ಶ್ರೀಮದ್ವಾಲ್ಮೀಕೀಯ ರಾಮಾಯಣೇ ಅರಣ್ಯಕಾಣ್ಡಮ್ ।
ಅಥ ತೃತೀಯಸ್ಸರ್ಗಃ ।
ಇತ್ಯುಕ್ತ್ವಾ ಲಕ್ಷ್ಮಣಶ್ಶ್ರೀಮಾನ್ವಿರಾಧೇ ಪ್ರಹಸನ್ನಿವ ।
ಕೋಭವಾನ್ವನಮಭ್ಯೇತ್ಯ ಚರಿಷ್ಯಸಿ ಯಥಾಸುಖಮ್ ॥ 1 ॥
ಅಥೋವಾಚ ಪುನರ್ವಾಕ್ಯಂ ವಿರಾಧಃ ಪೂರಯನ್ವನಮ್ ।
ಪೃಚ್ಛತೋ ಮಮ ಹಿ ಬ್ರೂತಂ ಕೌ ಯುವಾಂ ಕ್ವ ಗಮಿಷ್ಯಥಃ ॥ 2 ॥
. ।
ತಮುವಾಚ ತತೋ ರಾಮೋ ರಾಕ್ಷಸಂ ಜ್ವಲಿತಾನನಮ್ ।
ಪೃಚ್ಛನ್ತಂ ಸುಮಹಾತೇಜಾ ಇಕ್ಷ್ವಾಕುಕುಲಮಾತ್ಮನಃ ॥ 3 ॥
ಕ್ಷತ್ರಿಯೌ ವೃತ್ತಸಮ್ಪನ್ನೌ ವಿದ್ಧಿ ನೌ ವನಗೋಚರೌ ।
ತ್ವಾಂ ತು ವೇದಿತುಮಿಚ್ಛಾವಃ ಕಸ್ತ್ವಂ ಚರಸಿ ದಣ್ಡಕಾನ್ ॥ 4 ॥
ತಮುವಾಚ ವಿರಾಧಸ್ತು ರಾಮಂ ಸತ್ಯಪರಾಕ್ರಮಮ್ ।
ಹನ್ತ ವಕ್ಷ್ಯಾಮಿ ತೇ ರಾಜನ್ನಿಬೋಧ ಮಮ ರಾಘವ ॥ 5 ॥
ಪುತ್ರಃ ಕಿಲ ಜಯಸ್ಯಾಹಂ ಮಾತಾ ಮಮ ಶತಹ್ರದಾ ।
ವಿರಾಧ ಇತಿ ಮಾಮಾಹುಃ ಪೃಥಿವ್ಯಾಂ ಸರ್ವರಾಕ್ಷಸಾಃ ॥ 6 ॥
ತಪಸಾ ಚಾಭಿಸಮ್ಪ್ರಾಪ್ತಾ ಬ್ರಹ್ಮಣೋ ಹಿ ಪ್ರಸಾದಜಾ ।
ಶಸ್ತ್ರೇಣಾವಧ್ಯತಾ ಲೋಕೇಽಚ್ಛೇದ್ಯಾಭೇದ್ಯತ್ವಮೇವ ಚ ॥ 7 ॥
ಉತ್ಸೃಜ್ಯ ಪ್ರಮದಾಮೇನಾಮನಪೇಕ್ಷೌ ಯಥಾಗತಮ್ ।
ತ್ವರಮಾಣೌ ಪಲಾಯೇಥಾಂ ನ ವಾಂ ಜೀವಿತಮಾದದೇ ॥ 8 ॥
ತಂ ರಾಮಃ ಪ್ರತ್ಯುವಾಚೇದಂ ಕೋಪಸಂರಕ್ತಲೋಚನಃ ।
ರಾಕ್ಷಸಂ ವಿಕೃತಾಕಾರಂ ವಿರಾಧಂ ಪಾಪಚೇತಸಮ್ ॥ 9 ॥
ಕ್ಷುದ್ರ ಧಿಕ್ತ್ವಾಂ ತು ಹೀನಾರ್ಥಂ ಮೃತ್ಯುಮನ್ವೇಷಸೇ ಧ್ರುವಮ್ ।
ರಣೇ ಪ್ರಾಪ್ಸ್ಯಸೇ ಸನ್ತಿಷ್ಠ ನ ಮೇ ಜೀವನ್ ಗಮಿಷ್ಯಾಸಿ ॥ 10 ॥
ತತಃ ಸಜ್ಯಂ ಧನುಃ ಕೃತ್ವಾ ರಾಮಸ್ಸುನಿಶಿತಾಞ್ಛರಾನ್ ।
ಸುಶೀಘ್ರಮಭಿಸನ್ಧಾಯ ರಾಕ್ಷಸಂ ನಿಜಘಾನ ಹ ॥ 11 ॥
ಧನುಷಾ ಜ್ಯಾಗುಣವತಾ ಸಪ್ತ ಬಾಣಾನ್ಮುಮೋಚ ಹ ।
ರುಕ್ಮಪುಙ್ಖಾನ್ಮಹಾವೇಗಾನ್ಸುಪರ್ಣಾನಿಲತುಲ್ಯಗಾನ್ ॥ 12 ॥
ತೇ ಶರೀರಂ ವಿರಾಧಸ್ಯ ಭಿತ್ತ್ವಾಬರ್ಹಿಣವಾಸಸಃ ।
ನಿಪೇತುಶ್ಶೋಣಿತಾದಿಗ್ಧಾ ಧರಣ್ಯಾಂ ಪಾವಕೋಪಮಾಃ ॥ 13 ॥
ಸ ವಿದ್ಧೋ ನ್ಯಸ್ಯ ವೈದೇಹೀಂ ಶೂಲಮುದ್ಯಮ್ಯ ರಾಕ್ಷಸಃ ।
ಅಭ್ಯದ್ರವತ್ಸುಸಙ್ಕೃದ್ಧಸ್ತದಾ ರಾಮಂ ಸಲಕ್ಷ್ಮಣಮ್ ॥ 14 ॥
ಸ ವಿನದ್ಯ ಮಹಾನಾದಂ ಶೂಲಂ ಶಕ್ರಧ್ವಜೋಪಮಮ್ ।
ಪ್ರಗೃಹ್ಯಾಶೋಭತ ತದಾ ವ್ಯಾತ್ತಾನನ ಇವಾನ್ತಕಃ ॥ 15 ॥
ಅಥ ತೌ ಭ್ರಾತರೌ ದೀಪ್ತಂ ಶರವರ್ಷಂ ವವರ್ಷತುಃ ।
ವಿರಾಧೇ ರಾಕ್ಷಸೇ ತಸ್ಮಿನ್ ಕಾಲಾನ್ತಕಯಮೋಪಮೇ ॥ 16 ॥
ಸ ಪ್ರಹಸ್ಯ ಮಹಾರೌದ್ರಃ ಸ್ಥಿತ್ವಾಜೃಮ್ಭತ ರಾಕ್ಷಸಃ ।
ಜೃಮ್ಭಮಾಣಸ್ಯ ತೇ ಬಾಣಾಃ ಕಾಯಾನ್ನಿಷ್ಪೇತುರಾಶುಗಾಃ ॥ 17 ॥
