અથ પઞ્ચમોઽધ્યાયઃ ।
રાજા ઉવાચ ।
ભગવન્તં હરિં પ્રાયઃ ન ભજન્તિ આત્મવિત્તમાઃ ।
તેષાં અશાન્તકામાનાં કા નિષ્ઠા અવિજિતાત્મનામ્ ॥ 1॥
ચમસઃ ઉવાચ ।
મુખબાહૂરૂપાદેભ્યઃ પુરુષસ્ય આશ્રમૈઃ સહ ।
ચત્વારઃ જજ્ઞિરે વર્ણાઃ ગુણૈઃ વિપ્રાદયઃ પૃથક્ ॥ 2॥
યઃ એષાં પુરુષં સાક્ષાત્ આત્મપ્રભવં ઈશ્વરમ્ ।
ન ભજન્તિ અવજાનન્તિ સ્થાનાત્ ભ્રષ્ટાઃ પતન્તિ અધઃ ॥ 3॥
દૂરે હરિકથાઃ કેચિત્ દૂરે ચ અચ્યુતકીર્ર્તનાઃ ।
સ્ત્રિયઃ શૂદ્રાદયઃ ચ એવ તે અનુકમ્પ્યા ભવાદૃશામ્ ॥ 4॥
વિપ્રઃ રાજન્યવૈશ્યૌ ચ હરેઃ પ્રાપ્તાઃ પદાન્તિકમ્ ।
શ્રૌતેન જન્મના અથ અપિ મુહ્યન્તિ આમ્નાયવાદિનઃ ॥ 5॥
કર્મણિ અકોવિદાઃ સ્તબ્ધાઃ મૂર્ખાઃ પણ્ડિતમાનિનઃ ।
વદન્તિ ચાટુકાત્ મૂઢાઃ યયા માધ્વ્યા ગિર ઉત્સુકાઃ ॥ 6॥
રજસા ઘોરસઙ્કલ્પાઃ કામુકાઃ અહિમન્યવઃ ।
દામ્ભિકાઃ માનિનઃ પાપાઃ વિહસન્તિ અચ્યુતપ્રિયાન્ ॥ 7॥
વદન્તિ તે અન્યોન્યં ઉપાસિતસ્ત્રિયઃ
ગૃહેષુ મૈથુન્યસુખેષુ ચ આશિષઃ ।
યજન્તિ અસૃષ્ટાન્ અવિધાન્ અદક્ષિણમ્
વૃત્ત્યૈ પરં ઘ્નન્તિ પશૂન્ અતદ્વિદઃ ॥ 8॥
શ્રિયા વિભૂત્યા અભિજનેન વિદ્યયા
ત્યાગેન રૂપેણ બલેન કર્મણા
સતઃ અવમન્યન્તિ હરિપ્રિયાન્ ખલાઃ ॥ 9॥
સર્વેષુ શશ્વત્ તનુભૃત્ સ્વવસ્થિતમ્
યથા સ્વં આત્માનં અભીષ્ટં ઈશ્વરમ્ ।
વેદોપગીતં ચ ન શ્રુણ્વતે અબુધાઃ
મનોરથાનાં પ્રવદન્તિ વાર્તયા ॥ 10॥
લોકે વ્યવાય આમિષં અદ્યસેવા
નિત્યાઃ તુ જન્તોઃ ન હિ તત્ર ચોદના ।
વ્યવસ્થિતિઃ તેષુ વિવાહયજ્ઞ
સુરાગ્રહૈઃ આસુ નિવૃત્તિઃ ઇષ્ટા ॥ 11॥
ધનં ચ ધર્મેકફલં યતઃ વૈ
જ્ઞાનં સવિજ્ઞાનં અનુપ્રશાન્તિ ।
ગૃહેષુ યુઞ્જન્તિ કલેવરસ્ય
મૃત્યું ન પશ્યન્તિ દુરન્તવીર્યમ્ ॥ 12॥
યત્ ઘ્રાણભક્ષઃ વિહિતઃ સુરાયાઃ
તથા પશોઃ આલભનં ન હિંસા ।
એવં વ્યવાયઃ પ્રજયા ન રત્યા
ઇઅમં વિશુદ્ધં ન વિદુઃ સ્વધર્મમ્ ॥ 13॥
યે તુ અનેવંવિદઃ અસન્તઃ સ્તબ્ધાઃ સત્ અભિમાનિનઃ ।
પશૂન્ દ્રુહ્યન્તિ વિસ્રબ્ધાઃ પ્રેત્ય ખાદન્તિ તે ચ તાન્ ॥ 14॥
દ્વિષન્તઃ પરકાયેષુ સ્વાત્માનં હરિં ઈશ્વરમ્ ।
મૃતકે સાનુબન્ધે અસ્મિન્ બદ્ધસ્નેહાઃ પતન્તિ અધઃ ॥ 15॥
યે કૈવલ્યં અસમ્પ્રાપ્તાઃ યે ચ અતીતાઃ ચ મૂઢતામ્ ।
ત્રૈવર્ગિકાઃ હિ અક્ષણિકાઃ આત્માનં ઘાતયન્તિ તે ॥ 16॥
એતઃ આત્મહનઃ અશાન્તાઃ અજ્ઞાને જ્ઞાનમાનિનઃ ।
સીદન્તિ અકૃતકૃત્યાઃ વૈ કાલધ્વસ્તમનોરથાઃ ॥ 17॥
હિત્વા આત્યાય અસરચિતાઃ ગૃહ અપત્યસુહૃત્ શ્રિયઃ ।
તમઃ વિશન્તિ અનિચ્છન્તઃ વાસુદેવપરાઙ્મુખાઃ ॥ 18॥
રાજા ઉવાચ ।
કસ્મિન્ કાલે સઃ ભગવાન્ કિં વર્ણઃ કીદૃશઃ નૃભિઃ ।
નામ્ના વા કેન વિધિના પૂજ્યતે તત્ ઇહ ઉચ્યતામ્ ॥ 19॥
કરભાજનઃ ઉવાચ ।
કૃતં ત્રેતા દ્વાપરં ચ કલિઃ ઇત્યેષુ કેશવઃ ।
નાનાવર્ણ અભિધાકારઃ નાના એવ વિધિના ઇજ્યતે ॥ 20॥
કૃતે શુક્લઃ ચતુર્બાહુઃ જટિલઃ વલ્કલામ્બરઃ ।
કૃષ્ણાજિનૌપવીતાક્ષાન્ બિભ્રત્ દણ્ડકમણ્ડલૂન્ ॥ 21॥
મનુષ્યાઃ તુ તદા શાન્તાઃ નિર્વૈરાઃ સુહૃદઃ સમાઃ ।
યજન્તિ તપસા દેવં શમેન ચ દમેન ચ ॥ 22॥
હંસઃ સુપર્ણઃ વૈકુણ્ઠઃ ધર્મઃ યોગેશ્વરઃ અમલઃ ।
ઈશ્વરઃ પુરુષઃ અવ્યક્તઃ પરમાત્મા ઇતિ ગીયતે ॥ 23॥
ત્રેતાયાં રક્તવર્ણઃ અસૌ ચતુર્બાહુઃ ત્રિમેખલઃ ।
હિરણ્યકેશઃ ત્રયી આત્મા સ્રુક્સ્રુવાદિ ઉપલક્ષણઃ ॥ 24॥
તં તદા મનુજા દેવં સર્વદેવમયં હરિમ્ ।
યજન્તિ વિદ્યયા ત્રય્યા ધર્મિષ્ઠાઃ બ્રહ્મવાદિનઃ ॥ 25॥
વિષ્ણુઃ યજ્ઞઃ પૃષ્ણિગર્ભઃ સર્વદેવઃ ઉરુક્રમઃ ।
વૃષાકપિઃ જયન્તઃ ચ ઉરુગાય ઇતિ ઈર્યતે ॥ 26॥
દ્વાપરે ભગવાન્ શ્યામઃ પીતવાસા નિજાયુધઃ ।
શ્રીવત્સાદિભિઃ અઙ્કૈઃ ચ લક્ષણૈઃ ઉપલક્ષિતઃ ॥ 27॥
તં તદા પુરુષં મર્ત્યા મહારાજૌપલક્ષણમ્ ।
યજન્તિ વેદતન્ત્રાભ્યાં પરં જિજ્ઞાસવઃ નૃપ ॥ 28॥
