4.11 কিষ্কিন্ধাকাণ্ড - একাদশ সর্গঃ

4.11 Kishkindhakanda - Ekadasha Sargah

✍️ Valmiki 🖋️ Bengali script
📄 Download PDF
শ্রীমদ্বাল্মীকীয রামাযণে কিষ্কিন্ধাকাণ্ডম্ ।
অথ একাদশস্সর্গঃ ।
রামস্য বচনং শ্রুত্বা হর্ষপৌরুষবর্ধনম্ ।
সুগ্রীবঃ পূজযাঞ্চক্রে রাঘবং প্রশশংস চ ॥ 1 ॥
অসংশযং প্রজ্বলিতৈস্তীক্ষ্ণৈর্মর্মাতিগৈশ্শরৈঃ ।
ত্বং দহেঃ কুপিতো লোকান্যুগান্ত ইব ভাস্করঃ ॥ 2 ॥
বালিনঃ পৌরুষং যত্তদ্যচ্চ বীর্যং ধৃতিশ্চ যা ।
তন্মমৈকমনাশ্শ্রুত্বা বিধত্স্ব যদনন্তরম্ ॥ 3 ॥
সমুদ্রাত্পশ্চিমাত্পূর্বং দক্ষিণাদপি চোত্তরম্ ।
ক্রামত্যনুদিতে সূর্যে বালী ব্যপগতক্লমঃ ॥ 4 ॥
অগ্রাণ্যারুহ্য শৈলানাং শিখরাণি মহান্ত্যপি ।
ঊর্ধ্বমুত্ক্ষিপ্য তরসা প্রতিগৃহ্ণাতি বীর্যবান্ ॥ 5 ॥
বহবস্সারবন্তশ্চ বনেষু বিবিধা দ্রুমাঃ ।
বালিনা তরসা ভগ্না বলং প্রথযতাঽত্মনঃ ॥ 6 ॥
মহিষো দুন্দুভির্নাম কৈলাসশিখরপ্রভঃ ।
বলং নাগসহস্রস্য ধারযামাস বীর্যবান্ ॥ 7 ॥
বীর্যোত্সেকেন দুষ্টাত্মা বরদানাচ্চ মোহিতঃ ।
জগাম সুমহাকায স্সমুদ্রং সরিতাং পতিম্ ॥ 8 ॥
ঊর্মিমন্তমভিক্রম্য সাগরং রত্নসঞ্চযম্ ।
মহ্যং যুদ্ধং প্রযচ্ছেতি তমুবাচ মহার্ণবম্ ॥ 9 ॥
ততস্সমুদ্রো ধর্মাত্মা সমুত্থায মহাবলঃ ।
অব্রবীদ্বচনং রাজন্নসুরং কালচোদিতম্ ॥ 10 ॥
সমর্থো নাস্মি তে দাতুং যুদ্ধং যুদ্ধবিশারদ ।
শ্রূযতাং চাভিধাস্যামি যস্তে যুদ্ধং প্রদাস্যতি ॥ 11 ॥
শৈলরাজো মহারণ্যে তপস্বিশরণং পরম্ ।
শঙ্করশ্বশুরো নাম্না হিমবানিতি বিশ্রুতঃ ॥ 12 ॥
গুহাপ্রস্রবণোপেতো বহুকন্দরনির্দরঃ ।
স সমর্থস্তব প্রীতিমতুলাং কর্তুমাহবে ॥ 13 ॥
তং ভীত ইতি বিজ্ঞায সমুদ্রমসুরোত্তমঃ ।
হিমবদ্বনমাগচ্ছচ্ছরশ্চাপাদিব চ্যুতঃ ॥ 14 ॥
ততস্তস্য গিরেশ্শ্বেতা গজেন্দ্রবিপ্রলাশ্শিলাঃ ।
চিক্ষেপ বহুধা ভূমৌ দুন্দুভির্বিননাদ চ ॥ 15 ॥
ততশ্শ্বেতাম্বুদাকারঃ সৌম্যঃ প্রীতিকরাকৃতিঃ ।
হিমবানব্রবীদ্বাক্যং স্বে এব শিখরে স্থিতঃ ॥ 16 ॥
ক্লেষ্টুমর্হসি মাং ন ত্বং দুন্দুভে ধর্মবত্সল ।
রণকর্মস্বকুশলস্তপস্বিশরণং হ্যহম্ ॥ 17 ॥
তস্য তদ্বচনং শ্রুত্বা গিরিরাজস্য ধীমতঃ ।
উবাচ দুন্দুভির্বাক্যং ক্রোধাত্সংরক্তলোচনঃ ॥ 18 ॥
যদি যুদ্ধেঽসমর্থস্ত্বং মদ্ভযাদ্বা নিরুদ্যমঃ ।
সমাচক্ষ্ব প্রদদ্যান্মে যোঽদ্য যুদ্ধং যুযুত্সতঃ ॥ 19 ॥
হিমবানব্রবীদ্বাক্যং শ্রুত্বা বাক্যবিশারদঃ ।
অনুক্তপূর্বং ধর্মাত্মা ক্রোধাত্তমসুরোত্তমম্ ॥ 20 ॥
বালী নাম মহাপ্রাজ্ঞশ্শক্রতুল্য পরাক্রমঃ ।
অধ্যাস্তে বানরশ্শ্রীমান্ কিষ্কিন্ধামতুলপ্রভাম্ ॥ 21 ॥
স সমর্থো মহাপ্রাজ্ঞস্তব যুদ্ধবিশারদঃ ।
দ্বন্দ্বযুদ্ধং মহদ্দাতুং নমুচেরিব বাসবঃ ॥ 22 ॥
তং শীঘ্রমভিগচ্ছ ত্বং যদি যুদ্ধমিহেচ্ছসি ।
স হি দুর্ধর্ষণো নিত্যং শূরস্সমরকর্মণি ॥ 23 ॥
শ্রুত্বা হিমবতো বাক্যং কোধাবিষ্টস্স দুন্দুভিঃ ।
জগাম তাং পুরীং তস্য কিষ্কিন্ধাং বালিনস্তদা ॥ 24 ॥
ধারযন্মাহিষং রূপং তীক্ষ্ণশৃঙ্গো ভযাবহঃ ।
প্রাবৃষীব মহামেঘস্তোযপূর্ণো নভস্স্থলে ॥ 25 ॥
ততস্তু দ্বারমাগম্য কিষ্কিন্ধাযা মহাবলঃ ।
ননর্দ কম্পযন্ভূমিং দুন্দুভির্দুন্দুভির্যথা ॥ 26 ॥
সমীপস্থান্দ্রুমান্ভঞ্জন্বসুধাং দারযন্খুরৈঃ ।
বিষাণেনোল্লিখন্ দর্পাত্তদ্দ্বারং দ্বিরদো যথা ॥ 27 ॥
অন্তঃপুরগতো বালী শ্রুত্বা শব্দমমর্ষণঃ ।
নিষ্পপাত সহ স্ত্রীভিস্তারাভিরিব চন্দ্রমাঃ ॥ 28 ॥
মিতং ব্যক্তাক্ষরপদং তমুবাচাথ দুন্দুভিম্ ।
হরীণামীশ্বরো বালী সর্বেষাং বনচারিণাম্ ॥ 29 ॥
কিমর্থং নগরদ্বারমিদং রুধ্দ্বা বিনর্দসি ।
দুন্দুভে বিদিতো মেঽসি রক্ষপ্রাণান্মহাবল ॥ 30 ॥
তস্য তদ্বচনং শ্রুত্বা বানরেন্দ্রস্য ধীমতঃ ।
উবাচ দুন্দুভির্বাক্যং রোষাত্সংরক্তলোচনঃ ॥ 31 ॥
ন ত্বং স্ত্রীসন্নিধৌ বীর বচনং বক্তুমর্হসি ।
মম যুদ্ধং প্রযচ্ছাদ্য ততো জ্ঞাস্যামি তে বলম্ ॥ 32 ॥
অথবা ধারযিষ্যামি ক্রোধমদ্য নিশামিমাম্ ।
গৃহ্যতামুদযস্স্বৈরং কামভোগেষু বানর ॥ 33 ॥
দীযতাং সম্প্রদানং চ পরিষ্বজ্য চ বানরান্ ।
সর্বশাখামৃগেন্দ্র স্ত্বং সংসাদয সুহৃজ্জনান্ ॥ 34 ॥
সুদৃষ্টাং কুরু কিষ্কিন্ধাং কুরুষ্বাত্মসমং পুরে ।
ক্রীডস্ব চ সহ স্ত্রীভিরহং তে দর্পনাশনঃ ॥ 35 ॥
যো হি মত্তং প্রমত্তং বা সুপ্তং বা রহিতং ভৃশম্ ।
হন্যাত্স ভ্রূণহা লোকে ত্বদ্বিধং মদমোহিতম্ ॥ 36 ॥
স প্রহস্যাব্রবীন্মন্দং ক্রোধাত্তমসুরোত্তমম্ ।
বিসৃজ্য তাঃ স্ত্রিযস্সর্বাস্তারাপ্রভৃতিকাস্তদা ॥ 37 ॥
মত্তোঽযমিতি মা মংস্থা যদ্যভীতোঽসি সংযুগে ।
মদোঽযং সম্প্রহারেঽস্মিন্বীরপানং সমর্থ্যতাম্ ॥ 38 ॥
তমেবমুক্ত্বা সঙ্কৃদ্ধো মালামুত্ক্ষিপ্য কাঞ্চনীম্ ।
পিত্রা দত্তাং মহেন্দ্রেণ যুদ্ধায ব্যবতিষ্ঠত ॥ 39 ॥
বিষাণযোর্গৃহীত্বা তং দুন্দুভিং গিরিসন্নিভম্ ।
আবিধ্যত তদা বালী বিনদন্কপিকুঞ্জরঃ ॥ 40 ॥
বালী ব্যাপাতযাঞ্চক্রে ননর্দ চ মহাস্বনম্ ।
শ্রোত্রাভ্যামথ রক্তং তু তস্য সুস্রাব পাত্যতঃ ॥ 41 ॥
তযোস্তু ক্রোধসংরম্ভাত্পরস্পরজযৈষিণোঃ ।
যুদ্ধং সমভবদ্ঘোরং দুন্দুভের্বানরস্যচ ॥ 42 ॥
অযুদ্ধ্যত তদা বালী শক্রতুল্যপরাক্রমঃ ।
মুষ্টিভির্জানুভিশ্চৈব শিলাভিঃ পাদপৈস্তথা ॥ 43 ॥
পরস্পরং ঘ্নতো স্তত্র বানরাসুরযোস্তদা ।
আসীদসুরো যুদ্ধে শক্রসূনুর্ব্যবর্ধত ॥ 44 ॥
ব্যাপারবীর্যধৈর্যৈশ্চ পরিক্ষীণং পরাক্রমৈঃ ।
তং তু দুন্দুভিমুদ্যম্য ধরণ্যামভ্যপাতযত্ ॥ 45 ॥
যুদ্ধে প্রাণহরে তস্মিন্নিষ্পিষ্টো দুন্দুভিস্তদা ।
পপাত চ মহাকাযঃ ক্ষিতৌ পঞ্চত্বমাগতঃ ॥ 46 ॥
তং তোলযিত্বা বাহুভ্যাং গতসত্ত্বমচেতনম্ ।
চিক্ষেপ বলবান্বালী বেগেনৈকেন যোজনম্ ॥ 47 ॥
তস্য বেগপ্রবিদ্ধস্য বক্ত্রাত্ক্ষতজবিন্দবঃ ।
প্রপেতুর্মারুতোত্ক্ষিপ্তা মতঙ্গপ্যাশ্রমং প্রতি ॥ 48 ॥
তান্দৃষ্ট্বা পতিতাংস্তস্য মুনিশ্শোণিতবিপ্রুষঃ ।
ক্রুদ্ধস্তত্র মহাভাগশ্চিন্তযামাস কোন্বযম্ ॥ 49 ॥
