ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே யுத்தகாண்டம் ।
அத ஸப்ததஶஸ்ஸர்கஃ ।
இத்யுக்த்வாபருஷம்வாக்யம்ராவணம்ராவணாநுஜஃ ।
ஆஜகாமமுஹூர்தேநயத்ரராமஸ்ஸலக்ஷ்மணஃ ॥ 1 ॥
தம்மேருஶிகராகாரந்தீப்தாமிவஶதஹ்ரதாம் ।
ககநஸ்தம்மஹீஸ்தாஸ்தேதத்ரு'ஶுஸர்வவாநராஃ ॥ 2 ॥
தே சாப்யநுசராஸ்தஸ்ய சத்வாரோ பீமவிக்ரமாஃ ।
தேऽபி வர்மாயுதோபேதா பூஷணோத்தமபூஷிதாஃ ॥ 3 ॥
ஸ ச மேகாசலப்ரக்யோ வஜ்ராயுதஸமப்ரபஃ ।
வராயுததரோ வீரோ திவ்யாபரணபூஷிதஃ ॥ 4 ॥
தமாத்மபஞ்சமந்த்ரு'ஷ்டவாஸுக்ரீவோவாஹிநீபதிஃ ।
வாநரைஸ்ஸஹதுர்தர்ஷசிந்தயாமாஸபுத்திமாந் ॥ 5 ॥
சிந்தயித்வாமுஹூர்தந்துவாநராம்ஸ்தாநுவாசஹ ।
ஹநுமத்ப்ரமுகாந்ஸர்வாநிதம்வசநமுத்தமம் ॥ 6 ॥
ஏஷஸர்வாயுதோபேதஶ்சதுர்பிஸ்ஸஹராக்ஷஸைஃ ।
ராக்ஷஸோऽப்யேதிபஶ்யத்வமஸ்மாந்ஹந்துந்நஸம்ஶயஃ ॥ 7 ॥
ஸுக்ரீவஸ்ய வசஃ ஶ்ருத்வா ஸர்வே தே வாநர உத்தமாஃ ।
ஸாலாந் உத்யம்ய ஶைலாமஃ ச இதம் வசநம் அப்ருவந் ॥ 8 ॥
ஶீக்ரம்வ்யாதிஶநோராஜந்வதாயைஷாந்துராத்மநாம் ।
நிபதந்துஹதாஶ்சைதேதரண்யாமல்பதேஜஸஃ ॥ 9 ॥
தேஷாஸம்பாஷமாணாநாமந்யோந்யம்ஸவிபீஷணஃ ।
உத்தரந்தீரமாஸாத்யகஸ்தஏவவ்யதிஷ்டத ॥ 10 ॥
உவாசமஹாப்ராஜ்ஞஸ்ஸ்வரேணமஹதாமஹாந் ।
ஸுக்ரீவந்தாம்ஶ்சஸம்ப்ரேக்ஷ்யஸர்வாந்வாநரயூதபாந் ॥ 11 ॥
ராவணோ நாம துர்வ்ரு'த்தோ ராக்ஷஸோ ராக்ஷஸ ஈஶ்வரஃ ।
தஸ்ய அஹம் அநுஜோ ப்ராதா விபீஷண இதி ஶ்ருதஃ ॥ 12 ॥
தேநஸீதாஜநஸ்தாநாத்த்ரு'தாஹத்வாஜடாயுஷம் ।
ருத்தாசவிவஶாதீநாராக்ஷஸீபிஸ்ஸுரக்ஷிதா ॥ 13 ॥
தமஹம்ஹேதுபிர்வாக்யைர்விவிதைஶ்சந்யதர்ஶயம் ।
ஸாதுநிர்யாத்யதாம்ஸீதாராமாயேதிபுநஃபுநஃ ॥ 14 ॥
ஸ ச ந ப்ரதிஜக்ராஹ ராவணஃ கால சோதிதஃ ।
உச்யமாநோ ஹிதம் வாக்யம் விபரீத இவ ஔஷதம் ॥ 15 ॥
ஸோऽஹம்பருஷிதஸ்தேநதாஸவச்சாவமாநிதஃ ।
த்யக்த்வாபுத்ராம்ஶ்சதாராம்ஶ்சராகவம்ஶரணங்கதஃ ॥ 16 ॥
ஸர்வலோகஶரண்யாயராகவாயமஹாத்மநே ।
நிவேதயதமாங்க்ஷிப்ரம்விபீஷணமுபஸ்திதம் ॥ 17 ॥
ஏதத்துவசநம்ஶ்ருத்வாஸுக்ரீவோலகுவிக்ரமஃ ।
லக்ஷ்மணஸ்யாக்ரதோராமம்ஸம்ரப்தமிதமப்ரவீத் ॥ 18 ॥
ப்ரவிஷ்டஃ ஶத்ரு ஸைந்யம் ஹி ப்ராப்தஃ ஶத்ருரதர்கிதஃ ।
நிஹந்யாதந்ந்தரம் லப்த்வா உலூகோ வாயஸாநிவ ॥ 19 ॥
மந்த்ரேவ்யூஹேநயேசாரேயுக்தோபவிதுமர்ஹஸி ।
வாநராணாஞ்சபத்ரந்தேபரேஷாஞ்சபரந்தப ॥ 20 ॥
அந்தர்தாநகதாஹ்யேதேராக்ஷஸாஃகாமரூபிணஃ ।
ஶூராஶ்சநிக்ரு'திஜ்ஞாஶ்சதேஷாஞ்ஜாதுநவிஶ்வஸேத் ॥ 21 ॥
ப்ரணிதீராக்ஷஸேந்த்ரஸ்யராவணஸ்யபவேதயம் ।
அநுப்ரவிஶ்யஸோऽஸ்மாஸுபேதங்குர்யாந்நஸம்ஶயஃ ॥ 22 ॥
அதவாஸ்வயமேவைஷசித்ரமாஸாத்யபுத்திமாந் ।
அநுப்ரவிஶ்யவிஶ்வஸ்தேகதாசித்ப்ரஹரேதபி ॥ 23 ॥
மித்ராடவீபலஞ்சைவமௌலப்ரு'த்யபலந்ததா ।
ஸர்வமேதத்பலங்க்ராஹ்யம்வர்ஜயித்வாத்விஷத்பலம் ॥ 24 ॥
ப்ரக்ரு'த்யாராக்ஷஸேந்த்ரஸ்யப்ராதாऽமித்ரஸ்யதேப்ரபோஃ ।
ஆகதஶ்சரிபோஸ்ஸாக்ஷாத்கதமஸ்மிந்ஹிவிஶ்வஸேத் ॥ 25 ॥
ராவணேநப்ரணிஹிதந்தமவேஹிவிபீஷணம் ।
தஸ்யாஹந்நிக்ரஹம்மந்யேக்ஷமங்க்ஷமவதாம்வர ॥ 26 ॥
ராக்ஷஸோஜிஹ்மயாபுத்த்யாஸந்திஷ்டோऽயமுபாகதஃ ।
ப்ரஹர்தும்மாயயாச்சந்நோவிஶ்வஸ்தேத்வயிராகவ ॥ 27 ॥
ப்ரவிஷ்டஶ்ஶத்ருஸைந்யம்ஹிப்ராப்தஶ்ஶத்ருரதர்கிதஃ ।
நிஹந்யாதந்தரம்லப்த்வாஉலூகவாயஸாநிவ ॥ 28 ॥
வத்யதாமேஷதீவ்ரேணதண்டேநஸசிவைஸ்ஸஹ ।
ராவணஸ்யந்ரு'ஶம்ஸஸ்யப்ராதாஹ்யேஷவிபீஷணஃ ॥ 29 ॥
ஏவமுக்த்வாதுதம்ராமம்ஸம்ரப்தோவாஹிநீபதிஃ ।
வாக்யஜ்ஞோவாக்யகுஶலந்ததோமௌநமுபாகமத் ॥ 30 ॥
ஸுக்ரீவஸ்யதுதத்வாக்யம்ஶ்ருத்வாராமோமஹாயஶாஃ ।
ஸமீபஸ்தாநுவாசேதம்ஹநுமத்ப்ரமுகாந்ஹரீந் ॥ 31 ॥
யதுக்தங்கபிராஜேநராவணாவரஜம்ப்ரதி ।
வாக்யம்ஹேதுமதத்யர்தஞ்சபவத்பிரபிதச்ச்ருதம் ॥ 32 ॥
ஸுஹ்ரு'தாமர்தக்ரு'ச்சேஷுயுக்தம்புத்திமதாஸதா ।
ஸமர்தேநோபநிர்தேஷ்டும்ஶாஶ்வதீம்பூதிமிச்சதா ॥ 33 ॥
இத்யேவம்பரிப்ரு'ஷ்டாஸ்தேஸ்வம்ஸ்வம்மதமதந்த்ரிதாஃ ।
ஸோபசாரந்ததாராமமூசுர்ஹிதசிகீர்ஷவஃ ॥ 34 ॥
அஜ்ஞாதந்நாஸ்திதேகிஞ்சித்த்ரிஷுலோகேஷுராகவஃ ।
ஆத்மாநம்ஸூசயந்ராமஃ ப்ரு'ச்சஸ்யஸ்மாந் ஸுஹ்ரு'த்தயா ॥ 35 ॥
த்வம்ஹிஸத்யவ்ரதஶ்ஶூரோதார்மிகோத்ரு'டவிக்ரமஃ ।
