ଅଥ ନଵମୋଽଧ୍ଯାଯଃ ।
ବ୍ରାହ୍ମଣଃ ଉଵାଚ ।
ପରିଗ୍ରହଃ ହି ଦୁଃଖାଯ ଯତ୍ ଯତ୍ ପ୍ରିଯତମଂ ନୃଣାମ୍ ।
ଅନନ୍ତଂ ସୁଖଂ ଆପ୍ନୋତି ତତ୍ ଵିଦ୍ଵାନ୍ ଯଃ ତୁ ଅକିଞ୍ଚନଃ ॥ 1॥
ସାମିଷଂ କୁରରଂ ଜଘ୍ନୁଃ ବଲିନଃ ଯେ ନିରାମିଷାଃ ।
ତତ୍ ଆମିଷଂ ପରିତ୍ଯଜ୍ଯ ସଃ ସୁଖଂ ସମଵିନ୍ଦତ ॥ 2॥
ନ ମେ ମାନାଵମାନୌ ସ୍ତଃ ନ ଚିନ୍ତା ଗେହପୁତ୍ରିଣାମ୍ ।
ଆତ୍ମକ୍ରୀଡଃ ଆତ୍ମରତିଃ ଵିଚରାମି ଇହ ବାଲଵତ୍ ॥ 3॥
ଦ୍ଵୌ ଏଵ ଚିନ୍ତଯା ମୁକ୍ତୌ ପରମ ଆନନ୍ଦଃ ଆପ୍ଲୁତୌ ।
ଯଃ ଵିମୁଗ୍ଧଃ ଜଡଃ ବାଲଃ ଯଃ ଗୁଣେଭ୍ଯଃ ପରଂ ଗତଃ ॥ 4॥
କ୍ଵଚିତ୍ କୁମାରୀ ତୁ ଆତ୍ମାନଂ ଵୃଣାନାନ୍ ଗୃହଂ ଆଗତାନ୍ ।
ସ୍ଵଯଂ ତାନ୍ ଅର୍ହଯାମାସ କ୍ଵାପି ଯାତେଷୁ ବନ୍ଧୁଷୁ ॥ 5॥
ତେଷଂ ଅଭ୍ଯଵହାରାର୍ଥଂ ଶାଲୀନ୍ ରହସି ପାର୍ଥିଵ ।
ଅଵଘ୍ନନ୍ତ୍ଯାଃ ପ୍ରକୋଷ୍ଠସ୍ଥାଃ ଚକ୍ରୁଃ ଶଙ୍ଖାଃ ସ୍ଵନଂ ମହତ୍ ॥
6॥
ସା ତତ୍ ଜୁଗୁପ୍ସିତଂ ମତ୍ଵା ମହତୀ ଵ୍ରୀଡିତା ତତଃ ।
ବଭଞ୍ଜ ଏକୈକଶଃ ଶଙ୍ଖାନ୍ ଦ୍ଵୌ ଦ୍ଵୌ ପାଣ୍ଯୋଃ ଅଶେଷଯତ୍ ॥
7॥
ଉଭଯୋଃ ଅପି ଅଭୂତ୍ ଘୋଷଃ ହି ଅଵଘ୍ନନ୍ତ୍ଯାଃ ସ୍ମ ଶଙ୍ଖଯୋଃ ।
ତତ୍ର ଅପି ଏକଂ ନିରଭିଦତ୍ ଏକସ୍ମାନ୍ ନ ଅଭଵତ୍ ଧ୍ଵନିଃ ॥ 8॥
ଅନ୍ଵଶିକ୍ଷଂ ଇମଂ ତସ୍ଯାଃ ଉପଦେଶଂ ଅରିନ୍ଦମ ।
ଲୋକାନ୍ ଅନୁଚରନ୍ ଏତାନ୍ ଲୋକତତ୍ତ୍ଵଵିଵିତ୍ସଯା ॥ 9॥
ଵାସେ ବହୂନାଂ କଲହଃ ଭଵେତ୍ ଵାର୍ତା ଦ୍ଵଯୋଃ ଅପି ।
ଏକଃ ଏଵ ଚରେତ୍ ତସ୍ମାତ୍ କୁମାର୍ଯାଃ ଇଵ କଙ୍କଣଃ ॥ 10॥
ମନଃ ଏକତ୍ର ସଂଯୁଜ୍ଯାତ୍ ଜିତଶ୍ଵାସଃ ଜିତ ଆସନଃ ।
ଵୈରାଗ୍ଯାଭ୍ଯାସଯୋଗେନ ଧ୍ରିଯମାଣଂ ଅତନ୍ଦ୍ରିତଃ ॥ 11॥
ଯସ୍ମିନ୍ ମନଃ ଲବ୍ଧପଦଂ ଯତ୍ ଏତତ୍
ଶନୈଃ ଶନୈଃ ମୁଞ୍ଚତି କର୍ମରେଣୂନ୍ ।
ସତ୍ତ୍ଵେନ ଵୃଦ୍ଧେନ ରଜଃ ତମଃ ଚ
ଵିଧୂଯ ନିର୍ଵାଣଂ ଉପୈତି ଅନିନ୍ଧନମ୍ ॥ 12॥
ତତ୍ ଏଵଂ ଆତ୍ମନି ଅଵରୁଦ୍ଧଚିତ୍ତଃ
ନ ଵେଦ କିଞ୍ଚିତ୍ ବହିଃ ଅନ୍ତରଂ ଵା ।
ଯଥା ଇଷୁକାରଃ ନୃପତିଂ ଵ୍ରଜନ୍ତମ୍
ଇଷୌ ଗତାତ୍ମା ନ ଦଦର୍ଶ ପାର୍ଶ୍ଵେ ॥ 13॥
ଏକଚାର୍ଯନିକେତଃ ସ୍ଯାତ୍ ଅପ୍ରମତ୍ତଃ ଗୁହାଶଯଃ ।
ଅଲକ୍ଷ୍ଯମାଣଃ ଆଚାରୈଃ ମୁନିଃ ଏକଃ ଅଲ୍ପଭାଷଣଃ ॥ 14॥
ଗୃହାରମ୍ଭଃ ଅତିଦୁଃଖାଯ ଵିଫଲଃ ଚ ଅଧ୍ରୁଵାତ୍ମନଃ ।
ସର୍ପଃ ପରକୃତଂ ଵେଶ୍ମ ପ୍ରଵିଶ୍ଯ ସୁଖଂ ଏଧତେ ॥ 15॥
ଏକୋ ନାରାଯଣୋ ଦେଵଃ ପୂର୍ଵସୃଷ୍ଟଂ ସ୍ଵମାଯଯା ।
ସଂହୃତ୍ଯ କାଲକଲଯା କଲ୍ପାନ୍ତ ଇଦମୀଶ୍ଵରଃ ॥ 16॥
ଏକ ଏଵାଦ୍ଵିତୀଯୋଽଭୂଦାତ୍ମାଧାରୋଽଖିଲାଶ୍ରଯଃ ।
କାଲେନାତ୍ମାନୁଭାଵେନ ସାମ୍ଯଂ ନୀତାସୁ ଶକ୍ତିଷୁ ।
ସତ୍ତ୍ଵାଦିଷ୍ଵାଦିପୁଏରୁଷଃ ପ୍ରଧାନପୁରୁଷେଶ୍ଵରଃ ॥ 17॥
ପରାଵରାଣାଂ ପରମ ଆସ୍ତେ କୈଵଲ୍ଯସଞ୍ଜ୍ଞିତଃ ।
କେଵଲାନୁଭଵାନନ୍ଦସନ୍ଦୋହୋ ନିରୁପାଧିକଃ ॥ 18॥
କେଵଲାତ୍ମାନୁଭାଵେନ ସ୍ଵମାଯାଂ ତ୍ରିଗୁଣାତ୍ମିକାମ୍ ।
ସଙ୍କ୍ଷୋଭଯନ୍ସୃଜତ୍ଯାଦୌ ତଯା ସୂତ୍ରମରିନ୍ଦମ ॥ 19॥
ତାମାହୁସ୍ତ୍ରିଗୁଣଵ୍ଯକ୍ତିଂ ସୃଜନ୍ତୀଂ ଵିଶ୍ଵତୋମୁଖମ୍ ।
ଯସ୍ମିନ୍ପ୍ରୋତମିଦଂ ଵିଶ୍ଵଂ ଯେନ ସଂସରତେ ପୁମାନ୍ ॥ 20॥
