శ్రీమద్వాల్మీకీయ రామాయణే అయోధ్యాకాణ్డమ్ ।
అథ చతుర్దశాధికశతతమస్సర్గః ।
స్నిగ్ధగమ్భీరఘోషేణ స్యన్దనేనోపయాన్ప్రభుః ।
అయోధ్యాం భరతః క్షిప్రం ప్రవివేశ మహాయశాః ॥ 1 ॥
బిడాలోలూకచరితామాలీననరవారణామ్ ।
తిమిరాభ్యాహతాం కాలీమప్రకాశాం నిశామివ ॥ 2 ॥
రాహుశత్రోః ప్రియాం పత్నీం శ్రియా ప్రజ్వలితప్రభామ్ ।
గ్రహేణాభ్యుత్థితేనైకాం రోహిణీమివ పీడితామ్ ॥ 3 ॥
అల్పోష్ణక్షుబ్ధసలిలాం ఘర్మోత్తప్తవిహఙ్గమామ్ ।
లీనమీనఝషగ్రాహాం కృశాం గిరినదీమివ ॥ 4 ॥
విధూమామివ హేమాభామధ్వరాగ్నే స్సముత్థితామ్ ।
హవిరభ్యుక్షితాం పశ్చాచ్ఛిఖాం విప్రలయం గతామ్ ॥ 5 ॥
విధ్వస్తకవచాం రుగ్ణగజవాజిరథధ్వజామ్ ।
హతప్రవీరామాపన్నాం చమూమివ మహాహవే ॥ 6 ॥
సఫేనాం సస్వనాం భూత్వా సాగరస్య సముత్థితామ్ ।
ప్రశాన్తమారుతోద్ధూతాం జలోర్మిమివ నిస్స్వనామ్ ॥ 7 ॥
త్యక్తాం యజ్ఞాయుధైః సర్వైరభిరూపైశ్చ యాజకైః ।
సుత్యాకాలే సునిర్వృత్తే వేదిం గతరవామివ ॥ 8 ॥
గోష్ఠమధ్యే స్థితామార్తామచరన్తీం తృణం నవమ్ ।
గోవృషేణ పరిత్యక్తాం గవాం పక్తిమివోత్సుకామ్ ॥ 9 ॥
ప్రభాకరాద్యై స్సుస్నిగ్ధైః ప్రజ్వలద్భిరివోత్తమైః ।
వియుక్తాం మణిభిర్జాత్యైర్నవాం ముక్తావలీమివ ॥ 10 ॥
సహసా చలితాం స్థానాన్మహీం పుణ్యక్షయాద్గతామ్ ।
సంవృతద్యుతివిస్తారాం తారామివ దివశ్చ్యుతామ్ ॥ 11 ॥
పుష్పనద్ధాం వసన్తాన్తే మత్తభ్రమరనాదితామ్ ।
ద్రుతదావాగ్ని విప్లుష్టాం క్లాన్తాం వనలతామివ ॥ 12 ॥
సమ్మూఢనిగమాంస్తబ్ధాం సఙ్క్షిప్తవిపణాపణామ్ ।
ప్రచ్ఛన్నశశినక్షత్రాం ద్యామివామ్బుధరైర్వృతామ్ ॥ 13 ॥
క్షీణపానోత్తమైర్భగ్నైః శరావైరభిసంవృతామ్ ।
హతశౌణ్డామివ ధ్వస్తాంం పానభూమిమసంస్కృతామ్ ॥ 14 ॥
వృక్ణభూమితలాం నిమ్నాం వృక్ణపాత్రైస్సమావృతామ్ ।
ఉపయుక్తోదకాం భగ్నాం ప్రపాం నిపతితామివ ॥ 15 ॥
విపులాం వితతాం చైవ యుక్తపాశాం తరస్వినామ్ ।
భూమౌ బాణైర్వినిష్కృత్తాం పతితాం జ్యామివాయుధాత్ ॥ 16 ॥
సహసా యుద్ధశౌణ్డేన హయారోహేణ వాహితామ్ ।
నిహతాం ప్రతిసైన్యేన వడవామివ పాతితామ్ ॥ 17 ॥
శుష్కతోయాం మహామత్స్యైః కూర్మైశ్చ బహుభిర్వృతామ్ ।
ప్రభిన్నతటవిస్తీర్ణాం వాపీమివ హృతోత్పలామ్ ॥ 18 ॥
పురుషస్యాప్రహృష్టస్య ప్రతిషిద్ధానులేపనామ్ ।
సన్తప్తామివ శోకేన గాత్రయష్టిమభూషణామ్ ॥ 19 ॥
ప్రావృషి ప్రవిగాఢాయాం ప్రవిష్టస్యాభ్రమణ్డలమ్ ।
ప్రచ్ఛన్నాం నీలజీమూతైర్భాస్కరస్య ప్రభామివ ॥ 20 ॥
భరతస్తు రథస్థ స్సన్ శ్రీమాన్దశరథాత్మజః ।
వాహయన్తం రథశ్రేష్ఠం సారథిం వాక్యమబ్రవీత్ ॥ 21 ॥
కిం ను ఖల్వద్య గమ్భీరో మూర్ఛితో న నిశమ్యతే ।
యథాపురమయోధ్యాయాం గీతవాదిత్రనిస్వనః ॥ 22 ॥
వారుణీమదగన్ధశ్చ మాల్యగన్ధశ్చ మూర్ఛితః ।
ధూపితాగురుగన్ధశ్చ న ప్రవాతి సమన్తతః ॥ 23 ॥
