శ్రీమద్వాల్మీకీయ రామాయణే అయోధ్యాకాణ్డమ్ ।
అథ అష్టావింశస్సర్గః ।
స ఏవం బ్రువతీం సీతాం ధర్మజ్ఞో ధర్మవత్సలః ।
న నేతుం కురుతే బుద్ధిం వనే దుఃఖాని చిన్తయన్ ॥ 1 ॥
సాన్త్వయిత్వా పునస్తాం తు బాష్పదూషితలోచనామ్ ।
నివర్తనార్థే ధర్మాత్మా వాక్యమేతదువాచ హ ॥ 2 ॥
సీతే మహాకులీనాఽసి ధర్మే చ నిరతా సదా ।
ఇహాఽచర స్వధర్మం త్వం మే యథా మనసస్సుఖమ్ ॥ 3 ॥
సీతే యథా త్వాం వక్ష్యామి తథా కార్యం త్వయాఽబలే ।
వనే హి బహవో దోషా వదతస్తాన్నిబోధ మే ॥ 4 ॥
సీతే విముచ్యతామేషా వనవాసకృతా మతిః ।
బహుదోషం హి కాన్తారం వనమిత్యభిధీయతే ॥ 5 ॥
హితబుద్ధ్యా ఖలు వచో మయైతదభిధీయతే ।
సదా సుఖం న జానామి దుఃఖమేవ సదా వనమ్ ॥ 6 ॥
గిరినిర్ఝరసమ్భూతా గిరికన్దర వాసినామ్ ।
సింహానాం నినదా దుఃఖా శ్శ్రోతుం దుఃఖమతో వనమ్ ॥ 7 ॥
క్రీడమానాశ్చ విస్రబ్ధా మత్తా శ్శూన్యే మహామృగాః ।
దృష్ట్వా సమభివర్తన్తే సీతే దుఃఖమతో వనమ్ ॥ 8 ॥
సగ్రాహా స్సరితశ్చైవ పఙ్కవత్యస్సు దుస్తరాః ।
మత్తైరపి గజైర్నిత్యమతో దుఃఖతరం వనమ్ ॥ 9 ॥
లతాకణ్టకసఙ్కీర్ణాః కృకవాకూపనాదితాః ।
నిరపాశ్చ సుదుర్గాశ్చ మార్గా దుఃఖమతో వనమ్ ॥ 10 ॥
సుప్యతే పర్ణశయ్యాసు స్వయం భగ్నాసు భూతలే ।
రాత్రిషు శ్రమఖిన్నేన తస్మాద్దుఃఖతరం వనమ్ ॥ 11 ॥
అహోరాత్రం చ సన్తోషః కర్తవ్యో నియతాత్మనా ।
ఫలైర్వృక్షావపతితై స్సీతే దుఃఖమతో వనమ్ ॥ 12 ॥
ఉపవాసశ్చ కర్తవ్యో యథా ప్రాణేన మైథిలి ।
జటాభారశ్చ కర్తవ్యో వల్కలామ్బరధారిణా ॥ 13 ॥
దేవతానాం పిత్రూణాం కర్తవ్యం విధిపూర్వకమ్ ।
ప్రాప్తానామతిథీనాం చ నిత్యశః ప్రతిపూజనమ్ ॥ 14 ॥
కార్యస్త్రిరభిషేకశ్చ కాలే కాలే చ నిత్యశః ।
చరతా నియమేనైవ తస్మాద్ధుఃఖతరం వనమ్ ॥ 15 ॥
ఉపహారశ్చ కర్తవ్యః కుసుమై స్స్వయమాహృతైః ।
ఆర్షేణ విధినా వేద్యాం బాలే దుఃఖమతో వనమ్ ॥ 16 ॥
యథాలబ్ధేన కర్తవ్యః సన్తోషస్తేన మైథిలి ।
యతాహారైర్వనచరై ర్నిత్యం దుఃఖమతో వనమ్ ॥ 17 ॥
అతీవ వాతాస్తిమిరం బుభుక్షా చాత్ర నిత్యశః ।
భయాని చ మహాన్త్యత్ర తతో దుఃఖతరం వనమ్ ॥ 18 ॥
సరీసృపాశ్చ బహవో బహురూపాశ్చ భామిని ।
చరన్తి పృథివీం దర్పాత్తతో దుఃఖతరం వనమ్ ॥ 19 ॥
నదీ నిలయనా స్సర్పా నదీకుటిలగామినః ।
తిషఠ్న్త్యావృత్య పన్థానం తతో దుఃఖతరం వనమ్ ॥ 20 ॥
పతఙ్గా వృశ్చికాః కీటా దంశాశ్చ మశకై స్సహ ।
బాధన్తే నిత్యమబలే సర్వం దుఃఖమతో వనమ్ ॥ 21 ॥
ద్రుమాః కణ్టకినశ్చైవ కుశాః కాశాశ్చ భామిని ।
వనే వ్యాకులశాఖాగ్రాస్తేన దుఃఖతరం వనమ్ ॥ 22 ॥
కాయక్లేశాశ్చ బహవో భయాని వివిధాని చ ।
అరణ్యవాసే వసతో దుఃఖమేవ తతో వనమ్ ॥ 23 ॥
క్రోధలోభౌ విమోక్తవ్యౌ కర్తవ్యా తపసే మతిః ।
