ਅਥ ਨਵਮੋऽਧ੍ਯਾਯਃ ।
ਬ੍ਰਾਹ੍ਮਣਃ ਉਵਾਚ ।
ਪਰਿਗ੍ਰਹਃ ਹਿ ਦੁਃਖਾਯ ਯਤ੍ ਯਤ੍ ਪ੍ਰਿਯਤਮਂ ਨृਣਾਮ੍ ।
ਅਨਨ੍ਤਂ ਸੁਖਂ ਆਪ੍ਨੋਤਿ ਤਤ੍ ਵਿਦ੍ਵਾਨ੍ ਯਃ ਤੁ ਅਕਿਞ੍ਚਨਃ ॥ 1॥
ਸਾਮਿषਂ ਕੁਰਰਂ ਜਘ੍ਨੁਃ ਬਲਿਨਃ ਯੇ ਨਿਰਾਮਿषਾਃ ।
ਤਤ੍ ਆਮਿषਂ ਪਰਿਤ੍ਯਜ੍ਯ ਸਃ ਸੁਖਂ ਸਮਵਿਨ੍ਦਤ ॥ 2॥
ਨ ਮੇ ਮਾਨਾਵਮਾਨੌ ਸ੍ਤਃ ਨ ਚਿਨ੍ਤਾ ਗੇਹਪੁਤ੍ਰਿਣਾਮ੍ ।
ਆਤ੍ਮਕ੍ਰੀਡਃ ਆਤ੍ਮਰਤਿਃ ਵਿਚਰਾਮਿ ਇਹ ਬਾਲਵਤ੍ ॥ 3॥
ਦ੍ਵੌ ਏਵ ਚਿਨ੍ਤਯਾ ਮੁਕ੍ਤੌ ਪਰਮ ਆਨਨ੍ਦਃ ਆਪ੍ਲੁਤੌ ।
ਯਃ ਵਿਮੁਗ੍ਧਃ ਜਡਃ ਬਾਲਃ ਯਃ ਗੁਣੇਭ੍ਯਃ ਪਰਂ ਗਤਃ ॥ 4॥
ਕ੍ਵਚਿਤ੍ ਕੁਮਾਰੀ ਤੁ ਆਤ੍ਮਾਨਂ ਵृਣਾਨਾਨ੍ ਗृਹਂ ਆਗਤਾਨ੍ ।
ਸ੍ਵਯਂ ਤਾਨ੍ ਅਰ੍ਹਯਾਮਾਸ ਕ੍ਵਾਪਿ ਯਾਤੇषੁ ਬਨ੍ਧੁषੁ ॥ 5॥
ਤੇषਂ ਅਭ੍ਯਵਹਾਰਾਰ੍ਥਂ ਸ਼ਾਲੀਨ੍ ਰਹਸਿ ਪਾਰ੍ਥਿਵ ।
ਅਵਘ੍ਨਨ੍ਤ੍ਯਾਃ ਪ੍ਰਕੋष੍ਠਸ੍ਥਾਃ ਚਕ੍ਰੁਃ ਸ਼ਙ੍ਖਾਃ ਸ੍ਵਨਂ ਮਹਤ੍ ॥
6॥
ਸਾ ਤਤ੍ ਜੁਗੁਪ੍ਸਿਤਂ ਮਤ੍ਵਾ ਮਹਤੀ ਵ੍ਰੀਡਿਤਾ ਤਤਃ ।
ਬਭਞ੍ਜ ਏਕੈਕਸ਼ਃ ਸ਼ਙ੍ਖਾਨ੍ ਦ੍ਵੌ ਦ੍ਵੌ ਪਾਣ੍ਯੋਃ ਅਸ਼ੇषਯਤ੍ ॥
7॥
ਉਭਯੋਃ ਅਪਿ ਅਭੂਤ੍ ਘੋषਃ ਹਿ ਅਵਘ੍ਨਨ੍ਤ੍ਯਾਃ ਸ੍ਮ ਸ਼ਙ੍ਖਯੋਃ ।
ਤਤ੍ਰ ਅਪਿ ਏਕਂ ਨਿਰਭਿਦਤ੍ ਏਕਸ੍ਮਾਨ੍ ਨ ਅਭਵਤ੍ ਧ੍ਵਨਿਃ ॥ 8॥
ਅਨ੍ਵਸ਼ਿਕ੍षਂ ਇਮਂ ਤਸ੍ਯਾਃ ਉਪਦੇਸ਼ਂ ਅਰਿਨ੍ਦਮ ।
ਲੋਕਾਨ੍ ਅਨੁਚਰਨ੍ ਏਤਾਨ੍ ਲੋਕਤਤ੍ਤ੍ਵਵਿਵਿਤ੍ਸਯਾ ॥ 9॥
ਵਾਸੇ ਬਹੂਨਾਂ ਕਲਹਃ ਭਵੇਤ੍ ਵਾਰ੍ਤਾ ਦ੍ਵਯੋਃ ਅਪਿ ।
ਏਕਃ ਏਵ ਚਰੇਤ੍ ਤਸ੍ਮਾਤ੍ ਕੁਮਾਰ੍ਯਾਃ ਇਵ ਕਙ੍ਕਣਃ ॥ 10॥
ਮਨਃ ਏਕਤ੍ਰ ਸਂਯੁਜ੍ਯਾਤ੍ ਜਿਤਸ਼੍ਵਾਸਃ ਜਿਤ ਆਸਨਃ ।
ਵੈਰਾਗ੍ਯਾਭ੍ਯਾਸਯੋਗੇਨ ਧ੍ਰਿਯਮਾਣਂ ਅਤਨ੍ਦ੍ਰਿਤਃ ॥ 11॥
ਯਸ੍ਮਿਨ੍ ਮਨਃ ਲਬ੍ਧਪਦਂ ਯਤ੍ ਏਤਤ੍
ਸ਼ਨੈਃ ਸ਼ਨੈਃ ਮੁਞ੍ਚਤਿ ਕਰ੍ਮਰੇਣੂਨ੍ ।
ਸਤ੍ਤ੍ਵੇਨ ਵृਦ੍ਧੇਨ ਰਜਃ ਤਮਃ ਚ
ਵਿਧੂਯ ਨਿਰ੍ਵਾਣਂ ਉਪੈਤਿ ਅਨਿਨ੍ਧਨਮ੍ ॥ 12॥
ਤਤ੍ ਏਵਂ ਆਤ੍ਮਨਿ ਅਵਰੁਦ੍ਧਚਿਤ੍ਤਃ
ਨ ਵੇਦ ਕਿਞ੍ਚਿਤ੍ ਬਹਿਃ ਅਨ੍ਤਰਂ ਵਾ ।
ਯਥਾ ਇषੁਕਾਰਃ ਨृਪਤਿਂ ਵ੍ਰਜਨ੍ਤਮ੍
ਇषੌ ਗਤਾਤ੍ਮਾ ਨ ਦਦਰ੍ਸ਼ ਪਾਰ੍ਸ਼੍ਵੇ ॥ 13॥
ਏਕਚਾਰ੍ਯਨਿਕੇਤਃ ਸ੍ਯਾਤ੍ ਅਪ੍ਰਮਤ੍ਤਃ ਗੁਹਾਸ਼ਯਃ ।
ਅਲਕ੍ष੍ਯਮਾਣਃ ਆਚਾਰੈਃ ਮੁਨਿਃ ਏਕਃ ਅਲ੍ਪਭਾषਣਃ ॥ 14॥
ਗृਹਾਰਮ੍ਭਃ ਅਤਿਦੁਃਖਾਯ ਵਿਫਲਃ ਚ ਅਧ੍ਰੁਵਾਤ੍ਮਨਃ ।
ਸਰ੍ਪਃ ਪਰਕृਤਂ ਵੇਸ਼੍ਮ ਪ੍ਰਵਿਸ਼੍ਯ ਸੁਖਂ ਏਧਤੇ ॥ 15॥
ਏਕੋ ਨਾਰਾਯਣੋ ਦੇਵਃ ਪੂਰ੍ਵਸृष੍ਟਂ ਸ੍ਵਮਾਯਯਾ ।
ਸਂਹृਤ੍ਯ ਕਾਲਕਲਯਾ ਕਲ੍ਪਾਨ੍ਤ ਇਦਮੀਸ਼੍ਵਰਃ ॥ 16॥
ਏਕ ਏਵਾਦ੍ਵਿਤੀਯੋऽਭੂਦਾਤ੍ਮਾਧਾਰੋऽਖਿਲਾਸ਼੍ਰਯਃ ।
ਕਾਲੇਨਾਤ੍ਮਾਨੁਭਾਵੇਨ ਸਾਮ੍ਯਂ ਨੀਤਾਸੁ ਸ਼ਕ੍ਤਿषੁ ।
ਸਤ੍ਤ੍ਵਾਦਿष੍ਵਾਦਿਪੁਏਰੁषਃ ਪ੍ਰਧਾਨਪੁਰੁषੇਸ਼੍ਵਰਃ ॥ 17॥
ਪਰਾਵਰਾਣਾਂ ਪਰਮ ਆਸ੍ਤੇ ਕੈਵਲ੍ਯਸਞ੍ਜ੍ਞਿਤਃ ।
ਕੇਵਲਾਨੁਭਵਾਨਨ੍ਦਸਨ੍ਦੋਹੋ ਨਿਰੁਪਾਧਿਕਃ ॥ 18॥
ਕੇਵਲਾਤ੍ਮਾਨੁਭਾਵੇਨ ਸ੍ਵਮਾਯਾਂ ਤ੍ਰਿਗੁਣਾਤ੍ਮਿਕਾਮ੍ ।
ਸਙ੍ਕ੍षੋਭਯਨ੍ਸृਜਤ੍ਯਾਦੌ ਤਯਾ ਸੂਤ੍ਰਮਰਿਨ੍ਦਮ ॥ 19॥
ਤਾਮਾਹੁਸ੍ਤ੍ਰਿਗੁਣਵ੍ਯਕ੍ਤਿਂ ਸृਜਨ੍ਤੀਂ ਵਿਸ਼੍ਵਤੋਮੁਖਮ੍ ।
ਯਸ੍ਮਿਨ੍ਪ੍ਰੋਤਮਿਦਂ ਵਿਸ਼੍ਵਂ ਯੇਨ ਸਂਸਰਤੇ ਪੁਮਾਨ੍ ॥ 20॥
