𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣 𑌯𑌜𑍁𑌰𑍍𑌵𑍇𑌦𑍀𑌯 𑌤𑍈𑌤𑍍𑌤𑌿𑌰𑍀𑌯 𑌆𑌰𑌣𑍍𑌯𑌕𑍇 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌥𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌪𑌾𑌠𑌕𑌃 - 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌰𑍍𑌗𑍍𑌯 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌃
𑌓-𑌨𑍍𑌨𑌮𑌃 𑌪𑌰𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑍇, 𑌶𑍍𑌰𑍀 𑌮𑌹𑌾𑌗𑌣𑌪𑌤𑌯𑍇 𑌨𑌮𑌃,
𑌶𑍍𑌰𑍀 𑌗𑍁𑌰𑍁𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌨𑌮𑌃 । 𑌹॒𑌰𑌿𑌃॒ 𑌓𑌮𑍍 ॥
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 1
𑌨𑌮𑍋॑ 𑌵𑌾॒𑌚𑍇 𑌯𑌾 𑌚𑍋॑𑌦𑌿॒𑌤𑌾 𑌯𑌾 𑌚𑌾𑌨𑍁॑𑌦𑌿𑌤𑌾॒ 𑌤𑌸𑍍𑌯𑍈॑ 𑌵𑌾॒𑌚𑍇 𑌨𑌮𑍋॒ 𑌨𑌮𑍋॑ 𑌵𑌾॒𑌚𑍇 𑌨𑌮𑍋॑ 𑌵𑌾॒𑌚𑌸𑍍𑌪𑌤॑𑌯𑍇॒ 𑌨𑌮॒ 𑌋𑌷𑌿॑𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰॒𑌕𑍃𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰॑𑌪𑌤𑌿𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌮𑌾 𑌮𑌾𑌮𑍃𑌷॑𑌯𑍋 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰॒𑌕𑍃𑌤𑍋॑ 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰॒𑌪𑌤॑𑌯𑌃॒ 𑌪𑌰𑌾॑𑌦𑍁॒𑌰𑍍𑌮𑌾-𑌽𑌹𑌮𑍃𑌷𑍀᳚-𑌨𑍍𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰॒𑌕𑍃𑌤𑍋॑ 𑌮𑌨𑍍𑌤𑍍𑌰॒𑌪𑌤𑍀॒-𑌨𑍍𑌪𑌰𑌾॑𑌦𑌾𑌂-𑌵𑍈𑌁𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇॒𑌵𑍀𑌂-𑌵𑌾𑌁𑌚॑𑌮𑍁𑌦𑍍𑌯𑌾𑌸𑌗𑍍𑌂 𑌶𑌿॒𑌵𑌾𑌮𑌦॑𑌸𑍍𑌤𑌾॒-𑌞𑍍𑌜𑍁𑌷𑍍𑌟𑌾᳚-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯॒-𑌶𑍍𑌶𑌰𑍍𑌮॑ 𑌮𑍇॒ 𑌦𑍍𑌯𑍗-𑌶𑍍𑌶𑌰𑍍𑌮॑ 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌶𑌰𑍍𑌮॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॑𑌮𑌿॒𑌦-𑌞𑍍𑌜𑌗॑𑌤𑍍 ।
𑌶𑌰𑍍𑌮॑ 𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌶𑍍𑌚॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॑𑌶𑍍𑌚॒ 𑌶𑌰𑍍𑌮॑ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾𑌪॒𑌤𑍀 ॥
𑌭𑍂॒𑌤𑌂-𑌵𑌁॑𑌦𑌿𑌷𑍍𑌯𑍇॒ 𑌭𑍁𑌵॑𑌨𑌂-𑌵𑌁𑌦𑌿𑌷𑍍𑌯𑍇॒ 𑌤𑍇𑌜𑍋॑ 𑌵𑌦𑌿𑌷𑍍𑌯𑍇॒ 𑌯𑌶𑍋॑ 𑌵𑌦𑌿𑌷𑍍𑌯𑍇॒ 𑌤𑌪𑍋॑ 𑌵𑌦𑌿𑌷𑍍𑌯𑍇॒ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑ 𑌵𑌦𑌿𑌷𑍍𑌯𑍇 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑌂-𑌵𑌁॑𑌦𑌿𑌷𑍍𑌯𑍇॒ 𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॑ 𑌅॒𑌹𑌮𑌿॒𑌦-𑌮𑍁॑𑌪॒𑌸𑍍𑌤𑌰॑𑌣॒-𑌮𑍁𑌪॑𑌸𑍍𑌤𑍃𑌣 𑌉𑌪॒𑌸𑍍𑌤𑌰॑𑌣-𑌮𑍍𑌮𑍇 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌯𑍈॑ 𑌪𑌶𑍂॒𑌨𑌾-𑌮𑍍𑌭𑍂॑𑌯𑌾-𑌦𑍁𑌪॒𑌸𑍍𑌤𑌰॑𑌣𑌮॒𑌹-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌯𑍈॑ 𑌪𑌶𑍂॒𑌨𑌾-𑌮𑍍𑌭𑍂॑𑌯𑌾𑌸॒-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾॑𑌪𑌾𑌨𑍗 𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑍋𑌰𑍍𑌮𑌾॑ 𑌪𑌾𑌤॒-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾॑𑌪𑌾𑌨𑍗॒ 𑌮𑌾 𑌮𑌾॑ 𑌹𑌾𑌸𑌿𑌷𑍍𑌟॒-𑌮𑍍𑌮𑌧𑍁॑ 𑌮𑌨𑌿𑌷𑍍𑌯𑍇॒ 𑌮𑌧𑍁॑ 𑌜𑌨𑌿𑌷𑍍𑌯𑍇॒ 𑌮𑌧𑍁॑ 𑌵𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿॒ 𑌮𑌧𑍁॑ 𑌵𑌦𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿॒ 𑌮𑌧𑍁॑𑌮𑌤𑍀-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌵𑌾𑌚॑𑌮𑍁𑌦𑍍𑌯𑌾𑌸𑌗𑍍𑌂 𑌶𑍁𑌶𑍍𑌰𑍂॒𑌷𑍇𑌣𑍍𑌯𑌾᳚-𑌮𑍍𑌮𑌨𑍁॒𑌷𑍍𑌯𑍇᳚𑌭𑍍𑌯॒𑌸𑍍𑌤-𑌮𑍍𑌮𑌾॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌅॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌶𑍋॒𑌭𑌾𑌯𑍈॑ 𑌪𑌿॒𑌤𑌰𑍋-𑌽𑌨𑍁॑𑌮𑌦𑌨𑍍𑌤𑍁 ॥
𑍐 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌃॑ ॥ 1 ॥ (𑌅. 1)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 2
𑌯𑍁॒𑌞𑍍𑌜𑌤𑍇॒ 𑌮𑌨॑ 𑌉॒𑌤 𑌯𑍁॑𑌞𑍍𑌜𑌤𑍇॒ 𑌧𑌿𑌯𑌃॑ । 𑌵𑌿𑌪𑍍𑌰𑌾॒ 𑌵𑌿𑌪𑍍𑌰॑𑌸𑍍𑌯 𑌬𑍃𑌹॒𑌤𑍋 𑌵𑌿॑𑌪॒𑌶𑍍𑌚𑌿𑌤𑌃॑ । 𑌵𑌿 𑌹𑍋𑌤𑍍𑌰𑌾॑ 𑌦𑌧𑍇 𑌵𑌯𑍁𑌨𑌾॒𑌵𑌿𑌦𑍇𑌕॒ 𑌇𑌤𑍍 । 𑌮॒𑌹𑍀 𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍁𑌃 𑌪𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑍁𑌤𑌿𑌃 ॥ 𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍁𑌃 𑌪𑍍𑌰॑𑌸॒𑌵𑍇 । 𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑍋᳚-𑌰𑍍𑌬𑌾॒𑌹𑍁𑌭𑍍𑌯𑌾᳚𑌮𑍍 ।
𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍋 𑌹𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌾𑌦॑𑌦𑍇 ॥ 𑌅𑌭𑍍𑌰𑌿॑𑌰𑌸𑌿॒ 𑌨𑌾𑌰𑌿॑𑌰𑌸𑌿 ।
𑌅॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰॒𑌕𑍃-𑌦𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃॑ । 𑌉𑌤𑍍𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌣𑌸𑍍𑌪𑌤𑍇 ॥ 2 ॥
𑌦𑍇॒𑌵॒𑌯𑌨𑍍𑌤॑𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑍇𑌮𑌹𑍇 । 𑌉𑌪॒ 𑌪𑍍𑌰𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌮॒𑌰𑍁𑌤𑌃॑ 𑌸𑍁॒𑌦𑌾𑌨॑𑌵𑌃 । 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌶𑍂𑌰𑍍𑌭॑𑌵𑌾॒ 𑌸𑌚𑌾᳚ ॥ 𑌪𑍍𑌰𑍈𑌤𑍁॒ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿𑌃॑ । 𑌪𑍍𑌰 𑌦𑍇॒𑌵𑍍𑌯𑍇॑𑌤𑍁 𑌸𑍂॒𑌨𑍃𑌤𑌾᳚ ।
𑌅𑌚𑍍𑌛𑌾॑ 𑌵𑍀॒𑌰𑌨𑍍𑌨𑌰𑍍𑌯॑-𑌮𑍍𑌪॒𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑌿𑌰𑌾॑𑌧𑌸𑌮𑍍 । 𑌦𑍇॒𑌵𑌾 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌨𑍍𑌨॑𑌯𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌨𑌃 ॥ 𑌦𑍇𑌵𑍀᳚ 𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾𑌪𑍃𑌥𑌿𑌵𑍀॒ 𑌅𑌨𑍁॑ 𑌮𑍇 𑌮𑌗𑍍𑌂𑌸𑌾𑌥𑌾𑌮𑍍 । 𑌋॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌸॑𑌮॒𑌦𑍍𑌯 । 𑌮॒𑌖𑌸𑍍𑌯॒ 𑌶𑌿𑌰𑌃॑ ॥ 3 ॥
𑌮॒𑌖𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌮॒𑌖𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌶𑍀॒𑌰𑍍𑌷𑍍𑌣𑍇 ॥ 𑌇𑌯॒𑌤𑍍𑌯𑌗𑍍𑌰॑ 𑌆𑌸𑍀𑌃 ।
