ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே பாலகாண்டம் ।
அத த்ரிஸப்ததிதமஸ்ஸர்கஃ ।
யஸ்மிம்ஸ்து திவஸே ராஜா சக்ரே கோதாநமுத்தமம் ।
தஸ்மிம் ஸ்து திவஸே ஶூரோ யுதாஜித்ஸமுபேயிவாந் ॥ 1 ॥
புத்ரஃ கேகயராஜஸ்ய ஸாக்ஷாத்பரதமாதுலஃ ।
த்ரு'ஷ்ட்வா ப்ரு'ஷ்ட்வா ச குஶலம் ராஜாநமிதமப்ரவீத் ॥ 2 ॥
கேகயாதிபதீ ராஜா ஸ்நேஹாத் குஶலமப்ரவீத் ।
யேஷாம் குஶலகாமோऽஸி தேஷாம் ஸம்ப்ரத்யநாமயம் ॥ 3 ॥
ஸ்வஸ்ரீயம் மம ராஜேந்த்ர த்ரஷ்டுகாமோ மஹீபதிஃ ।
ததர்தமுபயாதோऽஹமயோத்யாம் ரகுநந்தந ॥ 4 ॥
ஶ்ருத்வா த்வஹமயோத்யாயாம் விவாஹார்தம் தவாத்மஜாந் ।
மிதிலாமுபயாதாம்ஸ்து த்வயா ஸஹ மஹீபதே ॥ 5 ॥
த்வரயாப்யுபயாதோऽஹம் த்ரஷ்டுகாம ஸ்ஸ்வஸுஸ்ஸுதம் ।
அத ராஜா தஶரதஃ ப்ரியாதிதிமுபஸ்திதம் ॥ 6 ॥
த்ரு'ஷ்ட்வா பரமஸத்காரைஃ பூஜார்ஹம் ஸமபூஜயத் ।
ததஸ்தாமுஷிதோ ராத்ரிம் ஸஹ புத்ரைர்மஹாத்மபிஃ ॥ 7 ॥
ப்ரபாதே புநருத்தாய க்ரு'த்வா கர்மாணி கர்மவித் ।
ரு'ஷீம்ஸ்ததா புரஸ்க்ரு'த்ய யஜ்ஞவாடமுபாகமத் ॥ 8 ॥
யுக்தே முஹூர்தே விஜயே ஸர்வாபரணபூஷிதைஃ ।
ப்ராத்ரு'பிஸ்ஸஹிதோ ராமஃ க்ரு'தகௌதுகமங்கலஃ ॥ 9 ॥
வஸிஷ்டம் புரதஃ க்ரு'த்வா மஹர்ஷீநபராநபி ।
பிது ஸ்ஸமீபமாஶ்ரித்ய தஸ்தௌ ப்ராத்ரு'பிராவ்ரு'தஃ ॥ 10 ॥
வஸிஷ்டோ பகவாநேத்ய வைதேஹமிதமப்ரவீத் ।
ராஜா தஶரதோ ராஜந் க்ரு'தகௌதுகமங்கலைஃ ॥ 11 ॥
புத்ரைர்நரவர ஶ்ரேஷ்ட தாதாரமபிகாங்க்ஷதே ।
தாத்ரு'ப்ரதிக்ரஹீத்ரு'ப்யாம் ஸர்வார்தாஃ ப்ரபவந்தி ஹி ॥ 12 ॥
ஸ்வதர்மம் ப்ரதிபத்யஸ்வ க்ரு'த்வா வைவாஹ்யமுத்தமம் ।
இத்யுக்தஃ பரமோதாரோ வஸிஷ்டேந மஹாத்மநா ॥ 13 ॥
ப்ரத்யுவாச மஹாதேஜா வாக்யம் பரமதர்மவித் ।
கஸ்ஸ்திதஃ ப்ரதிஹாரோ மே கஸ்யாஜ்ஞா ஸம்ப்ரதீக்ஷ்யதே ॥ 14 ॥
ஸ்வக்ரு'ஹே கோ விசாரோऽஸ்தி யதா ராஜ்யமிதம் தவ ।
க்ரு'தகௌதுகஸர்வஸ்வா வேதிமூலமுபாகதாஃ ॥ 15 ॥
மம கந்யா முநிஶ்ரேஷ்ட தீப்தா வஹ்நேரிவார்சிஷஃ ।
ஸஜ்ஜோऽஹம் த்வத்ப்ரதீக்ஷோऽஸ்மி வேத்யாமஸ்யாம் ப்ரதிஷ்டிதஃ ॥ 16 ॥
அவிக்நம் குருதாம் ராஜா கிமர்தமவலம்பதே ।
தத்வாக்யம் ஜநகேநோக்தம் ஶ்ருத்வா தஶரதஸ்ததா ।
ப்ரவேஶயாமாஸ ஸுதாந் ஸர்வாந்ரு'ஷிகணாநபி ॥ 17 ॥
ததோ ராஜா விதேஹாநாம் வஸிஷ்டமிதமப்ரவீத் ॥ 18 ॥
காரயஸ்வ ரு'ஷே ஸர்வம்ரு'ஷிபிஃ ஸஹ தார்மிக ।
ராமஸ்ய லோகராமஸ்ய க்ரியாம் வைவாஹிகீம் விபோ ॥ 19 ॥
ததேத்யுக்த்வா து ஜநகம் வஸிஷ்டோ பகவாந்ரு'ஷிஃ ।
விஶ்வாமித்ரம் புரஸ்க்ரு'த்ய ஶதாநந்தம் ச தார்மிகம் ॥ 20 ॥
ப்ரபாமத்யே து விதிவத்வேதிம் க்ரு'த்வா மஹாதபாஃ ।
அலஞ்சகார தாம் வேதிம் கந்தபுஷ்பை ஸ்ஸமந்ததஃ ॥ 21 ॥
