શ્રીમદ્વાલ્મીકીય રામાયણે કિષ્કિન્ધાકાણ્ડમ્ ।
અથ ષટ્ચત્વારિંશસ્સર્ગઃ ।
ગતેષુ વાનરેન્દ્રેષુ રામસ્સુગ્રીવમબ્રવીત્ ।
કથં ભવાન્વિજાનીતે સર્વં વૈ મણ્ડલં ભુવઃ ॥ 1 ॥
સુગ્રીવસ્તુ તતો રામમુવાચ પ્રણતાત્મવાન્ ।
શ્રૂયતાં સર્વમાખ્યાસ્યે વિસ્તરેણ નરર્ષભ ॥ 2 ॥
યદા તુ દુન્દુભિં નામ દાનવં મહિષાકૃતિમ્ ।
પરિકાલયતે વાલી મલયં પ્રતિ પર્વતમ્ ॥ 3 ॥
તદા વિવેશ મહિષો મલયસ્ય ગુહાં પ્રતિ ।
વિવેશ વાલી તત્રાપિ મલયં તજ્જિઘાંસયા ॥ 4 ॥
તતોઽહં તત્ર નિક્ષિપ્તો ગુહાદ્વારિ વિનીતવત્ ।
ન ચ નિષ્ક્રામતે વાલી તદા સંવત્સરે ગતે ॥ 5 ॥
તતઃ ક્ષતજવેગેન આપુપૂરે તદા બિલમ્ ।
તદહં વિસ્મિતો દૃષ્ટ્વા ભ્રાતૃશોકવિષાર્દિતઃ ॥ 6 ॥
અથાઽહં કૃતબુદ્ધિસ્તુ સુવ્યક્તં નિહતો ગુરુઃ ।
શિલા પર્વતસઙ્કાશા બિલદ્વારિ મયા કૃતા ॥ 7 ॥
અશક્નુવ ન્નિષ્ક્રમિતું મહિષો વિનશેદિતિ ।
તતોઽહમાગાં કિષ્કિન્ધાં નિરાશસ્તસ્ય જીવિતે ॥ 8 ॥
રાજ્યં ચ સુમહત્પ્રાપ્ય તારયા રુમયા સહ ।
મિત્રૈશ્ચ સહિતસ્તત્ર વસામિ વિગતજ્વરઃ ॥ 9 ॥
આજગામ તતો વાલી હત્વા તં દાનવર્ષભમ્ ।
તતોઽહમદદાં રાજ્યં ગૌરવાદ્ભયયન્ત્રિતઃ ॥ 10 ॥
સ માં જિઘાંસુર્દુષ્ટાત્મા વાલી પ્રવ્યથિતેન્દ્રિયઃ ।
પરિકાલયતે ક્રોધાદ્ધાવન્તં સચિવૈસ્સહ ॥ 11 ॥
તતોઽહં વાલિના તેન સાઽનુબદ્ધઃ પ્રધાવિતઃ ।
નદીશ્ચ વિવિધાઃ પશ્યન્વનાનિ નગરાણિ ચ ॥ 12 ॥
આદર્શતલસઙ્કાશા તતો વૈ પૃથિવી મયા ।
અલાતચક્રપ્રતિમા દૃષ્ટા ગોષ્પદવત્તદા ॥ 13 ॥
પૂર્વાં દિશં તતો ગત્વા પશ્યામિ વિવિધાન્ દ્રુમાન્ ।
પર્વતન્શ્ચ નદી રમ્યાસ્સરાંસિ વિવિધાનિ ચ ॥ 14 ॥
ઉદયં તત્ર પશ્યામિ પર્વતં ધાતુમણ્ડિતમ્ ।
ક્ષીરોદં સાગરં ચૈવ નિત્યમપ્સરસાલયમ્ ॥ 15 ॥
પરિકાલયમાનસ્તુ વાલિનાઽભિદ્રુત સ્તદા ।
પુનરાવૃત્ય સહસા પ્રસ્થિતોઽહં તદા વિભો ॥ 16 ॥
પુનરાવર્તમાનસ્તુ વાલિનાઽભિદ્રુતોદ્રુતમ્ ।
દિશસ્તસ્યાસ્તતો ભૂયઃ પ્રસ્થિતો દક્ષિણાં દિશમ્ ।
વિન્ધ્યપાદપસઙ્કીર્ણાં ચન્દનદ્રુમશોભિતામ્ ॥ 17 ॥
દ્રુમશૈલાંસ્તતઃ પશ્યન્ભૂયો દક્ષિણતોઽપરામ્ ।
પશ્ચિમાં ચ દિશં પ્રાપ્તા વાલિના સમભિદ્રુતઃ ॥ 18 ॥
સમ્પશ્યન્વિવિધાન્દેશાનસ્તં ચ ગિરિસત્તમમ્ ।
પ્રાપ્ય ચાસ્તં ગિરિશ્રેષ્ઠમુત્તરાં સમ્પ્રધાવિતઃ ॥ 19 ॥
હિમવન્તં ચ મેરું ચ સમુદ્રં ચ તથોત્તરમ્ ।
યદા ન વિન્દં શરણં વાલિના સમભિદ્રુતઃ ॥ 20 ॥
તદા માં બુદ્ધિસમ્પન્નો હનૂમાન્વાક્યમબ્રવીત્ ।
ઇદાનીં મે સ્મૃતં રાજન્યથા વાલી હરીશ્વરઃ ॥ 21 ॥
