4.4 கிஷ்கிந்தாகாண்ட - சதுர்த ஸர்கஃ

4.4 Kishkindhakanda - Chaturtha Sargah

✍️ Valmiki 🖋️ Tamil script
📄 Download PDF
ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே கிஷ்கிந்தாகாண்டம் ।
அத சதுர்தஸ்ஸர்கஃ ।
ததஃ ப்ரஹ்ரு'ஷ்டௌ ஹநுமாந்க்ரு'த்யவாநிதி தத்வசஃ ।
ஶ்ருத்வா மதுரஸம்பாஷம் ஸுக்ரீவம் மநஸா கதஃ ॥ 1 ॥
பவ்யோ ராஜ்யாகமஸ்தஸ்ய ஸுக்ரீவஸ்ய மஹாத்மநஃ ।
யதயம் க்ரு'த்யவாந்ப்ராப்தஃ க்ரு'த்யம் சைததுபாகதம் ॥ 2 ॥
ததஃ பரமஸம்ஹ்ரு'ஷ்டோ ஹநுமாந் ப்லவகர்ஷபஃ ।
ப்ரத்யுவாச ததோ வாக்யம் ராமம் வாக்யவிஶாரதஃ ॥ 3 ॥
கிம் அர்தம் த்வம் வநம் கோரம் பம்பா காநந மண்டிதம் ।
ஆகதஃ ஸாநுஜோ துர்கம் நாநா வ்யால ம்ரு'க ஆயுதம் ॥ 4 ॥
தஸ்ய தத்வசநம் ஶ்ருத்வா லக்ஷ்மணோ ராமசோதிதஃ ।
ஆசசக்ஷே மஹாத்மாநம் ராமம் தஶரதாத்மஜம் ॥ 5 ॥
ராஜா தஶரதோ நாம த்யுதிமாந்தர்மவத்ஸலஃ ।
சாதுர்வர்ண்யம் ஸ்வதர்மேண நித்யமேவாப்யபாலயத் ॥ 6 ॥
ந த்வேஷ்டா வித்யதே தஸ்ய ந ச ஸ த்வேஷ்டி கஞ்சந ।
ஸ ச ஸர்வேஷு பூதேஷு பிதாமஹ இவாபரஃ ॥ 7 ॥
அக்நிஷ்டோமாதிபிர்யஜ்ஞைரிஷ்டவாநாப்ததக்ஷிணைஃ ।
தஸ்யாயம் பூர்வஜஃ புத்ரோ ராமோ நாம ஜநைஃ ஶ்ருதஃ ॥ 8 ॥
ஶரண்யஸ்ஸர்வபூதாநாம் பிதுர்நிர்தேஶபாரகஃ ।
வீரோ தஶரதஸ்யாயம் புத்ராணாம் குணவத்தமஃ ॥ 9 ॥
ராஜலக்ஷணஸம்பந்நஸ்ஸம்யுக்தோ ராஜஸம்பதா ।
ராஜ்யாத்ப்ரஷ்டோ வநே வஸ்தும் மயா ஸார்தமிஹாகதஃ ॥ 10 ॥
பார்யயா ச மஹாதேஜாஸ்ஸீதயாऽநுகதோ வஶீ ।
திநக்ஷயே மஹாதேஜாஃ ப்ரபயேவ திவாகரஃ ॥ 11 ॥
அஹமஸ்யாவரோ ப்ராதா குணைர்தாஸ்யமுபாகதஃ ।
க்ரு'தஜ்ஞஸ்ய பஹுஜ்ஞஸ்ய லக்ஷ்மணோ நாம நாமதஃ ॥ 12 ॥
ஸுகார்ஹஸ்ய மஹார்ஹஸ்ய ஸர்வபூதஹிதாத்மநஃ ।
ஐஶ்வர்யேண ச ஹீநஸ்ய வநவாஸாஶ்ரிதஸ்ய ச ॥ 13 ॥
ரக்ஷஸாऽபஹ்ரு'தா பார்யா ரஹிதே காமரூபிணா ।
தச்ச ந ஜ்ஞாயதே ரக்ஷஃ பத்நீ யேநாஸ்ய ஸா ஹ்ரு'தா ॥ 14 ॥
தநுர்நாம திதேஃ புத்ரஶ்ஶாபாத்ராக்ஷஸதாம் கதஃ ।
ஆக்யாதஸ்தேந ஸுக்ரீவஸ்ஸமர்தோ வாநரர்ஷபஃ ॥ 15 ॥
ஸ ஜ்ஞாஸ்யதி மஹாவீர்யஸ்தவ பார்யாபஹாரிணம் ।
ஏவமுக்த்வா தநுஸ்ஸ்வர்கம் ப்ராஜமாநோ கதஸ்ஸுகம் ॥ 16 ॥
ஏதத்தே ஸர்வமாக்யாதம் யதா தத்யேந ப்ரு'ச்சதஃ ।
அஹம் சைவ ஹி ராமஶ்ச ஸுக்ரீவம் ஶரணம் கதௌ ॥ 17 ॥
ஏஷ தத்த்வா ச வித்தாநி ப்ராப்ய சாநுத்தமம் யஶஃ ।
லோகநாதஃ புரா பூத்வா ஸுக்ரீவம் நாதமிச்சதி ॥ 18 ॥
பிதா யஸ்ய புரா ஹ்யாஸீச்சரண்யோ தர்மவத்ஸலஃ ।
தஸ்ய புத்ரஶ்ஶரண்யஶ்ச ஸுக்ரீவம் ஶரணம் கதஃ ॥ 19 ॥
ஸர்வலோகஸ்ய தர்மாத்மா ஶரண்யஶ்ஶரணம் புரா ।
குருர்மே ராகவஸ்ஸோऽயம் ஸுக்ரீவம் ஶரணம் கதஃ ॥ 20 ॥
யஸ்ய ப்ரஸாதே ஸததம் ப்ரஸீதேயுரிமாஃ ப்ரஜாஃ ।