যেন অহং সহসা স্পৃষ্টঃ শোণিতেন দুরাত্মনা ।
কোঽযং দুরাত্মা দুর্ বুদ্ধিঃ অকৃতাত্মা চ বালিশঃ ॥ 50 ॥
ইত্যুক্ত্বাঽথ বিনিষ্ক্রম্য দদর্শ মুনিসত্তমঃ ।
মহিষং পর্বতাকারং গতাসুং পতিতং ভুবি ॥ 51 ॥
স তু বিজ্ঞায তপসা বানরেণ কৃতং হি তত্ ।
উত্সসর্জ মহাশাপং ক্ষেপ্তারং বালিনং প্রতি ॥ 52 ॥
ইহ তেনাপ্রবেষ্টব্যং প্রবিষ্টস্য বধো ভবেত্ ।
বনং মত্সংশ্রযং যেন দূষিতং রুধিরস্রবৈঃ ॥ 53 ॥
সম্ভগ্নাঃ পাদপাশ্চৈমেক্ষিপতেহাসুরীং তনুম্ ।
সমন্তাদাদ্যোজনং পূর্ণমাশ্রমং মামকং যদি ॥ 54 ॥
আগমিষ্যতি দুর্বুদ্ধির্ব্যক্তং স ন ভবিষ্যতি ।
যে চাপি সচিবাঃ স্তস্য সংশ্রিতা মামকং বনম্ ॥ 55 ॥
ন চ তৈরিহ বস্তব্যং শ্রুত্বা যান্তু যথাসুখম্ ।
যদি তেঽপী হ তিষ্ঠন্তি শপিষ্যে তানপি ধ্রুবম্ ॥ 56 ॥
বনেঽস্মিন্মামকে নিত্যং পুত্রবত্পরিরক্ষিতে ।
পত্রাঙ্কুরবিনাশায ফলমূলাভবায চ ॥ 57 ॥
দিবসশ্চাস্য মর্যাদা যং দ্রষ্টা শ্বোঽস্মি বানরম্ ।
বহুবর্ষসহস্রাণি স বৈ শৈলো ভবিষ্যতি ॥ 58 ॥
ততস্তে বানরাশ্শ্রুত্বা গিরং মুনিসমীরিতাম্ ।
নিশ্চক্রমুর্বনাত্তস্মাত্তান্দৃষ্ট্বা বালিরব্রবীত্ ॥ 59 ॥
কিং ভবন্তস্সমস্তাশ্চ মতঙ্গবনবাসিনঃ ।
মত্সমীপমনুপ্রাপ্তা অপি স্বস্তি বনৌকসাম্ ॥ 60 ॥
ততস্তে কারণং সর্বং তদা শাপং চ বালিনঃ ।
শশংসুর্বানরাস্সর্বে বালিনে হেমমালিনে ॥ 61 ॥
এতচ্ছ্রুত্বা তদা বালী বচনং বানরেরিতম্ ।
স মহর্ষিন্তদাঽসাদ্য যাচতে স্ম কৃতাঞ্জলিঃ ॥ 62 ॥
মহর্ষিস্তমনাদৃত্য প্রবিবেশাশ্রমং তদা ।
শাপধারণভীতস্তু বালী বিহ্বলতাং গতঃ ॥ 63 ॥
ততশ্শাপভযাদ্ভীত ঋশ্যমূকং মহাগিরিম্ ।
প্রবেষ্টুং নেচ্ছতি হরির্দ্রষ্টুং বাপি নরেশ্বর ॥ 64 ॥
তস্যাপ্রবেশং জ্ঞাত্বাঽহমিদং রাম মহাবনম্ ।
বিচরামি সহামাত্যো বিষাদেন বিবর্জিতঃ ॥ 65 ॥
এষোঽস্থিনিচযস্তস্য দুন্দুভেস্সম্প্রকাশতে ।
বীর্যোত্সেকান্নিরস্তস্য গিরিকূটোপমো মহান্ ॥ 66 ॥
ইমে চ বিপুলাস্সালাস্সপ্ত শাখাবলম্বিনঃ ।
যত্রৈকং ঘটতে বালী নিষ্পত্রযিতুমোজসা ॥ 67 ॥
এতদস্যাসমং বীর্যং মযা রাম প্রকীর্তিতম্ ।
কথং তং বালিনং হন্তুং সমরে শক্ষ্যসে নৃপ ॥ 68 ॥
তথা ব্রুবাণং সুগ্রীবং প্রহসন্ লক্ষ্মণোঽব্রবীত্ ।
কস্মিন্কর্মণি নির্বৃত্তে শ্রদ্দধ্যা বালিনো বধম্ ॥ 69 ॥
তমুবাচাথ সুগ্রীবস্সপ্ত সালানিমান্পুরা ।
এবমেকৈকশো বালী বিব্যাথাথ স চাসকৃত্ ॥ 70 ॥
রামোঽপিদারযেদেষাং বাণেনৈকেন চ দ্রুমম্ ।
বালিনং নিহতং মন্যে দৃষ্ট্বা রামস্য বিক্রমম্ ॥ 71 ॥
হতস্য মহিষস্যাস্থি পাদেনৈকেন লক্ষ্মণ ।
উদ্যম্যাথ প্রক্ষিপেচ্চেত্তরসা দ্বে ধনুশ্শতে ॥ 72 ॥
এবমুক্ত্বা তু সুগ্রীবো রামং রক্তান্তলোচনম্ ।
ধ্যাত্বা মুহূর্তং কাকুত্স্থং পুনরেব বচোঽব্রবীত্ ॥ 73 ॥
শূরশ্চ শূরঘাতী চ প্রখ্যাতবলপৌরুষঃ ।
বলবান্বানরো বালী সংযুগেষ্বপরাজিতঃ ॥ 74 ॥
দৃশ্যন্তে চাস্য কর্মাণি দুষ্করাণি সুরৈরপি ।
যানি সঞ্চিন্ত্য ভীতোঽহমৃশ্যমূকং সমাশ্রিতঃ ॥ 75 ॥
তমজয্যমধৃষ্যং চ বানরেন্দ্রমমর্ষণম্ ।
বিচিন্তযন্ন মুঞ্চামি ঋশ্যমূকমহন্বিমম্ ॥ 76 ॥
উদ্বিগ্নশ্শঙ্কিতশ্চাপি বিচরামি মহাবনে ।
অনুরক্তৈঃ সহামাত্যৈর্হনুমত্প্রমুখৈর্বরৈঃ ॥ 77 ॥
উপলব্ধং চ মে শ্লাঘ্যং সন্মিত্রং মিত্রবত্সল ।
ত্বামহং পুরুষব্যাঘ্র হিমবন্তমিবাশ্রিতঃ ॥ 78 ॥
কিং তু তস্য বলজ্ঞোঽহং দুর্ভ্রাতুর্বলশালিনঃ ।
অপ্রত্যক্ষং তু মে বীর্যং সমরে তব রাঘব ॥ 79 ॥
ন খল্বহং ত্বাং তুলযে নাবমন্যে ন ভীষযে ।
কর্মভিস্তস্য ভীমৈস্তু কাতর্যং জনিতং মম ॥ 80 ॥
কামং রাঘব তে বাণী প্রমাণং ধৈর্যমাকৃতিঃ ।
সূচযন্তি পরং তেজো ভস্মচ্ছন্নমিবানলম্ ॥ 81 ॥
তস্য তদ্বচনং শ্রুত্বা সুগ্রীবস্য মহাত্মনঃ ।
স্মিতপূর্বমথো রামঃ প্রত্যুবাচ হরিং প্রভুঃ ॥ 82 ॥
যদি ন প্রত্যযোঽস্মাসু বিক্রমে তব বানর ।
প্রত্যযং সমরে শ্লাঘ্যমহমুত্পাদযামি তে ॥ 83 ॥
এবমুক্ত্বা তু সুগ্রীবং সান্ত্বং লক্ষ্মণপূর্বজঃ ।
রাঘবো দুন্দুভেঃ কাযং পাদাঙ্গুষ্ঠেন লীলযা ॥ 84 ॥
তোলযিত্বা মহাবাহুশ্চিক্ষেপ দশযোজনম্ ।
অসুরস্য তনুং শুষ্কং পাদাঙ্গুষ্ঠেন বীর্যবান্ ॥ 85 ॥
ক্ষিপ্তং দৃষ্ট্বা ততঃ কাযং সুগ্রীবঃ পুনরব্রবীত্ ।
লক্ষ্মণস্যাগ্রতো রামমিদং বচনমর্থবত্ ॥ 86 ॥
আর্দ্রস্সমাংসঃ প্রত্যগ্রঃ ক্ষিপ্তঃ কাযঃ পুরা সখে ॥ 87 ॥
লঘুস্সম্প্রতি নির্মাংস স্তৃণভূতশ্চ রাঘব ।
পরিশ্রান্তেন মত্তেন ভ্রাত্রা মে বালিনা তদা ॥ 88 ॥
ক্ষিপ্তমেবং প্রহর্ষেণ ভবতা রঘুনন্দন ।
নাত্র শক্যং বলং জ্ঞাতুং তব বা তস্য বাঽধিকম্ ।
আর্দ্রং শুষ্কমিতি হ্যেতত্সুমহদ্রাঘবান্তরম্ ॥ 89 ॥
স এব সংশযস্তাত তব তস্য চ যদ্বলে ॥ 90 ॥
সালমেকং তু নির্ভিদ্যা ভবেদ্ব্যক্তির্বলাবলে ।
কৃত্বেদং কার্মুকং সজ্যং হস্তিহস্ত মিবাততম্ ॥ 91 ॥
আকর্ণপূর্ণমাযম্য বিসৃজস্ব মহাশরম্ ।
ইমং হি সালং সহিত স্ত্বযা শরো ন সংশযোঽত্রাস্তি বিদারযিষ্যতি ।
অলং বিমর্শেন মম প্রিযং ধ্রুবং কুরুষ্ব রাজাত্মজ শাপিতো মযা ॥ 92 ॥
যথা হি তেজস্সু বরস্সদা রবি র্যথা হি শৈলো হিমবান্মহাদ্রিষু ।
যথা চতুষ্পাত্সু চ কেসরী বর স্তথা নরণামসি বিক্রমে বরঃ ॥ 93 ॥
ইত্যার্ষে শ্রীমদ্রামাযণে বাল্মীকীয আদিকাব্যে কিষ্কিন্ধাকাণ্ডে একাদশস্সর্গঃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe kiṣkindhākāṇḍam |
atha ekādaśassargaḥ |
rāmasya vacanaṃ śrutvā harṣapauruṣavardhanam |
sugrīvaḥ pūjayāñcakre rāghavaṃ praśaśaṃsa ca || 1 ||
asaṃśayaṃ prajvalitaistīkṣṇairmarmātigaiśśaraiḥ |
tvaṃ daheḥ kupito lokānyugānta iva bhāskaraḥ || 2 ||
vālinaḥ pauruṣaṃ yattadyacca vīryaṃ dhṛtiśca yā |
tanmamaikamanāśśrutvā vidhatsva yadanantaram || 3 ||
samudrātpaścimātpūrvaṃ dakṣiṇādapi cottaram |
krāmatyanudite sūrye vālī vyapagataklamaḥ || 4 ||