ਯਥਾ ਊਰ੍ਣਨਾਭਿਃ ਹृਦਯਾਤ੍ ਊਰ੍ਣਾਂ ਸਨ੍ਤਤ੍ਯ ਵਕ੍ਤ੍ਰਤਃ ।
ਤਯਾ ਵਿਹृਤ੍ਯ ਭੂਯਸ੍ਤਾਂ ਗ੍ਰਸਤਿ ਏਵਂ ਮਹੇਸ਼੍ਵਰਃ ॥ 21॥
ਯਤ੍ਰ ਯਤ੍ਰ ਮਨਃ ਦੇਹੀ ਧਾਰਯੇਤ੍ ਸਕਲਂ ਧਿਯਾ ।
ਸ੍ਨੇਹਾਤ੍ ਦ੍ਵੇषਾਤ੍ ਭਯਾਤ੍ ਵਾ ਅਪਿ ਯਾਤਿ ਤਤ੍ ਤਤ੍ ਸਰੂਪਤਾਮ੍ ॥ 22॥
ਕੀਟਃ ਪੇਸ਼ਸ੍ਕृਤਂ ਧ੍ਯਾਯਨ੍ ਕੁਡ੍ਯਾਂ ਤੇਨ ਪ੍ਰਵੇਸ਼ਿਤਃ ।
ਯਾਤਿ ਤਤ੍ ਸ੍ਸਤ੍ਮਤਾਂ ਰਾਜਨ੍ ਪੂਰ੍ਵਰੂਪਂ ਅਸਨ੍ਤ੍ਯਜਨ੍ ॥ 23॥
ਏਵਂ ਗੁਰੁਭ੍ਯਃ ਏਤੇਭ੍ਯਃ ਏष ਮੇ ਸ਼ਿਕ੍षਿਤਾ ਮਤਿਃ ।
ਸ੍ਵਾਤ੍ਮਾ ਉਪਸ਼ਿਕ੍षਿਤਾਂ ਬੁਦ੍ਧਿਂ ਸ਼੍ਰੁਣੁ ਮੇ ਵਦਤਃ ਪ੍ਰਭੋ ॥ 24॥
ਦੇਹਃ ਗੁਰੁਃ ਮਮ ਵਿਰਕ੍ਤਿਵਿਵੇਕਹੇਤੁਃ
ਬਿਭ੍ਰਤ੍ ਸ੍ਮ ਸਤ੍ਤ੍ਵਨਿਧਨਂ ਸਤਤ ਅਰ੍ਤ੍ਯੁਤ੍ ਅਰ੍ਕਮ੍ ।
ਤਤ੍ਤ੍ਵਾਨਿ ਅਨੇਨ ਵਿਮृਸ਼ਾਮਿ ਯਥਾ ਤਥਾ ਅਪਿ
ਪਾਰਕ੍ਯਂ ਇਤਿ ਅਵਸਿਤਃ ਵਿਚਰਾਮਿ ਅਸਙ੍ਗਃ ॥ 25॥
ਜਾਯਾਤ੍ਮਜਾਰ੍ਥਪਸ਼ੁਭृਤ੍ਯਗृਹਾਪ੍ਤਵਰ੍ਗਾਨ੍
ਪੁष੍ਣਾਤਿ ਯਤ੍ ਪ੍ਰਿਯਚਿਕੀਰ੍षਯਾ ਵਿਤਨ੍ਵਨ੍ ॥
ਸ੍ਵਾਨ੍ਤੇ ਸਕृਚ੍ਛ੍ਰਂ ਅਵਰੁਦ੍ਧਧਨਃ ਸਃ ਦੇਹਃ
ਸृष੍ਟ੍ਵਾ ਅਸ੍ਯ ਬੀਜਂ ਅਵਸੀਦਤਿ ਵृਕ੍षਧਰ੍ਮਾ ॥ 26॥
ਜਿਹ੍ਵਾ ਏਕਤਃ ਅਮੁਂ ਅਵਕਰ੍षਤਿ ਕਰ੍ਹਿ ਤਰ੍षਾ
ਸ਼ਿਸ਼੍ਨਃ ਅਨ੍ਯਤਃ ਤ੍ਵਕ੍ ਉਦਰਂ ਸ਼੍ਰਵਣਂ ਕੁਤਸ਼੍ਚਿਤ੍ ।
ਗ੍ਰਾਣਃ ਅਨ੍ਯਤਃ ਚਪਲਦृਕ੍ ਕ੍ਵ ਚ ਕਰ੍ਮਸ਼ਕ੍ਤਿਃ
ਬਹ੍ਵ੍ਯਃ ਸਪਤ੍ਨ੍ਯਃ ਇਵ ਗੇਹਪਤਿਂ ਲੁਨਨ੍ਤਿ ॥ 27॥
ਸृष੍ਟ੍ਵਾ ਪੁਰਾਣਿ ਵਿਵਿਧਾਨਿ ਅਜਯਾ ਆਤ੍ਮਸ਼ਕ੍ਤ੍ਯਾ
ਵृਕ੍षਾਨ੍ ਸਰੀਸृਪਪਸ਼ੂਨ੍ਖਗਦਂਸ਼ਮਤ੍ਸ੍ਯਾਨ੍ ।
ਤੈਃ ਤੈਃ ਅਤੁष੍ਟਹृਦਯਃ ਪੁਰੁषਂ ਵਿਧਾਯ
ਬ੍ਰਹ੍ਮਾਵਲੋਕਧਿषਣਂ ਮੁਦਮਾਪ ਦੇਵਃ ॥ 28॥
ਲਬ੍ਧ੍ਵਾ ਸੁਦੁਰ੍ਲਭਂ ਇਦਂ ਬਹੁਸਮ੍ਭਵਾਨ੍ਤੇ
ਮਾਨੁष੍ਯਮਰ੍ਥਦਮਨਿਤ੍ਯਮਪੀਹ ਧੀਰਃ ।
ਤੂਰ੍ਣਂ ਯਤੇਤ ਨ ਪਤੇਤ੍ ਅਨੁਮृਤ੍ਯੁਃ ਯਾਵਤ੍
ਨਿਃਸ਼੍ਰੇਯਸਾਯ ਵਿषਯਃ ਖਲੁ ਸਰ੍ਵਤਃ ਸ੍ਯਾਤ੍ ॥ 29॥
ਏਵਂ ਸਞ੍ਜਾਤਵੈਰਾਗ੍ਯਃ ਵਿਜ੍ਞਾਨਲੋਕ ਆਤ੍ਮਨਿ ।
ਵਿਚਰਾਮਿ ਮਹੀਂ ਏਤਾਂ ਮੁਕ੍ਤਸਙ੍ਗਃ ਅਨਹਙ੍ਕृਤਿਃ ॥ 30॥
ਨ ਹਿ ਏਕਸ੍ਮਾਤ੍ ਗੁਰੋਃ ਜ੍ਞਾਨਂ ਸੁਸ੍ਥਿਰਂ ਸ੍ਯਾਤ੍ ਸੁਪੁष੍ਕਲਮ੍ ।
ਬ੍ਰਹ੍ਮ ਏਤਤ੍ ਅਦ੍ਵਿਤੀਯਂ ਵੈ ਗੀਯਤੇ ਬਹੁਧਾ ऋषਿਭਿਃ ॥ 31॥
ਸ਼੍ਰੀਭਗਵਾਨੁਵਾਚ ।
ਇਤ੍ਯੁਕ੍ਤ੍ਵਾ ਸ ਯਦੁਂ ਵਿਪ੍ਰਸ੍ਤਮਾਮਨ੍ਤ੍ਰਯ ਗਭੀਰਧੀਃ ।
ਵਨ੍ਦਿਤੋ।ਆਭ੍ਯਰ੍ਥਿਤੋ ਰਾਜ੍ਞਾ ਯਯੌ ਪ੍ਰੀਤੋ ਯਥਾਗਤਮ੍ ॥ 32॥
ਅਵਧੂਤਵਚਃ ਸ਼੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਪੂਰ੍ਵੇषਾਂ ਨਃ ਸ ਪੂਰ੍ਵਜਃ ।
ਸਰ੍ਵਸਙ੍ਗਵਿਨਿਰ੍ਮੁਕ੍ਤਃ ਸਮਚਿਤ੍ਤੋ ਬਭੂਵ ਹ ॥ 33॥
(ਇਤਿ ਅਵਧੂਤਗੀਤਮ੍ ।)
ਇਤਿ ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਭਾਗਵਤੇ ਮਹਾਪੁਰਾਣੇ ਪਾਰਮਹਂਸ੍ਯਾਂ
ਸਂਹਿਤਾਯਾਮੇਕਾਦਸ਼ਸ੍ਕਨ੍ਧੇ ਭਗਵਦੁਦ੍ਧਵਸਂਵਾਦੇ
ਨਵਮੋऽਧ੍ਯਾਯਃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
atha navamo'dhyāyaḥ |
brāhmaṇaḥ uvāca |
parigrahaḥ hi duḥkhāya yat yat priyatamaṃ nṛṇām |