ஸ ராமோ வாநரேந்த்ரஸ்ய ப்ரஸாதமபிகாங்க்ஷதே ॥ 21 ॥
யேந ஸர்வகுணோபேதாஃ ப்ரு'திவ்யாம் ஸர்வபார்திவாஃ ।
மாநிதாஸ்ஸததம் ராஜ்ஞா ஸதா தஶரதேந வை ॥ 22 ॥
தஸ்யாயம் பூர்வஜஃ புத்ரஸ்த்ரிஷு லோகேஷு விஶ்ருதஃ ।
ஸுக்ரீவம் வாநரேந்த்ரம் து ராமஶ்ஶரணமாகதஃ ॥ 23 ॥
ஶோகாபிபூதே ராமே து ஶோகார்தே ஶரணம் கதே ।
கர்துமர்ஹதி ஸுக்ரீவஃ ப்ரஸாதம் ஹரியூதபஃ ॥ 24 ॥
ஏவம் ப்ருவாணம் ஸௌமித்ரிம் கருணம் ஸாஶ்ருலோசநம் ।
ஹநுமாந்ப்ரத்யுவாசேதம் வாக்யம் வாக்யவிஶாரதஃ ॥ 25 ॥
ஈத்ரு'ஶா புத்திஸம்பந்நா ஜிதக்ரோதா ஜிதேந்த்ரியாஃ ।
த்ரஷ்டவ்யா வாநரேந்த்ரேண திஷ்ட்யா தர்ஶநமாகதாஃ ॥ 26 ॥
ஸ ஹி ராஜ்யாத்பரிப்ரஷ்டஃ க்ரு'தவைரஶ்ச வாலிநா ।
ஹ்ரு'ததாரோ வநே த்யக்தோ ப்ராத்ரா விநிக்ரு'தோ ப்ரு'ஶம் ॥ 27 ॥
கரிஷ்யதி ஸ ஸாஹாய்யம் யுவயோர்பாஸ்கராத்மஜஃ ।
ஸுக்ரீவஸ்ஸஹ சாஸ்மாபி ஸ்ஸீதாயாஃ பரிமார்கணே ॥ 28 ॥
இத்யேவமுக்த்வா ஹநுமாந் ஶ்லக்ஷ்ணம் மதுரயா கிரா ।
பபாஷே ஸோऽபிகச்சேம ஸுக்ரீவமிதி ராகவம் ॥ 29 ॥
ஏவம் ப்ருவாணம் தர்மாத்மா ஹநுமந்தம் ஸ லக்ஷ்மணஃ ।
ப்ரதிபூஜ்ய யதாந்யாயமிதம் ப்ரோவாச ராகவம் ॥ 30 ॥
கபிஃ கதயதே ஹ்ரு'ஷ்டோ யதாऽயம் மாருதாத்மஜஃ ।
க்ரு'த்யவாந்த்ஸோऽபி ஸம்ப்ராப்தஃ க்ரு'தக்ரு'த்யோऽஸி ராகவ ॥ 31 ॥
ப்ரஸந்நமுகவர்ணஶ்ச வ்யக்தம் ஹ்ரு'ஷ்டஶ்ச பாஷதே ।
நாந்ரு'தம் வக்ஷ்யதே வீரோ ஹநுமாந்மாருதாத்மஜஃ ॥ 32 ॥
ததஸ்ஸ து மஹாப்ராஜ்ஞோ ஹநுமாந்மாருதாத்மஜஃ ।
ஜகாமாதாய தௌ வீரௌ ஹரிராஜாய ராகவௌ ॥ 33 ॥
பிக்ஷுரூபம் பரித்யஜ்ய வாநரம் ரூபமாஸ்திதஃ ।
ப்ரு'ஷ்டமாரோப்ய தௌ வீரௌ ஜகாம கபிகுஞ்ஜரஃ ॥ 34 ॥
ஸ து விபுலயஶாஃ கபிப்ரவீரஃ பவநஸுதஃ க்ரு'தக்ரு'த்யவத்ப்ரஹ்ரு'ஷ்டஃ ।
கிரிவரமுருவிக்ரமஃ ப்ரயாத ஸ்ஸ ஶுபமதிஸ்ஸஹ ராமலக்ஷ்மணாப்யாம் ॥ 35 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே கிஷ்கிந்தாகாண்டே சதுர்தஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe kiṣkindhākāṇḍam |
atha caturthassargaḥ |
tataḥ prahṛṣṭau hanumānkṛtyavāniti tadvacaḥ |
śrutvā madhurasambhāṣaṃ sugrīvaṃ manasā gataḥ || 1 ||
bhavyo rājyāgamastasya sugrīvasya mahātmanaḥ |
yadayaṃ kṛtyavānprāptaḥ kṛtyaṃ caitadupāgatam || 2 ||
tataḥ paramasaṃhṛṣṭo hanumān plavagarṣabhaḥ |
pratyuvāca tato vākyaṃ rāmaṃ vākyaviśāradaḥ || 3 ||
kiṃ arthaṃ tvaṃ vanaṃ ghoraṃ pampā kānana maṇḍitam |
āgataḥ sānujo durgaṃ nānā vyāla mṛga āyutam || 4 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā lakṣmaṇo rāmacoditaḥ |
