ධ්යානං
වාසුදේවේන්ද්රයෝගීන්ද්රං නත්වා ජ්ඤානප්රදං ගුරුම් .
මුමුක්ෂූණාං හිතාර්ථාය තත්ත්වබෝධෝභිධීයතේ ..
සාධනචතුෂ්ටයසම්පන්නාධිකාරිණාං මෝක්ෂසාධනභූතං
තත්ත්වවිවේකප්රකාරං වක්ෂ්යාමඃ .
සාධනචතුෂ්ටයම්
සාධනචතුෂ්ටයං කිම් ?
නිත්යානිත්යවස්තුවිවේකඃ .
ඉහාමුත්රාර්ථඵලභෝගවිරාගඃ .
ශමාදිෂට්කසම්පත්තිඃ .
මුමුක්ෂුත්වං චේති .
නිත්යානිත්යවස්තුවිවේකඃ
නිත්යානිත්යවස්තුවිවේකඃ කඃ ?
නිත්යවස්ත්වේකං බ්රහ්ම තද්ව්යතිරික්තං සර්වමනිත්යම් .
අයමේව නිත්යානිත්යවස්තුවිවේකඃ .
විරාගඃ
විරාගඃ කඃ ?
ඉහස්වර්ගභෝගේෂු ඉච්ඡාරාහිත්යම් .
ශමාදිසාධනසම්පත්තිඃ
ශමාදිසාධනසම්පත්තිඃ කා ?
ශමෝ දම උපරමස්තිතික්ෂා ශ්රද්ධා සමාධානං ච ඉති .ශමඃ කඃ ?
මනෝනිග්රහඃ .
දමඃ කඃ ?
චක්ෂුරාදිබාහ්යේන්ද්රියනිග්රහඃ .
උපරමඃ කඃ ?
ස්වධර්මානුෂ්ඨානමේව .
තිතික්ෂා කා ?
ශීතෝෂ්ණසුඛදුඃඛාදිසහිෂ්ණුත්වම් .
ශ්රද්ධා කීදෘශී ?
ගුරුවේදාන්තවාක්යාදිෂු විශ්වාසඃ ශ්රද්ධා .
සමාධානං කිම් ?
චිත්තෛකාග්රතා .
මුමුක්ෂුත්වං
මුමුක්ෂුත්වං කිම් ?
මෝක්ෂෝ මේ භූයාද් ඉති ඉච්ඡා .
ඒතත් සාධනචතුෂ්ටයම් .
තතස්තත්ත්වවිවේකස්යාධිකාරිණෝ භවන්ති .
තත්ත්වවිවේකඃ
තත්ත්වවිවේකඃ කඃ ?
ආත්මා සත්යං තදන්යත් සර්වං මිථ්යේති .ආත්මා කඃ ?
ස්ථූලසූක්ෂ්මකාරණශරීරාද්ව්යතිරික්තඃ පඤ්චකෝශාතීතඃ සන්
අවස්ථාත්රයසාක්ෂී සච්චිදානන්දස්වරූපඃ සන්
යස්තිෂ්ඨති ස ආත්මා .
ශරීරත්රයං (ස්ථූලශරීරම්)
ස්ථූලශරීරං කිම් ?
පඤ්චීකෘතපඤ්චමහාභූතෛඃ කෘතං සත්කර්මජන්යං
සුඛදුඃඛාදිභෝගායතනං ශරීරම්
අස්ති ජායතේ වර්ධතේ විපරිණමතේ අපක්ෂීයතේ විනශ්යතීති
ෂඩ්විකාරවදේතත්ස්ථූලශරීරම් .
ශරීරත්රයං (සූක්ෂ්මශරීරම්)
සූක්ෂ්මශරීරං කිම් ?
අපඤ්චීකෘතපඤ්චමහාභූතෛඃ කෘතං සත්කර්මජන්යං
සුඛදුඃඛාදිභෝගසාධනං
පඤ්චජ්ඤානේන්ද්රියාණි පඤ්චකර්මේන්ද්රියාණි පඤ්චප්රාණාදයඃ
මනශ්චෛකං බුද්ධිශ්චෛකා
ඒවං සප්තදශාකලාභිඃ සහ යත්තිෂ්ඨති තත්සූක්ෂ්මශරීරම් .
ජ්ඤානේන්ද්රියාණි
ශ්රෝත්රං ත්වක් චක්ෂුඃ රසනා ඝ්රාණං ඉති පඤ්ච ජ්ඤානේන්ද්රියාණි .
ශ්රෝත්රස්ය දිග්දේවතා .
ත්වචෝ වායුඃ .
චක්ෂුෂඃ සූර්යඃ .
රසනායා වරුණඃ .
ඝ්රාණස්ය අශ්විනෞ .
ඉති ජ්ඤානේන්ද්රියදේවතාඃ .
ශ්රෝත්රස්ය විෂයඃ ශබ්දග්රහණම් .
ත්වචෝ විෂයඃ ස්පර්ශග්රහණම් .
චක්ෂුෂෝ විෂයඃ රූපග්රහණම් .
රසනායා විෂයඃ රසග්රහණම් .
ඝ්රාණස්ය විෂයඃ ගන්ධග්රහණං ඉති .
පඤ්චකර්මේන්ද්රියාණි
වාක්පාණිපාදපායූපස්ථානීති පඤ්චකර්මේන්ද්රියාණි .
වාචෝ දේවතා වහ්නිඃ .
හස්තයෝරින්ද්රඃ .
පාදයෝර්විෂ්ණුඃ .
පායෝර්මෘත්යුඃ .
උපස්ථස්ය ප්රජාපතිඃ .
ඉති කර්මේන්ද්රියදේවතාඃ .
වාචෝ විෂයඃ භාෂණම් .
පාණ්යෝර්විෂයඃ වස්තුග්රහණම් .
පාදයෝර්විෂයඃ ගමනම් .
පායෝර්විෂයඃ මලත්යාගඃ .
උපස්ථස්ය විෂයඃ ආනන්ද ඉති .
කාරණශරීරම්
කාරණශරීරං කිම් ?
අනිර්වාච්යානාද්යවිද්යාරූපං ශරීරද්වයස්ය කාරණමාත්රං
සත්ස්වරූපා(අ)ජ්ඤානං නිර්විකල්පකරූපං යදස්ති තත්කාරණශරීරම් .
අවස්ථාත්රයම්
අවස්ථාත්රයං කිම් ?
ජාග්රත්ස්වප්නසුෂුප්ත්යවස්ථාඃ .
ජාග්රදවස්ථා
ජාග්රදවස්ථා කා ?
ශ්රෝත්රාදිජ්ඤානේන්ද්රියෛඃ ශබ්දාදිවිෂයෛශ්ච ජ්ඤායතේ ඉති යත්
සා ජාග්රදාවස්ථා .
ස්ථූල ශරීරාභිමානී ආත්මා විශ්ව ඉත්යුච්යතේ .
ස්වප්නාවස්ථා
ස්වප්නාවස්ථා කේති චේත් ?
ජාග්රදවස්ථායාං යද්දෘෂ්ටං යද් ශ්රුතම්
තජ්ජනිතවාසනයා නිද්රාසමයේ යඃ ප්රපඤ්චඃ ප්රතීයතේ සා
ස්වප්නාවස්ථා .
සූක්ෂ්මශරීරාභිමානී ආත්මා තෛජස ඉත්යුච්යතේ .
සුෂුප්ත්යවස්ථා
අතඃ සුෂුප්ත්යවස්ථා කා ?
අහං කිමපි න ජානාමි සුඛේන මයා නිද්රා(අ)නුභූයත ඉති
සුෂුප්ත්යවස්ථා .
කාරණශරීරාභිමානී ආත්මා ප්රාජ්ඤ ඉත්යුච්යතේ .
පඤ්ච කෝශාඃ
පඤ්ච කෝශාඃ කේ ?
අන්නමයඃ ප්රාණමයඃ මනෝමයඃ විජ්ඤානමයඃ ආනන්දමයශ්චේති .
අන්නමයකෝශඃ
අන්නමයඃ කඃ ?
අන්නරසේනෛව භූත්වා අන්නරසේනෛව වෘද්ධිං ප්රාප්ය අන්නරූපපෘථිව්යාං
යද්විලීයතේ තදන්නමයඃ කෝශඃ ස්ථූලශරීරම් .
ප්රාණමයකෝශඃ
ප්රාණමයඃ කඃ ?
ප්රාණාද්යාඃ පඤ්චවායවඃ වාගාදීන්ද්රියපඤ්චකං ප්රාණමයඃ කෝශඃ .