મતઙ્ગેન તદા શપ્તો હ્યસ્મિન્નાશ્રમમણ્ડલે ।
પ્રવિશેદ્યદિ વૈ વાલી મૂર્ધાઽસ્ય શતધા ભવેત્ ॥ 22 ॥
તત્ર વાસસ્સુખોઽસ્માકં નિરુદ્વિગ્નો ભવિષ્યતિ ।
તતઃ પર્વતમાસાદ્ય ઋષ્યમૂકં નૃપાત્મજ ॥ 23 ॥
ન વિવેશ તદા વાલી મતઙ્ગસ્ય ભયાત્તદા ।
એવં મયા તદા રાજન્પ્રત્યક્ષમુપલક્ષિતમ્ ॥ 24 ॥
ઇત્યાર્ષે શ્રીમદ્રામાયણે વાલ્મીકીય આદિકાવ્યે કિષ્કિન્ધાકાણ્ડે ષટ્ચત્વારિંશસ્સર્ગઃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe kiṣkindhākāṇḍam |
atha ṣaṭcatvāriṃśassargaḥ |
gateṣu vānarendreṣu rāmassugrīvamabravīt |
kathaṃ bhavānvijānīte sarvaṃ vai maṇḍalaṃ bhuvaḥ || 1 ||
sugrīvastu tato rāmamuvāca praṇatātmavān |
śrūyatāṃ sarvamākhyāsye vistareṇa nararṣabha || 2 ||
yadā tu dundubhiṃ nāma dānavaṃ mahiṣākṛtim |
parikālayate vālī malayaṃ prati parvatam || 3 ||
tadā viveśa mahiṣo malayasya guhāṃ prati |
viveśa vālī tatrāpi malayaṃ tajjighāṃsayā || 4 ||
tato'haṃ tatra nikṣipto guhādvāri vinītavat |
na ca niṣkrāmate vālī tadā saṃvatsare gate || 5 ||
tataḥ kṣatajavegena āpupūre tadā bilam |
tadahaṃ vismito dṛṣṭvā bhrātṛśokaviṣārditaḥ || 6 ||
athā'haṃ kṛtabuddhistu suvyaktaṃ nihato guruḥ |
śilā parvatasaṅkāśā biladvāri mayā kṛtā || 7 ||
aśaknuva nniṣkramituṃ mahiṣo vinaśediti |
tato'hamāgāṃ kiṣkindhāṃ nirāśastasya jīvite || 8 ||
rājyaṃ ca sumahatprāpya tārayā rumayā saha |
mitraiśca sahitastatra vasāmi vigatajvaraḥ || 9 ||
ājagāma tato vālī hatvā taṃ dānavarṣabham |
tato'hamadadāṃ rājyaṃ gauravādbhayayantritaḥ || 10 ||
sa māṃ jighāṃsurduṣṭātmā vālī pravyathitendriyaḥ |
parikālayate krodhāddhāvantaṃ sacivaissaha || 11 ||
tato'haṃ vālinā tena sā'nubaddhaḥ pradhāvitaḥ |
nadīśca vividhāḥ paśyanvanāni nagarāṇi ca || 12 ||
ādarśatalasaṅkāśā tato vai pṛthivī mayā |
alātacakrapratimā dṛṣṭā goṣpadavattadā || 13 ||
pūrvāṃ diśaṃ tato gatvā paśyāmi vividhān drumān |
parvatanśca nadī ramyāssarāṃsi vividhāni ca || 14 ||
udayaṃ tatra paśyāmi parvataṃ dhātumaṇḍitam |
kṣīrodaṃ sāgaraṃ caiva nityamapsarasālayam || 15 ||
parikālayamānastu vālinā'bhidruta stadā |
punarāvṛtya sahasā prasthito'haṃ tadā vibho || 16 ||