பரீக்ஷ்யகாரீஸ்ம்ரு'திமாந்நிஸ்ரு'ஷ்டாத்மாஸுஹ்ரு'த்ஸுச ॥ 36 ॥
தஸ்மாதேகைகஶஸ்தாவத்ப்ருவந்துஸசிவாஸ்தவ ।
ஹேதுதோமதிஸம்பந்நாஸ்ஸமர்தாஶ்சபுநஃ புநஃ ॥ 37 ॥
இத்யுக்தேராகவாயாऽதமதிமாநங்கதோऽக்ரதஃ ।
விபீஷணபரீக்ஷார்தமுவாசவசநம்ஹரிஃ ॥ 38 ॥
ஶத்ரோஸ்ஸகாஶாத்ஸம்ப்ராப்தஸ்ஸர்வதாஶங் க்யஏவஹி ।
விஶ்வாஸயோக்யஸ்ஸஹஸாநகர்தவ்யோவிபீஷணஃ ॥ 39 ॥
சாதயித்வாऽத்மபாவம்ஹிசரந்திஶடபுத்தயஃ ।
ப்ரஹரந்திசரந்த்ரேஷுஸோऽநர்தஸ்ஸுமஹாந்பவேத் ॥ 40 ॥
அர்தாநர்தௌவிநிஶ்சித்யவ்யவஸாயம்பஜேதஹ ।
குணதஸ்ஸங்க்ரஹங்குர்யாத்தோஷதஸ்துவிஸர்ஜயேத் ॥ 41 ॥
யதிதோஷோமஹாம்ஸ்தஸ்மிம்ஸ்த்யஜ்வதாமவிஶங்கிதம் ।
குணாந்வாபிபஹூந் ஜ்ஞாத்வாஸங்க்ரஹஃக்ரியதாந்ந்ரு'ப ॥ 42 ॥
ஶரபஸ்த்வதநிஶ்சித்யஸார்தம்வசநமப்ரவீத் ।
க்ஷிப்ரமஸ்மிந்நரவ்யாக்ர சாரஃப்ரதிவிதீயதாம் ॥ 43 ॥
ப்ரணிதாயஹிசாரேணயதாவத்ஸூக்ஷ்மபுத்திநா ।
பரீக்ஷ்யசததஃகார்யோயதாந்யாயம்பரிக்ரஹஃ ॥ 44 ॥
ஜாம்பவாம்ஸ்த்வதஸம்ப்ரேக்ஷ்யஶாஸ்த்ரபுத்யாவிசக்ஷணஃ ।
வாக்யம்விஜ்ஞாபயாமாஸகுணவத்தோஷவர்ஜிதம் ॥ 45 ॥
பத்தவைராச்சபாபாச்சராக்ஷேஸேந்த்ராத்விபீஷணஃ ।
அதேஶகாலேஸம்ப்ராப்தஸ்ஸர்வதாஶங் க்யதாமயம் ॥ 46 ॥
ததோமைந்தஸ்துஸம்ப்ரேக்ஷ்யநயாபநயகோவிதஃ ।
வாக்யம்வசநஸம்பந்நோபபாஷேஹேதுமத்தரம் ॥ 47 ॥
வஜநந்நாமதஸ்யைஷராவணஸ்யவிபீஷணஃ ।
ப்ரு'ச்சயதாம்மதுரேணாயம்ஶநைர்நரபதீஶ்வர ॥ 48 ॥
பாவமஸ்யதுவிஜ்ஞாயதத்த்வதஸ்த்வங்கரிஷ்யஸி ।
யதிதுஷ்டோநதுஷ்டோவாபுத்திபூர்வந்நரர்ஷப ॥ 49 ॥
அதஸம்ஸ்காரஸம்பந்நோஹநுமாந் ஸசிவோத்தமஃ ।
உவாசவசநம்ஶ்லக்ஷ்ணமர்தவந்மதுரம்லகு ॥ 50 ॥
நபவந்தம்மதிஶ்ரேஷ்டம்ஸமர்தம்வததாம்வரம் ।
அதிஶாயயிதும்ஶக்தோப்ரு'ஹஸ்பதிரபிப்ருவந் ॥ 51 ॥
நவாதாந்நபிஸங்கர்ஷாந்நாதிக்யாந்நசகாமதஃ ।
வக்ஷ்யாமிவசநம்ராஜந்யதார்தம்ராமகௌரவாத் ॥ 52 ॥
அர்தாநர்தநிமித்தம்ஹியதுக்தம்ஸசிவைஸ்தவ ।
தத்ரதோஷம்ப்ரபஶ்யாமிக்ரியாநஹ்யுபபத்யதே ॥ 53 ॥
ரு'தேநியோகாத்ஸாமர்த்யமவபோத்துந்நஶக்யதே ।
ஸஹஸாவிநியோகோஹிதோஷவாந்ப்ரதிபாதிமே ॥ 54 ॥
சாரப்ரணிஹிதம்யுக்தம்யதுக்தம்ஸசிவைஸ்தவ ।
அர்தஸ்யாஸம்பவாத்தத்ரகாரணந்நோபயுஜ்யதே ॥ 55 ॥
அதேஶ காலே ஸம்ப்ராப்த இதி அயம் யத் விபீஷணஃ ।
விவக்ஷா ச அத்ர மே அஸ்தி இயம் தாம் நிபோத யதா மதி ॥ 56 ॥
ஸஏஷதேஶஃ காலஶ்சபவதீதியதாததா ।
புருஷாத்புருஷம்ப்ராப்யததாதோஷகுணாவபி ॥ 57 ॥
த்ம்யம்ராவணேத்ரு'ஷ்டவாவிக்ரமஞ்சததாத்வயி ।
யுக்தமாகமநம்ஹ்யத்ரஸத்ரு'ஶந்தஸ்யபுத்திதஃ ॥ 58 ॥
அஜ்ஞாதரூபைஃபுருஷைஸ்ஸராஜந்ப்ரு'ச்ச் யதாமிதி ।
யதுக்தமத்ரமேப்ரேக்ஷாகாசிதஸ்திஸமீக்ஷிதா ॥ 59 ॥
ப்ரு'ச்சயமாநோவிஶங்கேதஸஹஸாபுத்திமாந்வசஃ ।
தத்ரமித்ரம்ப்ரதுஷ்யேதமித்யாப்ரு'ஷ்டம்ஸுகாகதம் ॥ 60 ॥
அஶக்யஸ்ஸஹஸாராஜந்பாவோபோத்தும்பரஸ்யவை ।
அந்தஸ்ஸ்வபாவைர்கீதைஸ்தைர்நைபுண்யம்பஶ்யதாம்ப்ரு'ஶம் ॥ 61 ॥
நத்வஸ்யப்ருவதோஜாதுலக்ஷ்யதேதுஷ்டபாவதா ।
ப்ரஸந்நம்வதநஞ்சாபிதஸ்மாந்மேநாஸ்திஸம்ஶயஃ ॥ 62 ॥
அஶங்கிதமதிஸ்ஸ்வஸ்தோநஶடஃபரிஸர்பதி ।
நசாஸ்யதுஷ்டாவாக்சாபிதஸ்மாந்நாஸ்தீஹஸம்ஶயஃ ॥ 63 ॥
ஆகாரஶ்சாத்யமாநோऽபிநஶக்யோவிநிகூஹிதம் ।
பலாத்திவிவ்ரு'ணோத்யேவபாவமந்தர்கதந்ந்ரு'ணாம் ॥ 64 ॥
தேஶகாலோபபந்நஞ்சகார்யங்கார்யவிதாம்வரஃ ।
ஸ்வபலங்குருதேக்ஷிப்ரம்ப்ரயோகேணாபிஸம்ஹிதம் ॥ 65 ॥
உத்யோகந்தவஸம்ப்ரேக்ஷ்யமித்யாவ்ரு'த்தஞ்சராவணம் ।
வாலிநஞ்சஹதம்ஶ்ருத்வாஸுக்ரீவஞ்சாபிஷேசிதம் ॥ 66 ॥
ராஜ்யம்ப்ரார்தயமாநஶ்சபுத்திபூர்வமிஹாகதஃ ।
ஏதாவத்துபுரஸ்க்ரு'த்யயுஜ்யதேதஸ்யஸங்க்ரஹஃ ॥ 67 ॥
யதாஶக்திமயோக்தந்துராக்ஷஸஸ்யார்ஜவம்ப்ரதி ।
ப்ரமாணந்த்வந்துஶேஷஸ்யஶ்ரு'த்வாபுத்திமதாம்வரஃ ॥ 68 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே யுத்தகாண்டே ஸப்ததஶஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe yuddhakāṇḍam |
atha saptadaśassargaḥ |
ityuktvāparuṣaṃvākyaṃrāvaṇaṃrāvaṇānujaḥ |
ājagāmamuhūrtenayatrarāmassalakṣmaṇaḥ || 1 ||
tammeruśikharākārandīptāmivaśatahradām |