ācacakṣe mahātmānaṃ rāmaṃ daśarathātmajam || 5 ||
rājā daśaratho nāma dyutimāndharmavatsalaḥ |
cāturvarṇyaṃ svadharmeṇa nityamevābhyapālayat || 6 ||
na dveṣṭā vidyate tasya na ca sa dveṣṭi kañcana |
sa ca sarveṣu bhūteṣu pitāmaha ivāparaḥ || 7 ||
agniṣṭomādibhiryajñairiṣṭavānāptadakṣiṇaiḥ |
tasyāyaṃ pūrvajaḥ putro rāmo nāma janaiḥ śrutaḥ || 8 ||
śaraṇyassarvabhūtānāṃ piturnirdeśapāragaḥ |
vīro daśarathasyāyaṃ putrāṇāṃ guṇavattamaḥ || 9 ||
rājalakṣaṇasampannassamyukto rājasampadā |
rājyādbhraṣṭo vane vastuṃ mayā sārdhamihāgataḥ || 10 ||
bhāryayā ca mahātejāssītayā'nugato vaśī |
dinakṣaye mahātejāḥ prabhayeva divākaraḥ || 11 ||
ahamasyāvaro bhrātā guṇairdāsyamupāgataḥ |
kṛtajñasya bahujñasya lakṣmaṇo nāma nāmataḥ || 12 ||
sukhārhasya mahārhasya sarvabhūtahitātmanaḥ |
aiśvaryeṇa ca hīnasya vanavāsāśritasya ca || 13 ||
rakṣasā'pahṛtā bhāryā rahite kāmarūpiṇā |
tacca na jñāyate rakṣaḥ patnī yenāsya sā hṛtā || 14 ||
danurnāma diteḥ putraśśāpādrākṣasatāṃ gataḥ |
ākhyātastena sugrīvassamartho vānararṣabhaḥ || 15 ||
sa jñāsyati mahāvīryastava bhāryāpahāriṇam |
evamuktvā danussvargaṃ bhrājamāno gatassukham || 16 ||
etatte sarvamākhyātaṃ yathā tathyena pṛcchataḥ |
ahaṃ caiva hi rāmaśca sugrīvaṃ śaraṇaṃ gatau || 17 ||
eṣa dattvā ca vittāni prāpya cānuttamaṃ yaśaḥ |
lokanāthaḥ purā bhūtvā sugrīvaṃ nāthamicchati || 18 ||
pitā yasya purā hyāsīccharaṇyo dharmavatsalaḥ |
tasya putraśśaraṇyaśca sugrīvaṃ śaraṇaṃ gataḥ || 19 ||
sarvalokasya dharmātmā śaraṇyaśśaraṇaṃ purā |
gururme rāghavasso'yaṃ sugrīvaṃ śaraṇaṃ gataḥ || 20 ||
yasya prasāde satataṃ prasīdeyurimāḥ prajāḥ |
sa rāmo vānarendrasya prasādamabhikāṅkṣate || 21 ||
yena sarvaguṇopetāḥ pṛthivyāṃ sarvapārthivāḥ |
mānitāssatataṃ rājñā sadā daśarathena vai || 22 ||
tasyāyaṃ pūrvajaḥ putrastriṣu lokeṣu viśrutaḥ |
sugrīvaṃ vānarendraṃ tu rāmaśśaraṇamāgataḥ || 23 ||
śokābhibhūte rāme tu śokārte śaraṇaṃ gate |
kartumarhati sugrīvaḥ prasādaṃ hariyūdhapaḥ || 24 ||
evaṃ bruvāṇaṃ saumitriṃ karuṇaṃ sāśrulocanam |
hanumānpratyuvācedaṃ vākyaṃ vākyaviśāradaḥ || 25 ||
