ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே கிஷ்கிந்தாகாண்டம் ।
அத ஷட்ஷஷ்டிதமஸ்ஸர்கஃ ।
அநேகஶதஸாஹஸ்ரீம் விஷண்ணாம் ஹரிவாஹிநீம் ।
ஜாம்பவாந்ஸமுதீக்ஷ்யைவம் ஹநூமந்தமதாப்ரவீத் ॥ 1 ॥
வீர வாநரலோகஸ்ய ஸர்வஶாஸ்த்ரவிதாம் வர ।
தூஷ்ணீமேகாந்தமாஶ்ரித்ய ஹநூமந்கிம் ந ஜல்பஸி ॥ 2 ॥
ஹநூமந்ஹரிராஜஸ்ய ஸுக்ரீவஸ்ய ஸமோ ஹ்யஸி ।
ராமலக்ஷ்மணயோஶ்சாபி தேஜஸா ச பலேந ச ॥ 3 ॥
அரிஷ்டநேமிநஃ புத்ரோ வைநதேயோ மஹாபலஃ ।
கருத்மாநிதி விக்யாத உத்தமஸ்ஸர்வபக்ஷிணாம் ॥ 4 ॥
பஹுஶோ ஹி மயா த்ரு'ஷ்டஃ ஸாகரே ஸ மஹாபலஃ ।
புஜங்காநுத்தரந்பக்ஷீ மஹாவேகோ மஹாயஶாஃ ॥ 5 ॥
பக்ஷயோர்யத்பலம் தஸ்ய தாவத்புஜபலம் தவ ।
விக்ரமஶ்சாபி வேகஶ்ச ந தே தேநாவஹீயதே ॥ 6 ॥
பலம் புத்திஶ்ச தேஜஶ்ச ஸத்த்வம் ச ஹரிபுங்கவ ।
விஶிஷ்டம் ஸர்வபூதேஷு கிமாத்மாநம் ந புத்யஸே ॥ 7 ॥
அப்ஸராப்ஸரஸாம் ஶ்ரேஷ்டா விக்யாதா புஞ்ஜிகஸ்தலா ।
அஞ்ஜநேதி பரிக்யாதா பத்நீ கேஸரிணோ ஹரேஃ ॥ 8 ॥
விக்யாதா த்ரிஷு லோகேஷு ரூபேணாப்ரதிமா புவி ।
அபிஶாபாதபூத்தாத வாநரீ காமரூபிணீ ॥ 9 ॥
துஹிதா வாநரேந்த்ரஸ்ய குஞ்ஜரஸ்ய மஹாத்மநஃ ।
மாநுஷம் விக்ரஹம் க்ரு'த்வா ரூபயௌவநஶாலிநீ ॥ 10 ॥
விசித்ரமால்யாபரணா மஹார்ஹக்ஷௌமவாஸிநீ ।
அசரத்பர்வதஸ்யாக்ரே ப்ராவ்ரு'டம்புதஸந்நிபே ॥ 11 ॥
தஸ்யா வஸ்த்ரம் விஶாலாக்ஷ்யாஃ பீதம் ரக்ததஶம் ஶுபம் ।
ஸ்திதாயாஃ பர்வதஸ்யாக்ரே மாருதோऽபஹரச்சநைஃ ॥ 12 ॥
ஸ ததர்ஶ ததஸ்தஸ்யா வ்ரு'த்தாவூரூ ஸுஸம்ஹதௌ ।
ஸ்தநௌ ச பீநௌ ஸஹிதௌ ஸுஜாதம் சாரு சாநநம் ॥ 13 ॥
தாம் விஶாலாயதஶ்ரோணீம் தநுமத்யாம் யஶஸ்விநீம் ।
த்ரு'ஷ்டவைவ ஶுபஸர்வாங்கீம் பவநஃ காமமோஹிதஃ ॥ 14 ॥
ஸ தாம் புஜாப்யாம் தீர்காப்யாம் பர்யஷ்வஜத மாருதஃ ।
மந்மதாவிஷ்டஸர்வாங்கோ கதாத்மா தாமநிந்திதாம் ॥ 15 ॥
ஸா து தத்ரைவ ஸம்ப்ராந்தா ஸுவ்ரதா வாக்யமப்ரவீத் ।
ஏகபத்நீவ்ரதமிதம் கோ நாஶயிதுமிச்சதி ॥ 16 ॥
அஞ்ஜநாயா வச்ஶுத்வா மாருதஃ ப்ரத்யபாஷத ।
ந த்வாம் ஹிம்ஸாமி ஸுஶ்ரோணி மா பூத்தே ஸுபகே பயம் ॥ 17 ॥
மநஸாऽஸ்மி கதோ யத்த்வாம் பரிஷ்வஜ்ய யஶஸ்விநீம் ।
வீர்யவாந்புத்திஸம்பந்நஃ புத்ரஸ்தவ பவிஷ்யதி ॥ 18 ॥
மஹாஸத்த்வோ மஹாதேஜா மஹாபலபராக்ரமஃ ।
லங்கநே ப்லவநே சைவ பவிஷ்யதி ஹி மத்ஸமஃ ॥ 19 ॥
ஏவமுக்தா ததஸ்துஷ்டா ஜநநீ தே மஹாகபே ।
குஹாயாம் த்வாம் மஹாபாஹோ ப்ரஜஜ்ஞே ப்லவகர்ஷபம் ॥ 20 ॥