નમઃ તે વાસુદેવાય નમઃ સઙ્કર્ષણાય ચ ।
પ્રદ્યુમ્નાય અનિરુદ્ધાય તુભ્યં ભગવતે નમઃ ॥ 29॥
નારાયણાય ઋષયે પુરુષાય મહાત્મને ।
વિશ્વેશ્વરાય વિશ્વાય સર્વભૂતાત્મને નમઃ ॥ 30॥
ઇતિ દ્વાપરઃ ઉર્વીશ સ્તુવન્તિ જગદીશ્વરમ્ ।
નાનાતન્ત્રવિધાનેન કલૌ અપિ યથા શ્રુણુ ॥ 31॥
કૃષ્ણવર્ણં ત્વિષાકૃષ્ણં સાઙ્ગૌપાઙ્ગાસ્ત્ર
પાર્ષદમ્ ।
યજ્ઞૈઃ સઙ્કીર્તનપ્રાયૈઃ યજન્તિ હિ સુમેધસઃ ॥ 32॥
ધ્યેયં સદા પરિભવઘ્નં અભીષ્ટદોહમ્
તીર્થાસ્પદં શિવવિરિઞ્ચિનુતં શરણ્યમ્ ।
ભૃત્યાર્તિહન્ પ્રણતપાલ ભવાબ્ધિપોતમ્
વન્દે મહાપુરુષ તે ચરણારવિન્દમ્ ॥ 33॥
ત્યક્ત્વા સુદુસ્ત્યજસુરૈપ્સિતરાજ્યલક્ષ્મીમ્
ધર્મિષ્ઠઃ આર્યવચસા યત્ અગાત્ અરણ્યમ્ ।
માયામૃગં દયિતયા ઇપ્સિતં અન્વધાવત્
વન્દે મહાપુરુષ તે ચરણારવિન્દમ્ ॥ 34॥
એવં યુગાનુરૂપાભ્યાં ભગવાન્ યુગવર્તિભિઃ ।
મનુજૈઃ ઇજ્યતે રાજન્ શ્રેયસાં ઈશ્વરઃ હરિઃ ॥ 35॥
કલિં સભાજયન્તિ આર્યા ગુણજ્ઞાઃ સારભાગિનઃ ।
યત્ર સઙ્કીર્તનેન એવ સર્વઃ સ્વાર્થઃ અભિલભ્યતે ॥ 36॥
ન હિ અતઃ પરમઃ લાભઃ દેહિનાં ભ્રામ્યતાં ઇહ ।
યતઃ વિન્દેત પરમાં શાન્તિં નશ્યતિ સંસૃતિઃ ॥ 37॥
કૃતાદિષુ પ્રજા રાજન્ કલૌ ઇચ્છન્તિ સમ્ભવમ્ ।
કલૌ ખલુ ભવિષ્યન્તિ નારાયણપરાયણાઃ ॥ 38॥
ક્વચિત્ ક્વચિત્ મહારાજ દ્રવિડેષુ ચ ભૂરિશઃ ।
તામ્રપર્ણી નદી યત્ર કૃતમાલા પયસ્વિની ॥ 39॥
કાવેરી ચ મહાપુણ્યા પ્રતીચી ચ મહાનદી ।
યે પિબન્તિ જલં તાસાં મનુજા મનુજેશ્વર ।
પ્રાયઃ ભક્તાઃ ભગવતિ વાસુદેવઃ અમલ આશયાઃ ॥ 40॥
દેવર્ષિભૂતાપ્તનૃણા પિતૄણાં
ન કિઙ્કરઃ ન અયં ઋણી ચ રાજન્ ।
સર્વાત્મના યઃ શરણં શરણ્યમ્
ગતઃ મુકુન્દં પરિહૃત્ય કર્તુમ્ ॥ 41॥
સ્વપાદમૂલં ભજતઃ પ્રિયસ્ય
ત્યક્તાન્યભાવસ્ય હરિઃ પરેશઃ ।
વિકર્મ યત્ ચ ઉત્પતિતં કથઞ્ચિત્
ધુનોતિ સર્વં હૃદિ સન્નિવિષ્ટઃ ॥ 42॥
નારદઃ ઉવાચ ।
ધર્માન્ ભાગવતાન્ ઇત્થં શ્રુત્વા અથ મિથિલેશ્વરઃ ।
જાયન્ત ઇયાન્ મુનીન્ પ્રીતઃ સોપાધ્યાયઃ હિ અપૂજયત્ ॥ 43॥
તતઃ અન્તઃ દધિરે સિદ્ધાઃ સર્વલોકસ્ય પશ્યતઃ ।
રાજા ધર્માન્ ઉપાતિષ્ઠન્ અવાપ પરમાં ગતિમ્ ॥ 44॥
ત્વં અપિ એતાન્ મહાભાગ ધર્માન્ ભાગવતાન્ શ્રુતાન્ ।
આસ્થિતઃ શ્રદ્ધયા યુક્તઃ નિઃસઙ્ગઃ યાસ્યસે પરમ્ ॥ 45॥
યુવયોઃ ખલુ દમ્પત્યોઃ યશસા પૂરિતં જગત્ ।
પુત્રતાં અગમત્ યત્ વાં ભગવાન્ ઈશ્વરઃ હરિઃ ॥ 46॥
દર્શનાલિઙ્ગનાલાપૈઃ શયનાસનભોજનૈઃ ।
આત્મા વાં પાવિતઃ કૃષ્ણે પુત્રસ્નેહ પ્રકુર્વતોઃ ॥ 47॥
વૈરેણ યં નૃપતયઃ શિશુપાલપૌણ્ડ્ર
શાલ્વાદયઃ ગતિવિલાસવિલોકનાદયૈઃ ।
ધ્યાયન્તઃ આકૃતધિયઃ શયનાસનાદૌ
તત્ સામ્યં આપુઃ અનુરક્તધિયાં પુનઃ કિમ્ ॥ 48॥
મા અપત્યબુદ્ધિં અકૃથાઃ કૃષ્ણે સર્વાત્મનીશ્વરે ।
માયામનુષ્યભાવેન ગૂઢ ઐશ્વર્યે પરે અવ્યયે ॥ 49॥
ભૂભારરાજન્યહન્તવે ગુપ્તયે સતામ્ ।
અવતીર્ણસ્ય નિર્વૃત્યૈ યશઃ લોકે વિતન્યતે ॥ 50॥
શ્રીશુકઃ ઉવાચ ।
એતત્ શ્રુત્વા મહાભાગઃ વસુદેવઃ અતિવિસ્મિતઃ ।
દેવકી ચ મહાભાગાઃ જહતુઃ મોહં આત્મનઃ ॥ 51॥
ઇતિહાસં ઇમં પુણ્યં ધારયેત્ યઃ સમાહિતઃ ।
સઃ વિધૂય ઇહ શમલં બ્રહ્મભૂયાય કલ્પતે ॥ 52॥
ઇતિ શ્રીમદ્ભાગવતે મહાપુરાણે પારમહંસ્યાં
સંહિતાયામેકાદશસ્કન્ધે વસુદેવનારદસંવાદે
પઞ્ચમોઽધ્યાયઃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
atha pañcamo'dhyāyaḥ |
rājā uvāca |
bhagavantaṃ hariṃ prāyaḥ na bhajanti ātmavittamāḥ |
teṣāṃ aśāntakāmānāṃ kā niṣṭhā avijitātmanām || 1||
camasaḥ uvāca |
mukhabāhūrūpādebhyaḥ puruṣasya āśramaiḥ saha |
catvāraḥ jajñire varṇāḥ guṇaiḥ viprādayaḥ pṛthak || 2||
yaḥ eṣāṃ puruṣaṃ sākṣāt ātmaprabhavaṃ īśvaram |