ଯଥା ଊର୍ଣନାଭିଃ ହୃଦଯାତ୍ ଊର୍ଣାଂ ସନ୍ତତ୍ଯ ଵକ୍ତ୍ରତଃ ।
ତଯା ଵିହୃତ୍ଯ ଭୂଯସ୍ତାଂ ଗ୍ରସତି ଏଵଂ ମହେଶ୍ଵରଃ ॥ 21॥
ଯତ୍ର ଯତ୍ର ମନଃ ଦେହୀ ଧାରଯେତ୍ ସକଲଂ ଧିଯା ।
ସ୍ନେହାତ୍ ଦ୍ଵେଷାତ୍ ଭଯାତ୍ ଵା ଅପି ଯାତି ତତ୍ ତତ୍ ସରୂପତାମ୍ ॥ 22॥
କୀଟଃ ପେଶସ୍କୃତଂ ଧ୍ଯାଯନ୍ କୁଡ୍ଯାଂ ତେନ ପ୍ରଵେଶିତଃ ।
ଯାତି ତତ୍ ସ୍ସତ୍ମତାଂ ରାଜନ୍ ପୂର୍ଵରୂପଂ ଅସନ୍ତ୍ଯଜନ୍ ॥ 23॥
ଏଵଂ ଗୁରୁଭ୍ଯଃ ଏତେଭ୍ଯଃ ଏଷ ମେ ଶିକ୍ଷିତା ମତିଃ ।
ସ୍ଵାତ୍ମା ଉପଶିକ୍ଷିତାଂ ବୁଦ୍ଧିଂ ଶ୍ରୁଣୁ ମେ ଵଦତଃ ପ୍ରଭୋ ॥ 24॥
ଦେହଃ ଗୁରୁଃ ମମ ଵିରକ୍ତିଵିଵେକହେତୁଃ
ବିଭ୍ରତ୍ ସ୍ମ ସତ୍ତ୍ଵନିଧନଂ ସତତ ଅର୍ତ୍ଯୁତ୍ ଅର୍କମ୍ ।
ତତ୍ତ୍ଵାନି ଅନେନ ଵିମୃଶାମି ଯଥା ତଥା ଅପି
ପାରକ୍ଯଂ ଇତି ଅଵସିତଃ ଵିଚରାମି ଅସଙ୍ଗଃ ॥ 25॥
ଜାଯାତ୍ମଜାର୍ଥପଶୁଭୃତ୍ଯଗୃହାପ୍ତଵର୍ଗାନ୍
ପୁଷ୍ଣାତି ଯତ୍ ପ୍ରିଯଚିକୀର୍ଷଯା ଵିତନ୍ଵନ୍ ॥
ସ୍ଵାନ୍ତେ ସକୃଚ୍ଛ୍ରଂ ଅଵରୁଦ୍ଧଧନଃ ସଃ ଦେହଃ
ସୃଷ୍ଟ୍ଵା ଅସ୍ଯ ବୀଜଂ ଅଵସୀଦତି ଵୃକ୍ଷଧର୍ମା ॥ 26॥
ଜିହ୍ଵା ଏକତଃ ଅମୁଂ ଅଵକର୍ଷତି କର୍ହି ତର୍ଷା
ଶିଶ୍ନଃ ଅନ୍ଯତଃ ତ୍ଵକ୍ ଉଦରଂ ଶ୍ରଵଣଂ କୁତଶ୍ଚିତ୍ ।
ଗ୍ରାଣଃ ଅନ୍ଯତଃ ଚପଲଦୃକ୍ କ୍ଵ ଚ କର୍ମଶକ୍ତିଃ
ବହ୍ଵ୍ଯଃ ସପତ୍ନ୍ଯଃ ଇଵ ଗେହପତିଂ ଲୁନନ୍ତି ॥ 27॥
ସୃଷ୍ଟ୍ଵା ପୁରାଣି ଵିଵିଧାନି ଅଜଯା ଆତ୍ମଶକ୍ତ୍ଯା
ଵୃକ୍ଷାନ୍ ସରୀସୃପପଶୂନ୍ଖଗଦଂଶମତ୍ସ୍ଯାନ୍ ।
ତୈଃ ତୈଃ ଅତୁଷ୍ଟହୃଦଯଃ ପୁରୁଷଂ ଵିଧାଯ
ବ୍ରହ୍ମାଵଲୋକଧିଷଣଂ ମୁଦମାପ ଦେଵଃ ॥ 28॥
ଲବ୍ଧ୍ଵା ସୁଦୁର୍ଲଭଂ ଇଦଂ ବହୁସମ୍ଭଵାନ୍ତେ
ମାନୁଷ୍ଯମର୍ଥଦମନିତ୍ଯମପୀହ ଧୀରଃ ।
ତୂର୍ଣଂ ଯତେତ ନ ପତେତ୍ ଅନୁମୃତ୍ଯୁଃ ଯାଵତ୍
ନିଃଶ୍ରେଯସାଯ ଵିଷଯଃ ଖଲୁ ସର୍ଵତଃ ସ୍ଯାତ୍ ॥ 29॥
ଏଵଂ ସଞ୍ଜାତଵୈରାଗ୍ଯଃ ଵିଜ୍ଞାନଲୋକ ଆତ୍ମନି ।
ଵିଚରାମି ମହୀଂ ଏତାଂ ମୁକ୍ତସଙ୍ଗଃ ଅନହଙ୍କୃତିଃ ॥ 30॥
ନ ହି ଏକସ୍ମାତ୍ ଗୁରୋଃ ଜ୍ଞାନଂ ସୁସ୍ଥିରଂ ସ୍ଯାତ୍ ସୁପୁଷ୍କଲମ୍ ।
ବ୍ରହ୍ମ ଏତତ୍ ଅଦ୍ଵିତୀଯଂ ଵୈ ଗୀଯତେ ବହୁଧା ଋଷିଭିଃ ॥ 31॥
ଶ୍ରୀଭଗଵାନୁଵାଚ ।
ଇତ୍ଯୁକ୍ତ୍ଵା ସ ଯଦୁଂ ଵିପ୍ରସ୍ତମାମନ୍ତ୍ରଯ ଗଭୀରଧୀଃ ।
ଵନ୍ଦିତୋ।ଆଭ୍ଯର୍ଥିତୋ ରାଜ୍ଞା ଯଯୌ ପ୍ରୀତୋ ଯଥାଗତମ୍ ॥ 32॥
ଅଵଧୂତଵଚଃ ଶ୍ରୁତ୍ଵା ପୂର୍ଵେଷାଂ ନଃ ସ ପୂର୍ଵଜଃ ।
ସର୍ଵସଙ୍ଗଵିନିର୍ମୁକ୍ତଃ ସମଚିତ୍ତୋ ବଭୂଵ ହ ॥ 33॥
(ଇତି ଅଵଧୂତଗୀତମ୍ ।)
ଇତି ଶ୍ରୀମଦ୍ଭାଗଵତେ ମହାପୁରାଣେ ପାରମହଂସ୍ଯାଂ
ସଂହିତାଯାମେକାଦଶସ୍କନ୍ଧେ ଭଗଵଦୁଦ୍ଧଵସଂଵାଦେ
ନଵମୋଽଧ୍ଯାଯଃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
atha navamo'dhyāyaḥ |
brāhmaṇaḥ uvāca |
parigrahaḥ hi duḥkhāya yat yat priyatamaṃ nṛṇām |
anantaṃ sukhaṃ āpnoti tat vidvān yaḥ tu akiñcanaḥ || 1||
sāmiṣaṃ kuraraṃ jaghnuḥ balinaḥ ye nirāmiṣāḥ |