punarāvartamānastu vālinā'bhidrutodrutam |
diśastasyāstato bhūyaḥ prasthito dakṣiṇāṃ diśam |
vindhyapādapasaṅkīrṇāṃ candanadrumaśobhitām || 17 ||
drumaśailāṃstataḥ paśyanbhūyo dakṣiṇato'parām |
paścimāṃ ca diśaṃ prāptā vālinā samabhidrutaḥ || 18 ||
sampaśyanvividhāndeśānastaṃ ca girisattamam |
prāpya cāstaṃ giriśreṣṭhamuttarāṃ sampradhāvitaḥ || 19 ||
himavantaṃ ca meruṃ ca samudraṃ ca tathottaram |
yadā na vindaṃ śaraṇaṃ vālinā samabhidrutaḥ || 20 ||
tadā māṃ buddhisampanno hanūmānvākyamabravīt |
idānīṃ me smṛtaṃ rājanyathā vālī harīśvaraḥ || 21 ||
mataṅgena tadā śapto hyasminnāśramamaṇḍale |
praviśedyadi vai vālī mūrdhā'sya śatadhā bhavet || 22 ||
tatra vāsassukho'smākaṃ nirudvigno bhaviṣyati |
tataḥ parvatamāsādya ṛṣyamūkaṃ nṛpātmaja || 23 ||
na viveśa tadā vālī mataṅgasya bhayāttadā |
evaṃ mayā tadā rājanpratyakṣamupalakṣitam || 24 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye kiṣkindhākāṇḍe ṣaṭcatvāriṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे किष्किन्धाकाण्डम् ।
अथ षट्चत्वारिंशस्सर्गः ।
गतेषु वानरेन्द्रेषु रामस्सुग्रीवमब्रवीत् ।
कथं भवान्विजानीते सर्वं वै मण्डलं भुवः ॥ 1 ॥
सुग्रीवस्तु ततो राममुवाच प्रणतात्मवान् ।
श्रूयतां सर्वमाख्यास्ये विस्तरेण नरर्षभ ॥ 2 ॥
यदा तु दुन्दुभिं नाम दानवं महिषाकृतिम् ।
परिकालयते वाली मलयं प्रति पर्वतम् ॥ 3 ॥
तदा विवेश महिषो मलयस्य गुहां प्रति ।
विवेश वाली तत्रापि मलयं तज्जिघांसया ॥ 4 ॥
ततोऽहं तत्र निक्षिप्तो गुहाद्वारि विनीतवत् ।
न च निष्क्रामते वाली तदा संवत्सरे गते ॥ 5 ॥
ततः क्षतजवेगेन आपुपूरे तदा बिलम् ।
तदहं विस्मितो दृष्ट्वा भ्रातृशोकविषार्दितः ॥ 6 ॥
अथाऽहं कृतबुद्धिस्तु सुव्यक्तं निहतो गुरुः ।
शिला पर्वतसङ्काशा बिलद्वारि मया कृता ॥ 7 ॥
अशक्नुव न्निष्क्रमितुं महिषो विनशेदिति ।
ततोऽहमागां किष्किन्धां निराशस्तस्य जीविते ॥ 8 ॥
राज्यं च सुमहत्प्राप्य तारया रुमया सह ।
मित्रैश्च सहितस्तत्र वसामि विगतज्वरः ॥ 9 ॥
आजगाम ततो वाली हत्वा तं दानवर्षभम् ।
ततोऽहमददां राज्यं गौरवाद्भययन्त्रितः ॥ 10 ॥
स मां जिघांसुर्दुष्टात्मा वाली प्रव्यथितेन्द्रियः ।
परिकालयते क्रोधाद्धावन्तं सचिवैस्सह ॥ 11 ॥