na bhajanti avajānanti sthānāt bhraṣṭāḥ patanti adhaḥ || 3||
dūre harikathāḥ kecit dūre ca acyutakīrrtanāḥ |
striyaḥ śūdrādayaḥ ca eva te anukampyā bhavādṛśām || 4||
vipraḥ rājanyavaiśyau ca hareḥ prāptāḥ padāntikam |
śrautena janmanā atha api muhyanti āmnāyavādinaḥ || 5||
karmaṇi akovidāḥ stabdhāḥ mūrkhāḥ paṇḍitamāninaḥ |
vadanti cāṭukāt mūḍhāḥ yayā mādhvyā gira utsukāḥ || 6||
rajasā ghorasaṅkalpāḥ kāmukāḥ ahimanyavaḥ |
dāmbhikāḥ māninaḥ pāpāḥ vihasanti acyutapriyān || 7||
vadanti te anyonyaṃ upāsitastriyaḥ
gṛheṣu maithunyasukheṣu ca āśiṣaḥ |
yajanti asṛṣṭān avidhān adakṣiṇam
vṛttyai paraṃ ghnanti paśūn atadvidaḥ || 8||
śriyā vibhūtyā abhijanena vidyayā
tyāgena rūpeṇa balena karmaṇā
sataḥ avamanyanti haripriyān khalāḥ || 9||
sarveṣu śaśvat tanubhṛt svavasthitam
yathā svaṃ ātmānaṃ abhīṣṭaṃ īśvaram |
vedopagītaṃ ca na śruṇvate abudhāḥ
manorathānāṃ pravadanti vārtayā || 10||
loke vyavāya āmiṣaṃ adyasevā
nityāḥ tu jantoḥ na hi tatra codanā |
vyavasthitiḥ teṣu vivāhayajña
surāgrahaiḥ āsu nivṛttiḥ iṣṭā || 11||
dhanaṃ ca dharmekaphalaṃ yataḥ vai
jñānaṃ savijñānaṃ anupraśānti |
gṛheṣu yuñjanti kalevarasya
mṛtyuṃ na paśyanti durantavīryam || 12||
yat ghrāṇabhakṣaḥ vihitaḥ surāyāḥ
tathā paśoḥ ālabhanaṃ na hiṃsā |
evaṃ vyavāyaḥ prajayā na ratyā
iamaṃ viśuddhaṃ na viduḥ svadharmam || 13||
ye tu anevaṃvidaḥ asantaḥ stabdhāḥ sat abhimāninaḥ |
paśūn druhyanti visrabdhāḥ pretya khādanti te ca tān || 14||
dviṣantaḥ parakāyeṣu svātmānaṃ hariṃ īśvaram |
mṛtake sānubandhe asmin baddhasnehāḥ patanti adhaḥ || 15||
ye kaivalyaṃ asamprāptāḥ ye ca atītāḥ ca mūḍhatām |
traivargikāḥ hi akṣaṇikāḥ ātmānaṃ ghātayanti te || 16||
etaḥ ātmahanaḥ aśāntāḥ ajñāne jñānamāninaḥ |
sīdanti akṛtakṛtyāḥ vai kāladhvastamanorathāḥ || 17||
hitvā ātyāya asaracitāḥ gṛha apatyasuhṛt śriyaḥ |
tamaḥ viśanti anicchantaḥ vāsudevaparāṅmukhāḥ || 18||
rājā uvāca |
kasmin kāle saḥ bhagavān kiṃ varṇaḥ kīdṛśaḥ nṛbhiḥ |
nāmnā vā kena vidhinā pūjyate tat iha ucyatām || 19||
karabhājanaḥ uvāca |
kṛtaṃ tretā dvāparaṃ ca kaliḥ ityeṣu keśavaḥ |
nānāvarṇa abhidhākāraḥ nānā eva vidhinā ijyate || 20||
kṛte śuklaḥ caturbāhuḥ jaṭilaḥ valkalāmbaraḥ |
kṛṣṇājinaupavītākṣān bibhrat daṇḍakamaṇḍalūn || 21||
manuṣyāḥ tu tadā śāntāḥ nirvairāḥ suhṛdaḥ samāḥ |
yajanti tapasā devaṃ śamena ca damena ca || 22||
haṃsaḥ suparṇaḥ vaikuṇṭhaḥ dharmaḥ yogeśvaraḥ amalaḥ |
īśvaraḥ puruṣaḥ avyaktaḥ paramātmā iti gīyate || 23||
tretāyāṃ raktavarṇaḥ asau caturbāhuḥ trimekhalaḥ |
hiraṇyakeśaḥ trayī ātmā sruksruvādi upalakṣaṇaḥ || 24||
taṃ tadā manujā devaṃ sarvadevamayaṃ harim |
yajanti vidyayā trayyā dharmiṣṭhāḥ brahmavādinaḥ || 25||
viṣṇuḥ yajñaḥ pṛṣṇigarbhaḥ sarvadevaḥ urukramaḥ |
vṛṣākapiḥ jayantaḥ ca urugāya iti īryate || 26||
dvāpare bhagavān śyāmaḥ pītavāsā nijāyudhaḥ |
śrīvatsādibhiḥ aṅkaiḥ ca lakṣaṇaiḥ upalakṣitaḥ || 27||
taṃ tadā puruṣaṃ martyā mahārājaupalakṣaṇam |
yajanti vedatantrābhyāṃ paraṃ jijñāsavaḥ nṛpa || 28||
namaḥ te vāsudevāya namaḥ saṅkarṣaṇāya ca |