anantaṃ sukhaṃ āpnoti tat vidvān yaḥ tu akiñcanaḥ || 1||
sāmiṣaṃ kuraraṃ jaghnuḥ balinaḥ ye nirāmiṣāḥ |
tat āmiṣaṃ parityajya saḥ sukhaṃ samavindata || 2||
na me mānāvamānau staḥ na cintā gehaputriṇām |
ātmakrīḍaḥ ātmaratiḥ vicarāmi iha bālavat || 3||
dvau eva cintayā muktau parama ānandaḥ āplutau |
yaḥ vimugdhaḥ jaḍaḥ bālaḥ yaḥ guṇebhyaḥ paraṃ gataḥ || 4||
kvacit kumārī tu ātmānaṃ vṛṇānān gṛhaṃ āgatān |
svayaṃ tān arhayāmāsa kvāpi yāteṣu bandhuṣu || 5||
teṣaṃ abhyavahārārthaṃ śālīn rahasi pārthiva |
avaghnantyāḥ prakoṣṭhasthāḥ cakruḥ śaṅkhāḥ svanaṃ mahat ||
6||
sā tat jugupsitaṃ matvā mahatī vrīḍitā tataḥ |
babhañja ekaikaśaḥ śaṅkhān dvau dvau pāṇyoḥ aśeṣayat ||
7||
ubhayoḥ api abhūt ghoṣaḥ hi avaghnantyāḥ sma śaṅkhayoḥ |
tatra api ekaṃ nirabhidat ekasmān na abhavat dhvaniḥ || 8||
anvaśikṣaṃ imaṃ tasyāḥ upadeśaṃ arindama |
lokān anucaran etān lokatattvavivitsayā || 9||
vāse bahūnāṃ kalahaḥ bhavet vārtā dvayoḥ api |
ekaḥ eva caret tasmāt kumāryāḥ iva kaṅkaṇaḥ || 10||
manaḥ ekatra saṃyujyāt jitaśvāsaḥ jita āsanaḥ |
vairāgyābhyāsayogena dhriyamāṇaṃ atandritaḥ || 11||
yasmin manaḥ labdhapadaṃ yat etat
śanaiḥ śanaiḥ muñcati karmareṇūn |
sattvena vṛddhena rajaḥ tamaḥ ca
vidhūya nirvāṇaṃ upaiti anindhanam || 12||
tat evaṃ ātmani avaruddhacittaḥ
na veda kiñcit bahiḥ antaraṃ vā |
yathā iṣukāraḥ nṛpatiṃ vrajantam
iṣau gatātmā na dadarśa pārśve || 13||
ekacāryaniketaḥ syāt apramattaḥ guhāśayaḥ |
alakṣyamāṇaḥ ācāraiḥ muniḥ ekaḥ alpabhāṣaṇaḥ || 14||
gṛhārambhaḥ atiduḥkhāya viphalaḥ ca adhruvātmanaḥ |
sarpaḥ parakṛtaṃ veśma praviśya sukhaṃ edhate || 15||
eko nārāyaṇo devaḥ pūrvasṛṣṭaṃ svamāyayā |
saṃhṛtya kālakalayā kalpānta idamīśvaraḥ || 16||
eka evādvitīyo'bhūdātmādhāro'khilāśrayaḥ |
kālenātmānubhāvena sāmyaṃ nītāsu śaktiṣu |
sattvādiṣvādipueruṣaḥ pradhānapuruṣeśvaraḥ || 17||
parāvarāṇāṃ parama āste kaivalyasañjñitaḥ |
kevalānubhavānandasandoho nirupādhikaḥ || 18||
kevalātmānubhāvena svamāyāṃ triguṇātmikām |
saṅkṣobhayansṛjatyādau tayā sūtramarindama || 19||