gaganasthammahīsthāstedadṛśusarvavānarāḥ || 2 ||
te cāpyanucarāstasya catvāro bhīmavikramāḥ |
te'pi varmāyudhopetā bhūṣaṇottamabhūṣitāḥ || 3 ||
sa ca meghācalaprakhyo vajrāyudhasamaprabhaḥ |
varāyudhadharo vīro divyābharaṇabhūṣitaḥ || 4 ||
tamātmapañcamandṛṣṭavāsugrīvovāhinīpatiḥ |
vānaraissahadurdharṣacintayāmāsabuddhimān || 5 ||
cintayitvāmuhūrtantuvānarāṃstānuvācaha |
hanumatpramukhānsarvānidaṃvacanamuttamam || 6 ||
eṣasarvāyudhopetaścaturbhissaharākṣasaiḥ |
rākṣaso'bhyetipaśyadhvamasmānhantunnasaṃśayaḥ || 7 ||
sugrīvasya vacaḥ śrutvā sarve te vānara uttamāḥ |
sālān udyamya śailāmaḥ ca idaṃ vacanaṃ abruvan || 8 ||
śīghraṃvyādiśanorājanvadhāyaiṣāndurātmanām |
nipatantuhatāścaitedharaṇyāmalpatejasaḥ || 9 ||
teṣāsambhāṣamāṇānāmanyonyaṃsavibhīṣaṇaḥ |
uttarantīramāsādyakhasthaevavyatiṣṭhata || 10 ||
uvācamahāprājñassvareṇamahatāmahān |
sugrīvantāṃścasamprekṣyasarvānvānarayūthapān || 11 ||
rāvaṇo nāma durvṛtto rākṣaso rākṣasa īśvaraḥ |
tasya ahaṃ anujo bhrātā vibhīṣaṇa iti śrutaḥ || 12 ||
tenasītājanasthānāddhṛtāhatvājaṭāyuṣam |
ruddācavivaśādīnārākṣasībhissurakṣitā || 13 ||
tamahaṃhetubhirvākyairvividhaiścanyadarśayam |
sādhuniryātyatāṃsītārāmāyetipunaḥpunaḥ || 14 ||
sa ca na pratijagrāha rāvaṇaḥ kāla coditaḥ |
ucyamāno hitaṃ vākyaṃ viparīta iva auṣadham || 15 ||
so'hamparuṣitastenadāsavaccāvamānitaḥ |
tyaktvāputrāṃścadārāṃścarāghavaṃśaraṇaṅgataḥ || 16 ||
sarvalokaśaraṇyāyarāghavāyamahātmane |
nivedayatamāṅkṣipraṃvibhīṣaṇamupasthitam || 17 ||
etattuvacanaṃśrutvāsugrīvolaghuvikramaḥ |
lakṣmaṇasyāgratorāmaṃsamrabdhamidamabravīt || 18 ||
praviṣṭaḥ śatru sainyaṃ hi prāptaḥ śatruratarkitaḥ |
nihanyādanntaraṃ labdhvā ulūko vāyasāniva || 19 ||
mantrevyūhenayecāreyuktobhavitumarhasi |
vānarāṇāñcabhadrantepareṣāñcaparantapa || 20 ||
antardhānagatāhyeterākṣasāḥkāmarūpiṇaḥ |
śūrāścanikṛtijñāścateṣāñjātunaviśvaset || 21 ||
praṇidhīrākṣasendrasyarāvaṇasyabhavedayam |
anupraviśyaso'smāsubhedaṅkuryānnasaṃśayaḥ || 22 ||
athavāsvayamevaiṣachidramāsādyabuddhimān |
anupraviśyaviśvastekadācitpraharedapi || 23 ||
mitrāṭavībalañcaivamaulabhṛtyabalantathā |
sarvametadbalaṅgrāhyaṃvarjayitvādviṣadbalam || 24 ||
prakṛtyārākṣasendrasyabhrātā'mitrasyateprabhoḥ |
āgataścaripossākṣātkathamasminhiviśvaset || 25 ||
rāvaṇenapraṇihitantamavehivibhīṣaṇam |
tasyāhannigrahammanyekṣamaṅkṣamavatāṃvara || 26 ||
rākṣasojihmayābuddhyāsandiṣṭo'yamupāgataḥ |
prahartummāyayācchannoviśvastetvayirāghava || 27 ||
praviṣṭaśśatrusainyaṃhiprāptaśśatruratarkitaḥ |
nihanyādantaraṃlabdhvāulūkavāyasāniva || 28 ||
vadhyatāmeṣatīvreṇadaṇḍenasacivaissaha |
rāvaṇasyanṛśaṃsasyabhrātāhyeṣavibhīṣaṇaḥ || 29 ||
evamuktvātutaṃrāmaṃsamrabdhovāhinīpatiḥ |
vākyajñovākyakuśalantatomaunamupāgamat || 30 ||
sugrīvasyatutadvākyaṃśrutvārāmomahāyaśāḥ |
samīpasthānuvācedaṃhanumatpramukhānharīn || 31 ||
yaduktaṅkapirājenarāvaṇāvarajamprati |
vākyaṃhetumadatyarthañcabhavadbhirapitacchrutam || 32 ||
suhṛdāmarthakṛccheṣuyuktambuddhimatāsadā |
samarthenopanirdeṣṭuṃśāśvatīmbhūtimicchatā || 33 ||
ityevamparipṛṣṭāstesvaṃsvammatamatandritāḥ |
sopacārantadārāmamūcurhitacikīrṣavaḥ || 34 ||
ajñātannāstitekiñcittriṣulokeṣurāghavaḥ |
ātmānaṃsūcayanrāmaḥ pṛcchasyasmān suhṛttayā || 35 ||