īdṛśā buddhisampannā jitakrodhā jitendriyāḥ |
draṣṭavyā vānarendreṇa diṣṭyā darśanamāgatāḥ || 26 ||
sa hi rājyātparibhraṣṭaḥ kṛtavairaśca vālinā |
hṛtadāro vane tyakto bhrātrā vinikṛto bhṛśam || 27 ||
kariṣyati sa sāhāyyaṃ yuvayorbhāskarātmajaḥ |
sugrīvassaha cāsmābhi ssītāyāḥ parimārgaṇe || 28 ||
ityevamuktvā hanumān ślakṣṇaṃ madhurayā girā |
babhāṣe so'bhigacchema sugrīvamiti rāghavam || 29 ||
evaṃ bruvāṇaṃ dharmātmā hanumantaṃ sa lakṣmaṇaḥ |
pratipūjya yathānyāyamidaṃ provāca rāghavam || 30 ||
kapiḥ kathayate hṛṣṭo yathā'yaṃ mārutātmajaḥ |
kṛtyavāntso'pi samprāptaḥ kṛtakṛtyo'si rāghava || 31 ||
prasannamukhavarṇaśca vyaktaṃ hṛṣṭaśca bhāṣate |
nānṛtaṃ vakṣyate vīro hanumānmārutātmajaḥ || 32 ||
tatassa tu mahāprājño hanumānmārutātmajaḥ |
jagāmādāya tau vīrau harirājāya rāghavau || 33 ||
bhikṣurūpaṃ parityajya vānaraṃ rūpamāsthitaḥ |
pṛṣṭhamāropya tau vīrau jagāma kapikuñjaraḥ || 34 ||
sa tu vipulayaśāḥ kapipravīraḥ pavanasutaḥ kṛtakṛtyavatprahṛṣṭaḥ |
girivaramuruvikramaḥ prayāta ssa śubhamatissaha rāmalakṣmaṇābhyām || 35 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye kiṣkindhākāṇḍe caturthassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे किष्किन्धाकाण्डम् ।
अथ चतुर्थस्सर्गः ।
ततः प्रहृष्टौ हनुमान्कृत्यवानिति तद्वचः ।
श्रुत्वा मधुरसम्भाषं सुग्रीवं मनसा गतः ॥ 1 ॥
भव्यो राज्यागमस्तस्य सुग्रीवस्य महात्मनः ।
यदयं कृत्यवान्प्राप्तः कृत्यं चैतदुपागतम् ॥ 2 ॥
ततः परमसंहृष्टो हनुमान् प्लवगर्षभः ।
प्रत्युवाच ततो वाक्यं रामं वाक्यविशारदः ॥ 3 ॥
किं अर्थं त्वं वनं घोरं पम्पा कानन मण्डितम् ।
आगतः सानुजो दुर्गं नाना व्याल मृग आयुतम् ॥ 4 ॥
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा लक्ष्मणो रामचोदितः ।
आचचक्षे महात्मानं रामं दशरथात्मजम् ॥ 5 ॥
राजा दशरथो नाम द्युतिमान्धर्मवत्सलः ।
चातुर्वर्ण्यं स्वधर्मेण नित्यमेवाभ्यपालयत् ॥ 6 ॥
न द्वेष्टा विद्यते तस्य न च स द्वेष्टि कञ्चन ।
स च सर्वेषु भूतेषु पितामह इवापरः ॥ 7 ॥
अग्निष्टोमादिभिर्यज्ञैरिष्टवानाप्तदक्षिणैः ।
तस्यायं पूर्वजः पुत्रो रामो नाम जनैः श्रुतः ॥ 8 ॥
शरण्यस्सर्वभूतानां पितुर्निर्देशपारगः ।
वीरो दशरथस्यायं पुत्राणां गुणवत्तमः ॥ 9 ॥
राजलक्षणसम्पन्नस्सम्युक्तो राजसम्पदा ।