ஸுவர்ணபாலிகாபிஶ்ச சித்ரகும்பைஶ்ச ஸாங்குரைஃ ।
அங்குராட்யைஶ்ஶராவைஶ்ச தூபபாத்ரை ஸ்ஸதூபகைஃ ॥ 22 ॥
ஶங்கபாத்ரை ஸ்ஸ்ருவை ஸ்ஸ்ருக்பிஃ பாத்ரைரர்க்யாபிபூரிதைஃ ।
லாஜபூர்ணைஶ்ச பாத்ரீபிரக்ஷதைரபிஸம்ஸ்க்ரு'தைஃ ॥ 23 ॥
தர்பைஸ்ஸமைஸ்ஸமாஸ்தீர்ய விதிவந்மந்த்ரபூர்வகம் ।
அக்நிமாதாய வேத்யாம் து விதிமந்த்ரபுரஸ்க்ரு'தம் ॥ 24 ॥
ஜுஹாவாக்நௌ மஹாதேஜா வஸிஷ்டோ பகவாந்ரு'ஷிஃ ।
ததஸ்ஸீதாம் ஸமாநீய ஸர்வாபரணபூஷிதாம் ॥ 25 ॥
ஸமக்ஷமக்நே ஸ்ஸம்ஸ்தாப்ய ராகவாபிமுகே ததா ।
அப்ரவீஜ்ஜநகோ ராஜா கௌஸல்யாநந்தவர்தநம் ॥ 26 ॥
இயம் ஸீதா மம ஸுதா ஸஹதர்மசரீ தவ ।
ப்ரதீச்ச சைநாம் பத்ரம் தே பாணிம் க்ரு'ஹ்ணீஷ்வ பாணிநா ॥ 27 ॥
பதிவ்ரதா மஹாபாகா சாயேவாநுகதா ஸதா ।
இத்யுக்த்வா ப்ராக்ஷிபத்ராஜா மந்த்ரபூதம் ஜலம் ததா ॥ 28 ॥
ஸாது ஸாத்விதி தேவாநா ம்ரு'ஷீணாம் வததாம் ததா ।
தேவதுந்துபிர்நிர்கோஷஃ புஷ்பவர்ஷோ மஹாநபூத் ॥ 29 ॥
ஏவம் தத்த்வா ததா ஸீதாம் மந்த்ரோதகபுரஸ்க்ரு'தாம் ।
அப்ரவீஜ்ஜநகோ ராஜா ஹர்ஷேணாபிபரிப்லுதஃ ॥ 30 ॥
லக்ஷ்மணாகச்ச பத்ரம் தே ஊர்மிலாமுத்யதாம் மயா ।
ப்ரதீச்ச பாணிம் க்ரு'ஹ்ணீஷ்வ மாபூத்காலஸ்ய பர்யயஃ ॥ 31 ॥
தமேவமுக்த்வா ஜநகோ பரதம் சாப்யபாஷத ।
க்ரு'ஹாண பாணிம் மாண்டவ்யாஃ பாணிநா ரகுநந்தந ॥ 32 ॥
ஶத்ருக்நம் சாபி தர்மாத்மா அப்ரவீஜ்ஜநகேஶ்வரஃ ।
ஶ்ருதகீர்த்யா மஹாபாஹோ பாணிம் க்ரு'ஹ்ணீஷ்வ பாணிநா ॥ 33 ॥
ஸர்வே பவந்தஸ்ஸௌம்யாஶ்ச ஸர்வே ஸுசரிதவ்ரதாஃ ।
பத்நீபிஸ்ஸந்து காகுத்ஸ்தா மாபூத்காலஸ்ய பர்யயஃ ॥ 34 ॥
ஜநகஸ்ய வச ஶ்ஶ்ரு'த்வா பாணீந் பாணிபிராஸ்ப்ரு'ஶந் ।
சத்வாரஸ்தே சதஸ்ரு'ணாம் வஸிஷ்டஸ்ய மதே ஸ்திதாஃ ॥ 35 ॥
அக்நிம் ப்ரதக்ஷிணீக்ரு'த்ய வேதிம் ராஜாநமேவ ச ।
ரு'ஷீம்ஶ்சைவ மஹாத்மாநஸ்ஸபார்யா ரகுஸத்தமாஃ ॥ 36 ॥
யதோக்தேந ததா சக்ருர்விவாஹம் விதிபூர்வகம் ।
காகுத்ஸ்தைஶ்ச க்ரு'ஹீதேஷு லலிதேஷு ச பாணிஷு ॥ 37 ॥
புஷ்பவ்ரு'ஷ்டிர்மஹத்யாஸீதந்தரிக்ஷாத்ஸுபாஸ்வரா ।
திவ்யதுந்துபிநிர்கோஷைர்கீதவாதித்ரநிஸ்வநைஃ ॥ 38 ॥
நந்ரு'துஶ்சாப்ஸரஸ்ஸங்கா கந்தர்வாஶ்ச ஜகுஃ கலம் ।
விவாஹே ரகுமுக்யாநாம் ததத்புதமத்ரு'ஶ்யத ॥ 39 ॥
ஈத்ரு'ஶே வர்தமாநே து தூர்யோத்குஷ்டநிநாதிதே ।
த்ரிரக்நிம் தே பரிக்ரம்ய ஊஹுர்பார்யாம் மஹௌஜஸஃ ॥ 40 ॥
அதோபகார்யாம் ஜக்முஸ்தே ஸபார்யா ரகுநந்தநாஃ ।
ராஜாऽப்யநுயயௌ பஶ்யந்த்ஸர்ஷிஸங்க ஸ்ஸபாந்தவஃ ॥ 41 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே பாலகாண்டே த்ரிஸப்ததிதமஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha trisaptatitamassargaḥ |
