શ્રીમદ્વાલ્મીકીય રામાયણે અરણ્યકાણ્ડમ્ ।
અથ એકોનષષ્ટિતમસ્સર્ગઃ ।
અથાશ્રમાદુપાવૃત્તમન્તરા રઘુનન્દનઃ ।
પરિપપ્રચ્છ સૌમિત્રિં રામો દુઃખાર્દિતં પુનઃ ॥ 1 ॥
તમુવાચ કિમર્થં ત્વમાગતોઽપાસ્ય મૈથિલીમ્ ।
યદા સા તવ વિશ્વાસાદ્વને વિરહિતા મયા ॥ 2 ॥
દૃષ્ટ્વૈવાભ્યાગતં ત્વાં મે મૈથિલીં ત્યજ્ય લક્ષ્મણ ।
શઙ્કમાનં મહત્પાપં યત્સત્યં વ્યથિતં મનઃ ॥ 3 ॥
સ્ફુરતે નયનં સવ્યં બાહુશ્ચ હૃદયં ચ મે ।
દૃષ્ટ્વા લક્ષ્મણ દૂરે ત્વાં સીતાવિરહિતં પથિ ॥ 4 ॥
એવમુક્તન્તુ સૌમિત્રિર્લક્ષ્મણશ્શુભલક્ષણઃ ।
ભૂયો દુઃખસમાવિષ્ટો દુઃખિતં રામમબ્રવીત્ ॥ 5 ॥
ન સ્વયં કામકારેણ તાં ત્યક્ત્વાહમિહાગતઃ ।
પ્રચોદિત સ્તયૈવોગ્રૈસ્ત્વત્સકાશમિહાગતઃ ॥ 6 ॥
આર્યેણેવ પરાક્રુષ્ટં હાસીતે લક્ષ્મણેતિ ચ ।
પરિત્રાહીતિ યદ્વાક્યં મૈથિલ્યાસ્તચ્છ્રુતિં ગતમ્ ॥ 7 ॥
સા તમાર્તસ્વરં શ્રુત્વા તવ સ્નેહેન મૈથિલી ।
ગચ્છ ગચ્છેતિ મામાહ રુદન્તી ભયવિહ્વલા ॥ 8 ॥
પ્રચોદ્યમાનેન મયા ગચ્છેતિ બહુશસ્તયા ।
પ્રત્યુક્તા મૈથિલી વાક્યમિદં ત્વત્પ્રત્યયાન્વિતમ્ ॥ 9 ॥
ન તત્પશ્યામ્યહં રક્ષો યદસ્ય ભયમાવહેત્ ।
નિર્વૃતા ભવ નાસ્ત્યેતત્કેનાપ્યેવમુદાહૃતમ્ ॥ 10 ॥
વિગર્હિતં ચ નીચં ચ કથમાર્યોઽભિધાસ્યતિ ।
ત્રાહીતિ વચનં સીતે યસ્ત્રાયેત્રિદશાનપિ ॥ 11 ॥
કિં નિમિત્તં તુ કેનાપિ ભ્રાતુરાલમ્બ્ય મે સ્વરમ્ ।
રાક્ષસેનેરિતં વાક્યં ત્રાહિ ત્રાહીતિ શોભને ॥ 12 ॥
વિસ્વરં વ્યાહૃતં વાક્યં લક્ષ્મણ ત્રાહિ મામિતિ ।
ન ભવત્યા વ્યથા કાર્યા કુનારીજનસેવિતા ॥ 13 ॥
અલં વૈક્લબ્યમાલમ્બ્ય સ્વસ્થા ભવ નિરુત્સુકા ।
ન સોઽસ્તિ ત્રિષુ લોકેષુ પુમાન્વૈ રાઘવં રણે ॥ 14 ॥
જાતો વા જાયમાનો વા સંયુગે યઃ પરાજયેત્ ।
ન જય્યો રાઘવો યુદ્ધે દેવૈશ્શક્રપુરોગમૈઃ ॥ 15 ॥
એવમુક્તા તુ વૈદેહી પરિમોહિતચેતના ।
ઉવાચાશ્રૂણિ મુઞ્ચન્તી દારુણં મામિદં વચઃ ॥ 16 ॥
ભાવો મયિ તવાત્યર્થં પાપ એવ નિવેશિતઃ ।
વિનષ્ટે ભ્રાતરિ પ્રાપ્તું ન ચ ત્વં મામવાપ્સ્યસિ ॥ 17 ॥
સઙ્કેતાદ્ભરતેન ત્વં રામં સમનુગચ્છસિ ।
ક્રોશન્તં હિ યથાત્યર્થં નૈવમભ્યવપદ્યસે ॥ 18 ॥
રિપુઃ પ્રચ્છન્નચારી ત્વં મદર્થમનુગચ્છસિ ।
રાઘવસ્યાન્તરપ્રેપ્સુસ્તથૈનં નાભિપદ્યસે ॥ 19 ॥
એવમુક્તો હિ વૈદેહ્યા સંરબ્ધો રક્તલોચનઃ ।
ક્રોધાત્પ્રસ્ફુરમાણોષ્ઠ આશ્રમાદભિનિર્ગતઃ ॥ 20 ॥
એવં બ્રુવાણં સૌમિત્રિં રામસ્સન્તાપમોહિતઃ ।
અબ્રવીદ્દુષ્કૃતં સૌમ્ય તાં વિના યત્ત્વમાગતઃ ॥ 21 ॥
જાનન્નપિ સમર્થં માં રક્ષસાં વિનિવારણે ।
અનેન ક્રોધવાક્યેન મૈથિલ્યા નિસ્સૃતો ભવાન્ ॥ 22 ॥
ન હિ તે પરિતુષ્યામિ ત્યક્ત્વા યદ્યાસિ મૈથિલીમ્ ।
ક્રુદ્ધાયાઃ પરુષં શ્રુત્વા તાં વિહાય ત્વમાગતઃ ॥ 23 ॥
સર્વથા ત્વવિનીતં તે સીતયા યત્પ્રચોદિતઃ ।
ક્રોધસ્ય વશમાપન્નો નાકરોશ્શાસનં મમ ॥ 24 ॥