𑌋॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌸॑𑌮॒𑌦𑍍𑌯 । 𑌮॒𑌖𑌸𑍍𑌯॒ 𑌶𑌿𑌰𑌃॑ । 𑌮॒𑌖𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌮॒𑌖𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌶𑍀॒𑌰𑍍𑌷𑍍𑌣𑍇 ॥ 𑌦𑍇𑌵𑍀᳚-𑌰𑍍𑌵𑌮𑍍𑌰𑍀𑌰॒𑌸𑍍𑌯 𑌭𑍂॒𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌪𑍍𑌰𑌥𑌮𑌜𑌾 𑌋𑌤𑌾𑌵𑌰𑍀𑌃 ॥ 𑌋॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌸॑𑌮॒𑌦𑍍𑌯 । 𑌮॒𑌖𑌸𑍍𑌯॒ 𑌶𑌿𑌰𑌃॑ ॥ 4 ॥
𑌮॒𑌖𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌮॒𑌖𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌶𑍀॒𑌰𑍍𑌷𑍍𑌣𑍇 ॥ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॒𑌸𑍍𑌯𑍗𑌜𑍋॑-𑌽𑌸𑌿 ।
𑌋॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌸॑𑌮॒𑌦𑍍𑌯 । 𑌮॒𑌖𑌸𑍍𑌯॒ 𑌶𑌿𑌰𑌃॑ । 𑌮॒𑌖𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌮॒𑌖𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌶𑍀॒𑌰𑍍𑌷𑍍𑌣𑍇 ॥ 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿॒𑌜𑌾 𑌅॑𑌸𑌿 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑍇॒ 𑌰𑍇𑌤𑌃॑ । 𑌋॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌸॑𑌮॒𑌦𑍍𑌯 । 𑌮॒𑌖𑌸𑍍𑌯॒ 𑌶𑌿𑌰𑌃॑ ॥ 5 ॥
𑌮॒𑌖𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌮॒𑌖𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌶𑍀॒𑌰𑍍𑌷𑍍𑌣𑍇 ॥ 𑌆𑌯𑍁॑-𑌰𑍍𑌧𑍇𑌹𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣-𑌨𑍍𑌧𑍇॑𑌹𑌿 । 𑌅॒𑌪𑌾॒𑌨-𑌨𑍍𑌧𑍇॑𑌹𑌿 𑌵𑍍𑌯𑌾॒𑌨-𑌨𑍍𑌧𑍇॑𑌹𑌿 । 𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॑-𑌰𑍍𑌧𑍇𑌹𑌿॒ 𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰॑-𑌨𑍍𑌧𑍇𑌹𑌿 । 𑌮𑌨𑍋॑ 𑌧𑍇𑌹𑌿॒ 𑌵𑌾𑌚॑-𑌨𑍍𑌧𑍇𑌹𑌿 । 𑌆॒𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨॑-𑌨𑍍𑌧𑍇𑌹𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾-𑌨𑍍𑌧𑍇॑𑌹𑌿 ।
𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌧𑍇॑𑌹𑌿॒ 𑌮𑌯𑌿॑ 𑌧𑍇𑌹𑌿 ॥ 𑌮𑌧𑍁॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌮𑌧𑍁॒𑌲𑌾 𑌕॑𑌰𑍋𑌤𑍁 ।
𑌮॒𑌖𑌸𑍍𑌯॒ 𑌶𑌿𑌰𑍋॑-𑌽𑌸𑌿 ॥ 6 ॥
𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌸𑍍𑌯॑ 𑌪॒𑌦𑍇 𑌸𑍍𑌥𑌃॑ । 𑌗𑌾॒𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌛𑌨𑍍𑌦॑𑌸𑌾 𑌕𑌰𑍋𑌮𑌿 । 𑌤𑍍𑌰𑍈𑌷𑍍𑌟𑍁॑𑌭𑍇𑌨 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌛𑌨𑍍𑌦॑𑌸𑌾 𑌕𑌰𑍋𑌮𑌿 । 𑌜𑌾𑌗॑𑌤𑍇𑌨 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌛𑌨𑍍𑌦॑𑌸𑌾 𑌕𑌰𑍋𑌮𑌿 ॥ 𑌮॒𑌖𑌸𑍍𑌯॒ 𑌰𑌾𑌸𑍍𑌨𑌾॑-𑌽𑌸𑌿 । 𑌅𑌦𑌿॑𑌤𑌿𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌬𑌿𑌲॑𑌙𑍍𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾𑌤𑍁 । 𑌪𑌾𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍇॑𑌨॒ 𑌛𑌨𑍍𑌦॑𑌸𑌾 ।
𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌹𑌰॑𑌸𑌾 𑌶𑍍𑌰𑌾𑌯 । 𑌮॒𑌖𑍋॑-𑌽𑌸𑌿 ॥ 7 ॥
(𑌪॒𑌤𑍇॒ - 𑌶𑌿𑌰॑ - 𑌋𑌤𑌾𑌵𑌰𑍀𑌰𑍍-𑌋𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌸॑𑌮॒𑌦𑍍𑌯 𑌮॒𑌖𑌸𑍍𑌯॒ 𑌶𑌿𑌰𑌃॒ - 𑌶𑌿𑌰𑌃॒ - 𑌶𑌿𑌰𑍋॑-𑌽𑌸𑌿॒ - +𑌨𑌵॑ 𑌚) (𑌅. 2)
(𑌇𑌯॑𑌤𑌿॒ 𑌦𑍇𑌵𑍀॒𑌰𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॒𑌸𑍍𑌯𑍗𑌜𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌯𑌗𑍍𑌨𑌿॒𑌜𑌾 𑌅॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌯𑍁॑𑌰𑍍𑌧𑍇𑌹𑌿 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣-𑌮𑍍𑌪𑌞𑍍𑌚॑)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 3
𑌵𑍃𑌷𑍍𑌣𑍋॒ 𑌅𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌿॒𑌷𑍍𑌪𑌦॑𑌸𑌿 । 𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌧𑍃॒𑌤𑌵𑍍𑌰॑𑌤॒ 𑌆𑌧𑍂॑𑌪𑌯𑌤𑍁 । 𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌯𑍋𑌰𑍍
𑌧𑍍𑌰𑍁॒𑌵𑍇𑌣॒ 𑌧𑌰𑍍𑌮॑𑌣𑌾 ॥ 𑌅॒𑌰𑍍𑌚𑌿𑌷𑍇᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌶𑍋॒𑌚𑌿𑌷𑍇᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾 ।
𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌷𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌤𑌪॑𑌸𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾 ॥ 𑌅॒𑌭𑍀𑌮-𑌮𑍍𑌮॑𑌹𑌿॒𑌨𑌾 𑌦𑌿𑌵᳚𑌮𑍍 ।
𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑍋 𑌬॑𑌭𑍂𑌵 𑌸॒𑌪𑍍𑌰𑌥𑌾𑌃᳚ । 𑌉॒𑌤 𑌶𑍍𑌰𑌵॑𑌸𑌾 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀𑌮𑍍 ॥ 8 ॥
𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯॑ 𑌚𑌰𑍍𑌷𑌣𑍀॒𑌧𑍃𑌤𑌃॑ ।
𑌶𑍍𑌰𑌵𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ 𑌸𑌾𑌨॒𑌸𑌿𑌮𑍍 । 𑌦𑍍𑌯𑍁॒𑌮𑍍𑌨𑌞𑍍𑌚𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌶𑍍𑌰॑𑌵𑌸𑍍𑌤𑌮𑌮𑍍 ॥ 𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍋𑌦𑍍𑌵॑𑌪𑌤𑍁 ।
𑌸𑍁॒𑌪𑌾॒𑌣𑌿-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵॑𑌙𑍍𑌗𑍁॒𑌰𑌿𑌃 । 𑌸𑍁॒𑌬𑌾॒𑌹𑍁𑌰𑍁॒𑌤 𑌶𑌕𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾᳚ ॥ 𑌅𑌪॑𑌦𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑌃 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍 । 𑌆𑌶𑌾॒ 𑌦𑌿𑌶॒ 𑌆 𑌪𑍃॑𑌣 । 𑌉𑌤𑍍𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠 𑌬𑍃॒𑌹-𑌨𑍍𑌭॑𑌵 ॥ 9 ॥
𑌊॒𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵𑌸𑍍𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠 𑌧𑍍𑌰𑍁॒𑌵𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮𑍍 ॥ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॒𑌷𑌾-𑌽𑌨𑍍𑌵𑍀᳚𑌕𑍍𑌷𑍇 । 𑌋॒𑌜𑌵𑍇᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌸𑌾॒𑌧𑌵𑍇᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌸𑍁॒𑌕𑍍𑌷𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌭𑍂𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾 ॥
𑌇॒𑌦𑌮॒𑌹𑌮॒𑌮𑍁𑌮𑌾॑𑌮𑍁𑌷𑍍𑌯𑌾𑌯॒𑌣𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌶𑌾 𑌪॒𑌶𑍁𑌭𑌿॑-𑌰𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌵𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑍇𑌨॒ 𑌪𑌰𑍍𑌯𑍂॑𑌹𑌾𑌮𑌿 ।
𑌗𑌾॒𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌛𑌨𑍍𑌦॒𑌸𑌾 𑌽𑌽𑌚𑍍𑌛𑍃॑𑌣𑌦𑍍𑌮𑌿 । 𑌤𑍍𑌰𑍈𑌷𑍍𑌟𑍁॑𑌭𑍇𑌨 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌛𑌨𑍍𑌦॒𑌸𑌾 𑌽𑌽𑌚𑍍𑌛𑍃॑𑌣𑌦𑍍𑌮𑌿 ।
𑌜𑌾𑌗॑𑌤𑍇𑌨 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌛𑌨𑍍𑌦॒𑌸𑌾 𑌽𑌽𑌚𑍍𑌛𑍃॑𑌣𑌦𑍍𑌮𑌿 । 𑌛𑍃॒𑌣𑌤𑍍𑌤𑍁॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌵𑌾𑌕𑍍 । 𑌛𑍃॒𑌣𑌤𑍍𑌤𑍁॒ 𑌤𑍍𑌵𑍋𑌰𑍍𑌕𑍍 । 𑌛𑍃॒𑌣𑌤𑍍𑌤𑍁॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌹॒𑌵𑌿𑌃 ।
𑌛𑍃॒𑌨𑍍𑌧𑌿 𑌵𑌾𑌚᳚𑌮𑍍 । 𑌛𑍃॒𑌨𑍍𑌧𑍍𑌯𑍂𑌰𑍍𑌜᳚𑌮𑍍 । 𑌛𑍃॒𑌨𑍍𑌧𑌿 𑌹॒𑌵𑌿𑌃 ॥
𑌦𑍇𑌵॑ 𑌪𑍁𑌰𑌶𑍍𑌚𑌰 𑌸॒𑌘𑍍𑌯𑌾𑌸॑𑌨𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 ॥ 10 ॥
(𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍀𑌮𑍍 - 𑌭॑𑌵॒ - 𑌵𑌾-𑌖𑍍𑌷𑌟𑍍𑌚॑) (𑌅. 3)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 4
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑍍𑌯𑍇॑𑌣॒ 𑌪𑍍𑌰𑌚॑𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌃 ।
𑌹𑍋𑌤॑-𑌰𑍍𑌘॒𑌰𑍍𑌮𑌮॒𑌭𑌿𑌷𑍍𑌟𑍁॑𑌹𑌿 । 𑌅𑌗𑍍𑌨𑍀॒𑌦𑍍𑌰𑍗𑌹𑌿॑𑌣𑍗 𑌪𑍁𑌰𑍋॒𑌡𑌾𑌶𑌾॒𑌵𑌧𑌿॑𑌶𑍍𑌰𑌯 । 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌪𑍍𑌰𑌸𑍍𑌥𑌾𑌤॒𑌰𑍍𑌵𑌿𑌹॑𑌰 ।
𑌪𑍍𑌰𑌸𑍍𑌤𑍋॑𑌤॒-𑌸𑍍𑌸𑌾𑌮𑌾॑𑌨𑌿 𑌗𑌾𑌯 ॥ 𑌯𑌜𑍁॑𑌰𑍍𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌾𑌮॑𑌭𑌿॒𑌰𑌾𑌕𑍍𑌤॑𑌖𑌨𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑍈᳚-𑌰𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍈𑌰𑌨𑍁॑𑌮𑌤-𑌮𑍍𑌮॒𑌰𑍁𑌦𑍍𑌭𑌿𑌃॑ । 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿॑𑌣𑌾𑌭𑌿𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤॑𑌤-𑌮𑍍𑌪𑌾𑌰𑌯𑌿॒𑌷𑍍𑌣𑍁𑌮𑍍 ।
𑌸𑍍𑌤𑍁𑌭𑍋॑ 𑌵𑌹𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌸𑍁𑌮𑌨॒𑌸𑍍𑌯𑌮𑌾॑𑌨𑌮𑍍 । 𑌸 𑌨𑍋॒ 𑌰𑍁𑌚॑𑌨𑍍𑌧𑍇॒𑌹𑍍𑌯𑌹𑍃॑𑌣𑍀𑌯𑌮𑌾𑌨𑌃 । 𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵𑌃॑ ।
𑌓𑌮𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌚॑𑌰𑌤 ॥ 11 ॥
(𑌅𑌹𑍃॑𑌣𑍀𑌯𑌮𑌾𑌨𑍋॒ 𑌦𑍍𑌵𑍇 𑌚॑) (𑌅. 4)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 5
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌚॑𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌃 । 𑌹𑍋𑌤॑-𑌰𑍍𑌘॒𑌰𑍍𑌮𑌮॒𑌭𑌿𑌷𑍍𑌟𑍁॑𑌹𑌿 ॥ 𑌯॒𑌮𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌮॒𑌖𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌹𑌰॑𑌸𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾 ॥ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌵𑍍𑌯𑌾॒𑌨𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌽𑌪𑌾॒𑌨𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॑𑌷𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌮𑌨॑𑌸𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌵𑌾॒𑌚𑍇 𑌸𑌰॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑍍𑌯𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌕𑍍𑌰𑌤॑𑌵𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌓𑌜॑𑌸𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌬𑌲𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥
𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑌾 𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵𑌾॑-𑌽𑌨𑌕𑍍𑌤𑍁 ॥ 12 ॥
𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍀-𑌨𑍍𑌤𑌪॑𑌸𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌯𑌸𑍍𑌵 । 𑌅॒𑌰𑍍𑌚𑌿𑌰॑𑌸𑌿 𑌶𑍋॒𑌚𑌿𑌰॑𑌸𑌿॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌰𑌸𑌿॒ 𑌤𑌪𑍋॑-𑌽𑌸𑌿 । 𑌸𑌗𑍍𑌂𑌸𑍀॑𑌦𑌸𑍍𑌵 𑌮॒𑌹𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌅॑𑌸𑌿 । 𑌶𑍋𑌚॑𑌸𑍍𑌵 𑌦𑍇𑌵॒𑌵𑍀𑌤॑𑌮𑌃 । 𑌵𑌿 𑌧𑍂॒𑌮𑌮॑𑌗𑍍𑌨𑍇 𑌅𑌰𑍁॒𑌷-𑌮𑍍𑌮𑌿॑𑌯𑍇𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯 । 𑌸𑍃॒𑌜 𑌪𑍍𑌰॑𑌶𑌸𑍍𑌤 𑌦𑌰𑍍𑌶॒𑌤𑌮𑍍 ॥
𑌅॒𑌞𑍍𑌜𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌯-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌥𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑍋॒ 𑌨 𑌵𑌿𑌪𑍍𑌰𑌾𑌃᳚ । 𑌵॒𑌪𑌾𑌵॑𑌨𑍍𑌤॒𑌨𑍍𑌨𑌾𑌗𑍍𑌨𑌿𑌨𑌾॒ 𑌤𑌪॑𑌨𑍍𑌤𑌃 ।
𑌪𑌿॒𑌤𑍁𑌰𑍍𑌨 𑌪𑍁॒𑌤𑍍𑌰 𑌉𑌪॑𑌸𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌠𑌃॑ । 𑌆 𑌘॒𑌰𑍍𑌮𑍋 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌮𑍃॒𑌤𑌯॑𑌨𑍍𑌨𑌸𑌾𑌦𑍀𑌤𑍍 ॥ 13 ॥
𑌅॒𑌨𑌾॒𑌧𑍃॒𑌷𑍍𑌯𑌾 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌤𑍍 । 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑍇𑌰𑌾𑌧𑌿॑𑌪𑌤𑍍𑌯𑍇 ।
𑌆𑌯𑍁॑𑌰𑍍𑌮𑍇 𑌦𑌾𑌃 । 𑌪𑍁॒𑌤𑍍𑌰𑌵॑𑌤𑍀 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣॒𑌤𑌃 । 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌧𑌿॑𑌪𑌤𑍍𑌯𑍇 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾-𑌮𑍍𑌮𑍇॑ 𑌦𑌾𑌃 । 𑌸𑍁॒𑌷𑌦𑌾॑ 𑌪॒𑌶𑍍𑌚𑌾𑌤𑍍 । 𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍁𑌰𑌾𑌧𑌿॑𑌪𑌤𑍍𑌯𑍇 । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣-𑌮𑍍𑌮𑍇॑ 𑌦𑌾𑌃 । 𑌆𑌶𑍍𑌰𑍁॑𑌤𑌿𑌰𑍁𑌤𑍍𑌤𑌰॒𑌤𑌃 ॥ 14 ॥
𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌯𑍋॒𑌰𑌾𑌧𑌿॑𑌪𑌤𑍍𑌯𑍇 । 𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰॑-𑌮𑍍𑌮𑍇 𑌦𑌾𑌃 । 𑌵𑌿𑌧𑍃॑𑌤𑌿𑌰𑍁॒𑌪𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌾𑌤𑍍 । 𑌬𑍃𑌹॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑍇॒𑌰𑌾𑌧𑌿॑𑌪𑌤𑍍𑌯𑍇 ।