මනෝමයකෝශඃ
මනෝමයඃ කෝශඃ කඃ ?
මනශ්ච ජ්ඤානේන්ද්රියපඤ්චකං මිලිත්වා යෝ භවති ස මනෝමයඃ කෝශඃ .
විජ්ඤානමයකෝශඃ
විජ්ඤානමයඃ කඃ ?
බුද්ධිජ්ඤානේන්ද්රියපඤ්චකං මිලිත්වා යෝ භවති ස විජ්ඤානමයඃ කෝශඃ
ආනන්දමයකෝශඃ
ආනන්දමයඃ කඃ ?
ඒවමේව කාරණශරීරභූතාවිද්යාස්ථමලිනසත්ත්වං
ප්රියාදිවෘත්තිසහිතං සත් ආනන්දමයඃ කෝශඃ .
ඒතත්කෝශපඤ්චකම් .
පඤ්චකෝශාතීත
මදීයං ශරීරං මදීයාඃ ප්රාණාඃ මදීයං මනශ්ච
මදීයා බුද්ධිර්මදීයං අජ්ඤානමිති ස්වේනෛව ජ්ඤායතේ
තද්යථා මදීයත්වේන ජ්ඤාතං කටකකුණ්ඩල ගෘහාදිකං
ස්වස්මාද්භින්නං තථා පඤ්චකෝශාදිකං ස්වස්මාද්භින්නම්
මදීයත්වේන ජ්ඤාතමාත්මා න භවති ..
ආත්මන්
ආත්මා තර්හි කඃ ?
සච්චිදානන්දස්වරූපඃ .
සත්කිම් ?
කාලත්රයේ(අ)පි තිෂ්ඨතීති සත් .
චිත්කිම් ?
ජ්ඤානස්වරූපඃ .
ආනන්දඃ කඃ ?
සුඛස්වරූපඃ .
ඒවං සච්චිදානන්දස්වරූපං ස්වාත්මානං විජානීයාත් .
ජගත්
අථ චතුර්විංශතිතත්ත්වෝත්පත්තිප්රකාරං වක්ෂ්යාමඃ .
මායා
බ්රහ්මාශ්රයා සත්ත්වරජස්තමෝගුණාත්මිකා මායා අස්ති .
පඤ්චභූතාඃ
තතඃ ආකාශඃ සම්භූතඃ .
ආකාශාද් වායුඃ .
වායෝස්තේජඃ .
තේජස ආපඃ .
අභ්ධයඃ පෘථිවී .
සත්ත්වගුණඃ
ඒතේෂාං පඤ්චතත්ත්වානාං මධ්යේ
ආකාශස්ය සාත්විකාංශාත් ශ්රෝත්රේන්ද්රියං සම්භූතම් .
වායෝඃ සාත්විකාංශාත් ත්වගින්ද්රියං සම්භූතම් .
අග්නේඃ සාත්විකාංශාත් චක්ෂුරින්ද්රියං සම්භූතම් .
ජලස්ය සාත්විකාංශාත් රසනේන්ද්රියං සම්භූතම් .
පෘථිව්යාඃ සාත්විකාංශාත් ඝ්රාණේන්ද්රියං සම්භූතම් .
අන්තඃකරණ
ඒතේෂාං පඤ්චතත්ත්වානාං සමෂ්ටිසාත්විකාංශාත්
මනෝබුද්ධ්යහඞ්කාර චිත්තාන්තඃකරණානි සම්භූතානි .
සඞ්කල්පවිකල්පාත්මකං මනඃ .
නිශ්චයාත්මිකා බුද්ධිඃ .
අහඞ්කර්තා අහඞ්කාරඃ .
චින්තනකර්තෘ චිත්තම් .
මනසෝ දේවතා චන්ද්රමාඃ .
බුද්ධේ බ්රහ්මා .
අහඞ්කාරස්ය රුද්රඃ .
චිත්තස්ය වාසුදේවඃ .
රජෝගුණඃ
ඒතේෂාං පඤ්චතත්ත්වානාං මධ්යේ
ආකාශස්ය රාජසාංශාත් වාගින්ද්රියං සම්භූතම් .
වායෝඃ රාජසාංශාත් පාණීන්ද්රියං සම්භූතම් .
වන්හේඃ රාජසාංශාත් පාදේන්ද්රියං සම්භූතම් .
ජලස්ය රාජසාංශාත් උපස්ථේන්ද්රියං සම්භූතම් .
පෘථිව්යා රාජසාංශාත් ගුදේන්ද්රියං සම්භූතම් .
ඒතේෂාං සමෂ්ටිරාජසාංශාත් පඤ්චප්රාණාඃ සම්භූතාඃ .
තමෝගුණඃ
ඒතේෂාං පඤ්චතත්ත්වානාං තාමසාංශාත්
පඤ්චීකෘතපඤ්චතත්ත්වානි භවන්ති .
පඤ්චීකරණං කථං ඉති චේත් .
ඒතේෂාං පඤ්චමහාභූතානාං තාමසාංශස්වරූපම්
ඒකමේකං භූතං ද්විධා විභජ්ය ඒකමේකමර්ධං පෘථක්
තූෂ්ණීං ව්යවස්ථාප්ය අපරමපරමර්ධං චතුර්ධාං විභජ්ය
ස්වාර්ධමන්යේෂු අර්ධේෂු ස්වභාගචතුෂ්ටයසංයෝජනං කාර්යම් .
තදා පඤ්චීකරණං භවති .
ඒතේභ්යඃ පඤ්චීකෘතපඤ්චමහාභූතේභ්යඃ ස්ථූලශරීරං භවති .
ඒවං පිණ්ඩබ්රහ්මාණ්ඩයෝරෛක්යං සම්භූතම් .
ජීවඃ, ඊශ්වරඃ ච
ස්ථූලශරීරාභිමානි ජීවනාමකං බ්රහ්මප්රතිබිම්බං භවති .
ස ඒව ජීවඃ ප්රකෘත්යා ස්වස්මාත් ඊශ්වරං භින්නත්වේන ජානාති .
අවිද්යෝපාධිඃ සන් ආත්මා ජීව ඉත්යුච්යතේ .
මායෝපාධිඃ සන් ඊශ්වර ඉත්යුච්යතේ .
ඒවං උපාධිභේදාත් ජීවේශ්වරභේදදෘෂ්ටිඃ යාවත්පර්යන්තං තිෂ්ඨති
තාවත්පර්යන්තං ජන්මමරණාදිරූපසංසාරෝ න නිවර්තතේ .
තස්මාත්කාරණාන්න ජීවේශ්වරයෝර්භේදබුද්ධිඃ ස්වීකාර්යා .
තත් ත්වං අසි
නනු සාහඞ්කාරස්ය කිඤ්චිජ්ජ්ඤස්ය ජීවස්ය නිරහඞ්කාරස්ය සර්වජ්ඤස්ය
ඊශ්වරස්ය තත්ත්වමසීති මහාවාක්යාත් කථමභේදබුද්ධිඃ ස්යාදුභයෝඃ
විරුද්ධධර්මාක්රාන්තත්වාත් .
ඉති චේන්න . ස්ථූලසූක්ෂ්මශරීරාභිමානී ත්වම්පදවාච්යාර්ථඃ .
උපාධිවිනිර්මුක්තං සමාධිදශාසම්පන්නං ශුද්ධං චෛතන්යං
ත්වම්පදලක්ෂ්යාර්ථඃ .
ඒවං සර්වජ්ඤත්වාදිවිශිෂ්ට ඊශ්වරඃ තත්පදවාච්යාර්ථඃ .
උපාධිශූන්යං ශුද්ධචෛතන්යං තත්පදලක්ෂ්යාර්ථඃ .
ඒවං ච ජීවේශ්වරයෝ චෛතන්යරූපේණා(අ)භේදේ බාධකාභාවඃ .
ජීවන්මුක්තඃ
ඒවං ච වේදාන්තවාක්යෛඃ සද්ගුරූපදේශේන ච සර්වේෂ්වපි
භූතේෂු යේෂාං
බ්රහ්මබුද්ධිරුත්පන්නා තේ ජීවන්මුක්තාඃ ඉත්යර්ථඃ .නනු ජීවන්මුක්තඃ කඃ ?
