అథ షష్ఠోఽధ్యాయః ।
శ్రీశుకః ఉవాచ ।
అథ బ్రహ్మా ఆత్మజైః దేవైః ప్రజేశైః ఆవృతః అభ్యగాత్ ।
భవః చ భూతభవ్యీశః యయౌ భూతగణైః వృతః ॥ 1॥
ఇన్ద్రః మరుద్భిః భగవాన్ ఆదిత్యాః వసవః అశ్వినౌ ।
ఋభవః అఙ్గిరసః రుద్రాః విశ్వే సాధ్యాః చ దేవతాః ॥ 2॥
గన్ధర్వాప్సరసః నాగాః సిద్ధచారణగుహ్యకాః ।
ఋషయః పితరః చ ఏవ సవిద్యాధరకిన్నరాః ॥ 3॥
ద్వారకాం ఉపసఞ్జగ్ముః సర్వే కృష్ణాదిదృక్షవః ।
వపుషా యేన భగవాన్ నరలోకమనోరమః ।
యశః వితేనే లోకేషు సర్వలోకమలాపహమ్ ॥ 4॥
తస్యాం విభ్రాజమానాయాం సమృద్ధాయాం మహర్ధిభిః ।
వ్యచక్షత అవితృప్తాక్షాః కృష్ణం అద్భుతదర్శనమ్ ॥
5॥
స్వర్గౌద్యానౌఅపగైః మాల్యైః ఛాదయన్తః యదు ఉత్తమమ్ ।
గీర్భిః చిత్రపదార్థాభిః తుష్టువుః జగత్ ఈశ్వరమ్ ॥6॥
దేవాః ఊచుః ।
నతాః స్మ తే నాథ పదారవిన్దం
బుద్ధీన్ద్రియప్రాణమనోవచోభిః ।
యత్ చిన్త్యతే అన్తర్హృది భావయుక్తైః
ముముక్షుభిః కర్మమయ ఊరుపాశాత్ ॥ 7॥
త్వం మాయయా త్రిగుణయా ఆత్మని దుర్విభావ్యం
వ్యక్తం సృజసి అవసి లుమ్పసి తత్ గుణస్థః ।
న ఏతైః భవాన్ అజిత కర్మభిః అజ్యతే వై
యత్ స్వే సుఖే అవ్యవహితే అభిరతః అనవద్యః ॥ 8॥
శుద్ధిః నృణాం న తు తథా ఈడ్య దురాశయానాం
విద్యాశ్రుతాధ్యయనదానతపక్రియాభిః ।
సత్త్వాత్మనాం ఋషభ తే యశసి ప్రవృద్ధ
సత్ శ్రద్ధయా శ్రవణసమ్భృతయా యథా స్యాత్ ॥ 9॥
స్యాత్ నః తవ అఙ్ఘ్రిః అశుభాశయధూమకేతుః
క్షేమాయ యః మునిభిః ఆర్ద్రహృదౌహ్యమానః ।
యః సాత్వతైః సమవిభూతయః ఆత్మవద్భిః
వ్యూహే అర్చితః సవనశః స్వః అతిక్రమాయ ॥ 10॥
యః చిన్త్యతే ప్రయతపాణిభిః అధ్వరాగ్నౌ
త్రయ్యా నిరుక్తవిధినా ఈశ హవిః గృహీత్వా ।
అధ్యాత్మయోగః ఉత యోగిభిః ఆత్మమాయాం
జిజ్ఞాసుభిః పరమభాగవతైః పరీష్టః ॥ 11॥
పర్యుష్టయా తవ విభో వనమాలయా ఇయం
సంస్పర్ధినీ భగవతీ ప్రతిపత్నివత్ శ్రీః ।
యః సుప్రణీతం అముయార్హణం ఆదత్ అన్నః
భూయాత్ సదా అఙ్ఘ్రిః అశుభాశయధూమకేతుః ॥ 12॥
కేతుః త్రివిక్రమయుతః త్రిపత్ పతాకః
యః తే భయాభయకరః అసురదేవచమ్వోః ।
స్వర్గాయ సాధుషు ఖలు ఏషు ఇతరాయ భూమన్
పాదః పునాతు భగవన్ భజతాం అధం నః ॥ 13॥
నస్యోతగావః ఇవ యస్య వశే భవన్తి
బ్రహ్మాదయః అనుభృతః మిథురర్ద్యమానాః ।
కాలస్య తే ప్రకృతిపూరుషయోః పరస్య
శం నః తనోతు చరణః పురుషోత్తమస్య ॥ 14॥
అస్య అసి హేతుః ఉదయస్థితిసంయమానాం
అవ్యక్తజీవమహతాం అపి కాలం ఆహుః ।
సః అయం త్రిణాభిః అఖిల అపచయే ప్రవృత్తః
కాలః గభీరరయః ఉత్తమపూరుషః త్వమ్ ॥ 15॥
త్వత్తః పుమాన్ సమధిగమ్య యయా స్వవీర్య
ధత్తే మహాన్తం ఇవ గర్భం అమోఘవీర్యః ।
సః అయం తయా అనుగతః ఆత్మనః ఆణ్డకోశం
హైమం ససర్జ బహిః ఆవరణైః ఉపేతమ్ ॥ 16॥
తత్తస్థుషః చ జగతః చ భవాన్ అధీశః
యత్ మాయయా ఉత్థగుణవిక్రియయా ఉపనీతాన్ ।
అర్థాన్ జుషన్ అపి హృషీకపతే న లిప్తః
యే అన్యే స్వతః పరిహృతాత్ అపి బిభ్యతి స్మ ॥ 17॥
స్మాయా అవలోకలవదర్శితభావహారి
భ్రూమణ్డలప్రహితసౌరతమన్త్రశౌణ్డైః ।
పత్న్యః తు షోడశసహస్రం అనఙ్గబాణైః
యస్య ఇన్ద్రియం విమథితుం కరణైః విభ్వ్యః ॥ 18॥
విభ్వ్యః తవ అమృతకథా ఉదవహాః త్రిలోక్యాః
పాదౌ అనేజసరితః శమలాని హన్తుమ్ ।
ఆనుశ్రవం శ్రుతిభిః అఙ్ఘ్రిజం అఙ్గసఙ్గైః
తీర్థద్వయం శుచిషదస్తః ఉపస్పృశన్తి ॥ 19॥
బాదరాయణిః ఉవాచ ।
ఇతి అభిష్టూయ విబుధైః సేశః శతధృతిః హరిమ్ ।
అభ్యభాషత గోవిన్దం ప్రణమ్య అమ్బరం ఆశ్రితః ॥ 20॥
బ్రహ్మ ఉవాచ ।
భూమేః భార అవతారాయ పురా విజ్ఞాపితః ప్రభో ।
త్వం అస్మాభిః అశేషాత్మన్ తత్ తథా ఏవ ఉపపాదితమ్ ॥ 21॥
ధర్మః చ స్థాపితః సత్సు సత్యసన్ధేషు వై త్వయా ।
కీర్తిః చ దిక్షు విక్షిప్తా సర్వలోకమలాపహా ॥ 22॥
అవతీర్య యదోః వంశే బిభ్రత్ రూపం అనుత్తమమ్ ।
కర్మాణి ఉద్దామవృత్తాని హితాయ జగతః అకృథాః ॥ 23॥
యాని తే చరితాని ఈశ మనుష్యాః సాధవః కలౌ ।
శఋణ్వన్తః కీర్తయన్తః చ తరిష్యన్తి అఞ్జసా తమః ॥ 24॥
యదువంశే అవతీర్ణస్య భవతః పురుషోత్తమ ।