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑ 𑌮𑍇 𑌦𑌾𑌃, 𑌕𑍍𑌷॒𑌤𑍍𑌰-𑌮𑍍𑌮𑍇॑ 𑌦𑌾𑌃 । 𑌤𑍇𑌜𑍋॑ 𑌮𑍇 𑌧𑌾॒ 𑌵𑌰𑍍𑌚𑍋॑ 𑌮𑍇 𑌧𑌾𑌃 । 𑌯𑌶𑍋॑ 𑌮𑍇 𑌧𑌾॒ 𑌸𑍍𑌤𑌪𑍋॑ 𑌮𑍇 𑌧𑌾𑌃 ।
𑌮𑌨𑍋॑ 𑌮𑍇 𑌧𑌾𑌃 ॥ 𑌮𑌨𑍋॒𑌰𑌶𑍍𑌵𑌾॑-𑌽𑌸𑌿॒ 𑌭𑍂𑌰𑌿॑𑌪𑍁𑌤𑍍𑌰𑌾 ।
𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑍋 𑌮𑌾 𑌨𑌾॒𑌷𑍍𑌟𑍍𑌰𑌾𑌭𑍍𑌯𑌃॑ 𑌪𑌾𑌹𑌿 ॥ 15 ॥
𑌸𑍂॒𑌪॒𑌸𑌦𑌾॑ 𑌮𑍇 𑌭𑍂𑌯𑌾॒ 𑌮𑌾 𑌮𑌾॑ 𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂𑌸𑍀𑌃 ॥ 𑌤𑌪𑍋॒ 𑌷𑍍𑌵॑𑌗𑍍𑌨𑍇॒ 𑌅𑌨𑍍𑌤॑𑌰𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌅॒𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍॑ ।
𑌤𑌪𑌾॒𑌶𑌗𑍍𑌂𑌸॑𑌮𑌰॒𑌰𑍁𑌷𑌃॒ 𑌪𑌰॑𑌸𑍍𑌯 । 𑌤𑌪𑌾॑ 𑌵𑌸𑍋 𑌚𑌿𑌕𑌿𑌤𑌾॒𑌨𑍋 𑌅॒𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑌾𑌨𑍍॑ । 𑌵𑌿 𑌤𑍇॑ 𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌨𑍍𑌤𑌾𑌮॒𑌜𑌰𑌾॑ 𑌅॒𑌯𑌾𑌸𑌃॑ ॥ 𑌚𑌿𑌤𑌃॑ 𑌸𑍍𑌥 𑌪𑌰𑌿॒𑌚𑌿𑌤𑌃॑ । 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌮॒𑌰𑍁𑌦𑍍𑌭𑌿𑌃॒ 𑌪𑌰𑌿॑𑌶𑍍𑌰𑌯𑌸𑍍𑌵 । 𑌮𑌾 𑌅॑𑌸𑌿 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌮𑌾 𑌅॑𑌸𑌿 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑌿॒𑌮𑌾 𑌅॑𑌸𑌿 ॥ 16 ॥
𑌸॒𑌮𑍍𑌮𑌾 𑌅॑𑌸𑌿 । 𑌵𑌿॒𑌮𑌾 𑌅॑𑌸𑌿 । 𑌉॒𑌨𑍍𑌮𑌾 𑌅॑𑌸𑌿 । 𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌸𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍𑌤॒𑌰𑍍𑌧𑌿𑌰॑𑌸𑌿 ॥
𑌦𑌿𑌵॒𑌨𑍍𑌤𑌪॑𑌸𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌾𑌯𑌸𑍍𑌵 । 𑌆॒𑌭𑌿-𑌰𑍍𑌗𑍀॒𑌰𑍍𑌭𑌿-𑌰𑍍𑌯𑌦𑌤𑍋॑ 𑌨 𑌊॒𑌨𑌮𑍍 ।
𑌆𑌪𑍍𑌯𑌾॑𑌯𑌯 𑌹𑌰𑌿𑌵𑍋॒ 𑌵𑌰𑍍𑌧॑𑌮𑌾𑌨𑌃 । 𑌯॒𑌦𑌾 𑌸𑍍𑌤𑍋॒𑌤𑍃𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌮𑌹𑌿॑ 𑌗𑍋॒𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌰𑍁॒𑌜𑌾𑌸𑌿॑ । 𑌭𑍂॒𑌯𑌿॒𑌷𑍍𑌠॒𑌭𑌾𑌜𑍋॒ 𑌅𑌧॑ 𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮 ॥ 𑌶𑍁॒𑌕𑍍𑌰𑌨𑍍𑌤𑍇॑ 𑌅॒𑌨𑍍𑌯-𑌦𑍍𑌯॑𑌜॒𑌤𑌨𑍍𑌤𑍇॑ 𑌅॒𑌨𑍍𑌯𑌤𑍍 ॥ 17 ॥
𑌵𑌿𑌷𑍁॑𑌰𑍂𑌪𑍇॒ 𑌅𑌹॑𑌨𑍀॒ 𑌦𑍍𑌯𑍗𑌰𑌿॑𑌵𑌾𑌸𑌿 । 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॒ 𑌹𑌿 𑌮𑌾॒𑌯𑌾 𑌅𑌵॑𑌸𑌿 𑌸𑍍𑌵𑌧𑌾𑌵𑌃 । 𑌭॒𑌦𑍍𑌰𑌾 𑌤𑍇॑ 𑌪𑍂𑌷𑌨𑍍𑌨𑌿॒𑌹 𑌰𑌾॒𑌤𑌿𑌰॑𑌸𑍍𑌤𑍁 ॥ 𑌅𑌰𑍍𑌹॑-𑌨𑍍𑌬𑌿𑌭𑌰𑍍𑌷𑌿॒ 𑌸𑌾𑌯॑𑌕𑌾𑌨𑌿॒ 𑌧𑌨𑍍𑌵॑ । 𑌅𑌰𑍍𑌹॑𑌨𑍍𑌨𑌿॒𑌷𑍍𑌕𑌂-𑌯𑌁॑𑌜॒𑌤𑌂-𑌵𑌿𑌁॒𑌶𑍍𑌵𑌰𑍂॑𑌪𑌮𑍍 । 𑌅𑌰𑍍𑌹॑𑌨𑍍𑌨𑌿॒𑌦-𑌨𑍍𑌦॑𑌯𑌸𑍇॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॒-𑌮𑌬𑍍𑌭𑍁॑𑌵𑌮𑍍 । 𑌨 𑌵𑌾 𑌓𑌜𑍀॑𑌯𑍋 𑌰𑍁𑌦𑍍𑌰॒ 𑌤𑍍𑌵𑌦॑𑌸𑍍𑌤𑌿 ॥ 𑌗𑌾॒𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑌮॑𑌸𑌿 । 𑌤𑍍𑌰𑍈𑌷𑍍𑌟𑍁॑𑌭𑌮𑌸𑌿 । 𑌜𑌾𑌗॑𑌤𑌮𑌸𑌿 । 𑌮𑌧𑍁॒ 𑌮𑌧𑍁॒ 𑌮𑌧𑍁॑ ॥ 18 ॥
(𑌅॒𑌨॒ - 𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵॒𑌸𑌾॒𑌦𑍀॒ - 𑌦𑍁॒𑌤𑍍𑌤॒𑌰॒𑌤𑌃 - 𑌪𑌾॑𑌹𑌿 - 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒𑌮𑌾 𑌅॑𑌸𑌿 - 𑌯𑌜॒𑌤𑌨𑍍𑌤𑍇॑ 𑌅॒𑌨𑍍𑌯𑌜𑍍 - 𑌜𑌾𑌗॑𑌤𑌮॒𑌸𑍍𑌯𑍇𑌕॑-𑌞𑍍𑌚) (𑌅. 5)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 6
𑌦𑌶॒ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌚𑍀॒𑌰𑍍𑌦𑌶॑ 𑌭𑌾𑌸𑌿 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿॒𑌣𑌾 । 𑌦𑌶॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍀𑌚𑍀॒𑌰𑍍𑌦𑌶॑ 𑌭𑌾॒𑌸𑍍𑌯𑍁𑌦𑍀॑𑌚𑍀𑌃 । 𑌦𑌶𑍋॒𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵𑌾 𑌭𑌾॑𑌸𑌿 𑌸𑍁𑌮𑌨॒𑌸𑍍𑌯𑌮𑌾॑𑌨𑌃 । 𑌸 𑌨𑍋॒ 𑌰𑍁𑌚॑𑌨𑍍𑌧𑍇॒𑌹𑍍𑌯𑌹𑍃॑𑌣𑍀𑌯𑌮𑌾𑌨𑌃 ॥
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾॒ 𑌵𑌸𑍁॑𑌭𑌿𑌃 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚-𑌦𑍍𑌰𑍋𑌚𑌯𑌤𑍁 𑌗𑌾𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣॒ 𑌛𑌨𑍍𑌦॑𑌸𑌾 । 𑌸 𑌮𑌾॑ 𑌰𑍁𑌚𑌿॒𑌤𑍋 𑌰𑍋॑𑌚𑌯 ॥ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑍈-𑌰𑍍𑌦॑𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣॒𑌤𑍋 𑌰𑍋॑𑌚𑌯𑌤𑍁॒ 𑌤𑍍𑌰𑍈𑌷𑍍𑌟𑍁॑𑌭𑍇𑌨॒ 𑌛𑌨𑍍𑌦॑𑌸𑌾 ।
𑌸 𑌮𑌾॑ 𑌰𑍁𑌚𑌿॒𑌤𑍋 𑌰𑍋॑𑌚𑌯 । 𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾-𑌽𑌽𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑍈𑌃 𑌪॒𑌶𑍍𑌚𑌾-𑌦𑍍𑌰𑍋॑𑌚𑌯𑌤𑍁॒ 𑌜𑌾𑌗॑𑌤𑍇𑌨॒ 𑌛𑌨𑍍𑌦॑𑌸𑌾 ।
𑌸 𑌮𑌾॑ 𑌰𑍁𑌚𑌿॒𑌤𑍋 𑌰𑍋॑𑌚𑌯 ॥ 19 ॥
𑌦𑍍𑌯𑍁॒𑌤𑌾॒𑌨𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌮𑌾𑌰𑍁॒𑌤𑍋 𑌮॒𑌰𑍁𑌦𑍍𑌭𑌿॑𑌰𑍁𑌤𑍍𑌤𑌰॒𑌤𑍋 𑌰𑍋॑𑌚𑌯॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌨𑍁॑𑌷𑍍𑌟𑍁𑌭𑍇𑌨॒ 𑌛𑌨𑍍𑌦॑𑌸𑌾 । 𑌸 𑌮𑌾॑ 𑌰𑍁𑌚𑌿॒𑌤𑍋 𑌰𑍋॑𑌚𑌯 । 𑌬𑍃𑌹॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿॑𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑍈᳚-𑌰𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍈𑌰𑍁॒𑌪𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌾-𑌦𑍍𑌰𑍋𑌚𑌯𑌤𑍁॒ 𑌪𑌾𑌙𑍍𑌕𑍍𑌤𑍇॑𑌨॒ 𑌛𑌨𑍍𑌦॑𑌸𑌾 । 𑌸 𑌮𑌾॑ 𑌰𑍁𑌚𑌿॒𑌤𑍋 𑌰𑍋॑𑌚𑌯 ॥ 𑌰𑍋॒𑌚𑌿॒𑌤𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵-𑌨𑍍𑌦𑍇॑𑌵 𑌘𑌰𑍍𑌮 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌷𑍍𑌵𑌸𑌿॑ ।
𑌰𑍋॒𑌚𑌿॒𑌷𑍀॒𑌯𑌾𑌹-𑌮𑍍𑌮॑𑌨𑍁॒𑌷𑍍𑌯𑍇॑𑌷𑍁 ॥
𑌸𑌮𑍍𑌰𑌾᳚𑌡𑍍 𑌘𑌰𑍍𑌮 𑌰𑍁𑌚𑌿॒𑌤𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌏॒𑌵𑍇𑌷𑍍𑌵𑌾𑌯𑍁॑𑌷𑍍𑌮𑌾𑌗𑍍𑌸𑍍𑌤𑍇𑌜॒𑌸𑍍𑌵𑍀 𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮𑌵𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑍍𑌯॑𑌸𑌿 । 𑌰𑍁॒𑌚𑌿॒𑌤𑍋॑-𑌽𑌹-𑌮𑍍𑌮॑𑌨𑍁॒𑌷𑍍𑌯𑍇᳚𑌷𑍍𑌵𑌾𑌯𑍁॑𑌷𑍍𑌮𑌾𑌗𑍍-𑌸𑍍𑌤𑍇𑌜॒𑌸𑍍𑌵𑍀 𑌬𑍍𑌰॑𑌹𑍍𑌮𑌵𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑍀 𑌭𑍂॑𑌯𑌾𑌸𑌮𑍍 ॥ 𑌰𑍁𑌗॑𑌸𑌿 । 𑌰𑍁𑌚॒-𑌮𑍍𑌮𑌯𑌿॑ 𑌧𑍇𑌹𑌿 ॥ 20 ॥