යථා දේහෝ(අ)හං පුරුෂෝ(අ)හං බ්රාහ්මණෝ(අ)හං ශූද්රෝ(අ)හමස්මීති
දෘඪනිශ්චයස්තථා නාහං බ්රාහ්මණඃ න ශූද්රඃ න පුරුෂඃ
කින්තු අසඞ්ගඃ සච්චිදානන්ද ස්වරූපඃ ප්රකාශරූපඃ සර්වාන්තර්යාමී
චිදාකාශරූපෝ(අ)ස්මීති දෘඪනිශ්චය
රූපෝ(අ)පරෝක්ෂජ්ඤානවාන් ජීවන්මුක්තඃ ..බ්රහ්මෛවාහමස්මීත්යපරෝක්ෂජ්ඤානේන නිඛිලකර්මබන්ධවිනිර්මුක්තඃ
ස්යාත් .
කර්මාණි
කර්මාණි කතිවිධානි සන්තීති චේත්
ආගාමිසඤ්චිතප්රාරබ්ධභේදේන ත්රිවිධානි සන්ති .
ආගාමි කර්ම
ජ්ඤානෝත්පත්ත්යනන්තරං ජ්ඤානිදේහකෘතං පුණ්යපාපරූපං කර්ම
යදස්ති තදාගාමීත්යභිධීයතේ .
සඤ්චිත කර්ම
සඤ්චිතං කර්ම කිම් ?
අනන්තකෝටිජන්මනාං බීජභූතං සත් යත්කර්මජාතං පූර්වාර්ජිතං
තිෂ්ඨති තත් සඤ්චිතං ජ්ඤේයම් .
ප්රාරබ්ධ කර්ම
ප්රාරබ්ධං කර්ම කිමිති චේත් .
ඉදං ශරීරමුත්පාද්ය ඉහ ලෝකේ ඒවං සුඛදුඃඛාදිප්රදං යත්කර්ම
තත්ප්රාරබ්ධං
භෝගේන නෂ්ටං භවති ප්රාරබ්ධකර්මණාං භෝගාදේව ක්ෂය ඉති .
කර්ම මුක්තඃ
සඤ්චිතං කර්ම බ්රහ්මෛවාහමිති නිශ්චයාත්මකජ්ඤානේන නශ්යති .ආගාමි කර්ම අපි ජ්ඤානේන නශ්යති කිඤ්ච ආගාමි කර්මණාං
නලිනීදලගතජලවත් ජ්ඤානිනාං සම්බන්ධෝ නාස්ති .
ජ්ඤානිඃ
කිඤ්ච යේ ජ්ඤානිනං ස්තුවන්ති භජන්ති අර්චයන්ති තාන්ප්රති
ජ්ඤානිකෘතං ආගාමි පුණ්යං ගච්ඡති .
යේ ජ්ඤානිනං නින්දන්ති ද්විෂන්ති දුඃඛප්රදානං කුර්වන්ති තාන්ප්රති
ජ්ඤානිකෘතං සර්වමාගාමි ක්රියමාණං යදවාච්යං කර්ම
පාපාත්මකං තද්ගච්ඡති .
සුහෘදඃ පුණ්යකෘතං දුර්හෘදඃ පාපකෘත්යං ගෘහ්ණන්ති .
බ්රහ්මානන්දම්
තථා චාත්මවිත්සංසාරං තීර්ත්වා බ්රහ්මානන්දමිහෛව ප්රාප්නෝති .
තරති ශෝකමාත්මවිත් ඉති ශ්රුතේඃ .
තනුං ත්යජතු වා කාශ්යාං ශ්වපචස්ය ගෘහේ(අ)ථ වා .
ජ්ඤානසම්ප්රාප්තිසමයේ මුක්තා(අ)සෞ විගතාශයඃ . ඉති ස්මෘතේශ්ච .ඉති ශ්රීශඞ්කරභගවත්පාදාචාර්යප්රණීතඃ තත්ත්වබෝධප්රකරණං සමාප්තම් .
Roman (IAST) Transliteration
dhyānaṃ
vāsudevendrayogīndraṃ natvā jñānapradaṃ gurum |
mumukṣūṇāṃ hitārthāya tattvabodhobhidhīyate ||
sādhanacatuṣṭayasampannādhikāriṇāṃ mokṣasādhanabhūtaṃ
tattvavivekaprakāraṃ vakṣyāmaḥ |
sādhanacatuṣṭayam
sādhanacatuṣṭayaṃ kim ?
nityānityavastuvivekaḥ |
ihāmutrārthaphalabhogavirāgaḥ |
śamādiṣaṭkasampattiḥ |
mumukṣutvaṃ ceti |
nityānityavastuvivekaḥ
nityānityavastuvivekaḥ kaḥ ?
nityavastvekaṃ brahma tadvyatiriktaṃ sarvamanityam |
ayameva nityānityavastuvivekaḥ |
virāgaḥ
virāgaḥ kaḥ ?
ihasvargabhogeṣu icchārāhityam |
śamādisādhanasampattiḥ
śamādisādhanasampattiḥ kā ?
śamo dama uparamastitikṣā śraddhā samādhānaṃ ca iti |śamaḥ kaḥ ?
manonigrahaḥ |
damaḥ kaḥ ?
cakṣurādibāhyendriyanigrahaḥ |
uparamaḥ kaḥ ?
svadharmānuṣṭhānameva |
titikṣā kā ?
śītoṣṇasukhaduḥkhādisahiṣṇutvam |
śraddhā kīdṛśī ?
guruvedāntavākyādiṣu viśvāsaḥ śraddhā |
samādhānaṃ kim ?
cittaikāgratā |
mumukṣutvaṃ
mumukṣutvaṃ kim ?
mokṣo me bhūyād iti icchā |
etat sādhanacatuṣṭayam |
tatastattvavivekasyādhikāriṇo bhavanti |
tattvavivekaḥ
tattvavivekaḥ kaḥ ?
ātmā satyaṃ tadanyat sarvaṃ mithyeti |ātmā kaḥ ?
sthūlasūkṣmakāraṇaśarīrādvyatiriktaḥ pañcakośātītaḥ san
avasthātrayasākṣī saccidānandasvarūpaḥ san
yastiṣṭhati sa ātmā |
śarīratrayaṃ (sthūlaśarīram)
sthūlaśarīraṃ kim ?
pañcīkṛtapañcamahābhūtaiḥ kṛtaṃ satkarmajanyaṃ
sukhaduḥkhādibhogāyatanaṃ śarīram
asti jāyate vardhate vipariṇamate apakṣīyate vinaśyatīti
ṣaḍvikāravadetatsthūlaśarīram |
śarīratrayaṃ (sūkṣmaśarīram)
sūkṣmaśarīraṃ kim ?
apañcīkṛtapañcamahābhūtaiḥ kṛtaṃ satkarmajanyaṃ
sukhaduḥkhādibhogasādhanaṃ
pañcajñānendriyāṇi pañcakarmendriyāṇi pañcaprāṇādayaḥ
manaścaikaṃ buddhiścaikā
evaṃ saptadaśākalābhiḥ saha yattiṣṭhati tatsūkṣmaśarīram |
jñānendriyāṇi
śrotraṃ tvak cakṣuḥ rasanā ghrāṇaṃ iti pañca jñānendriyāṇi |
śrotrasya digdevatā |
tvaco vāyuḥ |
cakṣuṣaḥ sūryaḥ |
rasanāyā varuṇaḥ |
ghrāṇasya aśvinau |
iti jñānendriyadevatāḥ |
śrotrasya viṣayaḥ śabdagrahaṇam |
tvaco viṣayaḥ sparśagrahaṇam |
cakṣuṣo viṣayaḥ rūpagrahaṇam |
rasanāyā viṣayaḥ rasagrahaṇam |
ghrāṇasya viṣayaḥ gandhagrahaṇaṃ iti |
pañcakarmendriyāṇi
vākpāṇipādapāyūpasthānīti pañcakarmendriyāṇi |
vāco devatā vahniḥ |
hastayorindraḥ |
pādayorviṣṇuḥ |
pāyormṛtyuḥ |
upasthasya prajāpatiḥ |
iti karmendriyadevatāḥ |
vāco viṣayaḥ bhāṣaṇam |
pāṇyorviṣayaḥ vastugrahaṇam |
pādayorviṣayaḥ gamanam |
pāyorviṣayaḥ malatyāgaḥ |
upasthasya viṣayaḥ ānanda iti |
kāraṇaśarīram
kāraṇaśarīraṃ kim ?
anirvācyānādyavidyārūpaṃ śarīradvayasya kāraṇamātraṃ
satsvarūpā'jñānaṃ nirvikalpakarūpaṃ yadasti tatkāraṇaśarīram |
avasthātrayam
avasthātrayaṃ kim ?
jāgratsvapnasuṣuptyavasthāḥ |
jāgradavasthā
jāgradavasthā kā ?