శరత్ శతం వ్యతీయాయ పఞ్చవింశ అధికం ప్రభోః ॥ 25॥
న అధునా తే అఖిల ఆధార దేవకార్య అవశేషితమ్ ।
కులం చ విప్రశాపేన నష్టప్రాయం అభూత్ ఇదమ్ ॥ 26॥
తతః స్వధామ పరమం విశస్వ యది మన్యసే ।
సలోకాన్ లోకపాలాన్ నః పాహి వైకుణ్ఠకిఙ్కరాన్ ॥ 27॥
శ్రీ భగవాన్ ఉవాచ ।
అవధారితం ఏతత్ మే యదాత్థ విబుధేశ్వర ।
కృతం వః కార్యం అఖిలం భూమేః భారః అవతారితః ॥ 28॥
తత్ ఇదం యాదవకులం వీర్యశౌర్యశ్రియోద్ధతమ్ ।
లోకం జిఘృక్షత్ రుద్ధం మే వేలయా ఇవ మహార్ణవః ॥ 29॥
యది అసంహృత్య దృప్తానాం యదునాం విపులం కులమ్ ।
గన్తాస్మి అనేన లోకః అయం ఉద్వేలేన వినఙ్క్ష్యతి ॥ 30॥
ఇదానీం నాశః ఆరబ్ధః కులస్య ద్విజశాపతః ।
యాస్యామి భవనం బ్రహ్మన్ న ఏతత్ అన్తే తవ ఆనఘ ॥ 31॥
శ్రీ శుకః ఉవాచ ।
ఇతి ఉక్తః లోకనాథేన స్వయమ్భూః ప్రణిపత్య తమ్ ।
సహ దేవగణైః దేవః స్వధామ సమపద్యత ॥ 32॥
అథ తస్యాం మహోత్పాతాన్ ద్వారవత్యాం సముత్థితాన్ ।
విలోక్య భగవాన్ ఆహ యదువృద్ధాన్ సమాగతాన్ ॥ 33॥
శ్రీ భగవాన్ ఉవాచ ।
ఏతే వై సుమహోత్పాతాః వ్యుత్తిష్ఠన్తి ఇహ సర్వతః ।
శాపః చ నః కులస్య ఆసీత్ బ్రాహ్మణేభ్యః దురత్యయః ॥ 34॥
న వస్తవ్యం ఇహ అస్మాభిః జిజీవిషుభిః ఆర్యకాః ।
ప్రభాసం సుమహత్ పుణ్యం యాస్యామః అద్య ఏవ మా చిరమ్ ॥ 35॥
యత్ర స్నాత్వా దక్షశాపాత్ గృహీతః యక్ష్మణౌడురాట్ ।
విముక్తః కిల్బిషాత్ సద్యః భేజే భూయః కలోదయమ్ ॥ 36॥
వయం చ తస్మిన్ ఆప్లుత్య తర్పయిత్వా పితౄన్సురాన్ ।
భోజయిత్వా ఉశిజః విప్రాన్ నానాగుణవతా అన్ధసా ॥ 37॥
తేషు దానాని పాత్రేషు శ్రద్ధయా ఉప్త్వా మహాన్తి వై ।
వృజినాని తరిష్యామః దానైః నౌభిః ఇవ అర్ణవమ్ ॥ 38॥
శ్రీ శుకః ఉవాచ ।
ఏవం భగవతా ఆదిష్టాః యాదవాః కులనన్దన ।
గన్తుం కృతధియః తీర్థం స్యన్దనాన్ సమయూయుజన్ ॥ 39॥
తత్ నిరీక్ష్య ఉద్ధవః రాజన్ శ్రుత్వా భగవతా ఉదితమ్ ।
దృష్ట్వా అరిష్టాని ఘోరాణి నిత్యం కృష్ణం అనువ్రతః ॥ 40॥
వివిక్తః ఉపసఙ్గమ్య జగతాం ఈశ్వరేశ్వరమ్ ।
ప్రణమ్య శిరసా పాదౌ ప్రాఞ్జలిః తం అభాషత ॥ 41॥
ఉద్ధవః ఉవాచ ।
దేవదేవేశ యోగేశ పుణ్యశ్రవణకీర్తన ।
సంహృత్య ఏతత్ కులం నూనం లోకం సన్త్యక్ష్యతే భవాన్ ।
విప్రశాపం సమర్థః అపి ప్రత్యహన్ న యది ఈశ్వరః ॥ 42॥
న అహం తవ అఙ్ఘ్రికమలం క్షణార్ధం అపి కేశవ ।
త్యక్తుం సముత్సహే నాథ స్వధామ నయ మాం అపి ॥ 43॥
తవ విక్రీడితం కృష్ణ నృణాం పరమమఙ్గలమ్ ।
కర్ణపీయూషం ఆస్వాద్య త్యజతి అన్యస్పృహాం జనః ॥ 44॥
శయ్యాసనాటనస్థానస్నానక్రీడాశనాదిషు ।
కథం త్వాం ప్రియం ఆత్మానం వయం భక్తాః త్యజేమహి ॥ 45॥
త్వయా ఉపభుక్తస్రక్గన్ధవాసః అలఙ్కారచర్చితాః ।
ఉచ్ఛిష్టభోజినః దాసాః తవ మాయాం జయేమహి ॥ 46॥
వాతాశనాః యః ఋషయః శ్రమణా ఊర్ధ్వమన్థినః ।
బ్రహ్మాఖ్యం ధామ తే యాన్తి శాన్తాః సన్న్యాసినః అమలాః ॥
47॥
వయం తు ఇహ మహాయోగిన్ భ్రమన్తః కర్మవర్త్మసు ।
త్వత్ వార్తయా తరిష్యామః తావకైః దుస్తరం తమః ॥ 48॥
స్మరన్తః కీర్తయన్తః తే కృతాని గదితాని చ ।
గతిఉత్స్మితీక్షణక్ష్వేలి యత్ నృలోకవిడమ్బనమ్ ॥ 49॥
శ్రీ శుకః ఉవాచ ।
ఏవం విజ్ఞాపితః రాజన్ భగవాన్ దేవకీసుతః ।
ఏకాన్తినం ప్రియం భృత్యం ఉద్ధవం సమభాషత ॥ 50॥
ఇతి శ్రీమద్భాగవతే మహాపురాణే పారమహంస్యాం
సంహితాయామేకాదశస్కన్ధే దేవస్తుత్యుద్ధ్వవిజ్ఞాపనం నామ
షష్ఠోఽధ్యాయః ॥
Roman (IAST) Transliteration
atha ṣaṣṭho'dhyāyaḥ |
śrīśukaḥ uvāca |
atha brahmā ātmajaiḥ devaiḥ prajeśaiḥ āvṛtaḥ abhyagāt |
bhavaḥ ca bhūtabhavyīśaḥ yayau bhūtagaṇaiḥ vṛtaḥ || 1||
indraḥ marudbhiḥ bhagavān ādityāḥ vasavaḥ aśvinau |
ṛbhavaḥ aṅgirasaḥ rudrāḥ viśve sādhyāḥ ca devatāḥ || 2||
gandharvāpsarasaḥ nāgāḥ siddhacāraṇaguhyakāḥ |
ṛṣayaḥ pitaraḥ ca eva savidyādharakinnarāḥ || 3||
dvārakāṃ upasañjagmuḥ sarve kṛṣṇādidṛkṣavaḥ |