agrāṇyāruhya śailānāṃ śikharāṇi mahāntyapi |
ūrdhvamutkṣipya tarasā pratigṛhṇāti vīryavān || 5 ||
bahavassāravantaśca vaneṣu vividhā drumāḥ |
vālinā tarasā bhagnā balaṃ prathayatā'tmanaḥ || 6 ||
mahiṣo dundubhirnāma kailāsaśikharaprabhaḥ |
balaṃ nāgasahasrasya dhārayāmāsa vīryavān || 7 ||
vīryotsekena duṣṭātmā varadānācca mohitaḥ |
jagāma sumahākāya ssamudraṃ saritāṃ patim || 8 ||
ūrmimantamabhikramya sāgaraṃ ratnasañcayam |
mahyaṃ yuddhaṃ prayaccheti tamuvāca mahārṇavam || 9 ||
tatassamudro dharmātmā samutthāya mahābalaḥ |
abravīdvacanaṃ rājannasuraṃ kālacoditam || 10 ||
samartho nāsmi te dātuṃ yuddhaṃ yuddhaviśārada |
śrūyatāṃ cābhidhāsyāmi yaste yuddhaṃ pradāsyati || 11 ||
śailarājo mahāraṇye tapasviśaraṇaṃ param |
śaṅkaraśvaśuro nāmnā himavāniti viśrutaḥ || 12 ||
guhāprasravaṇopeto bahukandaranirdaraḥ |
sa samarthastava prītimatulāṃ kartumāhave || 13 ||
taṃ bhīta iti vijñāya samudramasurottamaḥ |
himavadvanamāgacchaccharaścāpādiva cyutaḥ || 14 ||
tatastasya gireśśvetā gajendravipralāśśilāḥ |
cikṣepa bahudhā bhūmau dundubhirvinanāda ca || 15 ||
tataśśvetāmbudākāraḥ saumyaḥ prītikarākṛtiḥ |
himavānabravīdvākyaṃ sve eva śikhare sthitaḥ || 16 ||
kleṣṭumarhasi māṃ na tvaṃ dundubhe dharmavatsala |
raṇakarmasvakuśalastapasviśaraṇaṃ hyaham || 17 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā girirājasya dhīmataḥ |
uvāca dundubhirvākyaṃ krodhātsaṃraktalocanaḥ || 18 ||
yadi yuddhe'samarthastvaṃ madbhayādvā nirudyamaḥ |
samācakṣva pradadyānme yo'dya yuddhaṃ yuyutsataḥ || 19 ||
himavānabravīdvākyaṃ śrutvā vākyaviśāradaḥ |
anuktapūrvaṃ dharmātmā krodhāttamasurottamam || 20 ||
vālī nāma mahāprājñaśśakratulya parākramaḥ |
adhyāste vānaraśśrīmān kiṣkindhāmatulaprabhām || 21 ||
sa samartho mahāprājñastava yuddhaviśāradaḥ |
dvandvayuddhaṃ mahaddātuṃ namuceriva vāsavaḥ || 22 ||
taṃ śīghramabhigaccha tvaṃ yadi yuddhamihecchasi |
sa hi durdharṣaṇo nityaṃ śūrassamarakarmaṇi || 23 ||
śrutvā himavato vākyaṃ kodhāviṣṭassa dundubhiḥ |
jagāma tāṃ purīṃ tasya kiṣkindhāṃ vālinastadā || 24 ||
dhārayanmāhiṣaṃ rūpaṃ tīkṣṇaśṛṅgo bhayāvahaḥ |
prāvṛṣīva mahāmeghastoyapūrṇo nabhassthale || 25 ||
tatastu dvāramāgamya kiṣkindhāyā mahābalaḥ |
nanarda kampayanbhūmiṃ dundubhirdundubhiryathā || 26 ||
samīpasthāndrumānbhañjanvasudhāṃ dārayankhuraiḥ |
viṣāṇenollikhan darpāttaddvāraṃ dvirado yathā || 27 ||
antaḥpuragato vālī śrutvā śabdamamarṣaṇaḥ |
niṣpapāta saha strībhistārābhiriva candramāḥ || 28 ||
mitaṃ vyaktākṣarapadaṃ tamuvācātha dundubhim |
harīṇāmīśvaro vālī sarveṣāṃ vanacāriṇām || 29 ||
kimarthaṃ nagaradvāramidaṃ rudhdvā vinardasi |
dundubhe vidito me'si rakṣaprāṇānmahābala || 30 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā vānarendrasya dhīmataḥ |
uvāca dundubhirvākyaṃ roṣātsaṃraktalocanaḥ || 31 ||
na tvaṃ strīsannidhau vīra vacanaṃ vaktumarhasi |
mama yuddhaṃ prayacchādya tato jñāsyāmi te balam || 32 ||
athavā dhārayiṣyāmi krodhamadya niśāmimām |
gṛhyatāmudayassvairaṃ kāmabhogeṣu vānara || 33 ||
dīyatāṃ sampradānaṃ ca pariṣvajya ca vānarān |
sarvaśākhāmṛgendra stvaṃ saṃsādaya suhṛjjanān || 34 ||
sudṛṣṭāṃ kuru kiṣkindhāṃ kuruṣvātmasamaṃ pure |
krīḍasva ca saha strībhirahaṃ te darpanāśanaḥ || 35 ||
yo hi mattaṃ pramattaṃ vā suptaṃ vā rahitaṃ bhṛśam |
hanyātsa bhrūṇahā loke tvadvidhaṃ madamohitam || 36 ||
sa prahasyābravīnmandaṃ krodhāttamasurottamam |
visṛjya tāḥ striyassarvāstārāprabhṛtikāstadā || 37 ||
matto'yamiti mā maṃsthā yadyabhīto'si saṃyuge |
mado'yaṃ samprahāre'sminvīrapānaṃ samarthyatām || 38 ||
tamevamuktvā saṅkṛddho mālāmutkṣipya kāñcanīm |
pitrā dattāṃ mahendreṇa yuddhāya vyavatiṣṭhata || 39 ||
viṣāṇayorgṛhītvā taṃ dundubhiṃ girisannibham |
āvidhyata tadā vālī vinadankapikuñjaraḥ || 40 ||
vālī vyāpātayāñcakre nanarda ca mahāsvanam |
śrotrābhyāmatha raktaṃ tu tasya susrāva pātyataḥ || 41 ||
tayostu krodhasaṃrambhātparasparajayaiṣiṇoḥ |
yuddhaṃ samabhavadghoraṃ dundubhervānarasyaca || 42 ||
ayuddhyata tadā vālī śakratulyaparākramaḥ |
muṣṭibhirjānubhiścaiva śilābhiḥ pādapaistathā || 43 ||
parasparaṃ ghnato statra vānarāsurayostadā |
āsīdasuro yuddhe śakrasūnurvyavardhata || 44 ||
vyāpāravīryadhairyaiśca parikṣīṇaṃ parākramaiḥ |
taṃ tu dundubhimudyamya dharaṇyāmabhyapātayat || 45 ||
yuddhe prāṇahare tasminniṣpiṣṭo dundubhistadā |
papāta ca mahākāyaḥ kṣitau pañcatvamāgataḥ || 46 ||
taṃ tolayitvā bāhubhyāṃ gatasattvamacetanam |
cikṣepa balavānvālī vegenaikena yojanam || 47 ||
tasya vegapraviddhasya vaktrātkṣatajabindavaḥ |
prapeturmārutotkṣiptā mataṅgapyāśramaṃ prati || 48 ||
tāndṛṣṭvā patitāṃstasya muniśśoṇitavipruṣaḥ |
kruddhastatra mahābhāgaścintayāmāsa konvayam || 49 ||
yena ahaṃ sahasā spṛṣṭaḥ śoṇitena durātmanā |