యానప్రవరఘోషశ్చ స్నిగ్ధశ్చ హయనిస్వనః ।
ప్రమత్తగజనాదశ్చ మహాంశ్చ రథనిస్వనః ॥ 24 ॥
నేదానీం శ్రూయతే పుర్యామస్యాం రామే వివాసితే ।
చన్దనాగరుగన్ధాంశ్చ మహార్హాశ్చ నవస్రజః ।
గతే హి రామే తరుణా స్సన్తప్తా నోపభుఞ్జతే ॥ 25 ॥
బహిర్యాత్రాం న గచ్ఛన్తి చిత్రమాల్యధరా నరాః ।
నోత్సవా స్సమ్ప్రవర్తన్తే రామశోకార్దితే పురే ॥ 26 ॥
సహ నూనం మమ భ్రాత్రా పురస్యాస్య ద్యుతిర్గతా ।
న హి రాజత్యయోధ్యేయం సాసారేవార్జునీ క్షపా ॥ 27 ॥
కదా ను ఖలు మే భ్రాతా మహోత్సవ ఇవాఽగతః ।
జనయిష్యత్యయోధ్యాయాం హర్షం గ్రీష్మ ఇవామ్బుదః ॥ 28 ॥
తరుణైశ్చారువేషైశ్చ నరైరున్నతగామిభిః ।
సమ్పతద్భిరయోధ్యాయాం నాభిభాన్తి మహాపథాః ॥ 29 ॥
ఏవం బహువిధం జల్పన్వివేశ వసతిం పితుః ।
తేన హీనాం నరేన్ద్రేణ సింహహీనాం గుహామివ ॥ 30 ॥
తదా తదన్తః పురముఞ్ఝితప్రభం సురైరివోత్సృష్టమభాస్కరం దినమ్ ।
నిరీక్ష్య సర్వం తు వివిక్తమాత్మవాన్ముమోచ బాష్పం భరతః సుదుఃఖితః ॥ 31 ॥
ఇత్యార్షే శ్రీమద్రామాయణే వాల్మీకీయ ఆదికావ్యే అయోధ్యాకాణ్డే చతుర్దశాధికశతతమస్సర్గః ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha caturdaśādhikaśatatamassargaḥ |
snigdhagambhīraghoṣeṇa syandanenopayānprabhuḥ |
ayodhyāṃ bharataḥ kṣipraṃ praviveśa mahāyaśāḥ || 1 ||
biḍālolūkacaritāmālīnanaravāraṇām |
timirābhyāhatāṃ kālīmaprakāśāṃ niśāmiva || 2 ||
rāhuśatroḥ priyāṃ patnīṃ śriyā prajvalitaprabhām |
graheṇābhyutthitenaikāṃ rohiṇīmiva pīḍitām || 3 ||
alpoṣṇakṣubdhasalilāṃ gharmottaptavihaṅgamām |
līnamīnajhaṣagrāhāṃ kṛśāṃ girinadīmiva || 4 ||
vidhūmāmiva hemābhāmadhvarāgne ssamutthitām |
havirabhyukṣitāṃ paścācchikhāṃ vipralayaṃ gatām || 5 ||
vidhvastakavacāṃ rugṇagajavājirathadhvajām |
hatapravīrāmāpannāṃ camūmiva mahāhave || 6 ||
saphenāṃ sasvanāṃ bhūtvā sāgarasya samutthitām |
praśāntamārutoddhūtāṃ jalormimiva nissvanām || 7 ||
tyaktāṃ yajñāyudhaiḥ sarvairabhirūpaiśca yājakaiḥ |
sutyākāle sunirvṛtte vediṃ gataravāmiva || 8 ||
goṣṭhamadhye sthitāmārtāmacarantīṃ tṛṇaṃ navam |
govṛṣeṇa parityaktāṃ gavāṃ paktimivotsukām || 9 ||
prabhākarādyai ssusnigdhaiḥ prajvaladbhirivottamaiḥ |
viyuktāṃ maṇibhirjātyairnavāṃ muktāvalīmiva || 10 ||
sahasā calitāṃ sthānānmahīṃ puṇyakṣayādgatām |
saṃvṛtadyutivistārāṃ tārāmiva divaścyutām || 11 ||
puṣpanaddhāṃ vasantānte mattabhramaranāditām |
drutadāvāgni vipluṣṭāṃ klāntāṃ vanalatāmiva || 12 ||