yasmiṃstu divase rājā cakre godānamuttamam |
tasmiṃ stu divase śūro yudhājitsamupeyivān || 1 ||
putraḥ kekayarājasya sākṣādbharatamātulaḥ |
dṛṣṭvā pṛṣṭvā ca kuśalaṃ rājānamidamabravīt || 2 ||
kekayādhipatī rājā snehāt kuśalamabravīt |
yeṣāṃ kuśalakāmo'si teṣāṃ sampratyanāmayam || 3 ||
svasrīyaṃ mama rājendra draṣṭukāmo mahīpatiḥ |
tadarthamupayāto'hamayodhyāṃ raghunandana || 4 ||
śrutvā tvahamayodhyāyāṃ vivāhārthaṃ tavātmajān |
mithilāmupayātāṃstu tvayā saha mahīpate || 5 ||
tvarayābhyupayāto'haṃ draṣṭukāma ssvasussutam |
atha rājā daśarathaḥ priyātithimupasthitam || 6 ||
dṛṣṭvā paramasatkāraiḥ pūjārhaṃ samapūjayat |
tatastāmuṣito rātriṃ saha putrairmahātmabhiḥ || 7 ||
prabhāte punarutthāya kṛtvā karmāṇi karmavit |
ṛṣīṃstadā puraskṛtya yajñavāṭamupāgamat || 8 ||
yukte muhūrte vijaye sarvābharaṇabhūṣitaiḥ |
bhrātṛbhissahito rāmaḥ kṛtakautukamaṅgalaḥ || 9 ||
vasiṣṭhaṃ purataḥ kṛtvā maharṣīnaparānapi |
pitu ssamīpamāśritya tasthau bhrātṛbhirāvṛtaḥ || 10 ||
vasiṣṭho bhagavānetya vaidehamidamabravīt |
rājā daśaratho rājan kṛtakautukamaṅgalaiḥ || 11 ||
putrairnaravara śreṣṭha dātāramabhikāṅkṣate |
dātṛpratigrahītṛbhyāṃ sarvārthāḥ prabhavanti hi || 12 ||
svadharmaṃ pratipadyasva kṛtvā vaivāhyamuttamam |
ityuktaḥ paramodāro vasiṣṭhena mahātmanā || 13 ||
pratyuvāca mahātejā vākyaṃ paramadharmavit |
kassthitaḥ pratihāro me kasyājñā sampratīkṣyate || 14 ||
svagṛhe ko vicāro'sti yathā rājyamidaṃ tava |
kṛtakautukasarvasvā vedimūlamupāgatāḥ || 15 ||
mama kanyā muniśreṣṭha dīptā vahnerivārciṣaḥ |
sajjo'haṃ tvatpratīkṣo'smi vedyāmasyāṃ pratiṣṭhitaḥ || 16 ||
avighnaṃ kurutāṃ rājā kimarthamavalambate |
tadvākyaṃ janakenoktaṃ śrutvā daśarathastadā |
praveśayāmāsa sutān sarvānṛṣigaṇānapi || 17 ||
tato rājā videhānāṃ vasiṣṭhamidamabravīt || 18 ||
kārayasva ṛṣe sarvamṛṣibhiḥ saha dhārmika |
rāmasya lokarāmasya kriyāṃ vaivāhikīṃ vibho || 19 ||
tathetyuktvā tu janakaṃ vasiṣṭho bhagavānṛṣiḥ |
viśvāmitraṃ puraskṛtya śatānandaṃ ca dhārmikam || 20 ||
prapāmadhye tu vidhivatvediṃ kṛtvā mahātapāḥ |