ko'yaṃ durātmā dur buddhiḥ akṛtātmā ca bāliśaḥ || 50 ||
ityuktvā'tha viniṣkramya dadarśa munisattamaḥ |
mahiṣaṃ parvatākāraṃ gatāsuṃ patitaṃ bhuvi || 51 ||
sa tu vijñāya tapasā vānareṇa kṛtaṃ hi tat |
utsasarja mahāśāpaṃ kṣeptāraṃ vālinaṃ prati || 52 ||
iha tenāpraveṣṭavyaṃ praviṣṭasya vadho bhavet |
vanaṃ matsaṃśrayaṃ yena dūṣitaṃ rudhirasravaiḥ || 53 ||
sambhagnāḥ pādapāścaimekṣipatehāsurīṃ tanum |
samantādādyojanaṃ pūrṇamāśramaṃ māmakaṃ yadi || 54 ||
āgamiṣyati durbuddhirvyaktaṃ sa na bhaviṣyati |
ye cāpi sacivāḥ stasya saṃśritā māmakaṃ vanam || 55 ||
na ca tairiha vastavyaṃ śrutvā yāntu yathāsukham |
yadi te'pī ha tiṣṭhanti śapiṣye tānapi dhruvam || 56 ||
vane'sminmāmake nityaṃ putravatparirakṣite |
patrāṅkuravināśāya phalamūlābhavāya ca || 57 ||
divasaścāsya maryādā yaṃ draṣṭā śvo'smi vānaram |
bahuvarṣasahasrāṇi sa vai śailo bhaviṣyati || 58 ||
tataste vānarāśśrutvā giraṃ munisamīritām |
niścakramurvanāttasmāttāndṛṣṭvā vālirabravīt || 59 ||
kiṃ bhavantassamastāśca mataṅgavanavāsinaḥ |
matsamīpamanuprāptā api svasti vanaukasām || 60 ||
tataste kāraṇaṃ sarvaṃ tadā śāpaṃ ca vālinaḥ |
śaśaṃsurvānarāssarve vāline hemamāline || 61 ||
etacchrutvā tadā vālī vacanaṃ vānareritam |
sa maharṣintadā'sādya yācate sma kṛtāñjaliḥ || 62 ||
maharṣistamanādṛtya praviveśāśramaṃ tadā |
śāpadhāraṇabhītastu vālī vihvalatāṃ gataḥ || 63 ||
tataśśāpabhayādbhīta ṛśyamūkaṃ mahāgirim |
praveṣṭuṃ necchati harirdraṣṭuṃ vāpi nareśvara || 64 ||
tasyāpraveśaṃ jñātvā'hamidaṃ rāma mahāvanam |
vicarāmi sahāmātyo viṣādena vivarjitaḥ || 65 ||
eṣo'sthinicayastasya dundubhessamprakāśate |
vīryotsekānnirastasya girikūṭopamo mahān || 66 ||
ime ca vipulāssālāssapta śākhāvalambinaḥ |
yatraikaṃ ghaṭate vālī niṣpatrayitumojasā || 67 ||
etadasyāsamaṃ vīryaṃ mayā rāma prakīrtitam |
kathaṃ taṃ vālinaṃ hantuṃ samare śakṣyase nṛpa || 68 ||
tathā bruvāṇaṃ sugrīvaṃ prahasan lakṣmaṇo'bravīt |
kasminkarmaṇi nirvṛtte śraddadhyā vālino vadham || 69 ||
tamuvācātha sugrīvassapta sālānimānpurā |
evamekaikaśo vālī vivyāthātha sa cāsakṛt || 70 ||
rāmo'pidārayedeṣāṃ bāṇenaikena ca drumam |
vālinaṃ nihataṃ manye dṛṣṭvā rāmasya vikramam || 71 ||
hatasya mahiṣasyāsthi pādenaikena lakṣmaṇa |
udyamyātha prakṣipeccettarasā dve dhanuśśate || 72 ||
evamuktvā tu sugrīvo rāmaṃ raktāntalocanam |
dhyātvā muhūrtaṃ kākutsthaṃ punareva vaco'bravīt || 73 ||
śūraśca śūraghātī ca prakhyātabalapauruṣaḥ |
balavānvānaro vālī saṃyugeṣvaparājitaḥ || 74 ||
dṛśyante cāsya karmāṇi duṣkarāṇi surairapi |
yāni sañcintya bhīto'hamṛśyamūkaṃ samāśritaḥ || 75 ||
tamajayyamadhṛṣyaṃ ca vānarendramamarṣaṇam |
vicintayanna muñcāmi ṛśyamūkamahanvimam || 76 ||
udvignaśśaṅkitaścāpi vicarāmi mahāvane |
anuraktaiḥ sahāmātyairhanumatpramukhairvaraiḥ || 77 ||
upalabdhaṃ ca me ślāghyaṃ sanmitraṃ mitravatsala |
tvāmahaṃ puruṣavyāghra himavantamivāśritaḥ || 78 ||
kiṃ tu tasya balajño'haṃ durbhrāturbalaśālinaḥ |
apratyakṣaṃ tu me vīryaṃ samare tava rāghava || 79 ||
na khalvahaṃ tvāṃ tulaye nāvamanye na bhīṣaye |
karmabhistasya bhīmaistu kātaryaṃ janitaṃ mama || 80 ||
kāmaṃ rāghava te vāṇī pramāṇaṃ dhairyamākṛtiḥ |
sūcayanti paraṃ tejo bhasmacchannamivānalam || 81 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā sugrīvasya mahātmanaḥ |
smitapūrvamatho rāmaḥ pratyuvāca hariṃ prabhuḥ || 82 ||
yadi na pratyayo'smāsu vikrame tava vānara |
pratyayaṃ samare ślāghyamahamutpādayāmi te || 83 ||
evamuktvā tu sugrīvaṃ sāntvaṃ lakṣmaṇapūrvajaḥ |
rāghavo dundubheḥ kāyaṃ pādāṅguṣṭhena līlayā || 84 ||
tolayitvā mahābāhuścikṣepa daśayojanam |
asurasya tanuṃ śuṣkaṃ pādāṅguṣṭhena vīryavān || 85 ||
kṣiptaṃ dṛṣṭvā tataḥ kāyaṃ sugrīvaḥ punarabravīt |
lakṣmaṇasyāgrato rāmamidaṃ vacanamarthavat || 86 ||
ārdrassamāṃsaḥ pratyagraḥ kṣiptaḥ kāyaḥ purā sakhe || 87 ||
laghussamprati nirmāṃsa stṛṇabhūtaśca rāghava |
pariśrāntena mattena bhrātrā me vālinā tadā || 88 ||
kṣiptamevaṃ praharṣeṇa bhavatā raghunandana |
nātra śakyaṃ balaṃ jñātuṃ tava vā tasya vā'dhikam |
ārdraṃ śuṣkamiti hyetatsumahadrāghavāntaram || 89 ||
sa eva saṃśayastāta tava tasya ca yadbale || 90 ||
sālamekaṃ tu nirbhidyā bhavedvyaktirbalābale |
kṛtvedaṃ kārmukaṃ sajyaṃ hastihasta mivātatam || 91 ||
ākarṇapūrṇamāyamya visṛjasva mahāśaram |
imaṃ hi sālaṃ sahita stvayā śaro na saṃśayo'trāsti vidārayiṣyati |
alaṃ vimarśena mama priyaṃ dhruvaṃ kuruṣva rājātmaja śāpito mayā || 92 ||
yathā hi tejassu varassadā ravi ryathā hi śailo himavānmahādriṣu |
yathā catuṣpātsu ca kesarī vara stathā naraṇāmasi vikrame varaḥ || 93 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye kiṣkindhākāṇḍe ekādaśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे किष्किन्धाकाण्डम् ।