న భేతవ్యం చ భేతవ్యే నిత్యం దుఃఖమతో వనమ్ ॥ 24 ॥
తదలం తే వనం గత్వా క్షమం న హి వనం తవ ।
విమృశన్నిహ పశ్యామి బహుదోషతరం వనమ్ ॥ 25 ॥
వనన్తు నేతుం న కృతా మతిస్తదా బభూవ రామేణ యదా మహాత్మనా ।
న తస్య సీతా వచనం చకార త త్తతోఽబ్రవీద్రామమిదం సుదుఃఖితా ॥ 26 ॥
ఇత్యార్షే శ్రీమద్రామాయణే వాల్మీకీయ ఆదికావ్యే అయోధ్యాకాణ్డే అష్టావింశస్సర్గః ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha aṣṭāviṃśassargaḥ |
sa evaṃ bruvatīṃ sītāṃ dharmajño dharmavatsalaḥ |
na netuṃ kurute buddhiṃ vane duḥkhāni cintayan || 1 ||
sāntvayitvā punastāṃ tu bāṣpadūṣitalocanām |
nivartanārthe dharmātmā vākyametaduvāca ha || 2 ||
sīte mahākulīnā'si dharme ca niratā sadā |
ihā'cara svadharmaṃ tvaṃ me yathā manasassukham || 3 ||
sīte yathā tvāṃ vakṣyāmi tathā kāryaṃ tvayā'bale |
vane hi bahavo doṣā vadatastānnibodha me || 4 ||
sīte vimucyatāmeṣā vanavāsakṛtā matiḥ |
bahudoṣaṃ hi kāntāraṃ vanamityabhidhīyate || 5 ||
hitabuddhyā khalu vaco mayaitadabhidhīyate |
sadā sukhaṃ na jānāmi duḥkhameva sadā vanam || 6 ||
girinirjharasambhūtā girikandara vāsinām |
siṃhānāṃ ninadā duḥkhā śśrotuṃ duḥkhamato vanam || 7 ||
krīḍamānāśca visrabdhā mattā śśūnye mahāmṛgāḥ |
dṛṣṭvā samabhivartante sīte duḥkhamato vanam || 8 ||
sagrāhā ssaritaścaiva paṅkavatyassu dustarāḥ |
mattairapi gajairnityamato duḥkhataraṃ vanam || 9 ||
latākaṇṭakasaṅkīrṇāḥ kṛkavākūpanāditāḥ |
nirapāśca sudurgāśca mārgā duḥkhamato vanam || 10 ||
supyate parṇaśayyāsu svayaṃ bhagnāsu bhūtale |
rātriṣu śramakhinnena tasmādduḥkhataraṃ vanam || 11 ||
ahorātraṃ ca santoṣaḥ kartavyo niyatātmanā |
phalairvṛkṣāvapatitai ssīte duḥkhamato vanam || 12 ||
upavāsaśca kartavyo yathā prāṇena maithili |
jaṭābhāraśca kartavyo valkalāmbaradhāriṇā || 13 ||
devatānāṃ pitrūṇāṃ kartavyaṃ vidhipūrvakam |
prāptānāmatithīnāṃ ca nityaśaḥ pratipūjanam || 14 ||
kāryastrirabhiṣekaśca kāle kāle ca nityaśaḥ |
caratā niyamenaiva tasmāddhuḥkhataraṃ vanam || 15 ||
upahāraśca kartavyaḥ kusumai ssvayamāhṛtaiḥ |
ārṣeṇa vidhinā vedyāṃ bāle duḥkhamato vanam || 16 ||
yathālabdhena kartavyaḥ santoṣastena maithili |
yatāhārairvanacarai rnityaṃ duḥkhamato vanam || 17 ||