राज्याद्भ्रष्टो वने वस्तुं मया सार्धमिहागतः ॥ 10 ॥
भार्यया च महातेजास्सीतयाऽनुगतो वशी ।
दिनक्षये महातेजाः प्रभयेव दिवाकरः ॥ 11 ॥
अहमस्यावरो भ्राता गुणैर्दास्यमुपागतः ।
कृतज्ञस्य बहुज्ञस्य लक्ष्मणो नाम नामतः ॥ 12 ॥
सुखार्हस्य महार्हस्य सर्वभूतहितात्मनः ।
ऐश्वर्येण च हीनस्य वनवासाश्रितस्य च ॥ 13 ॥
रक्षसाऽपहृता भार्या रहिते कामरूपिणा ।
तच्च न ज्ञायते रक्षः पत्नी येनास्य सा हृता ॥ 14 ॥
दनुर्नाम दितेः पुत्रश्शापाद्राक्षसतां गतः ।
आख्यातस्तेन सुग्रीवस्समर्थो वानरर्षभः ॥ 15 ॥
स ज्ञास्यति महावीर्यस्तव भार्यापहारिणम् ।
एवमुक्त्वा दनुस्स्वर्गं भ्राजमानो गतस्सुखम् ॥ 16 ॥
एतत्ते सर्वमाख्यातं यथा तथ्येन पृच्छतः ।
अहं चैव हि रामश्च सुग्रीवं शरणं गतौ ॥ 17 ॥
एष दत्त्वा च वित्तानि प्राप्य चानुत्तमं यशः ।
लोकनाथः पुरा भूत्वा सुग्रीवं नाथमिच्छति ॥ 18 ॥
पिता यस्य पुरा ह्यासीच्छरण्यो धर्मवत्सलः ।
तस्य पुत्रश्शरण्यश्च सुग्रीवं शरणं गतः ॥ 19 ॥
सर्वलोकस्य धर्मात्मा शरण्यश्शरणं पुरा ।
गुरुर्मे राघवस्सोऽयं सुग्रीवं शरणं गतः ॥ 20 ॥
यस्य प्रसादे सततं प्रसीदेयुरिमाः प्रजाः ।
स रामो वानरेन्द्रस्य प्रसादमभिकाङ्क्षते ॥ 21 ॥
येन सर्वगुणोपेताः पृथिव्यां सर्वपार्थिवाः ।
मानितास्सततं राज्ञा सदा दशरथेन वै ॥ 22 ॥
तस्यायं पूर्वजः पुत्रस्त्रिषु लोकेषु विश्रुतः ।
सुग्रीवं वानरेन्द्रं तु रामश्शरणमागतः ॥ 23 ॥
शोकाभिभूते रामे तु शोकार्ते शरणं गते ।
कर्तुमर्हति सुग्रीवः प्रसादं हरियूधपः ॥ 24 ॥
एवं ब्रुवाणं सौमित्रिं करुणं साश्रुलोचनम् ।
हनुमान्प्रत्युवाचेदं वाक्यं वाक्यविशारदः ॥ 25 ॥
ईदृशा बुद्धिसम्पन्ना जितक्रोधा जितेन्द्रियाः ।
द्रष्टव्या वानरेन्द्रेण दिष्ट्या दर्शनमागताः ॥ 26 ॥
स हि राज्यात्परिभ्रष्टः कृतवैरश्च वालिना ।
हृतदारो वने त्यक्तो भ्रात्रा विनिकृतो भृशम् ॥ 27 ॥
करिष्यति स साहाय्यं युवयोर्भास्करात्मजः ।
सुग्रीवस्सह चास्माभि स्सीतायाः परिमार्गणे ॥ 28 ॥
इत्येवमुक्त्वा हनुमान् श्लक्ष्णं मधुरया गिरा ।
बभाषे सोऽभिगच्छेम सुग्रीवमिति राघवम् ॥ 29 ॥
एवं ब्रुवाणं धर्मात्मा हनुमन्तं स लक्ष्मणः ।
प्रतिपूज्य यथान्यायमिदं प्रोवाच राघवम् ॥ 30 ॥
कपिः कथयते हृष्टो यथाऽयं मारुतात्मजः ।
कृत्यवान्त्सोऽपि सम्प्राप्तः कृतकृत्योऽसि राघव ॥ 31 ॥
प्रसन्नमुखवर्णश्च व्यक्तं हृष्टश्च भाषते ।
नानृतं वक्ष्यते वीरो हनुमान्मारुतात्मजः ॥ 32 ॥
ततस्स तु महाप्राज्ञो हनुमान्मारुतात्मजः ।