tat āmiṣaṃ parityajya saḥ sukhaṃ samavindata || 2||
na me mānāvamānau staḥ na cintā gehaputriṇām |
ātmakrīḍaḥ ātmaratiḥ vicarāmi iha bālavat || 3||
dvau eva cintayā muktau parama ānandaḥ āplutau |
yaḥ vimugdhaḥ jaḍaḥ bālaḥ yaḥ guṇebhyaḥ paraṃ gataḥ || 4||
kvacit kumārī tu ātmānaṃ vṛṇānān gṛhaṃ āgatān |
svayaṃ tān arhayāmāsa kvāpi yāteṣu bandhuṣu || 5||
teṣaṃ abhyavahārārthaṃ śālīn rahasi pārthiva |
avaghnantyāḥ prakoṣṭhasthāḥ cakruḥ śaṅkhāḥ svanaṃ mahat ||
6||
sā tat jugupsitaṃ matvā mahatī vrīḍitā tataḥ |
babhañja ekaikaśaḥ śaṅkhān dvau dvau pāṇyoḥ aśeṣayat ||
7||
ubhayoḥ api abhūt ghoṣaḥ hi avaghnantyāḥ sma śaṅkhayoḥ |
tatra api ekaṃ nirabhidat ekasmān na abhavat dhvaniḥ || 8||
anvaśikṣaṃ imaṃ tasyāḥ upadeśaṃ arindama |
lokān anucaran etān lokatattvavivitsayā || 9||
vāse bahūnāṃ kalahaḥ bhavet vārtā dvayoḥ api |
ekaḥ eva caret tasmāt kumāryāḥ iva kaṅkaṇaḥ || 10||
manaḥ ekatra saṃyujyāt jitaśvāsaḥ jita āsanaḥ |
vairāgyābhyāsayogena dhriyamāṇaṃ atandritaḥ || 11||
yasmin manaḥ labdhapadaṃ yat etat
śanaiḥ śanaiḥ muñcati karmareṇūn |
sattvena vṛddhena rajaḥ tamaḥ ca
vidhūya nirvāṇaṃ upaiti anindhanam || 12||
tat evaṃ ātmani avaruddhacittaḥ
na veda kiñcit bahiḥ antaraṃ vā |
yathā iṣukāraḥ nṛpatiṃ vrajantam
iṣau gatātmā na dadarśa pārśve || 13||
ekacāryaniketaḥ syāt apramattaḥ guhāśayaḥ |
alakṣyamāṇaḥ ācāraiḥ muniḥ ekaḥ alpabhāṣaṇaḥ || 14||
gṛhārambhaḥ atiduḥkhāya viphalaḥ ca adhruvātmanaḥ |
sarpaḥ parakṛtaṃ veśma praviśya sukhaṃ edhate || 15||
eko nārāyaṇo devaḥ pūrvasṛṣṭaṃ svamāyayā |
saṃhṛtya kālakalayā kalpānta idamīśvaraḥ || 16||
eka evādvitīyo'bhūdātmādhāro'khilāśrayaḥ |
kālenātmānubhāvena sāmyaṃ nītāsu śaktiṣu |
sattvādiṣvādipueruṣaḥ pradhānapuruṣeśvaraḥ || 17||
parāvarāṇāṃ parama āste kaivalyasañjñitaḥ |
kevalānubhavānandasandoho nirupādhikaḥ || 18||
kevalātmānubhāvena svamāyāṃ triguṇātmikām |
saṅkṣobhayansṛjatyādau tayā sūtramarindama || 19||
tāmāhustriguṇavyaktiṃ sṛjantīṃ viśvatomukham |
