஸுமேஷ்வேவ லீயதே ॥ 86 ॥
நிலீய புநருத்பத்ய ஸஹஸாऽந்யத்ர கச்சதி ।
மதுலுப்தோ மதுகரஃ பம்பாதீரத்ருமேஷ்வஸௌ ॥ 87 ॥
இயம் குஸுமஸங்காதைருபஸ்தீர்ணா ஸுகாக்ரு'தா ।
ஸ்வயம் நிபதிதைர்பூமிஶ்ஶயநப்ரஸ்தரைரிவ ॥ 88 ॥
விவிதா விவிதைஃ புஷ்பைஸ்தைரேவ நகஸாநுஷு ।
விகீர்ணை பீதரக்தாஹி ஸௌமித்ரே ப்ரஸ்தராஃ க்ரு'தாஃ ॥ 89 ॥
ஹிமாந்தே பஶ்ய ஸௌமித்ரே வ்ரு'க்ஷாணாம் புஷ்பஸம்பவம் ।
புஷ்பமாஸே ஹி தரவஸ்ஸங்கர்ஷாதிவ புஷ்பிதாஃ ॥ 90 ॥
ஆஹ்வயந்த இவாந்யோந்யம் நகாஷ்ஷட்பதநாதிதாஃ ।
குஸுமோத்தம்ஸவிடபாஶ்ஶோபந்தே பஹு லக்ஷ்மண ॥ 91 ॥
ஏஷ காரண்டவஃ பக்ஷீ விகாஹ்ய ஸலிலம் ஶுபம் ।
ரமதே காந்தயா ஸார்தம் காமமுத்தீபயந்மம ॥ 92 ॥
மந்தாகிந்யாஸ்து யதிதம் ரூபமேவம் மநோஹரம் ।
ஸ்தாநே ஜகதி விக்யாதா குணாஸ்தஸ்யா மநோரமாஃ ॥ 93 ॥
யதி த்ரு'ஶ்யேத ஸா ஸாத்வீ யதி சேஹ வஸேமஹி ।
ஸ்ப்ரு'ஹயேயம் ந ஶக்ராய நாயோத்யாயை ரகூத்தம ॥ 94 ॥
நஹ்யேவம் ரமணீயேஷு ஶாத்வலேஷு தயா ஸஹ ।
ரமதோ மே பவேச்சிந்தா ந ஸ்ப்ரு'ஹாऽந்யேஷு வா பவேத் ॥ 95 ॥
அமீ ஹி விவிதைஃ புஷ்பைஸ்தரவோ ருசிரச்சதாஃ ।
காநநேऽऽஸ்மிந்விநா காந்தாம் சிந்தாமுத்பாதயந்தி மே ॥ 96 ॥
பஶ்ய ஶீதஜலாம் சேமாம் ஸௌமித்ரே புஷ்கராயுதாம் ।
சக்ரவாகாநுசரிதாம் காரண்டவ நிஷேவிதாம் ॥ 97 ॥
ப்லவைஃ க்ரௌஞ்சைஶ்ச ஸம்பூர்ணாம் மஹாம்ரு'கநிஷேவிதாம் ।
அதிகம் ஶோபதே பம்பா விகூஜத்பிஃர்விஹங்கமைஃ ॥ 98 ॥
தீபயந்தீவ மே காமம் விவிதா முதிதா த்விஜாஃ ।
ஶ்யாமாம் சந்த்ரமுகீம் ஸ்ம்ரு'த்வா ப்ரியாம் பத்மநிபேக்ஷணாம் ॥ 99 ॥
பஶ்ய ஸாநுஷு சித்ரேஷு ம்ரு'கீபிஸ்ஸஹிதாந்ம்ரு'காந் ।
மாம் புநர்ம்ரு'கஶாபாக்ஷ்யா வைதேஹ்யா விரஹீக்ரு'தம் ॥ 100 ॥
வ்யதயந்தீவ மே சித்தம் ஸஞ்சரந்தஸ்ததஸ்ததஃ ।
அஸ்மிந்ஸாநுநி ரம்யே ஹி மத்தத்விஜகணாயுதே ।
பஶ்யேயம் யதி தாம் காந்தாம் ததஸ்ஸ்வஸ்தி பவேந்மம ॥ 101 ॥
ஜீவேயம் கலு ஸௌமித்ரே மயா ஸஹ ஸுமத்யமா ।
ஸேவதே யதி வைதேஹீ பம்பாயாஃ பவநம் ஸுகம் ॥ 102 ॥
பத்மஸௌகந்திகவஹம் ஶிவம் ஶோகவிநாஶநம் ।
தந்யா லக்ஷ்மண ஸேவந்தே பம்போபவநமாருதம் ॥ 103 ॥
ஶ்யாமா பத்மபலாஶாக்ஷீ ப்ரியா விரஹிதா மயா ।
கதம் தாரயதி ப்ராணாந்விவஶா ஜநகாத்மஜா ॥ 104 ॥
கிந்நு வக்ஷ்யாமி ராஜாநம் தர்மஜ்ஞம் ஸத்யவாதிநம் ।
ஸீதாயா ஜநகம் ப்ரு'ஷ்டஃ குஶலம் ஜநஸம்ஸதி ॥ 105 ॥
யா மாமநுகதா மந்தம் பித்ரா ப்ரவ்ராஜிதம் வநம் ।
ஸீதா ஸத்பதமாஸ்தாய க்வ நு ஸா வர்ததே ப்ரியா ॥ 106 ॥
தயா விஹீநஃ க்ரு'பணஃ கதம் லக்ஷ்மண தாரயே ।
யா மாமநுகதா ராஜ்யாத்ப்ரஷ்டம் விகதசேதஸம் ॥ 107 ॥
தச்சார்வஞ்சிதபத்மாக்ஷம் ஸுகந்தி ஶுபமவ்ரணம் ।
அபஶ்யதோ முகம் தஸ்யாஸ்ஸீததீவ மநோ மம ॥ 108 ॥
ஸ்மிதஹாஸ்யாந்தரயுதம் குணவந்மதுரம் ஹிதம் ।
வைதேஹ்யா வாக்யமதுலம் கதா ஶ்ரோஷ்யாமி லக்ஷ்மண ॥ 109 ॥
ப்ராப்ய துகம் வநே ஶ்யாமா மாம் மந்மதவிகர்ஶிதம் ।
நஷ்டதுஃகேவ ஹ்ரு'ஷ்டேவ ஸாத்வீ ஸாத்வப்யபாஷத ॥ 110 ॥
கிம் நு வக்ஷ்யாமி கௌஸல்யாமயோத்யாயாம் ந்ரு'பாத்மஜ ।
க்வ ஸா ஸ்நுஷேதி ப்ரு'ச்சந்தீம் கதம் சாபி து மநஸ்விநீம் ॥ 111 ॥
கச்ச லக்ஷ்மண பஶ்ய த்வம் பரதம் ப்ராத்ரு'வத்ஸலம் ।
ந ஹ்யஹம் ஜீவிது ஶக்தஸ்தாம்ரு'தே ஜநகாத்மஜாம் ॥ 112 ॥
இதி ராமம் மஹாத்மாநம் விலபந்தமநாதவத் ।
உவாச லக்ஷ்மணோ ப்ராதா வசநம் யுக்தமவ்யயம் ॥ 113 ॥
ஸம்ஸ்தம்ப ராம பத்ரம் தே மா ஶுசஃ புருஷோத்தம ।
நேத்ரு'ஶாநாம் மதிர்மந்தா பவத்யகலுஷாத்மநாம் ॥ 114 ॥
ஸ்ம்ரு'த்வா வியோகஜம் துஃகம் த்யஜ ஸ்நேஹம் ப்ரியே ஜநே ।
அதிஸ்நேஹபரிஷ்வங்காத்வர்திரார்த்ராபி தஹ்யதே ॥ 115 ॥
யதி கச்சதி பாதாலம் ததோऽப்யதிகமேவ வா ।
ஸர்வதா ராவணஸ்தாவந்ந பவிஷ்யதி ராகவ ॥ 116 ॥
ப்ரவ்ரு'த்திர்லப்யதாம் தாவத்தஸ்ய பாபஸ்ய ரக்ஷஸஃ ।
ததோ ஹாஸ்யதி வா ஸீதாம் நிதநம் வா கமிஷ்யதி ॥ 117 ॥
யதி யாதிதிதேர்கர்பம் ராவணஸ்ஸஹ ஸீதயா ।
தத்ராப்யேநம் ஹநிஷ்யாமி ந சேத்தாஸ்யதி மைதிலீம் ॥ 118 ॥
ஸ்வாஸ்த்யம் பத்ரம் பஜஸ்வார்ய த்யஜ்யதாம் க்ரு'பணா மதிஃ ।
அர்தோ ஹி நஷ்டகார்யார்தைர்நாயத்நேநாதிகம்யதே ॥ 119 ॥
உத்ஸாஹோ பலவாநார்ய நாஸ்த்யுத்ஸாஹாத்பரம் பலம் ।
ஸோத்ஸாஹஸ்யாஸ்தி லோகேऽஸ்மிந் ந கிஞ்சிதபி துர்லபம் ॥ 120 ॥
உத்ஸாஹவந்தஃ புருஷா நாவஸீதந்தி கர்மஸு ।
உத்ஸாஹமாத்ரமாஶ்ரித்ய ஸீதாம் ப்ரதிலபேமஹி ॥ 121 ॥
த்யஜ்யதாம் காமவ்ரு'த்தத்வம் ஶோகம் ஸந்ந்யஸ்ய ப்ரு'ஷ்டதஃ ।
மஹாத்மாநம் க்ரு'தாத்மாநமாத்மாநம் நாவபுத்யஸே ॥ 122 ॥
ஏவம் ஸம்போதிதஸ்தத்ர ஶோகோபஹதசேதநஃ ।
த்யஜ்ய ஶோகஞ்ச மோஹஞ்ச ததோ தைர்யமுபாகமத் ॥ 123 ॥
ஸோऽப்யதிக்ராமதவ்யக்ரஸ்தாமசிந்த்யபராக்ரமஃ ।
ராமஃ பம்பாம் ஸுருசிராம் ரம்யபாரிப்லவத்ருமாம் ॥ 124 ॥
நிரீக்ஷமாணஸ்ஸஹஸா மஹாத்மா ஸர்வம் வநம் நிர்சரகந்தராஶ்ச ।
உத்விக்நசேதாஸ்ஸஹ லக்ஷ்மணேந விசார்ய துஃகோபஹதஃ ப்ரதஸ்தே ॥ 125 ॥
தம் மத்தமாதங்கவிலாஸகாமீ கச்சந்தமவ்யக்ரமநா மஹாத்மா ।
ஸ லக்ஷ்மணோ ராகவமப்ரமத்தோ ரரக்ஷ தர்மேண பலேந சைவ ॥ 126 ॥
தாவ்ரு'ஷ்யமூகஸ்ய ஸமீபசாரீ சரந்ததர்ஶாத்புததர்ஶநீயௌ ।
ஶாகாம்ரு'காணாமதிபஸ்தரஸ்வீ விதத்ரஸே நைவ சிசேஷ்ட கிஞ்சித் ॥ 127 ॥
ஸ தௌ மஹாத்மா கஜமந்தகாமீ ஶாகாம்ரு'கஸ்தத்ர சரஞ்சரந்தௌ ।
த்ரு'ஷ்ட்வா விஷாதம் பரமம் ஜகாம சிந்தாபரீதோ பயபாரமக்நஃ ॥ 128 ॥
தமாஶ்ரமம் புண்யஸுகம் ஶரண்யம் ஸதைவ ஶாகாம்ரு'கஸேவிதாந்தம் ।
த்ரஸ்தாஶ்ச த்ரு'ஷ்ட்வா ஹரயோऽபிஜக்முர்மஹௌஜஸௌ ராகவலக்ஷ்மணௌ தௌ ॥ 129 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே கிஷ்கிந்தாகாண்டே ப்ரதமஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe kiṣkindhākāṇḍam |
atha prathamassargaḥ |
sa tāṃ puṣkariṇīṃ gatvā padmotpalajhaṣākulām |
rāmassaumitri sahito vilalāpākulendriyaḥ || 1 ||
tasya dṛṣṭvaiva tāṃ harṣādindriyāṇi cakampire |
sa kāmavaśamāpannassaumitrimidamabravīt || 2 ||
saumitre śobhate pampā vaidūryavimalodakā |
phullapadmotpalavatī śobhitā vividhairdrumaiḥ || 3 ||
saumitre paśya pampāyāḥ kānanaṃ śubhadarśanam |
yatra rājanti śailā vā drumāssaśikharā iva || 4 ||
māṃ tu śokābhisantaptaṃ mādhavaḥ pīḍayanti vai |
bharatasya ca duḥkhena vaidehyā haraṇena ca || 5 ||
śokārtasyāpi me pampā śobhate citrakānanā |
vyavakīrṇā bahuvidhaiḥ puṣpaiśśītodakā śivā || 6 ||
nalinairapi sañchannā hyatyarthaśubhadarśanā |
sarpavyālānucaritā mṛgadvijasamākulā || 7 ||
adhikaṃ pravibhātyetannīlapītaṃ tu śādvalam |
drumāṇāṃ vividhaiḥ puṣpaiḥ paristomairivārpitam || 8 ||
puṣpabhārasamṛddhāni śikharāṇi samantataḥ |
latābhiḥ puṣpitāgrābhirupagūḍhāni sarvaśaḥ || 9 ||