alañcakāra tāṃ vediṃ gandhapuṣpai ssamantataḥ || 21 ||
suvarṇapālikābhiśca chidrakumbhaiśca sāṅkuraiḥ |
aṅkurāḍhyaiśśarāvaiśca dhūpapātrai ssadhūpakaiḥ || 22 ||
śaṅkhapātrai ssruvai ssrugbhiḥ pātrairarghyābhipūritaiḥ |
lājapūrṇaiśca pātrībhirakṣatairabhisaṃskṛtaiḥ || 23 ||
darbhaissamaissamāstīrya vidhivanmantrapūrvakam |
agnimādāya vedyāṃ tu vidhimantrapuraskṛtam || 24 ||
juhāvāgnau mahātejā vasiṣṭho bhagavānṛṣiḥ |
tatassītāṃ samānīya sarvābharaṇabhūṣitām || 25 ||
samakṣamagne ssaṃsthāpya rāghavābhimukhe tadā |
abravījjanako rājā kausalyānandavardhanam || 26 ||
iyaṃ sītā mama sutā sahadharmacarī tava |
pratīccha caināṃ bhadraṃ te pāṇiṃ gṛhṇīṣva pāṇinā || 27 ||
pativratā mahābhāgā chāyevānugatā sadā |
ityuktvā prākṣipadrājā mantrapūtaṃ jalaṃ tadā || 28 ||
sādhu sādhviti devānā mṛṣīṇāṃ vadatāṃ tadā |
devadundubhirnirghoṣaḥ puṣpavarṣo mahānabhūt || 29 ||
evaṃ dattvā tadā sītāṃ mantrodakapuraskṛtām |
abravījjanako rājā harṣeṇābhipariplutaḥ || 30 ||
lakṣmaṇāgaccha bhadraṃ te ūrmilāmudyatāṃ mayā |
pratīccha pāṇiṃ gṛhṇīṣva mābhūtkālasya paryayaḥ || 31 ||
tamevamuktvā janako bharataṃ cābhyabhāṣata |
gṛhāṇa pāṇiṃ māṇḍavyāḥ pāṇinā raghunandana || 32 ||
śatrughnaṃ cāpi dharmātmā abravījjanakeśvaraḥ |
śrutakīrtyā mahābāho pāṇiṃ gṛhṇīṣva pāṇinā || 33 ||
sarve bhavantassaumyāśca sarve sucaritavratāḥ |
patnībhissantu kākutsthā mābhūtkālasya paryayaḥ || 34 ||
janakasya vaca śśṛtvā pāṇīn pāṇibhirāspṛśan |
catvāraste catasṛṇāṃ vasiṣṭhasya mate sthitāḥ || 35 ||
agniṃ pradakṣiṇīkṛtya vediṃ rājānameva ca |
ṛṣīṃścaiva mahātmānassabhāryā raghusattamāḥ || 36 ||
yathoktena tadā cakrurvivāhaṃ vidhipūrvakam |
kākutsthaiśca gṛhīteṣu laliteṣu ca pāṇiṣu || 37 ||
puṣpavṛṣṭirmahatyāsīdantarikṣātsubhāsvarā |
divyadundubhinirghoṣairgītavāditranisvanaiḥ || 38 ||
nanṛtuścāpsarassaṅghā gandharvāśca jaguḥ kalam |
vivāhe raghumukhyānāṃ tadadbhutamadṛśyata || 39 ||
īdṛśe vartamāne tu tūryodghuṣṭaninādite |
triragniṃ te parikramya ūhurbhāryāṃ mahaujasaḥ || 40 ||
athopakāryāṃ jagmuste sabhāryā raghunandanāḥ |