pradyumnāya aniruddhāya tubhyaṃ bhagavate namaḥ || 29||
nārāyaṇāya ṛṣaye puruṣāya mahātmane |
viśveśvarāya viśvāya sarvabhūtātmane namaḥ || 30||
iti dvāparaḥ urvīśa stuvanti jagadīśvaram |
nānātantravidhānena kalau api yathā śruṇu || 31||
kṛṣṇavarṇaṃ tviṣākṛṣṇaṃ sāṅgaupāṅgāstra
pārṣadam |
yajñaiḥ saṅkīrtanaprāyaiḥ yajanti hi sumedhasaḥ || 32||
dhyeyaṃ sadā paribhavaghnaṃ abhīṣṭadoham
tīrthāspadaṃ śivaviriñcinutaṃ śaraṇyam |
bhṛtyārtihan praṇatapāla bhavābdhipotam
vande mahāpuruṣa te caraṇāravindam || 33||
tyaktvā sudustyajasuraipsitarājyalakṣmīm
dharmiṣṭhaḥ āryavacasā yat agāt araṇyam |
māyāmṛgaṃ dayitayā ipsitaṃ anvadhāvat
vande mahāpuruṣa te caraṇāravindam || 34||
evaṃ yugānurūpābhyāṃ bhagavān yugavartibhiḥ |
manujaiḥ ijyate rājan śreyasāṃ īśvaraḥ hariḥ || 35||
kaliṃ sabhājayanti āryā guṇajñāḥ sārabhāginaḥ |
yatra saṅkīrtanena eva sarvaḥ svārthaḥ abhilabhyate || 36||
na hi ataḥ paramaḥ lābhaḥ dehināṃ bhrāmyatāṃ iha |
yataḥ vindeta paramāṃ śāntiṃ naśyati saṃsṛtiḥ || 37||
kṛtādiṣu prajā rājan kalau icchanti sambhavam |
kalau khalu bhaviṣyanti nārāyaṇaparāyaṇāḥ || 38||
kvacit kvacit mahārāja draviḍeṣu ca bhūriśaḥ |
tāmraparṇī nadī yatra kṛtamālā payasvinī || 39||
kāverī ca mahāpuṇyā pratīcī ca mahānadī |
ye pibanti jalaṃ tāsāṃ manujā manujeśvara |
prāyaḥ bhaktāḥ bhagavati vāsudevaḥ amala āśayāḥ || 40||
devarṣibhūtāptanṛṇā pitṝṇāṃ
na kiṅkaraḥ na ayaṃ ṛṇī ca rājan |
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṃ śaraṇyam
gataḥ mukundaṃ parihṛtya kartum || 41||
svapādamūlaṃ bhajataḥ priyasya
tyaktānyabhāvasya hariḥ pareśaḥ |
vikarma yat ca utpatitaṃ kathañcit
dhunoti sarvaṃ hṛdi sanniviṣṭaḥ || 42||
nāradaḥ uvāca |
dharmān bhāgavatān itthaṃ śrutvā atha mithileśvaraḥ |
jāyanta iyān munīn prītaḥ sopādhyāyaḥ hi apūjayat || 43||
tataḥ antaḥ dadhire siddhāḥ sarvalokasya paśyataḥ |
rājā dharmān upātiṣṭhan avāpa paramāṃ gatim || 44||
tvaṃ api etān mahābhāga dharmān bhāgavatān śrutān |
āsthitaḥ śraddhayā yuktaḥ niḥsaṅgaḥ yāsyase param || 45||
yuvayoḥ khalu dampatyoḥ yaśasā pūritaṃ jagat |
putratāṃ agamat yat vāṃ bhagavān īśvaraḥ hariḥ || 46||
darśanāliṅganālāpaiḥ śayanāsanabhojanaiḥ |
ātmā vāṃ pāvitaḥ kṛṣṇe putrasneha prakurvatoḥ || 47||
vaireṇa yaṃ nṛpatayaḥ śiśupālapauṇḍra
śālvādayaḥ gativilāsavilokanādayaiḥ |
dhyāyantaḥ ākṛtadhiyaḥ śayanāsanādau
tat sāmyaṃ āpuḥ anuraktadhiyāṃ punaḥ kim || 48||
mā apatyabuddhiṃ akṛthāḥ kṛṣṇe sarvātmanīśvare |
māyāmanuṣyabhāvena gūḍha aiśvarye pare avyaye || 49||
bhūbhārarājanyahantave guptaye satām |
avatīrṇasya nirvṛtyai yaśaḥ loke vitanyate || 50||
śrīśukaḥ uvāca |
etat śrutvā mahābhāgaḥ vasudevaḥ ativismitaḥ |
devakī ca mahābhāgāḥ jahatuḥ mohaṃ ātmanaḥ || 51||
itihāsaṃ imaṃ puṇyaṃ dhārayet yaḥ samāhitaḥ |
saḥ vidhūya iha śamalaṃ brahmabhūyāya kalpate || 52||
iti śrīmadbhāgavate mahāpurāṇe pāramahaṃsyāṃ
saṃhitāyāmekādaśaskandhe vasudevanāradasaṃvāde
pañcamo'dhyāyaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