ಸ್ಪರ್ಶಾತ್ತು ವರದಾನೇನ ಪ್ರಾಣಾನ್ಸಮ್ರೋಧ್ಯ ರಾಕ್ಷಸಃ ।
ವಿರಾಧಃ ಶೂಲಮುದ್ಯಮ್ಯ ರಾಘವಾವಭ್ಯಧಾವತ ॥ 18 ॥
ತಚ್ಛೂಲಂ ವಜ್ರಸಙ್ಕಾಶಂ ಗಗನೇ ಜ್ವಲನೋಪಮಮ್ ।
ದ್ವಾಭ್ಯಾಂ ಶರಾಭ್ಯಾಂ ಚಿಚ್ಛೇದ ರಾಮಃ ಶಸ್ತ್ರಭೃತಾಂವರಃ ॥ 19 ॥
ತದ್ರಾಮವಿಶಿಖಚ್ಛಿನ್ನಂ ಶೂಲಂ ತಸ್ಯಕರಾದ್ಭುವಿ ।
ಪಪಾತಾಶನಿನಾ ಛಿನ್ನಂ ಮೇರೋರಿವ ಶಿಲಾತಲಮ್ ॥ 20 ॥
ತೌ ಖಡ್ಗೌ ಕ್ಷಿಪ್ರಮುದ್ಯಮ್ಯ ಕೃಷ್ಣಸರ್ಪೋಪಮೌಶುಭೌ ।
ತೂರ್ಣಮಾಪೇತತುಸ್ತಸ್ಯ ತದಾ ಪ್ರಹರತಾಂ ಬಲಾತ್ ॥ 21 ॥
ಸ ವಧ್ಯಮಾನಃ ಸುಭೃಶಂ ಭುಜಾಭ್ಯಾಂ ಪರಿರಭ್ಯತೌ ।
ಅಪ್ರಕಮ್ಪ್ಯೌ ನರವ್ಯಾಘ್ರೌ ರೌದ್ರಃ ಪ್ರಸ್ಥಾತುಮೈಚ್ಛತ ॥ 22 ॥
ತಸ್ಯಾಭಿಪ್ರಾಯಮಾಜ್ಞಾಯ ರಾಮೋ ಲಕ್ಷ್ಮಣಮಬ್ರವೀತ್ ।
ವಹತ್ವಯಮಲಂ ತಾವತ್ಪಥಾಽನೇನ ತು ರಾಕ್ಷಸಃ ॥ 23 ॥
ಯಥಾ ಚೇಚ್ಛತಿ ಸೌಮಿತ್ರೇ ತಥಾ ವಹತು ರಾಕ್ಷಸಃ ।
ಅಯಮೇವ ಹಿ ನಃ ಪನ್ಥಾ ಯೇನ ಯಾತಿ ನಿಶಾಚರಃ ॥ 24 ॥
ಸ ತು ಸ್ವಬಲವೀರ್ಯೇಣ ಸಮುತ್ಕ್ಷಿಪ್ಯ ನಿಶಾಚರಃ ।
ಬಾಲಾವಿವ ಸ್ಕನ್ಧಗತೌ ಚಕಾರಾತಿಬಲೋದ್ಧತಃ ॥ 25 ॥
ತಾವಾರೋಪ್ಯ ತತಃ ಸ್ಕನ್ಧಂ ರಾಘವೌ ರಜನೀಚರಃ ।
ವಿರಾಧೋ ವಿನದನ್ಘೋರಂ ಜಗಾಮಾಭಿಮುಖೋ ವನಮ್ ॥ 26 ॥
ವನಂ ಮಹಾಮೇಘನಿಭಂ ಪ್ರವಿಷ್ಟೋ ದ್ರುಮೈರ್ಮಹದ್ಭಿರ್ವಿವಿಧೈರುಪೇತಮ್ ।
ನಾನಾವಿಧೈಃ ಪಕ್ಷಿಕುಲೈರ್ವಿಚಿತ್ರಂ ಶಿವಾಯುತಂ ವ್ಯಾಲಮೃಗೈರ್ವಿಕೀರ್ಣಮ್ ॥ 27 ॥
ಇತ್ಯಾರ್ಷೇ ಶ್ರೀಮದ್ರಾಮಾಯಣೇ ವಾಲ್ಮೀಕೀಯ ಆದಿಕಾವ್ಯೇ ಅರಣ್ಯಕಾಣ್ಡೇ ತೃತೀಯಸ್ಸರ್ಗಃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha tṛtīyassargaḥ |
ityuktvā lakṣmaṇaśśrīmānvirādhe prahasanniva |
kobhavānvanamabhyetya cariṣyasi yathāsukham || 1 ||
athovāca punarvākyaṃ virādhaḥ pūrayanvanam |
pṛcchato mama hi brūtaṃ kau yuvāṃ kva gamiṣyathaḥ || 2 ||
. |
tamuvāca tato rāmo rākṣasaṃ jvalitānanam |
pṛcchantaṃ sumahātejā ikṣvākukulamātmanaḥ || 3 ||
kṣatriyau vṛttasampannau viddhi nau vanagocarau |
tvāṃ tu veditumicchāvaḥ kastvaṃ carasi daṇḍakān || 4 ||
tamuvāca virādhastu rāmaṃ satyaparākramam |
hanta vakṣyāmi te rājannibodha mama rāghava || 5 ||