sammūḍhanigamāṃstabdhāṃ saṅkṣiptavipaṇāpaṇām |
pracchannaśaśinakṣatrāṃ dyāmivāmbudharairvṛtām || 13 ||
kṣīṇapānottamairbhagnaiḥ śarāvairabhisaṃvṛtām |
hataśauṇḍāmiva dhvastāṃṃ pānabhūmimasaṃskṛtām || 14 ||
vṛkṇabhūmitalāṃ nimnāṃ vṛkṇapātraissamāvṛtām |
upayuktodakāṃ bhagnāṃ prapāṃ nipatitāmiva || 15 ||
vipulāṃ vitatāṃ caiva yuktapāśāṃ tarasvinām |
bhūmau bāṇairviniṣkṛttāṃ patitāṃ jyāmivāyudhāt || 16 ||
sahasā yuddhaśauṇḍena hayāroheṇa vāhitām |
nihatāṃ pratisainyena vaḍavāmiva pātitām || 17 ||
śuṣkatoyāṃ mahāmatsyaiḥ kūrmaiśca bahubhirvṛtām |
prabhinnataṭavistīrṇāṃ vāpīmiva hṛtotpalām || 18 ||
puruṣasyāprahṛṣṭasya pratiṣiddhānulepanām |
santaptāmiva śokena gātrayaṣṭimabhūṣaṇām || 19 ||
prāvṛṣi pravigāḍhāyāṃ praviṣṭasyābhramaṇḍalam |
pracchannāṃ nīlajīmūtairbhāskarasya prabhāmiva || 20 ||
bharatastu rathastha ssan śrīmāndaśarathātmajaḥ |
vāhayantaṃ rathaśreṣṭhaṃ sārathiṃ vākyamabravīt || 21 ||
kiṃ nu khalvadya gambhīro mūrchito na niśamyate |
yathāpuramayodhyāyāṃ gītavāditranisvanaḥ || 22 ||
vāruṇīmadagandhaśca mālyagandhaśca mūrchitaḥ |
dhūpitāgurugandhaśca na pravāti samantataḥ || 23 ||
yānapravaraghoṣaśca snigdhaśca hayanisvanaḥ |
pramattagajanādaśca mahāṃśca rathanisvanaḥ || 24 ||
nedānīṃ śrūyate puryāmasyāṃ rāme vivāsite |
candanāgarugandhāṃśca mahārhāśca navasrajaḥ |
gate hi rāme taruṇā ssantaptā nopabhuñjate || 25 ||
bahiryātrāṃ na gacchanti citramālyadharā narāḥ |
notsavā ssampravartante rāmaśokārdite pure || 26 ||
saha nūnaṃ mama bhrātrā purasyāsya dyutirgatā |
na hi rājatyayodhyeyaṃ sāsārevārjunī kṣapā || 27 ||
kadā nu khalu me bhrātā mahotsava ivā'gataḥ |
janayiṣyatyayodhyāyāṃ harṣaṃ grīṣma ivāmbudaḥ || 28 ||
taruṇaiścāruveṣaiśca narairunnatagāmibhiḥ |
sampatadbhirayodhyāyāṃ nābhibhānti mahāpathāḥ || 29 ||
evaṃ bahuvidhaṃ jalpanviveśa vasatiṃ pituḥ |
tena hīnāṃ narendreṇa siṃhahīnāṃ guhāmiva || 30 ||
tadā tadantaḥ puramuñjhitaprabhaṃ surairivotsṛṣṭamabhāskaraṃ dinam |
nirīkṣya sarvaṃ tu viviktamātmavānmumoca bāṣpaṃ bharataḥ suduḥkhitaḥ || 31 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe caturdaśādhikaśatatamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ चतुर्दशाधिकशततमस्सर्गः ।