அப்யுத்திதம் ததஸ்ஸூர்யம் பாலோ த்ரு'ஷ்ட்வா மஹாவநே ।
பலம் சேதி ஜிக்ரு'க்ஷுஸ்த்வமுத்ப்லுத்யாப்யுத்கதோ திவம் ॥ 21 ॥
ஶதாநி த்ரீணி கத்வாऽத யோஜநாநாம் மஹாகபே ।
தேஜஸா தஸ்ய நிர்தூதோ ந விஷாதம் ததோகதஃ ॥ 22 ॥
தாவதாபபத ஸ்தூர்ணமந்தரிக்ஷம் மஹாகபே ।
க்ஷிப்தமிந்த்ரேண தே வஜ்ரம் கோபாவிஷ்டேந தீமதா ॥ 23 ॥
ததா ஶைலாக்ரஶிகரே வாமோ ஹநுரபஜ்யத ।
ததோ ஹி நாமதேயம் தே ஹநுமாநிதி கீர்த்யதே ॥ 24 ॥
தஸ்த்வாவி நிஹதம் த்ரு'ஷ்ட்வா வாயுர்கந்தவஹஸ்ஸ்வயம் ।
த்ரைலோக்யே ப்ரு'ஶஸங்க்ரு'த்தோ ந வவௌ வை ப்ரபஞ்ஜநஃ ॥ 25 ॥
ஸம்ப்ராந்தாஶ்ச ஸூராஸ்ஸர்வே த்ரைலோக்யே க்ஷுபிதே ஸதி ।
ப்ரஸாதயந்தி ஸங்க்ருத்தம் மாருதம் புவநேஶ்வராஃ ॥ 26 ॥
ப்ரஸாதிதே ச பவநே ப்ரஹ்மா துப்யம் வரம் ததௌ ।
அஶஸ்த்ரவத்யதாம் தாத ஸமரே ஸத்யவிக்ரம ॥ 27 ॥
வஜ்ரஸ்ய ச நிபாதேந விருஜம் த்வாம் ஸமீக்ஷ்ய ச ।
ஸஹஸ்ரநேத்ரஃ ப்ரீதாத்மா ததௌ தே வரமுத்தமம் ॥ 28 ॥
ஸ்வச்சந்ததஶ்ச மரணம் தேபூயாதிதி வை ப்ரபோ ।
ஸ த்வம் கேஸரிணஃ புத்ரஃ க்ஷேத்ரஜோ பீமவிக்ரமஃ ॥ 29 ॥
மாருதஸ்யௌரஸஃ புத்ரஸ்தேஜஸா சாபி தத்ஸமஃ ।
த்வம் ஹி வாயுஸுதோ வத்ஸ ப்லவநே சாபி தத்ஸமஃ ॥ 30 ॥
வயமத்ய கதப்ராணா பவாந்நஸ்த்ராது ஸாம்ப்ரதம் ।
தாக்ஷ்யவிக்ரமஸம்பந்நஃ கபிராஜ இவாபரஃ ॥ 31 ॥
த்ரிவிக்ரமே மயா தாத ஸஶைலவநகாநநா ।
த்ரிஸ்ஸப்தக்ரு'த்வஃ ப்ரு'திவீ பரிக்ராந்தா ப்ரதக்ஷிணம் ॥ 32 ॥
ததா சௌஷதயோऽஸ்மாபிஸ்ஸஞ்சிதா தேவஶாஸநாத் ।
நிஷ்பந்நமம்ரு'தம் யாபிஸ்ததாஸீந்நோ மஹத்பலம் ॥ 33 ॥
ஸ இதாநீமஹம் வ்ரு'த்தஃ பரிஹீநபராக்ரமஃ ।
ஸாம்ப்ரதம் காலமஸ்மாகம் பவாந்ஸர்வகுணாந்விதஃ ॥ 34 ॥
தத்விஜ்ரு'ம்பஸ்வ விக்ராந்தஃ ப்லவதாமுத்தமோ ஹ்யஸி ।
த்வத்வீர்யம் த்ரஷ்டுகாமா ஹி ஸர்வா வாநரவாஹிநீ ॥ 35 ॥
உத்திஷ்ட ஹரிஶார்தூல லங்கயஸ்வ மஹார்ணவம் ।
பரா ஹி ஸர்வபூதாநாம் ஹநுமந்யா கதிஸ்தவ ॥ 36 ॥
விஷண்ணா ஹரயஸ்ஸர்வே ஹநுமந்கிமுபேக்ஷஸே ।
விக்ரமஸ்வ மஹாவேகோ விஷ்ணுஸ்த்ரீந்விக்ரமாநிவ ॥ 37 ॥
ததஸ்து வை ஜாம்பவதா ப்ரசோதிதஃ ப்ரதீதவேகஃ பவநாத்மஜஃ கபிஃ ।
ப்ரஹர்ஷயம்ஸ்தாம் ஹரிவீரவாஹிநீம் சகார ரூபம் மஹதாத்மநஸ்ததா ॥ 38 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே கிஷ்கிந்தாகாண்டே ஷட்ஷஷ்டிதமஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe kiṣkindhākāṇḍam |
atha ṣaṭṣaṣṭitamassargaḥ |
anekaśatasāhasrīṃ viṣaṇṇāṃ harivāhinīm |