rājā'pyanuyayau paśyantsarṣisaṅgha ssabāndhavaḥ || 41 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe trisaptatitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे बालकाण्डम् ।
अथ त्रिसप्ततितमस्सर्गः ।
यस्मिंस्तु दिवसे राजा चक्रे गोदानमुत्तमम् ।
तस्मिं स्तु दिवसे शूरो युधाजित्समुपेयिवान् ॥ 1 ॥
पुत्रः केकयराजस्य साक्षाद्भरतमातुलः ।
दृष्ट्वा पृष्ट्वा च कुशलं राजानमिदमब्रवीत् ॥ 2 ॥
केकयाधिपती राजा स्नेहात् कुशलमब्रवीत् ।
येषां कुशलकामोऽसि तेषां सम्प्रत्यनामयम् ॥ 3 ॥
स्वस्रीयं मम राजेन्द्र द्रष्टुकामो महीपतिः ।
तदर्थमुपयातोऽहमयोध्यां रघुनन्दन ॥ 4 ॥
श्रुत्वा त्वहमयोध्यायां विवाहार्थं तवात्मजान् ।
मिथिलामुपयातांस्तु त्वया सह महीपते ॥ 5 ॥
त्वरयाभ्युपयातोऽहं द्रष्टुकाम स्स्वसुस्सुतम् ।
अथ राजा दशरथः प्रियातिथिमुपस्थितम् ॥ 6 ॥
दृष्ट्वा परमसत्कारैः पूजार्हं समपूजयत् ।
ततस्तामुषितो रात्रिं सह पुत्रैर्महात्मभिः ॥ 7 ॥
प्रभाते पुनरुत्थाय कृत्वा कर्माणि कर्मवित् ।
ऋषींस्तदा पुरस्कृत्य यज्ञवाटमुपागमत् ॥ 8 ॥
युक्ते मुहूर्ते विजये सर्वाभरणभूषितैः ।
भ्रातृभिस्सहितो रामः कृतकौतुकमङ्गलः ॥ 9 ॥
वसिष्ठं पुरतः कृत्वा महर्षीनपरानपि ।
पितु स्समीपमाश्रित्य तस्थौ भ्रातृभिरावृतः ॥ 10 ॥
वसिष्ठो भगवानेत्य वैदेहमिदमब्रवीत् ।
राजा दशरथो राजन् कृतकौतुकमङ्गलैः ॥ 11 ॥
पुत्रैर्नरवर श्रेष्ठ दातारमभिकाङ्क्षते ।
दातृप्रतिग्रहीतृभ्यां सर्वार्थाः प्रभवन्ति हि ॥ 12 ॥
स्वधर्मं प्रतिपद्यस्व कृत्वा वैवाह्यमुत्तमम् ।
इत्युक्तः परमोदारो वसिष्ठेन महात्मना ॥ 13 ॥
प्रत्युवाच महातेजा वाक्यं परमधर्मवित् ।
कस्स्थितः प्रतिहारो मे कस्याज्ञा सम्प्रतीक्ष्यते ॥ 14 ॥
स्वगृहे को विचारोऽस्ति यथा राज्यमिदं तव ।
कृतकौतुकसर्वस्वा वेदिमूलमुपागताः ॥ 15 ॥
मम कन्या मुनिश्रेष्ठ दीप्ता वह्नेरिवार्चिषः ।
सज्जोऽहं त्वत्प्रतीक्षोऽस्मि वेद्यामस्यां प्रतिष्ठितः ॥ 16 ॥
अविघ्नं कुरुतां राजा किमर्थमवलम्बते ।
तद्वाक्यं जनकेनोक्तं श्रुत्वा दशरथस्तदा ।
प्रवेशयामास सुतान् सर्वानृषिगणानपि ॥ 17 ॥
ततो राजा विदेहानां वसिष्ठमिदमब्रवीत् ॥ 18 ॥
कारयस्व ऋषे सर्वमृषिभिः सह धार्मिक ।
रामस्य लोकरामस्य क्रियां वैवाहिकीं विभो ॥ 19 ॥
तथेत्युक्त्वा तु जनकं वसिष्ठो भगवानृषिः ।
विश्वामित्रं पुरस्कृत्य शतानन्दं च धार्मिकम् ॥ 20 ॥
प्रपामध्ये तु विधिवत्वेदिं कृत्वा महातपाः ।
अलञ्चकार तां वेदिं गन्धपुष्पै स्समन्ततः ॥ 21 ॥
सुवर्णपालिकाभिश्च छिद्रकुम्भैश्च साङ्कुरैः ।