yasminprotamidaṃ viśvaṃ yena saṃsarate pumān || 20||
yathā ūrṇanābhiḥ hṛdayāt ūrṇāṃ santatya vaktrataḥ |
tayā vihṛtya bhūyastāṃ grasati evaṃ maheśvaraḥ || 21||
yatra yatra manaḥ dehī dhārayet sakalaṃ dhiyā |
snehāt dveṣāt bhayāt vā api yāti tat tat sarūpatām || 22||
kīṭaḥ peśaskṛtaṃ dhyāyan kuḍyāṃ tena praveśitaḥ |
yāti tat ssatmatāṃ rājan pūrvarūpaṃ asantyajan || 23||
evaṃ gurubhyaḥ etebhyaḥ eṣa me śikṣitā matiḥ |
svātmā upaśikṣitāṃ buddhiṃ śruṇu me vadataḥ prabho || 24||
dehaḥ guruḥ mama viraktivivekahetuḥ
bibhrat sma sattvanidhanaṃ satata artyut arkam |
tattvāni anena vimṛśāmi yathā tathā api
pārakyaṃ iti avasitaḥ vicarāmi asaṅgaḥ || 25||
jāyātmajārthapaśubhṛtyagṛhāptavargān
puṣṇāti yat priyacikīrṣayā vitanvan ||
svānte sakṛcchraṃ avaruddhadhanaḥ saḥ dehaḥ
sṛṣṭvā asya bījaṃ avasīdati vṛkṣadharmā || 26||
jihvā ekataḥ amuṃ avakarṣati karhi tarṣā
śiśnaḥ anyataḥ tvak udaraṃ śravaṇaṃ kutaścit |
grāṇaḥ anyataḥ capaladṛk kva ca karmaśaktiḥ
bahvyaḥ sapatnyaḥ iva gehapatiṃ lunanti || 27||
sṛṣṭvā purāṇi vividhāni ajayā ātmaśaktyā
vṛkṣān sarīsṛpapaśūnkhagadaṃśamatsyān |
taiḥ taiḥ atuṣṭahṛdayaḥ puruṣaṃ vidhāya
brahmāvalokadhiṣaṇaṃ mudamāpa devaḥ || 28||
labdhvā sudurlabhaṃ idaṃ bahusambhavānte
mānuṣyamarthadamanityamapīha dhīraḥ |
tūrṇaṃ yateta na patet anumṛtyuḥ yāvat
niḥśreyasāya viṣayaḥ khalu sarvataḥ syāt || 29||
evaṃ sañjātavairāgyaḥ vijñānaloka ātmani |
vicarāmi mahīṃ etāṃ muktasaṅgaḥ anahaṅkṛtiḥ || 30||
na hi ekasmāt guroḥ jñānaṃ susthiraṃ syāt supuṣkalam |
brahma etat advitīyaṃ vai gīyate bahudhā ṛṣibhiḥ || 31||
śrībhagavānuvāca |
ityuktvā sa yaduṃ viprastamāmantraya gabhīradhīḥ |
vandito|ābhyarthito rājñā yayau prīto yathāgatam || 32||
avadhūtavacaḥ śrutvā pūrveṣāṃ naḥ sa pūrvajaḥ |
sarvasaṅgavinirmuktaḥ samacitto babhūva ha || 33||
(iti avadhūtagītam |)
iti śrīmadbhāgavate mahāpurāṇe pāramahaṃsyāṃ
saṃhitāyāmekādaśaskandhe bhagavaduddhavasaṃvāde
navamo'dhyāyaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