jāmbavānsamudīkṣyaivaṃ hanūmantamathābravīt || 1 ||
vīra vānaralokasya sarvaśāstravidāṃ vara |
tūṣṇīmekāntamāśritya hanūmankiṃ na jalpasi || 2 ||
hanūmanharirājasya sugrīvasya samo hyasi |
rāmalakṣmaṇayoścāpi tejasā ca balena ca || 3 ||
ariṣṭaneminaḥ putro vainateyo mahābalaḥ |
garutmāniti vikhyāta uttamassarvapakṣiṇām || 4 ||
bahuśo hi mayā dṛṣṭaḥ sāgare sa mahābalaḥ |
bhujaṅgānuddharanpakṣī mahāvego mahāyaśāḥ || 5 ||
pakṣayoryadbalaṃ tasya tāvadbhujabalaṃ tava |
vikramaścāpi vegaśca na te tenāvahīyate || 6 ||
balaṃ buddhiśca tejaśca sattvaṃ ca haripuṅgava |
viśiṣṭaṃ sarvabhūteṣu kimātmānaṃ na budhyase || 7 ||
apsarāpsarasāṃ śreṣṭhā vikhyātā puñjikasthalā |
añjaneti parikhyātā patnī kesariṇo hareḥ || 8 ||
vikhyātā triṣu lokeṣu rūpeṇāpratimā bhuvi |
abhiśāpādabhūttāta vānarī kāmarūpiṇī || 9 ||
duhitā vānarendrasya kuñjarasya mahātmanaḥ |
mānuṣaṃ vigrahaṃ kṛtvā rūpayauvanaśālinī || 10 ||
vicitramālyābharaṇā mahārhakṣaumavāsinī |
acaratparvatasyāgre prāvṛḍambudasannibhe || 11 ||
tasyā vastraṃ viśālākṣyāḥ pītaṃ raktadaśaṃ śubham |
sthitāyāḥ parvatasyāgre māruto'paharacchanaiḥ || 12 ||
sa dadarśa tatastasyā vṛttāvūrū susaṃhatau |
stanau ca pīnau sahitau sujātaṃ cāru cānanam || 13 ||
tāṃ viśālāyataśroṇīṃ tanumadhyāṃ yaśasvinīm |
dṛṣṭavaiva śubhasarvāṅgīṃ pavanaḥ kāmamohitaḥ || 14 ||
sa tāṃ bhujābhyāṃ dīrghābhyāṃ paryaṣvajata mārutaḥ |
manmathāviṣṭasarvāṅgo gatātmā tāmaninditām || 15 ||
sā tu tatraiva sambhrāntā suvratā vākyamabravīt |
ekapatnīvratamidaṃ ko nāśayitumicchati || 16 ||
añjanāyā vacśutvā mārutaḥ pratyabhāṣata |
na tvāṃ hiṃsāmi suśroṇi mā bhūtte subhage bhayam || 17 ||
manasā'smi gato yattvāṃ pariṣvajya yaśasvinīm |
vīryavānbuddhisampannaḥ putrastava bhaviṣyati || 18 ||
mahāsattvo mahātejā mahābalaparākramaḥ |
laṅghane plavane caiva bhaviṣyati hi matsamaḥ || 19 ||
evamuktā tatastuṣṭā jananī te mahākape |
guhāyāṃ tvāṃ mahābāho prajajñe plavagarṣabham || 20 ||