अथ एकादशस्सर्गः ।
रामस्य वचनं श्रुत्वा हर्षपौरुषवर्धनम् ।
सुग्रीवः पूजयाञ्चक्रे राघवं प्रशशंस च ॥ 1 ॥
असंशयं प्रज्वलितैस्तीक्ष्णैर्मर्मातिगैश्शरैः ।
त्वं दहेः कुपितो लोकान्युगान्त इव भास्करः ॥ 2 ॥
वालिनः पौरुषं यत्तद्यच्च वीर्यं धृतिश्च या ।
तन्ममैकमनाश्श्रुत्वा विधत्स्व यदनन्तरम् ॥ 3 ॥
समुद्रात्पश्चिमात्पूर्वं दक्षिणादपि चोत्तरम् ।
क्रामत्यनुदिते सूर्ये वाली व्यपगतक्लमः ॥ 4 ॥
अग्राण्यारुह्य शैलानां शिखराणि महान्त्यपि ।
ऊर्ध्वमुत्क्षिप्य तरसा प्रतिगृह्णाति वीर्यवान् ॥ 5 ॥
बहवस्सारवन्तश्च वनेषु विविधा द्रुमाः ।
वालिना तरसा भग्ना बलं प्रथयताऽत्मनः ॥ 6 ॥
महिषो दुन्दुभिर्नाम कैलासशिखरप्रभः ।
बलं नागसहस्रस्य धारयामास वीर्यवान् ॥ 7 ॥
वीर्योत्सेकेन दुष्टात्मा वरदानाच्च मोहितः ।
जगाम सुमहाकाय स्समुद्रं सरितां पतिम् ॥ 8 ॥
ऊर्मिमन्तमभिक्रम्य सागरं रत्नसञ्चयम् ।
मह्यं युद्धं प्रयच्छेति तमुवाच महार्णवम् ॥ 9 ॥
ततस्समुद्रो धर्मात्मा समुत्थाय महाबलः ।
अब्रवीद्वचनं राजन्नसुरं कालचोदितम् ॥ 10 ॥
समर्थो नास्मि ते दातुं युद्धं युद्धविशारद ।
श्रूयतां चाभिधास्यामि यस्ते युद्धं प्रदास्यति ॥ 11 ॥
शैलराजो महारण्ये तपस्विशरणं परम् ।
शङ्करश्वशुरो नाम्ना हिमवानिति विश्रुतः ॥ 12 ॥
गुहाप्रस्रवणोपेतो बहुकन्दरनिर्दरः ।
स समर्थस्तव प्रीतिमतुलां कर्तुमाहवे ॥ 13 ॥
तं भीत इति विज्ञाय समुद्रमसुरोत्तमः ।
हिमवद्वनमागच्छच्छरश्चापादिव च्युतः ॥ 14 ॥
ततस्तस्य गिरेश्श्वेता गजेन्द्रविप्रलाश्शिलाः ।
चिक्षेप बहुधा भूमौ दुन्दुभिर्विननाद च ॥ 15 ॥
ततश्श्वेताम्बुदाकारः सौम्यः प्रीतिकराकृतिः ।
हिमवानब्रवीद्वाक्यं स्वे एव शिखरे स्थितः ॥ 16 ॥
क्लेष्टुमर्हसि मां न त्वं दुन्दुभे धर्मवत्सल ।
रणकर्मस्वकुशलस्तपस्विशरणं ह्यहम् ॥ 17 ॥
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा गिरिराजस्य धीमतः ।
उवाच दुन्दुभिर्वाक्यं क्रोधात्संरक्तलोचनः ॥ 18 ॥
यदि युद्धेऽसमर्थस्त्वं मद्भयाद्वा निरुद्यमः ।
समाचक्ष्व प्रदद्यान्मे योऽद्य युद्धं युयुत्सतः ॥ 19 ॥
हिमवानब्रवीद्वाक्यं श्रुत्वा वाक्यविशारदः ।
अनुक्तपूर्वं धर्मात्मा क्रोधात्तमसुरोत्तमम् ॥ 20 ॥
वाली नाम महाप्राज्ञश्शक्रतुल्य पराक्रमः ।
अध्यास्ते वानरश्श्रीमान् किष्किन्धामतुलप्रभाम् ॥ 21 ॥
स समर्थो महाप्राज्ञस्तव युद्धविशारदः ।
द्वन्द्वयुद्धं महद्दातुं नमुचेरिव वासवः ॥ 22 ॥
तं शीघ्रमभिगच्छ त्वं यदि युद्धमिहेच्छसि ।
स हि दुर्धर्षणो नित्यं शूरस्समरकर्मणि ॥ 23 ॥
श्रुत्वा हिमवतो वाक्यं कोधाविष्टस्स दुन्दुभिः ।
जगाम तां पुरीं तस्य किष्किन्धां वालिनस्तदा ॥ 24 ॥
धारयन्माहिषं रूपं तीक्ष्णशृङ्गो भयावहः ।
प्रावृषीव महामेघस्तोयपूर्णो नभस्स्थले ॥ 25 ॥
ततस्तु द्वारमागम्य किष्किन्धाया महाबलः ।
ननर्द कम्पयन्भूमिं दुन्दुभिर्दुन्दुभिर्यथा ॥ 26 ॥
समीपस्थान्द्रुमान्भञ्जन्वसुधां दारयन्खुरैः ।
विषाणेनोल्लिखन् दर्पात्तद्द्वारं द्विरदो यथा ॥ 27 ॥
अन्तःपुरगतो वाली श्रुत्वा शब्दममर्षणः ।
निष्पपात सह स्त्रीभिस्ताराभिरिव चन्द्रमाः ॥ 28 ॥
मितं व्यक्ताक्षरपदं तमुवाचाथ दुन्दुभिम् ।
हरीणामीश्वरो वाली सर्वेषां वनचारिणाम् ॥ 29 ॥
किमर्थं नगरद्वारमिदं रुध्द्वा विनर्दसि ।
दुन्दुभे विदितो मेऽसि रक्षप्राणान्महाबल ॥ 30 ॥
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा वानरेन्द्रस्य धीमतः ।
उवाच दुन्दुभिर्वाक्यं रोषात्संरक्तलोचनः ॥ 31 ॥
न त्वं स्त्रीसन्निधौ वीर वचनं वक्तुमर्हसि ।
मम युद्धं प्रयच्छाद्य ततो ज्ञास्यामि ते बलम् ॥ 32 ॥
अथवा धारयिष्यामि क्रोधमद्य निशामिमाम् ।
गृह्यतामुदयस्स्वैरं कामभोगेषु वानर ॥ 33 ॥
दीयतां सम्प्रदानं च परिष्वज्य च वानरान् ।
सर्वशाखामृगेन्द्र स्त्वं संसादय सुहृज्जनान् ॥ 34 ॥
सुदृष्टां कुरु किष्किन्धां कुरुष्वात्मसमं पुरे ।
क्रीडस्व च सह स्त्रीभिरहं ते दर्पनाशनः ॥ 35 ॥
यो हि मत्तं प्रमत्तं वा सुप्तं वा रहितं भृशम् ।
हन्यात्स भ्रूणहा लोके त्वद्विधं मदमोहितम् ॥ 36 ॥
स प्रहस्याब्रवीन्मन्दं क्रोधात्तमसुरोत्तमम् ।
विसृज्य ताः स्त्रियस्सर्वास्ताराप्रभृतिकास्तदा ॥ 37 ॥
मत्तोऽयमिति मा मंस्था यद्यभीतोऽसि संयुगे ।
मदोऽयं सम्प्रहारेऽस्मिन्वीरपानं समर्थ्यताम् ॥ 38 ॥
तमेवमुक्त्वा सङ्कृद्धो मालामुत्क्षिप्य काञ्चनीम् ।
पित्रा दत्तां महेन्द्रेण युद्धाय व्यवतिष्ठत ॥ 39 ॥
विषाणयोर्गृहीत्वा तं दुन्दुभिं गिरिसन्निभम् ।
आविध्यत तदा वाली विनदन्कपिकुञ्जरः ॥ 40 ॥
वाली व्यापातयाञ्चक्रे ननर्द च महास्वनम् ।
श्रोत्राभ्यामथ रक्तं तु तस्य सुस्राव पात्यतः ॥ 41 ॥
तयोस्तु क्रोधसंरम्भात्परस्परजयैषिणोः ।
युद्धं समभवद्घोरं दुन्दुभेर्वानरस्यच ॥ 42 ॥
अयुद्ध्यत तदा वाली शक्रतुल्यपराक्रमः ।
मुष्टिभिर्जानुभिश्चैव शिलाभिः पादपैस्तथा ॥ 43 ॥
परस्परं घ्नतो स्तत्र वानरासुरयोस्तदा ।
आसीदसुरो युद्धे शक्रसूनुर्व्यवर्धत ॥ 44 ॥
व्यापारवीर्यधैर्यैश्च परिक्षीणं पराक्रमैः ।
तं तु दुन्दुभिमुद्यम्य धरण्यामभ्यपातयत् ॥ 45 ॥
युद्धे प्राणहरे तस्मिन्निष्पिष्टो दुन्दुभिस्तदा ।
पपात च महाकायः क्षितौ पञ्चत्वमागतः ॥ 46 ॥
तं तोलयित्वा बाहुभ्यां गतसत्त्वमचेतनम् ।
चिक्षेप बलवान्वाली वेगेनैकेन योजनम् ॥ 47 ॥
तस्य वेगप्रविद्धस्य वक्त्रात्क्षतजबिन्दवः ।
प्रपेतुर्मारुतोत्क्षिप्ता मतङ्गप्याश्रमं प्रति ॥ 48 ॥
तान्दृष्ट्वा पतितांस्तस्य मुनिश्शोणितविप्रुषः ।
क्रुद्धस्तत्र महाभागश्चिन्तयामास कोन्वयम् ॥ 49 ॥
येन अहं सहसा स्पृष्टः शोणितेन दुरात्मना ।