putraḥ kila jayasyāhaṃ mātā mama śatahradā |
virādha iti māmāhuḥ pṛthivyāṃ sarvarākṣasāḥ || 6 ||
tapasā cābhisamprāptā brahmaṇo hi prasādajā |
śastreṇāvadhyatā loke'cchedyābhedyatvameva ca || 7 ||
utsṛjya pramadāmenāmanapekṣau yathāgatam |
tvaramāṇau palāyethāṃ na vāṃ jīvitamādade || 8 ||
taṃ rāmaḥ pratyuvācedaṃ kopasaṃraktalocanaḥ |
rākṣasaṃ vikṛtākāraṃ virādhaṃ pāpacetasam || 9 ||
kṣudra dhiktvāṃ tu hīnārthaṃ mṛtyumanveṣase dhruvam |
raṇe prāpsyase santiṣṭha na me jīvan gamiṣyāsi || 10 ||
tataḥ sajyaṃ dhanuḥ kṛtvā rāmassuniśitāñcharān |
suśīghramabhisandhāya rākṣasaṃ nijaghāna ha || 11 ||
dhanuṣā jyāguṇavatā sapta bāṇānmumoca ha |
rukmapuṅkhānmahāvegānsuparṇānilatulyagān || 12 ||
te śarīraṃ virādhasya bhittvābarhiṇavāsasaḥ |
nipetuśśoṇitādigdhā dharaṇyāṃ pāvakopamāḥ || 13 ||
sa viddho nyasya vaidehīṃ śūlamudyamya rākṣasaḥ |
abhyadravatsusaṅkṛddhastadā rāmaṃ salakṣmaṇam || 14 ||
sa vinadya mahānādaṃ śūlaṃ śakradhvajopamam |
pragṛhyāśobhata tadā vyāttānana ivāntakaḥ || 15 ||
atha tau bhrātarau dīptaṃ śaravarṣaṃ vavarṣatuḥ |
virādhe rākṣase tasmin kālāntakayamopame || 16 ||
sa prahasya mahāraudraḥ sthitvājṛmbhata rākṣasaḥ |
jṛmbhamāṇasya te bāṇāḥ kāyānniṣpeturāśugāḥ || 17 ||
sparśāttu varadānena prāṇānsamrodhya rākṣasaḥ |
virādhaḥ śūlamudyamya rāghavāvabhyadhāvata || 18 ||
tacchūlaṃ vajrasaṅkāśaṃ gagane jvalanopamam |
dvābhyāṃ śarābhyāṃ ciccheda rāmaḥ śastrabhṛtāṃvaraḥ || 19 ||
tadrāmaviśikhacchinnaṃ śūlaṃ tasyakarādbhuvi |
papātāśaninā chinnaṃ meroriva śilātalam || 20 ||
tau khaḍgau kṣipramudyamya kṛṣṇasarpopamauśubhau |
tūrṇamāpetatustasya tadā praharatāṃ balāt || 21 ||