sukhānilo'yaṃ saumitre kālaḥ pracuramanmathaḥ |
gandhavānsurabhirmāso jātapuṣpaphaladrumaḥ || 10 ||
paśya rūpāṇi saumitre vanānāṃ puṣpaśālinām |
sṛjatāṃ puṣpavarṣāṇi toyaṃ toyamucāmiva || 11 ||
prastareṣu ca ramyeṣu vividhāḥ kānanadrumāḥ |
vāyuvegapracalitāḥ puṣpairavakiranti gām || 12 ||
patitaiḥ patamānaiśca pādapasthaiśca mārutaḥ |
kusumaiḥ paśya saumitre krīḍanniva samantataḥ || 13 ||
vikṣipanvividhāśśākhā nagānāṃ kusumotkacāḥ |
mārutaścalitasthānaiṣṣaṭpadairanugīyate || 14 ||
mattakokilasannādairnartayanniva pādapān |
śailakandaraniṣkrāntaḥ pragīta iva cānilaḥ || 15 ||
tena vikṣipatā'tyarthaṃ pavanena samantataḥ |
amī saṃsaktaśākhāgrā grathitā iva pādapāḥ || 16 ||
sa eṣa sukhasaṃsparśo vāti candanaśītalaḥ |
gandhamabhyavahanpuṇyaṃ śramāpanayano'nilaḥ || 17 ||
amī pavanavikṣiptā vinadantīva pādapāḥ |
ṣaṭpadairanukūjanto vaneṣu madhugandhiṣu || 18 ||
giriprastheṣu ramyeṣu puṣpavadbhirmanoramaiḥ |
saṃsaktaśikharāśśailā virājante mahādrumaiḥ || 19 ||
puṣpasañchannaśikharā mārutotkṣepacañcalāḥ |
amī madhukarottaṃsāḥ pragītā iva pādapāḥ || 20 ||
supuṣpitāṃstu paśyemānkarṇikārāntsamantataḥ |
hāṭakapratisañchannānnarānpītāmbarāniva || 21 ||
ayaṃ vasantassaumitre nānāvihaganāditaḥ |
sītayā viprahīnasya śokasandīpano mama || 22 ||
māṃ hi śokasamākrāntaṃ santāpayati manmathaḥ |
hṛṣṭaḥ pravadamānaśca mamāhvayati kokilaḥ || 23 ||
eṣa dātyūhako hṛṣṭo ramye māṃ vananirjhare |
praṇadanmanmathāviṣṭaṃ śocayiṣyati lakṣmaṇa || 24 ||
śrutvaitasya purā śabdamāśramasthā mama priyā |
māmāhūya pramuditāḥ paramaṃ pratyanandata || 25 ||
evaṃ vicitrāḥ patagā nānārāvavirāviṇaḥ |
vṛkṣagulmalatāḥ paśya sampatanti samantataḥ || 26 ||
vimiśrā vihagāḥ pumbhirātmavyūhābhinanditāḥ |
bhṛṅgarājapramuditāssaumitre madhurasvanāḥ || 27 ||
dātyūharativikrandaiḥ puṃskokilarutairapi |
svananti pādapāśceme mamānaṅgapradīpanāḥ || 28 ||
aśokastabakāṅgāraṣṣaṭpadasvananiḥsvanaḥ |
māṃ hi pallavatāmrārcirvasantāgniḥ pradhakṣyati || 29 ||
na hi tāṃ sūkṣmapakṣmākṣīṃ sukeśīṃ mṛdubhāṣiṇīm |
apaśyato me saumitre jīvite'sti prayojanam || 30 ||
ayaṃ hi dayitastasyāḥ kālo rucirakānanaḥ |
kokilākulasīmānto dayitāyā mamānagha || 31 ||
manmathā'yāsasambhūto vasantaguṇavardhitaḥ |
ayaṃ māṃ dhakṣyati kṣipraṃ śokāgnirnacirādiva || 32 ||
apaśyatastāṃ dayitāṃ paśyato ruciradrumān |
mamāyamātmaprabhavo bhūyastvamupayāsyati || 33 ||
adṛśyamānā vaidehī śokaṃ vardhayate mama |
dṛśyamāno vasantaśca svedasaṃsargadūṣakaḥ || 34 ||
māṃ hyadya mṛgaśābākṣī cintāśokabalātkṛtam |
santāpayati saumitre krūraścaitravanānilaḥ || 35 ||
amī mayūrāśśobhante pranṛtyantastatastataḥ |
svaiḥ pakṣaiḥ pavanoddhūtairgavākṣaiḥ sphāṭikairiva || 36 ||
śikhinībhiḥ parivṛtāste ete madamūrchitāḥ |
manmathābhiparītasya mama manmathavardhanāḥ || 37 ||
paśya lakṣmaṇa nṛtyantaṃ mayūramupanṛtyati |
śikhinī manmathārtaiṣā bhartāraṃ girisānuni || 38 ||
tāmeva manmathāviṣṭo mayūro'pyupadhāvati |
vitatya rucirau pakṣau rutairupahasanniva || 39 ||
mayūrasya vane nūnaṃ rakṣasā na hṛtā priyā |
tasmānnṛtyati ramyeṣu vaneṣu saha kāntayā || 40 ||
mama tvayaṃ vinā vāsaḥ puṣpamāse sudussahaḥ |
paśya lakṣmaṇa saṃrāgaḥ tiryagyonigateṣvapi |
yadeṣā śikhinī kāmādbhartāraṃ ramate'ntike || 41 ||
māmapyevaṃ viśālākṣī jānakī jātasambhramā |
madanenābhivarteta yadi nā'pahṛtā bhavet || 42 ||
paśya lakṣmaṇa puṣpāṇi niṣphalāni bhavanti me |
puṣpabhārasamṛddhānāṃ vanānāṃ śiśirātyaye || 43 ||
rucirāṇyapi puṣpāṇi pādapānāmatiśriyā |
niṣphalāni mahīṃ yānti samaṃ madhukarotkaraiḥ || 44 ||
nadanti kāmaṃ śakunā muditāssaṅghaśaḥ kalam |
āhvayanta ivānyonyaṃ kāmonmādakarā mama || 45 ||
vasanto yadi tatrāpi yatra me vasati priyā |
nūnaṃ paravaśā sītā sāpi śocatyahaṃ yathā || 46 ||
nūnaṃ na tu vasanto'taṃ deśaṃ spṛśati yatra sā |
kathaṃ hyasitapadmākṣī vartayetsā mayā vinā || 47 ||
athavā vartate tatra vasanto yatra me priyā |
kiṃ kariṣyati suśroṇī sā tu nirbhartsitā paraiḥ || 48 ||
śyāmā padmapalāśākṣī mṛdupūrvābhibhāṣiṇī |
nūnaṃ vasantamāsādya parityakṣyati jīvitam || 49 ||
dṛḍhaṃ hi hṛdaye buddhirmama samparivartate |
nālaṃ vartayituṃ sītā sādhvī madvirahaṃ gatā || 50 ||
mayi bhāvastu vaidehyāstattvato viniveśitaḥ |
mamāpi bhāvassītāyāṃ sarvathā viniveśitaḥ || 51 ||
eṣa puṣpavaho vāyussukhasparśo himāvahaḥ |
tāṃ vicintayataḥ kāntāṃ pāvakapratimo mama || 52 ||
sadā sukhamahaṃ manye yaṃ purā saha sītayā |
mārutassa vinā sītāṃ śokaṃ vardhayate mama || 53 ||
tāṃ vinā vihaṅgo yaḥ pakṣī praṇaditastadā |
vāyasaḥ pādapagataḥ prahṛṣṭamabhinardati || 54 ||
eṣa vai tatra vaidehyā vihagaḥ pratihārakaḥ |
pakṣī māṃ tu viśālākṣyāssamīpamupaneṣyati || 55 ||
śṛṇu lakṣmaṇa sannādaṃ vane madvivardhanam |
puṣpitāgreṣu vṛkṣeṣu dvijānāmupakūjatām || 56 ||
vikṣiptāṃ pavanenaitāmasau tilakamañjarīm |
ṣaṭpadassahasā'bhyeti madoddhūtāmiva priyām || 57 ||
kāmināmayamatyantamaśokaśśokavardhanaḥ |
stabakaiḥ pavanotkṣiptaistarjayanniva māṃ sthitaḥ || 58 ||
amī lakṣmaṇa dṛśyante cūtāḥ kusumaśālinaḥ |
vibhramotsiktamanasaḥ sāṅgarāgā narā iva || 59 ||
saumitre paśya pampāyāścitrāsu vanarājiṣu |
kinnarā naraśārdūla vicaranti tatastataḥ || 60 ||
imāni śubhagandhīni paśya lakṣmaṇa sarvaśaḥ |
nalināni prakāśante jale taruṇasūryavat || 61 ||
eṣā prasannasalilā padmanīlotpalāyutā |
haṃsakāraṇḍavākīrṇā pampā saugandhikānvitā || 62 ||
jale taruṇasūryābhaiṣṣaṭpadāhatakesaraiḥ |
paṅkajaiśśobhate pampā samantādabhisaṃvṛtā || 63 ||
cakravākayutā nityaṃ citraprastavanāntarā |
