ଶ୍ରୀମଦ୍ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ରାମାଯଣେ ଯୁଦ୍ଧକାଣ୍ଡମ୍ ।
ଅଥ ଷଟ୍ଷଷ୍ଟିତମସ୍ସର୍ଗଃ ।
ସ ଲଙ୍ଘଯିତ୍ଵାପ୍ରାକାରଙ୍ଗିରିକୂଟୋପମୋମହାନ୍ ।
ନିର୍ଯଯୌନଗରାତ୍ତୂର୍ଣଙ୍କୁମ୍ଭକର୍ଣୋମହାବଲଃ ॥ 1 ॥
ନନାଦ ଚ ମହାନାଦଂସମୁଦ୍ରମଭିନାଦଯନ୍ ।
ଵିଜଯନ୍ନିଵନିର୍ଘାତନ୍ଵିଧମନ୍ନିଵପର୍ଵତାନ୍ ॥ 2 ॥
ତମଵଧ୍ଯମ୍ମଘଵତାଯମେନଵରୁଣେନଵା ।
ପ୍ରେକ୍ଷ୍ଯଭୀମାକ୍ଷମାଯାନ୍ତଂଵାନରାଵିପ୍ରଦୁଦ୍ରୁଵୁଃ ॥ 3 ॥
ତାଂସ୍ତୁଵିପ୍ରଦ୍ରୁତାନ୍ ଦୃଷ୍ଟଵାରାଜପୁତ୍ରୋଽଙ୍ଗଦୋଽବ୍ରଵୀତ୍ ।
ନଲନ୍ନୀଲଙ୍ଗଵାକ୍ଷଂ ଚ କୁମୁଦଂ ଚ ମହାବଲମ୍ ॥ 4 ॥
ଆତ୍ମାନମତ୍ରଵିସ୍ମୃତ୍ଯଵୀର୍ଯାଣ୍ଯଭିଜନାନି ଚ ।
କ୍ଵଗଚ୍ଛତଭଯତ୍ରସ୍ତାଃପ୍ରାକୃତାହରଯୋଯଥା ॥ 5 ॥
ସାଧୁସୌମ୍ଯା ନିଵର୍ତଧ୍ଵଙ୍କିପ୍ରାଣାନ୍ପରିରକ୍ଷଥ ।
ନାଲଂଯୁଦ୍ଧାଯଵୈରକ୍ଷୋମହତୀଯମ୍ବିଭୀଷକା ॥ 6 ॥
ମହତୀମୁଥତିତାମେନାଂରାକ୍ଷସାନାମ୍ବିଭୀଷିକାମ୍ ।
ଵିକ୍ରମାଦ୍ଵିଧମିଷ୍ଯାମୋନିଵର୍ତଧ୍ଵମ୍ପ୍ଲଵଙ୍ଗମାଃ ॥ 7 ॥
କୃଚ୍ଛ୍ରେଣତୁସମାଶ୍ଵସ୍ଯସଙ୍ଗମ୍ଯ ଚ ତତସ୍ତତଃ ।
ଵୃକ୍ଷାଦ୍ରିହସ୍ତାହରଯସ୍ସମ୍ପ୍ରତସ୍ଥୂରଣାଜିରମ୍ ॥ 8 ॥
ତେନିଵୃତ୍ଯତୁସଙ୍କୃଦ୍ଧାଃକୁମ୍ଭକର୍ଣଂଵନୌକସଃ ।
ନିର୍ଜଘ୍ନୁଃପରମକ୍ରୁଦ୍ଧାସ୍ସମଦାଇଵକୁଞ୍ଜରାଃ ॥ 9 ॥
ପ୍ରାଂଶୁଭିର୍ଗିରିଶୃଙ୍ଗୈଶ୍ଚଶିଲାଭିଶ୍ଚମହାବଲଃ ।
ପାଦପୈଃପୁଷ୍ପିତାଗ୍ରୈଶ୍ଚହନ୍ଯମାନୋ ନ କମ୍ପତେ ॥ 10 ॥
ତସ୍ଯଗାତ୍ରେଷୁପତିତାଭିଦ୍ଯନ୍ତେଶତଶଶ୍ଶିଲାଃ ।
ପାଦପାଃପୁଷ୍ପିତାଗ୍ରାଶ୍ଚଭଗ୍ନାଃପେତୁର୍ମହୀତଲେ ॥ 11 ॥
ସୋଽପିସୈନ୍ଯାନିସଙ୍କ୍ରୁଦ୍ଧୋଵାନରାଣାମ୍ମହୌଜସାମ୍ ।
ମମନ୍ଥପରମାଯତ୍ତୋଵନାନ୍ଯଗ୍ନିରିଵୋତ୍ଥିତଃ ॥ 12 ॥
ଲୋହିତାର୍ଦ୍ରାସ୍ତୁବହଵଶ୍ଶେରତେଵାନରର୍ଷଭାଃ ।
ନିରସ୍ତାମ୍ପତିତାଭୂମୌତାମ୍ରପୁଷ୍ପାଇଵଦ୍ରୁମାଃ ॥ 13 ॥
ଲଙ୍ଘଯନ୍ତଃପ୍ରଧାଵନ୍ତୋଵାନରାନାଵଲୋକଯନ୍ ।
କେଚିତ୍ସମୁଦ୍ରେପତିତାଃକେଚିଦ୍ଗଗନମାସ୍ଥିତାଃ ॥ 14 ॥
ଵଧ୍ଯମାନାସ୍ତୁତେଵୀରାରାକ୍ଷସେନ ଚ ଲୀଲଯା ।
ସାଗରଂଯେନତେତୀର୍ଣାଃପଥାତେନଦୁଦ୍ରୁଵୁଃ ॥ 15 ॥
ତେସ୍ଥଲାନିତଦାନିମ୍ନଂଵିଵର୍ଣମାନାଭଯାତ୍ ।
ଋକ୍ଷାଵୃକ୍ଷାନ୍ ସମାରୂଢାଃକେଚିତ୍ପର୍ଵତମାଶ୍ରିତାଃ ॥ 16 ॥
ମମଜ୍ଜୁରର୍ଣଵେକେଚିଦ୍ଗୁହାଃକେଚିତ୍ସମାଶ୍ରିତାଃ ।
ନିପେତୁଃକେଚିଦପରେକେଚିନ୍ନୈଵାଵତସ୍ଥିରେ ॥ 17 ॥
କେଚିଦ୍ଭୂମୌନିପତିତାଃକେଚିତ୍ସୁପ୍ତାମୃତାଇଵ ।
ତାନ୍ସମୀକ୍ଷ୍ଯାଙ୍ଗଦୋଭଗ୍ନାନ୍ଵାନରାନିଦମବ୍ରଵୀତ୍ ॥ 18 ॥