tvaṃhisatyavrataśśūrodhārmikodṛḍhavikramaḥ |
parīkṣyakārīsmṛtimānnisṛṣṭātmāsuhṛtsuca || 36 ||
tasmādekaikaśastāvadbruvantusacivāstava |
hetutomatisampannāssamarthāścapunaḥ punaḥ || 37 ||
ityukterāghavāyā'thamatimānaṅgado'grataḥ |
vibhīṣaṇaparīkṣārthamuvācavacanaṃhariḥ || 38 ||
śatrossakāśātsamprāptassarvathāśaṅ kyaevahi |
viśvāsayogyassahasānakartavyovibhīṣaṇaḥ || 39 ||
chādayitvā'tmabhāvaṃhicarantiśaṭhabuddhayaḥ |
praharanticarandhreṣuso'narthassumahānbhavet || 40 ||
arthānarthauviniścityavyavasāyambhajetaha |
guṇatassaṅgrahaṅkuryāddoṣatastuvisarjayet || 41 ||
yadidoṣomahāṃstasmiṃstyajvatāmaviśaṅkitam |
guṇānvāpibahūn jñātvāsaṅgrahaḥkriyatānnṛpa || 42 ||
śarabhastvathaniścityasārthaṃvacanamabravīt |
kṣipramasminnaravyāghra cāraḥpratividhīyatām || 43 ||
praṇidhāyahicāreṇayathāvatsūkṣmabuddhinā |
parīkṣyacatataḥkāryoyathānyāyamparigrahaḥ || 44 ||
jāmbavāṃstvathasamprekṣyaśāstrabudhyāvicakṣaṇaḥ |
vākyaṃvijñāpayāmāsaguṇavaddoṣavarjitam || 45 ||
baddhavairāccapāpāccarākṣesendrādvibhīṣaṇaḥ |
adeśakālesamprāptassarvathāśaṅ kyatāmayam || 46 ||
tatomaindastusamprekṣyanayāpanayakovidaḥ |
vākyaṃvacanasampannobabhāṣehetumattaram || 47 ||
vajanannāmatasyaiṣarāvaṇasyavibhīṣaṇaḥ |
pṛcchayatāmmadhureṇāyaṃśanairnarapatīśvara || 48 ||
bhāvamasyatuvijñāyatattvatastvaṅkariṣyasi |
yadiduṣṭonaduṣṭovābuddhipūrvannararṣabha || 49 ||
athasaṃskārasampannohanumān sacivottamaḥ |
uvācavacanaṃślakṣṇamarthavanmadhuraṃlaghu || 50 ||
nabhavantammatiśreṣṭhaṃsamarthaṃvadatāṃvaram |
atiśāyayituṃśaktobṛhaspatirapibruvan || 51 ||
navādānnapisaṅgharṣānnādhikyānnacakāmataḥ |
vakṣyāmivacanaṃrājanyathārthaṃrāmagauravāt || 52 ||
arthānarthanimittaṃhiyaduktaṃsacivaistava |
tatradoṣamprapaśyāmikriyānahyupapadyate || 53 ||
ṛteniyogātsāmarthyamavaboddhunnaśakyate |
sahasāviniyogohidoṣavānpratibhātime || 54 ||
cārapraṇihitaṃyuktaṃyaduktaṃsacivaistava |
arthasyāsambhavāttatrakāraṇannopayujyate || 55 ||
adeśa kāle samprāpta iti ayaṃ yad vibhīṣaṇaḥ |
vivakṣā ca atra me asti iyaṃ tāṃ nibodha yathā mati || 56 ||
saeṣadeśaḥ kālaścabhavatītiyathātathā |
puruṣātpuruṣamprāpyatathādoṣaguṇāvapi || 57 ||
tmyaṃrāvaṇedṛṣṭavāvikramañcatathātvayi |
yuktamāgamanaṃhyatrasadṛśantasyabuddhitaḥ || 58 ||
ajñātarūpaiḥpuruṣaissarājanpṛcch yatāmiti |
yaduktamatrameprekṣākācidastisamīkṣitā || 59 ||
pṛcchayamānoviśaṅketasahasābuddhimānvacaḥ |
tatramitrampraduṣyetamithyāpṛṣṭaṃsukhāgatam || 60 ||
aśakyassahasārājanbhāvoboddhumparasyavai |
antassvabhāvairgītaistairnaipuṇyampaśyatāmbhṛśam || 61 ||
natvasyabruvatojātulakṣyateduṣṭabhāvatā |
prasannaṃvadanañcāpitasmānmenāstisaṃśayaḥ || 62 ||
aśaṅkitamatissvasthonaśaṭhaḥparisarpati |
nacāsyaduṣṭāvākcāpitasmānnāstīhasaṃśayaḥ || 63 ||
ākāraścādyamāno'pinaśakyovinigūhitam |
balāddhivivṛṇotyevabhāvamantargatannṛṇām || 64 ||
deśakālopapannañcakāryaṅkāryavidāṃvaraḥ |
svaphalaṅkurutekṣipramprayogeṇābhisaṃhitam || 65 ||
udyogantavasamprekṣyamithyāvṛttañcarāvaṇam |
vālinañcahataṃśrutvāsugrīvañcābhiṣecitam || 66 ||
rājyamprārthayamānaścabuddhipūrvamihāgataḥ |
etāvattupuraskṛtyayujyatetasyasaṅgrahaḥ || 67 ||
yathāśaktimayoktanturākṣasasyārjavamprati |