ततोऽहं वालिना तेन साऽनुबद्धः प्रधावितः ।
नदीश्च विविधाः पश्यन्वनानि नगराणि च ॥ 12 ॥
आदर्शतलसङ्काशा ततो वै पृथिवी मया ।
अलातचक्रप्रतिमा दृष्टा गोष्पदवत्तदा ॥ 13 ॥
पूर्वां दिशं ततो गत्वा पश्यामि विविधान् द्रुमान् ।
पर्वतन्श्च नदी रम्यास्सरांसि विविधानि च ॥ 14 ॥
उदयं तत्र पश्यामि पर्वतं धातुमण्डितम् ।
क्षीरोदं सागरं चैव नित्यमप्सरसालयम् ॥ 15 ॥
परिकालयमानस्तु वालिनाऽभिद्रुत स्तदा ।
पुनरावृत्य सहसा प्रस्थितोऽहं तदा विभो ॥ 16 ॥
पुनरावर्तमानस्तु वालिनाऽभिद्रुतोद्रुतम् ।
दिशस्तस्यास्ततो भूयः प्रस्थितो दक्षिणां दिशम् ।
विन्ध्यपादपसङ्कीर्णां चन्दनद्रुमशोभिताम् ॥ 17 ॥
द्रुमशैलांस्ततः पश्यन्भूयो दक्षिणतोऽपराम् ।
पश्चिमां च दिशं प्राप्ता वालिना समभिद्रुतः ॥ 18 ॥
सम्पश्यन्विविधान्देशानस्तं च गिरिसत्तमम् ।
प्राप्य चास्तं गिरिश्रेष्ठमुत्तरां सम्प्रधावितः ॥ 19 ॥
हिमवन्तं च मेरुं च समुद्रं च तथोत्तरम् ।
यदा न विन्दं शरणं वालिना समभिद्रुतः ॥ 20 ॥
तदा मां बुद्धिसम्पन्नो हनूमान्वाक्यमब्रवीत् ।
इदानीं मे स्मृतं राजन्यथा वाली हरीश्वरः ॥ 21 ॥
मतङ्गेन तदा शप्तो ह्यस्मिन्नाश्रममण्डले ।
प्रविशेद्यदि वै वाली मूर्धाऽस्य शतधा भवेत् ॥ 22 ॥
तत्र वासस्सुखोऽस्माकं निरुद्विग्नो भविष्यति ।
ततः पर्वतमासाद्य ऋष्यमूकं नृपात्मज ॥ 23 ॥
न विवेश तदा वाली मतङ्गस्य भयात्तदा ।
एवं मया तदा राजन्प्रत्यक्षमुपलक्षितम् ॥ 24 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये किष्किन्धाकाण्डे षट्चत्वारिंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe kiṣkindhākāṇḍam |
atha ṣaṭcatvāriṃśassargaḥ |
gateṣu vānarendreṣu rāmassugrīvamabravīt |
kathaṃ bhavānvijānīte sarvaṃ vai maṇḍalaṃ bhuvaḥ || 1 ||
sugrīvastu tato rāmamuvāca praṇatātmavān |
śrūyatāṃ sarvamākhyāsye vistareṇa nararṣabha || 2 ||
yadā tu dundubhiṃ nāma dānavaṃ mahiṣākṛtim |
parikālayate vālī malayaṃ prati parvatam || 3 ||
tadā viveśa mahiṣo malayasya guhāṃ prati |
viveśa vālī tatrāpi malayaṃ tajjighāṃsayā || 4 ||
tato'haṃ tatra nikṣipto guhādvāri vinītavat |
na ca niṣkrāmate vālī tadā saṃvatsare gate || 5 ||
tataḥ kṣatajavegena āpupūre tadā bilam |
tadahaṃ vismito dṛṣṭvā bhrātṛśokaviṣārditaḥ || 6 ||