vapuṣā yena bhagavān naralokamanoramaḥ |
yaśaḥ vitene lokeṣu sarvalokamalāpaham || 4||
tasyāṃ vibhrājamānāyāṃ samṛddhāyāṃ mahardhibhiḥ |
vyacakṣata avitṛptākṣāḥ kṛṣṇaṃ adbhutadarśanam ||
5||
svargaudyānauapagaiḥ mālyaiḥ chādayantaḥ yadu uttamam |
gīrbhiḥ citrapadārthābhiḥ tuṣṭuvuḥ jagat īśvaram ||6||
devāḥ ūcuḥ |
natāḥ sma te nātha padāravindaṃ
buddhīndriyaprāṇamanovacobhiḥ |
yat cintyate antarhṛdi bhāvayuktaiḥ
mumukṣubhiḥ karmamaya ūrupāśāt || 7||
tvaṃ māyayā triguṇayā ātmani durvibhāvyaṃ
vyaktaṃ sṛjasi avasi lumpasi tat guṇasthaḥ |
na etaiḥ bhavān ajita karmabhiḥ ajyate vai
yat sve sukhe avyavahite abhirataḥ anavadyaḥ || 8||
śuddhiḥ nṛṇāṃ na tu tathā īḍya durāśayānāṃ
vidyāśrutādhyayanadānatapakriyābhiḥ |
sattvātmanāṃ ṛṣabha te yaśasi pravṛddha
sat śraddhayā śravaṇasambhṛtayā yathā syāt || 9||
syāt naḥ tava aṅghriḥ aśubhāśayadhūmaketuḥ
kṣemāya yaḥ munibhiḥ ārdrahṛdauhyamānaḥ |
yaḥ sātvataiḥ samavibhūtayaḥ ātmavadbhiḥ
vyūhe arcitaḥ savanaśaḥ svaḥ atikramāya || 10||
yaḥ cintyate prayatapāṇibhiḥ adhvarāgnau
trayyā niruktavidhinā īśa haviḥ gṛhītvā |
adhyātmayogaḥ uta yogibhiḥ ātmamāyāṃ
jijñāsubhiḥ paramabhāgavataiḥ parīṣṭaḥ || 11||
paryuṣṭayā tava vibho vanamālayā iyaṃ
saṃspardhinī bhagavatī pratipatnivat śrīḥ |
yaḥ supraṇītaṃ amuyārhaṇaṃ ādat annaḥ
bhūyāt sadā aṅghriḥ aśubhāśayadhūmaketuḥ || 12||
ketuḥ trivikramayutaḥ tripat patākaḥ
yaḥ te bhayābhayakaraḥ asuradevacamvoḥ |
svargāya sādhuṣu khalu eṣu itarāya bhūman
pādaḥ punātu bhagavan bhajatāṃ adhaṃ naḥ || 13||
nasyotagāvaḥ iva yasya vaśe bhavanti
brahmādayaḥ anubhṛtaḥ mithurardyamānāḥ |
kālasya te prakṛtipūruṣayoḥ parasya
śaṃ naḥ tanotu caraṇaḥ puruṣottamasya || 14||
asya asi hetuḥ udayasthitisaṃyamānāṃ
avyaktajīvamahatāṃ api kālaṃ āhuḥ |
saḥ ayaṃ triṇābhiḥ akhila apacaye pravṛttaḥ
kālaḥ gabhīrarayaḥ uttamapūruṣaḥ tvam || 15||
tvattaḥ pumān samadhigamya yayā svavīrya
dhatte mahāntaṃ iva garbhaṃ amoghavīryaḥ |
saḥ ayaṃ tayā anugataḥ ātmanaḥ āṇḍakośaṃ
haimaṃ sasarja bahiḥ āvaraṇaiḥ upetam || 16||
tattasthuṣaḥ ca jagataḥ ca bhavān adhīśaḥ
yat māyayā utthaguṇavikriyayā upanītān |
arthān juṣan api hṛṣīkapate na liptaḥ
ye anye svataḥ parihṛtāt api bibhyati sma || 17||
smāyā avalokalavadarśitabhāvahāri
bhrūmaṇḍalaprahitasauratamantraśauṇḍaiḥ |
patnyaḥ tu ṣoḍaśasahasraṃ anaṅgabāṇaiḥ
yasya indriyaṃ vimathituṃ karaṇaiḥ vibhvyaḥ || 18||
vibhvyaḥ tava amṛtakathā udavahāḥ trilokyāḥ
pādau anejasaritaḥ śamalāni hantum |
ānuśravaṃ śrutibhiḥ aṅghrijaṃ aṅgasaṅgaiḥ
tīrthadvayaṃ śuciṣadastaḥ upaspṛśanti || 19||
bādarāyaṇiḥ uvāca |
iti abhiṣṭūya vibudhaiḥ seśaḥ śatadhṛtiḥ harim |
abhyabhāṣata govindaṃ praṇamya ambaraṃ āśritaḥ || 20||
brahma uvāca |
bhūmeḥ bhāra avatārāya purā vijñāpitaḥ prabho |
tvaṃ asmābhiḥ aśeṣātman tat tathā eva upapāditam || 21||
dharmaḥ ca sthāpitaḥ satsu satyasandheṣu vai tvayā |
kīrtiḥ ca dikṣu vikṣiptā sarvalokamalāpahā || 22||
avatīrya yadoḥ vaṃśe bibhrat rūpaṃ anuttamam |
karmāṇi uddāmavṛttāni hitāya jagataḥ akṛthāḥ || 23||
yāni te caritāni īśa manuṣyāḥ sādhavaḥ kalau |
śaṛṇvantaḥ kīrtayantaḥ ca tariṣyanti añjasā tamaḥ || 24||