अथ पञ्चमोऽध्यायः ।
राजा उवाच ।
भगवन्तं हरिं प्रायः न भजन्ति आत्मवित्तमाः ।
तेषां अशान्तकामानां का निष्ठा अविजितात्मनाम् ॥ 1॥
चमसः उवाच ।
मुखबाहूरूपादेभ्यः पुरुषस्य आश्रमैः सह ।
चत्वारः जज्ञिरे वर्णाः गुणैः विप्रादयः पृथक् ॥ 2॥
यः एषां पुरुषं साक्षात् आत्मप्रभवं ईश्वरम् ।
न भजन्ति अवजानन्ति स्थानात् भ्रष्टाः पतन्ति अधः ॥ 3॥
दूरे हरिकथाः केचित् दूरे च अच्युतकीर्र्तनाः ।
स्त्रियः शूद्रादयः च एव ते अनुकम्प्या भवादृशाम् ॥ 4॥
विप्रः राजन्यवैश्यौ च हरेः प्राप्ताः पदान्तिकम् ।
श्रौतेन जन्मना अथ अपि मुह्यन्ति आम्नायवादिनः ॥ 5॥
कर्मणि अकोविदाः स्तब्धाः मूर्खाः पण्डितमानिनः ।
वदन्ति चाटुकात् मूढाः यया माध्व्या गिर उत्सुकाः ॥ 6॥
रजसा घोरसङ्कल्पाः कामुकाः अहिमन्यवः ।
दाम्भिकाः मानिनः पापाः विहसन्ति अच्युतप्रियान् ॥ 7॥
वदन्ति ते अन्योन्यं उपासितस्त्रियः
गृहेषु मैथुन्यसुखेषु च आशिषः ।
यजन्ति असृष्टान् अविधान् अदक्षिणम्
वृत्त्यै परं घ्नन्ति पशून् अतद्विदः ॥ 8॥
श्रिया विभूत्या अभिजनेन विद्यया
त्यागेन रूपेण बलेन कर्मणा
सतः अवमन्यन्ति हरिप्रियान् खलाः ॥ 9॥
सर्वेषु शश्वत् तनुभृत् स्ववस्थितम्
यथा स्वं आत्मानं अभीष्टं ईश्वरम् ।
वेदोपगीतं च न श्रुण्वते अबुधाः
मनोरथानां प्रवदन्ति वार्तया ॥ 10॥
लोके व्यवाय आमिषं अद्यसेवा
नित्याः तु जन्तोः न हि तत्र चोदना ।
व्यवस्थितिः तेषु विवाहयज्ञ
सुराग्रहैः आसु निवृत्तिः इष्टा ॥ 11॥
धनं च धर्मेकफलं यतः वै
ज्ञानं सविज्ञानं अनुप्रशान्ति ।
गृहेषु युञ्जन्ति कलेवरस्य
मृत्युं न पश्यन्ति दुरन्तवीर्यम् ॥ 12॥
यत् घ्राणभक्षः विहितः सुरायाः
तथा पशोः आलभनं न हिंसा ।
एवं व्यवायः प्रजया न रत्या
इअमं विशुद्धं न विदुः स्वधर्मम् ॥ 13॥
ये तु अनेवंविदः असन्तः स्तब्धाः सत् अभिमानिनः ।
पशून् द्रुह्यन्ति विस्रब्धाः प्रेत्य खादन्ति ते च तान् ॥ 14॥
द्विषन्तः परकायेषु स्वात्मानं हरिं ईश्वरम् ।
मृतके सानुबन्धे अस्मिन् बद्धस्नेहाः पतन्ति अधः ॥ 15॥
ये कैवल्यं असम्प्राप्ताः ये च अतीताः च मूढताम् ।
त्रैवर्गिकाः हि अक्षणिकाः आत्मानं घातयन्ति ते ॥ 16॥
एतः आत्महनः अशान्ताः अज्ञाने ज्ञानमानिनः ।
सीदन्ति अकृतकृत्याः वै कालध्वस्तमनोरथाः ॥ 17॥
हित्वा आत्याय असरचिताः गृह अपत्यसुहृत् श्रियः ।
तमः विशन्ति अनिच्छन्तः वासुदेवपराङ्मुखाः ॥ 18॥
राजा उवाच ।
कस्मिन् काले सः भगवान् किं वर्णः कीदृशः नृभिः ।
नाम्ना वा केन विधिना पूज्यते तत् इह उच्यताम् ॥ 19॥
करभाजनः उवाच ।
कृतं त्रेता द्वापरं च कलिः इत्येषु केशवः ।
नानावर्ण अभिधाकारः नाना एव विधिना इज्यते ॥ 20॥
कृते शुक्लः चतुर्बाहुः जटिलः वल्कलाम्बरः ।
कृष्णाजिनौपवीताक्षान् बिभ्रत् दण्डकमण्डलून् ॥ 21॥
मनुष्याः तु तदा शान्ताः निर्वैराः सुहृदः समाः ।
यजन्ति तपसा देवं शमेन च दमेन च ॥ 22॥
हंसः सुपर्णः वैकुण्ठः धर्मः योगेश्वरः अमलः ।
ईश्वरः पुरुषः अव्यक्तः परमात्मा इति गीयते ॥ 23॥
त्रेतायां रक्तवर्णः असौ चतुर्बाहुः त्रिमेखलः ।
हिरण्यकेशः त्रयी आत्मा स्रुक्स्रुवादि उपलक्षणः ॥ 24॥
तं तदा मनुजा देवं सर्वदेवमयं हरिम् ।
यजन्ति विद्यया त्रय्या धर्मिष्ठाः ब्रह्मवादिनः ॥ 25॥
विष्णुः यज्ञः पृष्णिगर्भः सर्वदेवः उरुक्रमः ।
वृषाकपिः जयन्तः च उरुगाय इति ईर्यते ॥ 26॥
द्वापरे भगवान् श्यामः पीतवासा निजायुधः ।
श्रीवत्सादिभिः अङ्कैः च लक्षणैः उपलक्षितः ॥ 27॥
तं तदा पुरुषं मर्त्या महाराजौपलक्षणम् ।
यजन्ति वेदतन्त्राभ्यां परं जिज्ञासवः नृप ॥ 28॥