pramāṇantvantuśeṣasyaśṛtvābuddhimatāṃvaraḥ || 68 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye yuddhakāṇḍe saptadaśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे युद्धकाण्डम् ।
अथ सप्तदशस्सर्गः ।
इत्युक्त्वापरुषंवाक्यंरावणंरावणानुजः ।
आजगाममुहूर्तेनयत्ररामस्सलक्ष्मणः ॥ 1 ॥
तम्मेरुशिखराकारन्दीप्तामिवशतह्रदाम् ।
गगनस्थम्महीस्थास्तेददृशुसर्ववानराः ॥ 2 ॥
ते चाप्यनुचरास्तस्य चत्वारो भीमविक्रमाः ।
तेऽपि वर्मायुधोपेता भूषणोत्तमभूषिताः ॥ 3 ॥
स च मेघाचलप्रख्यो वज्रायुधसमप्रभः ।
वरायुधधरो वीरो दिव्याभरणभूषितः ॥ 4 ॥
तमात्मपञ्चमन्दृष्टवासुग्रीवोवाहिनीपतिः ।
वानरैस्सहदुर्धर्षचिन्तयामासबुद्धिमान् ॥ 5 ॥
चिन्तयित्वामुहूर्तन्तुवानरांस्तानुवाचह ।
हनुमत्प्रमुखान्सर्वानिदंवचनमुत्तमम् ॥ 6 ॥
एषसर्वायुधोपेतश्चतुर्भिस्सहराक्षसैः ।
राक्षसोऽभ्येतिपश्यध्वमस्मान्हन्तुन्नसंशयः ॥ 7 ॥
सुग्रीवस्य वचः श्रुत्वा सर्वे ते वानर उत्तमाः ।
सालान् उद्यम्य शैलामः च इदं वचनं अब्रुवन् ॥ 8 ॥
शीघ्रंव्यादिशनोराजन्वधायैषान्दुरात्मनाम् ।
निपतन्तुहताश्चैतेधरण्यामल्पतेजसः ॥ 9 ॥
तेषासम्भाषमाणानामन्योन्यंसविभीषणः ।
उत्तरन्तीरमासाद्यखस्थएवव्यतिष्ठत ॥ 10 ॥
उवाचमहाप्राज्ञस्स्वरेणमहतामहान् ।
सुग्रीवन्तांश्चसम्प्रेक्ष्यसर्वान्वानरयूथपान् ॥ 11 ॥
रावणो नाम दुर्वृत्तो राक्षसो राक्षस ईश्वरः ।
तस्य अहं अनुजो भ्राता विभीषण इति श्रुतः ॥ 12 ॥
तेनसीताजनस्थानाद्धृताहत्वाजटायुषम् ।
रुद्दाचविवशादीनाराक्षसीभिस्सुरक्षिता ॥ 13 ॥
तमहंहेतुभिर्वाक्यैर्विविधैश्चन्यदर्शयम् ।
साधुनिर्यात्यतांसीतारामायेतिपुनःपुनः ॥ 14 ॥
स च न प्रतिजग्राह रावणः काल चोदितः ।
उच्यमानो हितं वाक्यं विपरीत इव औषधम् ॥ 15 ॥
सोऽहम्परुषितस्तेनदासवच्चावमानितः ।
त्यक्त्वापुत्रांश्चदारांश्चराघवंशरणङ्गतः ॥ 16 ॥
सर्वलोकशरण्यायराघवायमहात्मने ।
निवेदयतमाङ्क्षिप्रंविभीषणमुपस्थितम् ॥ 17 ॥
एतत्तुवचनंश्रुत्वासुग्रीवोलघुविक्रमः ।
लक्ष्मणस्याग्रतोरामंसम्रब्धमिदमब्रवीत् ॥ 18 ॥
प्रविष्टः शत्रु सैन्यं हि प्राप्तः शत्रुरतर्कितः ।
निहन्यादन्न्तरं लब्ध्वा उलूको वायसानिव ॥ 19 ॥
मन्त्रेव्यूहेनयेचारेयुक्तोभवितुमर्हसि ।
वानराणाञ्चभद्रन्तेपरेषाञ्चपरन्तप ॥ 20 ॥
अन्तर्धानगताह्येतेराक्षसाःकामरूपिणः ।
शूराश्चनिकृतिज्ञाश्चतेषाञ्जातुनविश्वसेत् ॥ 21 ॥
प्रणिधीराक्षसेन्द्रस्यरावणस्यभवेदयम् ।
अनुप्रविश्यसोऽस्मासुभेदङ्कुर्यान्नसंशयः ॥ 22 ॥
अथवास्वयमेवैषछिद्रमासाद्यबुद्धिमान् ।
अनुप्रविश्यविश्वस्तेकदाचित्प्रहरेदपि ॥ 23 ॥
मित्राटवीबलञ्चैवमौलभृत्यबलन्तथा ।
सर्वमेतद्बलङ्ग्राह्यंवर्जयित्वाद्विषद्बलम् ॥ 24 ॥
प्रकृत्याराक्षसेन्द्रस्यभ्राताऽमित्रस्यतेप्रभोः ।
आगतश्चरिपोस्साक्षात्कथमस्मिन्हिविश्वसेत् ॥ 25 ॥
रावणेनप्रणिहितन्तमवेहिविभीषणम् ।
तस्याहन्निग्रहम्मन्येक्षमङ्क्षमवतांवर ॥ 26 ॥
राक्षसोजिह्मयाबुद्ध्यासन्दिष्टोऽयमुपागतः ।
प्रहर्तुम्माययाच्छन्नोविश्वस्तेत्वयिराघव ॥ 27 ॥
प्रविष्टश्शत्रुसैन्यंहिप्राप्तश्शत्रुरतर्कितः ।
निहन्यादन्तरंलब्ध्वाउलूकवायसानिव ॥ 28 ॥
वध्यतामेषतीव्रेणदण्डेनसचिवैस्सह ।
रावणस्यनृशंसस्यभ्राताह्येषविभीषणः ॥ 29 ॥
एवमुक्त्वातुतंरामंसम्रब्धोवाहिनीपतिः ।
वाक्यज्ञोवाक्यकुशलन्ततोमौनमुपागमत् ॥ 30 ॥
सुग्रीवस्यतुतद्वाक्यंश्रुत्वारामोमहायशाः ।
समीपस्थानुवाचेदंहनुमत्प्रमुखान्हरीन् ॥ 31 ॥
यदुक्तङ्कपिराजेनरावणावरजम्प्रति ।
वाक्यंहेतुमदत्यर्थञ्चभवद्भिरपितच्छ्रुतम् ॥ 32 ॥
सुहृदामर्थकृच्छेषुयुक्तम्बुद्धिमतासदा ।
समर्थेनोपनिर्देष्टुंशाश्वतीम्भूतिमिच्छता ॥ 33 ॥
इत्येवम्परिपृष्टास्तेस्वंस्वम्मतमतन्द्रिताः ।
सोपचारन्तदाराममूचुर्हितचिकीर्षवः ॥ 34 ॥
अज्ञातन्नास्तितेकिञ्चित्त्रिषुलोकेषुराघवः ।
आत्मानंसूचयन्रामः पृच्छस्यस्मान् सुहृत्तया ॥ 35 ॥
त्वंहिसत्यव्रतश्शूरोधार्मिकोदृढविक्रमः ।