abhyutthitaṃ tatassūryaṃ bālo dṛṣṭvā mahāvane |
phalaṃ ceti jighṛkṣustvamutplutyābhyudgato divam || 21 ||
śatāni trīṇi gatvā'tha yojanānāṃ mahākape |
tejasā tasya nirdhūto na viṣādaṃ tatogataḥ || 22 ||
tāvadāpapata stūrṇamantarikṣaṃ mahākape |
kṣiptamindreṇa te vajraṃ kopāviṣṭena dhīmatā || 23 ||
tadā śailāgraśikhare vāmo hanurabhajyata |
tato hi nāmadheyaṃ te hanumāniti kīrtyate || 24 ||
tastvāvi nihataṃ dṛṣṭvā vāyurgandhavahassvayam |
trailokye bhṛśasaṅkṛddho na vavau vai prabhañjanaḥ || 25 ||
sambhrāntāśca sūrāssarve trailokye kṣubhite sati |
prasādayanti saṅkruddhaṃ mārutaṃ bhuvaneśvarāḥ || 26 ||
prasādite ca pavane brahmā tubhyaṃ varaṃ dadau |
aśastravadhyatāṃ tāta samare satyavikrama || 27 ||
vajrasya ca nipātena virujaṃ tvāṃ samīkṣya ca |
sahasranetraḥ prītātmā dadau te varamuttamam || 28 ||
svacchandataśca maraṇaṃ tebhūyāditi vai prabho |
sa tvaṃ kesariṇaḥ putraḥ kṣetrajo bhīmavikramaḥ || 29 ||
mārutasyaurasaḥ putrastejasā cāpi tatsamaḥ |
tvaṃ hi vāyusuto vatsa plavane cāpi tatsamaḥ || 30 ||
vayamadya gataprāṇā bhavānnastrātu sāmpratam |
dākṣyavikramasampannaḥ kapirāja ivāparaḥ || 31 ||
trivikrame mayā tāta saśailavanakānanā |
trissaptakṛtvaḥ pṛthivī parikrāntā pradakṣiṇam || 32 ||
tathā cauṣadhayo'smābhissañcitā devaśāsanāt |
niṣpannamamṛtaṃ yābhistadāsīnno mahadbalam || 33 ||
sa idānīmahaṃ vṛddhaḥ parihīnaparākramaḥ |
sāmprataṃ kālamasmākaṃ bhavānsarvaguṇānvitaḥ || 34 ||
tadvijṛmbhasva vikrāntaḥ plavatāmuttamo hyasi |
tvadvīryaṃ draṣṭukāmā hi sarvā vānaravāhinī || 35 ||
uttiṣṭha hariśārdūla laṅghayasva mahārṇavam |
parā hi sarvabhūtānāṃ hanumanyā gatistava || 36 ||
viṣaṇṇā harayassarve hanumankimupekṣase |
vikramasva mahāvego viṣṇustrīnvikramāniva || 37 ||
tatastu vai jāmbavatā pracoditaḥ pratītavegaḥ pavanātmajaḥ kapiḥ |
praharṣayaṃstāṃ harivīravāhinīṃ cakāra rūpaṃ mahadātmanastadā || 38 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye kiṣkindhākāṇḍe ṣaṭṣaṣṭitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे किष्किन्धाकाण्डम् ।