नमः ते वासुदेवाय नमः सङ्कर्षणाय च ।
प्रद्युम्नाय अनिरुद्धाय तुभ्यं भगवते नमः ॥ 29॥
नारायणाय ऋषये पुरुषाय महात्मने ।
विश्वेश्वराय विश्वाय सर्वभूतात्मने नमः ॥ 30॥
इति द्वापरः उर्वीश स्तुवन्ति जगदीश्वरम् ।
नानातन्त्रविधानेन कलौ अपि यथा श्रुणु ॥ 31॥
कृष्णवर्णं त्विषाकृष्णं साङ्गौपाङ्गास्त्र
पार्षदम् ।
यज्ञैः सङ्कीर्तनप्रायैः यजन्ति हि सुमेधसः ॥ 32॥
ध्येयं सदा परिभवघ्नं अभीष्टदोहम्
तीर्थास्पदं शिवविरिञ्चिनुतं शरण्यम् ।
भृत्यार्तिहन् प्रणतपाल भवाब्धिपोतम्
वन्दे महापुरुष ते चरणारविन्दम् ॥ 33॥
त्यक्त्वा सुदुस्त्यजसुरैप्सितराज्यलक्ष्मीम्
धर्मिष्ठः आर्यवचसा यत् अगात् अरण्यम् ।
मायामृगं दयितया इप्सितं अन्वधावत्
वन्दे महापुरुष ते चरणारविन्दम् ॥ 34॥
एवं युगानुरूपाभ्यां भगवान् युगवर्तिभिः ।
मनुजैः इज्यते राजन् श्रेयसां ईश्वरः हरिः ॥ 35॥
कलिं सभाजयन्ति आर्या गुणज्ञाः सारभागिनः ।
यत्र सङ्कीर्तनेन एव सर्वः स्वार्थः अभिलभ्यते ॥ 36॥
न हि अतः परमः लाभः देहिनां भ्राम्यतां इह ।
यतः विन्देत परमां शान्तिं नश्यति संसृतिः ॥ 37॥
कृतादिषु प्रजा राजन् कलौ इच्छन्ति सम्भवम् ।
कलौ खलु भविष्यन्ति नारायणपरायणाः ॥ 38॥
क्वचित् क्वचित् महाराज द्रविडेषु च भूरिशः ।
ताम्रपर्णी नदी यत्र कृतमाला पयस्विनी ॥ 39॥
कावेरी च महापुण्या प्रतीची च महानदी ।
ये पिबन्ति जलं तासां मनुजा मनुजेश्वर ।
प्रायः भक्ताः भगवति वासुदेवः अमल आशयाः ॥ 40॥
देवर्षिभूताप्तनृणा पितॄणां
न किङ्करः न अयं ऋणी च राजन् ।
सर्वात्मना यः शरणं शरण्यम्
गतः मुकुन्दं परिहृत्य कर्तुम् ॥ 41॥
स्वपादमूलं भजतः प्रियस्य
त्यक्तान्यभावस्य हरिः परेशः ।
विकर्म यत् च उत्पतितं कथञ्चित्
धुनोति सर्वं हृदि सन्निविष्टः ॥ 42॥
नारदः उवाच ।
धर्मान् भागवतान् इत्थं श्रुत्वा अथ मिथिलेश्वरः ।
जायन्त इयान् मुनीन् प्रीतः सोपाध्यायः हि अपूजयत् ॥ 43॥
ततः अन्तः दधिरे सिद्धाः सर्वलोकस्य पश्यतः ।
राजा धर्मान् उपातिष्ठन् अवाप परमां गतिम् ॥ 44॥
त्वं अपि एतान् महाभाग धर्मान् भागवतान् श्रुतान् ।
आस्थितः श्रद्धया युक्तः निःसङ्गः यास्यसे परम् ॥ 45॥
युवयोः खलु दम्पत्योः यशसा पूरितं जगत् ।
पुत्रतां अगमत् यत् वां भगवान् ईश्वरः हरिः ॥ 46॥
दर्शनालिङ्गनालापैः शयनासनभोजनैः ।
आत्मा वां पावितः कृष्णे पुत्रस्नेह प्रकुर्वतोः ॥ 47॥
वैरेण यं नृपतयः शिशुपालपौण्ड्र
शाल्वादयः गतिविलासविलोकनादयैः ।
ध्यायन्तः आकृतधियः शयनासनादौ
तत् साम्यं आपुः अनुरक्तधियां पुनः किम् ॥ 48॥
मा अपत्यबुद्धिं अकृथाः कृष्णे सर्वात्मनीश्वरे ।
मायामनुष्यभावेन गूढ ऐश्वर्ये परे अव्यये ॥ 49॥
भूभारराजन्यहन्तवे गुप्तये सताम् ।
अवतीर्णस्य निर्वृत्यै यशः लोके वितन्यते ॥ 50॥
श्रीशुकः उवाच ।
एतत् श्रुत्वा महाभागः वसुदेवः अतिविस्मितः ।
देवकी च महाभागाः जहतुः मोहं आत्मनः ॥ 51॥
इतिहासं इमं पुण्यं धारयेत् यः समाहितः ।
सः विधूय इह शमलं ब्रह्मभूयाय कल्पते ॥ 52॥
इति श्रीमद्भागवते महापुराणे पारमहंस्यां
संहितायामेकादशस्कन्धे वसुदेवनारदसंवादे
पञ्चमोऽध्यायः ॥
atha pañcamo'dhyāyaḥ |
rājā uvāca |
bhagavantaṃ hariṃ prāyaḥ na bhajanti ātmavittamāḥ |
teṣāṃ aśāntakāmānāṃ kā niṣṭhā avijitātmanām || 1||
camasaḥ uvāca |
mukhabāhūrūpādebhyaḥ puruṣasya āśramaiḥ saha |
catvāraḥ jajñire varṇāḥ guṇaiḥ viprādayaḥ pṛthak || 2||
yaḥ eṣāṃ puruṣaṃ sākṣāt ātmaprabhavaṃ īśvaram |
na bhajanti avajānanti sthānāt bhraṣṭāḥ patanti adhaḥ || 3||