परीक्ष्यकारीस्मृतिमान्निसृष्टात्मासुहृत्सुच ॥ 36 ॥
तस्मादेकैकशस्तावद्ब्रुवन्तुसचिवास्तव ।
हेतुतोमतिसम्पन्नास्समर्थाश्चपुनः पुनः ॥ 37 ॥
इत्युक्तेराघवायाऽथमतिमानङ्गदोऽग्रतः ।
विभीषणपरीक्षार्थमुवाचवचनंहरिः ॥ 38 ॥
शत्रोस्सकाशात्सम्प्राप्तस्सर्वथाशङ् क्यएवहि ।
विश्वासयोग्यस्सहसानकर्तव्योविभीषणः ॥ 39 ॥
छादयित्वाऽत्मभावंहिचरन्तिशठबुद्धयः ।
प्रहरन्तिचरन्ध्रेषुसोऽनर्थस्सुमहान्भवेत् ॥ 40 ॥
अर्थानर्थौविनिश्चित्यव्यवसायम्भजेतह ।
गुणतस्सङ्ग्रहङ्कुर्याद्दोषतस्तुविसर्जयेत् ॥ 41 ॥
यदिदोषोमहांस्तस्मिंस्त्यज्वतामविशङ्कितम् ।
गुणान्वापिबहून् ज्ञात्वासङ्ग्रहःक्रियतान्नृप ॥ 42 ॥
शरभस्त्वथनिश्चित्यसार्थंवचनमब्रवीत् ।
क्षिप्रमस्मिन्नरव्याघ्र चारःप्रतिविधीयताम् ॥ 43 ॥
प्रणिधायहिचारेणयथावत्सूक्ष्मबुद्धिना ।
परीक्ष्यचततःकार्योयथान्यायम्परिग्रहः ॥ 44 ॥
जाम्बवांस्त्वथसम्प्रेक्ष्यशास्त्रबुध्याविचक्षणः ।
वाक्यंविज्ञापयामासगुणवद्दोषवर्जितम् ॥ 45 ॥
बद्धवैराच्चपापाच्चराक्षेसेन्द्राद्विभीषणः ।
अदेशकालेसम्प्राप्तस्सर्वथाशङ् क्यतामयम् ॥ 46 ॥
ततोमैन्दस्तुसम्प्रेक्ष्यनयापनयकोविदः ।
वाक्यंवचनसम्पन्नोबभाषेहेतुमत्तरम् ॥ 47 ॥
वजनन्नामतस्यैषरावणस्यविभीषणः ।
पृच्छयताम्मधुरेणायंशनैर्नरपतीश्वर ॥ 48 ॥
भावमस्यतुविज्ञायतत्त्वतस्त्वङ्करिष्यसि ।
यदिदुष्टोनदुष्टोवाबुद्धिपूर्वन्नरर्षभ ॥ 49 ॥
अथसंस्कारसम्पन्नोहनुमान् सचिवोत्तमः ।
उवाचवचनंश्लक्ष्णमर्थवन्मधुरंलघु ॥ 50 ॥
नभवन्तम्मतिश्रेष्ठंसमर्थंवदतांवरम् ।
अतिशाययितुंशक्तोबृहस्पतिरपिब्रुवन् ॥ 51 ॥
नवादान्नपिसङ्घर्षान्नाधिक्यान्नचकामतः ।
वक्ष्यामिवचनंराजन्यथार्थंरामगौरवात् ॥ 52 ॥
अर्थानर्थनिमित्तंहियदुक्तंसचिवैस्तव ।
तत्रदोषम्प्रपश्यामिक्रियानह्युपपद्यते ॥ 53 ॥
ऋतेनियोगात्सामर्थ्यमवबोद्धुन्नशक्यते ।
सहसाविनियोगोहिदोषवान्प्रतिभातिमे ॥ 54 ॥
चारप्रणिहितंयुक्तंयदुक्तंसचिवैस्तव ।
अर्थस्यासम्भवात्तत्रकारणन्नोपयुज्यते ॥ 55 ॥
अदेश काले सम्प्राप्त इति अयं यद् विभीषणः ।
विवक्षा च अत्र मे अस्ति इयं तां निबोध यथा मति ॥ 56 ॥
सएषदेशः कालश्चभवतीतियथातथा ।
पुरुषात्पुरुषम्प्राप्यतथादोषगुणावपि ॥ 57 ॥
त्म्यंरावणेदृष्टवाविक्रमञ्चतथात्वयि ।
युक्तमागमनंह्यत्रसदृशन्तस्यबुद्धितः ॥ 58 ॥
अज्ञातरूपैःपुरुषैस्सराजन्पृच्छ् यतामिति ।
यदुक्तमत्रमेप्रेक्षाकाचिदस्तिसमीक्षिता ॥ 59 ॥
पृच्छयमानोविशङ्केतसहसाबुद्धिमान्वचः ।
तत्रमित्रम्प्रदुष्येतमिथ्यापृष्टंसुखागतम् ॥ 60 ॥
अशक्यस्सहसाराजन्भावोबोद्धुम्परस्यवै ।
अन्तस्स्वभावैर्गीतैस्तैर्नैपुण्यम्पश्यताम्भृशम् ॥ 61 ॥
नत्वस्यब्रुवतोजातुलक्ष्यतेदुष्टभावता ।
प्रसन्नंवदनञ्चापितस्मान्मेनास्तिसंशयः ॥ 62 ॥
अशङ्कितमतिस्स्वस्थोनशठःपरिसर्पति ।
नचास्यदुष्टावाक्चापितस्मान्नास्तीहसंशयः ॥ 63 ॥
आकारश्चाद्यमानोऽपिनशक्योविनिगूहितम् ।
बलाद्धिविवृणोत्येवभावमन्तर्गतन्नृणाम् ॥ 64 ॥
देशकालोपपन्नञ्चकार्यङ्कार्यविदांवरः ।
स्वफलङ्कुरुतेक्षिप्रम्प्रयोगेणाभिसंहितम् ॥ 65 ॥
उद्योगन्तवसम्प्रेक्ष्यमिथ्यावृत्तञ्चरावणम् ।
वालिनञ्चहतंश्रुत्वासुग्रीवञ्चाभिषेचितम् ॥ 66 ॥
राज्यम्प्रार्थयमानश्चबुद्धिपूर्वमिहागतः ।
एतावत्तुपुरस्कृत्ययुज्यतेतस्यसङ्ग्रहः ॥ 67 ॥
यथाशक्तिमयोक्तन्तुराक्षसस्यार्जवम्प्रति ।
प्रमाणन्त्वन्तुशेषस्यशृत्वाबुद्धिमतांवरः ॥ 68 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये युद्धकाण्डे सप्तदशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe yuddhakāṇḍam |
atha saptadaśassargaḥ |
ityuktvāparuṣaṃvākyaṃrāvaṇaṃrāvaṇānujaḥ |
ājagāmamuhūrtenayatrarāmassalakṣmaṇaḥ || 1 ||
tammeruśikharākārandīptāmivaśatahradām |
gaganasthammahīsthāstedadṛśusarvavānarāḥ || 2 ||
te cāpyanucarāstasya catvāro bhīmavikramāḥ |