𑌮𑌯𑌿॒ 𑌰𑍁𑌕𑍍 ॥ 𑌦𑌶॑ 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚-𑌦𑍍𑌰𑍋𑌚𑌸𑍇 । 𑌦𑌶॑ 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿॒𑌣𑌾 । 𑌦𑌶॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑍍𑌯𑌮𑍍𑌮𑍍 । 𑌦𑌶𑍋𑌦𑌙𑍍𑌙𑍍॑ । 𑌦𑌶𑍋॒𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵𑍋 𑌭𑌾॑𑌸𑌿 𑌸𑍁𑌮𑌨॒𑌸𑍍𑌯𑌮𑌾॑𑌨𑌃 । 𑌸 𑌨𑌃॑ 𑌸𑌮𑍍𑌰𑌾॒𑌡𑌿𑌷॒𑌮𑍂𑌰𑍍𑌜॑-𑌨𑍍𑌧𑍇𑌹𑌿 । 𑌵𑌾॒𑌜𑍀 𑌵𑌾॒𑌜𑌿𑌨𑍇॑ 𑌪𑌵𑌸𑍍𑌵 । 𑌰𑍋॒𑌚𑌿॒𑌤𑍋 𑌘॒𑌰𑍍𑌮𑍋 𑌰𑍁॑𑌚𑍀॒𑌯 ॥ 21 ॥
(𑌰𑍋॒𑌚॒𑌯॒ - 𑌧𑍇॒𑌹𑌿॒ - +𑌨𑌵॑ 𑌚) (𑌅. 6)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 7
𑌅𑌪॑𑌶𑍍𑌯𑌙𑍍𑌗𑍋॒𑌪𑌾𑌮𑌨𑌿॑𑌪𑌦𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑌮𑍍 । 𑌆 𑌚॒ 𑌪𑌰𑌾॑ 𑌚 𑌪॒𑌥𑌿𑌭𑌿॒𑌶𑍍𑌚𑌰॑𑌨𑍍𑌤𑌮𑍍 । 𑌸 𑌸॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌰𑍀𑌚𑍀॒-𑌸𑍍𑌸 𑌵𑌿𑌷𑍂॑𑌚𑍀॒𑌰𑍍𑌵𑌸𑌾॑𑌨𑌃 । 𑌆 𑌵॑𑌰𑍀𑌵𑌰𑍍𑌤𑌿॒ 𑌭𑍁𑌵॑𑌨𑍇𑌷𑍍𑌵॒𑌨𑍍𑌤𑌃 ॥ 𑌅𑌤𑍍𑌰॑ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌵𑍀𑌃 । 𑌮𑌧𑍁॒ 𑌮𑌾𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵𑍀᳚𑌭𑍍𑌯𑌾॒-𑌮𑍍𑌮𑌧𑍁॒ 𑌮𑌾𑌧𑍂॑𑌚𑍀𑌭𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍 । 𑌅𑌨𑍁॑ 𑌵𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌵𑍀॑𑌤𑌯𑍇 ॥ 𑌸𑌮॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌰॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌨𑌾॑ 𑌗𑌤 । 𑌸-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌨॑ 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾 । 𑌸𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑍇॑𑌣 𑌰𑍋𑌚𑌤𑍇 ॥ 22 ॥
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌸𑌮॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌸𑍍𑌤𑌪॑𑌸𑌾 𑌗𑌤 । 𑌸-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌨॑ 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾 ।
𑌸𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑍇॑𑌣𑌾𑌰𑍋𑌚𑌿𑌷𑍍𑌟 ॥ 𑌧॒𑌰𑍍𑌤𑌾 𑌦𑌿॒𑌵𑍋 𑌵𑌿𑌭𑌾॑𑌸𑌿॒ 𑌰𑌜॑𑌸𑌃 । 𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑌾 𑌧॒𑌰𑍍𑌤𑌾 । 𑌉॒𑌰𑍋𑌰॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌸𑍍𑌯 𑌧॒𑌰𑍍𑌤𑌾 । 𑌧॒𑌰𑍍𑌤𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑍋 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾᳚𑌮𑍍 । 𑌅𑌮॑𑌰𑍍𑌤𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑌪𑍋॒𑌜𑌾𑌃 ॥ 𑌹𑍃॒𑌦𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌮𑌨॑𑌸𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌦𑌿॒𑌵𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌾 ॥ 23 ॥
𑌊॒𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵𑌮𑌿॒𑌮-𑌮॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌵॒𑌰𑌙𑍍𑌕𑍃॑𑌧𑌿 । 𑌦𑌿॒𑌵𑌿 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌷𑍁॒ 𑌹𑍋𑌤𑍍𑌰𑌾॑ 𑌯𑌚𑍍𑌛 ॥ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॑𑌸𑌾-𑌮𑍍𑌭𑍁𑌵𑌾-𑌮𑍍𑌪𑌤𑍇 । 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯 𑌭𑍁𑌵𑌨𑌸𑍍𑌪𑌤𑍇 । 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌨𑌸𑌸𑍍𑌪𑌤𑍇 । 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌚𑌸𑌸𑍍𑌪𑌤𑍇 । 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯 𑌤𑌪𑌸𑌸𑍍𑌪𑌤𑍇 । 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌣𑌸𑍍𑌪𑌤𑍇 । 𑌦𑍇॒𑌵॒𑌶𑍍𑌰𑍂𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌨𑍍𑌦𑍇॑𑌵 𑌘𑌰𑍍𑌮 𑌦𑍇॒𑌵𑌾-𑌨𑍍𑌪𑌾॑𑌹𑌿 ॥ 𑌤॒𑌪𑍋॒𑌜𑌾𑌂-𑌵𑌾𑌁𑌚॑𑌮॒𑌸𑍍𑌮𑍇 𑌨𑌿𑌯॑𑌚𑍍𑌛 𑌦𑍇𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌵᳚𑌮𑍍 ॥ 24 ॥
𑌗𑌰𑍍𑌭𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾᳚𑌮𑍍 ॥ 𑌪𑌿॒𑌤𑌾 𑌮॑𑌤𑍀॒𑌨𑌾𑌮𑍍 ॥
𑌪𑌤𑌿𑌃॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌨𑌾᳚𑌮𑍍 ॥ 𑌮𑌤𑌿𑌃॑ 𑌕𑌵𑍀॒𑌨𑌾𑌮𑍍 ॥
𑌸𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑍋 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌨॑ 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾-𑌽𑌯॑𑌤𑌿𑌷𑍍𑌟 । 𑌸𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑍇॑𑌣𑌾𑌰𑍁𑌕𑍍𑌤 ॥ 𑌆॒𑌯𑍁॒𑌰𑍍𑌦𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮॒𑌸𑍍𑌮𑌭𑍍𑌯॑-𑌙𑍍𑌘𑌰𑍍𑌮 𑌵𑌰𑍍𑌚𑍋॒𑌦𑌾 𑌅॑𑌸𑌿 ॥ 𑌪𑌿॒𑌤𑌾 𑌨𑍋॑-𑌽𑌸𑌿 𑌪𑌿॒𑌤𑌾 𑌨𑍋॑ 𑌬𑍋𑌧 ॥ 𑌆॒𑌯𑍁॒𑌰𑍍𑌧𑌾𑌸𑍍𑌤॑𑌨𑍂॒𑌧𑌾𑌃 𑌪॑𑌯𑍋॒𑌧𑌾𑌃 ।
𑌵॒𑌰𑍍𑌚𑍋॒𑌦𑌾 𑌵॑𑌰𑌿𑌵𑍋॒𑌦𑌾 𑌦𑍍𑌰॑𑌵𑌿𑌣𑍋॒𑌦𑌾𑌃 ॥ 25 ॥
𑌅॒𑌨𑍍𑌤॒𑌰𑌿॒𑌕𑍍𑌷॒𑌪𑍍𑌰॒ 𑌉॒𑌰𑍋𑌰𑍍𑌵𑌰𑍀॑𑌯𑌾𑌨𑍍 । 𑌅॒𑌶𑍀॒𑌮𑌹𑌿॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌮𑌾 𑌮𑌾॑ 𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂𑌸𑍀𑌃 ॥ 𑌤𑍍𑌵𑌮॑𑌗𑍍𑌨𑍇 𑌗𑍃॒𑌹𑌪॑𑌤𑌿-𑌰𑍍𑌵𑌿॒𑌶𑌾𑌮॑𑌸𑌿 । 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॑𑌸𑌾॒-𑌮𑍍𑌮𑌾𑌨𑍁॑𑌷𑍀𑌣𑌾𑌮𑍍 । 𑌶॒𑌤-𑌮𑍍𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌭𑌿𑌰𑍍𑌯॑𑌵𑌿𑌷𑍍𑌠 𑌪𑌾॒𑌹𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂𑌹॑𑌸𑌃 । 𑌸॒𑌮𑍇॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌰𑌗𑍍𑌂॑ 𑌶॒𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌹𑌿𑌮𑌾𑌃᳚ ।
𑌤॒-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॒𑌵𑌿𑌣𑌗𑍍𑌂॑ 𑌹𑌾𑌰𑍍𑌦𑌿𑌵𑌾॒𑌨𑌮𑍍 । 𑌇॒𑌹𑍈𑌵 𑌰𑌾॒𑌤𑌯𑌃॑ 𑌸𑌨𑍍𑌤𑍁 ॥ 𑌤𑍍𑌵𑌷𑍍𑌟𑍀॑𑌮𑌤𑍀 𑌤𑍇 𑌸𑌪𑍇𑌯 । 𑌸𑍁॒𑌰𑍇𑌤𑌾॒ 𑌰𑍇𑌤𑍋॒ 𑌦𑌧𑌾॑𑌨𑌾 ।
𑌵𑍀॒𑌰𑌂-𑌵𑌿𑌁॑𑌦𑍇𑌯॒ 𑌤𑌵॑ 𑌸॒𑌨𑍍𑌦𑍃𑌶𑌿॑ ।
𑌮𑌾-𑌽𑌹𑌗𑍍𑌂 𑌰𑌾॒𑌯𑌸𑍍𑌪𑍋𑌷𑍇॑𑌣॒ 𑌵𑌿 𑌯𑍋॑𑌷𑌮𑍍 ॥ 26 ॥
(𑌰𑍋॒𑌚॒𑌤𑍇॒-𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॑𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌾 - 𑌦𑍇𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌵𑌂॑ - 𑌦𑍍𑌰𑌵𑌿𑌣𑍋॒𑌦𑌾 - 𑌦𑌧𑌾॑𑌨𑌾॒ 𑌦𑍍𑌵𑍇 𑌚॑) (𑌅. 7)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 8
𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌵𑌿॒𑌤𑍁𑌃 𑌪𑍍𑌰॑𑌸॒𑌵𑍇 । 𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑍋᳚-𑌰𑍍𑌬𑌾॒𑌹𑍁𑌭𑍍𑌯𑌾᳚𑌮𑍍 ।
𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍋 𑌹𑌸𑍍𑌤𑌾᳚𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌮𑌾 𑌦॑𑌦𑍇 ॥ 𑌅𑌦𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑍈॒ 𑌰𑌾𑌸𑍍𑌨𑌾॑-𑌽𑌸𑌿 । 𑌇𑌡॒ 𑌏𑌹𑌿॑ । 𑌅𑌦𑌿॑𑌤॒ 𑌏𑌹𑌿॑ । 𑌸𑌰॑𑌸𑍍𑌵॒𑌤𑍍𑌯𑍇𑌹𑌿॑ । 𑌅𑌸𑌾॒𑌵𑍇𑌹𑌿॑ ।
𑌅𑌸𑌾॒𑌵𑍇𑌹𑌿॑ । 𑌅𑌸𑌾॒𑌵𑍇𑌹𑌿॑ ॥ 27 ॥
𑌅𑌦𑌿॑𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌉॒𑌷𑍍𑌣𑍀𑌷॑𑌮𑌸𑌿 । 𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌰॑𑌸𑍍𑌯𑍈॒𑌡𑌃 । 𑌪𑍂॒𑌷𑌾 𑌤𑍍𑌵𑍋॒𑌪𑌾𑌵॑𑌸𑍃𑌜𑌤𑍁 । 𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌭𑍍𑌯𑌾॒-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰 𑌦𑌾॑𑌪𑌯 । 𑌯𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌤𑌨𑌃॑ 𑌶𑌶॒𑌯𑍋 𑌯𑍋 𑌮॑𑌯𑍋॒𑌭𑍂𑌃 । 𑌯𑍇𑌨॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॒ 𑌪𑍁𑌷𑍍𑌯॑𑌸𑌿॒ 𑌵𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌣𑌿 । 𑌯𑍋 𑌰॑𑌤𑍍𑌨॒𑌧𑌾 𑌵॑𑌸𑍁॒𑌵𑌿𑌦𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸𑍁॒𑌦𑌤𑍍𑌰𑌃॑ ।
𑌸𑌰॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑌿॒ 𑌤𑌮𑌿॒𑌹 𑌧𑌾𑌤॑𑌵𑍇-𑌽𑌕𑌃 ॥ 𑌉𑌸𑍍𑌰॑ 𑌘॒𑌰𑍍𑌮𑌗𑍍𑌂 𑌶𑌿𑌗𑍍𑌂॑𑌷 । 𑌉𑌸𑍍𑌰॑ 𑌘॒𑌰𑍍𑌮-𑌮𑍍𑌪𑌾॑𑌹𑌿 ॥ 28 ॥
𑌘॒𑌰𑍍𑌮𑌾𑌯॑ 𑌶𑌿𑌗𑍍𑌂𑌷 । 𑌬𑍃𑌹॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿॒𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑍋𑌪॑𑌸𑍀𑌦𑌤𑍁 । 𑌦𑌾𑌨॑𑌵-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌥॒ 𑌪𑍇𑌰॑𑌵𑌃 । 𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌵॒𑌗𑍍𑌵𑍃𑌤𑍋॒ 𑌲𑍋𑌹𑌿॑𑌤𑍇𑌨 । 𑌅॒𑌶𑍍𑌵𑌿𑌭𑍍𑌯𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑌿𑌨𑍍𑌵𑌸𑍍𑌵 । 𑌸𑌰॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑍍𑌯𑍈 𑌪𑌿𑌨𑍍𑌵𑌸𑍍𑌵 ।
𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍇 𑌪𑌿॑𑌨𑍍𑌵𑌸𑍍𑌵 । 𑌬𑍃𑌹॒𑌸𑍍𑌪𑌤॑𑌯𑍇 𑌪𑌿𑌨𑍍𑌵𑌸𑍍𑌵 । 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॑𑌯 𑌪𑌿𑌨𑍍𑌵𑌸𑍍𑌵 । 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॑𑌯 𑌪𑌿𑌨𑍍𑌵𑌸𑍍𑌵 ॥ 29 ॥
𑌗𑌾॒𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑍋॑-𑌽𑌸𑌿 । 𑌤𑍍𑌰𑍈𑌷𑍍𑌟𑍁॑𑌭𑍋-𑌽𑌸𑌿 । 𑌜𑌾𑌗॑𑌤𑌮𑌸𑌿 । 𑌸॒𑌹𑍋𑌰𑍍𑌜𑍋 𑌭𑌾॒𑌗𑍇𑌨𑍋𑌪॒ 𑌮𑍇𑌹𑌿॑ । 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾᳚𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑌾॒ 𑌮𑌧𑍁॑𑌨-𑌸𑍍𑌸𑌾𑌰॒𑌘𑌸𑍍𑌯॑ । 𑌘॒𑌰𑍍𑌮-𑌮𑍍𑌪𑌾॑𑌤 𑌵𑌸𑌵𑍋॒ 𑌯𑌜॑𑌤𑌾॒ 𑌵𑌟𑍍 । 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯 𑌰॒𑌶𑍍𑌮𑌯𑍇॑ 𑌵𑍃𑌷𑍍𑌟𑌿॒𑌵𑌨॑𑌯𑍇 𑌜𑍁𑌹𑍋𑌮𑌿 । 𑌮𑌧𑍁॑ 𑌹॒𑌵𑌿𑌰॑𑌸𑌿 । 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌤𑌪॑𑌸𑍍𑌤𑌪 । 𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀𑌭𑍍𑌯𑌾᳚-𑌨𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌪𑌰𑌿॑𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾𑌮𑌿 ॥ 30 ॥
𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑍇𑌣॒ 𑌤𑍍𑌵𑍋𑌪॑𑌯𑌚𑍍𑌛𑌾𑌮𑌿 । 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾᳚-𑌨𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑌿𑌤𑍃॒𑌣𑌾𑌮𑌨𑍁॑𑌮𑌤𑍋॒ 𑌭𑌰𑍍𑌤𑍁𑌗𑍍𑌂॑ 𑌶𑌕𑍇𑌯𑌮𑍍 । 𑌤𑍇𑌜𑍋॑-𑌽𑌸𑌿 ।
𑌤𑍇𑌜𑍋-𑌽𑌨𑍁॒𑌪𑍍𑌰𑍇𑌹𑌿॑ । 𑌦𑌿॒𑌵𑌿॒𑌸𑍍𑌪𑍃𑌮𑍍𑌮𑌾 𑌮𑌾॑ 𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂𑌸𑍀𑌃 ।
𑌅॒𑌨𑍍𑌤॒𑌰𑌿॒𑌕𑍍𑌷॒𑌸𑍍𑌪𑍃𑌮𑍍𑌮𑌾 𑌮𑌾॑ 𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂𑌸𑍀𑌃 । 𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑌿॒𑌸𑍍𑌪𑍃𑌮𑍍𑌮𑌾 𑌮𑌾॑ 𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂𑌸𑍀𑌃 ।
𑌸𑍁𑌵॑𑌰𑌸𑌿॒ 𑌸𑍁𑌵॑𑌰𑍍𑌮𑍇 𑌯𑌚𑍍𑌛 ।
𑌦𑌿𑌵𑌂॑-𑌯𑌁𑌚𑍍𑌛 𑌦𑌿॒𑌵𑍋 𑌮𑌾॑ 𑌪𑌾𑌹𑌿 ॥ 31 ॥
(𑌏𑌹𑌿॑ - 𑌪𑌾𑌹𑌿 - 𑌪𑌿𑌨𑍍𑌵𑌸𑍍𑌵 - 𑌗𑍃𑌹𑍍𑌣𑌾𑌮𑌿॒ - +𑌨𑌵॑ 𑌚) (𑌅. 8)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 9
𑌸॒𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌵𑌾𑌤𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌸॒𑌲𑌿॒𑌲𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌵𑌾𑌤𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌅॒𑌨𑌾॒𑌧𑍃॒𑌷𑍍𑌯𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌵𑌾𑌤𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌅॒𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑌿॒𑌧𑍃॒𑌷𑍍𑌯𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌵𑌾𑌤𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌅॒𑌵॒𑌸𑍍𑌯𑌵𑍇᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌵𑌾𑌤𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌦𑍁𑌵॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌵𑌾𑌤𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌶𑌿𑌮𑌿॑𑌦𑍍𑌵𑌤𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌵𑌾𑌤𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌵𑌸𑍁॑𑌮𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌸𑍋𑌮𑌾॑𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌵॑𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌾𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌾-𑌽𑌽𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌵॑𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 32 ॥