अथ नवमोऽध्यायः ।
ब्राह्मणः उवाच ।
परिग्रहः हि दुःखाय यत् यत् प्रियतमं नृणाम् ।
अनन्तं सुखं आप्नोति तत् विद्वान् यः तु अकिञ्चनः ॥ 1॥
सामिषं कुररं जघ्नुः बलिनः ये निरामिषाः ।
तत् आमिषं परित्यज्य सः सुखं समविन्दत ॥ 2॥
न मे मानावमानौ स्तः न चिन्ता गेहपुत्रिणाम् ।
आत्मक्रीडः आत्मरतिः विचरामि इह बालवत् ॥ 3॥
द्वौ एव चिन्तया मुक्तौ परम आनन्दः आप्लुतौ ।
यः विमुग्धः जडः बालः यः गुणेभ्यः परं गतः ॥ 4॥
क्वचित् कुमारी तु आत्मानं वृणानान् गृहं आगतान् ।
स्वयं तान् अर्हयामास क्वापि यातेषु बन्धुषु ॥ 5॥
तेषं अभ्यवहारार्थं शालीन् रहसि पार्थिव ।
अवघ्नन्त्याः प्रकोष्ठस्थाः चक्रुः शङ्खाः स्वनं महत् ॥
6॥
सा तत् जुगुप्सितं मत्वा महती व्रीडिता ततः ।
बभञ्ज एकैकशः शङ्खान् द्वौ द्वौ पाण्योः अशेषयत् ॥
7॥
उभयोः अपि अभूत् घोषः हि अवघ्नन्त्याः स्म शङ्खयोः ।
तत्र अपि एकं निरभिदत् एकस्मान् न अभवत् ध्वनिः ॥ 8॥
अन्वशिक्षं इमं तस्याः उपदेशं अरिन्दम ।
लोकान् अनुचरन् एतान् लोकतत्त्वविवित्सया ॥ 9॥
वासे बहूनां कलहः भवेत् वार्ता द्वयोः अपि ।
एकः एव चरेत् तस्मात् कुमार्याः इव कङ्कणः ॥ 10॥
मनः एकत्र संयुज्यात् जितश्वासः जित आसनः ।
वैराग्याभ्यासयोगेन ध्रियमाणं अतन्द्रितः ॥ 11॥
यस्मिन् मनः लब्धपदं यत् एतत्
शनैः शनैः मुञ्चति कर्मरेणून् ।
सत्त्वेन वृद्धेन रजः तमः च
विधूय निर्वाणं उपैति अनिन्धनम् ॥ 12॥
तत् एवं आत्मनि अवरुद्धचित्तः
न वेद किञ्चित् बहिः अन्तरं वा ।
यथा इषुकारः नृपतिं व्रजन्तम्
इषौ गतात्मा न ददर्श पार्श्वे ॥ 13॥
एकचार्यनिकेतः स्यात् अप्रमत्तः गुहाशयः ।
अलक्ष्यमाणः आचारैः मुनिः एकः अल्पभाषणः ॥ 14॥
गृहारम्भः अतिदुःखाय विफलः च अध्रुवात्मनः ।
सर्पः परकृतं वेश्म प्रविश्य सुखं एधते ॥ 15॥
एको नारायणो देवः पूर्वसृष्टं स्वमायया ।
संहृत्य कालकलया कल्पान्त इदमीश्वरः ॥ 16॥
एक एवाद्वितीयोऽभूदात्माधारोऽखिलाश्रयः ।
कालेनात्मानुभावेन साम्यं नीतासु शक्तिषु ।
सत्त्वादिष्वादिपुएरुषः प्रधानपुरुषेश्वरः ॥ 17॥
परावराणां परम आस्ते कैवल्यसञ्ज्ञितः ।
केवलानुभवानन्दसन्दोहो निरुपाधिकः ॥ 18॥
केवलात्मानुभावेन स्वमायां त्रिगुणात्मिकाम् ।
सङ्क्षोभयन्सृजत्यादौ तया सूत्रमरिन्दम ॥ 19॥
तामाहुस्त्रिगुणव्यक्तिं सृजन्तीं विश्वतोमुखम् ।
