𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌅𑌰𑌣𑍍𑌯𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌮𑍍 ।
𑌅𑌥 𑌏𑌕𑍋𑌨𑌷𑌷𑍍𑌟𑌿𑌤𑌮𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ।
𑌅𑌥𑌾𑌶𑍍𑌰𑌮𑌾𑌦𑍁𑌪𑌾𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌮𑌨𑍍𑌤𑌰𑌾 𑌰𑌘𑍁𑌨𑌨𑍍𑌦𑌨𑌃 ।
𑌪𑌰𑌿𑌪𑌪𑍍𑌰𑌚𑍍𑌛 𑌸𑍗𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌿𑌂 𑌰𑌾𑌮𑍋 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌾𑌰𑍍𑌦𑌿𑌤𑌂 𑌪𑍁𑌨𑌃 ॥ 1 ॥
𑌤𑌮𑍁𑌵𑌾𑌚 𑌕𑌿𑌮𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌮𑌾𑌗𑌤𑍋𑌽𑌪𑌾𑌸𑍍𑌯 𑌮𑍈𑌥𑌿𑌲𑍀𑌮𑍍 ।
𑌯𑌦𑌾 𑌸𑌾 𑌤𑌵 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾𑌸𑌾𑌦𑍍𑌵𑌨𑍇 𑌵𑌿𑌰𑌹𑌿𑌤𑌾 𑌮𑌯𑌾 ॥ 2 ॥
𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑍈𑌵𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌗𑌤𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌮𑍇 𑌮𑍈𑌥𑌿𑌲𑍀𑌂 𑌤𑍍𑌯𑌜𑍍𑌯 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣 ।
𑌶𑌙𑍍𑌕𑌮𑌾𑌨𑌂 𑌮𑌹𑌤𑍍𑌪𑌾𑌪𑌂 𑌯𑌤𑍍𑌸𑌤𑍍𑌯𑌂 𑌵𑍍𑌯𑌥𑌿𑌤𑌂 𑌮𑌨𑌃 ॥ 3 ॥
𑌸𑍍𑌫𑍁𑌰𑌤𑍇 𑌨𑌯𑌨𑌂 𑌸𑌵𑍍𑌯𑌂 𑌬𑌾𑌹𑍁𑌶𑍍𑌚 𑌹𑍃𑌦𑌯𑌂 𑌚 𑌮𑍇 ।
𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣 𑌦𑍂𑌰𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌸𑍀𑌤𑌾𑌵𑌿𑌰𑌹𑌿𑌤𑌂 𑌪𑌥𑌿 ॥ 4 ॥
𑌏𑌵𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌸𑍗𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌿𑌰𑍍𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑌶𑍍𑌶𑍁𑌭𑌲𑌕𑍍𑌷𑌣𑌃 ।
𑌭𑍂𑌯𑍋 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌸𑌮𑌾𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟𑍋 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌿𑌤𑌂 𑌰𑌾𑌮𑌮𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍 ॥ 5 ॥
𑌨 𑌸𑍍𑌵𑌯𑌂 𑌕𑌾𑌮𑌕𑌾𑌰𑍇𑌣 𑌤𑌾𑌂 𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾𑌹𑌮𑌿𑌹𑌾𑌗𑌤𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋𑌦𑌿𑌤 𑌸𑍍𑌤𑌯𑍈𑌵𑍋𑌗𑍍𑌰𑍈𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌤𑍍𑌸𑌕𑌾𑌶𑌮𑌿𑌹𑌾𑌗𑌤𑌃 ॥ 6 ॥
𑌆𑌰𑍍𑌯𑍇𑌣𑍇𑌵 𑌪𑌰𑌾𑌕𑍍𑌰𑍁𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌹𑌾𑌸𑍀𑌤𑍇 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑍇𑌤𑌿 𑌚 ।