𑌬𑍃𑌹॒𑌸𑍍𑌪𑌤॑𑌯𑍇 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌦𑍇᳚𑌵𑍍𑌯𑌾𑌵𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌸॒𑌵𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌤𑍍𑌵॑𑌰𑍍𑌭𑍁॒𑌮𑌤𑍇॑ 𑌵𑌿𑌭𑍁॒𑌮𑌤𑍇᳚ 𑌪𑍍𑌰𑌭𑍁॒𑌮𑌤𑍇॒ 𑌵𑌾𑌜॑𑌵𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌯॒𑌮𑌾𑌯॒ 𑌤𑍍𑌵𑌾-𑌽𑌙𑍍𑌗𑌿॑𑌰𑌸𑍍𑌵𑌤𑍇 𑌪𑌿𑌤𑍃॒𑌮𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॒ 𑌆𑌶𑌾॑ 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣॒𑌸𑌤𑍍 । 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾᳚-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨॑𑌯𑌾𑌡𑌿॒𑌹 । 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑𑌕𑍃𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌘॒𑌰𑍍𑌮𑌸𑍍𑌯॑ । 𑌮𑌧𑍋𑌃᳚ 𑌪𑌿𑌬𑌤𑌮𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑌾 ।
𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌯𑍇॑ 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌿𑌯𑌾॑𑌯 । 𑌶𑌂-𑌯𑌁𑌜𑍁॑𑌰𑍍𑌭𑌿𑌃 ॥
𑌅𑌶𑍍𑌵𑌿॑𑌨𑌾 𑌘॒𑌰𑍍𑌮-𑌮𑍍𑌪𑌾॑𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌹𑌾𑌰𑍍𑌦𑌿𑌵𑌾॒𑌨𑌮𑍍 ॥ 33 ॥
𑌅𑌹॑-𑌰𑍍𑌦𑌿॒𑌵𑌾𑌭𑌿॑-𑌰𑍂॒𑌤𑌿𑌭𑌿𑌃॑ । 𑌅𑌨𑍁॑ 𑌵𑌾॒-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌮𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌾𑌤𑌾𑌮𑍍 । 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॑𑌯 ॥ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॒𑌵𑌟𑍍 । 𑌘॒𑌰𑍍𑌮𑌮॑𑌪𑌾𑌤𑌮𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑌾 𑌹𑌾𑌰𑍍𑌦𑌿𑌵𑌾॒𑌨𑌮𑍍 ।
𑌅𑌹॑-𑌰𑍍𑌦𑌿॒𑌵𑌾𑌭𑌿॑𑌰𑍂॒𑌤𑌿𑌭𑌿𑌃॑ । 𑌅𑌨𑍁॑ 𑌵𑌾॒-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌅॑𑌮𑌗𑍍𑌂𑌸𑌾𑌤𑌾𑌮𑍍 । 𑌤-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌵𑍍𑌯𑌂॑-𑌯𑌁𑌥𑌾॒ 𑌵𑌟𑍍 । 𑌨𑌮𑍋॑ 𑌦𑌿॒𑌵𑍇 । 𑌨𑌮𑌃॑ 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍈 ॥ 34 ॥
𑌦𑌿॒𑌵𑌿 𑌧𑌾॑ 𑌇॒𑌮𑌂-𑌯𑌁॒𑌜𑍍𑌞𑌮𑍍 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌮𑌿॒𑌮-𑌨𑍍𑌦𑌿॒𑌵𑌿 𑌧𑌾𑌃᳚ । 𑌦𑌿𑌵॑𑌙𑍍𑌗𑌚𑍍𑌛 । 𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌙𑍍𑌗𑌚𑍍𑌛 । 𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍀𑌙𑍍𑌗॑𑌚𑍍𑌛 । 𑌪𑌞𑍍𑌚॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌦𑌿𑌶𑍋॑ 𑌗𑌚𑍍𑌛 । 𑌦𑍇॒𑌵𑌾-𑌨𑍍𑌘॑𑌰𑍍𑌮॒𑌪𑌾-𑌨𑍍𑌗॑𑌚𑍍𑌛 । 𑌪𑌿॒𑌤𑍄-𑌨𑍍𑌘॑𑌰𑍍𑌮॒𑌪𑌾-𑌨𑍍𑌗॑𑌚𑍍𑌛 ॥ 35 ॥
(𑌆॒𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌵॑𑌤𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑-𑌹𑌾𑌰𑍍𑌦𑌿𑌵𑌾॒𑌨𑌮𑍍-𑌪𑍃॑𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑌾-+𑌅॒𑌷𑍍𑌟𑍗 𑌚॑) (𑌅. 9)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 10
𑌇॒𑌷𑍇 𑌪𑍀॑𑌪𑌿𑌹𑌿 । 𑌊॒𑌰𑍍𑌜𑍇 𑌪𑍀॑𑌪𑌿𑌹𑌿 । 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑍇 𑌪𑍀𑌪𑌿𑌹𑌿 । 𑌕𑍍𑌷॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌯॑ 𑌪𑍀𑌪𑌿𑌹𑌿 । 𑌅॒𑌦𑍍𑌭𑍍𑌯𑌃 𑌪𑍀॑𑌪𑌿𑌹𑌿 । 𑌓𑌷॑𑌧𑍀𑌭𑍍𑌯𑌃 𑌪𑍀𑌪𑌿𑌹𑌿 । 𑌵𑌨॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑌿॑𑌭𑍍𑌯𑌃 𑌪𑍀𑌪𑌿𑌹𑌿 । 𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀𑌭𑍍𑌯𑌾᳚-𑌮𑍍𑌪𑍀𑌪𑌿𑌹𑌿 । 𑌸𑍁॒𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌯॑ 𑌪𑍀𑌪𑌿𑌹𑌿 । 𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮॒𑌵॒𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑌾𑌯॑ 𑌪𑍀𑌪𑌿𑌹𑌿 ॥ 36 ॥
𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑌾𑌯 𑌪𑍀𑌪𑌿𑌹𑌿 । 𑌮𑌹𑍍𑌯॒𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍈𑌷𑍍𑌠𑍍𑌯𑌾॑𑌯 𑌪𑍀𑌪𑌿𑌹𑌿 ॥ 𑌤𑍍𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑍈᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌦𑍍𑌯𑍁॒𑌮𑍍𑌨𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌇॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌭𑍂𑌤𑍍𑌯𑍈᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾॑-𑌽𑌸𑌿 𑌸𑍁॒𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾 𑌮𑍇᳚ 𑌨𑍍𑌯॒𑌸𑍍𑌮𑍇 । 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌾॑𑌣𑌿 𑌧𑌾𑌰𑌯 । 𑌕𑍍𑌷॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿॑ 𑌧𑌾𑌰𑌯 । 𑌵𑌿𑌶॑𑌨𑍍𑌧𑌾𑌰𑌯 ।
𑌨𑍇𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌵𑌾𑌤𑌃॑ 𑌸𑍍𑌕॒𑌨𑍍𑌦𑌯𑌾᳚𑌤𑍍 ॥ 37 ॥
𑌅॒𑌮𑍁𑌷𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍇 𑌸𑌾॑𑌦𑌯𑌾𑌮𑌿 । 𑌅॒𑌮𑍁𑌨𑌾॑ 𑌸॒𑌹 𑌨𑌿॑𑌰॒𑌰𑍍𑌥𑌙𑍍𑌗॑𑌚𑍍𑌛 । 𑌯𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿॑ ।
𑌯𑌞𑍍𑌚॑ 𑌵॒𑌯-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌮𑌃 ॥ 𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍇 𑌶𑌰॑𑌸𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌗𑍍𑌰𑌾𑌵॑𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑌿॒𑌰𑍇𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀𑌭𑍍𑌯𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌪𑌿॒𑌤𑍃𑌭𑍍𑌯𑍋॑ 𑌘𑌰𑍍𑌮॒𑌪𑍇𑌭𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥
𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌯॑ 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌹𑍋᳚𑌤𑍍𑌰𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 38 ॥