tāmāhustriguṇavyaktiṃ sṛjantīṃ viśvatomukham |
yasminprotamidaṃ viśvaṃ yena saṃsarate pumān || 20||
yathā ūrṇanābhiḥ hṛdayāt ūrṇāṃ santatya vaktrataḥ |
tayā vihṛtya bhūyastāṃ grasati evaṃ maheśvaraḥ || 21||
yatra yatra manaḥ dehī dhārayet sakalaṃ dhiyā |
snehāt dveṣāt bhayāt vā api yāti tat tat sarūpatām || 22||
kīṭaḥ peśaskṛtaṃ dhyāyan kuḍyāṃ tena praveśitaḥ |
yāti tat ssatmatāṃ rājan pūrvarūpaṃ asantyajan || 23||
evaṃ gurubhyaḥ etebhyaḥ eṣa me śikṣitā matiḥ |
svātmā upaśikṣitāṃ buddhiṃ śruṇu me vadataḥ prabho || 24||
dehaḥ guruḥ mama viraktivivekahetuḥ
bibhrat sma sattvanidhanaṃ satata artyut arkam |
tattvāni anena vimṛśāmi yathā tathā api
pārakyaṃ iti avasitaḥ vicarāmi asaṅgaḥ || 25||
jāyātmajārthapaśubhṛtyagṛhāptavargān
puṣṇāti yat priyacikīrṣayā vitanvan ||
svānte sakṛcchraṃ avaruddhadhanaḥ saḥ dehaḥ
sṛṣṭvā asya bījaṃ avasīdati vṛkṣadharmā || 26||
jihvā ekataḥ amuṃ avakarṣati karhi tarṣā
śiśnaḥ anyataḥ tvak udaraṃ śravaṇaṃ kutaścit |
grāṇaḥ anyataḥ capaladṛk kva ca karmaśaktiḥ
bahvyaḥ sapatnyaḥ iva gehapatiṃ lunanti || 27||
sṛṣṭvā purāṇi vividhāni ajayā ātmaśaktyā
vṛkṣān sarīsṛpapaśūnkhagadaṃśamatsyān |
taiḥ taiḥ atuṣṭahṛdayaḥ puruṣaṃ vidhāya
brahmāvalokadhiṣaṇaṃ mudamāpa devaḥ || 28||
labdhvā sudurlabhaṃ idaṃ bahusambhavānte
mānuṣyamarthadamanityamapīha dhīraḥ |
tūrṇaṃ yateta na patet anumṛtyuḥ yāvat
niḥśreyasāya viṣayaḥ khalu sarvataḥ syāt || 29||
evaṃ sañjātavairāgyaḥ vijñānaloka ātmani |
vicarāmi mahīṃ etāṃ muktasaṅgaḥ anahaṅkṛtiḥ || 30||
na hi ekasmāt guroḥ jñānaṃ susthiraṃ syāt supuṣkalam |
brahma etat advitīyaṃ vai gīyate bahudhā ṛṣibhiḥ || 31||
śrībhagavānuvāca |
ityuktvā sa yaduṃ viprastamāmantraya gabhīradhīḥ |
vandito|ābhyarthito rājñā yayau prīto yathāgatam || 32||
avadhūtavacaḥ śrutvā pūrveṣāṃ naḥ sa pūrvajaḥ |
sarvasaṅgavinirmuktaḥ samacitto babhūva ha || 33||
(iti avadhūtagītam |)
iti śrīmadbhāgavate mahāpurāṇe pāramahaṃsyāṃ
saṃhitāyāmekādaśaskandhe bhagavaduddhavasaṃvāde