𑌪𑌰𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑍀𑌤𑌿 𑌯𑌦𑍍𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌮𑍈𑌥𑌿𑌲𑍍𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑍁𑌤𑌿𑌂 𑌗𑌤𑌮𑍍 ॥ 7 ॥
𑌸𑌾 𑌤𑌮𑌾𑌰𑍍𑌤𑌸𑍍𑌵𑌰𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌤𑌵 𑌸𑍍𑌨𑍇𑌹𑍇𑌨 𑌮𑍈𑌥𑌿𑌲𑍀 ।
𑌗𑌚𑍍𑌛 𑌗𑌚𑍍𑌛𑍇𑌤𑌿 𑌮𑌾𑌮𑌾𑌹 𑌰𑍁𑌦𑌨𑍍𑌤𑍀 𑌭𑌯𑌵𑌿𑌹𑍍𑌵𑌲𑌾 ॥ 8 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋𑌦𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑍇𑌨 𑌮𑌯𑌾 𑌗𑌚𑍍𑌛𑍇𑌤𑌿 𑌬𑌹𑍁𑌶𑌸𑍍𑌤𑌯𑌾 ।
𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾 𑌮𑍈𑌥𑌿𑌲𑍀 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌮𑌿𑌦𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑌯𑌾𑌨𑍍𑌵𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 9 ॥
𑌨 𑌤𑌤𑍍𑌪𑌶𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍𑌯𑌹𑌂 𑌰𑌕𑍍𑌷𑍋 𑌯𑌦𑌸𑍍𑌯 𑌭𑌯𑌮𑌾𑌵𑌹𑍇𑌤𑍍 ।
𑌨𑌿𑌰𑍍𑌵𑍃𑌤𑌾 𑌭𑌵 𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑍇𑌤𑌤𑍍𑌕𑍇𑌨𑌾𑌪𑍍𑌯𑍇𑌵𑌮𑍁𑌦𑌾𑌹𑍃𑌤𑌮𑍍 ॥ 10 ॥
𑌵𑌿𑌗𑌰𑍍𑌹𑌿𑌤𑌂 𑌚 𑌨𑍀𑌚𑌂 𑌚 𑌕𑌥𑌮𑌾𑌰𑍍𑌯𑍋𑌽𑌭𑌿𑌧𑌾𑌸𑍍𑌯𑌤𑌿 ।
𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑍀𑌤𑌿 𑌵𑌚𑌨𑌂 𑌸𑍀𑌤𑍇 𑌯𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌯𑍇𑌤𑍍𑌰𑌿𑌦𑌶𑌾𑌨𑌪𑌿 ॥ 11 ॥
𑌕𑌿𑌂 𑌨𑌿𑌮𑌿𑌤𑍍𑌤𑌂 𑌤𑍁 𑌕𑍇𑌨𑌾𑌪𑌿 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑍁𑌰𑌾𑌲𑌮𑍍𑌬𑍍𑌯 𑌮𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌰𑌮𑍍 ।
𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑍇𑌨𑍇𑌰𑌿𑌤𑌂 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑌿 𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑍀𑌤𑌿 𑌶𑍋𑌭𑌨𑍇 ॥ 12 ॥
𑌵𑌿𑌸𑍍𑌵𑌰𑌂 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌹𑍃𑌤𑌂 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣 𑌤𑍍𑌰𑌾𑌹𑌿 𑌮𑌾𑌮𑌿𑌤𑌿 ।
𑌨 𑌭𑌵𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌵𑍍𑌯𑌥𑌾 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾 𑌕𑍁𑌨𑌾𑌰𑍀𑌜𑌨𑌸𑍇𑌵𑌿𑌤𑌾 ॥ 13 ॥
𑌅𑌲𑌂 𑌵𑍈𑌕𑍍𑌲𑌬𑍍𑌯𑌮𑌾𑌲𑌮𑍍𑌬𑍍𑌯 𑌸𑍍𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾 𑌭𑌵 𑌨𑌿𑌰𑍁𑌤𑍍𑌸𑍁𑌕𑌾 ।
𑌨 𑌸𑍋𑌽𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌷𑍁 𑌲𑍋𑌕𑍇𑌷𑍁 𑌪𑍁𑌮𑌾𑌨𑍍𑌵𑍈 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌂 𑌰𑌣𑍇 ॥ 14 ॥