śrotrādijñānendriyaiḥ śabdādiviṣayaiśca jñāyate iti yat
sā jāgradāvasthā |
sthūla śarīrābhimānī ātmā viśva ityucyate |
svapnāvasthā
svapnāvasthā keti cet ?
jāgradavasthāyāṃ yaddṛṣṭaṃ yad śrutam
tajjanitavāsanayā nidrāsamaye yaḥ prapañcaḥ pratīyate sā
svapnāvasthā |
sūkṣmaśarīrābhimānī ātmā taijasa ityucyate |
suṣuptyavasthā
ataḥ suṣuptyavasthā kā ?
ahaṃ kimapi na jānāmi sukhena mayā nidrā'nubhūyata iti
suṣuptyavasthā |
kāraṇaśarīrābhimānī ātmā prājña ityucyate |
pañca kośāḥ
pañca kośāḥ ke ?
annamayaḥ prāṇamayaḥ manomayaḥ vijñānamayaḥ ānandamayaśceti |
annamayakośaḥ
annamayaḥ kaḥ ?
annarasenaiva bhūtvā annarasenaiva vṛddhiṃ prāpya annarūpapṛthivyāṃ
yadvilīyate tadannamayaḥ kośaḥ sthūlaśarīram |
prāṇamayakośaḥ
prāṇamayaḥ kaḥ ?
prāṇādyāḥ pañcavāyavaḥ vāgādīndriyapañcakaṃ prāṇamayaḥ kośaḥ |
manomayakośaḥ
manomayaḥ kośaḥ kaḥ ?
manaśca jñānendriyapañcakaṃ militvā yo bhavati sa manomayaḥ kośaḥ |
vijñānamayakośaḥ
vijñānamayaḥ kaḥ ?
buddhijñānendriyapañcakaṃ militvā yo bhavati sa vijñānamayaḥ kośaḥ
ānandamayakośaḥ
ānandamayaḥ kaḥ ?
evameva kāraṇaśarīrabhūtāvidyāsthamalinasattvaṃ
priyādivṛttisahitaṃ sat ānandamayaḥ kośaḥ |
etatkośapañcakam |
pañcakośātīta
madīyaṃ śarīraṃ madīyāḥ prāṇāḥ madīyaṃ manaśca
madīyā buddhirmadīyaṃ ajñānamiti svenaiva jñāyate
tadyathā madīyatvena jñātaṃ kaṭakakuṇḍala gṛhādikaṃ
svasmādbhinnaṃ tathā pañcakośādikaṃ svasmādbhinnam
madīyatvena jñātamātmā na bhavati ||
ātman
ātmā tarhi kaḥ ?
saccidānandasvarūpaḥ |
satkim ?
kālatraye'pi tiṣṭhatīti sat |
citkim ?
jñānasvarūpaḥ |
ānandaḥ kaḥ ?
sukhasvarūpaḥ |
evaṃ saccidānandasvarūpaṃ svātmānaṃ vijānīyāt |
jagat
atha caturviṃśatitattvotpattiprakāraṃ vakṣyāmaḥ |
māyā
brahmāśrayā sattvarajastamoguṇātmikā māyā asti |
pañcabhūtāḥ
tataḥ ākāśaḥ sambhūtaḥ |
ākāśād vāyuḥ |
vāyostejaḥ |
tejasa āpaḥ |
abhdhayaḥ pṛthivī |
sattvaguṇaḥ
eteṣāṃ pañcatattvānāṃ madhye
ākāśasya sātvikāṃśāt śrotrendriyaṃ sambhūtam |
vāyoḥ sātvikāṃśāt tvagindriyaṃ sambhūtam |
agneḥ sātvikāṃśāt cakṣurindriyaṃ sambhūtam |
jalasya sātvikāṃśāt rasanendriyaṃ sambhūtam |
pṛthivyāḥ sātvikāṃśāt ghrāṇendriyaṃ sambhūtam |
antaḥkaraṇa
eteṣāṃ pañcatattvānāṃ samaṣṭisātvikāṃśāt
manobuddhyahaṅkāra cittāntaḥkaraṇāni sambhūtāni |
saṅkalpavikalpātmakaṃ manaḥ |
niścayātmikā buddhiḥ |
ahaṅkartā ahaṅkāraḥ |
cintanakartṛ cittam |
manaso devatā candramāḥ |
buddhe brahmā |
ahaṅkārasya rudraḥ |
cittasya vāsudevaḥ |
rajoguṇaḥ
eteṣāṃ pañcatattvānāṃ madhye
ākāśasya rājasāṃśāt vāgindriyaṃ sambhūtam |
vāyoḥ rājasāṃśāt pāṇīndriyaṃ sambhūtam |
vanheḥ rājasāṃśāt pādendriyaṃ sambhūtam |
jalasya rājasāṃśāt upasthendriyaṃ sambhūtam |
pṛthivyā rājasāṃśāt gudendriyaṃ sambhūtam |
eteṣāṃ samaṣṭirājasāṃśāt pañcaprāṇāḥ sambhūtāḥ |
tamoguṇaḥ
eteṣāṃ pañcatattvānāṃ tāmasāṃśāt
pañcīkṛtapañcatattvāni bhavanti |
pañcīkaraṇaṃ kathaṃ iti cet |
eteṣāṃ pañcamahābhūtānāṃ tāmasāṃśasvarūpam
ekamekaṃ bhūtaṃ dvidhā vibhajya ekamekamardhaṃ pṛthak
tūṣṇīṃ vyavasthāpya aparamaparamardhaṃ caturdhāṃ vibhajya
svārdhamanyeṣu ardheṣu svabhāgacatuṣṭayasaṃyojanaṃ kāryam |
tadā pañcīkaraṇaṃ bhavati |
etebhyaḥ pañcīkṛtapañcamahābhūtebhyaḥ sthūlaśarīraṃ bhavati |
evaṃ piṇḍabrahmāṇḍayoraikyaṃ sambhūtam |
jīvaḥ, īśvaraḥ ca
sthūlaśarīrābhimāni jīvanāmakaṃ brahmapratibimbaṃ bhavati |
sa eva jīvaḥ prakṛtyā svasmāt īśvaraṃ bhinnatvena jānāti |
avidyopādhiḥ san ātmā jīva ityucyate |
māyopādhiḥ san īśvara ityucyate |
evaṃ upādhibhedāt jīveśvarabhedadṛṣṭiḥ yāvatparyantaṃ tiṣṭhati
tāvatparyantaṃ janmamaraṇādirūpasaṃsāro na nivartate |
tasmātkāraṇānna jīveśvarayorbhedabuddhiḥ svīkāryā |
tat tvaṃ asi
nanu sāhaṅkārasya kiñcijjñasya jīvasya nirahaṅkārasya sarvajñasya
īśvarasya tattvamasīti mahāvākyāt kathamabhedabuddhiḥ syādubhayoḥ
viruddhadharmākrāntatvāt |
iti cenna | sthūlasūkṣmaśarīrābhimānī tvampadavācyārthaḥ |
upādhivinirmuktaṃ samādhidaśāsampannaṃ śuddhaṃ caitanyaṃ
tvampadalakṣyārthaḥ |
evaṃ sarvajñatvādiviśiṣṭa īśvaraḥ tatpadavācyārthaḥ |
upādhiśūnyaṃ śuddhacaitanyaṃ tatpadalakṣyārthaḥ |
evaṃ ca jīveśvarayo caitanyarūpeṇā'bhede bādhakābhāvaḥ |
jīvanmuktaḥ
evaṃ ca vedāntavākyaiḥ sadgurūpadeśena ca sarveṣvapi
bhūteṣu yeṣāṃ
brahmabuddhirutpannā te jīvanmuktāḥ ityarthaḥ |nanu jīvanmuktaḥ kaḥ ?
yathā deho'haṃ puruṣo'haṃ brāhmaṇo'haṃ śūdro'hamasmīti
dṛḍhaniścayastathā nāhaṃ brāhmaṇaḥ na śūdraḥ na puruṣaḥ
kintu asaṅgaḥ saccidānanda svarūpaḥ prakāśarūpaḥ sarvāntaryāmī
cidākāśarūpo'smīti dṛḍhaniścaya
rūpo'parokṣajñānavān jīvanmuktaḥ ||brahmaivāhamasmītyaparokṣajñānena nikhilakarmabandhavinirmuktaḥ
syāt |
karmāṇi
karmāṇi katividhāni santīti cet
āgāmisañcitaprārabdhabhedena trividhāni santi |
āgāmi karma
jñānotpattyanantaraṃ jñānidehakṛtaṃ puṇyapāparūpaṃ karma
yadasti tadāgāmītyabhidhīyate |
sañcita karma
sañcitaṃ karma kim ?
