𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌅𑌰𑌣𑍍𑌯𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌮𑍍 ।
𑌅𑌥 𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿𑌂𑌶𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ।
𑌮𑌾𑌰𑍀𑌚𑍇𑌨 𑌤𑍁 𑌤𑌦𑍍𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌂 𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌚 𑌨𑌿𑌶𑌾𑌚𑌰𑌃 ।
𑌉𑌕𑍍𑌤𑍋 𑌨 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌜𑌗𑍍𑌰𑌾𑌹 𑌮𑌰𑍍𑌤𑍁𑌕𑌾𑌮 𑌇𑌵𑍗𑌷𑌧𑌮𑍍 ॥ 1 ॥
𑌤𑌂 𑌪𑌥𑍍𑌯𑌹𑌿𑌤𑌵𑌕𑍍𑌤𑌾𑌰𑌂 𑌮𑌾𑌰𑍀𑌚𑌂 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌧𑌿𑌪𑌃 ।
𑌅𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍𑌪𑌰𑍁𑌷𑌂 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌮𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌕𑌾𑌲𑌚𑍋𑌦𑌿𑌤𑌃 ॥ 2 ॥
𑌯𑌤𑍍𑌕𑌿𑌲𑍈𑌤𑌦𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌾𑌰𑍍𑌥𑌂 𑌮𑌾𑌰𑍀𑌚 𑌮𑌯𑌿 𑌕𑌥𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌨𑌿𑌷𑍍𑌫𑌲𑌮𑌤𑍍𑌯𑌰𑍍𑌥𑌮𑍁𑌪𑍍𑌤𑌂 𑌬𑍀𑌜𑌮𑌿𑌵𑍋𑌷𑌰𑍇 ॥ 3 ॥
𑌤𑍍𑌵𑌦𑍍𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑍈𑌰𑍍𑌨 𑌤𑍁 𑌮𑌾𑌂 𑌶𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌭𑍇𑌤𑍍𑌤𑍁𑌂 𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌂𑌯𑍁𑌗𑍇 ।
𑌪𑌾𑌪𑌶𑍀𑌲𑌸𑍍𑌯 𑌮𑍂𑌰𑍍𑌖𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌾𑌨𑍁𑌷𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌶𑍇𑌷𑌤𑌃 ॥ 4 ॥
𑌯𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑍁𑌹𑍃𑌦𑍋 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌂 𑌮𑌾𑌤𑌰𑌂 𑌪𑌿𑌤𑌰𑌂 𑌤𑌥𑌾 ।
𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌕𑍃𑌤𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌵𑌨𑌮𑍇𑌕𑌪𑌦𑍇 𑌗𑌤𑌃 ॥ 5 ॥
𑌅𑌵𑌶𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌮𑌯𑌾 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌂𑌯𑍁𑌗𑍇 𑌖𑌰𑌘𑌾𑌤𑌿𑌨𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑍈𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌤𑌰𑌾 𑌸𑍀𑌤𑌾 𑌹𑌰𑍍𑌤𑌵𑍍𑌯𑌾 𑌤𑌵 𑌸𑌨𑍍𑌨𑌿𑌧𑍗 ॥ 6 ॥
𑌏𑌵𑌂 𑌮𑍇 𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚𑌿𑌤𑌾 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑌿𑌰𑍍𑌹𑍃𑌦𑌿 𑌮𑌾𑌰𑍀𑌚 𑌵𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇 ।
𑌨 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌵𑌰𑍍𑌤𑌯𑌿𑌤𑍁𑌂 𑌶𑌕𑍍𑌯𑌾 𑌸𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍈𑌰𑌪𑌿 𑌸𑍁𑌰𑌾𑌸𑍁𑌰𑍈𑌃 ॥ 7 ॥