𑌜𑌾𑌤𑍋 𑌵𑌾 𑌜𑌾𑌯𑌮𑌾𑌨𑍋 𑌵𑌾 𑌸𑌂𑌯𑍁𑌗𑍇 𑌯𑌃 𑌪𑌰𑌾𑌜𑌯𑍇𑌤𑍍 ।
𑌨 𑌜𑌯𑍍𑌯𑍋 𑌰𑌾𑌘𑌵𑍋 𑌯𑍁𑌦𑍍𑌧𑍇 𑌦𑍇𑌵𑍈𑌶𑍍𑌶𑌕𑍍𑌰𑌪𑍁𑌰𑍋𑌗𑌮𑍈𑌃 ॥ 15 ॥
𑌏𑌵𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾 𑌤𑍁 𑌵𑍈𑌦𑍇𑌹𑍀 𑌪𑌰𑌿𑌮𑍋𑌹𑌿𑌤𑌚𑍇𑌤𑌨𑌾 ।
𑌉𑌵𑌾𑌚𑌾𑌶𑍍𑌰𑍂𑌣𑌿 𑌮𑍁𑌞𑍍𑌚𑌨𑍍𑌤𑍀 𑌦𑌾𑌰𑍁𑌣𑌂 𑌮𑌾𑌮𑌿𑌦𑌂 𑌵𑌚𑌃 ॥ 16 ॥
𑌭𑌾𑌵𑍋 𑌮𑌯𑌿 𑌤𑌵𑌾𑌤𑍍𑌯𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌪𑌾𑌪 𑌏𑌵 𑌨𑌿𑌵𑍇𑌶𑌿𑌤𑌃 ।
𑌵𑌿𑌨𑌷𑍍𑌟𑍇 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑌰𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑍁𑌂 𑌨 𑌚 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌮𑌾𑌮𑌵𑌾𑌪𑍍𑌸𑍍𑌯𑌸𑌿 ॥ 17 ॥
𑌸𑌙𑍍𑌕𑍇𑌤𑌾𑌦𑍍𑌭𑌰𑌤𑍇𑌨 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌰𑌾𑌮𑌂 𑌸𑌮𑌨𑍁𑌗𑌚𑍍𑌛𑌸𑌿 ।
𑌕𑍍𑌰𑍋𑌶𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌹𑌿 𑌯𑌥𑌾𑌤𑍍𑌯𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌨𑍈𑌵𑌮𑌭𑍍𑌯𑌵𑌪𑌦𑍍𑌯𑌸𑍇 ॥ 18 ॥
𑌰𑌿𑌪𑍁𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍍𑌛𑌨𑍍𑌨𑌚𑌾𑌰𑍀 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌮𑌦𑌰𑍍𑌥𑌮𑌨𑍁𑌗𑌚𑍍𑌛𑌸𑌿 ।
𑌰𑌾𑌘𑌵𑌸𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑌪𑍍𑌰𑍇𑌪𑍍𑌸𑍁𑌸𑍍𑌤𑌥𑍈𑌨𑌂 𑌨𑌾𑌭𑌿𑌪𑌦𑍍𑌯𑌸𑍇 ॥ 19 ॥
𑌏𑌵𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑍋 𑌹𑌿 𑌵𑍈𑌦𑍇𑌹𑍍𑌯𑌾 𑌸𑌂𑌰𑌬𑍍𑌧𑍋 𑌰𑌕𑍍𑌤𑌲𑍋𑌚𑌨𑌃 ।
𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑌾𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌸𑍍𑌫𑍁𑌰𑌮𑌾𑌣𑍋𑌷𑍍𑌠 𑌆𑌶𑍍𑌰𑌮𑌾𑌦𑌭𑌿𑌨𑌿𑌰𑍍𑌗𑌤𑌃 ॥ 20 ॥
𑌏𑌵𑌂 𑌬𑍍𑌰𑍁𑌵𑌾𑌣𑌂 𑌸𑍗𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌿𑌂 𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌸𑌨𑍍𑌤𑌾𑌪𑌮𑍋𑌹𑌿𑌤𑌃 ।
𑌅𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌦𑍍𑌦𑍁𑌷𑍍𑌕𑍃𑌤𑌂 𑌸𑍗𑌮𑍍𑌯 𑌤𑌾𑌂 𑌵𑌿𑌨𑌾 𑌯𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮𑌾𑌗𑌤𑌃 ॥ 21 ॥
𑌜𑌾𑌨𑌨𑍍𑌨𑌪𑌿 𑌸𑌮𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌮𑌾𑌂 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌂 𑌵𑌿𑌨𑌿𑌵𑌾𑌰𑌣𑍇 ।
𑌅𑌨𑍇𑌨 𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑍇𑌨 𑌮𑍈𑌥𑌿𑌲𑍍𑌯𑌾 𑌨𑌿𑌸𑍍𑌸𑍃𑌤𑍋 𑌭𑌵𑌾𑌨𑍍 ॥ 22 ॥
𑌨 𑌹𑌿 𑌤𑍇 𑌪𑌰𑌿𑌤𑍁𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌯𑌦𑍍𑌯𑌾𑌸𑌿 𑌮𑍈𑌥𑌿𑌲𑍀𑌮𑍍 ।