यस्मिन्प्रोतमिदं विश्वं येन संसरते पुमान् ॥ 20॥
यथा ऊर्णनाभिः हृदयात् ऊर्णां सन्तत्य वक्त्रतः ।
तया विहृत्य भूयस्तां ग्रसति एवं महेश्वरः ॥ 21॥
यत्र यत्र मनः देही धारयेत् सकलं धिया ।
स्नेहात् द्वेषात् भयात् वा अपि याति तत् तत् सरूपताम् ॥ 22॥
कीटः पेशस्कृतं ध्यायन् कुड्यां तेन प्रवेशितः ।
याति तत् स्सत्मतां राजन् पूर्वरूपं असन्त्यजन् ॥ 23॥
एवं गुरुभ्यः एतेभ्यः एष मे शिक्षिता मतिः ।
स्वात्मा उपशिक्षितां बुद्धिं श्रुणु मे वदतः प्रभो ॥ 24॥
देहः गुरुः मम विरक्तिविवेकहेतुः
बिभ्रत् स्म सत्त्वनिधनं सतत अर्त्युत् अर्कम् ।
तत्त्वानि अनेन विमृशामि यथा तथा अपि
पारक्यं इति अवसितः विचरामि असङ्गः ॥ 25॥
जायात्मजार्थपशुभृत्यगृहाप्तवर्गान्
पुष्णाति यत् प्रियचिकीर्षया वितन्वन् ॥
स्वान्ते सकृच्छ्रं अवरुद्धधनः सः देहः
सृष्ट्वा अस्य बीजं अवसीदति वृक्षधर्मा ॥ 26॥
जिह्वा एकतः अमुं अवकर्षति कर्हि तर्षा
शिश्नः अन्यतः त्वक् उदरं श्रवणं कुतश्चित् ।
ग्राणः अन्यतः चपलदृक् क्व च कर्मशक्तिः
बह्व्यः सपत्न्यः इव गेहपतिं लुनन्ति ॥ 27॥
सृष्ट्वा पुराणि विविधानि अजया आत्मशक्त्या
वृक्षान् सरीसृपपशून्खगदंशमत्स्यान् ।
तैः तैः अतुष्टहृदयः पुरुषं विधाय
ब्रह्मावलोकधिषणं मुदमाप देवः ॥ 28॥
लब्ध्वा सुदुर्लभं इदं बहुसम्भवान्ते
मानुष्यमर्थदमनित्यमपीह धीरः ।
तूर्णं यतेत न पतेत् अनुमृत्युः यावत्
निःश्रेयसाय विषयः खलु सर्वतः स्यात् ॥ 29॥
एवं सञ्जातवैराग्यः विज्ञानलोक आत्मनि ।
विचरामि महीं एतां मुक्तसङ्गः अनहङ्कृतिः ॥ 30॥
न हि एकस्मात् गुरोः ज्ञानं सुस्थिरं स्यात् सुपुष्कलम् ।
ब्रह्म एतत् अद्वितीयं वै गीयते बहुधा ऋषिभिः ॥ 31॥
श्रीभगवानुवाच ।
इत्युक्त्वा स यदुं विप्रस्तमामन्त्रय गभीरधीः ।
वन्दितो।आभ्यर्थितो राज्ञा ययौ प्रीतो यथागतम् ॥ 32॥
अवधूतवचः श्रुत्वा पूर्वेषां नः स पूर्वजः ।
सर्वसङ्गविनिर्मुक्तः समचित्तो बभूव ह ॥ 33॥
(इति अवधूतगीतम् ।)
इति श्रीमद्भागवते महापुराणे पारमहंस्यां
संहितायामेकादशस्कन्धे भगवदुद्धवसंवादे
नवमोऽध्यायः ॥
atha navamo'dhyāyaḥ |
brāhmaṇaḥ uvāca |
parigrahaḥ hi duḥkhāya yat yat priyatamaṃ nṛṇām |
anantaṃ sukhaṃ āpnoti tat vidvān yaḥ tu akiñcanaḥ || 1||
sāmiṣaṃ kuraraṃ jaghnuḥ balinaḥ ye nirāmiṣāḥ |