अङ्कुराढ्यैश्शरावैश्च धूपपात्रै स्सधूपकैः ॥ 22 ॥
शङ्खपात्रै स्स्रुवै स्स्रुग्भिः पात्रैरर्घ्याभिपूरितैः ।
लाजपूर्णैश्च पात्रीभिरक्षतैरभिसंस्कृतैः ॥ 23 ॥
दर्भैस्समैस्समास्तीर्य विधिवन्मन्त्रपूर्वकम् ।
अग्निमादाय वेद्यां तु विधिमन्त्रपुरस्कृतम् ॥ 24 ॥
जुहावाग्नौ महातेजा वसिष्ठो भगवानृषिः ।
ततस्सीतां समानीय सर्वाभरणभूषिताम् ॥ 25 ॥
समक्षमग्ने स्संस्थाप्य राघवाभिमुखे तदा ।
अब्रवीज्जनको राजा कौसल्यानन्दवर्धनम् ॥ 26 ॥
इयं सीता मम सुता सहधर्मचरी तव ।
प्रतीच्छ चैनां भद्रं ते पाणिं गृह्णीष्व पाणिना ॥ 27 ॥
पतिव्रता महाभागा छायेवानुगता सदा ।
इत्युक्त्वा प्राक्षिपद्राजा मन्त्रपूतं जलं तदा ॥ 28 ॥
साधु साध्विति देवाना मृषीणां वदतां तदा ।
देवदुन्दुभिर्निर्घोषः पुष्पवर्षो महानभूत् ॥ 29 ॥
एवं दत्त्वा तदा सीतां मन्त्रोदकपुरस्कृताम् ।
अब्रवीज्जनको राजा हर्षेणाभिपरिप्लुतः ॥ 30 ॥
लक्ष्मणागच्छ भद्रं ते ऊर्मिलामुद्यतां मया ।
प्रतीच्छ पाणिं गृह्णीष्व माभूत्कालस्य पर्ययः ॥ 31 ॥
तमेवमुक्त्वा जनको भरतं चाभ्यभाषत ।
गृहाण पाणिं माण्डव्याः पाणिना रघुनन्दन ॥ 32 ॥
शत्रुघ्नं चापि धर्मात्मा अब्रवीज्जनकेश्वरः ।
श्रुतकीर्त्या महाबाहो पाणिं गृह्णीष्व पाणिना ॥ 33 ॥
सर्वे भवन्तस्सौम्याश्च सर्वे सुचरितव्रताः ।
पत्नीभिस्सन्तु काकुत्स्था माभूत्कालस्य पर्ययः ॥ 34 ॥
जनकस्य वच श्शृत्वा पाणीन् पाणिभिरास्पृशन् ।
चत्वारस्ते चतसृणां वसिष्ठस्य मते स्थिताः ॥ 35 ॥
अग्निं प्रदक्षिणीकृत्य वेदिं राजानमेव च ।
ऋषींश्चैव महात्मानस्सभार्या रघुसत्तमाः ॥ 36 ॥
यथोक्तेन तदा चक्रुर्विवाहं विधिपूर्वकम् ।
काकुत्स्थैश्च गृहीतेषु ललितेषु च पाणिषु ॥ 37 ॥
पुष्पवृष्टिर्महत्यासीदन्तरिक्षात्सुभास्वरा ।
दिव्यदुन्दुभिनिर्घोषैर्गीतवादित्रनिस्वनैः ॥ 38 ॥
ननृतुश्चाप्सरस्सङ्घा गन्धर्वाश्च जगुः कलम् ।
विवाहे रघुमुख्यानां तदद्भुतमदृश्यत ॥ 39 ॥
ईदृशे वर्तमाने तु तूर्योद्घुष्टनिनादिते ।
त्रिरग्निं ते परिक्रम्य ऊहुर्भार्यां महौजसः ॥ 40 ॥
अथोपकार्यां जग्मुस्ते सभार्या रघुनन्दनाः ।
राजाऽप्यनुययौ पश्यन्त्सर्षिसङ्घ स्सबान्धवः ॥ 41 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये बालकाण्डे त्रिसप्ततितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha trisaptatitamassargaḥ |
yasmiṃstu divase rājā cakre godānamuttamam |
tasmiṃ stu divase śūro yudhājitsamupeyivān || 1 ||