𑌕𑍍𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌾𑌃 𑌪𑌰𑍁𑌷𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌤𑌾𑌂 𑌵𑌿𑌹𑌾𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌮𑌾𑌗𑌤𑌃 ॥ 23 ॥
𑌸𑌰𑍍𑌵𑌥𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌵𑌿𑌨𑍀𑌤𑌂 𑌤𑍇 𑌸𑍀𑌤𑌯𑌾 𑌯𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋𑌦𑌿𑌤𑌃 ।
𑌕𑍍𑌰𑍋𑌧𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌶𑌮𑌾𑌪𑌨𑍍𑌨𑍋 𑌨𑌾𑌕𑌰𑍋𑌶𑍍𑌶𑌾𑌸𑌨𑌂 𑌮𑌮 ॥ 24 ॥
𑌅𑌸𑍗 𑌹𑌿 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌶𑍍𑌶𑍇𑌤𑍇 𑌶𑌰𑍇𑌣𑌾𑌭𑌿𑌹𑌤𑍋 𑌮𑌯𑌾 ।
𑌮𑍃𑌗𑌰𑍂𑌪𑍇𑌣 𑌯𑍇𑌨𑌾𑌹𑌮𑌾𑌶𑍍𑌰𑌮𑌾𑌦𑌪𑌵𑌾𑌹𑌿𑌤𑌃 ॥ 25 ॥
𑌵𑌿𑌕𑍃𑌷𑍍𑌯 𑌚𑌾𑌪𑌂 𑌪𑌰𑌿𑌧𑌾𑌯 𑌸𑌾𑌯𑌕𑌂 𑌸𑌲𑍀𑌲𑌬𑌾𑌣𑍇𑌨 𑌚 𑌤𑌾𑌡𑌿𑌤𑍋 𑌮𑌯𑌾 ।
𑌮𑌾𑌰𑍍𑌗𑍀𑌂 𑌤𑌨𑍁𑌂 𑌤𑍍𑌯𑌜𑍍𑌯 𑌸 𑌵𑌿𑌕𑍍𑌲𑌬𑌸𑍍𑌵𑌰𑍋 𑌬𑌭𑍂𑌵 𑌕𑍇𑌯𑍂𑌰𑌧𑌰𑌸𑍍𑌸𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌃 ॥ 26 ॥
𑌶𑌰𑌾𑌹𑌤𑍇𑌨𑍈𑌵 𑌤𑌦𑌾𑌰𑍍𑌤𑌯𑌾 𑌗𑌿𑌰𑌾 𑌸𑍍𑌵𑌰𑌂 𑌸𑌮𑌾𑌲𑌮𑍍𑌬𑍍𑌯 𑌸𑍁𑌦𑍂𑌰𑌸𑍁𑌶𑍍𑌰𑌵𑌮𑍍 ।
𑌉𑌦𑌾𑌹𑍃𑌤𑌂 𑌤𑌦𑍍𑌵𑌚𑌨𑌂 𑌸𑍁𑌦𑌾𑌰𑍁𑌣𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌮𑌾𑌗𑌤𑍋 𑌯𑍇𑌨 𑌵𑌿𑌹𑌾𑌯 𑌮𑍈𑌥𑌿𑌲𑍀𑌮𑍍 ॥ 27 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌷𑍇 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌆𑌦𑌿𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑍇 𑌅𑌰𑌣𑍍𑌯𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑍇 𑌏𑌕𑍋𑌨𑌷𑌷𑍍𑌟𑌿𑌤𑌮𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ekonaṣaṣṭitamassargaḥ |
athāśramādupāvṛttamantarā raghunandanaḥ |
paripapraccha saumitriṃ rāmo duḥkhārditaṃ punaḥ || 1 ||
tamuvāca kimarthaṃ tvamāgato'pāsya maithilīm |
yadā sā tava viśvāsādvane virahitā mayā || 2 ||
dṛṣṭvaivābhyāgataṃ tvāṃ me maithilīṃ tyajya lakṣmaṇa |
śaṅkamānaṃ mahatpāpaṃ yatsatyaṃ vyathitaṃ manaḥ || 3 ||
sphurate nayanaṃ savyaṃ bāhuśca hṛdayaṃ ca me |
dṛṣṭvā lakṣmaṇa dūre tvāṃ sītāvirahitaṃ pathi || 4 ||
evamuktantu saumitrirlakṣmaṇaśśubhalakṣaṇaḥ |
bhūyo duḥkhasamāviṣṭo duḥkhitaṃ rāmamabravīt || 5 ||
na svayaṃ kāmakāreṇa tāṃ tyaktvāhamihāgataḥ |
pracodita stayaivograistvatsakāśamihāgataḥ || 6 ||
āryeṇeva parākruṣṭaṃ hāsīte lakṣmaṇeti ca |
paritrāhīti yadvākyaṃ maithilyāstacchrutiṃ gatam || 7 ||
sā tamārtasvaraṃ śrutvā tava snehena maithilī |