tat āmiṣaṃ parityajya saḥ sukhaṃ samavindata || 2||
na me mānāvamānau staḥ na cintā gehaputriṇām |
ātmakrīḍaḥ ātmaratiḥ vicarāmi iha bālavat || 3||
dvau eva cintayā muktau parama ānandaḥ āplutau |
yaḥ vimugdhaḥ jaḍaḥ bālaḥ yaḥ guṇebhyaḥ paraṃ gataḥ || 4||
kvacit kumārī tu ātmānaṃ vṛṇānān gṛhaṃ āgatān |
svayaṃ tān arhayāmāsa kvāpi yāteṣu bandhuṣu || 5||
teṣaṃ abhyavahārārthaṃ śālīn rahasi pārthiva |
avaghnantyāḥ prakoṣṭhasthāḥ cakruḥ śaṅkhāḥ svanaṃ mahat ||
6||
sā tat jugupsitaṃ matvā mahatī vrīḍitā tataḥ |
babhañja ekaikaśaḥ śaṅkhān dvau dvau pāṇyoḥ aśeṣayat ||
7||
ubhayoḥ api abhūt ghoṣaḥ hi avaghnantyāḥ sma śaṅkhayoḥ |
tatra api ekaṃ nirabhidat ekasmān na abhavat dhvaniḥ || 8||
anvaśikṣaṃ imaṃ tasyāḥ upadeśaṃ arindama |
lokān anucaran etān lokatattvavivitsayā || 9||
vāse bahūnāṃ kalahaḥ bhavet vārtā dvayoḥ api |
ekaḥ eva caret tasmāt kumāryāḥ iva kaṅkaṇaḥ || 10||
manaḥ ekatra saṃyujyāt jitaśvāsaḥ jita āsanaḥ |
vairāgyābhyāsayogena dhriyamāṇaṃ atandritaḥ || 11||
yasmin manaḥ labdhapadaṃ yat etat
śanaiḥ śanaiḥ muñcati karmareṇūn |
sattvena vṛddhena rajaḥ tamaḥ ca
vidhūya nirvāṇaṃ upaiti anindhanam || 12||
tat evaṃ ātmani avaruddhacittaḥ
na veda kiñcit bahiḥ antaraṃ vā |
yathā iṣukāraḥ nṛpatiṃ vrajantam
iṣau gatātmā na dadarśa pārśve || 13||
ekacāryaniketaḥ syāt apramattaḥ guhāśayaḥ |
alakṣyamāṇaḥ ācāraiḥ muniḥ ekaḥ alpabhāṣaṇaḥ || 14||
gṛhārambhaḥ atiduḥkhāya viphalaḥ ca adhruvātmanaḥ |
sarpaḥ parakṛtaṃ veśma praviśya sukhaṃ edhate || 15||
eko nārāyaṇo devaḥ pūrvasṛṣṭaṃ svamāyayā |
saṃhṛtya kālakalayā kalpānta idamīśvaraḥ || 16||
eka evādvitīyo'bhūdātmādhāro'khilāśrayaḥ |
kālenātmānubhāvena sāmyaṃ nītāsu śaktiṣu |
sattvādiṣvādipueruṣaḥ pradhānapuruṣeśvaraḥ || 17||
parāvarāṇāṃ parama āste kaivalyasañjñitaḥ |
kevalānubhavānandasandoho nirupādhikaḥ || 18||
kevalātmānubhāvena svamāyāṃ triguṇātmikām |
saṅkṣobhayansṛjatyādau tayā sūtramarindama || 19||
tāmāhustriguṇavyaktiṃ sṛjantīṃ viśvatomukham |