ଅଵତିଷ୍ଠତଯୁଧ୍ଯାମୋନିଵର୍ତଧ୍ଵମ୍ପ୍ଲଵଙ୍ଗମାଃ ।
ଭଗ୍ନାନାଂଵୋ ନ ପଶ୍ଯାମିପରିଗମ୍ଯମହୀମିମାମ୍ ॥ 19 ॥
ସ୍ଥାନଂସର୍ଵେନିଵର୍ତଧ୍ଵଙ୍କିମ୍ପ୍ରାଣାନ୍ ପରିରକ୍ଷଥ ।
ନିରାଯୁଧାନାନ୍ଦ୍ରଵତାମସଙ୍ଗଗତିପୌରୁଷାଃ ॥ 20 ॥
ଦାରାହ୍ଯୁପହସିଷ୍ଯନ୍ତି ସ ଵୈଘାତସ୍ତୁଜୀଵତାମ୍ ।
କୁଲେଷୁଜାତାସ୍ସର୍ଵେସ୍ମଵିସ୍ତୀର୍ଣେଷୁମହତ୍ସୁ ଚ ॥ 21 ॥
କ୍ଵଗଚ୍ଛତଭଯତ୍ରସ୍ତାଃହରଯଃପ୍ରାକୃତାଯଥା ।
ଅନାର୍ଯାଃଖଲୁଯଦ୍ଭୀତାସ୍ତ୍ଯକ୍ତ୍ଵାଵୀର୍ଯମ୍ପ୍ରଧାଵତ ॥ 22 ॥
ଵିକତ୍ଥନାନିଵୋଯାନି ତଦାଵୈଜନସଂସଦି ।
ତାନିଵଃକ୍ଵନୁଯାତାନିସୋଦଗ୍ରାଣିମ ହିତାନି ଚ ॥ 23 ॥
ଭୀରୁପ୍ରଵାଦାଶ୍ଶ୍ରୂଯନ୍ତେଯସ୍ତୁଜୀଵତିଧିକ୍କୃତଃ ।
ମାର୍ଗସ୍ସତ୍ପୁରୁଷୈର୍ଜଷ୍ଟଃସେଵ୍ଯତାନ୍ତ୍ଯଜ୍ଯତାମ୍ଭଯମ୍ ॥ 24 ॥
ଶଯାମହେଽନିହତାଃପୃଥିଵ୍ଯାମଲ୍ପଜୀଵିତାଃ ।
ଦୁଷ୍ପ୍ରାପମ୍ବ୍ରହ୍ମଲୋକଂଵାପ୍ରାପ୍ନୁଯାମୋଯୁଧିସୂଦିତା ॥ 25 ॥
ସମ୍ପ୍ରାପ୍ନୁଯାମଃକୀର୍ତିଂଵାନିହତ୍ଵାଶତ୍ରୁମାହଵେ ।
ଜୀଵିତଂଵୀରଲୋକସ୍ଯମୋକ୍ଷ୍ଯାମୋଵସୁଵାନରାଃ ॥ 26 ॥
ନ କୁମ୍ଭକର୍ଣଃକାକୁତ୍ସ୍ଥନ୍ଦୃଷ୍ଟଵାଜୀଵନ୍ ଗମିଷ୍ଯତି ।
ଦୀପ୍ଯମାନମିଵାସାଦ୍ଯପତଙ୍ଗୋଜ୍ଵଲନଂଯଥା ॥ 27 ॥
ଲାଯନେନଚୋଦ୍ଧିଷ୍ଟାଃପ୍ରାଣାନ୍ ରକ୍ଷାମହେଵଯମ୍ ।
ଏକେନବହଵୋଭଗ୍ନାଯଶୋନାଶଙ୍ଗମିଷ୍ଯତି ॥ 28 ॥
ଏଵମ୍ବ୍ରୁଵାଣନ୍ତଂଶୂରମଙ୍ଗଦଙ୍କନକାଙ୍ଗଦମ୍ ।
ଦ୍ରଵମାଣାସ୍ତତୋଵାକ୍ଯମୂଚୁଃଶୂରୁଵିଗର୍ହିତମ୍ ॥ 29 ॥
କୃତନ୍ନଃକଦନଙ୍ଘୋରଙ୍କୁମ୍ଭକର୍ଣେନରକ୍ଷସା ।
ନ ସ୍ଥାନକାଲୋଗଚ୍ଛାମୋଦଯିତଞ୍ଜୀଵିତଂହିନଃ ॥ 30 ॥
ଏତାଵଦୁକ୍ତ୍ଵାଵଚନଂସର୍ଵେତେଭେଜିରେଦିଶଃ ।
ଭୀମମ୍ଭୀମାକ୍ଷମାଯାନ୍ତନ୍ଦୃଷ୍ଟଵାଵାନରଯୂଥପାଃ ॥ 31 ॥
ଦ୍ରଵମାଣସ୍ତୁତେଵୀରାଅଙ୍ଗଦେନଵଲୀମୁଖାଃ ।
ସାନ୍ତ୍ଵୈଶ୍ଚୈହନୁମାନୈଶ୍ଚତତସ୍ସର୍ଵେନିଵର୍ତିତାଃ ॥ 32 ॥
ପ୍ରହର୍ଷମୁପନୀତାଶ୍ଚଵାଲିପୁତ୍ରେଣଧୀମତା ।
ଆଜ୍ଞାପ୍ରତୀକ୍ଷାସ୍ତସ୍ଥୁଶ୍ଚସର୍ଵେଵାନରଯୂଥପାଃ ॥ 33 ॥
ଋଷଭଶରଭମୈନ୍ଦଧୂମ୍ରନୀଲାଃକୁମୁଦସୁଷେଣଗଵାକ୍ଷରମ୍ଭତାରାଃ ।
ଦ୍ଵିଵିଦପନସଵାଯୁପୁତ୍ରମୁଖ୍ଯାସ୍ତ୍ଵରିତତରାଭିମୁଖଂରଣମ୍ ॥ 34 ॥
ଇତ୍ଯାର୍ଷେ ଶ୍ରୀମଦ୍ରାମାଯଣେ ଵାଲ୍ମୀକୀଯ ଆଦିକାଵ୍ଯେ ଯୁଦ୍ଧକାଣ୍ଡେ ଷଟ୍ଷଷ୍ଟିତମସ୍ସର୍ଗଃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe yuddhakāṇḍam |
atha ṣaṭṣaṣṭitamassargaḥ |
sa laṅghayitvāprākāraṅgirikūṭopamomahān |