અસૌ હિ રાક્ષસશ્શેતે શરેણાભિહતો મયા ।
મૃગરૂપેણ યેનાહમાશ્રમાદપવાહિતઃ ॥ 25 ॥
વિકૃષ્ય ચાપં પરિધાય સાયકં સલીલબાણેન ચ તાડિતો મયા ।
માર્ગીં તનું ત્યજ્ય સ વિક્લબસ્વરો બભૂવ કેયૂરધરસ્સરાક્ષસઃ ॥ 26 ॥
શરાહતેનૈવ તદાર્તયા ગિરા સ્વરં સમાલમ્બ્ય સુદૂરસુશ્રવમ્ ।
ઉદાહૃતં તદ્વચનં સુદારુણં ત્વમાગતો યેન વિહાય મૈથિલીમ્ ॥ 27 ॥
ઇત્યાર્ષે શ્રીમદ્રામાયણે વાલ્મીકીય આદિકાવ્યે અરણ્યકાણ્ડે એકોનષષ્ટિતમસ્સર્ગઃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ekonaṣaṣṭitamassargaḥ |
athāśramādupāvṛttamantarā raghunandanaḥ |
paripapraccha saumitriṃ rāmo duḥkhārditaṃ punaḥ || 1 ||
tamuvāca kimarthaṃ tvamāgato'pāsya maithilīm |
yadā sā tava viśvāsādvane virahitā mayā || 2 ||
dṛṣṭvaivābhyāgataṃ tvāṃ me maithilīṃ tyajya lakṣmaṇa |
śaṅkamānaṃ mahatpāpaṃ yatsatyaṃ vyathitaṃ manaḥ || 3 ||
sphurate nayanaṃ savyaṃ bāhuśca hṛdayaṃ ca me |
dṛṣṭvā lakṣmaṇa dūre tvāṃ sītāvirahitaṃ pathi || 4 ||
evamuktantu saumitrirlakṣmaṇaśśubhalakṣaṇaḥ |
bhūyo duḥkhasamāviṣṭo duḥkhitaṃ rāmamabravīt || 5 ||
na svayaṃ kāmakāreṇa tāṃ tyaktvāhamihāgataḥ |
pracodita stayaivograistvatsakāśamihāgataḥ || 6 ||
āryeṇeva parākruṣṭaṃ hāsīte lakṣmaṇeti ca |
paritrāhīti yadvākyaṃ maithilyāstacchrutiṃ gatam || 7 ||
sā tamārtasvaraṃ śrutvā tava snehena maithilī |
gaccha gaccheti māmāha rudantī bhayavihvalā || 8 ||
pracodyamānena mayā gaccheti bahuśastayā |
pratyuktā maithilī vākyamidaṃ tvatpratyayānvitam || 9 ||
na tatpaśyāmyahaṃ rakṣo yadasya bhayamāvahet |
nirvṛtā bhava nāstyetatkenāpyevamudāhṛtam || 10 ||
vigarhitaṃ ca nīcaṃ ca kathamāryo'bhidhāsyati |
trāhīti vacanaṃ sīte yastrāyetridaśānapi || 11 ||
kiṃ nimittaṃ tu kenāpi bhrāturālambya me svaram |
rākṣaseneritaṃ vākyaṃ trāhi trāhīti śobhane || 12 ||
visvaraṃ vyāhṛtaṃ vākyaṃ lakṣmaṇa trāhi māmiti |
na bhavatyā vyathā kāryā kunārījanasevitā || 13 ||
alaṃ vaiklabyamālambya svasthā bhava nirutsukā |
na so'sti triṣu lokeṣu pumānvai rāghavaṃ raṇe || 14 ||
jāto vā jāyamāno vā saṃyuge yaḥ parājayet |
na jayyo rāghavo yuddhe devaiśśakrapurogamaiḥ || 15 ||
evamuktā tu vaidehī parimohitacetanā |
uvācāśrūṇi muñcantī dāruṇaṃ māmidaṃ vacaḥ || 16 ||
bhāvo mayi tavātyarthaṃ pāpa eva niveśitaḥ |
vinaṣṭe bhrātari prāptuṃ na ca tvaṃ māmavāpsyasi || 17 ||
saṅketādbharatena tvaṃ rāmaṃ samanugacchasi |