yaduvaṃśe avatīrṇasya bhavataḥ puruṣottama |
śarat śataṃ vyatīyāya pañcaviṃśa adhikaṃ prabhoḥ || 25||
na adhunā te akhila ādhāra devakārya avaśeṣitam |
kulaṃ ca vipraśāpena naṣṭaprāyaṃ abhūt idam || 26||
tataḥ svadhāma paramaṃ viśasva yadi manyase |
salokān lokapālān naḥ pāhi vaikuṇṭhakiṅkarān || 27||
śrī bhagavān uvāca |
avadhāritaṃ etat me yadāttha vibudheśvara |
kṛtaṃ vaḥ kāryaṃ akhilaṃ bhūmeḥ bhāraḥ avatāritaḥ || 28||
tat idaṃ yādavakulaṃ vīryaśauryaśriyoddhatam |
lokaṃ jighṛkṣat ruddhaṃ me velayā iva mahārṇavaḥ || 29||
yadi asaṃhṛtya dṛptānāṃ yadunāṃ vipulaṃ kulam |
gantāsmi anena lokaḥ ayaṃ udvelena vinaṅkṣyati || 30||
idānīṃ nāśaḥ ārabdhaḥ kulasya dvijaśāpataḥ |
yāsyāmi bhavanaṃ brahman na etat ante tava ānagha || 31||
śrī śukaḥ uvāca |
iti uktaḥ lokanāthena svayambhūḥ praṇipatya tam |
saha devagaṇaiḥ devaḥ svadhāma samapadyata || 32||
atha tasyāṃ mahotpātān dvāravatyāṃ samutthitān |
vilokya bhagavān āha yaduvṛddhān samāgatān || 33||
śrī bhagavān uvāca |
ete vai sumahotpātāḥ vyuttiṣṭhanti iha sarvataḥ |
śāpaḥ ca naḥ kulasya āsīt brāhmaṇebhyaḥ duratyayaḥ || 34||
na vastavyaṃ iha asmābhiḥ jijīviṣubhiḥ āryakāḥ |
prabhāsaṃ sumahat puṇyaṃ yāsyāmaḥ adya eva mā ciram || 35||
yatra snātvā dakṣaśāpāt gṛhītaḥ yakṣmaṇauḍurāṭ |
vimuktaḥ kilbiṣāt sadyaḥ bheje bhūyaḥ kalodayam || 36||
vayaṃ ca tasmin āplutya tarpayitvā pitṝnsurān |
bhojayitvā uśijaḥ viprān nānāguṇavatā andhasā || 37||
teṣu dānāni pātreṣu śraddhayā uptvā mahānti vai |
vṛjināni tariṣyāmaḥ dānaiḥ naubhiḥ iva arṇavam || 38||
śrī śukaḥ uvāca |
evaṃ bhagavatā ādiṣṭāḥ yādavāḥ kulanandana |
gantuṃ kṛtadhiyaḥ tīrthaṃ syandanān samayūyujan || 39||
tat nirīkṣya uddhavaḥ rājan śrutvā bhagavatā uditam |
dṛṣṭvā ariṣṭāni ghorāṇi nityaṃ kṛṣṇaṃ anuvrataḥ || 40||
viviktaḥ upasaṅgamya jagatāṃ īśvareśvaram |
praṇamya śirasā pādau prāñjaliḥ taṃ abhāṣata || 41||
uddhavaḥ uvāca |
devadeveśa yogeśa puṇyaśravaṇakīrtana |
saṃhṛtya etat kulaṃ nūnaṃ lokaṃ santyakṣyate bhavān |
vipraśāpaṃ samarthaḥ api pratyahan na yadi īśvaraḥ || 42||
na ahaṃ tava aṅghrikamalaṃ kṣaṇārdhaṃ api keśava |
tyaktuṃ samutsahe nātha svadhāma naya māṃ api || 43||
tava vikrīḍitaṃ kṛṣṇa nṛṇāṃ paramamaṅgalam |
karṇapīyūṣaṃ āsvādya tyajati anyaspṛhāṃ janaḥ || 44||
śayyāsanāṭanasthānasnānakrīḍāśanādiṣu |
kathaṃ tvāṃ priyaṃ ātmānaṃ vayaṃ bhaktāḥ tyajemahi || 45||
tvayā upabhuktasrakgandhavāsaḥ alaṅkāracarcitāḥ |
ucchiṣṭabhojinaḥ dāsāḥ tava māyāṃ jayemahi || 46||
vātāśanāḥ yaḥ ṛṣayaḥ śramaṇā ūrdhvamanthinaḥ |
brahmākhyaṃ dhāma te yānti śāntāḥ sannyāsinaḥ amalāḥ ||
47||
vayaṃ tu iha mahāyogin bhramantaḥ karmavartmasu |
tvat vārtayā tariṣyāmaḥ tāvakaiḥ dustaraṃ tamaḥ || 48||
smarantaḥ kīrtayantaḥ te kṛtāni gaditāni ca |
gatiutsmitīkṣaṇakṣveli yat nṛlokaviḍambanam || 49||
śrī śukaḥ uvāca |
evaṃ vijñāpitaḥ rājan bhagavān devakīsutaḥ |
ekāntinaṃ priyaṃ bhṛtyaṃ uddhavaṃ samabhāṣata || 50||
iti śrīmadbhāgavate mahāpurāṇe pāramahaṃsyāṃ
saṃhitāyāmekādaśaskandhe devastutyuddhvavijñāpanaṃ nāma
ṣaṣṭho'dhyāyaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
अथ षष्ठोऽध्यायः ।