navamo'dhyāyaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
अथ नवमोऽध्यायः ।
ब्राह्मणः उवाच ।
परिग्रहः हि दुःखाय यत् यत् प्रियतमं नृणाम् ।
अनन्तं सुखं आप्नोति तत् विद्वान् यः तु अकिञ्चनः ॥ 1॥
सामिषं कुररं जघ्नुः बलिनः ये निरामिषाः ।
तत् आमिषं परित्यज्य सः सुखं समविन्दत ॥ 2॥
न मे मानावमानौ स्तः न चिन्ता गेहपुत्रिणाम् ।
आत्मक्रीडः आत्मरतिः विचरामि इह बालवत् ॥ 3॥
द्वौ एव चिन्तया मुक्तौ परम आनन्दः आप्लुतौ ।
यः विमुग्धः जडः बालः यः गुणेभ्यः परं गतः ॥ 4॥
क्वचित् कुमारी तु आत्मानं वृणानान् गृहं आगतान् ।
स्वयं तान् अर्हयामास क्वापि यातेषु बन्धुषु ॥ 5॥
तेषं अभ्यवहारार्थं शालीन् रहसि पार्थिव ।
अवघ्नन्त्याः प्रकोष्ठस्थाः चक्रुः शङ्खाः स्वनं महत् ॥
6॥
सा तत् जुगुप्सितं मत्वा महती व्रीडिता ततः ।
बभञ्ज एकैकशः शङ्खान् द्वौ द्वौ पाण्योः अशेषयत् ॥
7॥
उभयोः अपि अभूत् घोषः हि अवघ्नन्त्याः स्म शङ्खयोः ।
तत्र अपि एकं निरभिदत् एकस्मान् न अभवत् ध्वनिः ॥ 8॥
अन्वशिक्षं इमं तस्याः उपदेशं अरिन्दम ।
लोकान् अनुचरन् एतान् लोकतत्त्वविवित्सया ॥ 9॥
वासे बहूनां कलहः भवेत् वार्ता द्वयोः अपि ।
एकः एव चरेत् तस्मात् कुमार्याः इव कङ्कणः ॥ 10॥
मनः एकत्र संयुज्यात् जितश्वासः जित आसनः ।
वैराग्याभ्यासयोगेन ध्रियमाणं अतन्द्रितः ॥ 11॥
यस्मिन् मनः लब्धपदं यत् एतत्
शनैः शनैः मुञ्चति कर्मरेणून् ।
सत्त्वेन वृद्धेन रजः तमः च
विधूय निर्वाणं उपैति अनिन्धनम् ॥ 12॥
तत् एवं आत्मनि अवरुद्धचित्तः
न वेद किञ्चित् बहिः अन्तरं वा ।
यथा इषुकारः नृपतिं व्रजन्तम्
इषौ गतात्मा न ददर्श पार्श्वे ॥ 13॥
एकचार्यनिकेतः स्यात् अप्रमत्तः गुहाशयः ।
अलक्ष्यमाणः आचारैः मुनिः एकः अल्पभाषणः ॥ 14॥
गृहारम्भः अतिदुःखाय विफलः च अध्रुवात्मनः ।
सर्पः परकृतं वेश्म प्रविश्य सुखं एधते ॥ 15॥
एको नारायणो देवः पूर्वसृष्टं स्वमायया ।
संहृत्य कालकलया कल्पान्त इदमीश्वरः ॥ 16॥
एक एवाद्वितीयोऽभूदात्माधारोऽखिलाश्रयः ।
कालेनात्मानुभावेन साम्यं नीतासु शक्तिषु ।
सत्त्वादिष्वादिपुएरुषः प्रधानपुरुषेश्वरः ॥ 17॥
परावराणां परम आस्ते कैवल्यसञ्ज्ञितः ।
केवलानुभवानन्दसन्दोहो निरुपाधिकः ॥ 18॥
केवलात्मानुभावेन स्वमायां त्रिगुणात्मिकाम् ।
सङ्क्षोभयन्सृजत्यादौ तया सूत्रमरिन्दम ॥ 19॥
तामाहुस्त्रिगुणव्यक्तिं सृजन्तीं विश्वतोमुखम् ।