te'pi varmāyudhopetā bhūṣaṇottamabhūṣitāḥ || 3 ||
sa ca meghācalaprakhyo vajrāyudhasamaprabhaḥ |
varāyudhadharo vīro divyābharaṇabhūṣitaḥ || 4 ||
tamātmapañcamandṛṣṭavāsugrīvovāhinīpatiḥ |
vānaraissahadurdharṣacintayāmāsabuddhimān || 5 ||
cintayitvāmuhūrtantuvānarāṃstānuvācaha |
hanumatpramukhānsarvānidaṃvacanamuttamam || 6 ||
eṣasarvāyudhopetaścaturbhissaharākṣasaiḥ |
rākṣaso'bhyetipaśyadhvamasmānhantunnasaṃśayaḥ || 7 ||
sugrīvasya vacaḥ śrutvā sarve te vānara uttamāḥ |
sālān udyamya śailāmaḥ ca idaṃ vacanaṃ abruvan || 8 ||
śīghraṃvyādiśanorājanvadhāyaiṣāndurātmanām |
nipatantuhatāścaitedharaṇyāmalpatejasaḥ || 9 ||
teṣāsambhāṣamāṇānāmanyonyaṃsavibhīṣaṇaḥ |
uttarantīramāsādyakhasthaevavyatiṣṭhata || 10 ||
uvācamahāprājñassvareṇamahatāmahān |
sugrīvantāṃścasamprekṣyasarvānvānarayūthapān || 11 ||
rāvaṇo nāma durvṛtto rākṣaso rākṣasa īśvaraḥ |
tasya ahaṃ anujo bhrātā vibhīṣaṇa iti śrutaḥ || 12 ||
tenasītājanasthānāddhṛtāhatvājaṭāyuṣam |
ruddācavivaśādīnārākṣasībhissurakṣitā || 13 ||
tamahaṃhetubhirvākyairvividhaiścanyadarśayam |
sādhuniryātyatāṃsītārāmāyetipunaḥpunaḥ || 14 ||
sa ca na pratijagrāha rāvaṇaḥ kāla coditaḥ |
ucyamāno hitaṃ vākyaṃ viparīta iva auṣadham || 15 ||
so'hamparuṣitastenadāsavaccāvamānitaḥ |
tyaktvāputrāṃścadārāṃścarāghavaṃśaraṇaṅgataḥ || 16 ||
sarvalokaśaraṇyāyarāghavāyamahātmane |
nivedayatamāṅkṣipraṃvibhīṣaṇamupasthitam || 17 ||
etattuvacanaṃśrutvāsugrīvolaghuvikramaḥ |
lakṣmaṇasyāgratorāmaṃsamrabdhamidamabravīt || 18 ||
praviṣṭaḥ śatru sainyaṃ hi prāptaḥ śatruratarkitaḥ |
nihanyādanntaraṃ labdhvā ulūko vāyasāniva || 19 ||
mantrevyūhenayecāreyuktobhavitumarhasi |
vānarāṇāñcabhadrantepareṣāñcaparantapa || 20 ||
antardhānagatāhyeterākṣasāḥkāmarūpiṇaḥ |
śūrāścanikṛtijñāścateṣāñjātunaviśvaset || 21 ||
praṇidhīrākṣasendrasyarāvaṇasyabhavedayam |
anupraviśyaso'smāsubhedaṅkuryānnasaṃśayaḥ || 22 ||
athavāsvayamevaiṣachidramāsādyabuddhimān |
anupraviśyaviśvastekadācitpraharedapi || 23 ||
mitrāṭavībalañcaivamaulabhṛtyabalantathā |
sarvametadbalaṅgrāhyaṃvarjayitvādviṣadbalam || 24 ||
prakṛtyārākṣasendrasyabhrātā'mitrasyateprabhoḥ |
āgataścaripossākṣātkathamasminhiviśvaset || 25 ||
rāvaṇenapraṇihitantamavehivibhīṣaṇam |
tasyāhannigrahammanyekṣamaṅkṣamavatāṃvara || 26 ||
rākṣasojihmayābuddhyāsandiṣṭo'yamupāgataḥ |
prahartummāyayācchannoviśvastetvayirāghava || 27 ||
praviṣṭaśśatrusainyaṃhiprāptaśśatruratarkitaḥ |
nihanyādantaraṃlabdhvāulūkavāyasāniva || 28 ||
vadhyatāmeṣatīvreṇadaṇḍenasacivaissaha |
rāvaṇasyanṛśaṃsasyabhrātāhyeṣavibhīṣaṇaḥ || 29 ||
evamuktvātutaṃrāmaṃsamrabdhovāhinīpatiḥ |
vākyajñovākyakuśalantatomaunamupāgamat || 30 ||
sugrīvasyatutadvākyaṃśrutvārāmomahāyaśāḥ |
samīpasthānuvācedaṃhanumatpramukhānharīn || 31 ||
yaduktaṅkapirājenarāvaṇāvarajamprati |
vākyaṃhetumadatyarthañcabhavadbhirapitacchrutam || 32 ||
suhṛdāmarthakṛccheṣuyuktambuddhimatāsadā |
samarthenopanirdeṣṭuṃśāśvatīmbhūtimicchatā || 33 ||
ityevamparipṛṣṭāstesvaṃsvammatamatandritāḥ |
sopacārantadārāmamūcurhitacikīrṣavaḥ || 34 ||
ajñātannāstitekiñcittriṣulokeṣurāghavaḥ |
ātmānaṃsūcayanrāmaḥ pṛcchasyasmān suhṛttayā || 35 ||
tvaṃhisatyavrataśśūrodhārmikodṛḍhavikramaḥ |
parīkṣyakārīsmṛtimānnisṛṣṭātmāsuhṛtsuca || 36 ||