krośantaṃ hi yathātyarthaṃ naivamabhyavapadyase || 18 ||
ripuḥ pracchannacārī tvaṃ madarthamanugacchasi |
rāghavasyāntaraprepsustathainaṃ nābhipadyase || 19 ||
evamukto hi vaidehyā saṃrabdho raktalocanaḥ |
krodhātprasphuramāṇoṣṭha āśramādabhinirgataḥ || 20 ||
evaṃ bruvāṇaṃ saumitriṃ rāmassantāpamohitaḥ |
abravīdduṣkṛtaṃ saumya tāṃ vinā yattvamāgataḥ || 21 ||
jānannapi samarthaṃ māṃ rakṣasāṃ vinivāraṇe |
anena krodhavākyena maithilyā nissṛto bhavān || 22 ||
na hi te parituṣyāmi tyaktvā yadyāsi maithilīm |
kruddhāyāḥ paruṣaṃ śrutvā tāṃ vihāya tvamāgataḥ || 23 ||
sarvathā tvavinītaṃ te sītayā yatpracoditaḥ |
krodhasya vaśamāpanno nākarośśāsanaṃ mama || 24 ||
asau hi rākṣasaśśete śareṇābhihato mayā |
mṛgarūpeṇa yenāhamāśramādapavāhitaḥ || 25 ||
vikṛṣya cāpaṃ paridhāya sāyakaṃ salīlabāṇena ca tāḍito mayā |
mārgīṃ tanuṃ tyajya sa viklabasvaro babhūva keyūradharassarākṣasaḥ || 26 ||
śarāhatenaiva tadārtayā girā svaraṃ samālambya sudūrasuśravam |
udāhṛtaṃ tadvacanaṃ sudāruṇaṃ tvamāgato yena vihāya maithilīm || 27 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ekonaṣaṣṭitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ एकोनषष्टितमस्सर्गः ।
अथाश्रमादुपावृत्तमन्तरा रघुनन्दनः ।
परिपप्रच्छ सौमित्रिं रामो दुःखार्दितं पुनः ॥ 1 ॥
तमुवाच किमर्थं त्वमागतोऽपास्य मैथिलीम् ।
यदा सा तव विश्वासाद्वने विरहिता मया ॥ 2 ॥
दृष्ट्वैवाभ्यागतं त्वां मे मैथिलीं त्यज्य लक्ष्मण ।
शङ्कमानं महत्पापं यत्सत्यं व्यथितं मनः ॥ 3 ॥
स्फुरते नयनं सव्यं बाहुश्च हृदयं च मे ।
दृष्ट्वा लक्ष्मण दूरे त्वां सीताविरहितं पथि ॥ 4 ॥
एवमुक्तन्तु सौमित्रिर्लक्ष्मणश्शुभलक्षणः ।
भूयो दुःखसमाविष्टो दुःखितं राममब्रवीत् ॥ 5 ॥
न स्वयं कामकारेण तां त्यक्त्वाहमिहागतः ।
प्रचोदित स्तयैवोग्रैस्त्वत्सकाशमिहागतः ॥ 6 ॥
आर्येणेव पराक्रुष्टं हासीते लक्ष्मणेति च ।
परित्राहीति यद्वाक्यं मैथिल्यास्तच्छ्रुतिं गतम् ॥ 7 ॥
सा तमार्तस्वरं श्रुत्वा तव स्नेहेन मैथिली ।
गच्छ गच्छेति मामाह रुदन्ती भयविह्वला ॥ 8 ॥
प्रचोद्यमानेन मया गच्छेति बहुशस्तया ।
प्रत्युक्ता मैथिली वाक्यमिदं त्वत्प्रत्ययान्वितम् ॥ 9 ॥
न तत्पश्याम्यहं रक्षो यदस्य भयमावहेत् ।
निर्वृता भव नास्त्येतत्केनाप्येवमुदाहृतम् ॥ 10 ॥
विगर्हितं च नीचं च कथमार्योऽभिधास्यति ।
त्राहीति वचनं सीते यस्त्रायेत्रिदशानपि ॥ 11 ॥
किं निमित्तं तु केनापि भ्रातुरालम्ब्य मे स्वरम् ।
राक्षसेनेरितं वाक्यं त्राहि त्राहीति शोभने ॥ 12 ॥