gaccha gaccheti māmāha rudantī bhayavihvalā || 8 ||
pracodyamānena mayā gaccheti bahuśastayā |
pratyuktā maithilī vākyamidaṃ tvatpratyayānvitam || 9 ||
na tatpaśyāmyahaṃ rakṣo yadasya bhayamāvahet |
nirvṛtā bhava nāstyetatkenāpyevamudāhṛtam || 10 ||
vigarhitaṃ ca nīcaṃ ca kathamāryo'bhidhāsyati |
trāhīti vacanaṃ sīte yastrāyetridaśānapi || 11 ||
kiṃ nimittaṃ tu kenāpi bhrāturālambya me svaram |
rākṣaseneritaṃ vākyaṃ trāhi trāhīti śobhane || 12 ||
visvaraṃ vyāhṛtaṃ vākyaṃ lakṣmaṇa trāhi māmiti |
na bhavatyā vyathā kāryā kunārījanasevitā || 13 ||
alaṃ vaiklabyamālambya svasthā bhava nirutsukā |
na so'sti triṣu lokeṣu pumānvai rāghavaṃ raṇe || 14 ||
jāto vā jāyamāno vā saṃyuge yaḥ parājayet |
na jayyo rāghavo yuddhe devaiśśakrapurogamaiḥ || 15 ||
evamuktā tu vaidehī parimohitacetanā |
uvācāśrūṇi muñcantī dāruṇaṃ māmidaṃ vacaḥ || 16 ||
bhāvo mayi tavātyarthaṃ pāpa eva niveśitaḥ |
vinaṣṭe bhrātari prāptuṃ na ca tvaṃ māmavāpsyasi || 17 ||
saṅketādbharatena tvaṃ rāmaṃ samanugacchasi |
krośantaṃ hi yathātyarthaṃ naivamabhyavapadyase || 18 ||
ripuḥ pracchannacārī tvaṃ madarthamanugacchasi |
rāghavasyāntaraprepsustathainaṃ nābhipadyase || 19 ||
evamukto hi vaidehyā saṃrabdho raktalocanaḥ |
krodhātprasphuramāṇoṣṭha āśramādabhinirgataḥ || 20 ||
evaṃ bruvāṇaṃ saumitriṃ rāmassantāpamohitaḥ |
abravīdduṣkṛtaṃ saumya tāṃ vinā yattvamāgataḥ || 21 ||
jānannapi samarthaṃ māṃ rakṣasāṃ vinivāraṇe |
anena krodhavākyena maithilyā nissṛto bhavān || 22 ||
na hi te parituṣyāmi tyaktvā yadyāsi maithilīm |
kruddhāyāḥ paruṣaṃ śrutvā tāṃ vihāya tvamāgataḥ || 23 ||
sarvathā tvavinītaṃ te sītayā yatpracoditaḥ |
krodhasya vaśamāpanno nākarośśāsanaṃ mama || 24 ||
asau hi rākṣasaśśete śareṇābhihato mayā |
mṛgarūpeṇa yenāhamāśramādapavāhitaḥ || 25 ||
vikṛṣya cāpaṃ paridhāya sāyakaṃ salīlabāṇena ca tāḍito mayā |
mārgīṃ tanuṃ tyajya sa viklabasvaro babhūva keyūradharassarākṣasaḥ || 26 ||
śarāhatenaiva tadārtayā girā svaraṃ samālambya sudūrasuśravam |