श्रीशुकः उवाच ।
अथ ब्रह्मा आत्मजैः देवैः प्रजेशैः आवृतः अभ्यगात् ।
भवः च भूतभव्यीशः ययौ भूतगणैः वृतः ॥ 1॥
इन्द्रः मरुद्भिः भगवान् आदित्याः वसवः अश्विनौ ।
ऋभवः अङ्गिरसः रुद्राः विश्वे साध्याः च देवताः ॥ 2॥
गन्धर्वाप्सरसः नागाः सिद्धचारणगुह्यकाः ।
ऋषयः पितरः च एव सविद्याधरकिन्नराः ॥ 3॥
द्वारकां उपसञ्जग्मुः सर्वे कृष्णादिदृक्षवः ।
वपुषा येन भगवान् नरलोकमनोरमः ।
यशः वितेने लोकेषु सर्वलोकमलापहम् ॥ 4॥
तस्यां विभ्राजमानायां समृद्धायां महर्धिभिः ।
व्यचक्षत अवितृप्ताक्षाः कृष्णं अद्भुतदर्शनम् ॥
5॥
स्वर्गौद्यानौअपगैः माल्यैः छादयन्तः यदु उत्तमम् ।
गीर्भिः चित्रपदार्थाभिः तुष्टुवुः जगत् ईश्वरम् ॥6॥
देवाः ऊचुः ।
नताः स्म ते नाथ पदारविन्दं
बुद्धीन्द्रियप्राणमनोवचोभिः ।
यत् चिन्त्यते अन्तर्हृदि भावयुक्तैः
मुमुक्षुभिः कर्ममय ऊरुपाशात् ॥ 7॥
त्वं मायया त्रिगुणया आत्मनि दुर्विभाव्यं
व्यक्तं सृजसि अवसि लुम्पसि तत् गुणस्थः ।
न एतैः भवान् अजित कर्मभिः अज्यते वै
यत् स्वे सुखे अव्यवहिते अभिरतः अनवद्यः ॥ 8॥
शुद्धिः नृणां न तु तथा ईड्य दुराशयानां
विद्याश्रुताध्ययनदानतपक्रियाभिः ।
सत्त्वात्मनां ऋषभ ते यशसि प्रवृद्ध
सत् श्रद्धया श्रवणसम्भृतया यथा स्यात् ॥ 9॥
स्यात् नः तव अङ्घ्रिः अशुभाशयधूमकेतुः
क्षेमाय यः मुनिभिः आर्द्रहृदौह्यमानः ।
यः सात्वतैः समविभूतयः आत्मवद्भिः
व्यूहे अर्चितः सवनशः स्वः अतिक्रमाय ॥ 10॥
यः चिन्त्यते प्रयतपाणिभिः अध्वराग्नौ
त्रय्या निरुक्तविधिना ईश हविः गृहीत्वा ।
अध्यात्मयोगः उत योगिभिः आत्ममायां
जिज्ञासुभिः परमभागवतैः परीष्टः ॥ 11॥
पर्युष्टया तव विभो वनमालया इयं
संस्पर्धिनी भगवती प्रतिपत्निवत् श्रीः ।
यः सुप्रणीतं अमुयार्हणं आदत् अन्नः
भूयात् सदा अङ्घ्रिः अशुभाशयधूमकेतुः ॥ 12॥
केतुः त्रिविक्रमयुतः त्रिपत् पताकः
यः ते भयाभयकरः असुरदेवचम्वोः ।
स्वर्गाय साधुषु खलु एषु इतराय भूमन्
पादः पुनातु भगवन् भजतां अधं नः ॥ 13॥
नस्योतगावः इव यस्य वशे भवन्ति
ब्रह्मादयः अनुभृतः मिथुरर्द्यमानाः ।
कालस्य ते प्रकृतिपूरुषयोः परस्य
शं नः तनोतु चरणः पुरुषोत्तमस्य ॥ 14॥
अस्य असि हेतुः उदयस्थितिसंयमानां
अव्यक्तजीवमहतां अपि कालं आहुः ।
सः अयं त्रिणाभिः अखिल अपचये प्रवृत्तः
कालः गभीररयः उत्तमपूरुषः त्वम् ॥ 15॥
त्वत्तः पुमान् समधिगम्य यया स्ववीर्य
धत्ते महान्तं इव गर्भं अमोघवीर्यः ।
सः अयं तया अनुगतः आत्मनः आण्डकोशं
हैमं ससर्ज बहिः आवरणैः उपेतम् ॥ 16॥
तत्तस्थुषः च जगतः च भवान् अधीशः
यत् मायया उत्थगुणविक्रियया उपनीतान् ।
अर्थान् जुषन् अपि हृषीकपते न लिप्तः
ये अन्ये स्वतः परिहृतात् अपि बिभ्यति स्म ॥ 17॥
स्माया अवलोकलवदर्शितभावहारि
भ्रूमण्डलप्रहितसौरतमन्त्रशौण्डैः ।
पत्न्यः तु षोडशसहस्रं अनङ्गबाणैः
यस्य इन्द्रियं विमथितुं करणैः विभ्व्यः ॥ 18॥
विभ्व्यः तव अमृतकथा उदवहाः त्रिलोक्याः
पादौ अनेजसरितः शमलानि हन्तुम् ।
आनुश्रवं श्रुतिभिः अङ्घ्रिजं अङ्गसङ्गैः
तीर्थद्वयं शुचिषदस्तः उपस्पृशन्ति ॥ 19॥
बादरायणिः उवाच ।
इति अभिष्टूय विबुधैः सेशः शतधृतिः हरिम् ।
अभ्यभाषत गोविन्दं प्रणम्य अम्बरं आश्रितः ॥ 20॥
ब्रह्म उवाच ।
भूमेः भार अवताराय पुरा विज्ञापितः प्रभो ।
त्वं अस्माभिः अशेषात्मन् तत् तथा एव उपपादितम् ॥ 21॥
धर्मः च स्थापितः सत्सु सत्यसन्धेषु वै त्वया ।
कीर्तिः च दिक्षु विक्षिप्ता सर्वलोकमलापहा ॥ 22॥
अवतीर्य यदोः वंशे बिभ्रत् रूपं अनुत्तमम् ।
कर्माणि उद्दामवृत्तानि हिताय जगतः अकृथाः ॥ 23॥
यानि ते चरितानि ईश मनुष्याः साधवः कलौ ।
शऋण्वन्तः कीर्तयन्तः च तरिष्यन्ति अञ्जसा तमः ॥ 24॥
यदुवंशे अवतीर्णस्य भवतः पुरुषोत्तम ।