𑌦𑍋𑌷𑌂 𑌗𑍁𑌣𑌂 𑌵𑌾 𑌸𑌮𑍍𑌪𑍃𑌷𑍍𑌟𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮𑍇𑌵𑌂 𑌵𑌕𑍍𑌤𑍁𑌮𑌰𑍍𑌹𑌸𑌿 ।
𑌅𑌪𑌾𑌯𑌂 𑌵𑌾𑌪𑍍𑌯𑍁𑌪𑌾𑌯𑌂 𑌵𑌾 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯𑌾𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚𑌯𑍇 ॥ 8 ॥
𑌸𑌮𑍍𑌪𑍃𑌷𑍍𑌟𑍇𑌨 𑌤𑍁 𑌵𑌕𑍍𑌤𑌵𑍍𑌯𑌂 𑌸𑌚𑌿𑌵𑍇𑌨 𑌵𑌿𑌪𑌶𑍍𑌚𑌿𑌤𑌾 ।
𑌉𑌦𑍍𑌯𑌤𑌾𑌞𑍍𑌜𑌲𑌿𑌨𑌾 𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑍇 𑌯 𑌇𑌚𑍍𑌛𑍇𑌦𑍍𑌭𑍂𑌤𑌿𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ॥ 9 ॥
𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌮𑌪𑍍𑌰𑌿𑌤𑌕𑍂𑌲𑌂 𑌤𑍁 𑌮𑍃𑌦𑍁𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌂 𑌹𑌿𑌤𑌂 𑌶𑍁𑌭𑌮𑍍 ।
𑌉𑌪𑌚𑌾𑌰𑍇𑌣 𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌚 𑌵𑌕𑍍𑌤𑌵𑍍𑌯𑍋 𑌵𑌸𑍁𑌧𑌾𑌧𑌿𑌪𑌃 ॥ 10 ॥
𑌸𑌾𑌵𑌮𑌰𑍍𑌦𑌂 𑌤𑍁 𑌯𑌦𑍍𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌮𑌾𑌰𑍀𑌚 𑌹𑌿𑌤𑌮𑍁𑌚𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌨𑌾𑌭𑌿𑌨𑌨𑍍𑌦𑌤𑌿 𑌤𑌦𑍍𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌮𑌾𑌨𑌾𑌰𑍍𑌹𑍋 𑌮𑌾𑌨𑌵𑌰𑍍𑌜𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 11 ॥
𑌪𑌞𑍍𑌚 𑌰𑍂𑌪𑌾𑌣𑌿 𑌰𑌾𑌜𑌾𑌨𑍋 𑌧𑌾𑌰𑌯𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌮𑌿𑌤𑍗𑌜𑌸𑌃 ।
𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇𑌰𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌸𑍋𑌮𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌰𑍁𑌣𑌸𑍍𑌯 𑌯𑌮𑌸𑍍𑌯 𑌚 ॥ 12 ॥
𑌔𑌷𑍍𑌣𑍍𑌯𑌂 𑌤𑌥𑌾 𑌵𑌿𑌕𑍍𑌰𑌮𑌂 𑌚 𑌸𑍗𑌮𑍍𑌯𑌂 𑌦𑌣𑍍𑌡𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌸𑌨𑍍𑌨𑌤𑌾𑌮𑍍 ।
𑌧𑌾𑌰𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑍋 𑌰𑌾𑌜𑌾𑌨𑌃 𑌕𑍍𑌷𑌣𑌦𑌾𑌚𑌰 ॥ 13 ॥
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾𑌤𑍍𑌸𑌰𑍍𑌵𑌾𑌸𑍍𑌵𑌵𑌸𑍍𑌥𑌾𑌸𑍁 𑌮𑌾𑌨𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌪𑍂𑌜𑍍𑌯𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌪𑌾𑌰𑍍𑌥𑌿𑌵𑌾𑌃 ।
𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌤𑍁 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌮𑌵𑌿𑌜𑍍𑌞𑌾𑌯 𑌕𑍇𑌵𑌲𑌂 𑌮𑍋𑌹𑌮𑌾𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑌃 ।
𑌅𑌭𑍍𑌯𑌾𑌗𑌤𑌂 𑌮𑌾𑌂 𑌦𑍗𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍𑌪𑌰𑍁𑌷𑌂 𑌵𑌕𑍍𑌤𑍁𑌮𑌿𑌚𑍍𑌛𑌸𑌿 ॥ 14 ॥
𑌗𑍁𑌣𑌦𑍋𑌷𑍗 𑌨 𑌪𑍃𑌚𑍍𑌛𑌾𑌮𑌿 𑌕𑍍𑌷𑌮𑌂 𑌚𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌿 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸 ।
𑌮𑌯𑍋𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌤𑌵 𑌚𑍈𑌤𑌾𑌵𑌤𑍍𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑌮𑌿𑌤𑌵𑌿𑌕𑍍𑌰𑌮𑌃 ॥ 15 ॥