niryayaunagarāttūrṇaṅkumbhakarṇomahābalaḥ || 1 ||
nanāda ca mahānādaṃsamudramabhinādayan |
vijayannivanirghātanvidhamannivaparvatān || 2 ||
tamavadhyammaghavatāyamenavaruṇenavā |
prekṣyabhīmākṣamāyāntaṃvānarāvipradudruvuḥ || 3 ||
tāṃstuvipradrutān dṛṣṭavārājaputro'ṅgado'bravīt |
nalannīlaṅgavākṣaṃ ca kumudaṃ ca mahābalam || 4 ||
ātmānamatravismṛtyavīryāṇyabhijanāni ca |
kvagacchatabhayatrastāḥprākṛtāharayoyathā || 5 ||
sādhusaumyā nivartadhvaṅkiprāṇānparirakṣatha |
nālaṃyuddhāyavairakṣomahatīyambibhīṣakā || 6 ||
mahatīmuthatitāmenāṃrākṣasānāmbibhīṣikām |
vikramādvidhamiṣyāmonivartadhvamplavaṅgamāḥ || 7 ||
kṛcchreṇatusamāśvasyasaṅgamya ca tatastataḥ |
vṛkṣādrihastāharayassampratasthūraṇājiram || 8 ||
tenivṛtyatusaṅkṛddhāḥkumbhakarṇaṃvanaukasaḥ |
nirjaghnuḥparamakruddhāssamadāivakuñjarāḥ || 9 ||
prāṃśubhirgiriśṛṅgaiścaśilābhiścamahābalaḥ |
pādapaiḥpuṣpitāgraiścahanyamāno na kampate || 10 ||
tasyagātreṣupatitābhidyanteśataśaśśilāḥ |
pādapāḥpuṣpitāgrāścabhagnāḥpeturmahītale || 11 ||
so'pisainyānisaṅkruddhovānarāṇāmmahaujasām |
mamanthaparamāyattovanānyagnirivotthitaḥ || 12 ||
lohitārdrāstubahavaśśeratevānararṣabhāḥ |
nirastāmpatitābhūmautāmrapuṣpāivadrumāḥ || 13 ||
laṅghayantaḥpradhāvantovānarānāvalokayan |
kecitsamudrepatitāḥkecidgaganamāsthitāḥ || 14 ||
vadhyamānāstutevīrārākṣasena ca līlayā |
sāgaraṃyenatetīrṇāḥpathātenadudruvuḥ || 15 ||
testhalānitadānimnaṃvivarṇamānābhayāt |
ṛkṣāvṛkṣān samārūḍhāḥkecitparvatamāśritāḥ || 16 ||
mamajjurarṇavekecidguhāḥkecitsamāśritāḥ |
nipetuḥkecidaparekecinnaivāvatasthire || 17 ||
kecidbhūmaunipatitāḥkecitsuptāmṛtāiva |
tānsamīkṣyāṅgadobhagnānvānarānidamabravīt || 18 ||