शरत् शतं व्यतीयाय पञ्चविंश अधिकं प्रभोः ॥ 25॥
न अधुना ते अखिल आधार देवकार्य अवशेषितम् ।
कुलं च विप्रशापेन नष्टप्रायं अभूत् इदम् ॥ 26॥
ततः स्वधाम परमं विशस्व यदि मन्यसे ।
सलोकान् लोकपालान् नः पाहि वैकुण्ठकिङ्करान् ॥ 27॥
श्री भगवान् उवाच ।
अवधारितं एतत् मे यदात्थ विबुधेश्वर ।
कृतं वः कार्यं अखिलं भूमेः भारः अवतारितः ॥ 28॥
तत् इदं यादवकुलं वीर्यशौर्यश्रियोद्धतम् ।
लोकं जिघृक्षत् रुद्धं मे वेलया इव महार्णवः ॥ 29॥
यदि असंहृत्य दृप्तानां यदुनां विपुलं कुलम् ।
गन्तास्मि अनेन लोकः अयं उद्वेलेन विनङ्क्ष्यति ॥ 30॥
इदानीं नाशः आरब्धः कुलस्य द्विजशापतः ।
यास्यामि भवनं ब्रह्मन् न एतत् अन्ते तव आनघ ॥ 31॥
श्री शुकः उवाच ।
इति उक्तः लोकनाथेन स्वयम्भूः प्रणिपत्य तम् ।
सह देवगणैः देवः स्वधाम समपद्यत ॥ 32॥
अथ तस्यां महोत्पातान् द्वारवत्यां समुत्थितान् ।
विलोक्य भगवान् आह यदुवृद्धान् समागतान् ॥ 33॥
श्री भगवान् उवाच ।
एते वै सुमहोत्पाताः व्युत्तिष्ठन्ति इह सर्वतः ।
शापः च नः कुलस्य आसीत् ब्राह्मणेभ्यः दुरत्ययः ॥ 34॥
न वस्तव्यं इह अस्माभिः जिजीविषुभिः आर्यकाः ।
प्रभासं सुमहत् पुण्यं यास्यामः अद्य एव मा चिरम् ॥ 35॥
यत्र स्नात्वा दक्षशापात् गृहीतः यक्ष्मणौडुराट् ।
विमुक्तः किल्बिषात् सद्यः भेजे भूयः कलोदयम् ॥ 36॥
वयं च तस्मिन् आप्लुत्य तर्पयित्वा पितॄन्सुरान् ।
भोजयित्वा उशिजः विप्रान् नानागुणवता अन्धसा ॥ 37॥
तेषु दानानि पात्रेषु श्रद्धया उप्त्वा महान्ति वै ।
वृजिनानि तरिष्यामः दानैः नौभिः इव अर्णवम् ॥ 38॥
श्री शुकः उवाच ।
एवं भगवता आदिष्टाः यादवाः कुलनन्दन ।
गन्तुं कृतधियः तीर्थं स्यन्दनान् समयूयुजन् ॥ 39॥
तत् निरीक्ष्य उद्धवः राजन् श्रुत्वा भगवता उदितम् ।
दृष्ट्वा अरिष्टानि घोराणि नित्यं कृष्णं अनुव्रतः ॥ 40॥
विविक्तः उपसङ्गम्य जगतां ईश्वरेश्वरम् ।
प्रणम्य शिरसा पादौ प्राञ्जलिः तं अभाषत ॥ 41॥
उद्धवः उवाच ।
देवदेवेश योगेश पुण्यश्रवणकीर्तन ।
संहृत्य एतत् कुलं नूनं लोकं सन्त्यक्ष्यते भवान् ।
विप्रशापं समर्थः अपि प्रत्यहन् न यदि ईश्वरः ॥ 42॥
न अहं तव अङ्घ्रिकमलं क्षणार्धं अपि केशव ।
त्यक्तुं समुत्सहे नाथ स्वधाम नय मां अपि ॥ 43॥
तव विक्रीडितं कृष्ण नृणां परममङ्गलम् ।
कर्णपीयूषं आस्वाद्य त्यजति अन्यस्पृहां जनः ॥ 44॥
शय्यासनाटनस्थानस्नानक्रीडाशनादिषु ।
कथं त्वां प्रियं आत्मानं वयं भक्ताः त्यजेमहि ॥ 45॥
त्वया उपभुक्तस्रक्गन्धवासः अलङ्कारचर्चिताः ।
उच्छिष्टभोजिनः दासाः तव मायां जयेमहि ॥ 46॥
वाताशनाः यः ऋषयः श्रमणा ऊर्ध्वमन्थिनः ।
ब्रह्माख्यं धाम ते यान्ति शान्ताः सन्न्यासिनः अमलाः ॥
47॥
वयं तु इह महायोगिन् भ्रमन्तः कर्मवर्त्मसु ।
त्वत् वार्तया तरिष्यामः तावकैः दुस्तरं तमः ॥ 48॥
स्मरन्तः कीर्तयन्तः ते कृतानि गदितानि च ।
गतिउत्स्मितीक्षणक्ष्वेलि यत् नृलोकविडम्बनम् ॥ 49॥
श्री शुकः उवाच ।
एवं विज्ञापितः राजन् भगवान् देवकीसुतः ।
एकान्तिनं प्रियं भृत्यं उद्धवं समभाषत ॥ 50॥
इति श्रीमद्भागवते महापुराणे पारमहंस्यां
संहितायामेकादशस्कन्धे देवस्तुत्युद्ध्वविज्ञापनं नाम
षष्ठोऽध्यायः ॥
atha ṣaṣṭho'dhyāyaḥ |
śrīśukaḥ uvāca |
atha brahmā ātmajaiḥ devaiḥ prajeśaiḥ āvṛtaḥ abhyagāt |
bhavaḥ ca bhūtabhavyīśaḥ yayau bhūtagaṇaiḥ vṛtaḥ || 1||
indraḥ marudbhiḥ bhagavān ādityāḥ vasavaḥ aśvinau |
ṛbhavaḥ aṅgirasaḥ rudrāḥ viśve sādhyāḥ ca devatāḥ || 2||
gandharvāpsarasaḥ nāgāḥ siddhacāraṇaguhyakāḥ |
ṛṣayaḥ pitaraḥ ca eva savidyādharakinnarāḥ || 3||
dvārakāṃ upasañjagmuḥ sarve kṛṣṇādidṛkṣavaḥ |
vapuṣā yena bhagavān naralokamanoramaḥ |