dūre harikathāḥ kecit dūre ca acyutakīrrtanāḥ |
striyaḥ śūdrādayaḥ ca eva te anukampyā bhavādṛśām || 4||
vipraḥ rājanyavaiśyau ca hareḥ prāptāḥ padāntikam |
śrautena janmanā atha api muhyanti āmnāyavādinaḥ || 5||
karmaṇi akovidāḥ stabdhāḥ mūrkhāḥ paṇḍitamāninaḥ |
vadanti cāṭukāt mūḍhāḥ yayā mādhvyā gira utsukāḥ || 6||
rajasā ghorasaṅkalpāḥ kāmukāḥ ahimanyavaḥ |
dāmbhikāḥ māninaḥ pāpāḥ vihasanti acyutapriyān || 7||
vadanti te anyonyaṃ upāsitastriyaḥ
gṛheṣu maithunyasukheṣu ca āśiṣaḥ |
yajanti asṛṣṭān avidhān adakṣiṇam
vṛttyai paraṃ ghnanti paśūn atadvidaḥ || 8||
śriyā vibhūtyā abhijanena vidyayā
tyāgena rūpeṇa balena karmaṇā
sataḥ avamanyanti haripriyān khalāḥ || 9||
sarveṣu śaśvat tanubhṛt svavasthitam
yathā svaṃ ātmānaṃ abhīṣṭaṃ īśvaram |
vedopagītaṃ ca na śruṇvate abudhāḥ
manorathānāṃ pravadanti vārtayā || 10||
loke vyavāya āmiṣaṃ adyasevā
nityāḥ tu jantoḥ na hi tatra codanā |
vyavasthitiḥ teṣu vivāhayajña
surāgrahaiḥ āsu nivṛttiḥ iṣṭā || 11||
dhanaṃ ca dharmekaphalaṃ yataḥ vai
jñānaṃ savijñānaṃ anupraśānti |
gṛheṣu yuñjanti kalevarasya
mṛtyuṃ na paśyanti durantavīryam || 12||
yat ghrāṇabhakṣaḥ vihitaḥ surāyāḥ
tathā paśoḥ ālabhanaṃ na hiṃsā |
evaṃ vyavāyaḥ prajayā na ratyā
iamaṃ viśuddhaṃ na viduḥ svadharmam || 13||
ye tu anevaṃvidaḥ asantaḥ stabdhāḥ sat abhimāninaḥ |
paśūn druhyanti visrabdhāḥ pretya khādanti te ca tān || 14||
dviṣantaḥ parakāyeṣu svātmānaṃ hariṃ īśvaram |
mṛtake sānubandhe asmin baddhasnehāḥ patanti adhaḥ || 15||
ye kaivalyaṃ asamprāptāḥ ye ca atītāḥ ca mūḍhatām |
traivargikāḥ hi akṣaṇikāḥ ātmānaṃ ghātayanti te || 16||
etaḥ ātmahanaḥ aśāntāḥ ajñāne jñānamāninaḥ |
sīdanti akṛtakṛtyāḥ vai kāladhvastamanorathāḥ || 17||
hitvā ātyāya asaracitāḥ gṛha apatyasuhṛt śriyaḥ |
tamaḥ viśanti anicchantaḥ vāsudevaparāṅmukhāḥ || 18||
rājā uvāca |
kasmin kāle saḥ bhagavān kiṃ varṇaḥ kīdṛśaḥ nṛbhiḥ |
nāmnā vā kena vidhinā pūjyate tat iha ucyatām || 19||
karabhājanaḥ uvāca |
kṛtaṃ tretā dvāparaṃ ca kaliḥ ityeṣu keśavaḥ |
nānāvarṇa abhidhākāraḥ nānā eva vidhinā ijyate || 20||
kṛte śuklaḥ caturbāhuḥ jaṭilaḥ valkalāmbaraḥ |
kṛṣṇājinaupavītākṣān bibhrat daṇḍakamaṇḍalūn || 21||
manuṣyāḥ tu tadā śāntāḥ nirvairāḥ suhṛdaḥ samāḥ |
yajanti tapasā devaṃ śamena ca damena ca || 22||
haṃsaḥ suparṇaḥ vaikuṇṭhaḥ dharmaḥ yogeśvaraḥ amalaḥ |
īśvaraḥ puruṣaḥ avyaktaḥ paramātmā iti gīyate || 23||
tretāyāṃ raktavarṇaḥ asau caturbāhuḥ trimekhalaḥ |
hiraṇyakeśaḥ trayī ātmā sruksruvādi upalakṣaṇaḥ || 24||
taṃ tadā manujā devaṃ sarvadevamayaṃ harim |
yajanti vidyayā trayyā dharmiṣṭhāḥ brahmavādinaḥ || 25||
viṣṇuḥ yajñaḥ pṛṣṇigarbhaḥ sarvadevaḥ urukramaḥ |
vṛṣākapiḥ jayantaḥ ca urugāya iti īryate || 26||
dvāpare bhagavān śyāmaḥ pītavāsā nijāyudhaḥ |
śrīvatsādibhiḥ aṅkaiḥ ca lakṣaṇaiḥ upalakṣitaḥ || 27||
taṃ tadā puruṣaṃ martyā mahārājaupalakṣaṇam |
yajanti vedatantrābhyāṃ paraṃ jijñāsavaḥ nṛpa || 28||
namaḥ te vāsudevāya namaḥ saṅkarṣaṇāya ca |