anantakoṭijanmanāṃ bījabhūtaṃ sat yatkarmajātaṃ pūrvārjitaṃ
tiṣṭhati tat sañcitaṃ jñeyam |
prārabdha karma
prārabdhaṃ karma kimiti cet |
idaṃ śarīramutpādya iha loke evaṃ sukhaduḥkhādipradaṃ yatkarma
tatprārabdhaṃ
bhogena naṣṭaṃ bhavati prārabdhakarmaṇāṃ bhogādeva kṣaya iti |
karma muktaḥ
sañcitaṃ karma brahmaivāhamiti niścayātmakajñānena naśyati |āgāmi karma api jñānena naśyati kiñca āgāmi karmaṇāṃ
nalinīdalagatajalavat jñānināṃ sambandho nāsti |
jñāniḥ
kiñca ye jñāninaṃ stuvanti bhajanti arcayanti tānprati
jñānikṛtaṃ āgāmi puṇyaṃ gacchati |
ye jñāninaṃ nindanti dviṣanti duḥkhapradānaṃ kurvanti tānprati
jñānikṛtaṃ sarvamāgāmi kriyamāṇaṃ yadavācyaṃ karma
pāpātmakaṃ tadgacchati |
suhṛdaḥ puṇyakṛtaṃ durhṛdaḥ pāpakṛtyaṃ gṛhṇanti |
brahmānandam
tathā cātmavitsaṃsāraṃ tīrtvā brahmānandamihaiva prāpnoti |
tarati śokamātmavit iti śruteḥ |
tanuṃ tyajatu vā kāśyāṃ śvapacasya gṛhe'tha vā |
jñānasamprāptisamaye muktā'sau vigatāśayaḥ | iti smṛteśca |iti śrīśaṅkarabhagavatpādācāryapraṇītaḥ tattvabodhaprakaraṇaṃ samāptam |
Sanskrit — Devanagari (original)
ध्यानं
वासुदेवेन्द्रयोगीन्द्रं नत्वा ज्ञानप्रदं गुरुम् ।
मुमुक्षूणां हितार्थाय तत्त्वबोधोभिधीयते ॥
साधनचतुष्टयसम्पन्नाधिकारिणां मोक्षसाधनभूतं
तत्त्वविवेकप्रकारं वक्ष्यामः ।
साधनचतुष्टयम्
साधनचतुष्टयं किम् ?
नित्यानित्यवस्तुविवेकः ।
इहामुत्रार्थफलभोगविरागः ।
शमादिषट्कसम्पत्तिः ।
मुमुक्षुत्वं चेति ।
नित्यानित्यवस्तुविवेकः
नित्यानित्यवस्तुविवेकः कः ?
नित्यवस्त्वेकं ब्रह्म तद्व्यतिरिक्तं सर्वमनित्यम् ।
अयमेव नित्यानित्यवस्तुविवेकः ।
विरागः
विरागः कः ?
इहस्वर्गभोगेषु इच्छाराहित्यम् ।
शमादिसाधनसम्पत्तिः
शमादिसाधनसम्पत्तिः का ?
शमो दम उपरमस्तितिक्षा श्रद्धा समाधानं च इति ।शमः कः ?
मनोनिग्रहः ।
दमः कः ?
चक्षुरादिबाह्येन्द्रियनिग्रहः ।
उपरमः कः ?
स्वधर्मानुष्ठानमेव ।
तितिक्षा का ?
शीतोष्णसुखदुःखादिसहिष्णुत्वम् ।
श्रद्धा कीदृशी ?
गुरुवेदान्तवाक्यादिषु विश्वासः श्रद्धा ।
समाधानं किम् ?
चित्तैकाग्रता ।
मुमुक्षुत्वं
मुमुक्षुत्वं किम् ?
मोक्षो मे भूयाद् इति इच्छा ।
एतत् साधनचतुष्टयम् ।
ततस्तत्त्वविवेकस्याधिकारिणो भवन्ति ।
तत्त्वविवेकः
तत्त्वविवेकः कः ?
आत्मा सत्यं तदन्यत् सर्वं मिथ्येति ।आत्मा कः ?
स्थूलसूक्ष्मकारणशरीराद्व्यतिरिक्तः पञ्चकोशातीतः सन्
अवस्थात्रयसाक्षी सच्चिदानन्दस्वरूपः सन्
यस्तिष्ठति स आत्मा ।
शरीरत्रयं (स्थूलशरीरम्)
स्थूलशरीरं किम् ?
पञ्चीकृतपञ्चमहाभूतैः कृतं सत्कर्मजन्यं
सुखदुःखादिभोगायतनं शरीरम्
अस्ति जायते वर्धते विपरिणमते अपक्षीयते विनश्यतीति
षड्विकारवदेतत्स्थूलशरीरम् ।
शरीरत्रयं (सूक्ष्मशरीरम्)
सूक्ष्मशरीरं किम् ?
अपञ्चीकृतपञ्चमहाभूतैः कृतं सत्कर्मजन्यं
सुखदुःखादिभोगसाधनं
पञ्चज्ञानेन्द्रियाणि पञ्चकर्मेन्द्रियाणि पञ्चप्राणादयः
मनश्चैकं बुद्धिश्चैका
एवं सप्तदशाकलाभिः सह यत्तिष्ठति तत्सूक्ष्मशरीरम् ।
ज्ञानेन्द्रियाणि
श्रोत्रं त्वक् चक्षुः रसना घ्राणं इति पञ्च ज्ञानेन्द्रियाणि ।
श्रोत्रस्य दिग्देवता ।
त्वचो वायुः ।
चक्षुषः सूर्यः ।
रसनाया वरुणः ।
घ्राणस्य अश्विनौ ।
इति ज्ञानेन्द्रियदेवताः ।
श्रोत्रस्य विषयः शब्दग्रहणम् ।
त्वचो विषयः स्पर्शग्रहणम् ।
चक्षुषो विषयः रूपग्रहणम् ।
रसनाया विषयः रसग्रहणम् ।
घ्राणस्य विषयः गन्धग्रहणं इति ।
पञ्चकर्मेन्द्रियाणि
वाक्पाणिपादपायूपस्थानीति पञ्चकर्मेन्द्रियाणि ।
वाचो देवता वह्निः ।
हस्तयोरिन्द्रः ।
पादयोर्विष्णुः ।
पायोर्मृत्युः ।
उपस्थस्य प्रजापतिः ।
इति कर्मेन्द्रियदेवताः ।
वाचो विषयः भाषणम् ।
पाण्योर्विषयः वस्तुग्रहणम् ।
पादयोर्विषयः गमनम् ।
पायोर्विषयः मलत्यागः ।
उपस्थस्य विषयः आनन्द इति ।
कारणशरीरम्
कारणशरीरं किम् ?
अनिर्वाच्यानाद्यविद्यारूपं शरीरद्वयस्य कारणमात्रं
सत्स्वरूपाऽज्ञानं निर्विकल्पकरूपं यदस्ति तत्कारणशरीरम् ।
अवस्थात्रयम्
अवस्थात्रयं किम् ?
जाग्रत्स्वप्नसुषुप्त्यवस्थाः ।
जाग्रदवस्था
जाग्रदवस्था का ?
श्रोत्रादिज्ञानेन्द्रियैः शब्दादिविषयैश्च ज्ञायते इति यत्
सा जाग्रदावस्था ।
स्थूल शरीराभिमानी आत्मा विश्व इत्युच्यते ।
स्वप्नावस्था
स्वप्नावस्था केति चेत् ?
जाग्रदवस्थायां यद्दृष्टं यद् श्रुतम्
तज्जनितवासनया निद्रासमये यः प्रपञ्चः प्रतीयते सा
स्वप्नावस्था ।
सूक्ष्मशरीराभिमानी आत्मा तैजस इत्युच्यते ।
सुषुप्त्यवस्था
अतः सुषुप्त्यवस्था का ?
अहं किमपि न जानामि सुखेन मया निद्राऽनुभूयत इति
सुषुप्त्यवस्था ।
कारणशरीराभिमानी आत्मा प्राज्ञ इत्युच्यते ।
पञ्च कोशाः
पञ्च कोशाः के ?
अन्नमयः प्राणमयः मनोमयः विज्ञानमयः आनन्दमयश्चेति ।
अन्नमयकोशः
अन्नमयः कः ?