yaśaḥ vitene lokeṣu sarvalokamalāpaham || 4||
tasyāṃ vibhrājamānāyāṃ samṛddhāyāṃ mahardhibhiḥ |
vyacakṣata avitṛptākṣāḥ kṛṣṇaṃ adbhutadarśanam ||
5||
svargaudyānauapagaiḥ mālyaiḥ chādayantaḥ yadu uttamam |
gīrbhiḥ citrapadārthābhiḥ tuṣṭuvuḥ jagat īśvaram ||6||
devāḥ ūcuḥ |
natāḥ sma te nātha padāravindaṃ
buddhīndriyaprāṇamanovacobhiḥ |
yat cintyate antarhṛdi bhāvayuktaiḥ
mumukṣubhiḥ karmamaya ūrupāśāt || 7||
tvaṃ māyayā triguṇayā ātmani durvibhāvyaṃ
vyaktaṃ sṛjasi avasi lumpasi tat guṇasthaḥ |
na etaiḥ bhavān ajita karmabhiḥ ajyate vai
yat sve sukhe avyavahite abhirataḥ anavadyaḥ || 8||
śuddhiḥ nṛṇāṃ na tu tathā īḍya durāśayānāṃ
vidyāśrutādhyayanadānatapakriyābhiḥ |
sattvātmanāṃ ṛṣabha te yaśasi pravṛddha
sat śraddhayā śravaṇasambhṛtayā yathā syāt || 9||
syāt naḥ tava aṅghriḥ aśubhāśayadhūmaketuḥ
kṣemāya yaḥ munibhiḥ ārdrahṛdauhyamānaḥ |
yaḥ sātvataiḥ samavibhūtayaḥ ātmavadbhiḥ
vyūhe arcitaḥ savanaśaḥ svaḥ atikramāya || 10||
yaḥ cintyate prayatapāṇibhiḥ adhvarāgnau
trayyā niruktavidhinā īśa haviḥ gṛhītvā |
adhyātmayogaḥ uta yogibhiḥ ātmamāyāṃ
jijñāsubhiḥ paramabhāgavataiḥ parīṣṭaḥ || 11||
paryuṣṭayā tava vibho vanamālayā iyaṃ
saṃspardhinī bhagavatī pratipatnivat śrīḥ |
yaḥ supraṇītaṃ amuyārhaṇaṃ ādat annaḥ
bhūyāt sadā aṅghriḥ aśubhāśayadhūmaketuḥ || 12||
ketuḥ trivikramayutaḥ tripat patākaḥ
yaḥ te bhayābhayakaraḥ asuradevacamvoḥ |
svargāya sādhuṣu khalu eṣu itarāya bhūman
pādaḥ punātu bhagavan bhajatāṃ adhaṃ naḥ || 13||
nasyotagāvaḥ iva yasya vaśe bhavanti
brahmādayaḥ anubhṛtaḥ mithurardyamānāḥ |
kālasya te prakṛtipūruṣayoḥ parasya
śaṃ naḥ tanotu caraṇaḥ puruṣottamasya || 14||
asya asi hetuḥ udayasthitisaṃyamānāṃ
avyaktajīvamahatāṃ api kālaṃ āhuḥ |
saḥ ayaṃ triṇābhiḥ akhila apacaye pravṛttaḥ
kālaḥ gabhīrarayaḥ uttamapūruṣaḥ tvam || 15||
tvattaḥ pumān samadhigamya yayā svavīrya
dhatte mahāntaṃ iva garbhaṃ amoghavīryaḥ |
saḥ ayaṃ tayā anugataḥ ātmanaḥ āṇḍakośaṃ
haimaṃ sasarja bahiḥ āvaraṇaiḥ upetam || 16||
tattasthuṣaḥ ca jagataḥ ca bhavān adhīśaḥ
yat māyayā utthaguṇavikriyayā upanītān |
arthān juṣan api hṛṣīkapate na liptaḥ
ye anye svataḥ parihṛtāt api bibhyati sma || 17||
smāyā avalokalavadarśitabhāvahāri
bhrūmaṇḍalaprahitasauratamantraśauṇḍaiḥ |
patnyaḥ tu ṣoḍaśasahasraṃ anaṅgabāṇaiḥ
yasya indriyaṃ vimathituṃ karaṇaiḥ vibhvyaḥ || 18||
vibhvyaḥ tava amṛtakathā udavahāḥ trilokyāḥ
pādau anejasaritaḥ śamalāni hantum |
ānuśravaṃ śrutibhiḥ aṅghrijaṃ aṅgasaṅgaiḥ
tīrthadvayaṃ śuciṣadastaḥ upaspṛśanti || 19||
bādarāyaṇiḥ uvāca |
iti abhiṣṭūya vibudhaiḥ seśaḥ śatadhṛtiḥ harim |
abhyabhāṣata govindaṃ praṇamya ambaraṃ āśritaḥ || 20||
brahma uvāca |
bhūmeḥ bhāra avatārāya purā vijñāpitaḥ prabho |
tvaṃ asmābhiḥ aśeṣātman tat tathā eva upapāditam || 21||
dharmaḥ ca sthāpitaḥ satsu satyasandheṣu vai tvayā |
kīrtiḥ ca dikṣu vikṣiptā sarvalokamalāpahā || 22||
avatīrya yadoḥ vaṃśe bibhrat rūpaṃ anuttamam |
karmāṇi uddāmavṛttāni hitāya jagataḥ akṛthāḥ || 23||
yāni te caritāni īśa manuṣyāḥ sādhavaḥ kalau |
śaṛṇvantaḥ kīrtayantaḥ ca tariṣyanti añjasā tamaḥ || 24||
yaduvaṃśe avatīrṇasya bhavataḥ puruṣottama |