athā'haṃ kṛtabuddhistu suvyaktaṃ nihato guruḥ |
śilā parvatasaṅkāśā biladvāri mayā kṛtā || 7 ||
aśaknuva nniṣkramituṃ mahiṣo vinaśediti |
tato'hamāgāṃ kiṣkindhāṃ nirāśastasya jīvite || 8 ||
rājyaṃ ca sumahatprāpya tārayā rumayā saha |
mitraiśca sahitastatra vasāmi vigatajvaraḥ || 9 ||
ājagāma tato vālī hatvā taṃ dānavarṣabham |
tato'hamadadāṃ rājyaṃ gauravādbhayayantritaḥ || 10 ||
sa māṃ jighāṃsurduṣṭātmā vālī pravyathitendriyaḥ |
parikālayate krodhāddhāvantaṃ sacivaissaha || 11 ||
tato'haṃ vālinā tena sā'nubaddhaḥ pradhāvitaḥ |
nadīśca vividhāḥ paśyanvanāni nagarāṇi ca || 12 ||
ādarśatalasaṅkāśā tato vai pṛthivī mayā |
alātacakrapratimā dṛṣṭā goṣpadavattadā || 13 ||
pūrvāṃ diśaṃ tato gatvā paśyāmi vividhān drumān |
parvatanśca nadī ramyāssarāṃsi vividhāni ca || 14 ||
udayaṃ tatra paśyāmi parvataṃ dhātumaṇḍitam |
kṣīrodaṃ sāgaraṃ caiva nityamapsarasālayam || 15 ||
parikālayamānastu vālinā'bhidruta stadā |
punarāvṛtya sahasā prasthito'haṃ tadā vibho || 16 ||
punarāvartamānastu vālinā'bhidrutodrutam |
diśastasyāstato bhūyaḥ prasthito dakṣiṇāṃ diśam |
vindhyapādapasaṅkīrṇāṃ candanadrumaśobhitām || 17 ||
drumaśailāṃstataḥ paśyanbhūyo dakṣiṇato'parām |
paścimāṃ ca diśaṃ prāptā vālinā samabhidrutaḥ || 18 ||
sampaśyanvividhāndeśānastaṃ ca girisattamam |
prāpya cāstaṃ giriśreṣṭhamuttarāṃ sampradhāvitaḥ || 19 ||
himavantaṃ ca meruṃ ca samudraṃ ca tathottaram |
yadā na vindaṃ śaraṇaṃ vālinā samabhidrutaḥ || 20 ||
tadā māṃ buddhisampanno hanūmānvākyamabravīt |
idānīṃ me smṛtaṃ rājanyathā vālī harīśvaraḥ || 21 ||
mataṅgena tadā śapto hyasminnāśramamaṇḍale |
praviśedyadi vai vālī mūrdhā'sya śatadhā bhavet || 22 ||
tatra vāsassukho'smākaṃ nirudvigno bhaviṣyati |
tataḥ parvatamāsādya ṛṣyamūkaṃ nṛpātmaja || 23 ||
na viveśa tadā vālī mataṅgasya bhayāttadā |
evaṃ mayā tadā rājanpratyakṣamupalakṣitam || 24 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye kiṣkindhākāṇḍe ṣaṭcatvāriṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.