mātaṅgamṛgayūthaiśca śobhate salilārthibhiḥ || 64 ||
pavanāhatavegābhirūrmibhirvimale'mbhasi |
paṅkajāni virājante tāḍyamānāni lakṣmaṇa || 65 ||
padmapatraviśālākṣīṃ satataṃ paṅkajapriyām |
apaśyato me vaidehīṃ jīvitaṃ nābhirocate || 66 ||
aho kāmasya vāmatvaṃ yo gatāmapi durlabhām |
smārayiṣyati kalyāṇīṃ kalyāṇataravādinīm || 67 ||
śakyo dhārayituṃ kāmo bhavedabhyāgato mayā |
yadi bhūyo vasanto māṃ na hanyātpuṣpitadrumaḥ || 68 ||
yāni sma ramaṇīyāni tayā saha bhavanti me |
tānyevāramaṇīyāni jāyante me tayā vinā || 69 ||
padmakośapalāśāni draṣṭuṃ dṛṣṭirhi manyate |
sītāyā netrakośābhyāṃ sadṛśānīti lakṣmaṇa || 70 ||
padmakesarasaṃsṛṣṭo vṛkṣāntaravinissṛtaḥ |
niśśvāsa iva sītāyā vāti vāyurmanoharaḥ || 71 ||
saumitre paśya pampāyā dakṣiṇe girisānuni |
puṣpitāṃ karṇikārasya yaṣṭiṃ paramaśobhanām || 72 ||
adhikaṃ śailarājo'yaṃ dhātubhiḥ suvibhūṣitaḥ |
vicitraṃ sṛjate reṇuṃ vāyuvegavighaṭṭitam || 73 ||
giriprasthāstu saumitre sarvatassamprapuṣpitaiḥ |
niṣpatraissarvato ramyaiḥ pradīptā iva kiṃśukaiḥ || 74 ||
pampātīraruhāśceme saṃsaktā madhugandhinaḥ |
mālatīmallikāṣaṇḍāḥ karavīrāśca puṣpitāḥ || 75 ||
ketakyassinduvārāśca vāsantyaśca supuṣpitāḥ |
mādhavyo gandhapūrṇāśca kundagulmāśca sarvaśaḥ || 76 ||
ciribilvā madhūkāśca vañjulā vakulāstathā |
campakāstilakāścaiva nāgavṛkṣāssupuṣpitāḥ || 77 ||
nīpāśca varaṇāścaiva kharjūrāśca supuṣpitā |
padmakāścaiva śobhante nīlāśokāśca puṣpitāḥ |
lodhrāśca giripṛṣṭheṣu siṃhakesarapiñjarāḥ || 78 ||
aṅkolāśca kuraṇṭāśca cūrṇakāḥ pāribhadrakāḥ |
cūtāḥ pāṭalayaścaiva kovidārāśca puṣpitāḥ || 79 ||
mucukundārjunāścaiva dṛśyante girisānuṣu |
ketakoddālakāścaiva śirīṣāḥ śiṃśupā dhavāḥ || 80 ||
śālmalyaḥ kiṃśukāścaiva raktāḥ kuravakāstathā || 81 ||
triniśā naktamālāśca candanāssyandanāstathā |
puṣpitānpuṣpitāgrābhirlatābhiḥ pariveṣṭitān |
drumānpaśyeha saumitre pampāyā rucirānbahūn || 82 ||
vātavikṣiptaviṭapānyathā'sannāndrumānimān |
latāssamanuvartante mattā iva varastriyaḥ || 83 ||
pādapātpādapaṃ gacchan śailācchailaṃ vanādvanam |
vāti naikarasāsvādassammodita ivānilaḥ || 84 ||
kecitparyāptakusumāḥ pādapā madhugandhinaḥ |
kecinmukulasaṃvītāḥ śyāmavarṇā ivābabhuḥ || 85 ||
idaṃ mṛṣṭamidaṃ svādu praphullamidamityapi |
rāgayukto madhukaraḥ kusumeṣveva līyate || 86 ||
nilīya punarutpatya sahasā'nyatra gacchati |
madhulubdho madhukaraḥ pampātīradrumeṣvasau || 87 ||
iyaṃ kusumasaṅghātairupastīrṇā sukhākṛtā |
svayaṃ nipatitairbhūmiśśayanaprastarairiva || 88 ||
vividhā vividhaiḥ puṣpaistaireva nagasānuṣu |
vikīrṇai pītaraktāhi saumitre prastarāḥ kṛtāḥ || 89 ||
himānte paśya saumitre vṛkṣāṇāṃ puṣpasambhavam |
puṣpamāse hi taravassaṅgharṣādiva puṣpitāḥ || 90 ||
āhvayanta ivānyonyaṃ nagāṣṣaṭpadanāditāḥ |
kusumottaṃsaviṭapāśśobhante bahu lakṣmaṇa || 91 ||
eṣa kāraṇḍavaḥ pakṣī vigāhya salilaṃ śubham |
ramate kāntayā sārdhaṃ kāmamuddīpayanmama || 92 ||
mandākinyāstu yadidaṃ rūpamevaṃ manoharam |
sthāne jagati vikhyātā guṇāstasyā manoramāḥ || 93 ||
yadi dṛśyeta sā sādhvī yadi ceha vasemahi |
spṛhayeyaṃ na śakrāya nāyodhyāyai raghūttama || 94 ||
nahyevaṃ ramaṇīyeṣu śādvaleṣu tayā saha |
ramato me bhaveccintā na spṛhā'nyeṣu vā bhavet || 95 ||
amī hi vividhaiḥ puṣpaistaravo ruciracchadāḥ |
kānane''sminvinā kāntāṃ cintāmutpādayanti me || 96 ||
paśya śītajalāṃ cemāṃ saumitre puṣkarāyutām |
cakravākānucaritāṃ kāraṇḍava niṣevitām || 97 ||
plavaiḥ krauñcaiśca sampūrṇāṃ mahāmṛganiṣevitām |
adhikaṃ śobhate pampā vikūjadbhiḥrvihaṅgamaiḥ || 98 ||
dīpayantīva me kāmaṃ vividhā muditā dvijāḥ |
śyāmāṃ candramukhīṃ smṛtvā priyāṃ padmanibhekṣaṇām || 99 ||
paśya sānuṣu citreṣu mṛgībhissahitānmṛgān |
māṃ punarmṛgaśābākṣyā vaidehyā virahīkṛtam || 100 ||
vyathayantīva me cittaṃ sañcarantastatastataḥ |
asminsānuni ramye hi mattadvijagaṇāyute |
paśyeyaṃ yadi tāṃ kāntāṃ tatassvasti bhavenmama || 101 ||
jīveyaṃ khalu saumitre mayā saha sumadhyamā |
sevate yadi vaidehī pampāyāḥ pavanaṃ sukham || 102 ||
padmasaugandhikavahaṃ śivaṃ śokavināśanam |
dhanyā lakṣmaṇa sevante pampopavanamārutam || 103 ||
śyāmā padmapalāśākṣī priyā virahitā mayā |
kathaṃ dhārayati prāṇānvivaśā janakātmajā || 104 ||
kinnu vakṣyāmi rājānaṃ dharmajñaṃ satyavādinam |
sītāyā janakaṃ pṛṣṭaḥ kuśalaṃ janasaṃsadi || 105 ||
yā māmanugatā mandaṃ pitrā pravrājitaṃ vanam |
sītā satpathamāsthāya kva nu sā vartate priyā || 106 ||
tayā vihīnaḥ kṛpaṇaḥ kathaṃ lakṣmaṇa dhāraye |
yā māmanugatā rājyādbhraṣṭaṃ vigatacetasam || 107 ||
taccārvañcitapadmākṣaṃ sugandhi śubhamavraṇam |
apaśyato mukhaṃ tasyāssīdatīva mano mama || 108 ||
smitahāsyāntarayutaṃ guṇavanmadhuraṃ hitam |
vaidehyā vākyamatulaṃ kadā śroṣyāmi lakṣmaṇa || 109 ||
prāpya dukhaṃ vane śyāmā māṃ manmathavikarśitam |
naṣṭaduḥkheva hṛṣṭeva sādhvī sādhvabhyabhāṣata || 110 ||
kiṃ nu vakṣyāmi kausalyāmayodhyāyāṃ nṛpātmaja |
kva sā snuṣeti pṛcchantīṃ kathaṃ cāpi tu manasvinīm || 111 ||
gaccha lakṣmaṇa paśya tvaṃ bharataṃ bhrātṛvatsalam |
na hyahaṃ jīvitu śaktastāmṛte janakātmajām || 112 ||
iti rāmaṃ mahātmānaṃ vilapantamanāthavat |
uvāca lakṣmaṇo bhrātā vacanaṃ yuktamavyayam || 113 ||
saṃstambha rāma bhadraṃ te mā śucaḥ puruṣottama |
nedṛśānāṃ matirmandā bhavatyakaluṣātmanām || 114 ||
smṛtvā viyogajaṃ duḥkhaṃ tyaja snehaṃ priye jane |
atisnehapariṣvaṅgādvartirārdrāpi dahyate || 115 ||
yadi gacchati pātālaṃ tato'bhyadhikameva vā |
sarvathā rāvaṇastāvanna bhaviṣyati rāghava || 116 ||