putraḥ kekayarājasya sākṣādbharatamātulaḥ |
dṛṣṭvā pṛṣṭvā ca kuśalaṃ rājānamidamabravīt || 2 ||
kekayādhipatī rājā snehāt kuśalamabravīt |
yeṣāṃ kuśalakāmo'si teṣāṃ sampratyanāmayam || 3 ||
svasrīyaṃ mama rājendra draṣṭukāmo mahīpatiḥ |
tadarthamupayāto'hamayodhyāṃ raghunandana || 4 ||
śrutvā tvahamayodhyāyāṃ vivāhārthaṃ tavātmajān |
mithilāmupayātāṃstu tvayā saha mahīpate || 5 ||
tvarayābhyupayāto'haṃ draṣṭukāma ssvasussutam |
atha rājā daśarathaḥ priyātithimupasthitam || 6 ||
dṛṣṭvā paramasatkāraiḥ pūjārhaṃ samapūjayat |
tatastāmuṣito rātriṃ saha putrairmahātmabhiḥ || 7 ||
prabhāte punarutthāya kṛtvā karmāṇi karmavit |
ṛṣīṃstadā puraskṛtya yajñavāṭamupāgamat || 8 ||
yukte muhūrte vijaye sarvābharaṇabhūṣitaiḥ |
bhrātṛbhissahito rāmaḥ kṛtakautukamaṅgalaḥ || 9 ||
vasiṣṭhaṃ purataḥ kṛtvā maharṣīnaparānapi |
pitu ssamīpamāśritya tasthau bhrātṛbhirāvṛtaḥ || 10 ||
vasiṣṭho bhagavānetya vaidehamidamabravīt |
rājā daśaratho rājan kṛtakautukamaṅgalaiḥ || 11 ||
putrairnaravara śreṣṭha dātāramabhikāṅkṣate |
dātṛpratigrahītṛbhyāṃ sarvārthāḥ prabhavanti hi || 12 ||
svadharmaṃ pratipadyasva kṛtvā vaivāhyamuttamam |
ityuktaḥ paramodāro vasiṣṭhena mahātmanā || 13 ||
pratyuvāca mahātejā vākyaṃ paramadharmavit |
kassthitaḥ pratihāro me kasyājñā sampratīkṣyate || 14 ||
svagṛhe ko vicāro'sti yathā rājyamidaṃ tava |
kṛtakautukasarvasvā vedimūlamupāgatāḥ || 15 ||
mama kanyā muniśreṣṭha dīptā vahnerivārciṣaḥ |
sajjo'haṃ tvatpratīkṣo'smi vedyāmasyāṃ pratiṣṭhitaḥ || 16 ||
avighnaṃ kurutāṃ rājā kimarthamavalambate |
tadvākyaṃ janakenoktaṃ śrutvā daśarathastadā |
praveśayāmāsa sutān sarvānṛṣigaṇānapi || 17 ||
tato rājā videhānāṃ vasiṣṭhamidamabravīt || 18 ||
kārayasva ṛṣe sarvamṛṣibhiḥ saha dhārmika |
rāmasya lokarāmasya kriyāṃ vaivāhikīṃ vibho || 19 ||
tathetyuktvā tu janakaṃ vasiṣṭho bhagavānṛṣiḥ |
viśvāmitraṃ puraskṛtya śatānandaṃ ca dhārmikam || 20 ||
prapāmadhye tu vidhivatvediṃ kṛtvā mahātapāḥ |
alañcakāra tāṃ vediṃ gandhapuṣpai ssamantataḥ || 21 ||
suvarṇapālikābhiśca chidrakumbhaiśca sāṅkuraiḥ |
aṅkurāḍhyaiśśarāvaiśca dhūpapātrai ssadhūpakaiḥ || 22 ||