विस्वरं व्याहृतं वाक्यं लक्ष्मण त्राहि मामिति ।
न भवत्या व्यथा कार्या कुनारीजनसेविता ॥ 13 ॥
अलं वैक्लब्यमालम्ब्य स्वस्था भव निरुत्सुका ।
न सोऽस्ति त्रिषु लोकेषु पुमान्वै राघवं रणे ॥ 14 ॥
जातो वा जायमानो वा संयुगे यः पराजयेत् ।
न जय्यो राघवो युद्धे देवैश्शक्रपुरोगमैः ॥ 15 ॥
एवमुक्ता तु वैदेही परिमोहितचेतना ।
उवाचाश्रूणि मुञ्चन्ती दारुणं मामिदं वचः ॥ 16 ॥
भावो मयि तवात्यर्थं पाप एव निवेशितः ।
विनष्टे भ्रातरि प्राप्तुं न च त्वं मामवाप्स्यसि ॥ 17 ॥
सङ्केताद्भरतेन त्वं रामं समनुगच्छसि ।
क्रोशन्तं हि यथात्यर्थं नैवमभ्यवपद्यसे ॥ 18 ॥
रिपुः प्रच्छन्नचारी त्वं मदर्थमनुगच्छसि ।
राघवस्यान्तरप्रेप्सुस्तथैनं नाभिपद्यसे ॥ 19 ॥
एवमुक्तो हि वैदेह्या संरब्धो रक्तलोचनः ।
क्रोधात्प्रस्फुरमाणोष्ठ आश्रमादभिनिर्गतः ॥ 20 ॥
एवं ब्रुवाणं सौमित्रिं रामस्सन्तापमोहितः ।
अब्रवीद्दुष्कृतं सौम्य तां विना यत्त्वमागतः ॥ 21 ॥
जानन्नपि समर्थं मां रक्षसां विनिवारणे ।
अनेन क्रोधवाक्येन मैथिल्या निस्सृतो भवान् ॥ 22 ॥
न हि ते परितुष्यामि त्यक्त्वा यद्यासि मैथिलीम् ।
क्रुद्धायाः परुषं श्रुत्वा तां विहाय त्वमागतः ॥ 23 ॥
सर्वथा त्वविनीतं ते सीतया यत्प्रचोदितः ।
क्रोधस्य वशमापन्नो नाकरोश्शासनं मम ॥ 24 ॥
असौ हि राक्षसश्शेते शरेणाभिहतो मया ।
मृगरूपेण येनाहमाश्रमादपवाहितः ॥ 25 ॥
विकृष्य चापं परिधाय सायकं सलीलबाणेन च ताडितो मया ।
मार्गीं तनुं त्यज्य स विक्लबस्वरो बभूव केयूरधरस्सराक्षसः ॥ 26 ॥
शराहतेनैव तदार्तया गिरा स्वरं समालम्ब्य सुदूरसुश्रवम् ।
उदाहृतं तद्वचनं सुदारुणं त्वमागतो येन विहाय मैथिलीम् ॥ 27 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे एकोनषष्टितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ekonaṣaṣṭitamassargaḥ |
athāśramādupāvṛttamantarā raghunandanaḥ |
paripapraccha saumitriṃ rāmo duḥkhārditaṃ punaḥ || 1 ||
tamuvāca kimarthaṃ tvamāgato'pāsya maithilīm |
yadā sā tava viśvāsādvane virahitā mayā || 2 ||
dṛṣṭvaivābhyāgataṃ tvāṃ me maithilīṃ tyajya lakṣmaṇa |
śaṅkamānaṃ mahatpāpaṃ yatsatyaṃ vyathitaṃ manaḥ || 3 ||
sphurate nayanaṃ savyaṃ bāhuśca hṛdayaṃ ca me |
dṛṣṭvā lakṣmaṇa dūre tvāṃ sītāvirahitaṃ pathi || 4 ||
evamuktantu saumitrirlakṣmaṇaśśubhalakṣaṇaḥ |
bhūyo duḥkhasamāviṣṭo duḥkhitaṃ rāmamabravīt || 5 ||
na svayaṃ kāmakāreṇa tāṃ tyaktvāhamihāgataḥ |
pracodita stayaivograistvatsakāśamihāgataḥ || 6 ||
āryeṇeva parākruṣṭaṃ hāsīte lakṣmaṇeti ca |