pravṛttirlabhyatāṃ tāvattasya pāpasya rakṣasaḥ |
tato hāsyati vā sītāṃ nidhanaṃ vā gamiṣyati || 117 ||
yadi yātiditergarbhaṃ rāvaṇassaha sītayā |
tatrāpyenaṃ haniṣyāmi na ceddāsyati maithilīm || 118 ||
svāsthyaṃ bhadraṃ bhajasvārya tyajyatāṃ kṛpaṇā matiḥ |
artho hi naṣṭakāryārthairnāyatnenādhigamyate || 119 ||
utsāho balavānārya nāstyutsāhātparaṃ balam |
sotsāhasyāsti loke'smin na kiñcidapi durlabham || 120 ||
utsāhavantaḥ puruṣā nāvasīdanti karmasu |
utsāhamātramāśritya sītāṃ pratilabhemahi || 121 ||
tyajyatāṃ kāmavṛttatvaṃ śokaṃ sannyasya pṛṣṭhataḥ |
mahātmānaṃ kṛtātmānamātmānaṃ nāvabudhyase || 122 ||
evaṃ sambodhitastatra śokopahatacetanaḥ |
tyajya śokañca mohañca tato dhairyamupāgamat || 123 ||
so'bhyatikrāmadavyagrastāmacintyaparākramaḥ |
rāmaḥ pampāṃ surucirāṃ ramyapāriplavadrumām || 124 ||
nirīkṣamāṇassahasā mahātmā sarvaṃ vanaṃ nirjharakandarāśca |
udvignacetāssaha lakṣmaṇena vicārya duḥkhopahataḥ pratasthe || 125 ||
taṃ mattamātaṅgavilāsagāmī gacchantamavyagramanā mahātmā |
sa lakṣmaṇo rāghavamapramatto rarakṣa dharmeṇa balena caiva || 126 ||
tāvṛṣyamūkasya samīpacārī carandadarśādbhutadarśanīyau |
śākhāmṛgāṇāmadhipastarasvī vitatrase naiva ciceṣṭa kiñcit || 127 ||
sa tau mahātmā gajamandagāmī śākhāmṛgastatra carañcarantau |
dṛṣṭvā viṣādaṃ paramaṃ jagāma cintāparīto bhayabhāramagnaḥ || 128 ||
tamāśramaṃ puṇyasukhaṃ śaraṇyaṃ sadaiva śākhāmṛgasevitāntam |
trastāśca dṛṣṭvā harayo'bhijagmurmahaujasau rāghavalakṣmaṇau tau || 129 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye kiṣkindhākāṇḍe prathamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे किष्किन्धाकाण्डम् ।
अथ प्रथमस्सर्गः ।
स तां पुष्करिणीं गत्वा पद्मोत्पलझषाकुलाम् ।
रामस्सौमित्रि सहितो विललापाकुलेन्द्रियः ॥ 1 ॥
तस्य दृष्ट्वैव तां हर्षादिन्द्रियाणि चकम्पिरे ।
स कामवशमापन्नस्सौमित्रिमिदमब्रवीत् ॥ 2 ॥
सौमित्रे शोभते पम्पा वैदूर्यविमलोदका ।
फुल्लपद्मोत्पलवती शोभिता विविधैर्द्रुमैः ॥ 3 ॥
सौमित्रे पश्य पम्पायाः काननं शुभदर्शनम् ।
यत्र राजन्ति शैला वा द्रुमास्सशिखरा इव ॥ 4 ॥
मां तु शोकाभिसन्तप्तं माधवः पीडयन्ति वै ।
भरतस्य च दुःखेन वैदेह्या हरणेन च ॥ 5 ॥
शोकार्तस्यापि मे पम्पा शोभते चित्रकानना ।
व्यवकीर्णा बहुविधैः पुष्पैश्शीतोदका शिवा ॥ 6 ॥
नलिनैरपि सञ्छन्ना ह्यत्यर्थशुभदर्शना ।
सर्पव्यालानुचरिता मृगद्विजसमाकुला ॥ 7 ॥
अधिकं प्रविभात्येतन्नीलपीतं तु शाद्वलम् ।
द्रुमाणां विविधैः पुष्पैः परिस्तोमैरिवार्पितम् ॥ 8 ॥
पुष्पभारसमृद्धानि शिखराणि समन्ततः ।
लताभिः पुष्पिताग्राभिरुपगूढानि सर्वशः ॥ 9 ॥
सुखानिलोऽयं सौमित्रे कालः प्रचुरमन्मथः ।
गन्धवान्सुरभिर्मासो जातपुष्पफलद्रुमः ॥ 10 ॥
पश्य रूपाणि सौमित्रे वनानां पुष्पशालिनाम् ।
सृजतां पुष्पवर्षाणि तोयं तोयमुचामिव ॥ 11 ॥
प्रस्तरेषु च रम्येषु विविधाः काननद्रुमाः ।
वायुवेगप्रचलिताः पुष्पैरवकिरन्ति गाम् ॥ 12 ॥
पतितैः पतमानैश्च पादपस्थैश्च मारुतः ।
कुसुमैः पश्य सौमित्रे क्रीडन्निव समन्ततः ॥ 13 ॥
विक्षिपन्विविधाश्शाखा नगानां कुसुमोत्कचाः ।
मारुतश्चलितस्थानैष्षट्पदैरनुगीयते ॥ 14 ॥
मत्तकोकिलसन्नादैर्नर्तयन्निव पादपान् ।
शैलकन्दरनिष्क्रान्तः प्रगीत इव चानिलः ॥ 15 ॥
तेन विक्षिपताऽत्यर्थं पवनेन समन्ततः ।
अमी संसक्तशाखाग्रा ग्रथिता इव पादपाः ॥ 16 ॥
स एष सुखसंस्पर्शो वाति चन्दनशीतलः ।
गन्धमभ्यवहन्पुण्यं श्रमापनयनोऽनिलः ॥ 17 ॥
अमी पवनविक्षिप्ता विनदन्तीव पादपाः ।
षट्पदैरनुकूजन्तो वनेषु मधुगन्धिषु ॥ 18 ॥
गिरिप्रस्थेषु रम्येषु पुष्पवद्भिर्मनोरमैः ।
संसक्तशिखराश्शैला विराजन्ते महाद्रुमैः ॥ 19 ॥
पुष्पसञ्छन्नशिखरा मारुतोत्क्षेपचञ्चलाः ।
अमी मधुकरोत्तंसाः प्रगीता इव पादपाः ॥ 20 ॥
सुपुष्पितांस्तु पश्येमान्कर्णिकारान्त्समन्ततः ।
हाटकप्रतिसञ्छन्नान्नरान्पीताम्बरानिव ॥ 21 ॥
अयं वसन्तस्सौमित्रे नानाविहगनादितः ।
सीतया विप्रहीनस्य शोकसन्दीपनो मम ॥ 22 ॥
मां हि शोकसमाक्रान्तं सन्तापयति मन्मथः ।
हृष्टः प्रवदमानश्च ममाह्वयति कोकिलः ॥ 23 ॥
एष दात्यूहको हृष्टो रम्ये मां वननिर्झरे ।
प्रणदन्मन्मथाविष्टं शोचयिष्यति लक्ष्मण ॥ 24 ॥
श्रुत्वैतस्य पुरा शब्दमाश्रमस्था मम प्रिया ।
मामाहूय प्रमुदिताः परमं प्रत्यनन्दत ॥ 25 ॥
एवं विचित्राः पतगा नानारावविराविणः ।
वृक्षगुल्मलताः पश्य सम्पतन्ति समन्ततः ॥ 26 ॥
विमिश्रा विहगाः पुम्भिरात्मव्यूहाभिनन्दिताः ।
भृङ्गराजप्रमुदितास्सौमित्रे मधुरस्वनाः ॥ 27 ॥
दात्यूहरतिविक्रन्दैः पुंस्कोकिलरुतैरपि ।
स्वनन्ति पादपाश्चेमे ममानङ्गप्रदीपनाः ॥ 28 ॥
अशोकस्तबकाङ्गारष्षट्पदस्वननिःस्वनः ।
मां हि पल्लवताम्रार्चिर्वसन्ताग्निः प्रधक्ष्यति ॥ 29 ॥
न हि तां सूक्ष्मपक्ष्माक्षीं सुकेशीं मृदुभाषिणीम् ।
अपश्यतो मे सौमित्रे जीवितेऽस्ति प्रयोजनम् ॥ 30 ॥
अयं हि दयितस्तस्याः कालो रुचिरकाननः ।
कोकिलाकुलसीमान्तो दयिताया ममानघ ॥ 31 ॥
मन्मथाऽयाससम्भूतो वसन्तगुणवर्धितः ।
अयं मां धक्ष्यति क्षिप्रं शोकाग्निर्नचिरादिव ॥ 32 ॥
अपश्यतस्तां दयितां पश्यतो रुचिरद्रुमान् ।
ममायमात्मप्रभवो भूयस्त्वमुपयास्यति ॥ 33 ॥
अदृश्यमाना वैदेही शोकं वर्धयते मम ।
दृश्यमानो वसन्तश्च स्वेदसंसर्गदूषकः ॥ 34 ॥
मां ह्यद्य मृगशाबाक्षी चिन्ताशोकबलात्कृतम् ।
सन्तापयति सौमित्रे क्रूरश्चैत्रवनानिलः ॥ 35 ॥
अमी मयूराश्शोभन्ते प्रनृत्यन्तस्ततस्ततः ।
स्वैः पक्षैः पवनोद्धूतैर्गवाक्षैः स्फाटिकैरिव ॥ 36 ॥
शिखिनीभिः परिवृतास्ते एते मदमूर्छिताः ।
मन्मथाभिपरीतस्य मम मन्मथवर्धनाः ॥ 37 ॥
पश्य लक्ष्मण नृत्यन्तं मयूरमुपनृत्यति ।
शिखिनी मन्मथार्तैषा भर्तारं गिरिसानुनि ॥ 38 ॥
तामेव मन्मथाविष्टो मयूरोऽप्युपधावति ।
वितत्य रुचिरौ पक्षौ रुतैरुपहसन्निव ॥ 39 ॥
मयूरस्य वने नूनं रक्षसा न हृता प्रिया ।
तस्मान्नृत्यति रम्येषु वनेषु सह कान्तया ॥ 40 ॥
मम त्वयं विना वासः पुष्पमासे सुदुस्सहः ।
पश्य लक्ष्मण संरागः तिर्यग्योनिगतेष्वपि ।
यदेषा शिखिनी कामाद्भर्तारं रमतेऽन्तिके ॥ 41 ॥
मामप्येवं विशालाक्षी जानकी जातसम्भ्रमा ।
मदनेनाभिवर्तेत यदि नाऽपहृता भवेत् ॥ 42 ॥