sa vadhyamānaḥ subhṛśaṃ bhujābhyāṃ parirabhyatau |
aprakampyau naravyāghrau raudraḥ prasthātumaicchata || 22 ||
tasyābhiprāyamājñāya rāmo lakṣmaṇamabravīt |
vahatvayamalaṃ tāvatpathā'nena tu rākṣasaḥ || 23 ||
yathā cecchati saumitre tathā vahatu rākṣasaḥ |
ayameva hi naḥ panthā yena yāti niśācaraḥ || 24 ||
sa tu svabalavīryeṇa samutkṣipya niśācaraḥ |
bālāviva skandhagatau cakārātibaloddhataḥ || 25 ||
tāvāropya tataḥ skandhaṃ rāghavau rajanīcaraḥ |
virādho vinadanghoraṃ jagāmābhimukho vanam || 26 ||
vanaṃ mahāmeghanibhaṃ praviṣṭo drumairmahadbhirvividhairupetam |
nānāvidhaiḥ pakṣikulairvicitraṃ śivāyutaṃ vyālamṛgairvikīrṇam || 27 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe tṛtīyassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ तृतीयस्सर्गः ।
इत्युक्त्वा लक्ष्मणश्श्रीमान्विराधे प्रहसन्निव ।
कोभवान्वनमभ्येत्य चरिष्यसि यथासुखम् ॥ 1 ॥
अथोवाच पुनर्वाक्यं विराधः पूरयन्वनम् ।
पृच्छतो मम हि ब्रूतं कौ युवां क्व गमिष्यथः ॥ 2 ॥
. ।
तमुवाच ततो रामो राक्षसं ज्वलिताननम् ।
पृच्छन्तं सुमहातेजा इक्ष्वाकुकुलमात्मनः ॥ 3 ॥
क्षत्रियौ वृत्तसम्पन्नौ विद्धि नौ वनगोचरौ ।
त्वां तु वेदितुमिच्छावः कस्त्वं चरसि दण्डकान् ॥ 4 ॥
तमुवाच विराधस्तु रामं सत्यपराक्रमम् ।
हन्त वक्ष्यामि ते राजन्निबोध मम राघव ॥ 5 ॥
पुत्रः किल जयस्याहं माता मम शतह्रदा ।
विराध इति मामाहुः पृथिव्यां सर्वराक्षसाः ॥ 6 ॥
तपसा चाभिसम्प्राप्ता ब्रह्मणो हि प्रसादजा ।
शस्त्रेणावध्यता लोकेऽच्छेद्याभेद्यत्वमेव च ॥ 7 ॥
उत्सृज्य प्रमदामेनामनपेक्षौ यथागतम् ।
त्वरमाणौ पलायेथां न वां जीवितमाददे ॥ 8 ॥
तं रामः प्रत्युवाचेदं कोपसंरक्तलोचनः ।
राक्षसं विकृताकारं विराधं पापचेतसम् ॥ 9 ॥