अथ षट्षष्टितमस्सर्गः ।
अनेकशतसाहस्रीं विषण्णां हरिवाहिनीम् ।
जाम्बवान्समुदीक्ष्यैवं हनूमन्तमथाब्रवीत् ॥ 1 ॥
वीर वानरलोकस्य सर्वशास्त्रविदां वर ।
तूष्णीमेकान्तमाश्रित्य हनूमन्किं न जल्पसि ॥ 2 ॥
हनूमन्हरिराजस्य सुग्रीवस्य समो ह्यसि ।
रामलक्ष्मणयोश्चापि तेजसा च बलेन च ॥ 3 ॥
अरिष्टनेमिनः पुत्रो वैनतेयो महाबलः ।
गरुत्मानिति विख्यात उत्तमस्सर्वपक्षिणाम् ॥ 4 ॥
बहुशो हि मया दृष्टः सागरे स महाबलः ।
भुजङ्गानुद्धरन्पक्षी महावेगो महायशाः ॥ 5 ॥
पक्षयोर्यद्बलं तस्य तावद्भुजबलं तव ।
विक्रमश्चापि वेगश्च न ते तेनावहीयते ॥ 6 ॥
बलं बुद्धिश्च तेजश्च सत्त्वं च हरिपुङ्गव ।
विशिष्टं सर्वभूतेषु किमात्मानं न बुध्यसे ॥ 7 ॥
अप्सराप्सरसां श्रेष्ठा विख्याता पुञ्जिकस्थला ।
अञ्जनेति परिख्याता पत्नी केसरिणो हरेः ॥ 8 ॥
विख्याता त्रिषु लोकेषु रूपेणाप्रतिमा भुवि ।
अभिशापादभूत्तात वानरी कामरूपिणी ॥ 9 ॥
दुहिता वानरेन्द्रस्य कुञ्जरस्य महात्मनः ।
मानुषं विग्रहं कृत्वा रूपयौवनशालिनी ॥ 10 ॥
विचित्रमाल्याभरणा महार्हक्षौमवासिनी ।
अचरत्पर्वतस्याग्रे प्रावृडम्बुदसन्निभे ॥ 11 ॥
तस्या वस्त्रं विशालाक्ष्याः पीतं रक्तदशं शुभम् ।
स्थितायाः पर्वतस्याग्रे मारुतोऽपहरच्छनैः ॥ 12 ॥
स ददर्श ततस्तस्या वृत्तावूरू सुसंहतौ ।
स्तनौ च पीनौ सहितौ सुजातं चारु चाननम् ॥ 13 ॥
तां विशालायतश्रोणीं तनुमध्यां यशस्विनीम् ।
दृष्टवैव शुभसर्वाङ्गीं पवनः काममोहितः ॥ 14 ॥
स तां भुजाभ्यां दीर्घाभ्यां पर्यष्वजत मारुतः ।
मन्मथाविष्टसर्वाङ्गो गतात्मा तामनिन्दिताम् ॥ 15 ॥
सा तु तत्रैव सम्भ्रान्ता सुव्रता वाक्यमब्रवीत् ।
एकपत्नीव्रतमिदं को नाशयितुमिच्छति ॥ 16 ॥
अञ्जनाया वच्शुत्वा मारुतः प्रत्यभाषत ।
न त्वां हिंसामि सुश्रोणि मा भूत्ते सुभगे भयम् ॥ 17 ॥
मनसाऽस्मि गतो यत्त्वां परिष्वज्य यशस्विनीम् ।
वीर्यवान्बुद्धिसम्पन्नः पुत्रस्तव भविष्यति ॥ 18 ॥
महासत्त्वो महातेजा महाबलपराक्रमः ।
लङ्घने प्लवने चैव भविष्यति हि मत्समः ॥ 19 ॥
एवमुक्ता ततस्तुष्टा जननी ते महाकपे ।
गुहायां त्वां महाबाहो प्रजज्ञे प्लवगर्षभम् ॥ 20 ॥
अभ्युत्थितं ततस्सूर्यं बालो दृष्ट्वा महावने ।