पश्य लक्ष्मण पुष्पाणि निष्फलानि भवन्ति मे ।
पुष्पभारसमृद्धानां वनानां शिशिरात्यये ॥ 43 ॥
रुचिराण्यपि पुष्पाणि पादपानामतिश्रिया ।
निष्फलानि महीं यान्ति समं मधुकरोत्करैः ॥ 44 ॥
नदन्ति कामं शकुना मुदितास्सङ्घशः कलम् ।
आह्वयन्त इवान्योन्यं कामोन्मादकरा मम ॥ 45 ॥
वसन्तो यदि तत्रापि यत्र मे वसति प्रिया ।
नूनं परवशा सीता सापि शोचत्यहं यथा ॥ 46 ॥
नूनं न तु वसन्तोऽतं देशं स्पृशति यत्र सा ।
कथं ह्यसितपद्माक्षी वर्तयेत्सा मया विना ॥ 47 ॥
अथवा वर्तते तत्र वसन्तो यत्र मे प्रिया ।
किं करिष्यति सुश्रोणी सा तु निर्भर्त्सिता परैः ॥ 48 ॥
श्यामा पद्मपलाशाक्षी मृदुपूर्वाभिभाषिणी ।
नूनं वसन्तमासाद्य परित्यक्ष्यति जीवितम् ॥ 49 ॥
दृढं हि हृदये बुद्धिर्मम सम्परिवर्तते ।
नालं वर्तयितुं सीता साध्वी मद्विरहं गता ॥ 50 ॥
मयि भावस्तु वैदेह्यास्तत्त्वतो विनिवेशितः ।
ममापि भावस्सीतायां सर्वथा विनिवेशितः ॥ 51 ॥
एष पुष्पवहो वायुस्सुखस्पर्शो हिमावहः ।
तां विचिन्तयतः कान्तां पावकप्रतिमो मम ॥ 52 ॥
सदा सुखमहं मन्ये यं पुरा सह सीतया ।
मारुतस्स विना सीतां शोकं वर्धयते मम ॥ 53 ॥
तां विना विहङ्गो यः पक्षी प्रणदितस्तदा ।
वायसः पादपगतः प्रहृष्टमभिनर्दति ॥ 54 ॥
एष वै तत्र वैदेह्या विहगः प्रतिहारकः ।
पक्षी मां तु विशालाक्ष्यास्समीपमुपनेष्यति ॥ 55 ॥
शृणु लक्ष्मण सन्नादं वने मद्विवर्धनम् ।
पुष्पिताग्रेषु वृक्षेषु द्विजानामुपकूजताम् ॥ 56 ॥
विक्षिप्तां पवनेनैतामसौ तिलकमञ्जरीम् ।
षट्पदस्सहसाऽभ्येति मदोद्धूतामिव प्रियाम् ॥ 57 ॥
कामिनामयमत्यन्तमशोकश्शोकवर्धनः ।
स्तबकैः पवनोत्क्षिप्तैस्तर्जयन्निव मां स्थितः ॥ 58 ॥
अमी लक्ष्मण दृश्यन्ते चूताः कुसुमशालिनः ।
विभ्रमोत्सिक्तमनसः साङ्गरागा नरा इव ॥ 59 ॥
सौमित्रे पश्य पम्पायाश्चित्रासु वनराजिषु ।
किन्नरा नरशार्दूल विचरन्ति ततस्ततः ॥ 60 ॥
इमानि शुभगन्धीनि पश्य लक्ष्मण सर्वशः ।
नलिनानि प्रकाशन्ते जले तरुणसूर्यवत् ॥ 61 ॥
एषा प्रसन्नसलिला पद्मनीलोत्पलायुता ।
हंसकारण्डवाकीर्णा पम्पा सौगन्धिकान्विता ॥ 62 ॥
जले तरुणसूर्याभैष्षट्पदाहतकेसरैः ।
पङ्कजैश्शोभते पम्पा समन्तादभिसंवृता ॥ 63 ॥
चक्रवाकयुता नित्यं चित्रप्रस्तवनान्तरा ।
मातङ्गमृगयूथैश्च शोभते सलिलार्थिभिः ॥ 64 ॥
पवनाहतवेगाभिरूर्मिभिर्विमलेऽम्भसि ।
पङ्कजानि विराजन्ते ताड्यमानानि लक्ष्मण ॥ 65 ॥
पद्मपत्रविशालाक्षीं सततं पङ्कजप्रियाम् ।
अपश्यतो मे वैदेहीं जीवितं नाभिरोचते ॥ 66 ॥
अहो कामस्य वामत्वं यो गतामपि दुर्लभाम् ।
स्मारयिष्यति कल्याणीं कल्याणतरवादिनीम् ॥ 67 ॥
शक्यो धारयितुं कामो भवेदभ्यागतो मया ।
यदि भूयो वसन्तो मां न हन्यात्पुष्पितद्रुमः ॥ 68 ॥
यानि स्म रमणीयानि तया सह भवन्ति मे ।
तान्येवारमणीयानि जायन्ते मे तया विना ॥ 69 ॥
पद्मकोशपलाशानि द्रष्टुं दृष्टिर्हि मन्यते ।
सीताया नेत्रकोशाभ्यां सदृशानीति लक्ष्मण ॥ 70 ॥
पद्मकेसरसंसृष्टो वृक्षान्तरविनिस्सृतः ।
निश्श्वास इव सीताया वाति वायुर्मनोहरः ॥ 71 ॥
सौमित्रे पश्य पम्पाया दक्षिणे गिरिसानुनि ।
पुष्पितां कर्णिकारस्य यष्टिं परमशोभनाम् ॥ 72 ॥
अधिकं शैलराजोऽयं धातुभिः सुविभूषितः ।
विचित्रं सृजते रेणुं वायुवेगविघट्टितम् ॥ 73 ॥
गिरिप्रस्थास्तु सौमित्रे सर्वतस्सम्प्रपुष्पितैः ।
निष्पत्रैस्सर्वतो रम्यैः प्रदीप्ता इव किंशुकैः ॥ 74 ॥
पम्पातीररुहाश्चेमे संसक्ता मधुगन्धिनः ।
मालतीमल्लिकाषण्डाः करवीराश्च पुष्पिताः ॥ 75 ॥
केतक्यस्सिन्दुवाराश्च वासन्त्यश्च सुपुष्पिताः ।
माधव्यो गन्धपूर्णाश्च कुन्दगुल्माश्च सर्वशः ॥ 76 ॥
चिरिबिल्वा मधूकाश्च वञ्जुला वकुलास्तथा ।
चम्पकास्तिलकाश्चैव नागवृक्षास्सुपुष्पिताः ॥ 77 ॥
नीपाश्च वरणाश्चैव खर्जूराश्च सुपुष्पिता ।
पद्मकाश्चैव शोभन्ते नीलाशोकाश्च पुष्पिताः ।
लोध्राश्च गिरिपृष्ठेषु सिंहकेसरपिञ्जराः ॥ 78 ॥
अङ्कोलाश्च कुरण्टाश्च चूर्णकाः पारिभद्रकाः ।
चूताः पाटलयश्चैव कोविदाराश्च पुष्पिताः ॥ 79 ॥
मुचुकुन्दार्जुनाश्चैव दृश्यन्ते गिरिसानुषु ।
केतकोद्दालकाश्चैव शिरीषाः शिंशुपा धवाः ॥ 80 ॥
शाल्मल्यः किंशुकाश्चैव रक्ताः कुरवकास्तथा ॥ 81 ॥
त्रिनिशा नक्तमालाश्च चन्दनास्स्यन्दनास्तथा ।
पुष्पितान्पुष्पिताग्राभिर्लताभिः परिवेष्टितान् ।
द्रुमान्पश्येह सौमित्रे पम्पाया रुचिरान्बहून् ॥ 82 ॥
वातविक्षिप्तविटपान्यथाऽसन्नान्द्रुमानिमान् ।
लतास्समनुवर्तन्ते मत्ता इव वरस्त्रियः ॥ 83 ॥
पादपात्पादपं गच्छन् शैलाच्छैलं वनाद्वनम् ।
वाति नैकरसास्वादस्सम्मोदित इवानिलः ॥ 84 ॥
केचित्पर्याप्तकुसुमाः पादपा मधुगन्धिनः ।
केचिन्मुकुलसंवीताः श्यामवर्णा इवाबभुः ॥ 85 ॥
इदं मृष्टमिदं स्वादु प्रफुल्लमिदमित्यपि ।
रागयुक्तो मधुकरः कुसुमेष्वेव लीयते ॥ 86 ॥
निलीय पुनरुत्पत्य सहसाऽन्यत्र गच्छति ।
मधुलुब्धो मधुकरः पम्पातीरद्रुमेष्वसौ ॥ 87 ॥
इयं कुसुमसङ्घातैरुपस्तीर्णा सुखाकृता ।
स्वयं निपतितैर्भूमिश्शयनप्रस्तरैरिव ॥ 88 ॥
विविधा विविधैः पुष्पैस्तैरेव नगसानुषु ।
विकीर्णै पीतरक्ताहि सौमित्रे प्रस्तराः कृताः ॥ 89 ॥
हिमान्ते पश्य सौमित्रे वृक्षाणां पुष्पसम्भवम् ।
पुष्पमासे हि तरवस्सङ्घर्षादिव पुष्पिताः ॥ 90 ॥
आह्वयन्त इवान्योन्यं नगाष्षट्पदनादिताः ।
कुसुमोत्तंसविटपाश्शोभन्ते बहु लक्ष्मण ॥ 91 ॥
एष कारण्डवः पक्षी विगाह्य सलिलं शुभम् ।
रमते कान्तया सार्धं काममुद्दीपयन्मम ॥ 92 ॥
मन्दाकिन्यास्तु यदिदं रूपमेवं मनोहरम् ।
स्थाने जगति विख्याता गुणास्तस्या मनोरमाः ॥ 93 ॥
यदि दृश्येत सा साध्वी यदि चेह वसेमहि ।
स्पृहयेयं न शक्राय नायोध्यायै रघूत्तम ॥ 94 ॥
नह्येवं रमणीयेषु शाद्वलेषु तया सह ।
रमतो मे भवेच्चिन्ता न स्पृहाऽन्येषु वा भवेत् ॥ 95 ॥
अमी हि विविधैः पुष्पैस्तरवो रुचिरच्छदाः ।
काननेऽऽस्मिन्विना कान्तां चिन्तामुत्पादयन्ति मे ॥ 96 ॥
पश्य शीतजलां चेमां सौमित्रे पुष्करायुताम् ।
चक्रवाकानुचरितां कारण्डव निषेविताम् ॥ 97 ॥
प्लवैः क्रौञ्चैश्च सम्पूर्णां महामृगनिषेविताम् ।
अधिकं शोभते पम्पा विकूजद्भिःर्विहङ्गमैः ॥ 98 ॥
दीपयन्तीव मे कामं विविधा मुदिता द्विजाः ।
श्यामां चन्द्रमुखीं स्मृत्वा प्रियां पद्मनिभेक्षणाम् ॥ 99 ॥
पश्य सानुषु चित्रेषु मृगीभिस्सहितान्मृगान् ।
मां पुनर्मृगशाबाक्ष्या वैदेह्या विरहीकृतम् ॥ 100 ॥
व्यथयन्तीव मे चित्तं सञ्चरन्तस्ततस्ततः ।
अस्मिन्सानुनि रम्ये हि मत्तद्विजगणायुते ।
पश्येयं यदि तां कान्तां ततस्स्वस्ति भवेन्मम ॥ 101 ॥