क्षुद्र धिक्त्वां तु हीनार्थं मृत्युमन्वेषसे ध्रुवम् ।
रणे प्राप्स्यसे सन्तिष्ठ न मे जीवन् गमिष्यासि ॥ 10 ॥
ततः सज्यं धनुः कृत्वा रामस्सुनिशिताञ्छरान् ।
सुशीघ्रमभिसन्धाय राक्षसं निजघान ह ॥ 11 ॥
धनुषा ज्यागुणवता सप्त बाणान्मुमोच ह ।
रुक्मपुङ्खान्महावेगान्सुपर्णानिलतुल्यगान् ॥ 12 ॥
ते शरीरं विराधस्य भित्त्वाबर्हिणवाससः ।
निपेतुश्शोणितादिग्धा धरण्यां पावकोपमाः ॥ 13 ॥
स विद्धो न्यस्य वैदेहीं शूलमुद्यम्य राक्षसः ।
अभ्यद्रवत्सुसङ्कृद्धस्तदा रामं सलक्ष्मणम् ॥ 14 ॥
स विनद्य महानादं शूलं शक्रध्वजोपमम् ।
प्रगृह्याशोभत तदा व्यात्तानन इवान्तकः ॥ 15 ॥
अथ तौ भ्रातरौ दीप्तं शरवर्षं ववर्षतुः ।
विराधे राक्षसे तस्मिन् कालान्तकयमोपमे ॥ 16 ॥
स प्रहस्य महारौद्रः स्थित्वाजृम्भत राक्षसः ।
जृम्भमाणस्य ते बाणाः कायान्निष्पेतुराशुगाः ॥ 17 ॥
स्पर्शात्तु वरदानेन प्राणान्सम्रोध्य राक्षसः ।
विराधः शूलमुद्यम्य राघवावभ्यधावत ॥ 18 ॥
तच्छूलं वज्रसङ्काशं गगने ज्वलनोपमम् ।
द्वाभ्यां शराभ्यां चिच्छेद रामः शस्त्रभृतांवरः ॥ 19 ॥
तद्रामविशिखच्छिन्नं शूलं तस्यकराद्भुवि ।
पपाताशनिना छिन्नं मेरोरिव शिलातलम् ॥ 20 ॥
तौ खड्गौ क्षिप्रमुद्यम्य कृष्णसर्पोपमौशुभौ ।
तूर्णमापेततुस्तस्य तदा प्रहरतां बलात् ॥ 21 ॥
स वध्यमानः सुभृशं भुजाभ्यां परिरभ्यतौ ।
अप्रकम्प्यौ नरव्याघ्रौ रौद्रः प्रस्थातुमैच्छत ॥ 22 ॥
तस्याभिप्रायमाज्ञाय रामो लक्ष्मणमब्रवीत् ।
वहत्वयमलं तावत्पथाऽनेन तु राक्षसः ॥ 23 ॥
यथा चेच्छति सौमित्रे तथा वहतु राक्षसः ।
अयमेव हि नः पन्था येन याति निशाचरः ॥ 24 ॥
स तु स्वबलवीर्येण समुत्क्षिप्य निशाचरः ।
बालाविव स्कन्धगतौ चकारातिबलोद्धतः ॥ 25 ॥
तावारोप्य ततः स्कन्धं राघवौ रजनीचरः ।
विराधो विनदन्घोरं जगामाभिमुखो वनम् ॥ 26 ॥
वनं महामेघनिभं प्रविष्टो द्रुमैर्महद्भिर्विविधैरुपेतम् ।