avatiṣṭhatayudhyāmonivartadhvamplavaṅgamāḥ |
bhagnānāṃvo na paśyāmiparigamyamahīmimām || 19 ||
sthānaṃsarvenivartadhvaṅkimprāṇān parirakṣatha |
nirāyudhānāndravatāmasaṅgagatipauruṣāḥ || 20 ||
dārāhyupahasiṣyanti sa vaighātastujīvatām |
kuleṣujātāssarvesmavistīrṇeṣumahatsu ca || 21 ||
kvagacchatabhayatrastāḥharayaḥprākṛtāyathā |
anāryāḥkhaluyadbhītāstyaktvāvīryampradhāvata || 22 ||
vikatthanānivoyāni tadāvaijanasaṃsadi |
tānivaḥkvanuyātānisodagrāṇima hitāni ca || 23 ||
bhīrupravādāśśrūyanteyastujīvatidhikkṛtaḥ |
mārgassatpuruṣairjaṣṭaḥsevyatāntyajyatāmbhayam || 24 ||
śayāmahe'nihatāḥpṛthivyāmalpajīvitāḥ |
duṣprāpambrahmalokaṃvāprāpnuyāmoyudhisūditā || 25 ||
samprāpnuyāmaḥkīrtiṃvānihatvāśatrumāhave |
jīvitaṃvīralokasyamokṣyāmovasuvānarāḥ || 26 ||
na kumbhakarṇaḥkākutsthandṛṣṭavājīvan gamiṣyati |
dīpyamānamivāsādyapataṅgojvalanaṃyathā || 27 ||
lāyanenacoddhiṣṭāḥprāṇān rakṣāmahevayam |
ekenabahavobhagnāyaśonāśaṅgamiṣyati || 28 ||
evambruvāṇantaṃśūramaṅgadaṅkanakāṅgadam |
dravamāṇāstatovākyamūcuḥśūruvigarhitam || 29 ||
kṛtannaḥkadanaṅghoraṅkumbhakarṇenarakṣasā |
na sthānakālogacchāmodayitañjīvitaṃhinaḥ || 30 ||
etāvaduktvāvacanaṃsarvetebhejirediśaḥ |
bhīmambhīmākṣamāyāntandṛṣṭavāvānarayūthapāḥ || 31 ||
dravamāṇastutevīrāaṅgadenavalīmukhāḥ |
sāntvaiścaihanumānaiścatatassarvenivartitāḥ || 32 ||
praharṣamupanītāścavāliputreṇadhīmatā |
ājñāpratīkṣāstasthuścasarvevānarayūthapāḥ || 33 ||
ṛṣabhaśarabhamaindadhūmranīlāḥkumudasuṣeṇagavākṣarambhatārāḥ |
dvividapanasavāyuputramukhyāstvaritatarābhimukhaṃraṇam || 34 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye yuddhakāṇḍe ṣaṭṣaṣṭitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे युद्धकाण्डम् ।