जीवेयं खलु सौमित्रे मया सह सुमध्यमा ।
सेवते यदि वैदेही पम्पायाः पवनं सुखम् ॥ 102 ॥
पद्मसौगन्धिकवहं शिवं शोकविनाशनम् ।
धन्या लक्ष्मण सेवन्ते पम्पोपवनमारुतम् ॥ 103 ॥
श्यामा पद्मपलाशाक्षी प्रिया विरहिता मया ।
कथं धारयति प्राणान्विवशा जनकात्मजा ॥ 104 ॥
किन्नु वक्ष्यामि राजानं धर्मज्ञं सत्यवादिनम् ।
सीताया जनकं पृष्टः कुशलं जनसंसदि ॥ 105 ॥
या मामनुगता मन्दं पित्रा प्रव्राजितं वनम् ।
सीता सत्पथमास्थाय क्व नु सा वर्तते प्रिया ॥ 106 ॥
तया विहीनः कृपणः कथं लक्ष्मण धारये ।
या मामनुगता राज्याद्भ्रष्टं विगतचेतसम् ॥ 107 ॥
तच्चार्वञ्चितपद्माक्षं सुगन्धि शुभमव्रणम् ।
अपश्यतो मुखं तस्यास्सीदतीव मनो मम ॥ 108 ॥
स्मितहास्यान्तरयुतं गुणवन्मधुरं हितम् ।
वैदेह्या वाक्यमतुलं कदा श्रोष्यामि लक्ष्मण ॥ 109 ॥
प्राप्य दुखं वने श्यामा मां मन्मथविकर्शितम् ।
नष्टदुःखेव हृष्टेव साध्वी साध्वभ्यभाषत ॥ 110 ॥
किं नु वक्ष्यामि कौसल्यामयोध्यायां नृपात्मज ।
क्व सा स्नुषेति पृच्छन्तीं कथं चापि तु मनस्विनीम् ॥ 111 ॥
गच्छ लक्ष्मण पश्य त्वं भरतं भ्रातृवत्सलम् ।
न ह्यहं जीवितु शक्तस्तामृते जनकात्मजाम् ॥ 112 ॥
इति रामं महात्मानं विलपन्तमनाथवत् ।
उवाच लक्ष्मणो भ्राता वचनं युक्तमव्ययम् ॥ 113 ॥
संस्तम्भ राम भद्रं ते मा शुचः पुरुषोत्तम ।
नेदृशानां मतिर्मन्दा भवत्यकलुषात्मनाम् ॥ 114 ॥
स्मृत्वा वियोगजं दुःखं त्यज स्नेहं प्रिये जने ।
अतिस्नेहपरिष्वङ्गाद्वर्तिरार्द्रापि दह्यते ॥ 115 ॥
यदि गच्छति पातालं ततोऽभ्यधिकमेव वा ।
सर्वथा रावणस्तावन्न भविष्यति राघव ॥ 116 ॥
प्रवृत्तिर्लभ्यतां तावत्तस्य पापस्य रक्षसः ।
ततो हास्यति वा सीतां निधनं वा गमिष्यति ॥ 117 ॥
यदि यातिदितेर्गर्भं रावणस्सह सीतया ।
तत्राप्येनं हनिष्यामि न चेद्दास्यति मैथिलीम् ॥ 118 ॥
स्वास्थ्यं भद्रं भजस्वार्य त्यज्यतां कृपणा मतिः ।
अर्थो हि नष्टकार्यार्थैर्नायत्नेनाधिगम्यते ॥ 119 ॥
उत्साहो बलवानार्य नास्त्युत्साहात्परं बलम् ।
सोत्साहस्यास्ति लोकेऽस्मिन् न किञ्चिदपि दुर्लभम् ॥ 120 ॥
उत्साहवन्तः पुरुषा नावसीदन्ति कर्मसु ।
उत्साहमात्रमाश्रित्य सीतां प्रतिलभेमहि ॥ 121 ॥
त्यज्यतां कामवृत्तत्वं शोकं सन्न्यस्य पृष्ठतः ।
महात्मानं कृतात्मानमात्मानं नावबुध्यसे ॥ 122 ॥
एवं सम्बोधितस्तत्र शोकोपहतचेतनः ।
त्यज्य शोकञ्च मोहञ्च ततो धैर्यमुपागमत् ॥ 123 ॥
सोऽभ्यतिक्रामदव्यग्रस्तामचिन्त्यपराक्रमः ।
रामः पम्पां सुरुचिरां रम्यपारिप्लवद्रुमाम् ॥ 124 ॥
निरीक्षमाणस्सहसा महात्मा सर्वं वनं निर्झरकन्दराश्च ।
उद्विग्नचेतास्सह लक्ष्मणेन विचार्य दुःखोपहतः प्रतस्थे ॥ 125 ॥
तं मत्तमातङ्गविलासगामी गच्छन्तमव्यग्रमना महात्मा ।
स लक्ष्मणो राघवमप्रमत्तो ररक्ष धर्मेण बलेन चैव ॥ 126 ॥
तावृष्यमूकस्य समीपचारी चरन्ददर्शाद्भुतदर्शनीयौ ।
शाखामृगाणामधिपस्तरस्वी वितत्रसे नैव चिचेष्ट किञ्चित् ॥ 127 ॥
स तौ महात्मा गजमन्दगामी शाखामृगस्तत्र चरञ्चरन्तौ ।
दृष्ट्वा विषादं परमं जगाम चिन्तापरीतो भयभारमग्नः ॥ 128 ॥
तमाश्रमं पुण्यसुखं शरण्यं सदैव शाखामृगसेवितान्तम् ।
त्रस्ताश्च दृष्ट्वा हरयोऽभिजग्मुर्महौजसौ राघवलक्ष्मणौ तौ ॥ 129 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये किष्किन्धाकाण्डे प्रथमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe kiṣkindhākāṇḍam |
atha prathamassargaḥ |
sa tāṃ puṣkariṇīṃ gatvā padmotpalajhaṣākulām |
rāmassaumitri sahito vilalāpākulendriyaḥ || 1 ||
tasya dṛṣṭvaiva tāṃ harṣādindriyāṇi cakampire |
sa kāmavaśamāpannassaumitrimidamabravīt || 2 ||
saumitre śobhate pampā vaidūryavimalodakā |
phullapadmotpalavatī śobhitā vividhairdrumaiḥ || 3 ||
saumitre paśya pampāyāḥ kānanaṃ śubhadarśanam |
yatra rājanti śailā vā drumāssaśikharā iva || 4 ||
māṃ tu śokābhisantaptaṃ mādhavaḥ pīḍayanti vai |
bharatasya ca duḥkhena vaidehyā haraṇena ca || 5 ||
śokārtasyāpi me pampā śobhate citrakānanā |
vyavakīrṇā bahuvidhaiḥ puṣpaiśśītodakā śivā || 6 ||
nalinairapi sañchannā hyatyarthaśubhadarśanā |
sarpavyālānucaritā mṛgadvijasamākulā || 7 ||
adhikaṃ pravibhātyetannīlapītaṃ tu śādvalam |
drumāṇāṃ vividhaiḥ puṣpaiḥ paristomairivārpitam || 8 ||
puṣpabhārasamṛddhāni śikharāṇi samantataḥ |
latābhiḥ puṣpitāgrābhirupagūḍhāni sarvaśaḥ || 9 ||
sukhānilo'yaṃ saumitre kālaḥ pracuramanmathaḥ |
gandhavānsurabhirmāso jātapuṣpaphaladrumaḥ || 10 ||
paśya rūpāṇi saumitre vanānāṃ puṣpaśālinām |
sṛjatāṃ puṣpavarṣāṇi toyaṃ toyamucāmiva || 11 ||
prastareṣu ca ramyeṣu vividhāḥ kānanadrumāḥ |
vāyuvegapracalitāḥ puṣpairavakiranti gām || 12 ||
patitaiḥ patamānaiśca pādapasthaiśca mārutaḥ |
kusumaiḥ paśya saumitre krīḍanniva samantataḥ || 13 ||
vikṣipanvividhāśśākhā nagānāṃ kusumotkacāḥ |
mārutaścalitasthānaiṣṣaṭpadairanugīyate || 14 ||
mattakokilasannādairnartayanniva pādapān |
śailakandaraniṣkrāntaḥ pragīta iva cānilaḥ || 15 ||
tena vikṣipatā'tyarthaṃ pavanena samantataḥ |
amī saṃsaktaśākhāgrā grathitā iva pādapāḥ || 16 ||
sa eṣa sukhasaṃsparśo vāti candanaśītalaḥ |
gandhamabhyavahanpuṇyaṃ śramāpanayano'nilaḥ || 17 ||
amī pavanavikṣiptā vinadantīva pādapāḥ |
ṣaṭpadairanukūjanto vaneṣu madhugandhiṣu || 18 ||
giriprastheṣu ramyeṣu puṣpavadbhirmanoramaiḥ |
saṃsaktaśikharāśśailā virājante mahādrumaiḥ || 19 ||
puṣpasañchannaśikharā mārutotkṣepacañcalāḥ |
amī madhukarottaṃsāḥ pragītā iva pādapāḥ || 20 ||
supuṣpitāṃstu paśyemānkarṇikārāntsamantataḥ |
hāṭakapratisañchannānnarānpītāmbarāniva || 21 ||
ayaṃ vasantassaumitre nānāvihaganāditaḥ |
sītayā viprahīnasya śokasandīpano mama || 22 ||
māṃ hi śokasamākrāntaṃ santāpayati manmathaḥ |
hṛṣṭaḥ pravadamānaśca mamāhvayati kokilaḥ || 23 ||
eṣa dātyūhako hṛṣṭo ramye māṃ vananirjhare |
praṇadanmanmathāviṣṭaṃ śocayiṣyati lakṣmaṇa || 24 ||
śrutvaitasya purā śabdamāśramasthā mama priyā |
māmāhūya pramuditāḥ paramaṃ pratyanandata || 25 ||
evaṃ vicitrāḥ patagā nānārāvavirāviṇaḥ |