अन्नरसेनैव भूत्वा अन्नरसेनैव वृद्धिं प्राप्य अन्नरूपपृथिव्यां
यद्विलीयते तदन्नमयः कोशः स्थूलशरीरम् ।
प्राणमयकोशः
प्राणमयः कः ?
प्राणाद्याः पञ्चवायवः वागादीन्द्रियपञ्चकं प्राणमयः कोशः ।
मनोमयकोशः
मनोमयः कोशः कः ?
मनश्च ज्ञानेन्द्रियपञ्चकं मिलित्वा यो भवति स मनोमयः कोशः ।
विज्ञानमयकोशः
विज्ञानमयः कः ?
बुद्धिज्ञानेन्द्रियपञ्चकं मिलित्वा यो भवति स विज्ञानमयः कोशः
आनन्दमयकोशः
आनन्दमयः कः ?
एवमेव कारणशरीरभूताविद्यास्थमलिनसत्त्वं
प्रियादिवृत्तिसहितं सत् आनन्दमयः कोशः ।
एतत्कोशपञ्चकम् ।
पञ्चकोशातीत
मदीयं शरीरं मदीयाः प्राणाः मदीयं मनश्च
मदीया बुद्धिर्मदीयं अज्ञानमिति स्वेनैव ज्ञायते
तद्यथा मदीयत्वेन ज्ञातं कटककुण्डल गृहादिकं
स्वस्माद्भिन्नं तथा पञ्चकोशादिकं स्वस्माद्भिन्नम्
मदीयत्वेन ज्ञातमात्मा न भवति ॥
आत्मन्
आत्मा तर्हि कः ?
सच्चिदानन्दस्वरूपः ।
सत्किम् ?
कालत्रयेऽपि तिष्ठतीति सत् ।
चित्किम् ?
ज्ञानस्वरूपः ।
आनन्दः कः ?
सुखस्वरूपः ।
एवं सच्चिदानन्दस्वरूपं स्वात्मानं विजानीयात् ।
जगत्
अथ चतुर्विंशतितत्त्वोत्पत्तिप्रकारं वक्ष्यामः ।
माया
ब्रह्माश्रया सत्त्वरजस्तमोगुणात्मिका माया अस्ति ।
पञ्चभूताः
ततः आकाशः सम्भूतः ।
आकाशाद् वायुः ।
वायोस्तेजः ।
तेजस आपः ।
अभ्धयः पृथिवी ।
सत्त्वगुणः
एतेषां पञ्चतत्त्वानां मध्ये
आकाशस्य सात्विकांशात् श्रोत्रेन्द्रियं सम्भूतम् ।
वायोः सात्विकांशात् त्वगिन्द्रियं सम्भूतम् ।
अग्नेः सात्विकांशात् चक्षुरिन्द्रियं सम्भूतम् ।
जलस्य सात्विकांशात् रसनेन्द्रियं सम्भूतम् ।
पृथिव्याः सात्विकांशात् घ्राणेन्द्रियं सम्भूतम् ।
अन्तःकरण
एतेषां पञ्चतत्त्वानां समष्टिसात्विकांशात्
मनोबुद्ध्यहङ्कार चित्तान्तःकरणानि सम्भूतानि ।
सङ्कल्पविकल्पात्मकं मनः ।
निश्चयात्मिका बुद्धिः ।
अहङ्कर्ता अहङ्कारः ।
चिन्तनकर्तृ चित्तम् ।
मनसो देवता चन्द्रमाः ।
बुद्धे ब्रह्मा ।
अहङ्कारस्य रुद्रः ।
चित्तस्य वासुदेवः ।
रजोगुणः
एतेषां पञ्चतत्त्वानां मध्ये
आकाशस्य राजसांशात् वागिन्द्रियं सम्भूतम् ।
वायोः राजसांशात् पाणीन्द्रियं सम्भूतम् ।
वन्हेः राजसांशात् पादेन्द्रियं सम्भूतम् ।
जलस्य राजसांशात् उपस्थेन्द्रियं सम्भूतम् ।
पृथिव्या राजसांशात् गुदेन्द्रियं सम्भूतम् ।
एतेषां समष्टिराजसांशात् पञ्चप्राणाः सम्भूताः ।
तमोगुणः
एतेषां पञ्चतत्त्वानां तामसांशात्
पञ्चीकृतपञ्चतत्त्वानि भवन्ति ।
पञ्चीकरणं कथं इति चेत् ।
एतेषां पञ्चमहाभूतानां तामसांशस्वरूपम्
एकमेकं भूतं द्विधा विभज्य एकमेकमर्धं पृथक्
तूष्णीं व्यवस्थाप्य अपरमपरमर्धं चतुर्धां विभज्य
स्वार्धमन्येषु अर्धेषु स्वभागचतुष्टयसंयोजनं कार्यम् ।
तदा पञ्चीकरणं भवति ।
एतेभ्यः पञ्चीकृतपञ्चमहाभूतेभ्यः स्थूलशरीरं भवति ।
एवं पिण्डब्रह्माण्डयोरैक्यं सम्भूतम् ।
जीवः, ईश्वरः च
स्थूलशरीराभिमानि जीवनामकं ब्रह्मप्रतिबिम्बं भवति ।
स एव जीवः प्रकृत्या स्वस्मात् ईश्वरं भिन्नत्वेन जानाति ।
अविद्योपाधिः सन् आत्मा जीव इत्युच्यते ।
मायोपाधिः सन् ईश्वर इत्युच्यते ।
एवं उपाधिभेदात् जीवेश्वरभेददृष्टिः यावत्पर्यन्तं तिष्ठति
तावत्पर्यन्तं जन्ममरणादिरूपसंसारो न निवर्तते ।
तस्मात्कारणान्न जीवेश्वरयोर्भेदबुद्धिः स्वीकार्या ।
तत् त्वं असि
ननु साहङ्कारस्य किञ्चिज्ज्ञस्य जीवस्य निरहङ्कारस्य सर्वज्ञस्य
ईश्वरस्य तत्त्वमसीति महावाक्यात् कथमभेदबुद्धिः स्यादुभयोः
विरुद्धधर्माक्रान्तत्वात् ।
इति चेन्न । स्थूलसूक्ष्मशरीराभिमानी त्वम्पदवाच्यार्थः ।
उपाधिविनिर्मुक्तं समाधिदशासम्पन्नं शुद्धं चैतन्यं
त्वम्पदलक्ष्यार्थः ।
एवं सर्वज्ञत्वादिविशिष्ट ईश्वरः तत्पदवाच्यार्थः ।
उपाधिशून्यं शुद्धचैतन्यं तत्पदलक्ष्यार्थः ।
एवं च जीवेश्वरयो चैतन्यरूपेणाऽभेदे बाधकाभावः ।
जीवन्मुक्तः
एवं च वेदान्तवाक्यैः सद्गुरूपदेशेन च सर्वेष्वपि
भूतेषु येषां
ब्रह्मबुद्धिरुत्पन्ना ते जीवन्मुक्ताः इत्यर्थः ।ननु जीवन्मुक्तः कः ?
यथा देहोऽहं पुरुषोऽहं ब्राह्मणोऽहं शूद्रोऽहमस्मीति
दृढनिश्चयस्तथा नाहं ब्राह्मणः न शूद्रः न पुरुषः
किन्तु असङ्गः सच्चिदानन्द स्वरूपः प्रकाशरूपः सर्वान्तर्यामी
चिदाकाशरूपोऽस्मीति दृढनिश्चय
रूपोऽपरोक्षज्ञानवान् जीवन्मुक्तः ॥ब्रह्मैवाहमस्मीत्यपरोक्षज्ञानेन निखिलकर्मबन्धविनिर्मुक्तः
स्यात् ।
कर्माणि
कर्माणि कतिविधानि सन्तीति चेत्
आगामिसञ्चितप्रारब्धभेदेन त्रिविधानि सन्ति ।
आगामि कर्म
ज्ञानोत्पत्त्यनन्तरं ज्ञानिदेहकृतं पुण्यपापरूपं कर्म
यदस्ति तदागामीत्यभिधीयते ।
सञ्चित कर्म
सञ्चितं कर्म किम् ?