atīva vātāstimiraṃ bubhukṣā cātra nityaśaḥ |
bhayāni ca mahāntyatra tato duḥkhataraṃ vanam || 18 ||
sarīsṛpāśca bahavo bahurūpāśca bhāmini |
caranti pṛthivīṃ darpāttato duḥkhataraṃ vanam || 19 ||
nadī nilayanā ssarpā nadīkuṭilagāminaḥ |
tiṣaṭhntyāvṛtya panthānaṃ tato duḥkhataraṃ vanam || 20 ||
pataṅgā vṛścikāḥ kīṭā daṃśāśca maśakai ssaha |
bādhante nityamabale sarvaṃ duḥkhamato vanam || 21 ||
drumāḥ kaṇṭakinaścaiva kuśāḥ kāśāśca bhāmini |
vane vyākulaśākhāgrāstena duḥkhataraṃ vanam || 22 ||
kāyakleśāśca bahavo bhayāni vividhāni ca |
araṇyavāse vasato duḥkhameva tato vanam || 23 ||
krodhalobhau vimoktavyau kartavyā tapase matiḥ |
na bhetavyaṃ ca bhetavye nityaṃ duḥkhamato vanam || 24 ||
tadalaṃ te vanaṃ gatvā kṣamaṃ na hi vanaṃ tava |
vimṛśanniha paśyāmi bahudoṣataraṃ vanam || 25 ||
vanantu netuṃ na kṛtā matistadā babhūva rāmeṇa yadā mahātmanā |
na tasya sītā vacanaṃ cakāra ta ttato'bravīdrāmamidaṃ suduḥkhitā || 26 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe aṣṭāviṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ अष्टाविंशस्सर्गः ।
स एवं ब्रुवतीं सीतां धर्मज्ञो धर्मवत्सलः ।
न नेतुं कुरुते बुद्धिं वने दुःखानि चिन्तयन् ॥ 1 ॥
सान्त्वयित्वा पुनस्तां तु बाष्पदूषितलोचनाम् ।
निवर्तनार्थे धर्मात्मा वाक्यमेतदुवाच ह ॥ 2 ॥
सीते महाकुलीनाऽसि धर्मे च निरता सदा ।
इहाऽचर स्वधर्मं त्वं मे यथा मनसस्सुखम् ॥ 3 ॥
सीते यथा त्वां वक्ष्यामि तथा कार्यं त्वयाऽबले ।
वने हि बहवो दोषा वदतस्तान्निबोध मे ॥ 4 ॥
सीते विमुच्यतामेषा वनवासकृता मतिः ।
बहुदोषं हि कान्तारं वनमित्यभिधीयते ॥ 5 ॥
हितबुद्ध्या खलु वचो मयैतदभिधीयते ।
सदा सुखं न जानामि दुःखमेव सदा वनम् ॥ 6 ॥
गिरिनिर्झरसम्भूता गिरिकन्दर वासिनाम् ।
सिंहानां निनदा दुःखा श्श्रोतुं दुःखमतो वनम् ॥ 7 ॥
क्रीडमानाश्च विस्रब्धा मत्ता श्शून्ये महामृगाः ।
दृष्ट्वा समभिवर्तन्ते सीते दुःखमतो वनम् ॥ 8 ॥
सग्राहा स्सरितश्चैव पङ्कवत्यस्सु दुस्तराः ।
मत्तैरपि गजैर्नित्यमतो दुःखतरं वनम् ॥ 9 ॥
लताकण्टकसङ्कीर्णाः कृकवाकूपनादिताः ।
निरपाश्च सुदुर्गाश्च मार्गा दुःखमतो वनम् ॥ 10 ॥
सुप्यते पर्णशय्यासु स्वयं भग्नासु भूतले ।
रात्रिषु श्रमखिन्नेन तस्माद्दुःखतरं वनम् ॥ 11 ॥
अहोरात्रं च सन्तोषः कर्तव्यो नियतात्मना ।
फलैर्वृक्षावपतितै स्सीते दुःखमतो वनम् ॥ 12 ॥