udāhṛtaṃ tadvacanaṃ sudāruṇaṃ tvamāgato yena vihāya maithilīm || 27 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ekonaṣaṣṭitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ एकोनषष्टितमस्सर्गः ।
अथाश्रमादुपावृत्तमन्तरा रघुनन्दनः ।
परिपप्रच्छ सौमित्रिं रामो दुःखार्दितं पुनः ॥ 1 ॥
तमुवाच किमर्थं त्वमागतोऽपास्य मैथिलीम् ।
यदा सा तव विश्वासाद्वने विरहिता मया ॥ 2 ॥
दृष्ट्वैवाभ्यागतं त्वां मे मैथिलीं त्यज्य लक्ष्मण ।
शङ्कमानं महत्पापं यत्सत्यं व्यथितं मनः ॥ 3 ॥
स्फुरते नयनं सव्यं बाहुश्च हृदयं च मे ।
दृष्ट्वा लक्ष्मण दूरे त्वां सीताविरहितं पथि ॥ 4 ॥
एवमुक्तन्तु सौमित्रिर्लक्ष्मणश्शुभलक्षणः ।
भूयो दुःखसमाविष्टो दुःखितं राममब्रवीत् ॥ 5 ॥
न स्वयं कामकारेण तां त्यक्त्वाहमिहागतः ।
प्रचोदित स्तयैवोग्रैस्त्वत्सकाशमिहागतः ॥ 6 ॥
आर्येणेव पराक्रुष्टं हासीते लक्ष्मणेति च ।
परित्राहीति यद्वाक्यं मैथिल्यास्तच्छ्रुतिं गतम् ॥ 7 ॥
सा तमार्तस्वरं श्रुत्वा तव स्नेहेन मैथिली ।
गच्छ गच्छेति मामाह रुदन्ती भयविह्वला ॥ 8 ॥
प्रचोद्यमानेन मया गच्छेति बहुशस्तया ।
प्रत्युक्ता मैथिली वाक्यमिदं त्वत्प्रत्ययान्वितम् ॥ 9 ॥
न तत्पश्याम्यहं रक्षो यदस्य भयमावहेत् ।
निर्वृता भव नास्त्येतत्केनाप्येवमुदाहृतम् ॥ 10 ॥
विगर्हितं च नीचं च कथमार्योऽभिधास्यति ।
त्राहीति वचनं सीते यस्त्रायेत्रिदशानपि ॥ 11 ॥
किं निमित्तं तु केनापि भ्रातुरालम्ब्य मे स्वरम् ।
राक्षसेनेरितं वाक्यं त्राहि त्राहीति शोभने ॥ 12 ॥
विस्वरं व्याहृतं वाक्यं लक्ष्मण त्राहि मामिति ।
न भवत्या व्यथा कार्या कुनारीजनसेविता ॥ 13 ॥
अलं वैक्लब्यमालम्ब्य स्वस्था भव निरुत्सुका ।
न सोऽस्ति त्रिषु लोकेषु पुमान्वै राघवं रणे ॥ 14 ॥
जातो वा जायमानो वा संयुगे यः पराजयेत् ।
न जय्यो राघवो युद्धे देवैश्शक्रपुरोगमैः ॥ 15 ॥
एवमुक्ता तु वैदेही परिमोहितचेतना ।
उवाचाश्रूणि मुञ्चन्ती दारुणं मामिदं वचः ॥ 16 ॥
भावो मयि तवात्यर्थं पाप एव निवेशितः ।
विनष्टे भ्रातरि प्राप्तुं न च त्वं मामवाप्स्यसि ॥ 17 ॥
सङ्केताद्भरतेन त्वं रामं समनुगच्छसि ।
क्रोशन्तं हि यथात्यर्थं नैवमभ्यवपद्यसे ॥ 18 ॥
रिपुः प्रच्छन्नचारी त्वं मदर्थमनुगच्छसि ।