अथ षट्षष्टितमस्सर्गः ।
स लङ्घयित्वाप्राकारङ्गिरिकूटोपमोमहान् ।
निर्ययौनगरात्तूर्णङ्कुम्भकर्णोमहाबलः ॥ 1 ॥
ननाद च महानादंसमुद्रमभिनादयन् ।
विजयन्निवनिर्घातन्विधमन्निवपर्वतान् ॥ 2 ॥
तमवध्यम्मघवतायमेनवरुणेनवा ।
प्रेक्ष्यभीमाक्षमायान्तंवानराविप्रदुद्रुवुः ॥ 3 ॥
तांस्तुविप्रद्रुतान् दृष्टवाराजपुत्रोऽङ्गदोऽब्रवीत् ।
नलन्नीलङ्गवाक्षं च कुमुदं च महाबलम् ॥ 4 ॥
आत्मानमत्रविस्मृत्यवीर्याण्यभिजनानि च ।
क्वगच्छतभयत्रस्ताःप्राकृताहरयोयथा ॥ 5 ॥
साधुसौम्या निवर्तध्वङ्किप्राणान्परिरक्षथ ।
नालंयुद्धायवैरक्षोमहतीयम्बिभीषका ॥ 6 ॥
महतीमुथतितामेनांराक्षसानाम्बिभीषिकाम् ।
विक्रमाद्विधमिष्यामोनिवर्तध्वम्प्लवङ्गमाः ॥ 7 ॥
कृच्छ्रेणतुसमाश्वस्यसङ्गम्य च ततस्ततः ।
वृक्षाद्रिहस्ताहरयस्सम्प्रतस्थूरणाजिरम् ॥ 8 ॥
तेनिवृत्यतुसङ्कृद्धाःकुम्भकर्णंवनौकसः ।
निर्जघ्नुःपरमक्रुद्धास्समदाइवकुञ्जराः ॥ 9 ॥
प्रांशुभिर्गिरिशृङ्गैश्चशिलाभिश्चमहाबलः ।
पादपैःपुष्पिताग्रैश्चहन्यमानो न कम्पते ॥ 10 ॥
तस्यगात्रेषुपतिताभिद्यन्तेशतशश्शिलाः ।
पादपाःपुष्पिताग्राश्चभग्नाःपेतुर्महीतले ॥ 11 ॥
सोऽपिसैन्यानिसङ्क्रुद्धोवानराणाम्महौजसाम् ।
ममन्थपरमायत्तोवनान्यग्निरिवोत्थितः ॥ 12 ॥
लोहितार्द्रास्तुबहवश्शेरतेवानरर्षभाः ।
निरस्ताम्पतिताभूमौताम्रपुष्पाइवद्रुमाः ॥ 13 ॥
लङ्घयन्तःप्रधावन्तोवानरानावलोकयन् ।
केचित्समुद्रेपतिताःकेचिद्गगनमास्थिताः ॥ 14 ॥
वध्यमानास्तुतेवीराराक्षसेन च लीलया ।
सागरंयेनतेतीर्णाःपथातेनदुद्रुवुः ॥ 15 ॥
तेस्थलानितदानिम्नंविवर्णमानाभयात् ।
ऋक्षावृक्षान् समारूढाःकेचित्पर्वतमाश्रिताः ॥ 16 ॥
ममज्जुरर्णवेकेचिद्गुहाःकेचित्समाश्रिताः ।
निपेतुःकेचिदपरेकेचिन्नैवावतस्थिरे ॥ 17 ॥
केचिद्भूमौनिपतिताःकेचित्सुप्तामृताइव ।
तान्समीक्ष्याङ्गदोभग्नान्वानरानिदमब्रवीत् ॥ 18 ॥
अवतिष्ठतयुध्यामोनिवर्तध्वम्प्लवङ्गमाः ।