vṛkṣagulmalatāḥ paśya sampatanti samantataḥ || 26 ||
vimiśrā vihagāḥ pumbhirātmavyūhābhinanditāḥ |
bhṛṅgarājapramuditāssaumitre madhurasvanāḥ || 27 ||
dātyūharativikrandaiḥ puṃskokilarutairapi |
svananti pādapāśceme mamānaṅgapradīpanāḥ || 28 ||
aśokastabakāṅgāraṣṣaṭpadasvananiḥsvanaḥ |
māṃ hi pallavatāmrārcirvasantāgniḥ pradhakṣyati || 29 ||
na hi tāṃ sūkṣmapakṣmākṣīṃ sukeśīṃ mṛdubhāṣiṇīm |
apaśyato me saumitre jīvite'sti prayojanam || 30 ||
ayaṃ hi dayitastasyāḥ kālo rucirakānanaḥ |
kokilākulasīmānto dayitāyā mamānagha || 31 ||
manmathā'yāsasambhūto vasantaguṇavardhitaḥ |
ayaṃ māṃ dhakṣyati kṣipraṃ śokāgnirnacirādiva || 32 ||
apaśyatastāṃ dayitāṃ paśyato ruciradrumān |
mamāyamātmaprabhavo bhūyastvamupayāsyati || 33 ||
adṛśyamānā vaidehī śokaṃ vardhayate mama |
dṛśyamāno vasantaśca svedasaṃsargadūṣakaḥ || 34 ||
māṃ hyadya mṛgaśābākṣī cintāśokabalātkṛtam |
santāpayati saumitre krūraścaitravanānilaḥ || 35 ||
amī mayūrāśśobhante pranṛtyantastatastataḥ |
svaiḥ pakṣaiḥ pavanoddhūtairgavākṣaiḥ sphāṭikairiva || 36 ||
śikhinībhiḥ parivṛtāste ete madamūrchitāḥ |
manmathābhiparītasya mama manmathavardhanāḥ || 37 ||
paśya lakṣmaṇa nṛtyantaṃ mayūramupanṛtyati |
śikhinī manmathārtaiṣā bhartāraṃ girisānuni || 38 ||
tāmeva manmathāviṣṭo mayūro'pyupadhāvati |
vitatya rucirau pakṣau rutairupahasanniva || 39 ||
mayūrasya vane nūnaṃ rakṣasā na hṛtā priyā |
tasmānnṛtyati ramyeṣu vaneṣu saha kāntayā || 40 ||
mama tvayaṃ vinā vāsaḥ puṣpamāse sudussahaḥ |
paśya lakṣmaṇa saṃrāgaḥ tiryagyonigateṣvapi |
yadeṣā śikhinī kāmādbhartāraṃ ramate'ntike || 41 ||
māmapyevaṃ viśālākṣī jānakī jātasambhramā |
madanenābhivarteta yadi nā'pahṛtā bhavet || 42 ||
paśya lakṣmaṇa puṣpāṇi niṣphalāni bhavanti me |
puṣpabhārasamṛddhānāṃ vanānāṃ śiśirātyaye || 43 ||
rucirāṇyapi puṣpāṇi pādapānāmatiśriyā |
niṣphalāni mahīṃ yānti samaṃ madhukarotkaraiḥ || 44 ||
nadanti kāmaṃ śakunā muditāssaṅghaśaḥ kalam |
āhvayanta ivānyonyaṃ kāmonmādakarā mama || 45 ||
vasanto yadi tatrāpi yatra me vasati priyā |
nūnaṃ paravaśā sītā sāpi śocatyahaṃ yathā || 46 ||
nūnaṃ na tu vasanto'taṃ deśaṃ spṛśati yatra sā |
kathaṃ hyasitapadmākṣī vartayetsā mayā vinā || 47 ||
athavā vartate tatra vasanto yatra me priyā |
kiṃ kariṣyati suśroṇī sā tu nirbhartsitā paraiḥ || 48 ||
śyāmā padmapalāśākṣī mṛdupūrvābhibhāṣiṇī |
nūnaṃ vasantamāsādya parityakṣyati jīvitam || 49 ||
dṛḍhaṃ hi hṛdaye buddhirmama samparivartate |
nālaṃ vartayituṃ sītā sādhvī madvirahaṃ gatā || 50 ||
mayi bhāvastu vaidehyāstattvato viniveśitaḥ |
mamāpi bhāvassītāyāṃ sarvathā viniveśitaḥ || 51 ||
eṣa puṣpavaho vāyussukhasparśo himāvahaḥ |
tāṃ vicintayataḥ kāntāṃ pāvakapratimo mama || 52 ||
sadā sukhamahaṃ manye yaṃ purā saha sītayā |
mārutassa vinā sītāṃ śokaṃ vardhayate mama || 53 ||
tāṃ vinā vihaṅgo yaḥ pakṣī praṇaditastadā |
vāyasaḥ pādapagataḥ prahṛṣṭamabhinardati || 54 ||
eṣa vai tatra vaidehyā vihagaḥ pratihārakaḥ |
pakṣī māṃ tu viśālākṣyāssamīpamupaneṣyati || 55 ||
śṛṇu lakṣmaṇa sannādaṃ vane madvivardhanam |
puṣpitāgreṣu vṛkṣeṣu dvijānāmupakūjatām || 56 ||
vikṣiptāṃ pavanenaitāmasau tilakamañjarīm |
ṣaṭpadassahasā'bhyeti madoddhūtāmiva priyām || 57 ||
kāmināmayamatyantamaśokaśśokavardhanaḥ |
stabakaiḥ pavanotkṣiptaistarjayanniva māṃ sthitaḥ || 58 ||
amī lakṣmaṇa dṛśyante cūtāḥ kusumaśālinaḥ |
vibhramotsiktamanasaḥ sāṅgarāgā narā iva || 59 ||
saumitre paśya pampāyāścitrāsu vanarājiṣu |
kinnarā naraśārdūla vicaranti tatastataḥ || 60 ||
imāni śubhagandhīni paśya lakṣmaṇa sarvaśaḥ |
nalināni prakāśante jale taruṇasūryavat || 61 ||
eṣā prasannasalilā padmanīlotpalāyutā |
haṃsakāraṇḍavākīrṇā pampā saugandhikānvitā || 62 ||
jale taruṇasūryābhaiṣṣaṭpadāhatakesaraiḥ |
paṅkajaiśśobhate pampā samantādabhisaṃvṛtā || 63 ||
cakravākayutā nityaṃ citraprastavanāntarā |
mātaṅgamṛgayūthaiśca śobhate salilārthibhiḥ || 64 ||
pavanāhatavegābhirūrmibhirvimale'mbhasi |
paṅkajāni virājante tāḍyamānāni lakṣmaṇa || 65 ||
padmapatraviśālākṣīṃ satataṃ paṅkajapriyām |
apaśyato me vaidehīṃ jīvitaṃ nābhirocate || 66 ||
aho kāmasya vāmatvaṃ yo gatāmapi durlabhām |
smārayiṣyati kalyāṇīṃ kalyāṇataravādinīm || 67 ||
śakyo dhārayituṃ kāmo bhavedabhyāgato mayā |
yadi bhūyo vasanto māṃ na hanyātpuṣpitadrumaḥ || 68 ||
yāni sma ramaṇīyāni tayā saha bhavanti me |
tānyevāramaṇīyāni jāyante me tayā vinā || 69 ||
padmakośapalāśāni draṣṭuṃ dṛṣṭirhi manyate |
sītāyā netrakośābhyāṃ sadṛśānīti lakṣmaṇa || 70 ||
padmakesarasaṃsṛṣṭo vṛkṣāntaravinissṛtaḥ |
niśśvāsa iva sītāyā vāti vāyurmanoharaḥ || 71 ||
saumitre paśya pampāyā dakṣiṇe girisānuni |
puṣpitāṃ karṇikārasya yaṣṭiṃ paramaśobhanām || 72 ||
adhikaṃ śailarājo'yaṃ dhātubhiḥ suvibhūṣitaḥ |
vicitraṃ sṛjate reṇuṃ vāyuvegavighaṭṭitam || 73 ||
giriprasthāstu saumitre sarvatassamprapuṣpitaiḥ |
niṣpatraissarvato ramyaiḥ pradīptā iva kiṃśukaiḥ || 74 ||
pampātīraruhāśceme saṃsaktā madhugandhinaḥ |
mālatīmallikāṣaṇḍāḥ karavīrāśca puṣpitāḥ || 75 ||
ketakyassinduvārāśca vāsantyaśca supuṣpitāḥ |
mādhavyo gandhapūrṇāśca kundagulmāśca sarvaśaḥ || 76 ||
ciribilvā madhūkāśca vañjulā vakulāstathā |
campakāstilakāścaiva nāgavṛkṣāssupuṣpitāḥ || 77 ||
nīpāśca varaṇāścaiva kharjūrāśca supuṣpitā |
padmakāścaiva śobhante nīlāśokāśca puṣpitāḥ |
lodhrāśca giripṛṣṭheṣu siṃhakesarapiñjarāḥ || 78 ||
aṅkolāśca kuraṇṭāśca cūrṇakāḥ pāribhadrakāḥ |
cūtāḥ pāṭalayaścaiva kovidārāśca puṣpitāḥ || 79 ||
mucukundārjunāścaiva dṛśyante girisānuṣu |