राघवस्यान्तरप्रेप्सुस्तथैनं नाभिपद्यसे ॥ 19 ॥
एवमुक्तो हि वैदेह्या संरब्धो रक्तलोचनः ।
क्रोधात्प्रस्फुरमाणोष्ठ आश्रमादभिनिर्गतः ॥ 20 ॥
एवं ब्रुवाणं सौमित्रिं रामस्सन्तापमोहितः ।
अब्रवीद्दुष्कृतं सौम्य तां विना यत्त्वमागतः ॥ 21 ॥
जानन्नपि समर्थं मां रक्षसां विनिवारणे ।
अनेन क्रोधवाक्येन मैथिल्या निस्सृतो भवान् ॥ 22 ॥
न हि ते परितुष्यामि त्यक्त्वा यद्यासि मैथिलीम् ।
क्रुद्धायाः परुषं श्रुत्वा तां विहाय त्वमागतः ॥ 23 ॥
सर्वथा त्वविनीतं ते सीतया यत्प्रचोदितः ।
क्रोधस्य वशमापन्नो नाकरोश्शासनं मम ॥ 24 ॥
असौ हि राक्षसश्शेते शरेणाभिहतो मया ।
मृगरूपेण येनाहमाश्रमादपवाहितः ॥ 25 ॥
विकृष्य चापं परिधाय सायकं सलीलबाणेन च ताडितो मया ।
मार्गीं तनुं त्यज्य स विक्लबस्वरो बभूव केयूरधरस्सराक्षसः ॥ 26 ॥
शराहतेनैव तदार्तया गिरा स्वरं समालम्ब्य सुदूरसुश्रवम् ।
उदाहृतं तद्वचनं सुदारुणं त्वमागतो येन विहाय मैथिलीम् ॥ 27 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे एकोनषष्टितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ekonaṣaṣṭitamassargaḥ |
athāśramādupāvṛttamantarā raghunandanaḥ |
paripapraccha saumitriṃ rāmo duḥkhārditaṃ punaḥ || 1 ||
tamuvāca kimarthaṃ tvamāgato'pāsya maithilīm |
yadā sā tava viśvāsādvane virahitā mayā || 2 ||
dṛṣṭvaivābhyāgataṃ tvāṃ me maithilīṃ tyajya lakṣmaṇa |
śaṅkamānaṃ mahatpāpaṃ yatsatyaṃ vyathitaṃ manaḥ || 3 ||
sphurate nayanaṃ savyaṃ bāhuśca hṛdayaṃ ca me |
dṛṣṭvā lakṣmaṇa dūre tvāṃ sītāvirahitaṃ pathi || 4 ||
evamuktantu saumitrirlakṣmaṇaśśubhalakṣaṇaḥ |
bhūyo duḥkhasamāviṣṭo duḥkhitaṃ rāmamabravīt || 5 ||
na svayaṃ kāmakāreṇa tāṃ tyaktvāhamihāgataḥ |
pracodita stayaivograistvatsakāśamihāgataḥ || 6 ||
āryeṇeva parākruṣṭaṃ hāsīte lakṣmaṇeti ca |
paritrāhīti yadvākyaṃ maithilyāstacchrutiṃ gatam || 7 ||
sā tamārtasvaraṃ śrutvā tava snehena maithilī |
gaccha gaccheti māmāha rudantī bhayavihvalā || 8 ||
pracodyamānena mayā gaccheti bahuśastayā |
pratyuktā maithilī vākyamidaṃ tvatpratyayānvitam || 9 ||
na tatpaśyāmyahaṃ rakṣo yadasya bhayamāvahet |
nirvṛtā bhava nāstyetatkenāpyevamudāhṛtam || 10 ||