यस्मिन्प्रोतमिदं विश्वं येन संसरते पुमान् ॥ 20॥
यथा ऊर्णनाभिः हृदयात् ऊर्णां सन्तत्य वक्त्रतः ।
तया विहृत्य भूयस्तां ग्रसति एवं महेश्वरः ॥ 21॥
यत्र यत्र मनः देही धारयेत् सकलं धिया ।
स्नेहात् द्वेषात् भयात् वा अपि याति तत् तत् सरूपताम् ॥ 22॥
कीटः पेशस्कृतं ध्यायन् कुड्यां तेन प्रवेशितः ।
याति तत् स्सत्मतां राजन् पूर्वरूपं असन्त्यजन् ॥ 23॥
एवं गुरुभ्यः एतेभ्यः एष मे शिक्षिता मतिः ।
स्वात्मा उपशिक्षितां बुद्धिं श्रुणु मे वदतः प्रभो ॥ 24॥
देहः गुरुः मम विरक्तिविवेकहेतुः
बिभ्रत् स्म सत्त्वनिधनं सतत अर्त्युत् अर्कम् ।
तत्त्वानि अनेन विमृशामि यथा तथा अपि
पारक्यं इति अवसितः विचरामि असङ्गः ॥ 25॥
जायात्मजार्थपशुभृत्यगृहाप्तवर्गान्
पुष्णाति यत् प्रियचिकीर्षया वितन्वन् ॥
स्वान्ते सकृच्छ्रं अवरुद्धधनः सः देहः
सृष्ट्वा अस्य बीजं अवसीदति वृक्षधर्मा ॥ 26॥
जिह्वा एकतः अमुं अवकर्षति कर्हि तर्षा
शिश्नः अन्यतः त्वक् उदरं श्रवणं कुतश्चित् ।
ग्राणः अन्यतः चपलदृक् क्व च कर्मशक्तिः
बह्व्यः सपत्न्यः इव गेहपतिं लुनन्ति ॥ 27॥
सृष्ट्वा पुराणि विविधानि अजया आत्मशक्त्या
वृक्षान् सरीसृपपशून्खगदंशमत्स्यान् ।
तैः तैः अतुष्टहृदयः पुरुषं विधाय
ब्रह्मावलोकधिषणं मुदमाप देवः ॥ 28॥
लब्ध्वा सुदुर्लभं इदं बहुसम्भवान्ते
मानुष्यमर्थदमनित्यमपीह धीरः ।
तूर्णं यतेत न पतेत् अनुमृत्युः यावत्
निःश्रेयसाय विषयः खलु सर्वतः स्यात् ॥ 29॥
एवं सञ्जातवैराग्यः विज्ञानलोक आत्मनि ।
विचरामि महीं एतां मुक्तसङ्गः अनहङ्कृतिः ॥ 30॥
न हि एकस्मात् गुरोः ज्ञानं सुस्थिरं स्यात् सुपुष्कलम् ।
ब्रह्म एतत् अद्वितीयं वै गीयते बहुधा ऋषिभिः ॥ 31॥
श्रीभगवानुवाच ।
इत्युक्त्वा स यदुं विप्रस्तमामन्त्रय गभीरधीः ।
वन्दितो।आभ्यर्थितो राज्ञा ययौ प्रीतो यथागतम् ॥ 32॥
अवधूतवचः श्रुत्वा पूर्वेषां नः स पूर्वजः ।
सर्वसङ्गविनिर्मुक्तः समचित्तो बभूव ह ॥ 33॥
(इति अवधूतगीतम् ।)
इति श्रीमद्भागवते महापुराणे पारमहंस्यां
संहितायामेकादशस्कन्धे भगवदुद्धवसंवादे
नवमोऽध्यायः ॥
atha navamo'dhyāyaḥ |
brāhmaṇaḥ uvāca |
parigrahaḥ hi duḥkhāya yat yat priyatamaṃ nṛṇām |
anantaṃ sukhaṃ āpnoti tat vidvān yaḥ tu akiñcanaḥ || 1||
sāmiṣaṃ kuraraṃ jaghnuḥ balinaḥ ye nirāmiṣāḥ |
tat āmiṣaṃ parityajya saḥ sukhaṃ samavindata || 2||