उपवासश्च कर्तव्यो यथा प्राणेन मैथिलि ।
जटाभारश्च कर्तव्यो वल्कलाम्बरधारिणा ॥ 13 ॥
देवतानां पित्रूणां कर्तव्यं विधिपूर्वकम् ।
प्राप्तानामतिथीनां च नित्यशः प्रतिपूजनम् ॥ 14 ॥
कार्यस्त्रिरभिषेकश्च काले काले च नित्यशः ।
चरता नियमेनैव तस्माद्धुःखतरं वनम् ॥ 15 ॥
उपहारश्च कर्तव्यः कुसुमै स्स्वयमाहृतैः ।
आर्षेण विधिना वेद्यां बाले दुःखमतो वनम् ॥ 16 ॥
यथालब्धेन कर्तव्यः सन्तोषस्तेन मैथिलि ।
यताहारैर्वनचरै र्नित्यं दुःखमतो वनम् ॥ 17 ॥
अतीव वातास्तिमिरं बुभुक्षा चात्र नित्यशः ।
भयानि च महान्त्यत्र ततो दुःखतरं वनम् ॥ 18 ॥
सरीसृपाश्च बहवो बहुरूपाश्च भामिनि ।
चरन्ति पृथिवीं दर्पात्ततो दुःखतरं वनम् ॥ 19 ॥
नदी निलयना स्सर्पा नदीकुटिलगामिनः ।
तिषठ्न्त्यावृत्य पन्थानं ततो दुःखतरं वनम् ॥ 20 ॥
पतङ्गा वृश्चिकाः कीटा दंशाश्च मशकै स्सह ।
बाधन्ते नित्यमबले सर्वं दुःखमतो वनम् ॥ 21 ॥
द्रुमाः कण्टकिनश्चैव कुशाः काशाश्च भामिनि ।
वने व्याकुलशाखाग्रास्तेन दुःखतरं वनम् ॥ 22 ॥
कायक्लेशाश्च बहवो भयानि विविधानि च ।
अरण्यवासे वसतो दुःखमेव ततो वनम् ॥ 23 ॥
क्रोधलोभौ विमोक्तव्यौ कर्तव्या तपसे मतिः ।
न भेतव्यं च भेतव्ये नित्यं दुःखमतो वनम् ॥ 24 ॥
तदलं ते वनं गत्वा क्षमं न हि वनं तव ।
विमृशन्निह पश्यामि बहुदोषतरं वनम् ॥ 25 ॥
वनन्तु नेतुं न कृता मतिस्तदा बभूव रामेण यदा महात्मना ।
न तस्य सीता वचनं चकार त त्ततोऽब्रवीद्राममिदं सुदुःखिता ॥ 26 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे अष्टाविंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha aṣṭāviṃśassargaḥ |
sa evaṃ bruvatīṃ sītāṃ dharmajño dharmavatsalaḥ |
na netuṃ kurute buddhiṃ vane duḥkhāni cintayan || 1 ||
sāntvayitvā punastāṃ tu bāṣpadūṣitalocanām |
nivartanārthe dharmātmā vākyametaduvāca ha || 2 ||
sīte mahākulīnā'si dharme ca niratā sadā |
ihā'cara svadharmaṃ tvaṃ me yathā manasassukham || 3 ||
sīte yathā tvāṃ vakṣyāmi tathā kāryaṃ tvayā'bale |
vane hi bahavo doṣā vadatastānnibodha me || 4 ||
sīte vimucyatāmeṣā vanavāsakṛtā matiḥ |
bahudoṣaṃ hi kāntāraṃ vanamityabhidhīyate || 5 ||
hitabuddhyā khalu vaco mayaitadabhidhīyate |
sadā sukhaṃ na jānāmi duḥkhameva sadā vanam || 6 ||
girinirjharasambhūtā girikandara vāsinām |
siṃhānāṃ ninadā duḥkhā śśrotuṃ duḥkhamato vanam || 7 ||