नानाविधैः पक्षिकुलैर्विचित्रं शिवायुतं व्यालमृगैर्विकीर्णम् ॥ 27 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे तृतीयस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha tṛtīyassargaḥ |
ityuktvā lakṣmaṇaśśrīmānvirādhe prahasanniva |
kobhavānvanamabhyetya cariṣyasi yathāsukham || 1 ||
athovāca punarvākyaṃ virādhaḥ pūrayanvanam |
pṛcchato mama hi brūtaṃ kau yuvāṃ kva gamiṣyathaḥ || 2 ||
. |
tamuvāca tato rāmo rākṣasaṃ jvalitānanam |
pṛcchantaṃ sumahātejā ikṣvākukulamātmanaḥ || 3 ||
kṣatriyau vṛttasampannau viddhi nau vanagocarau |
tvāṃ tu veditumicchāvaḥ kastvaṃ carasi daṇḍakān || 4 ||
tamuvāca virādhastu rāmaṃ satyaparākramam |
hanta vakṣyāmi te rājannibodha mama rāghava || 5 ||
putraḥ kila jayasyāhaṃ mātā mama śatahradā |
virādha iti māmāhuḥ pṛthivyāṃ sarvarākṣasāḥ || 6 ||
tapasā cābhisamprāptā brahmaṇo hi prasādajā |
śastreṇāvadhyatā loke'cchedyābhedyatvameva ca || 7 ||
utsṛjya pramadāmenāmanapekṣau yathāgatam |
tvaramāṇau palāyethāṃ na vāṃ jīvitamādade || 8 ||
taṃ rāmaḥ pratyuvācedaṃ kopasaṃraktalocanaḥ |
rākṣasaṃ vikṛtākāraṃ virādhaṃ pāpacetasam || 9 ||
kṣudra dhiktvāṃ tu hīnārthaṃ mṛtyumanveṣase dhruvam |
raṇe prāpsyase santiṣṭha na me jīvan gamiṣyāsi || 10 ||
tataḥ sajyaṃ dhanuḥ kṛtvā rāmassuniśitāñcharān |
suśīghramabhisandhāya rākṣasaṃ nijaghāna ha || 11 ||
dhanuṣā jyāguṇavatā sapta bāṇānmumoca ha |
rukmapuṅkhānmahāvegānsuparṇānilatulyagān || 12 ||
te śarīraṃ virādhasya bhittvābarhiṇavāsasaḥ |
nipetuśśoṇitādigdhā dharaṇyāṃ pāvakopamāḥ || 13 ||
sa viddho nyasya vaidehīṃ śūlamudyamya rākṣasaḥ |