फलं चेति जिघृक्षुस्त्वमुत्प्लुत्याभ्युद्गतो दिवम् ॥ 21 ॥
शतानि त्रीणि गत्वाऽथ योजनानां महाकपे ।
तेजसा तस्य निर्धूतो न विषादं ततोगतः ॥ 22 ॥
तावदापपत स्तूर्णमन्तरिक्षं महाकपे ।
क्षिप्तमिन्द्रेण ते वज्रं कोपाविष्टेन धीमता ॥ 23 ॥
तदा शैलाग्रशिखरे वामो हनुरभज्यत ।
ततो हि नामधेयं ते हनुमानिति कीर्त्यते ॥ 24 ॥
तस्त्वावि निहतं दृष्ट्वा वायुर्गन्धवहस्स्वयम् ।
त्रैलोक्ये भृशसङ्कृद्धो न ववौ वै प्रभञ्जनः ॥ 25 ॥
सम्भ्रान्ताश्च सूरास्सर्वे त्रैलोक्ये क्षुभिते सति ।
प्रसादयन्ति सङ्क्रुद्धं मारुतं भुवनेश्वराः ॥ 26 ॥
प्रसादिते च पवने ब्रह्मा तुभ्यं वरं ददौ ।
अशस्त्रवध्यतां तात समरे सत्यविक्रम ॥ 27 ॥
वज्रस्य च निपातेन विरुजं त्वां समीक्ष्य च ।
सहस्रनेत्रः प्रीतात्मा ददौ ते वरमुत्तमम् ॥ 28 ॥
स्वच्छन्दतश्च मरणं तेभूयादिति वै प्रभो ।
स त्वं केसरिणः पुत्रः क्षेत्रजो भीमविक्रमः ॥ 29 ॥
मारुतस्यौरसः पुत्रस्तेजसा चापि तत्समः ।
त्वं हि वायुसुतो वत्स प्लवने चापि तत्समः ॥ 30 ॥
वयमद्य गतप्राणा भवान्नस्त्रातु साम्प्रतम् ।
दाक्ष्यविक्रमसम्पन्नः कपिराज इवापरः ॥ 31 ॥
त्रिविक्रमे मया तात सशैलवनकानना ।
त्रिस्सप्तकृत्वः पृथिवी परिक्रान्ता प्रदक्षिणम् ॥ 32 ॥
तथा चौषधयोऽस्माभिस्सञ्चिता देवशासनात् ।
निष्पन्नममृतं याभिस्तदासीन्नो महद्बलम् ॥ 33 ॥
स इदानीमहं वृद्धः परिहीनपराक्रमः ।
साम्प्रतं कालमस्माकं भवान्सर्वगुणान्वितः ॥ 34 ॥
तद्विजृम्भस्व विक्रान्तः प्लवतामुत्तमो ह्यसि ।
त्वद्वीर्यं द्रष्टुकामा हि सर्वा वानरवाहिनी ॥ 35 ॥
उत्तिष्ठ हरिशार्दूल लङ्घयस्व महार्णवम् ।
परा हि सर्वभूतानां हनुमन्या गतिस्तव ॥ 36 ॥
विषण्णा हरयस्सर्वे हनुमन्किमुपेक्षसे ।
विक्रमस्व महावेगो विष्णुस्त्रीन्विक्रमानिव ॥ 37 ॥
ततस्तु वै जाम्बवता प्रचोदितः प्रतीतवेगः पवनात्मजः कपिः ।
प्रहर्षयंस्तां हरिवीरवाहिनीं चकार रूपं महदात्मनस्तदा ॥ 38 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये किष्किन्धाकाण्डे षट्षष्टितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe kiṣkindhākāṇḍam |
atha ṣaṭṣaṣṭitamassargaḥ |
anekaśatasāhasrīṃ viṣaṇṇāṃ harivāhinīm |
jāmbavānsamudīkṣyaivaṃ hanūmantamathābravīt || 1 ||