𑌅𑌸𑍍𑌮𑌿𑌂𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌕𑍃𑌤𑍍𑌯𑍇 𑌸𑌾𑌹𑌾𑌯𑍍𑌯𑌂 𑌕𑌰𑍍𑌤𑍁𑌮𑌰𑍍𑌹𑌸𑌿 ।
𑌶𑍃𑌣𑍁 𑌤𑌤𑍍𑌕𑌰𑍍𑌮 𑌸𑌾𑌹𑌾𑌯𑍍𑌯𑍇 𑌯𑌤𑍍𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌵𑌚𑌨𑌾𑌨𑍍𑌮𑌮 ॥ 16 ॥
𑌸𑍗𑌵𑌰𑍍𑌣𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌮𑍃𑌗𑍋 𑌭𑍂𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌚𑌿𑌤𑍍𑌰𑍋 𑌰𑌜𑌤𑌬𑌿𑌨𑍍𑌦𑍁𑌭𑌿𑌃 ।
𑌆𑌶𑍍𑌰𑌮𑍇 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌯 𑌸𑍀𑌤𑌾𑌯𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌮𑍁𑌖𑍇 𑌚𑌰 ॥ 17 ॥
𑌸𑍗𑌵𑌰𑍍𑌣𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌮𑍃𑌗𑍋 𑌭𑍂𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌚𑌿𑌤𑍍𑌰𑍋 𑌰𑌜𑌤𑌬𑌿𑌨𑍍𑌦𑍁𑌭𑌿𑌃 ।
𑌆𑌶𑍍𑌰𑌮𑍇 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌯 𑌸𑍀𑌤𑌾𑌯𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌮𑍁𑌖𑍇 𑌚𑌰 ।
𑌪𑍍𑌰𑌲𑍋𑌭𑌯𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌵𑍈𑌦𑍇𑌹𑍀𑌂 𑌯𑌥𑍇𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌗𑌨𑍍𑌤𑍁𑌮𑌰𑍍𑌹𑌸𑌿 ॥ 18 ॥
𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌤𑍁 𑌮𑌾𑌯𑌾𑌮𑍃𑌗𑌂 𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌕𑌾𑌞𑍍𑌚𑌨𑌂 𑌜𑌾𑌤𑌵𑌿𑌸𑍍𑌮𑌯𑌾 ।
𑌆𑌨𑌯𑍈𑌨𑌮𑌿𑌤𑌿 𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑍍𑌰𑌂 𑌰𑌾𑌮𑌂 𑌵𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌮𑍈𑌥𑌿𑌲𑍀 ॥ 19 ॥
𑌅𑌪𑌕𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌤𑍁 𑌕𑌾𑌕𑍁𑌤𑍍𑌸𑍍𑌥𑍇 𑌦𑍂𑌰𑌂 𑌯𑌾𑌤𑍍𑌵𑌾𑌪𑍍𑌯𑍁𑌦𑌾𑌹𑌰 ।
𑌹𑌾 𑌸𑍀𑌤𑍇 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑍇𑌤𑍍𑌯𑍇𑌵𑌂 𑌰𑌾𑌮𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌾𑌨𑍁𑌰𑍂𑌪𑌕𑌮𑍍 ॥ 20 ॥
𑌤𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌰𑌾𑌮𑌪𑌦𑌵𑍀𑌂 𑌸𑍀𑌤𑌯𑌾 𑌚 𑌪𑍍𑌰𑌚𑍋𑌦𑌿𑌤𑌃 ।
𑌅𑌨𑍁𑌗𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 𑌸𑌮𑍍𑌭𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍𑌤𑌃 𑌸𑍗𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌿𑌰𑌪𑌿 𑌸𑍗𑌹𑍃𑌦𑌾𑌤𑍍 ॥ 21 ॥
𑌅𑌪𑌕𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌚 𑌕𑌾𑌕𑍁𑌤𑍍𑌸𑍍𑌥𑍇 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑍇 𑌚 𑌯𑌥𑌾𑌸𑍁𑌖𑌮𑍍 ।
𑌆𑌨𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌵𑍈𑌦𑍇𑌹𑍀𑌂 𑌸𑌹𑌸𑍍𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌶𑍍𑌶𑌚𑍀𑌮𑌿𑌵 ॥ 22 ॥
𑌏𑌵𑌂 𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌿𑌦𑌂 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌯𑌥𑍇𑌷𑍍𑌟𑌂 𑌗𑌚𑍍𑌛 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸 ।
𑌰𑌾𑌜𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌧𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌯𑌚𑍍𑌛𑌾𑌮𑌿 𑌮𑌾𑌰𑍀𑌚 𑌤𑌵 𑌸𑍁𑌵𑍍𑌰𑌤 ॥ 23 ॥
𑌗𑌚𑍍𑌛 𑌸𑍗𑌮𑍍𑌯 𑌶𑌿𑌵𑌂 𑌮𑌾𑌰𑍍𑌗𑌂 𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌸𑍍𑌯𑌾𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑌯𑍇 ।
𑌅𑌹𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌨𑍁𑌗𑌮𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌸𑌰𑌥𑍋 𑌦𑌣𑍍𑌡𑌕𑌾𑌵𑌨𑌮𑍍 ॥ 24 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌯 𑌸𑍀𑌤𑌾𑌮𑌯𑍁𑌦𑍍𑌧𑍇𑌨 𑌵𑌞𑍍𑌚𑌯𑌿𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌤𑍁 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌮𑍍 ।
𑌲𑌙𑍍𑌕𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌗𑌮𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌕𑍃𑌤𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌸𑍍𑌸𑌹 𑌤𑍍𑌵𑌯𑌾 ॥ 25 ॥
𑌨 𑌚𑍇𑌤𑍍𑌕𑌰𑍋𑌷𑌿 𑌮𑌾𑌰𑍀𑌚 𑌹𑌨𑍍𑌮𑌿 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌮𑌹𑌮𑌦𑍍𑌯 𑌵𑍈 ।
𑌏𑌤𑌤𑍍𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌮𑌵𑌶𑍍𑌯𑌂 𑌮𑍇 𑌬𑌲𑌾𑌦𑌪𑌿 𑌕𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌸𑌿 ।
𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑍋 𑌹𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌕𑍂𑌲𑌸𑍍𑌥𑍋 𑌨 𑌜𑌾𑌤𑍁 𑌸𑍁𑌖𑌮𑍇𑌧𑌤𑍇 ॥ 26 ॥
𑌆𑌸𑌾𑌦𑍍𑌯 𑌤𑌂 𑌜𑍀𑌵𑌿𑌤𑌸𑌂𑌶𑌯𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍁𑌰𑍍𑌧𑍍𑌰𑍁𑌵𑍋 𑌹𑍍𑌯𑌦𑍍𑌯 𑌮𑌯𑌾 𑌵𑌿𑌰𑍁𑌧𑍍𑌯 ।
𑌏𑌤𑌦𑍍𑌯𑌥𑌾𑌵𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿𑌗𑍃𑌹𑍍𑌯 𑌬𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾 𑌯𑌦𑌤𑍍𑌰 𑌪𑌥𑍍𑌯𑌂 𑌕𑍁𑌰𑍁 𑌤𑌤𑍍𑌤𑌥𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍 ॥ 27 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌷𑍇 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌆𑌦𑌿𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑍇 𑌅𑌰𑌣𑍍𑌯𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑍇 𑌚𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿𑌂𑌶𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha catvāriṃśassargaḥ |
mārīcena tu tadvākyaṃ kṣamaṃ yuktaṃ ca niśācaraḥ |
ukto na pratijagrāha martukāma ivauṣadham || 1 ||
taṃ pathyahitavaktāraṃ mārīcaṃ rākṣasādhipaḥ |
abravītparuṣaṃ vākyamayuktaṃ kālacoditaḥ || 2 ||