जगामादाय तौ वीरौ हरिराजाय राघवौ ॥ 33 ॥
भिक्षुरूपं परित्यज्य वानरं रूपमास्थितः ।
पृष्ठमारोप्य तौ वीरौ जगाम कपिकुञ्जरः ॥ 34 ॥
स तु विपुलयशाः कपिप्रवीरः पवनसुतः कृतकृत्यवत्प्रहृष्टः ।
गिरिवरमुरुविक्रमः प्रयात स्स शुभमतिस्सह रामलक्ष्मणाभ्याम् ॥ 35 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये किष्किन्धाकाण्डे चतुर्थस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe kiṣkindhākāṇḍam |
atha caturthassargaḥ |
tataḥ prahṛṣṭau hanumānkṛtyavāniti tadvacaḥ |
śrutvā madhurasambhāṣaṃ sugrīvaṃ manasā gataḥ || 1 ||
bhavyo rājyāgamastasya sugrīvasya mahātmanaḥ |
yadayaṃ kṛtyavānprāptaḥ kṛtyaṃ caitadupāgatam || 2 ||
tataḥ paramasaṃhṛṣṭo hanumān plavagarṣabhaḥ |
pratyuvāca tato vākyaṃ rāmaṃ vākyaviśāradaḥ || 3 ||
kiṃ arthaṃ tvaṃ vanaṃ ghoraṃ pampā kānana maṇḍitam |
āgataḥ sānujo durgaṃ nānā vyāla mṛga āyutam || 4 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā lakṣmaṇo rāmacoditaḥ |
ācacakṣe mahātmānaṃ rāmaṃ daśarathātmajam || 5 ||
rājā daśaratho nāma dyutimāndharmavatsalaḥ |
cāturvarṇyaṃ svadharmeṇa nityamevābhyapālayat || 6 ||
na dveṣṭā vidyate tasya na ca sa dveṣṭi kañcana |
sa ca sarveṣu bhūteṣu pitāmaha ivāparaḥ || 7 ||
agniṣṭomādibhiryajñairiṣṭavānāptadakṣiṇaiḥ |
tasyāyaṃ pūrvajaḥ putro rāmo nāma janaiḥ śrutaḥ || 8 ||
śaraṇyassarvabhūtānāṃ piturnirdeśapāragaḥ |
vīro daśarathasyāyaṃ putrāṇāṃ guṇavattamaḥ || 9 ||
rājalakṣaṇasampannassamyukto rājasampadā |
rājyādbhraṣṭo vane vastuṃ mayā sārdhamihāgataḥ || 10 ||
bhāryayā ca mahātejāssītayā'nugato vaśī |
dinakṣaye mahātejāḥ prabhayeva divākaraḥ || 11 ||
ahamasyāvaro bhrātā guṇairdāsyamupāgataḥ |
kṛtajñasya bahujñasya lakṣmaṇo nāma nāmataḥ || 12 ||
sukhārhasya mahārhasya sarvabhūtahitātmanaḥ |
aiśvaryeṇa ca hīnasya vanavāsāśritasya ca || 13 ||
rakṣasā'pahṛtā bhāryā rahite kāmarūpiṇā |
tacca na jñāyate rakṣaḥ patnī yenāsya sā hṛtā || 14 ||
danurnāma diteḥ putraśśāpādrākṣasatāṃ gataḥ |
ākhyātastena sugrīvassamartho vānararṣabhaḥ || 15 ||
sa jñāsyati mahāvīryastava bhāryāpahāriṇam |
evamuktvā danussvargaṃ bhrājamāno gatassukham || 16 ||