स्निग्धगम्भीरघोषेण स्यन्दनेनोपयान्प्रभुः ।
अयोध्यां भरतः क्षिप्रं प्रविवेश महायशाः ॥ 1 ॥
बिडालोलूकचरितामालीननरवारणाम् ।
तिमिराभ्याहतां कालीमप्रकाशां निशामिव ॥ 2 ॥
राहुशत्रोः प्रियां पत्नीं श्रिया प्रज्वलितप्रभाम् ।
ग्रहेणाभ्युत्थितेनैकां रोहिणीमिव पीडिताम् ॥ 3 ॥
अल्पोष्णक्षुब्धसलिलां घर्मोत्तप्तविहङ्गमाम् ।
लीनमीनझषग्राहां कृशां गिरिनदीमिव ॥ 4 ॥
विधूमामिव हेमाभामध्वराग्ने स्समुत्थिताम् ।
हविरभ्युक्षितां पश्चाच्छिखां विप्रलयं गताम् ॥ 5 ॥
विध्वस्तकवचां रुग्णगजवाजिरथध्वजाम् ।
हतप्रवीरामापन्नां चमूमिव महाहवे ॥ 6 ॥
सफेनां सस्वनां भूत्वा सागरस्य समुत्थिताम् ।
प्रशान्तमारुतोद्धूतां जलोर्मिमिव निस्स्वनाम् ॥ 7 ॥
त्यक्तां यज्ञायुधैः सर्वैरभिरूपैश्च याजकैः ।
सुत्याकाले सुनिर्वृत्ते वेदिं गतरवामिव ॥ 8 ॥
गोष्ठमध्ये स्थितामार्तामचरन्तीं तृणं नवम् ।
गोवृषेण परित्यक्तां गवां पक्तिमिवोत्सुकाम् ॥ 9 ॥
प्रभाकराद्यै स्सुस्निग्धैः प्रज्वलद्भिरिवोत्तमैः ।
वियुक्तां मणिभिर्जात्यैर्नवां मुक्तावलीमिव ॥ 10 ॥
सहसा चलितां स्थानान्महीं पुण्यक्षयाद्गताम् ।
संवृतद्युतिविस्तारां तारामिव दिवश्च्युताम् ॥ 11 ॥
पुष्पनद्धां वसन्तान्ते मत्तभ्रमरनादिताम् ।
द्रुतदावाग्नि विप्लुष्टां क्लान्तां वनलतामिव ॥ 12 ॥
सम्मूढनिगमांस्तब्धां सङ्क्षिप्तविपणापणाम् ।
प्रच्छन्नशशिनक्षत्रां द्यामिवाम्बुधरैर्वृताम् ॥ 13 ॥
क्षीणपानोत्तमैर्भग्नैः शरावैरभिसंवृताम् ।
हतशौण्डामिव ध्वस्तांं पानभूमिमसंस्कृताम् ॥ 14 ॥
वृक्णभूमितलां निम्नां वृक्णपात्रैस्समावृताम् ।
उपयुक्तोदकां भग्नां प्रपां निपतितामिव ॥ 15 ॥
विपुलां विततां चैव युक्तपाशां तरस्विनाम् ।
भूमौ बाणैर्विनिष्कृत्तां पतितां ज्यामिवायुधात् ॥ 16 ॥
सहसा युद्धशौण्डेन हयारोहेण वाहिताम् ।
निहतां प्रतिसैन्येन वडवामिव पातिताम् ॥ 17 ॥
शुष्कतोयां महामत्स्यैः कूर्मैश्च बहुभिर्वृताम् ।
प्रभिन्नतटविस्तीर्णां वापीमिव हृतोत्पलाम् ॥ 18 ॥
पुरुषस्याप्रहृष्टस्य प्रतिषिद्धानुलेपनाम् ।
सन्तप्तामिव शोकेन गात्रयष्टिमभूषणाम् ॥ 19 ॥
प्रावृषि प्रविगाढायां प्रविष्टस्याभ्रमण्डलम् ।
प्रच्छन्नां नीलजीमूतैर्भास्करस्य प्रभामिव ॥ 20 ॥
भरतस्तु रथस्थ स्सन् श्रीमान्दशरथात्मजः ।
वाहयन्तं रथश्रेष्ठं सारथिं वाक्यमब्रवीत् ॥ 21 ॥
किं नु खल्वद्य गम्भीरो मूर्छितो न निशम्यते ।
यथापुरमयोध्यायां गीतवादित्रनिस्वनः ॥ 22 ॥
वारुणीमदगन्धश्च माल्यगन्धश्च मूर्छितः ।
धूपितागुरुगन्धश्च न प्रवाति समन्ततः ॥ 23 ॥
यानप्रवरघोषश्च स्निग्धश्च हयनिस्वनः ।