vigarhitaṃ ca nīcaṃ ca kathamāryo'bhidhāsyati |
trāhīti vacanaṃ sīte yastrāyetridaśānapi || 11 ||
kiṃ nimittaṃ tu kenāpi bhrāturālambya me svaram |
rākṣaseneritaṃ vākyaṃ trāhi trāhīti śobhane || 12 ||
visvaraṃ vyāhṛtaṃ vākyaṃ lakṣmaṇa trāhi māmiti |
na bhavatyā vyathā kāryā kunārījanasevitā || 13 ||
alaṃ vaiklabyamālambya svasthā bhava nirutsukā |
na so'sti triṣu lokeṣu pumānvai rāghavaṃ raṇe || 14 ||
jāto vā jāyamāno vā saṃyuge yaḥ parājayet |
na jayyo rāghavo yuddhe devaiśśakrapurogamaiḥ || 15 ||
evamuktā tu vaidehī parimohitacetanā |
uvācāśrūṇi muñcantī dāruṇaṃ māmidaṃ vacaḥ || 16 ||
bhāvo mayi tavātyarthaṃ pāpa eva niveśitaḥ |
vinaṣṭe bhrātari prāptuṃ na ca tvaṃ māmavāpsyasi || 17 ||
saṅketādbharatena tvaṃ rāmaṃ samanugacchasi |
krośantaṃ hi yathātyarthaṃ naivamabhyavapadyase || 18 ||
ripuḥ pracchannacārī tvaṃ madarthamanugacchasi |
rāghavasyāntaraprepsustathainaṃ nābhipadyase || 19 ||
evamukto hi vaidehyā saṃrabdho raktalocanaḥ |
krodhātprasphuramāṇoṣṭha āśramādabhinirgataḥ || 20 ||
evaṃ bruvāṇaṃ saumitriṃ rāmassantāpamohitaḥ |
abravīdduṣkṛtaṃ saumya tāṃ vinā yattvamāgataḥ || 21 ||
jānannapi samarthaṃ māṃ rakṣasāṃ vinivāraṇe |
anena krodhavākyena maithilyā nissṛto bhavān || 22 ||
na hi te parituṣyāmi tyaktvā yadyāsi maithilīm |
kruddhāyāḥ paruṣaṃ śrutvā tāṃ vihāya tvamāgataḥ || 23 ||
sarvathā tvavinītaṃ te sītayā yatpracoditaḥ |
krodhasya vaśamāpanno nākarośśāsanaṃ mama || 24 ||
asau hi rākṣasaśśete śareṇābhihato mayā |
mṛgarūpeṇa yenāhamāśramādapavāhitaḥ || 25 ||
vikṛṣya cāpaṃ paridhāya sāyakaṃ salīlabāṇena ca tāḍito mayā |
mārgīṃ tanuṃ tyajya sa viklabasvaro babhūva keyūradharassarākṣasaḥ || 26 ||
śarāhatenaiva tadārtayā girā svaraṃ samālambya sudūrasuśravam |
udāhṛtaṃ tadvacanaṃ sudāruṇaṃ tvamāgato yena vihāya maithilīm || 27 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ekonaṣaṣṭitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.