भग्नानांवो न पश्यामिपरिगम्यमहीमिमाम् ॥ 19 ॥
स्थानंसर्वेनिवर्तध्वङ्किम्प्राणान् परिरक्षथ ।
निरायुधानान्द्रवतामसङ्गगतिपौरुषाः ॥ 20 ॥
दाराह्युपहसिष्यन्ति स वैघातस्तुजीवताम् ।
कुलेषुजातास्सर्वेस्मविस्तीर्णेषुमहत्सु च ॥ 21 ॥
क्वगच्छतभयत्रस्ताःहरयःप्राकृतायथा ।
अनार्याःखलुयद्भीतास्त्यक्त्वावीर्यम्प्रधावत ॥ 22 ॥
विकत्थनानिवोयानि तदावैजनसंसदि ।
तानिवःक्वनुयातानिसोदग्राणिम हितानि च ॥ 23 ॥
भीरुप्रवादाश्श्रूयन्तेयस्तुजीवतिधिक्कृतः ।
मार्गस्सत्पुरुषैर्जष्टःसेव्यतान्त्यज्यताम्भयम् ॥ 24 ॥
शयामहेऽनिहताःपृथिव्यामल्पजीविताः ।
दुष्प्रापम्ब्रह्मलोकंवाप्राप्नुयामोयुधिसूदिता ॥ 25 ॥
सम्प्राप्नुयामःकीर्तिंवानिहत्वाशत्रुमाहवे ।
जीवितंवीरलोकस्यमोक्ष्यामोवसुवानराः ॥ 26 ॥
न कुम्भकर्णःकाकुत्स्थन्दृष्टवाजीवन् गमिष्यति ।
दीप्यमानमिवासाद्यपतङ्गोज्वलनंयथा ॥ 27 ॥
लायनेनचोद्धिष्टाःप्राणान् रक्षामहेवयम् ।
एकेनबहवोभग्नायशोनाशङ्गमिष्यति ॥ 28 ॥
एवम्ब्रुवाणन्तंशूरमङ्गदङ्कनकाङ्गदम् ।
द्रवमाणास्ततोवाक्यमूचुःशूरुविगर्हितम् ॥ 29 ॥
कृतन्नःकदनङ्घोरङ्कुम्भकर्णेनरक्षसा ।
न स्थानकालोगच्छामोदयितञ्जीवितंहिनः ॥ 30 ॥
एतावदुक्त्वावचनंसर्वेतेभेजिरेदिशः ।
भीमम्भीमाक्षमायान्तन्दृष्टवावानरयूथपाः ॥ 31 ॥
द्रवमाणस्तुतेवीराअङ्गदेनवलीमुखाः ।
सान्त्वैश्चैहनुमानैश्चततस्सर्वेनिवर्तिताः ॥ 32 ॥
प्रहर्षमुपनीताश्चवालिपुत्रेणधीमता ।
आज्ञाप्रतीक्षास्तस्थुश्चसर्वेवानरयूथपाः ॥ 33 ॥
ऋषभशरभमैन्दधूम्रनीलाःकुमुदसुषेणगवाक्षरम्भताराः ।
द्विविदपनसवायुपुत्रमुख्यास्त्वरिततराभिमुखंरणम् ॥ 34 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये युद्धकाण्डे षट्षष्टितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe yuddhakāṇḍam |
atha ṣaṭṣaṣṭitamassargaḥ |
sa laṅghayitvāprākāraṅgirikūṭopamomahān |
niryayaunagarāttūrṇaṅkumbhakarṇomahābalaḥ || 1 ||