कोऽयं दुरात्मा दुर् बुद्धिः अकृतात्मा च बालिशः ॥ 50 ॥
इत्युक्त्वाऽथ विनिष्क्रम्य ददर्श मुनिसत्तमः ।
महिषं पर्वताकारं गतासुं पतितं भुवि ॥ 51 ॥
स तु विज्ञाय तपसा वानरेण कृतं हि तत् ।
उत्ससर्ज महाशापं क्षेप्तारं वालिनं प्रति ॥ 52 ॥
इह तेनाप्रवेष्टव्यं प्रविष्टस्य वधो भवेत् ।
वनं मत्संश्रयं येन दूषितं रुधिरस्रवैः ॥ 53 ॥
सम्भग्नाः पादपाश्चैमेक्षिपतेहासुरीं तनुम् ।
समन्तादाद्योजनं पूर्णमाश्रमं मामकं यदि ॥ 54 ॥
आगमिष्यति दुर्बुद्धिर्व्यक्तं स न भविष्यति ।
ये चापि सचिवाः स्तस्य संश्रिता मामकं वनम् ॥ 55 ॥
न च तैरिह वस्तव्यं श्रुत्वा यान्तु यथासुखम् ।
यदि तेऽपी ह तिष्ठन्ति शपिष्ये तानपि ध्रुवम् ॥ 56 ॥
वनेऽस्मिन्मामके नित्यं पुत्रवत्परिरक्षिते ।
पत्राङ्कुरविनाशाय फलमूलाभवाय च ॥ 57 ॥
दिवसश्चास्य मर्यादा यं द्रष्टा श्वोऽस्मि वानरम् ।
बहुवर्षसहस्राणि स वै शैलो भविष्यति ॥ 58 ॥
ततस्ते वानराश्श्रुत्वा गिरं मुनिसमीरिताम् ।
निश्चक्रमुर्वनात्तस्मात्तान्दृष्ट्वा वालिरब्रवीत् ॥ 59 ॥
किं भवन्तस्समस्ताश्च मतङ्गवनवासिनः ।
मत्समीपमनुप्राप्ता अपि स्वस्ति वनौकसाम् ॥ 60 ॥
ततस्ते कारणं सर्वं तदा शापं च वालिनः ।
शशंसुर्वानरास्सर्वे वालिने हेममालिने ॥ 61 ॥
एतच्छ्रुत्वा तदा वाली वचनं वानरेरितम् ।
स महर्षिन्तदाऽसाद्य याचते स्म कृताञ्जलिः ॥ 62 ॥
महर्षिस्तमनादृत्य प्रविवेशाश्रमं तदा ।
शापधारणभीतस्तु वाली विह्वलतां गतः ॥ 63 ॥
ततश्शापभयाद्भीत ऋश्यमूकं महागिरिम् ।
प्रवेष्टुं नेच्छति हरिर्द्रष्टुं वापि नरेश्वर ॥ 64 ॥
तस्याप्रवेशं ज्ञात्वाऽहमिदं राम महावनम् ।
विचरामि सहामात्यो विषादेन विवर्जितः ॥ 65 ॥
एषोऽस्थिनिचयस्तस्य दुन्दुभेस्सम्प्रकाशते ।
वीर्योत्सेकान्निरस्तस्य गिरिकूटोपमो महान् ॥ 66 ॥
इमे च विपुलास्सालास्सप्त शाखावलम्बिनः ।
यत्रैकं घटते वाली निष्पत्रयितुमोजसा ॥ 67 ॥
एतदस्यासमं वीर्यं मया राम प्रकीर्तितम् ।
कथं तं वालिनं हन्तुं समरे शक्ष्यसे नृप ॥ 68 ॥
तथा ब्रुवाणं सुग्रीवं प्रहसन् लक्ष्मणोऽब्रवीत् ।
कस्मिन्कर्मणि निर्वृत्ते श्रद्दध्या वालिनो वधम् ॥ 69 ॥
तमुवाचाथ सुग्रीवस्सप्त सालानिमान्पुरा ।
एवमेकैकशो वाली विव्याथाथ स चासकृत् ॥ 70 ॥
रामोऽपिदारयेदेषां बाणेनैकेन च द्रुमम् ।
वालिनं निहतं मन्ये दृष्ट्वा रामस्य विक्रमम् ॥ 71 ॥
हतस्य महिषस्यास्थि पादेनैकेन लक्ष्मण ।
उद्यम्याथ प्रक्षिपेच्चेत्तरसा द्वे धनुश्शते ॥ 72 ॥
एवमुक्त्वा तु सुग्रीवो रामं रक्तान्तलोचनम् ।
ध्यात्वा मुहूर्तं काकुत्स्थं पुनरेव वचोऽब्रवीत् ॥ 73 ॥
शूरश्च शूरघाती च प्रख्यातबलपौरुषः ।
बलवान्वानरो वाली संयुगेष्वपराजितः ॥ 74 ॥
दृश्यन्ते चास्य कर्माणि दुष्कराणि सुरैरपि ।
यानि सञ्चिन्त्य भीतोऽहमृश्यमूकं समाश्रितः ॥ 75 ॥
तमजय्यमधृष्यं च वानरेन्द्रममर्षणम् ।
विचिन्तयन्न मुञ्चामि ऋश्यमूकमहन्विमम् ॥ 76 ॥
उद्विग्नश्शङ्कितश्चापि विचरामि महावने ।
अनुरक्तैः सहामात्यैर्हनुमत्प्रमुखैर्वरैः ॥ 77 ॥
उपलब्धं च मे श्लाघ्यं सन्मित्रं मित्रवत्सल ।
त्वामहं पुरुषव्याघ्र हिमवन्तमिवाश्रितः ॥ 78 ॥
किं तु तस्य बलज्ञोऽहं दुर्भ्रातुर्बलशालिनः ।
अप्रत्यक्षं तु मे वीर्यं समरे तव राघव ॥ 79 ॥
न खल्वहं त्वां तुलये नावमन्ये न भीषये ।
कर्मभिस्तस्य भीमैस्तु कातर्यं जनितं मम ॥ 80 ॥
कामं राघव ते वाणी प्रमाणं धैर्यमाकृतिः ।
सूचयन्ति परं तेजो भस्मच्छन्नमिवानलम् ॥ 81 ॥
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा सुग्रीवस्य महात्मनः ।
स्मितपूर्वमथो रामः प्रत्युवाच हरिं प्रभुः ॥ 82 ॥
यदि न प्रत्ययोऽस्मासु विक्रमे तव वानर ।
प्रत्ययं समरे श्लाघ्यमहमुत्पादयामि ते ॥ 83 ॥
एवमुक्त्वा तु सुग्रीवं सान्त्वं लक्ष्मणपूर्वजः ।
राघवो दुन्दुभेः कायं पादाङ्गुष्ठेन लीलया ॥ 84 ॥
तोलयित्वा महाबाहुश्चिक्षेप दशयोजनम् ।
असुरस्य तनुं शुष्कं पादाङ्गुष्ठेन वीर्यवान् ॥ 85 ॥
क्षिप्तं दृष्ट्वा ततः कायं सुग्रीवः पुनरब्रवीत् ।
लक्ष्मणस्याग्रतो राममिदं वचनमर्थवत् ॥ 86 ॥
आर्द्रस्समांसः प्रत्यग्रः क्षिप्तः कायः पुरा सखे ॥ 87 ॥
लघुस्सम्प्रति निर्मांस स्तृणभूतश्च राघव ।
परिश्रान्तेन मत्तेन भ्रात्रा मे वालिना तदा ॥ 88 ॥
क्षिप्तमेवं प्रहर्षेण भवता रघुनन्दन ।
नात्र शक्यं बलं ज्ञातुं तव वा तस्य वाऽधिकम् ।
आर्द्रं शुष्कमिति ह्येतत्सुमहद्राघवान्तरम् ॥ 89 ॥
स एव संशयस्तात तव तस्य च यद्बले ॥ 90 ॥
सालमेकं तु निर्भिद्या भवेद्व्यक्तिर्बलाबले ।
कृत्वेदं कार्मुकं सज्यं हस्तिहस्त मिवाततम् ॥ 91 ॥
आकर्णपूर्णमायम्य विसृजस्व महाशरम् ।
इमं हि सालं सहित स्त्वया शरो न संशयोऽत्रास्ति विदारयिष्यति ।
अलं विमर्शेन मम प्रियं ध्रुवं कुरुष्व राजात्मज शापितो मया ॥ 92 ॥
यथा हि तेजस्सु वरस्सदा रवि र्यथा हि शैलो हिमवान्महाद्रिषु ।
यथा चतुष्पात्सु च केसरी वर स्तथा नरणामसि विक्रमे वरः ॥ 93 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये किष्किन्धाकाण्डे एकादशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe kiṣkindhākāṇḍam |
atha ekādaśassargaḥ |
rāmasya vacanaṃ śrutvā harṣapauruṣavardhanam |
sugrīvaḥ pūjayāñcakre rāghavaṃ praśaśaṃsa ca || 1 ||
asaṃśayaṃ prajvalitaistīkṣṇairmarmātigaiśśaraiḥ |
tvaṃ daheḥ kupito lokānyugānta iva bhāskaraḥ || 2 ||
vālinaḥ pauruṣaṃ yattadyacca vīryaṃ dhṛtiśca yā |
tanmamaikamanāśśrutvā vidhatsva yadanantaram || 3 ||
samudrātpaścimātpūrvaṃ dakṣiṇādapi cottaram |
krāmatyanudite sūrye vālī vyapagataklamaḥ || 4 ||
agrāṇyāruhya śailānāṃ śikharāṇi mahāntyapi |