yatkilaitadayuktārthaṃ mārīca mayi kathyate |
vākyaṃ niṣphalamatyarthamuptaṃ bījamivoṣare || 3 ||
tvadvākyairna tu māṃ śakyaṃ bhettuṃ rāmasya saṃyuge |
pāpaśīlasya mūrkhasya mānuṣasya viśeṣataḥ || 4 ||
yastyaktvā suhṛdo rājyaṃ mātaraṃ pitaraṃ tathā |
strīvākyaṃ prākṛtaṃ śrutvā vanamekapade gataḥ || 5 ||
avaśyantu mayā tasya saṃyuge kharaghātinaḥ |
prāṇaiḥ priyatarā sītā hartavyā tava sannidhau || 6 ||
evaṃ me niścitā buddhirhṛdi mārīca vartate |
na vyāvartayituṃ śakyā sendrairapi surāsuraiḥ || 7 ||
doṣaṃ guṇaṃ vā sampṛṣṭastvamevaṃ vaktumarhasi |
apāyaṃ vāpyupāyaṃ vā kāryasyāsya viniścaye || 8 ||
sampṛṣṭena tu vaktavyaṃ sacivena vipaścitā |
udyatāñjalinā rājñe ya icchedbhūtimātmanaḥ || 9 ||
vākyamapritakūlaṃ tu mṛdupūrvaṃ hitaṃ śubham |
upacāreṇa yuktaṃ ca vaktavyo vasudhādhipaḥ || 10 ||
sāvamardaṃ tu yadvākyaṃ mārīca hitamucyate |
nābhinandati tadrājā mānārho mānavarjitam || 11 ||
pañca rūpāṇi rājāno dhārayantyamitaujasaḥ |
agnerindrasya somasya varuṇasya yamasya ca || 12 ||
auṣṇyaṃ tathā vikramaṃ ca saumyaṃ daṇḍaṃ prasannatām |
dhārayanti mahātmāno rājānaḥ kṣaṇadācara || 13 ||
tasmātsarvāsvavasthāsu mānyāḥ pūjyāśca pārthivāḥ |
tvaṃ tu dharmamavijñāya kevalaṃ mohamāsthitaḥ |
abhyāgataṃ māṃ daurātmyātparuṣaṃ vaktumicchasi || 14 ||
guṇadoṣau na pṛcchāmi kṣamaṃ cātmani rākṣasa |
mayoktaṃ tava caitāvatsampratyamitavikramaḥ || 15 ||
asmiṃstu tvaṃ mahākṛtye sāhāyyaṃ kartumarhasi |
śṛṇu tatkarma sāhāyye yatkāryaṃ vacanānmama || 16 ||
sauvarṇastvaṃ mṛgo bhūtvā citro rajatabindubhiḥ |
āśrame tasya rāmasya sītāyāḥ pramukhe cara || 17 ||
sauvarṇastvaṃ mṛgo bhūtvā citro rajatabindubhiḥ |
āśrame tasya rāmasya sītāyāḥ pramukhe cara |
pralobhayitvā vaidehīṃ yatheṣṭaṃ gantumarhasi || 18 ||
tvāṃ tu māyāmṛgaṃ dṛṣṭvā kāñcanaṃ jātavismayā |
ānayainamiti kṣipraṃ rāmaṃ vakṣyati maithilī || 19 ||
apakrānte tu kākutsthe dūraṃ yātvāpyudāhara |
hā sīte lakṣmaṇetyevaṃ rāmavākyānurūpakam || 20 ||
tacchrutvā rāmapadavīṃ sītayā ca pracoditaḥ |
anugacchati sambhrāntaḥ saumitrirapi sauhṛdāt || 21 ||
apakrānte ca kākutsthe lakṣmaṇe ca yathāsukham |
ānayiṣyāmi vaidehīṃ sahasrākṣaśśacīmiva || 22 ||
evaṃ kṛtvā tvidaṃ kāryaṃ yatheṣṭaṃ gaccha rākṣasa |