etatte sarvamākhyātaṃ yathā tathyena pṛcchataḥ |
ahaṃ caiva hi rāmaśca sugrīvaṃ śaraṇaṃ gatau || 17 ||
eṣa dattvā ca vittāni prāpya cānuttamaṃ yaśaḥ |
lokanāthaḥ purā bhūtvā sugrīvaṃ nāthamicchati || 18 ||
pitā yasya purā hyāsīccharaṇyo dharmavatsalaḥ |
tasya putraśśaraṇyaśca sugrīvaṃ śaraṇaṃ gataḥ || 19 ||
sarvalokasya dharmātmā śaraṇyaśśaraṇaṃ purā |
gururme rāghavasso'yaṃ sugrīvaṃ śaraṇaṃ gataḥ || 20 ||
yasya prasāde satataṃ prasīdeyurimāḥ prajāḥ |
sa rāmo vānarendrasya prasādamabhikāṅkṣate || 21 ||
yena sarvaguṇopetāḥ pṛthivyāṃ sarvapārthivāḥ |
mānitāssatataṃ rājñā sadā daśarathena vai || 22 ||
tasyāyaṃ pūrvajaḥ putrastriṣu lokeṣu viśrutaḥ |
sugrīvaṃ vānarendraṃ tu rāmaśśaraṇamāgataḥ || 23 ||
śokābhibhūte rāme tu śokārte śaraṇaṃ gate |
kartumarhati sugrīvaḥ prasādaṃ hariyūdhapaḥ || 24 ||
evaṃ bruvāṇaṃ saumitriṃ karuṇaṃ sāśrulocanam |
hanumānpratyuvācedaṃ vākyaṃ vākyaviśāradaḥ || 25 ||
īdṛśā buddhisampannā jitakrodhā jitendriyāḥ |
draṣṭavyā vānarendreṇa diṣṭyā darśanamāgatāḥ || 26 ||
sa hi rājyātparibhraṣṭaḥ kṛtavairaśca vālinā |
hṛtadāro vane tyakto bhrātrā vinikṛto bhṛśam || 27 ||
kariṣyati sa sāhāyyaṃ yuvayorbhāskarātmajaḥ |
sugrīvassaha cāsmābhi ssītāyāḥ parimārgaṇe || 28 ||
ityevamuktvā hanumān ślakṣṇaṃ madhurayā girā |
babhāṣe so'bhigacchema sugrīvamiti rāghavam || 29 ||
evaṃ bruvāṇaṃ dharmātmā hanumantaṃ sa lakṣmaṇaḥ |
pratipūjya yathānyāyamidaṃ provāca rāghavam || 30 ||
kapiḥ kathayate hṛṣṭo yathā'yaṃ mārutātmajaḥ |
kṛtyavāntso'pi samprāptaḥ kṛtakṛtyo'si rāghava || 31 ||
prasannamukhavarṇaśca vyaktaṃ hṛṣṭaśca bhāṣate |
nānṛtaṃ vakṣyate vīro hanumānmārutātmajaḥ || 32 ||
tatassa tu mahāprājño hanumānmārutātmajaḥ |
jagāmādāya tau vīrau harirājāya rāghavau || 33 ||
bhikṣurūpaṃ parityajya vānaraṃ rūpamāsthitaḥ |
pṛṣṭhamāropya tau vīrau jagāma kapikuñjaraḥ || 34 ||
sa tu vipulayaśāḥ kapipravīraḥ pavanasutaḥ kṛtakṛtyavatprahṛṣṭaḥ |
girivaramuruvikramaḥ prayāta ssa śubhamatissaha rāmalakṣmaṇābhyām || 35 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye kiṣkindhākāṇḍe caturthassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in