na me mānāvamānau staḥ na cintā gehaputriṇām |
ātmakrīḍaḥ ātmaratiḥ vicarāmi iha bālavat || 3||
dvau eva cintayā muktau parama ānandaḥ āplutau |
yaḥ vimugdhaḥ jaḍaḥ bālaḥ yaḥ guṇebhyaḥ paraṃ gataḥ || 4||
kvacit kumārī tu ātmānaṃ vṛṇānān gṛhaṃ āgatān |
svayaṃ tān arhayāmāsa kvāpi yāteṣu bandhuṣu || 5||
teṣaṃ abhyavahārārthaṃ śālīn rahasi pārthiva |
avaghnantyāḥ prakoṣṭhasthāḥ cakruḥ śaṅkhāḥ svanaṃ mahat ||
6||
sā tat jugupsitaṃ matvā mahatī vrīḍitā tataḥ |
babhañja ekaikaśaḥ śaṅkhān dvau dvau pāṇyoḥ aśeṣayat ||
7||
ubhayoḥ api abhūt ghoṣaḥ hi avaghnantyāḥ sma śaṅkhayoḥ |
tatra api ekaṃ nirabhidat ekasmān na abhavat dhvaniḥ || 8||
anvaśikṣaṃ imaṃ tasyāḥ upadeśaṃ arindama |
lokān anucaran etān lokatattvavivitsayā || 9||
vāse bahūnāṃ kalahaḥ bhavet vārtā dvayoḥ api |
ekaḥ eva caret tasmāt kumāryāḥ iva kaṅkaṇaḥ || 10||
manaḥ ekatra saṃyujyāt jitaśvāsaḥ jita āsanaḥ |
vairāgyābhyāsayogena dhriyamāṇaṃ atandritaḥ || 11||
yasmin manaḥ labdhapadaṃ yat etat
śanaiḥ śanaiḥ muñcati karmareṇūn |
sattvena vṛddhena rajaḥ tamaḥ ca
vidhūya nirvāṇaṃ upaiti anindhanam || 12||
tat evaṃ ātmani avaruddhacittaḥ
na veda kiñcit bahiḥ antaraṃ vā |
yathā iṣukāraḥ nṛpatiṃ vrajantam
iṣau gatātmā na dadarśa pārśve || 13||
ekacāryaniketaḥ syāt apramattaḥ guhāśayaḥ |
alakṣyamāṇaḥ ācāraiḥ muniḥ ekaḥ alpabhāṣaṇaḥ || 14||
gṛhārambhaḥ atiduḥkhāya viphalaḥ ca adhruvātmanaḥ |
sarpaḥ parakṛtaṃ veśma praviśya sukhaṃ edhate || 15||
eko nārāyaṇo devaḥ pūrvasṛṣṭaṃ svamāyayā |
saṃhṛtya kālakalayā kalpānta idamīśvaraḥ || 16||
eka evādvitīyo'bhūdātmādhāro'khilāśrayaḥ |
kālenātmānubhāvena sāmyaṃ nītāsu śaktiṣu |
sattvādiṣvādipueruṣaḥ pradhānapuruṣeśvaraḥ || 17||
parāvarāṇāṃ parama āste kaivalyasañjñitaḥ |
kevalānubhavānandasandoho nirupādhikaḥ || 18||
kevalātmānubhāvena svamāyāṃ triguṇātmikām |
saṅkṣobhayansṛjatyādau tayā sūtramarindama || 19||
tāmāhustriguṇavyaktiṃ sṛjantīṃ viśvatomukham |
yasminprotamidaṃ viśvaṃ yena saṃsarate pumān || 20||