rājyasyārdhaṃ prayacchāmi mārīca tava suvrata || 23 ||
gaccha saumya śivaṃ mārgaṃ kāryasyāsya vivṛddhaye |
ahaṃ tvānugamiṣyāmi saratho daṇḍakāvanam || 24 ||
prāpya sītāmayuddhena vañcayitvā tu rāghavam |
laṅkāṃ pratigamiṣyāmi kṛtakāryassaha tvayā || 25 ||
na cetkaroṣi mārīca hanmi tvāmahamadya vai |
etatkāryamavaśyaṃ me balādapi kariṣyasi |
rājño hi pratikūlastho na jātu sukhamedhate || 26 ||
āsādya taṃ jīvitasaṃśayaste mṛtyurdhruvo hyadya mayā virudhya |
etadyathāvatpratigṛhya buddhyā yadatra pathyaṃ kuru tattathā tvam || 27 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe catvāriṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ चत्वारिंशस्सर्गः ।
मारीचेन तु तद्वाक्यं क्षमं युक्तं च निशाचरः ।
उक्तो न प्रतिजग्राह मर्तुकाम इवौषधम् ॥ 1 ॥
तं पथ्यहितवक्तारं मारीचं राक्षसाधिपः ।
अब्रवीत्परुषं वाक्यमयुक्तं कालचोदितः ॥ 2 ॥
यत्किलैतदयुक्तार्थं मारीच मयि कथ्यते ।
वाक्यं निष्फलमत्यर्थमुप्तं बीजमिवोषरे ॥ 3 ॥
त्वद्वाक्यैर्न तु मां शक्यं भेत्तुं रामस्य संयुगे ।
पापशीलस्य मूर्खस्य मानुषस्य विशेषतः ॥ 4 ॥
यस्त्यक्त्वा सुहृदो राज्यं मातरं पितरं तथा ।
स्त्रीवाक्यं प्राकृतं श्रुत्वा वनमेकपदे गतः ॥ 5 ॥
अवश्यन्तु मया तस्य संयुगे खरघातिनः ।
प्राणैः प्रियतरा सीता हर्तव्या तव सन्निधौ ॥ 6 ॥
एवं मे निश्चिता बुद्धिर्हृदि मारीच वर्तते ।
न व्यावर्तयितुं शक्या सेन्द्रैरपि सुरासुरैः ॥ 7 ॥
दोषं गुणं वा सम्पृष्टस्त्वमेवं वक्तुमर्हसि ।
अपायं वाप्युपायं वा कार्यस्यास्य विनिश्चये ॥ 8 ॥
सम्पृष्टेन तु वक्तव्यं सचिवेन विपश्चिता ।
उद्यताञ्जलिना राज्ञे य इच्छेद्भूतिमात्मनः ॥ 9 ॥
वाक्यमप्रितकूलं तु मृदुपूर्वं हितं शुभम् ।
उपचारेण युक्तं च वक्तव्यो वसुधाधिपः ॥ 10 ॥
सावमर्दं तु यद्वाक्यं मारीच हितमुच्यते ।
नाभिनन्दति तद्राजा मानार्हो मानवर्जितम् ॥ 11 ॥
पञ्च रूपाणि राजानो धारयन्त्यमितौजसः ।
अग्नेरिन्द्रस्य सोमस्य वरुणस्य यमस्य च ॥ 12 ॥
औष्ण्यं तथा विक्रमं च सौम्यं दण्डं प्रसन्नताम् ।
धारयन्ति महात्मानो राजानः क्षणदाचर ॥ 13 ॥
तस्मात्सर्वास्ववस्थासु मान्याः पूज्याश्च पार्थिवाः ।
त्वं तु धर्ममविज्ञाय केवलं मोहमास्थितः ।
अभ्यागतं मां दौरात्म्यात्परुषं वक्तुमिच्छसि ॥ 14 ॥
गुणदोषौ न पृच्छामि क्षमं चात्मनि राक्षस ।
मयोक्तं तव चैतावत्सम्प्रत्यमितविक्रमः ॥ 15 ॥
अस्मिंस्तु त्वं महाकृत्ये साहाय्यं कर्तुमर्हसि ।
शृणु तत्कर्म साहाय्ये यत्कार्यं वचनान्मम ॥ 16 ॥