pradyumnāya aniruddhāya tubhyaṃ bhagavate namaḥ || 29||
nārāyaṇāya ṛṣaye puruṣāya mahātmane |
viśveśvarāya viśvāya sarvabhūtātmane namaḥ || 30||
iti dvāparaḥ urvīśa stuvanti jagadīśvaram |
nānātantravidhānena kalau api yathā śruṇu || 31||
kṛṣṇavarṇaṃ tviṣākṛṣṇaṃ sāṅgaupāṅgāstra
pārṣadam |
yajñaiḥ saṅkīrtanaprāyaiḥ yajanti hi sumedhasaḥ || 32||
dhyeyaṃ sadā paribhavaghnaṃ abhīṣṭadoham
tīrthāspadaṃ śivaviriñcinutaṃ śaraṇyam |
bhṛtyārtihan praṇatapāla bhavābdhipotam
vande mahāpuruṣa te caraṇāravindam || 33||
tyaktvā sudustyajasuraipsitarājyalakṣmīm
dharmiṣṭhaḥ āryavacasā yat agāt araṇyam |
māyāmṛgaṃ dayitayā ipsitaṃ anvadhāvat
vande mahāpuruṣa te caraṇāravindam || 34||
evaṃ yugānurūpābhyāṃ bhagavān yugavartibhiḥ |
manujaiḥ ijyate rājan śreyasāṃ īśvaraḥ hariḥ || 35||
kaliṃ sabhājayanti āryā guṇajñāḥ sārabhāginaḥ |
yatra saṅkīrtanena eva sarvaḥ svārthaḥ abhilabhyate || 36||
na hi ataḥ paramaḥ lābhaḥ dehināṃ bhrāmyatāṃ iha |
yataḥ vindeta paramāṃ śāntiṃ naśyati saṃsṛtiḥ || 37||
kṛtādiṣu prajā rājan kalau icchanti sambhavam |
kalau khalu bhaviṣyanti nārāyaṇaparāyaṇāḥ || 38||
kvacit kvacit mahārāja draviḍeṣu ca bhūriśaḥ |
tāmraparṇī nadī yatra kṛtamālā payasvinī || 39||
kāverī ca mahāpuṇyā pratīcī ca mahānadī |
ye pibanti jalaṃ tāsāṃ manujā manujeśvara |
prāyaḥ bhaktāḥ bhagavati vāsudevaḥ amala āśayāḥ || 40||
devarṣibhūtāptanṛṇā pitṝṇāṃ
na kiṅkaraḥ na ayaṃ ṛṇī ca rājan |
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṃ śaraṇyam
gataḥ mukundaṃ parihṛtya kartum || 41||
svapādamūlaṃ bhajataḥ priyasya
tyaktānyabhāvasya hariḥ pareśaḥ |
vikarma yat ca utpatitaṃ kathañcit
dhunoti sarvaṃ hṛdi sanniviṣṭaḥ || 42||
nāradaḥ uvāca |
dharmān bhāgavatān itthaṃ śrutvā atha mithileśvaraḥ |
jāyanta iyān munīn prītaḥ sopādhyāyaḥ hi apūjayat || 43||
tataḥ antaḥ dadhire siddhāḥ sarvalokasya paśyataḥ |
rājā dharmān upātiṣṭhan avāpa paramāṃ gatim || 44||
tvaṃ api etān mahābhāga dharmān bhāgavatān śrutān |
āsthitaḥ śraddhayā yuktaḥ niḥsaṅgaḥ yāsyase param || 45||
yuvayoḥ khalu dampatyoḥ yaśasā pūritaṃ jagat |
putratāṃ agamat yat vāṃ bhagavān īśvaraḥ hariḥ || 46||
darśanāliṅganālāpaiḥ śayanāsanabhojanaiḥ |
ātmā vāṃ pāvitaḥ kṛṣṇe putrasneha prakurvatoḥ || 47||
vaireṇa yaṃ nṛpatayaḥ śiśupālapauṇḍra
śālvādayaḥ gativilāsavilokanādayaiḥ |
dhyāyantaḥ ākṛtadhiyaḥ śayanāsanādau
tat sāmyaṃ āpuḥ anuraktadhiyāṃ punaḥ kim || 48||
mā apatyabuddhiṃ akṛthāḥ kṛṣṇe sarvātmanīśvare |
māyāmanuṣyabhāvena gūḍha aiśvarye pare avyaye || 49||
bhūbhārarājanyahantave guptaye satām |
avatīrṇasya nirvṛtyai yaśaḥ loke vitanyate || 50||
śrīśukaḥ uvāca |
etat śrutvā mahābhāgaḥ vasudevaḥ ativismitaḥ |
devakī ca mahābhāgāḥ jahatuḥ mohaṃ ātmanaḥ || 51||
itihāsaṃ imaṃ puṇyaṃ dhārayet yaḥ samāhitaḥ |
saḥ vidhūya iha śamalaṃ brahmabhūyāya kalpate || 52||
iti śrīmadbhāgavate mahāpurāṇe pāramahaṃsyāṃ
saṃhitāyāmekādaśaskandhe vasudevanāradasaṃvāde
pañcamo'dhyāyaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.