nanāda ca mahānādaṃsamudramabhinādayan |
vijayannivanirghātanvidhamannivaparvatān || 2 ||
tamavadhyammaghavatāyamenavaruṇenavā |
prekṣyabhīmākṣamāyāntaṃvānarāvipradudruvuḥ || 3 ||
tāṃstuvipradrutān dṛṣṭavārājaputro'ṅgado'bravīt |
nalannīlaṅgavākṣaṃ ca kumudaṃ ca mahābalam || 4 ||
ātmānamatravismṛtyavīryāṇyabhijanāni ca |
kvagacchatabhayatrastāḥprākṛtāharayoyathā || 5 ||
sādhusaumyā nivartadhvaṅkiprāṇānparirakṣatha |
nālaṃyuddhāyavairakṣomahatīyambibhīṣakā || 6 ||
mahatīmuthatitāmenāṃrākṣasānāmbibhīṣikām |
vikramādvidhamiṣyāmonivartadhvamplavaṅgamāḥ || 7 ||
kṛcchreṇatusamāśvasyasaṅgamya ca tatastataḥ |
vṛkṣādrihastāharayassampratasthūraṇājiram || 8 ||
tenivṛtyatusaṅkṛddhāḥkumbhakarṇaṃvanaukasaḥ |
nirjaghnuḥparamakruddhāssamadāivakuñjarāḥ || 9 ||
prāṃśubhirgiriśṛṅgaiścaśilābhiścamahābalaḥ |
pādapaiḥpuṣpitāgraiścahanyamāno na kampate || 10 ||
tasyagātreṣupatitābhidyanteśataśaśśilāḥ |
pādapāḥpuṣpitāgrāścabhagnāḥpeturmahītale || 11 ||
so'pisainyānisaṅkruddhovānarāṇāmmahaujasām |
mamanthaparamāyattovanānyagnirivotthitaḥ || 12 ||
lohitārdrāstubahavaśśeratevānararṣabhāḥ |
nirastāmpatitābhūmautāmrapuṣpāivadrumāḥ || 13 ||
laṅghayantaḥpradhāvantovānarānāvalokayan |
kecitsamudrepatitāḥkecidgaganamāsthitāḥ || 14 ||
vadhyamānāstutevīrārākṣasena ca līlayā |
sāgaraṃyenatetīrṇāḥpathātenadudruvuḥ || 15 ||
testhalānitadānimnaṃvivarṇamānābhayāt |
ṛkṣāvṛkṣān samārūḍhāḥkecitparvatamāśritāḥ || 16 ||
mamajjurarṇavekecidguhāḥkecitsamāśritāḥ |
nipetuḥkecidaparekecinnaivāvatasthire || 17 ||
kecidbhūmaunipatitāḥkecitsuptāmṛtāiva |
tānsamīkṣyāṅgadobhagnānvānarānidamabravīt || 18 ||
avatiṣṭhatayudhyāmonivartadhvamplavaṅgamāḥ |