paritrāhīti yadvākyaṃ maithilyāstacchrutiṃ gatam || 7 ||
sā tamārtasvaraṃ śrutvā tava snehena maithilī |
gaccha gaccheti māmāha rudantī bhayavihvalā || 8 ||
pracodyamānena mayā gaccheti bahuśastayā |
pratyuktā maithilī vākyamidaṃ tvatpratyayānvitam || 9 ||
na tatpaśyāmyahaṃ rakṣo yadasya bhayamāvahet |
nirvṛtā bhava nāstyetatkenāpyevamudāhṛtam || 10 ||
vigarhitaṃ ca nīcaṃ ca kathamāryo'bhidhāsyati |
trāhīti vacanaṃ sīte yastrāyetridaśānapi || 11 ||
kiṃ nimittaṃ tu kenāpi bhrāturālambya me svaram |
rākṣaseneritaṃ vākyaṃ trāhi trāhīti śobhane || 12 ||
visvaraṃ vyāhṛtaṃ vākyaṃ lakṣmaṇa trāhi māmiti |
na bhavatyā vyathā kāryā kunārījanasevitā || 13 ||
alaṃ vaiklabyamālambya svasthā bhava nirutsukā |
na so'sti triṣu lokeṣu pumānvai rāghavaṃ raṇe || 14 ||
jāto vā jāyamāno vā saṃyuge yaḥ parājayet |
na jayyo rāghavo yuddhe devaiśśakrapurogamaiḥ || 15 ||
evamuktā tu vaidehī parimohitacetanā |
uvācāśrūṇi muñcantī dāruṇaṃ māmidaṃ vacaḥ || 16 ||
bhāvo mayi tavātyarthaṃ pāpa eva niveśitaḥ |
vinaṣṭe bhrātari prāptuṃ na ca tvaṃ māmavāpsyasi || 17 ||
saṅketādbharatena tvaṃ rāmaṃ samanugacchasi |
krośantaṃ hi yathātyarthaṃ naivamabhyavapadyase || 18 ||
ripuḥ pracchannacārī tvaṃ madarthamanugacchasi |
rāghavasyāntaraprepsustathainaṃ nābhipadyase || 19 ||
evamukto hi vaidehyā saṃrabdho raktalocanaḥ |
krodhātprasphuramāṇoṣṭha āśramādabhinirgataḥ || 20 ||
evaṃ bruvāṇaṃ saumitriṃ rāmassantāpamohitaḥ |
abravīdduṣkṛtaṃ saumya tāṃ vinā yattvamāgataḥ || 21 ||
jānannapi samarthaṃ māṃ rakṣasāṃ vinivāraṇe |
anena krodhavākyena maithilyā nissṛto bhavān || 22 ||
na hi te parituṣyāmi tyaktvā yadyāsi maithilīm |
kruddhāyāḥ paruṣaṃ śrutvā tāṃ vihāya tvamāgataḥ || 23 ||
sarvathā tvavinītaṃ te sītayā yatpracoditaḥ |
krodhasya vaśamāpanno nākarośśāsanaṃ mama || 24 ||
asau hi rākṣasaśśete śareṇābhihato mayā |
mṛgarūpeṇa yenāhamāśramādapavāhitaḥ || 25 ||
vikṛṣya cāpaṃ paridhāya sāyakaṃ salīlabāṇena ca tāḍito mayā |
mārgīṃ tanuṃ tyajya sa viklabasvaro babhūva keyūradharassarākṣasaḥ || 26 ||
śarāhatenaiva tadārtayā girā svaraṃ samālambya sudūrasuśravam |
udāhṛtaṃ tadvacanaṃ sudāruṇaṃ tvamāgato yena vihāya maithilīm || 27 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ekonaṣaṣṭitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.