abhyadravatsusaṅkṛddhastadā rāmaṃ salakṣmaṇam || 14 ||
sa vinadya mahānādaṃ śūlaṃ śakradhvajopamam |
pragṛhyāśobhata tadā vyāttānana ivāntakaḥ || 15 ||
atha tau bhrātarau dīptaṃ śaravarṣaṃ vavarṣatuḥ |
virādhe rākṣase tasmin kālāntakayamopame || 16 ||
sa prahasya mahāraudraḥ sthitvājṛmbhata rākṣasaḥ |
jṛmbhamāṇasya te bāṇāḥ kāyānniṣpeturāśugāḥ || 17 ||
sparśāttu varadānena prāṇānsamrodhya rākṣasaḥ |
virādhaḥ śūlamudyamya rāghavāvabhyadhāvata || 18 ||
tacchūlaṃ vajrasaṅkāśaṃ gagane jvalanopamam |
dvābhyāṃ śarābhyāṃ ciccheda rāmaḥ śastrabhṛtāṃvaraḥ || 19 ||
tadrāmaviśikhacchinnaṃ śūlaṃ tasyakarādbhuvi |
papātāśaninā chinnaṃ meroriva śilātalam || 20 ||
tau khaḍgau kṣipramudyamya kṛṣṇasarpopamauśubhau |
tūrṇamāpetatustasya tadā praharatāṃ balāt || 21 ||
sa vadhyamānaḥ subhṛśaṃ bhujābhyāṃ parirabhyatau |
aprakampyau naravyāghrau raudraḥ prasthātumaicchata || 22 ||
tasyābhiprāyamājñāya rāmo lakṣmaṇamabravīt |
vahatvayamalaṃ tāvatpathā'nena tu rākṣasaḥ || 23 ||
yathā cecchati saumitre tathā vahatu rākṣasaḥ |
ayameva hi naḥ panthā yena yāti niśācaraḥ || 24 ||
sa tu svabalavīryeṇa samutkṣipya niśācaraḥ |
bālāviva skandhagatau cakārātibaloddhataḥ || 25 ||
tāvāropya tataḥ skandhaṃ rāghavau rajanīcaraḥ |
virādho vinadanghoraṃ jagāmābhimukho vanam || 26 ||
vanaṃ mahāmeghanibhaṃ praviṣṭo drumairmahadbhirvividhairupetam |
nānāvidhaiḥ pakṣikulairvicitraṃ śivāyutaṃ vyālamṛgairvikīrṇam || 27 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe tṛtīyassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Kannada script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.