bhagnānāṃvo na paśyāmiparigamyamahīmimām || 19 ||
sthānaṃsarvenivartadhvaṅkimprāṇān parirakṣatha |
nirāyudhānāndravatāmasaṅgagatipauruṣāḥ || 20 ||
dārāhyupahasiṣyanti sa vaighātastujīvatām |
kuleṣujātāssarvesmavistīrṇeṣumahatsu ca || 21 ||
kvagacchatabhayatrastāḥharayaḥprākṛtāyathā |
anāryāḥkhaluyadbhītāstyaktvāvīryampradhāvata || 22 ||
vikatthanānivoyāni tadāvaijanasaṃsadi |
tānivaḥkvanuyātānisodagrāṇima hitāni ca || 23 ||
bhīrupravādāśśrūyanteyastujīvatidhikkṛtaḥ |
mārgassatpuruṣairjaṣṭaḥsevyatāntyajyatāmbhayam || 24 ||
śayāmahe'nihatāḥpṛthivyāmalpajīvitāḥ |
duṣprāpambrahmalokaṃvāprāpnuyāmoyudhisūditā || 25 ||
samprāpnuyāmaḥkīrtiṃvānihatvāśatrumāhave |
jīvitaṃvīralokasyamokṣyāmovasuvānarāḥ || 26 ||
na kumbhakarṇaḥkākutsthandṛṣṭavājīvan gamiṣyati |
dīpyamānamivāsādyapataṅgojvalanaṃyathā || 27 ||
lāyanenacoddhiṣṭāḥprāṇān rakṣāmahevayam |
ekenabahavobhagnāyaśonāśaṅgamiṣyati || 28 ||
evambruvāṇantaṃśūramaṅgadaṅkanakāṅgadam |
dravamāṇāstatovākyamūcuḥśūruvigarhitam || 29 ||
kṛtannaḥkadanaṅghoraṅkumbhakarṇenarakṣasā |
na sthānakālogacchāmodayitañjīvitaṃhinaḥ || 30 ||
etāvaduktvāvacanaṃsarvetebhejirediśaḥ |
bhīmambhīmākṣamāyāntandṛṣṭavāvānarayūthapāḥ || 31 ||
dravamāṇastutevīrāaṅgadenavalīmukhāḥ |
sāntvaiścaihanumānaiścatatassarvenivartitāḥ || 32 ||
praharṣamupanītāścavāliputreṇadhīmatā |
ājñāpratīkṣāstasthuścasarvevānarayūthapāḥ || 33 ||
ṛṣabhaśarabhamaindadhūmranīlāḥkumudasuṣeṇagavākṣarambhatārāḥ |
dvividapanasavāyuputramukhyāstvaritatarābhimukhaṃraṇam || 34 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye yuddhakāṇḍe ṣaṭṣaṣṭitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.