yathā ūrṇanābhiḥ hṛdayāt ūrṇāṃ santatya vaktrataḥ |
tayā vihṛtya bhūyastāṃ grasati evaṃ maheśvaraḥ || 21||
yatra yatra manaḥ dehī dhārayet sakalaṃ dhiyā |
snehāt dveṣāt bhayāt vā api yāti tat tat sarūpatām || 22||
kīṭaḥ peśaskṛtaṃ dhyāyan kuḍyāṃ tena praveśitaḥ |
yāti tat ssatmatāṃ rājan pūrvarūpaṃ asantyajan || 23||
evaṃ gurubhyaḥ etebhyaḥ eṣa me śikṣitā matiḥ |
svātmā upaśikṣitāṃ buddhiṃ śruṇu me vadataḥ prabho || 24||
dehaḥ guruḥ mama viraktivivekahetuḥ
bibhrat sma sattvanidhanaṃ satata artyut arkam |
tattvāni anena vimṛśāmi yathā tathā api
pārakyaṃ iti avasitaḥ vicarāmi asaṅgaḥ || 25||
jāyātmajārthapaśubhṛtyagṛhāptavargān
puṣṇāti yat priyacikīrṣayā vitanvan ||
svānte sakṛcchraṃ avaruddhadhanaḥ saḥ dehaḥ
sṛṣṭvā asya bījaṃ avasīdati vṛkṣadharmā || 26||
jihvā ekataḥ amuṃ avakarṣati karhi tarṣā
śiśnaḥ anyataḥ tvak udaraṃ śravaṇaṃ kutaścit |
grāṇaḥ anyataḥ capaladṛk kva ca karmaśaktiḥ
bahvyaḥ sapatnyaḥ iva gehapatiṃ lunanti || 27||
sṛṣṭvā purāṇi vividhāni ajayā ātmaśaktyā
vṛkṣān sarīsṛpapaśūnkhagadaṃśamatsyān |
taiḥ taiḥ atuṣṭahṛdayaḥ puruṣaṃ vidhāya
brahmāvalokadhiṣaṇaṃ mudamāpa devaḥ || 28||
labdhvā sudurlabhaṃ idaṃ bahusambhavānte
mānuṣyamarthadamanityamapīha dhīraḥ |
tūrṇaṃ yateta na patet anumṛtyuḥ yāvat
niḥśreyasāya viṣayaḥ khalu sarvataḥ syāt || 29||
evaṃ sañjātavairāgyaḥ vijñānaloka ātmani |
vicarāmi mahīṃ etāṃ muktasaṅgaḥ anahaṅkṛtiḥ || 30||
na hi ekasmāt guroḥ jñānaṃ susthiraṃ syāt supuṣkalam |
brahma etat advitīyaṃ vai gīyate bahudhā ṛṣibhiḥ || 31||
śrībhagavānuvāca |
ityuktvā sa yaduṃ viprastamāmantraya gabhīradhīḥ |
vandito|ābhyarthito rājñā yayau prīto yathāgatam || 32||
avadhūtavacaḥ śrutvā pūrveṣāṃ naḥ sa pūrvajaḥ |
sarvasaṅgavinirmuktaḥ samacitto babhūva ha || 33||
(iti avadhūtagītam |)
iti śrīmadbhāgavate mahāpurāṇe pāramahaṃsyāṃ
saṃhitāyāmekādaśaskandhe bhagavaduddhavasaṃvāde
navamo'dhyāyaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gurmukhi script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.