सौवर्णस्त्वं मृगो भूत्वा चित्रो रजतबिन्दुभिः ।
आश्रमे तस्य रामस्य सीतायाः प्रमुखे चर ॥ 17 ॥
सौवर्णस्त्वं मृगो भूत्वा चित्रो रजतबिन्दुभिः ।
आश्रमे तस्य रामस्य सीतायाः प्रमुखे चर ।
प्रलोभयित्वा वैदेहीं यथेष्टं गन्तुमर्हसि ॥ 18 ॥
त्वां तु मायामृगं दृष्ट्वा काञ्चनं जातविस्मया ।
आनयैनमिति क्षिप्रं रामं वक्ष्यति मैथिली ॥ 19 ॥
अपक्रान्ते तु काकुत्स्थे दूरं यात्वाप्युदाहर ।
हा सीते लक्ष्मणेत्येवं रामवाक्यानुरूपकम् ॥ 20 ॥
तच्छ्रुत्वा रामपदवीं सीतया च प्रचोदितः ।
अनुगच्छति सम्भ्रान्तः सौमित्रिरपि सौहृदात् ॥ 21 ॥
अपक्रान्ते च काकुत्स्थे लक्ष्मणे च यथासुखम् ।
आनयिष्यामि वैदेहीं सहस्राक्षश्शचीमिव ॥ 22 ॥
एवं कृत्वा त्विदं कार्यं यथेष्टं गच्छ राक्षस ।
राज्यस्यार्धं प्रयच्छामि मारीच तव सुव्रत ॥ 23 ॥
गच्छ सौम्य शिवं मार्गं कार्यस्यास्य विवृद्धये ।
अहं त्वानुगमिष्यामि सरथो दण्डकावनम् ॥ 24 ॥
प्राप्य सीतामयुद्धेन वञ्चयित्वा तु राघवम् ।
लङ्कां प्रतिगमिष्यामि कृतकार्यस्सह त्वया ॥ 25 ॥
न चेत्करोषि मारीच हन्मि त्वामहमद्य वै ।
एतत्कार्यमवश्यं मे बलादपि करिष्यसि ।
राज्ञो हि प्रतिकूलस्थो न जातु सुखमेधते ॥ 26 ॥
आसाद्य तं जीवितसंशयस्ते मृत्युर्ध्रुवो ह्यद्य मया विरुध्य ।
एतद्यथावत्प्रतिगृह्य बुद्ध्या यदत्र पथ्यं कुरु तत्तथा त्वम् ॥ 27 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे चत्वारिंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha catvāriṃśassargaḥ |
mārīcena tu tadvākyaṃ kṣamaṃ yuktaṃ ca niśācaraḥ |
ukto na pratijagrāha martukāma ivauṣadham || 1 ||
taṃ pathyahitavaktāraṃ mārīcaṃ rākṣasādhipaḥ |
abravītparuṣaṃ vākyamayuktaṃ kālacoditaḥ || 2 ||
yatkilaitadayuktārthaṃ mārīca mayi kathyate |
vākyaṃ niṣphalamatyarthamuptaṃ bījamivoṣare || 3 ||
tvadvākyairna tu māṃ śakyaṃ bhettuṃ rāmasya saṃyuge |
pāpaśīlasya mūrkhasya mānuṣasya viśeṣataḥ || 4 ||
yastyaktvā suhṛdo rājyaṃ mātaraṃ pitaraṃ tathā |
strīvākyaṃ prākṛtaṃ śrutvā vanamekapade gataḥ || 5 ||
avaśyantu mayā tasya saṃyuge kharaghātinaḥ |
prāṇaiḥ priyatarā sītā hartavyā tava sannidhau || 6 ||
evaṃ me niścitā buddhirhṛdi mārīca vartate |
na vyāvartayituṃ śakyā sendrairapi surāsuraiḥ || 7 ||
doṣaṃ guṇaṃ vā sampṛṣṭastvamevaṃ vaktumarhasi |
apāyaṃ vāpyupāyaṃ vā kāryasyāsya viniścaye || 8 ||
sampṛṣṭena tu vaktavyaṃ sacivena vipaścitā |