krīḍamānāśca visrabdhā mattā śśūnye mahāmṛgāḥ |
dṛṣṭvā samabhivartante sīte duḥkhamato vanam || 8 ||
sagrāhā ssaritaścaiva paṅkavatyassu dustarāḥ |
mattairapi gajairnityamato duḥkhataraṃ vanam || 9 ||
latākaṇṭakasaṅkīrṇāḥ kṛkavākūpanāditāḥ |
nirapāśca sudurgāśca mārgā duḥkhamato vanam || 10 ||
supyate parṇaśayyāsu svayaṃ bhagnāsu bhūtale |
rātriṣu śramakhinnena tasmādduḥkhataraṃ vanam || 11 ||
ahorātraṃ ca santoṣaḥ kartavyo niyatātmanā |
phalairvṛkṣāvapatitai ssīte duḥkhamato vanam || 12 ||
upavāsaśca kartavyo yathā prāṇena maithili |
jaṭābhāraśca kartavyo valkalāmbaradhāriṇā || 13 ||
devatānāṃ pitrūṇāṃ kartavyaṃ vidhipūrvakam |
prāptānāmatithīnāṃ ca nityaśaḥ pratipūjanam || 14 ||
kāryastrirabhiṣekaśca kāle kāle ca nityaśaḥ |
caratā niyamenaiva tasmāddhuḥkhataraṃ vanam || 15 ||
upahāraśca kartavyaḥ kusumai ssvayamāhṛtaiḥ |
ārṣeṇa vidhinā vedyāṃ bāle duḥkhamato vanam || 16 ||
yathālabdhena kartavyaḥ santoṣastena maithili |
yatāhārairvanacarai rnityaṃ duḥkhamato vanam || 17 ||
atīva vātāstimiraṃ bubhukṣā cātra nityaśaḥ |
bhayāni ca mahāntyatra tato duḥkhataraṃ vanam || 18 ||
sarīsṛpāśca bahavo bahurūpāśca bhāmini |
caranti pṛthivīṃ darpāttato duḥkhataraṃ vanam || 19 ||
nadī nilayanā ssarpā nadīkuṭilagāminaḥ |
tiṣaṭhntyāvṛtya panthānaṃ tato duḥkhataraṃ vanam || 20 ||
pataṅgā vṛścikāḥ kīṭā daṃśāśca maśakai ssaha |
bādhante nityamabale sarvaṃ duḥkhamato vanam || 21 ||
drumāḥ kaṇṭakinaścaiva kuśāḥ kāśāśca bhāmini |
vane vyākulaśākhāgrāstena duḥkhataraṃ vanam || 22 ||
kāyakleśāśca bahavo bhayāni vividhāni ca |
araṇyavāse vasato duḥkhameva tato vanam || 23 ||
krodhalobhau vimoktavyau kartavyā tapase matiḥ |
na bhetavyaṃ ca bhetavye nityaṃ duḥkhamato vanam || 24 ||
tadalaṃ te vanaṃ gatvā kṣamaṃ na hi vanaṃ tava |
vimṛśanniha paśyāmi bahudoṣataraṃ vanam || 25 ||
vanantu netuṃ na kṛtā matistadā babhūva rāmeṇa yadā mahātmanā |
na tasya sītā vacanaṃ cakāra ta ttato'bravīdrāmamidaṃ suduḥkhitā || 26 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe aṣṭāviṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Telugu script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.