śarat śataṃ vyatīyāya pañcaviṃśa adhikaṃ prabhoḥ || 25||
na adhunā te akhila ādhāra devakārya avaśeṣitam |
kulaṃ ca vipraśāpena naṣṭaprāyaṃ abhūt idam || 26||
tataḥ svadhāma paramaṃ viśasva yadi manyase |
salokān lokapālān naḥ pāhi vaikuṇṭhakiṅkarān || 27||
śrī bhagavān uvāca |
avadhāritaṃ etat me yadāttha vibudheśvara |
kṛtaṃ vaḥ kāryaṃ akhilaṃ bhūmeḥ bhāraḥ avatāritaḥ || 28||
tat idaṃ yādavakulaṃ vīryaśauryaśriyoddhatam |
lokaṃ jighṛkṣat ruddhaṃ me velayā iva mahārṇavaḥ || 29||
yadi asaṃhṛtya dṛptānāṃ yadunāṃ vipulaṃ kulam |
gantāsmi anena lokaḥ ayaṃ udvelena vinaṅkṣyati || 30||
idānīṃ nāśaḥ ārabdhaḥ kulasya dvijaśāpataḥ |
yāsyāmi bhavanaṃ brahman na etat ante tava ānagha || 31||
śrī śukaḥ uvāca |
iti uktaḥ lokanāthena svayambhūḥ praṇipatya tam |
saha devagaṇaiḥ devaḥ svadhāma samapadyata || 32||
atha tasyāṃ mahotpātān dvāravatyāṃ samutthitān |
vilokya bhagavān āha yaduvṛddhān samāgatān || 33||
śrī bhagavān uvāca |
ete vai sumahotpātāḥ vyuttiṣṭhanti iha sarvataḥ |
śāpaḥ ca naḥ kulasya āsīt brāhmaṇebhyaḥ duratyayaḥ || 34||
na vastavyaṃ iha asmābhiḥ jijīviṣubhiḥ āryakāḥ |
prabhāsaṃ sumahat puṇyaṃ yāsyāmaḥ adya eva mā ciram || 35||
yatra snātvā dakṣaśāpāt gṛhītaḥ yakṣmaṇauḍurāṭ |
vimuktaḥ kilbiṣāt sadyaḥ bheje bhūyaḥ kalodayam || 36||
vayaṃ ca tasmin āplutya tarpayitvā pitṝnsurān |
bhojayitvā uśijaḥ viprān nānāguṇavatā andhasā || 37||
teṣu dānāni pātreṣu śraddhayā uptvā mahānti vai |
vṛjināni tariṣyāmaḥ dānaiḥ naubhiḥ iva arṇavam || 38||
śrī śukaḥ uvāca |
evaṃ bhagavatā ādiṣṭāḥ yādavāḥ kulanandana |
gantuṃ kṛtadhiyaḥ tīrthaṃ syandanān samayūyujan || 39||
tat nirīkṣya uddhavaḥ rājan śrutvā bhagavatā uditam |
dṛṣṭvā ariṣṭāni ghorāṇi nityaṃ kṛṣṇaṃ anuvrataḥ || 40||
viviktaḥ upasaṅgamya jagatāṃ īśvareśvaram |
praṇamya śirasā pādau prāñjaliḥ taṃ abhāṣata || 41||
uddhavaḥ uvāca |
devadeveśa yogeśa puṇyaśravaṇakīrtana |
saṃhṛtya etat kulaṃ nūnaṃ lokaṃ santyakṣyate bhavān |
vipraśāpaṃ samarthaḥ api pratyahan na yadi īśvaraḥ || 42||
na ahaṃ tava aṅghrikamalaṃ kṣaṇārdhaṃ api keśava |
tyaktuṃ samutsahe nātha svadhāma naya māṃ api || 43||
tava vikrīḍitaṃ kṛṣṇa nṛṇāṃ paramamaṅgalam |
karṇapīyūṣaṃ āsvādya tyajati anyaspṛhāṃ janaḥ || 44||
śayyāsanāṭanasthānasnānakrīḍāśanādiṣu |
kathaṃ tvāṃ priyaṃ ātmānaṃ vayaṃ bhaktāḥ tyajemahi || 45||
tvayā upabhuktasrakgandhavāsaḥ alaṅkāracarcitāḥ |
ucchiṣṭabhojinaḥ dāsāḥ tava māyāṃ jayemahi || 46||
vātāśanāḥ yaḥ ṛṣayaḥ śramaṇā ūrdhvamanthinaḥ |
brahmākhyaṃ dhāma te yānti śāntāḥ sannyāsinaḥ amalāḥ ||
47||
vayaṃ tu iha mahāyogin bhramantaḥ karmavartmasu |
tvat vārtayā tariṣyāmaḥ tāvakaiḥ dustaraṃ tamaḥ || 48||
smarantaḥ kīrtayantaḥ te kṛtāni gaditāni ca |
gatiutsmitīkṣaṇakṣveli yat nṛlokaviḍambanam || 49||
śrī śukaḥ uvāca |
evaṃ vijñāpitaḥ rājan bhagavān devakīsutaḥ |
ekāntinaṃ priyaṃ bhṛtyaṃ uddhavaṃ samabhāṣata || 50||
iti śrīmadbhāgavate mahāpurāṇe pāramahaṃsyāṃ
saṃhitāyāmekādaśaskandhe devastutyuddhvavijñāpanaṃ nāma
ṣaṣṭho'dhyāyaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Telugu script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.