ūrdhvamutkṣipya tarasā pratigṛhṇāti vīryavān || 5 ||
bahavassāravantaśca vaneṣu vividhā drumāḥ |
vālinā tarasā bhagnā balaṃ prathayatā'tmanaḥ || 6 ||
mahiṣo dundubhirnāma kailāsaśikharaprabhaḥ |
balaṃ nāgasahasrasya dhārayāmāsa vīryavān || 7 ||
vīryotsekena duṣṭātmā varadānācca mohitaḥ |
jagāma sumahākāya ssamudraṃ saritāṃ patim || 8 ||
ūrmimantamabhikramya sāgaraṃ ratnasañcayam |
mahyaṃ yuddhaṃ prayaccheti tamuvāca mahārṇavam || 9 ||
tatassamudro dharmātmā samutthāya mahābalaḥ |
abravīdvacanaṃ rājannasuraṃ kālacoditam || 10 ||
samartho nāsmi te dātuṃ yuddhaṃ yuddhaviśārada |
śrūyatāṃ cābhidhāsyāmi yaste yuddhaṃ pradāsyati || 11 ||
śailarājo mahāraṇye tapasviśaraṇaṃ param |
śaṅkaraśvaśuro nāmnā himavāniti viśrutaḥ || 12 ||
guhāprasravaṇopeto bahukandaranirdaraḥ |
sa samarthastava prītimatulāṃ kartumāhave || 13 ||
taṃ bhīta iti vijñāya samudramasurottamaḥ |
himavadvanamāgacchaccharaścāpādiva cyutaḥ || 14 ||
tatastasya gireśśvetā gajendravipralāśśilāḥ |
cikṣepa bahudhā bhūmau dundubhirvinanāda ca || 15 ||
tataśśvetāmbudākāraḥ saumyaḥ prītikarākṛtiḥ |
himavānabravīdvākyaṃ sve eva śikhare sthitaḥ || 16 ||
kleṣṭumarhasi māṃ na tvaṃ dundubhe dharmavatsala |
raṇakarmasvakuśalastapasviśaraṇaṃ hyaham || 17 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā girirājasya dhīmataḥ |
uvāca dundubhirvākyaṃ krodhātsaṃraktalocanaḥ || 18 ||
yadi yuddhe'samarthastvaṃ madbhayādvā nirudyamaḥ |
samācakṣva pradadyānme yo'dya yuddhaṃ yuyutsataḥ || 19 ||
himavānabravīdvākyaṃ śrutvā vākyaviśāradaḥ |
anuktapūrvaṃ dharmātmā krodhāttamasurottamam || 20 ||
vālī nāma mahāprājñaśśakratulya parākramaḥ |
adhyāste vānaraśśrīmān kiṣkindhāmatulaprabhām || 21 ||
sa samartho mahāprājñastava yuddhaviśāradaḥ |
dvandvayuddhaṃ mahaddātuṃ namuceriva vāsavaḥ || 22 ||
taṃ śīghramabhigaccha tvaṃ yadi yuddhamihecchasi |
sa hi durdharṣaṇo nityaṃ śūrassamarakarmaṇi || 23 ||
śrutvā himavato vākyaṃ kodhāviṣṭassa dundubhiḥ |
jagāma tāṃ purīṃ tasya kiṣkindhāṃ vālinastadā || 24 ||
dhārayanmāhiṣaṃ rūpaṃ tīkṣṇaśṛṅgo bhayāvahaḥ |
prāvṛṣīva mahāmeghastoyapūrṇo nabhassthale || 25 ||
tatastu dvāramāgamya kiṣkindhāyā mahābalaḥ |
nanarda kampayanbhūmiṃ dundubhirdundubhiryathā || 26 ||
samīpasthāndrumānbhañjanvasudhāṃ dārayankhuraiḥ |
viṣāṇenollikhan darpāttaddvāraṃ dvirado yathā || 27 ||
antaḥpuragato vālī śrutvā śabdamamarṣaṇaḥ |
niṣpapāta saha strībhistārābhiriva candramāḥ || 28 ||
mitaṃ vyaktākṣarapadaṃ tamuvācātha dundubhim |
harīṇāmīśvaro vālī sarveṣāṃ vanacāriṇām || 29 ||
kimarthaṃ nagaradvāramidaṃ rudhdvā vinardasi |
dundubhe vidito me'si rakṣaprāṇānmahābala || 30 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā vānarendrasya dhīmataḥ |
uvāca dundubhirvākyaṃ roṣātsaṃraktalocanaḥ || 31 ||
na tvaṃ strīsannidhau vīra vacanaṃ vaktumarhasi |
mama yuddhaṃ prayacchādya tato jñāsyāmi te balam || 32 ||
athavā dhārayiṣyāmi krodhamadya niśāmimām |
gṛhyatāmudayassvairaṃ kāmabhogeṣu vānara || 33 ||
dīyatāṃ sampradānaṃ ca pariṣvajya ca vānarān |
sarvaśākhāmṛgendra stvaṃ saṃsādaya suhṛjjanān || 34 ||
sudṛṣṭāṃ kuru kiṣkindhāṃ kuruṣvātmasamaṃ pure |
krīḍasva ca saha strībhirahaṃ te darpanāśanaḥ || 35 ||
yo hi mattaṃ pramattaṃ vā suptaṃ vā rahitaṃ bhṛśam |
hanyātsa bhrūṇahā loke tvadvidhaṃ madamohitam || 36 ||
sa prahasyābravīnmandaṃ krodhāttamasurottamam |
visṛjya tāḥ striyassarvāstārāprabhṛtikāstadā || 37 ||
matto'yamiti mā maṃsthā yadyabhīto'si saṃyuge |
mado'yaṃ samprahāre'sminvīrapānaṃ samarthyatām || 38 ||
tamevamuktvā saṅkṛddho mālāmutkṣipya kāñcanīm |
pitrā dattāṃ mahendreṇa yuddhāya vyavatiṣṭhata || 39 ||
viṣāṇayorgṛhītvā taṃ dundubhiṃ girisannibham |
āvidhyata tadā vālī vinadankapikuñjaraḥ || 40 ||
vālī vyāpātayāñcakre nanarda ca mahāsvanam |
śrotrābhyāmatha raktaṃ tu tasya susrāva pātyataḥ || 41 ||
tayostu krodhasaṃrambhātparasparajayaiṣiṇoḥ |
yuddhaṃ samabhavadghoraṃ dundubhervānarasyaca || 42 ||
ayuddhyata tadā vālī śakratulyaparākramaḥ |
muṣṭibhirjānubhiścaiva śilābhiḥ pādapaistathā || 43 ||
parasparaṃ ghnato statra vānarāsurayostadā |
āsīdasuro yuddhe śakrasūnurvyavardhata || 44 ||
vyāpāravīryadhairyaiśca parikṣīṇaṃ parākramaiḥ |
taṃ tu dundubhimudyamya dharaṇyāmabhyapātayat || 45 ||
yuddhe prāṇahare tasminniṣpiṣṭo dundubhistadā |
papāta ca mahākāyaḥ kṣitau pañcatvamāgataḥ || 46 ||
taṃ tolayitvā bāhubhyāṃ gatasattvamacetanam |
cikṣepa balavānvālī vegenaikena yojanam || 47 ||
tasya vegapraviddhasya vaktrātkṣatajabindavaḥ |
prapeturmārutotkṣiptā mataṅgapyāśramaṃ prati || 48 ||
tāndṛṣṭvā patitāṃstasya muniśśoṇitavipruṣaḥ |
kruddhastatra mahābhāgaścintayāmāsa konvayam || 49 ||
yena ahaṃ sahasā spṛṣṭaḥ śoṇitena durātmanā |