śaṅkhapātrai ssruvai ssrugbhiḥ pātrairarghyābhipūritaiḥ |
lājapūrṇaiśca pātrībhirakṣatairabhisaṃskṛtaiḥ || 23 ||
darbhaissamaissamāstīrya vidhivanmantrapūrvakam |
agnimādāya vedyāṃ tu vidhimantrapuraskṛtam || 24 ||
juhāvāgnau mahātejā vasiṣṭho bhagavānṛṣiḥ |
tatassītāṃ samānīya sarvābharaṇabhūṣitām || 25 ||
samakṣamagne ssaṃsthāpya rāghavābhimukhe tadā |
abravījjanako rājā kausalyānandavardhanam || 26 ||
iyaṃ sītā mama sutā sahadharmacarī tava |
pratīccha caināṃ bhadraṃ te pāṇiṃ gṛhṇīṣva pāṇinā || 27 ||
pativratā mahābhāgā chāyevānugatā sadā |
ityuktvā prākṣipadrājā mantrapūtaṃ jalaṃ tadā || 28 ||
sādhu sādhviti devānā mṛṣīṇāṃ vadatāṃ tadā |
devadundubhirnirghoṣaḥ puṣpavarṣo mahānabhūt || 29 ||
evaṃ dattvā tadā sītāṃ mantrodakapuraskṛtām |
abravījjanako rājā harṣeṇābhipariplutaḥ || 30 ||
lakṣmaṇāgaccha bhadraṃ te ūrmilāmudyatāṃ mayā |
pratīccha pāṇiṃ gṛhṇīṣva mābhūtkālasya paryayaḥ || 31 ||
tamevamuktvā janako bharataṃ cābhyabhāṣata |
gṛhāṇa pāṇiṃ māṇḍavyāḥ pāṇinā raghunandana || 32 ||
śatrughnaṃ cāpi dharmātmā abravījjanakeśvaraḥ |
śrutakīrtyā mahābāho pāṇiṃ gṛhṇīṣva pāṇinā || 33 ||
sarve bhavantassaumyāśca sarve sucaritavratāḥ |
patnībhissantu kākutsthā mābhūtkālasya paryayaḥ || 34 ||
janakasya vaca śśṛtvā pāṇīn pāṇibhirāspṛśan |
catvāraste catasṛṇāṃ vasiṣṭhasya mate sthitāḥ || 35 ||
agniṃ pradakṣiṇīkṛtya vediṃ rājānameva ca |
ṛṣīṃścaiva mahātmānassabhāryā raghusattamāḥ || 36 ||
yathoktena tadā cakrurvivāhaṃ vidhipūrvakam |
kākutsthaiśca gṛhīteṣu laliteṣu ca pāṇiṣu || 37 ||
puṣpavṛṣṭirmahatyāsīdantarikṣātsubhāsvarā |
divyadundubhinirghoṣairgītavāditranisvanaiḥ || 38 ||
nanṛtuścāpsarassaṅghā gandharvāśca jaguḥ kalam |
vivāhe raghumukhyānāṃ tadadbhutamadṛśyata || 39 ||
īdṛśe vartamāne tu tūryodghuṣṭaninādite |
triragniṃ te parikramya ūhurbhāryāṃ mahaujasaḥ || 40 ||
athopakāryāṃ jagmuste sabhāryā raghunandanāḥ |
rājā'pyanuyayau paśyantsarṣisaṅgha ssabāndhavaḥ || 41 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe trisaptatitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.