अनन्तकोटिजन्मनां बीजभूतं सत् यत्कर्मजातं पूर्वार्जितं
तिष्ठति तत् सञ्चितं ज्ञेयम् ।
प्रारब्ध कर्म
प्रारब्धं कर्म किमिति चेत् ।
इदं शरीरमुत्पाद्य इह लोके एवं सुखदुःखादिप्रदं यत्कर्म
तत्प्रारब्धं
भोगेन नष्टं भवति प्रारब्धकर्मणां भोगादेव क्षय इति ।
कर्म मुक्तः
सञ्चितं कर्म ब्रह्मैवाहमिति निश्चयात्मकज्ञानेन नश्यति ।आगामि कर्म अपि ज्ञानेन नश्यति किञ्च आगामि कर्मणां
नलिनीदलगतजलवत् ज्ञानिनां सम्बन्धो नास्ति ।
ज्ञानिः
किञ्च ये ज्ञानिनं स्तुवन्ति भजन्ति अर्चयन्ति तान्प्रति
ज्ञानिकृतं आगामि पुण्यं गच्छति ।
ये ज्ञानिनं निन्दन्ति द्विषन्ति दुःखप्रदानं कुर्वन्ति तान्प्रति
ज्ञानिकृतं सर्वमागामि क्रियमाणं यदवाच्यं कर्म
पापात्मकं तद्गच्छति ।
सुहृदः पुण्यकृतं दुर्हृदः पापकृत्यं गृह्णन्ति ।
ब्रह्मानन्दम्
तथा चात्मवित्संसारं तीर्त्वा ब्रह्मानन्दमिहैव प्राप्नोति ।
तरति शोकमात्मवित् इति श्रुतेः ।
तनुं त्यजतु वा काश्यां श्वपचस्य गृहेऽथ वा ।
ज्ञानसम्प्राप्तिसमये मुक्ताऽसौ विगताशयः । इति स्मृतेश्च ।इति श्रीशङ्करभगवत्पादाचार्यप्रणीतः तत्त्वबोधप्रकरणं समाप्तम् ।
dhyānaṃ
vāsudevendrayogīndraṃ natvā jñānapradaṃ gurum |
mumukṣūṇāṃ hitārthāya tattvabodhobhidhīyate ||
sādhanacatuṣṭayasampannādhikāriṇāṃ mokṣasādhanabhūtaṃ
tattvavivekaprakāraṃ vakṣyāmaḥ |
sādhanacatuṣṭayam
sādhanacatuṣṭayaṃ kim ?
nityānityavastuvivekaḥ |
ihāmutrārthaphalabhogavirāgaḥ |
śamādiṣaṭkasampattiḥ |
mumukṣutvaṃ ceti |
nityānityavastuvivekaḥ
nityānityavastuvivekaḥ kaḥ ?
nityavastvekaṃ brahma tadvyatiriktaṃ sarvamanityam |
ayameva nityānityavastuvivekaḥ |
virāgaḥ
virāgaḥ kaḥ ?
ihasvargabhogeṣu icchārāhityam |
śamādisādhanasampattiḥ
śamādisādhanasampattiḥ kā ?
śamo dama uparamastitikṣā śraddhā samādhānaṃ ca iti |śamaḥ kaḥ ?
manonigrahaḥ |
damaḥ kaḥ ?
cakṣurādibāhyendriyanigrahaḥ |
uparamaḥ kaḥ ?
svadharmānuṣṭhānameva |
titikṣā kā ?
śītoṣṇasukhaduḥkhādisahiṣṇutvam |
śraddhā kīdṛśī ?
guruvedāntavākyādiṣu viśvāsaḥ śraddhā |
samādhānaṃ kim ?
cittaikāgratā |
mumukṣutvaṃ
mumukṣutvaṃ kim ?
mokṣo me bhūyād iti icchā |
etat sādhanacatuṣṭayam |
tatastattvavivekasyādhikāriṇo bhavanti |
tattvavivekaḥ
tattvavivekaḥ kaḥ ?
ātmā satyaṃ tadanyat sarvaṃ mithyeti |ātmā kaḥ ?
sthūlasūkṣmakāraṇaśarīrādvyatiriktaḥ pañcakośātītaḥ san
avasthātrayasākṣī saccidānandasvarūpaḥ san
yastiṣṭhati sa ātmā |
śarīratrayaṃ (sthūlaśarīram)
sthūlaśarīraṃ kim ?
pañcīkṛtapañcamahābhūtaiḥ kṛtaṃ satkarmajanyaṃ
sukhaduḥkhādibhogāyatanaṃ śarīram
asti jāyate vardhate vipariṇamate apakṣīyate vinaśyatīti
ṣaḍvikāravadetatsthūlaśarīram |
śarīratrayaṃ (sūkṣmaśarīram)
sūkṣmaśarīraṃ kim ?
apañcīkṛtapañcamahābhūtaiḥ kṛtaṃ satkarmajanyaṃ
sukhaduḥkhādibhogasādhanaṃ
pañcajñānendriyāṇi pañcakarmendriyāṇi pañcaprāṇādayaḥ
manaścaikaṃ buddhiścaikā
evaṃ saptadaśākalābhiḥ saha yattiṣṭhati tatsūkṣmaśarīram |
jñānendriyāṇi
śrotraṃ tvak cakṣuḥ rasanā ghrāṇaṃ iti pañca jñānendriyāṇi |
śrotrasya digdevatā |
tvaco vāyuḥ |
cakṣuṣaḥ sūryaḥ |
rasanāyā varuṇaḥ |
ghrāṇasya aśvinau |
iti jñānendriyadevatāḥ |
śrotrasya viṣayaḥ śabdagrahaṇam |
tvaco viṣayaḥ sparśagrahaṇam |
cakṣuṣo viṣayaḥ rūpagrahaṇam |
rasanāyā viṣayaḥ rasagrahaṇam |
ghrāṇasya viṣayaḥ gandhagrahaṇaṃ iti |
pañcakarmendriyāṇi
vākpāṇipādapāyūpasthānīti pañcakarmendriyāṇi |
vāco devatā vahniḥ |
hastayorindraḥ |
pādayorviṣṇuḥ |
pāyormṛtyuḥ |
upasthasya prajāpatiḥ |
iti karmendriyadevatāḥ |
vāco viṣayaḥ bhāṣaṇam |
pāṇyorviṣayaḥ vastugrahaṇam |
pādayorviṣayaḥ gamanam |
pāyorviṣayaḥ malatyāgaḥ |
upasthasya viṣayaḥ ānanda iti |
kāraṇaśarīram
kāraṇaśarīraṃ kim ?
anirvācyānādyavidyārūpaṃ śarīradvayasya kāraṇamātraṃ
satsvarūpā'jñānaṃ nirvikalpakarūpaṃ yadasti tatkāraṇaśarīram |
avasthātrayam
avasthātrayaṃ kim ?
jāgratsvapnasuṣuptyavasthāḥ |
jāgradavasthā
jāgradavasthā kā ?
śrotrādijñānendriyaiḥ śabdādiviṣayaiśca jñāyate iti yat
sā jāgradāvasthā |
sthūla śarīrābhimānī ātmā viśva ityucyate |
svapnāvasthā
svapnāvasthā keti cet ?
jāgradavasthāyāṃ yaddṛṣṭaṃ yad śrutam
tajjanitavāsanayā nidrāsamaye yaḥ prapañcaḥ pratīyate sā
svapnāvasthā |
sūkṣmaśarīrābhimānī ātmā taijasa ityucyate |
suṣuptyavasthā
ataḥ suṣuptyavasthā kā ?
ahaṃ kimapi na jānāmi sukhena mayā nidrā'nubhūyata iti
suṣuptyavasthā |
kāraṇaśarīrābhimānī ātmā prājña ityucyate |
pañca kośāḥ
pañca kośāḥ ke ?
annamayaḥ prāṇamayaḥ manomayaḥ vijñānamayaḥ ānandamayaśceti |
annamayakośaḥ
annamayaḥ kaḥ ?
annarasenaiva bhūtvā annarasenaiva vṛddhiṃ prāpya annarūpapṛthivyāṃ
yadvilīyate tadannamayaḥ kośaḥ sthūlaśarīram |
prāṇamayakośaḥ
prāṇamayaḥ kaḥ ?
prāṇādyāḥ pañcavāyavaḥ vāgādīndriyapañcakaṃ prāṇamayaḥ kośaḥ |
manomayakośaḥ
manomayaḥ kośaḥ kaḥ ?
manaśca jñānendriyapañcakaṃ militvā yo bhavati sa manomayaḥ kośaḥ |
vijñānamayakośaḥ
vijñānamayaḥ kaḥ ?
buddhijñānendriyapañcakaṃ militvā yo bhavati sa vijñānamayaḥ kośaḥ
ānandamayakośaḥ
ānandamayaḥ kaḥ ?