vīra vānaralokasya sarvaśāstravidāṃ vara |
tūṣṇīmekāntamāśritya hanūmankiṃ na jalpasi || 2 ||
hanūmanharirājasya sugrīvasya samo hyasi |
rāmalakṣmaṇayoścāpi tejasā ca balena ca || 3 ||
ariṣṭaneminaḥ putro vainateyo mahābalaḥ |
garutmāniti vikhyāta uttamassarvapakṣiṇām || 4 ||
bahuśo hi mayā dṛṣṭaḥ sāgare sa mahābalaḥ |
bhujaṅgānuddharanpakṣī mahāvego mahāyaśāḥ || 5 ||
pakṣayoryadbalaṃ tasya tāvadbhujabalaṃ tava |
vikramaścāpi vegaśca na te tenāvahīyate || 6 ||
balaṃ buddhiśca tejaśca sattvaṃ ca haripuṅgava |
viśiṣṭaṃ sarvabhūteṣu kimātmānaṃ na budhyase || 7 ||
apsarāpsarasāṃ śreṣṭhā vikhyātā puñjikasthalā |
añjaneti parikhyātā patnī kesariṇo hareḥ || 8 ||
vikhyātā triṣu lokeṣu rūpeṇāpratimā bhuvi |
abhiśāpādabhūttāta vānarī kāmarūpiṇī || 9 ||
duhitā vānarendrasya kuñjarasya mahātmanaḥ |
mānuṣaṃ vigrahaṃ kṛtvā rūpayauvanaśālinī || 10 ||
vicitramālyābharaṇā mahārhakṣaumavāsinī |
acaratparvatasyāgre prāvṛḍambudasannibhe || 11 ||
tasyā vastraṃ viśālākṣyāḥ pītaṃ raktadaśaṃ śubham |
sthitāyāḥ parvatasyāgre māruto'paharacchanaiḥ || 12 ||
sa dadarśa tatastasyā vṛttāvūrū susaṃhatau |
stanau ca pīnau sahitau sujātaṃ cāru cānanam || 13 ||
tāṃ viśālāyataśroṇīṃ tanumadhyāṃ yaśasvinīm |
dṛṣṭavaiva śubhasarvāṅgīṃ pavanaḥ kāmamohitaḥ || 14 ||
sa tāṃ bhujābhyāṃ dīrghābhyāṃ paryaṣvajata mārutaḥ |
manmathāviṣṭasarvāṅgo gatātmā tāmaninditām || 15 ||
sā tu tatraiva sambhrāntā suvratā vākyamabravīt |
ekapatnīvratamidaṃ ko nāśayitumicchati || 16 ||
añjanāyā vacśutvā mārutaḥ pratyabhāṣata |
na tvāṃ hiṃsāmi suśroṇi mā bhūtte subhage bhayam || 17 ||
manasā'smi gato yattvāṃ pariṣvajya yaśasvinīm |
vīryavānbuddhisampannaḥ putrastava bhaviṣyati || 18 ||
mahāsattvo mahātejā mahābalaparākramaḥ |
laṅghane plavane caiva bhaviṣyati hi matsamaḥ || 19 ||
evamuktā tatastuṣṭā jananī te mahākape |
guhāyāṃ tvāṃ mahābāho prajajñe plavagarṣabham || 20 ||
abhyutthitaṃ tatassūryaṃ bālo dṛṣṭvā mahāvane |