yasminprotamidaṃ viśvaṃ yena saṃsarate pumān || 20||
yathā ūrṇanābhiḥ hṛdayāt ūrṇāṃ santatya vaktrataḥ |
tayā vihṛtya bhūyastāṃ grasati evaṃ maheśvaraḥ || 21||
yatra yatra manaḥ dehī dhārayet sakalaṃ dhiyā |
snehāt dveṣāt bhayāt vā api yāti tat tat sarūpatām || 22||
kīṭaḥ peśaskṛtaṃ dhyāyan kuḍyāṃ tena praveśitaḥ |
yāti tat ssatmatāṃ rājan pūrvarūpaṃ asantyajan || 23||
evaṃ gurubhyaḥ etebhyaḥ eṣa me śikṣitā matiḥ |
svātmā upaśikṣitāṃ buddhiṃ śruṇu me vadataḥ prabho || 24||
dehaḥ guruḥ mama viraktivivekahetuḥ
bibhrat sma sattvanidhanaṃ satata artyut arkam |
tattvāni anena vimṛśāmi yathā tathā api
pārakyaṃ iti avasitaḥ vicarāmi asaṅgaḥ || 25||
jāyātmajārthapaśubhṛtyagṛhāptavargān
puṣṇāti yat priyacikīrṣayā vitanvan ||
svānte sakṛcchraṃ avaruddhadhanaḥ saḥ dehaḥ
sṛṣṭvā asya bījaṃ avasīdati vṛkṣadharmā || 26||
jihvā ekataḥ amuṃ avakarṣati karhi tarṣā
śiśnaḥ anyataḥ tvak udaraṃ śravaṇaṃ kutaścit |
grāṇaḥ anyataḥ capaladṛk kva ca karmaśaktiḥ
bahvyaḥ sapatnyaḥ iva gehapatiṃ lunanti || 27||
sṛṣṭvā purāṇi vividhāni ajayā ātmaśaktyā
vṛkṣān sarīsṛpapaśūnkhagadaṃśamatsyān |
taiḥ taiḥ atuṣṭahṛdayaḥ puruṣaṃ vidhāya
brahmāvalokadhiṣaṇaṃ mudamāpa devaḥ || 28||
labdhvā sudurlabhaṃ idaṃ bahusambhavānte
mānuṣyamarthadamanityamapīha dhīraḥ |
tūrṇaṃ yateta na patet anumṛtyuḥ yāvat
niḥśreyasāya viṣayaḥ khalu sarvataḥ syāt || 29||
evaṃ sañjātavairāgyaḥ vijñānaloka ātmani |
vicarāmi mahīṃ etāṃ muktasaṅgaḥ anahaṅkṛtiḥ || 30||
na hi ekasmāt guroḥ jñānaṃ susthiraṃ syāt supuṣkalam |
brahma etat advitīyaṃ vai gīyate bahudhā ṛṣibhiḥ || 31||
śrībhagavānuvāca |
ityuktvā sa yaduṃ viprastamāmantraya gabhīradhīḥ |
vandito|ābhyarthito rājñā yayau prīto yathāgatam || 32||
avadhūtavacaḥ śrutvā pūrveṣāṃ naḥ sa pūrvajaḥ |
sarvasaṅgavinirmuktaḥ samacitto babhūva ha || 33||
(iti avadhūtagītam |)
iti śrīmadbhāgavate mahāpurāṇe pāramahaṃsyāṃ
saṃhitāyāmekādaśaskandhe bhagavaduddhavasaṃvāde
navamo'dhyāyaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.