प्रमत्तगजनादश्च महांश्च रथनिस्वनः ॥ 24 ॥
नेदानीं श्रूयते पुर्यामस्यां रामे विवासिते ।
चन्दनागरुगन्धांश्च महार्हाश्च नवस्रजः ।
गते हि रामे तरुणा स्सन्तप्ता नोपभुञ्जते ॥ 25 ॥
बहिर्यात्रां न गच्छन्ति चित्रमाल्यधरा नराः ।
नोत्सवा स्सम्प्रवर्तन्ते रामशोकार्दिते पुरे ॥ 26 ॥
सह नूनं मम भ्रात्रा पुरस्यास्य द्युतिर्गता ।
न हि राजत्ययोध्येयं सासारेवार्जुनी क्षपा ॥ 27 ॥
कदा नु खलु मे भ्राता महोत्सव इवाऽगतः ।
जनयिष्यत्ययोध्यायां हर्षं ग्रीष्म इवाम्बुदः ॥ 28 ॥
तरुणैश्चारुवेषैश्च नरैरुन्नतगामिभिः ।
सम्पतद्भिरयोध्यायां नाभिभान्ति महापथाः ॥ 29 ॥
एवं बहुविधं जल्पन्विवेश वसतिं पितुः ।
तेन हीनां नरेन्द्रेण सिंहहीनां गुहामिव ॥ 30 ॥
तदा तदन्तः पुरमुञ्झितप्रभं सुरैरिवोत्सृष्टमभास्करं दिनम् ।
निरीक्ष्य सर्वं तु विविक्तमात्मवान्मुमोच बाष्पं भरतः सुदुःखितः ॥ 31 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे चतुर्दशाधिकशततमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha caturdaśādhikaśatatamassargaḥ |
snigdhagambhīraghoṣeṇa syandanenopayānprabhuḥ |
ayodhyāṃ bharataḥ kṣipraṃ praviveśa mahāyaśāḥ || 1 ||
biḍālolūkacaritāmālīnanaravāraṇām |
timirābhyāhatāṃ kālīmaprakāśāṃ niśāmiva || 2 ||
rāhuśatroḥ priyāṃ patnīṃ śriyā prajvalitaprabhām |
graheṇābhyutthitenaikāṃ rohiṇīmiva pīḍitām || 3 ||
alpoṣṇakṣubdhasalilāṃ gharmottaptavihaṅgamām |
līnamīnajhaṣagrāhāṃ kṛśāṃ girinadīmiva || 4 ||
vidhūmāmiva hemābhāmadhvarāgne ssamutthitām |
havirabhyukṣitāṃ paścācchikhāṃ vipralayaṃ gatām || 5 ||
vidhvastakavacāṃ rugṇagajavājirathadhvajām |
hatapravīrāmāpannāṃ camūmiva mahāhave || 6 ||
saphenāṃ sasvanāṃ bhūtvā sāgarasya samutthitām |
praśāntamārutoddhūtāṃ jalormimiva nissvanām || 7 ||
tyaktāṃ yajñāyudhaiḥ sarvairabhirūpaiśca yājakaiḥ |
sutyākāle sunirvṛtte vediṃ gataravāmiva || 8 ||
goṣṭhamadhye sthitāmārtāmacarantīṃ tṛṇaṃ navam |
govṛṣeṇa parityaktāṃ gavāṃ paktimivotsukām || 9 ||
prabhākarādyai ssusnigdhaiḥ prajvaladbhirivottamaiḥ |
viyuktāṃ maṇibhirjātyairnavāṃ muktāvalīmiva || 10 ||
sahasā calitāṃ sthānānmahīṃ puṇyakṣayādgatām |
saṃvṛtadyutivistārāṃ tārāmiva divaścyutām || 11 ||
puṣpanaddhāṃ vasantānte mattabhramaranāditām |
drutadāvāgni vipluṣṭāṃ klāntāṃ vanalatāmiva || 12 ||
sammūḍhanigamāṃstabdhāṃ saṅkṣiptavipaṇāpaṇām |