phalaṃ ceti jighṛkṣustvamutplutyābhyudgato divam || 21 ||
śatāni trīṇi gatvā'tha yojanānāṃ mahākape |
tejasā tasya nirdhūto na viṣādaṃ tatogataḥ || 22 ||
tāvadāpapata stūrṇamantarikṣaṃ mahākape |
kṣiptamindreṇa te vajraṃ kopāviṣṭena dhīmatā || 23 ||
tadā śailāgraśikhare vāmo hanurabhajyata |
tato hi nāmadheyaṃ te hanumāniti kīrtyate || 24 ||
tastvāvi nihataṃ dṛṣṭvā vāyurgandhavahassvayam |
trailokye bhṛśasaṅkṛddho na vavau vai prabhañjanaḥ || 25 ||
sambhrāntāśca sūrāssarve trailokye kṣubhite sati |
prasādayanti saṅkruddhaṃ mārutaṃ bhuvaneśvarāḥ || 26 ||
prasādite ca pavane brahmā tubhyaṃ varaṃ dadau |
aśastravadhyatāṃ tāta samare satyavikrama || 27 ||
vajrasya ca nipātena virujaṃ tvāṃ samīkṣya ca |
sahasranetraḥ prītātmā dadau te varamuttamam || 28 ||
svacchandataśca maraṇaṃ tebhūyāditi vai prabho |
sa tvaṃ kesariṇaḥ putraḥ kṣetrajo bhīmavikramaḥ || 29 ||
mārutasyaurasaḥ putrastejasā cāpi tatsamaḥ |
tvaṃ hi vāyusuto vatsa plavane cāpi tatsamaḥ || 30 ||
vayamadya gataprāṇā bhavānnastrātu sāmpratam |
dākṣyavikramasampannaḥ kapirāja ivāparaḥ || 31 ||
trivikrame mayā tāta saśailavanakānanā |
trissaptakṛtvaḥ pṛthivī parikrāntā pradakṣiṇam || 32 ||
tathā cauṣadhayo'smābhissañcitā devaśāsanāt |
niṣpannamamṛtaṃ yābhistadāsīnno mahadbalam || 33 ||
sa idānīmahaṃ vṛddhaḥ parihīnaparākramaḥ |
sāmprataṃ kālamasmākaṃ bhavānsarvaguṇānvitaḥ || 34 ||
tadvijṛmbhasva vikrāntaḥ plavatāmuttamo hyasi |
tvadvīryaṃ draṣṭukāmā hi sarvā vānaravāhinī || 35 ||
uttiṣṭha hariśārdūla laṅghayasva mahārṇavam |
parā hi sarvabhūtānāṃ hanumanyā gatistava || 36 ||
viṣaṇṇā harayassarve hanumankimupekṣase |
vikramasva mahāvego viṣṇustrīnvikramāniva || 37 ||
tatastu vai jāmbavatā pracoditaḥ pratītavegaḥ pavanātmajaḥ kapiḥ |
praharṣayaṃstāṃ harivīravāhinīṃ cakāra rūpaṃ mahadātmanastadā || 38 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye kiṣkindhākāṇḍe ṣaṭṣaṣṭitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.