tasmādekaikaśastāvadbruvantusacivāstava |
hetutomatisampannāssamarthāścapunaḥ punaḥ || 37 ||
ityukterāghavāyā'thamatimānaṅgado'grataḥ |
vibhīṣaṇaparīkṣārthamuvācavacanaṃhariḥ || 38 ||
śatrossakāśātsamprāptassarvathāśaṅ kyaevahi |
viśvāsayogyassahasānakartavyovibhīṣaṇaḥ || 39 ||
chādayitvā'tmabhāvaṃhicarantiśaṭhabuddhayaḥ |
praharanticarandhreṣuso'narthassumahānbhavet || 40 ||
arthānarthauviniścityavyavasāyambhajetaha |
guṇatassaṅgrahaṅkuryāddoṣatastuvisarjayet || 41 ||
yadidoṣomahāṃstasmiṃstyajvatāmaviśaṅkitam |
guṇānvāpibahūn jñātvāsaṅgrahaḥkriyatānnṛpa || 42 ||
śarabhastvathaniścityasārthaṃvacanamabravīt |
kṣipramasminnaravyāghra cāraḥpratividhīyatām || 43 ||
praṇidhāyahicāreṇayathāvatsūkṣmabuddhinā |
parīkṣyacatataḥkāryoyathānyāyamparigrahaḥ || 44 ||
jāmbavāṃstvathasamprekṣyaśāstrabudhyāvicakṣaṇaḥ |
vākyaṃvijñāpayāmāsaguṇavaddoṣavarjitam || 45 ||
baddhavairāccapāpāccarākṣesendrādvibhīṣaṇaḥ |
adeśakālesamprāptassarvathāśaṅ kyatāmayam || 46 ||
tatomaindastusamprekṣyanayāpanayakovidaḥ |
vākyaṃvacanasampannobabhāṣehetumattaram || 47 ||
vajanannāmatasyaiṣarāvaṇasyavibhīṣaṇaḥ |
pṛcchayatāmmadhureṇāyaṃśanairnarapatīśvara || 48 ||
bhāvamasyatuvijñāyatattvatastvaṅkariṣyasi |
yadiduṣṭonaduṣṭovābuddhipūrvannararṣabha || 49 ||
athasaṃskārasampannohanumān sacivottamaḥ |
uvācavacanaṃślakṣṇamarthavanmadhuraṃlaghu || 50 ||
nabhavantammatiśreṣṭhaṃsamarthaṃvadatāṃvaram |
atiśāyayituṃśaktobṛhaspatirapibruvan || 51 ||
navādānnapisaṅgharṣānnādhikyānnacakāmataḥ |
vakṣyāmivacanaṃrājanyathārthaṃrāmagauravāt || 52 ||
arthānarthanimittaṃhiyaduktaṃsacivaistava |
tatradoṣamprapaśyāmikriyānahyupapadyate || 53 ||
ṛteniyogātsāmarthyamavaboddhunnaśakyate |
sahasāviniyogohidoṣavānpratibhātime || 54 ||
cārapraṇihitaṃyuktaṃyaduktaṃsacivaistava |
arthasyāsambhavāttatrakāraṇannopayujyate || 55 ||
adeśa kāle samprāpta iti ayaṃ yad vibhīṣaṇaḥ |
vivakṣā ca atra me asti iyaṃ tāṃ nibodha yathā mati || 56 ||
saeṣadeśaḥ kālaścabhavatītiyathātathā |
puruṣātpuruṣamprāpyatathādoṣaguṇāvapi || 57 ||
tmyaṃrāvaṇedṛṣṭavāvikramañcatathātvayi |
yuktamāgamanaṃhyatrasadṛśantasyabuddhitaḥ || 58 ||
ajñātarūpaiḥpuruṣaissarājanpṛcch yatāmiti |
yaduktamatrameprekṣākācidastisamīkṣitā || 59 ||
pṛcchayamānoviśaṅketasahasābuddhimānvacaḥ |
tatramitrampraduṣyetamithyāpṛṣṭaṃsukhāgatam || 60 ||
aśakyassahasārājanbhāvoboddhumparasyavai |
antassvabhāvairgītaistairnaipuṇyampaśyatāmbhṛśam || 61 ||
natvasyabruvatojātulakṣyateduṣṭabhāvatā |
prasannaṃvadanañcāpitasmānmenāstisaṃśayaḥ || 62 ||
aśaṅkitamatissvasthonaśaṭhaḥparisarpati |
nacāsyaduṣṭāvākcāpitasmānnāstīhasaṃśayaḥ || 63 ||
ākāraścādyamāno'pinaśakyovinigūhitam |
balāddhivivṛṇotyevabhāvamantargatannṛṇām || 64 ||
deśakālopapannañcakāryaṅkāryavidāṃvaraḥ |
svaphalaṅkurutekṣipramprayogeṇābhisaṃhitam || 65 ||
udyogantavasamprekṣyamithyāvṛttañcarāvaṇam |
vālinañcahataṃśrutvāsugrīvañcābhiṣecitam || 66 ||
rājyamprārthayamānaścabuddhipūrvamihāgataḥ |
etāvattupuraskṛtyayujyatetasyasaṅgrahaḥ || 67 ||
yathāśaktimayoktanturākṣasasyārjavamprati |
pramāṇantvantuśeṣasyaśṛtvābuddhimatāṃvaraḥ || 68 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye yuddhakāṇḍe saptadaśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.