pracchannaśaśinakṣatrāṃ dyāmivāmbudharairvṛtām || 13 ||
kṣīṇapānottamairbhagnaiḥ śarāvairabhisaṃvṛtām |
hataśauṇḍāmiva dhvastāṃṃ pānabhūmimasaṃskṛtām || 14 ||
vṛkṇabhūmitalāṃ nimnāṃ vṛkṇapātraissamāvṛtām |
upayuktodakāṃ bhagnāṃ prapāṃ nipatitāmiva || 15 ||
vipulāṃ vitatāṃ caiva yuktapāśāṃ tarasvinām |
bhūmau bāṇairviniṣkṛttāṃ patitāṃ jyāmivāyudhāt || 16 ||
sahasā yuddhaśauṇḍena hayāroheṇa vāhitām |
nihatāṃ pratisainyena vaḍavāmiva pātitām || 17 ||
śuṣkatoyāṃ mahāmatsyaiḥ kūrmaiśca bahubhirvṛtām |
prabhinnataṭavistīrṇāṃ vāpīmiva hṛtotpalām || 18 ||
puruṣasyāprahṛṣṭasya pratiṣiddhānulepanām |
santaptāmiva śokena gātrayaṣṭimabhūṣaṇām || 19 ||
prāvṛṣi pravigāḍhāyāṃ praviṣṭasyābhramaṇḍalam |
pracchannāṃ nīlajīmūtairbhāskarasya prabhāmiva || 20 ||
bharatastu rathastha ssan śrīmāndaśarathātmajaḥ |
vāhayantaṃ rathaśreṣṭhaṃ sārathiṃ vākyamabravīt || 21 ||
kiṃ nu khalvadya gambhīro mūrchito na niśamyate |
yathāpuramayodhyāyāṃ gītavāditranisvanaḥ || 22 ||
vāruṇīmadagandhaśca mālyagandhaśca mūrchitaḥ |
dhūpitāgurugandhaśca na pravāti samantataḥ || 23 ||
yānapravaraghoṣaśca snigdhaśca hayanisvanaḥ |
pramattagajanādaśca mahāṃśca rathanisvanaḥ || 24 ||
nedānīṃ śrūyate puryāmasyāṃ rāme vivāsite |
candanāgarugandhāṃśca mahārhāśca navasrajaḥ |
gate hi rāme taruṇā ssantaptā nopabhuñjate || 25 ||
bahiryātrāṃ na gacchanti citramālyadharā narāḥ |
notsavā ssampravartante rāmaśokārdite pure || 26 ||
saha nūnaṃ mama bhrātrā purasyāsya dyutirgatā |
na hi rājatyayodhyeyaṃ sāsārevārjunī kṣapā || 27 ||
kadā nu khalu me bhrātā mahotsava ivā'gataḥ |
janayiṣyatyayodhyāyāṃ harṣaṃ grīṣma ivāmbudaḥ || 28 ||
taruṇaiścāruveṣaiśca narairunnatagāmibhiḥ |
sampatadbhirayodhyāyāṃ nābhibhānti mahāpathāḥ || 29 ||
evaṃ bahuvidhaṃ jalpanviveśa vasatiṃ pituḥ |
tena hīnāṃ narendreṇa siṃhahīnāṃ guhāmiva || 30 ||
tadā tadantaḥ puramuñjhitaprabhaṃ surairivotsṛṣṭamabhāskaraṃ dinam |
nirīkṣya sarvaṃ tu viviktamātmavānmumoca bāṣpaṃ bharataḥ suduḥkhitaḥ || 31 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe caturdaśādhikaśatatamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Telugu script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.