ko'yaṃ durātmā dur buddhiḥ akṛtātmā ca bāliśaḥ || 50 ||
ityuktvā'tha viniṣkramya dadarśa munisattamaḥ |
mahiṣaṃ parvatākāraṃ gatāsuṃ patitaṃ bhuvi || 51 ||
sa tu vijñāya tapasā vānareṇa kṛtaṃ hi tat |
utsasarja mahāśāpaṃ kṣeptāraṃ vālinaṃ prati || 52 ||
iha tenāpraveṣṭavyaṃ praviṣṭasya vadho bhavet |
vanaṃ matsaṃśrayaṃ yena dūṣitaṃ rudhirasravaiḥ || 53 ||
sambhagnāḥ pādapāścaimekṣipatehāsurīṃ tanum |
samantādādyojanaṃ pūrṇamāśramaṃ māmakaṃ yadi || 54 ||
āgamiṣyati durbuddhirvyaktaṃ sa na bhaviṣyati |
ye cāpi sacivāḥ stasya saṃśritā māmakaṃ vanam || 55 ||
na ca tairiha vastavyaṃ śrutvā yāntu yathāsukham |
yadi te'pī ha tiṣṭhanti śapiṣye tānapi dhruvam || 56 ||
vane'sminmāmake nityaṃ putravatparirakṣite |
patrāṅkuravināśāya phalamūlābhavāya ca || 57 ||
divasaścāsya maryādā yaṃ draṣṭā śvo'smi vānaram |
bahuvarṣasahasrāṇi sa vai śailo bhaviṣyati || 58 ||
tataste vānarāśśrutvā giraṃ munisamīritām |
niścakramurvanāttasmāttāndṛṣṭvā vālirabravīt || 59 ||
kiṃ bhavantassamastāśca mataṅgavanavāsinaḥ |
matsamīpamanuprāptā api svasti vanaukasām || 60 ||
tataste kāraṇaṃ sarvaṃ tadā śāpaṃ ca vālinaḥ |
śaśaṃsurvānarāssarve vāline hemamāline || 61 ||
etacchrutvā tadā vālī vacanaṃ vānareritam |
sa maharṣintadā'sādya yācate sma kṛtāñjaliḥ || 62 ||
maharṣistamanādṛtya praviveśāśramaṃ tadā |
śāpadhāraṇabhītastu vālī vihvalatāṃ gataḥ || 63 ||
tataśśāpabhayādbhīta ṛśyamūkaṃ mahāgirim |
praveṣṭuṃ necchati harirdraṣṭuṃ vāpi nareśvara || 64 ||
tasyāpraveśaṃ jñātvā'hamidaṃ rāma mahāvanam |
vicarāmi sahāmātyo viṣādena vivarjitaḥ || 65 ||
eṣo'sthinicayastasya dundubhessamprakāśate |
vīryotsekānnirastasya girikūṭopamo mahān || 66 ||
ime ca vipulāssālāssapta śākhāvalambinaḥ |
yatraikaṃ ghaṭate vālī niṣpatrayitumojasā || 67 ||
etadasyāsamaṃ vīryaṃ mayā rāma prakīrtitam |
kathaṃ taṃ vālinaṃ hantuṃ samare śakṣyase nṛpa || 68 ||
tathā bruvāṇaṃ sugrīvaṃ prahasan lakṣmaṇo'bravīt |
kasminkarmaṇi nirvṛtte śraddadhyā vālino vadham || 69 ||
tamuvācātha sugrīvassapta sālānimānpurā |
evamekaikaśo vālī vivyāthātha sa cāsakṛt || 70 ||
rāmo'pidārayedeṣāṃ bāṇenaikena ca drumam |
vālinaṃ nihataṃ manye dṛṣṭvā rāmasya vikramam || 71 ||
hatasya mahiṣasyāsthi pādenaikena lakṣmaṇa |
udyamyātha prakṣipeccettarasā dve dhanuśśate || 72 ||
evamuktvā tu sugrīvo rāmaṃ raktāntalocanam |
dhyātvā muhūrtaṃ kākutsthaṃ punareva vaco'bravīt || 73 ||
śūraśca śūraghātī ca prakhyātabalapauruṣaḥ |
balavānvānaro vālī saṃyugeṣvaparājitaḥ || 74 ||
dṛśyante cāsya karmāṇi duṣkarāṇi surairapi |
yāni sañcintya bhīto'hamṛśyamūkaṃ samāśritaḥ || 75 ||
tamajayyamadhṛṣyaṃ ca vānarendramamarṣaṇam |
vicintayanna muñcāmi ṛśyamūkamahanvimam || 76 ||
udvignaśśaṅkitaścāpi vicarāmi mahāvane |
anuraktaiḥ sahāmātyairhanumatpramukhairvaraiḥ || 77 ||
upalabdhaṃ ca me ślāghyaṃ sanmitraṃ mitravatsala |
tvāmahaṃ puruṣavyāghra himavantamivāśritaḥ || 78 ||
kiṃ tu tasya balajño'haṃ durbhrāturbalaśālinaḥ |
apratyakṣaṃ tu me vīryaṃ samare tava rāghava || 79 ||
na khalvahaṃ tvāṃ tulaye nāvamanye na bhīṣaye |
karmabhistasya bhīmaistu kātaryaṃ janitaṃ mama || 80 ||
kāmaṃ rāghava te vāṇī pramāṇaṃ dhairyamākṛtiḥ |
sūcayanti paraṃ tejo bhasmacchannamivānalam || 81 ||
tasya tadvacanaṃ śrutvā sugrīvasya mahātmanaḥ |
smitapūrvamatho rāmaḥ pratyuvāca hariṃ prabhuḥ || 82 ||
yadi na pratyayo'smāsu vikrame tava vānara |
pratyayaṃ samare ślāghyamahamutpādayāmi te || 83 ||
evamuktvā tu sugrīvaṃ sāntvaṃ lakṣmaṇapūrvajaḥ |
rāghavo dundubheḥ kāyaṃ pādāṅguṣṭhena līlayā || 84 ||
tolayitvā mahābāhuścikṣepa daśayojanam |
asurasya tanuṃ śuṣkaṃ pādāṅguṣṭhena vīryavān || 85 ||
kṣiptaṃ dṛṣṭvā tataḥ kāyaṃ sugrīvaḥ punarabravīt |
lakṣmaṇasyāgrato rāmamidaṃ vacanamarthavat || 86 ||
ārdrassamāṃsaḥ pratyagraḥ kṣiptaḥ kāyaḥ purā sakhe || 87 ||
laghussamprati nirmāṃsa stṛṇabhūtaśca rāghava |
pariśrāntena mattena bhrātrā me vālinā tadā || 88 ||
kṣiptamevaṃ praharṣeṇa bhavatā raghunandana |
nātra śakyaṃ balaṃ jñātuṃ tava vā tasya vā'dhikam |
ārdraṃ śuṣkamiti hyetatsumahadrāghavāntaram || 89 ||
sa eva saṃśayastāta tava tasya ca yadbale || 90 ||
sālamekaṃ tu nirbhidyā bhavedvyaktirbalābale |
kṛtvedaṃ kārmukaṃ sajyaṃ hastihasta mivātatam || 91 ||
ākarṇapūrṇamāyamya visṛjasva mahāśaram |
imaṃ hi sālaṃ sahita stvayā śaro na saṃśayo'trāsti vidārayiṣyati |
alaṃ vimarśena mama priyaṃ dhruvaṃ kuruṣva rājātmaja śāpito mayā || 92 ||
yathā hi tejassu varassadā ravi ryathā hi śailo himavānmahādriṣu |
yathā catuṣpātsu ca kesarī vara stathā naraṇāmasi vikrame varaḥ || 93 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye kiṣkindhākāṇḍe ekādaśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Bengali script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in