evameva kāraṇaśarīrabhūtāvidyāsthamalinasattvaṃ
priyādivṛttisahitaṃ sat ānandamayaḥ kośaḥ |
etatkośapañcakam |
pañcakośātīta
madīyaṃ śarīraṃ madīyāḥ prāṇāḥ madīyaṃ manaśca
madīyā buddhirmadīyaṃ ajñānamiti svenaiva jñāyate
tadyathā madīyatvena jñātaṃ kaṭakakuṇḍala gṛhādikaṃ
svasmādbhinnaṃ tathā pañcakośādikaṃ svasmādbhinnam
madīyatvena jñātamātmā na bhavati ||
ātman
ātmā tarhi kaḥ ?
saccidānandasvarūpaḥ |
satkim ?
kālatraye'pi tiṣṭhatīti sat |
citkim ?
jñānasvarūpaḥ |
ānandaḥ kaḥ ?
sukhasvarūpaḥ |
evaṃ saccidānandasvarūpaṃ svātmānaṃ vijānīyāt |
jagat
atha caturviṃśatitattvotpattiprakāraṃ vakṣyāmaḥ |
māyā
brahmāśrayā sattvarajastamoguṇātmikā māyā asti |
pañcabhūtāḥ
tataḥ ākāśaḥ sambhūtaḥ |
ākāśād vāyuḥ |
vāyostejaḥ |
tejasa āpaḥ |
abhdhayaḥ pṛthivī |
sattvaguṇaḥ
eteṣāṃ pañcatattvānāṃ madhye
ākāśasya sātvikāṃśāt śrotrendriyaṃ sambhūtam |
vāyoḥ sātvikāṃśāt tvagindriyaṃ sambhūtam |
agneḥ sātvikāṃśāt cakṣurindriyaṃ sambhūtam |
jalasya sātvikāṃśāt rasanendriyaṃ sambhūtam |
pṛthivyāḥ sātvikāṃśāt ghrāṇendriyaṃ sambhūtam |
antaḥkaraṇa
eteṣāṃ pañcatattvānāṃ samaṣṭisātvikāṃśāt
manobuddhyahaṅkāra cittāntaḥkaraṇāni sambhūtāni |
saṅkalpavikalpātmakaṃ manaḥ |
niścayātmikā buddhiḥ |
ahaṅkartā ahaṅkāraḥ |
cintanakartṛ cittam |
manaso devatā candramāḥ |
buddhe brahmā |
ahaṅkārasya rudraḥ |
cittasya vāsudevaḥ |
rajoguṇaḥ
eteṣāṃ pañcatattvānāṃ madhye
ākāśasya rājasāṃśāt vāgindriyaṃ sambhūtam |
vāyoḥ rājasāṃśāt pāṇīndriyaṃ sambhūtam |
vanheḥ rājasāṃśāt pādendriyaṃ sambhūtam |
jalasya rājasāṃśāt upasthendriyaṃ sambhūtam |
pṛthivyā rājasāṃśāt gudendriyaṃ sambhūtam |
eteṣāṃ samaṣṭirājasāṃśāt pañcaprāṇāḥ sambhūtāḥ |
tamoguṇaḥ
eteṣāṃ pañcatattvānāṃ tāmasāṃśāt
pañcīkṛtapañcatattvāni bhavanti |
pañcīkaraṇaṃ kathaṃ iti cet |
eteṣāṃ pañcamahābhūtānāṃ tāmasāṃśasvarūpam
ekamekaṃ bhūtaṃ dvidhā vibhajya ekamekamardhaṃ pṛthak
tūṣṇīṃ vyavasthāpya aparamaparamardhaṃ caturdhāṃ vibhajya
svārdhamanyeṣu ardheṣu svabhāgacatuṣṭayasaṃyojanaṃ kāryam |
tadā pañcīkaraṇaṃ bhavati |
etebhyaḥ pañcīkṛtapañcamahābhūtebhyaḥ sthūlaśarīraṃ bhavati |
evaṃ piṇḍabrahmāṇḍayoraikyaṃ sambhūtam |
jīvaḥ, īśvaraḥ ca
sthūlaśarīrābhimāni jīvanāmakaṃ brahmapratibimbaṃ bhavati |
sa eva jīvaḥ prakṛtyā svasmāt īśvaraṃ bhinnatvena jānāti |
avidyopādhiḥ san ātmā jīva ityucyate |
māyopādhiḥ san īśvara ityucyate |
evaṃ upādhibhedāt jīveśvarabhedadṛṣṭiḥ yāvatparyantaṃ tiṣṭhati
tāvatparyantaṃ janmamaraṇādirūpasaṃsāro na nivartate |
tasmātkāraṇānna jīveśvarayorbhedabuddhiḥ svīkāryā |
tat tvaṃ asi
nanu sāhaṅkārasya kiñcijjñasya jīvasya nirahaṅkārasya sarvajñasya
īśvarasya tattvamasīti mahāvākyāt kathamabhedabuddhiḥ syādubhayoḥ
viruddhadharmākrāntatvāt |
iti cenna | sthūlasūkṣmaśarīrābhimānī tvampadavācyārthaḥ |
upādhivinirmuktaṃ samādhidaśāsampannaṃ śuddhaṃ caitanyaṃ
tvampadalakṣyārthaḥ |
evaṃ sarvajñatvādiviśiṣṭa īśvaraḥ tatpadavācyārthaḥ |
upādhiśūnyaṃ śuddhacaitanyaṃ tatpadalakṣyārthaḥ |
evaṃ ca jīveśvarayo caitanyarūpeṇā'bhede bādhakābhāvaḥ |
jīvanmuktaḥ
evaṃ ca vedāntavākyaiḥ sadgurūpadeśena ca sarveṣvapi
bhūteṣu yeṣāṃ
brahmabuddhirutpannā te jīvanmuktāḥ ityarthaḥ |nanu jīvanmuktaḥ kaḥ ?
yathā deho'haṃ puruṣo'haṃ brāhmaṇo'haṃ śūdro'hamasmīti
dṛḍhaniścayastathā nāhaṃ brāhmaṇaḥ na śūdraḥ na puruṣaḥ
kintu asaṅgaḥ saccidānanda svarūpaḥ prakāśarūpaḥ sarvāntaryāmī
cidākāśarūpo'smīti dṛḍhaniścaya
rūpo'parokṣajñānavān jīvanmuktaḥ ||brahmaivāhamasmītyaparokṣajñānena nikhilakarmabandhavinirmuktaḥ
syāt |
karmāṇi
karmāṇi katividhāni santīti cet
āgāmisañcitaprārabdhabhedena trividhāni santi |
āgāmi karma
jñānotpattyanantaraṃ jñānidehakṛtaṃ puṇyapāparūpaṃ karma
yadasti tadāgāmītyabhidhīyate |
sañcita karma
sañcitaṃ karma kim ?
anantakoṭijanmanāṃ bījabhūtaṃ sat yatkarmajātaṃ pūrvārjitaṃ
tiṣṭhati tat sañcitaṃ jñeyam |
prārabdha karma
prārabdhaṃ karma kimiti cet |
idaṃ śarīramutpādya iha loke evaṃ sukhaduḥkhādipradaṃ yatkarma
tatprārabdhaṃ
bhogena naṣṭaṃ bhavati prārabdhakarmaṇāṃ bhogādeva kṣaya iti |
karma muktaḥ
sañcitaṃ karma brahmaivāhamiti niścayātmakajñānena naśyati |āgāmi karma api jñānena naśyati kiñca āgāmi karmaṇāṃ
nalinīdalagatajalavat jñānināṃ sambandho nāsti |
jñāniḥ
kiñca ye jñāninaṃ stuvanti bhajanti arcayanti tānprati
jñānikṛtaṃ āgāmi puṇyaṃ gacchati |
ye jñāninaṃ nindanti dviṣanti duḥkhapradānaṃ kurvanti tānprati
jñānikṛtaṃ sarvamāgāmi kriyamāṇaṃ yadavācyaṃ karma
pāpātmakaṃ tadgacchati |
suhṛdaḥ puṇyakṛtaṃ durhṛdaḥ pāpakṛtyaṃ gṛhṇanti |
brahmānandam
tathā cātmavitsaṃsāraṃ tīrtvā brahmānandamihaiva prāpnoti |
tarati śokamātmavit iti śruteḥ |
tanuṃ tyajatu vā kāśyāṃ śvapacasya gṛhe'tha vā |
jñānasamprāptisamaye muktā'sau vigatāśayaḥ | iti smṛteśca |iti śrīśaṅkarabhagavatpādācāryapraṇītaḥ tattvabodhaprakaraṇaṃ samāptam |
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Sinhala script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.