udyatāñjalinā rājñe ya icchedbhūtimātmanaḥ || 9 ||
vākyamapritakūlaṃ tu mṛdupūrvaṃ hitaṃ śubham |
upacāreṇa yuktaṃ ca vaktavyo vasudhādhipaḥ || 10 ||
sāvamardaṃ tu yadvākyaṃ mārīca hitamucyate |
nābhinandati tadrājā mānārho mānavarjitam || 11 ||
pañca rūpāṇi rājāno dhārayantyamitaujasaḥ |
agnerindrasya somasya varuṇasya yamasya ca || 12 ||
auṣṇyaṃ tathā vikramaṃ ca saumyaṃ daṇḍaṃ prasannatām |
dhārayanti mahātmāno rājānaḥ kṣaṇadācara || 13 ||
tasmātsarvāsvavasthāsu mānyāḥ pūjyāśca pārthivāḥ |
tvaṃ tu dharmamavijñāya kevalaṃ mohamāsthitaḥ |
abhyāgataṃ māṃ daurātmyātparuṣaṃ vaktumicchasi || 14 ||
guṇadoṣau na pṛcchāmi kṣamaṃ cātmani rākṣasa |
mayoktaṃ tava caitāvatsampratyamitavikramaḥ || 15 ||
asmiṃstu tvaṃ mahākṛtye sāhāyyaṃ kartumarhasi |
śṛṇu tatkarma sāhāyye yatkāryaṃ vacanānmama || 16 ||
sauvarṇastvaṃ mṛgo bhūtvā citro rajatabindubhiḥ |
āśrame tasya rāmasya sītāyāḥ pramukhe cara || 17 ||
sauvarṇastvaṃ mṛgo bhūtvā citro rajatabindubhiḥ |
āśrame tasya rāmasya sītāyāḥ pramukhe cara |
pralobhayitvā vaidehīṃ yatheṣṭaṃ gantumarhasi || 18 ||
tvāṃ tu māyāmṛgaṃ dṛṣṭvā kāñcanaṃ jātavismayā |
ānayainamiti kṣipraṃ rāmaṃ vakṣyati maithilī || 19 ||
apakrānte tu kākutsthe dūraṃ yātvāpyudāhara |
hā sīte lakṣmaṇetyevaṃ rāmavākyānurūpakam || 20 ||
tacchrutvā rāmapadavīṃ sītayā ca pracoditaḥ |
anugacchati sambhrāntaḥ saumitrirapi sauhṛdāt || 21 ||
apakrānte ca kākutsthe lakṣmaṇe ca yathāsukham |
ānayiṣyāmi vaidehīṃ sahasrākṣaśśacīmiva || 22 ||
evaṃ kṛtvā tvidaṃ kāryaṃ yatheṣṭaṃ gaccha rākṣasa |
rājyasyārdhaṃ prayacchāmi mārīca tava suvrata || 23 ||
gaccha saumya śivaṃ mārgaṃ kāryasyāsya vivṛddhaye |
ahaṃ tvānugamiṣyāmi saratho daṇḍakāvanam || 24 ||
prāpya sītāmayuddhena vañcayitvā tu rāghavam |
laṅkāṃ pratigamiṣyāmi kṛtakāryassaha tvayā || 25 ||
na cetkaroṣi mārīca hanmi tvāmahamadya vai |
etatkāryamavaśyaṃ me balādapi kariṣyasi |
rājño hi pratikūlastho na jātu sukhamedhate || 26 ||
āsādya taṃ jīvitasaṃśayaste mṛtyurdhruvo hyadya mayā virudhya |
etadyathāvatpratigṛhya buddhyā yadatra pathyaṃ kuru tattathā tvam || 27 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe catvāriṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.