ketakoddālakāścaiva śirīṣāḥ śiṃśupā dhavāḥ || 80 ||
śālmalyaḥ kiṃśukāścaiva raktāḥ kuravakāstathā || 81 ||
triniśā naktamālāśca candanāssyandanāstathā |
puṣpitānpuṣpitāgrābhirlatābhiḥ pariveṣṭitān |
drumānpaśyeha saumitre pampāyā rucirānbahūn || 82 ||
vātavikṣiptaviṭapānyathā'sannāndrumānimān |
latāssamanuvartante mattā iva varastriyaḥ || 83 ||
pādapātpādapaṃ gacchan śailācchailaṃ vanādvanam |
vāti naikarasāsvādassammodita ivānilaḥ || 84 ||
kecitparyāptakusumāḥ pādapā madhugandhinaḥ |
kecinmukulasaṃvītāḥ śyāmavarṇā ivābabhuḥ || 85 ||
idaṃ mṛṣṭamidaṃ svādu praphullamidamityapi |
rāgayukto madhukaraḥ kusumeṣveva līyate || 86 ||
nilīya punarutpatya sahasā'nyatra gacchati |
madhulubdho madhukaraḥ pampātīradrumeṣvasau || 87 ||
iyaṃ kusumasaṅghātairupastīrṇā sukhākṛtā |
svayaṃ nipatitairbhūmiśśayanaprastarairiva || 88 ||
vividhā vividhaiḥ puṣpaistaireva nagasānuṣu |
vikīrṇai pītaraktāhi saumitre prastarāḥ kṛtāḥ || 89 ||
himānte paśya saumitre vṛkṣāṇāṃ puṣpasambhavam |
puṣpamāse hi taravassaṅgharṣādiva puṣpitāḥ || 90 ||
āhvayanta ivānyonyaṃ nagāṣṣaṭpadanāditāḥ |
kusumottaṃsaviṭapāśśobhante bahu lakṣmaṇa || 91 ||
eṣa kāraṇḍavaḥ pakṣī vigāhya salilaṃ śubham |
ramate kāntayā sārdhaṃ kāmamuddīpayanmama || 92 ||
mandākinyāstu yadidaṃ rūpamevaṃ manoharam |
sthāne jagati vikhyātā guṇāstasyā manoramāḥ || 93 ||
yadi dṛśyeta sā sādhvī yadi ceha vasemahi |
spṛhayeyaṃ na śakrāya nāyodhyāyai raghūttama || 94 ||
nahyevaṃ ramaṇīyeṣu śādvaleṣu tayā saha |
ramato me bhaveccintā na spṛhā'nyeṣu vā bhavet || 95 ||
amī hi vividhaiḥ puṣpaistaravo ruciracchadāḥ |
kānane''sminvinā kāntāṃ cintāmutpādayanti me || 96 ||
paśya śītajalāṃ cemāṃ saumitre puṣkarāyutām |
cakravākānucaritāṃ kāraṇḍava niṣevitām || 97 ||
plavaiḥ krauñcaiśca sampūrṇāṃ mahāmṛganiṣevitām |
adhikaṃ śobhate pampā vikūjadbhiḥrvihaṅgamaiḥ || 98 ||
dīpayantīva me kāmaṃ vividhā muditā dvijāḥ |
śyāmāṃ candramukhīṃ smṛtvā priyāṃ padmanibhekṣaṇām || 99 ||
paśya sānuṣu citreṣu mṛgībhissahitānmṛgān |
māṃ punarmṛgaśābākṣyā vaidehyā virahīkṛtam || 100 ||
vyathayantīva me cittaṃ sañcarantastatastataḥ |
asminsānuni ramye hi mattadvijagaṇāyute |
paśyeyaṃ yadi tāṃ kāntāṃ tatassvasti bhavenmama || 101 ||
jīveyaṃ khalu saumitre mayā saha sumadhyamā |
sevate yadi vaidehī pampāyāḥ pavanaṃ sukham || 102 ||
padmasaugandhikavahaṃ śivaṃ śokavināśanam |
dhanyā lakṣmaṇa sevante pampopavanamārutam || 103 ||
śyāmā padmapalāśākṣī priyā virahitā mayā |
kathaṃ dhārayati prāṇānvivaśā janakātmajā || 104 ||
kinnu vakṣyāmi rājānaṃ dharmajñaṃ satyavādinam |
sītāyā janakaṃ pṛṣṭaḥ kuśalaṃ janasaṃsadi || 105 ||
yā māmanugatā mandaṃ pitrā pravrājitaṃ vanam |
sītā satpathamāsthāya kva nu sā vartate priyā || 106 ||
tayā vihīnaḥ kṛpaṇaḥ kathaṃ lakṣmaṇa dhāraye |
yā māmanugatā rājyādbhraṣṭaṃ vigatacetasam || 107 ||
taccārvañcitapadmākṣaṃ sugandhi śubhamavraṇam |
apaśyato mukhaṃ tasyāssīdatīva mano mama || 108 ||
smitahāsyāntarayutaṃ guṇavanmadhuraṃ hitam |
vaidehyā vākyamatulaṃ kadā śroṣyāmi lakṣmaṇa || 109 ||
prāpya dukhaṃ vane śyāmā māṃ manmathavikarśitam |
naṣṭaduḥkheva hṛṣṭeva sādhvī sādhvabhyabhāṣata || 110 ||
kiṃ nu vakṣyāmi kausalyāmayodhyāyāṃ nṛpātmaja |
kva sā snuṣeti pṛcchantīṃ kathaṃ cāpi tu manasvinīm || 111 ||
gaccha lakṣmaṇa paśya tvaṃ bharataṃ bhrātṛvatsalam |
na hyahaṃ jīvitu śaktastāmṛte janakātmajām || 112 ||
iti rāmaṃ mahātmānaṃ vilapantamanāthavat |
uvāca lakṣmaṇo bhrātā vacanaṃ yuktamavyayam || 113 ||
saṃstambha rāma bhadraṃ te mā śucaḥ puruṣottama |
nedṛśānāṃ matirmandā bhavatyakaluṣātmanām || 114 ||
smṛtvā viyogajaṃ duḥkhaṃ tyaja snehaṃ priye jane |
atisnehapariṣvaṅgādvartirārdrāpi dahyate || 115 ||
yadi gacchati pātālaṃ tato'bhyadhikameva vā |
sarvathā rāvaṇastāvanna bhaviṣyati rāghava || 116 ||
pravṛttirlabhyatāṃ tāvattasya pāpasya rakṣasaḥ |
tato hāsyati vā sītāṃ nidhanaṃ vā gamiṣyati || 117 ||
yadi yātiditergarbhaṃ rāvaṇassaha sītayā |
tatrāpyenaṃ haniṣyāmi na ceddāsyati maithilīm || 118 ||
svāsthyaṃ bhadraṃ bhajasvārya tyajyatāṃ kṛpaṇā matiḥ |
artho hi naṣṭakāryārthairnāyatnenādhigamyate || 119 ||
utsāho balavānārya nāstyutsāhātparaṃ balam |
sotsāhasyāsti loke'smin na kiñcidapi durlabham || 120 ||
utsāhavantaḥ puruṣā nāvasīdanti karmasu |
utsāhamātramāśritya sītāṃ pratilabhemahi || 121 ||
tyajyatāṃ kāmavṛttatvaṃ śokaṃ sannyasya pṛṣṭhataḥ |
mahātmānaṃ kṛtātmānamātmānaṃ nāvabudhyase || 122 ||
evaṃ sambodhitastatra śokopahatacetanaḥ |
tyajya śokañca mohañca tato dhairyamupāgamat || 123 ||
so'bhyatikrāmadavyagrastāmacintyaparākramaḥ |
rāmaḥ pampāṃ surucirāṃ ramyapāriplavadrumām || 124 ||
nirīkṣamāṇassahasā mahātmā sarvaṃ vanaṃ nirjharakandarāśca |
udvignacetāssaha lakṣmaṇena vicārya duḥkhopahataḥ pratasthe || 125 ||
taṃ mattamātaṅgavilāsagāmī gacchantamavyagramanā mahātmā |
sa lakṣmaṇo rāghavamapramatto rarakṣa dharmeṇa balena caiva || 126 ||
tāvṛṣyamūkasya samīpacārī carandadarśādbhutadarśanīyau |
śākhāmṛgāṇāmadhipastarasvī vitatrase naiva ciceṣṭa kiñcit || 127 ||
sa tau mahātmā gajamandagāmī śākhāmṛgastatra carañcarantau |
dṛṣṭvā viṣādaṃ paramaṃ jagāma cintāparīto bhayabhāramagnaḥ || 128 ||
tamāśramaṃ puṇyasukhaṃ śaraṇyaṃ sadaiva śākhāmṛgasevitāntam |
trastāśca dṛṣṭvā harayo'bhijagmurmahaujasau rāghavalakṣmaṇau tau || 129 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye kiṣkindhākāṇḍe prathamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in