𑌅𑌹॒-𑌰𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿𑌃॑ 𑌕𑍇॒𑌤𑍁𑌨𑌾॑ 𑌜𑍁𑌷𑌤𑌾𑌮𑍍 । 𑌸𑍁॒𑌜𑍍𑌯𑍋॒𑌤𑌿-𑌰𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌷𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌰𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿𑌃॑ 𑌕𑍇॒𑌤𑍁𑌨𑌾॑ 𑌜𑍁𑌷𑌤𑌾𑌮𑍍 । 𑌸𑍁॒𑌜𑍍𑌯𑍋॒𑌤𑌿-𑌰𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌷𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌅𑌪𑍀॑𑌪𑌰𑍋॒ 𑌮𑌾-𑌽𑌹𑍍𑌨𑍋॒ 𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿॑𑌯𑍈 𑌮𑌾 𑌪𑌾𑌹𑌿 । 𑌏॒𑌷𑌾 𑌤𑍇॑ 𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇 𑌸॒𑌮𑌿𑌤𑍍 । 𑌤𑌯𑌾॒ 𑌸𑌮𑌿॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌸𑍍𑌵 । 𑌆𑌯𑍁॑𑌰𑍍𑌮𑍇 𑌦𑌾𑌃 । 𑌵𑌰𑍍𑌚॑𑌸𑌾 𑌮𑌾-𑌽𑌞𑍍𑌜𑍀𑌃 । 𑌅𑌪𑍀॑𑌪𑌰𑍋 𑌮𑌾॒ 𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿॑𑌯𑌾॒ 𑌅𑌹𑍍𑌨𑍋॑ 𑌮𑌾 𑌪𑌾𑌹𑌿 ॥ 39 ॥
𑌏॒𑌷𑌾 𑌤𑍇॑ 𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇 𑌸॒𑌮𑌿𑌤𑍍 । 𑌤𑌯𑌾॒ 𑌸𑌮𑌿॑𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌸𑍍𑌵 । 𑌆𑌯𑍁॑𑌰𑍍𑌮𑍇 𑌦𑌾𑌃 । 𑌵𑌰𑍍𑌚॑𑌸𑌾 𑌮𑌾-𑌽𑌞𑍍𑌜𑍀𑌃 । 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌰𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌰॒𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑍋॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌭𑍂-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌹𑍁॒𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌹॒𑌵𑌿𑌃 । 𑌮𑌧𑍁॑ 𑌹॒𑌵𑌿𑌃 । 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑𑌤𑌮𑍇॒-𑌽𑌗𑍍𑌨𑍗 ॥ 40 ॥
𑌪𑌿॒𑌤𑌾 𑌨𑍋॑-𑌽𑌸𑌿॒ 𑌮𑌾 𑌮𑌾॑ 𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂𑌸𑍀𑌃 । 𑌅॒𑌶𑍍𑌯𑌾𑌮॑ 𑌤𑍇 𑌦𑍇𑌵𑌘𑌰𑍍𑌮 ।
𑌮𑌧𑍁॑𑌮𑌤𑍋॒ 𑌵𑌾𑌜॑𑌵𑌤𑌃 𑌪𑌿𑌤𑍁॒𑌮𑌤𑌃॑ । 𑌅𑌙𑍍𑌗𑌿॑𑌰𑌸𑍍𑌵𑌤-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌧𑌾॒𑌵𑌿𑌨𑌃॑ । 𑌅॒𑌶𑍀॒𑌮𑌹𑌿॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌮𑌾 𑌮𑌾॑ 𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂𑌸𑍀𑌃 ॥ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯 𑌰॒𑌶𑍍𑌮𑌿𑌭𑍍𑌯𑌃॑ । 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌨𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑍍𑌰𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃 ॥ 41 ॥
(𑌬𑍍𑌰॒𑌹𑍍𑌮॒𑌵॒𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑌾𑌯॑ 𑌪𑍀𑌪𑌿𑌹𑌿 - 𑌸𑍍𑌕॒𑌨𑍍𑌦𑌯𑌾᳚-𑌦𑍍- 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌯॑ 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌹𑍋᳚𑌤𑍍𑌰𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾 - 𑌽𑌹𑍍𑌨𑍋॑ 𑌮𑌾 𑌪𑌾𑌹𑍍 - 𑌯॒𑌗𑍍𑌨𑍗 - +𑌸॒𑌪𑍍𑌤 𑌚॑) (𑌅. 10)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 11
𑌘𑌰𑍍𑌮॒ 𑌯𑌾 𑌤𑍇॑ 𑌦𑌿॒𑌵𑌿 𑌶𑍁𑌕𑍍 । 𑌯𑌾 𑌗𑌾॑𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌛𑌨𑍍𑌦॑𑌸𑌿 । 𑌯𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌾᳚𑌹𑍍𑌮॒𑌣𑍇 । 𑌯𑌾 𑌹॑𑌵𑌿॒𑌰𑍍𑌧𑌾𑌨𑍇᳚ । 𑌤𑌾𑌨𑍍𑌤॑ 𑌏॒𑌤𑍇𑌨𑌾𑌵॑𑌯𑌜𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 𑌘𑌰𑍍𑌮॒ 𑌯𑌾 𑌤𑍇॒-𑌽𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑍇॒ 𑌶𑍁𑌕𑍍 ।
𑌯𑌾 𑌤𑍍𑌰𑍈𑌷𑍍𑌟𑍁॑𑌭𑍇॒ 𑌛𑌨𑍍𑌦॑𑌸𑌿 । 𑌯𑌾 𑌰𑌾॑𑌜॒𑌨𑍍𑌯𑍇᳚ । 𑌯𑌾-𑌽𑌽𑌗𑍍𑌨𑍀᳚𑌦𑍍𑌧𑍍𑌰𑍇 ।
𑌤𑌾𑌨𑍍𑌤॑ 𑌏॒𑌤𑍇𑌨𑌾𑌵॑𑌯𑌜𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 42 ॥
𑌘𑌰𑍍𑌮॒ 𑌯𑌾 𑌤𑍇॑ 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌶𑍁𑌕𑍍 । 𑌯𑌾 𑌜𑌾𑌗॑𑌤𑍇॒ 𑌛𑌨𑍍𑌦॑𑌸𑌿 । 𑌯𑌾 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌯𑍇᳚ । 𑌯𑌾 𑌸𑌦॑𑌸𑌿 । 𑌤𑌾𑌨𑍍𑌤॑ 𑌏॒𑌤𑍇𑌨𑌾𑌵॑𑌯𑌜𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌶𑍍𑌚॑ 𑌹𑌵𑍍𑌯॒𑌵𑌾𑌹॑𑌨𑍋॒ 𑌭𑌵॑𑌤𑌾-𑌨𑍍𑌦𑌾॒𑌶𑍁𑌷𑍇॒ 𑌮𑌯𑌃॑ ॥ 𑌅𑌨𑍍𑌵𑌿𑌦॑𑌨𑍁𑌮𑌤𑍇॒ 𑌤𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌮𑌨𑍍𑌯𑌾॑𑌸𑍈॒ 𑌶𑌞𑍍𑌚॑𑌨𑌃 𑌕𑍃𑌧𑌿 । 𑌕𑍍𑌰𑌤𑍍𑌵𑍇॒ 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌾॑𑌯 𑌨𑍋 𑌹𑌿𑌨𑍁॒ 𑌪𑍍𑌰𑌣॒ 𑌆𑌯𑍂𑌗𑍍𑌂॑𑌷𑌿 𑌤𑌾𑌰𑌿𑌷𑌃 ॥ 𑌦𑌿॒𑌵𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌪𑌰॒𑌸𑍍𑌪𑌾𑌯𑌾𑌃᳚ । 𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌸𑍍𑌯 𑌤॒𑌨𑍁𑌵𑌃॑ 𑌪𑌾𑌹𑌿 । 𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌧𑌰𑍍𑌮॑𑌣𑌾 ॥ 43 ॥
𑌵॒𑌯𑌮𑌨𑍁॑𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑌾𑌮 𑌸𑍁𑌵𑌿॒𑌤𑌾𑌯॒ 𑌨𑌵𑍍𑌯॑𑌸𑍇 ॥ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑌰॒𑌸𑍍𑌪𑌾𑌯𑌾𑌃᳚ । 𑌕𑍍𑌷॒𑌤𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤॒𑌨𑍁𑌵𑌃॑ 𑌪𑌾𑌹𑌿 । 𑌵𑌿॒𑌶𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌧𑌰𑍍𑌮॑𑌣𑌾 । 𑌵॒𑌯𑌮𑌨𑍁॑𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑌾𑌮 𑌸𑍁𑌵𑌿॒𑌤𑌾𑌯॒ 𑌨𑌵𑍍𑌯॑𑌸𑍇 ॥ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑌰॒𑌸𑍍𑌪𑌾𑌯𑍈᳚ । 𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॑𑌷𑌸𑍍𑌤॒𑌨𑍁𑌵𑌃॑ 𑌪𑌾𑌹𑌿 । 𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰॑𑌸𑍍𑌯 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌧𑌰𑍍𑌮॑𑌣𑌾 । 𑌵॒𑌯𑌮𑌨𑍁॑𑌕𑍍𑌰𑌾𑌮𑌾𑌮 𑌸𑍁𑌵𑌿॒𑌤𑌾𑌯॒ 𑌨𑌵𑍍𑌯॑𑌸𑍇 ॥ 𑌵॒𑌲𑍍𑌗𑍁𑌰॑𑌸𑌿 𑌶𑌂॒-𑌯𑍁𑌁𑌧𑌾॑𑌯𑌾𑌃 ॥ 44 ॥
𑌶𑌿𑌶𑍁॒-𑌰𑍍𑌜𑌨॑𑌧𑌾𑌯𑌾𑌃 ॥ 𑌶𑌞𑍍𑌚॒ 𑌵𑌕𑍍𑌷𑌿॒ 𑌪𑌰𑌿॑ 𑌚॒ 𑌵𑌕𑍍𑌷𑌿॑ ।
𑌚𑌤𑍁𑌃॑ 𑌸𑍍𑌰𑌕𑍍𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌨𑌾𑌭𑌿॑𑌰𑍍-𑌋॒𑌤𑌸𑍍𑌯॑ । 𑌸𑌦𑍋॑ 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌾𑌯𑍁॒-𑌶𑍍𑌶𑌰𑍍𑌮॑ 𑌸॒𑌪𑍍𑌰𑌥𑌾𑌃᳚ । 𑌅𑌪॒ 𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍋॒ 𑌅𑌪॒ 𑌹𑍍𑌵𑌰𑌃॑ । 𑌅॒𑌨𑍍𑌯𑌦𑍍𑌵𑍍𑌰॑𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌸𑌶𑍍𑌚𑌿𑌮 । 𑌘𑌰𑍍𑌮𑍈॒𑌤-𑌤𑍍𑌤𑍇-𑌽𑌨𑍍𑌨॑𑌮𑍇॒𑌤-𑌤𑍍𑌪𑍁𑌰𑍀॑𑌷𑌮𑍍 । 𑌤𑍇𑌨॒ 𑌵𑌰𑍍𑌧॑𑌸𑍍𑌵॒ 𑌚𑌾 𑌚॑ 𑌪𑍍𑌯𑌾𑌯𑌸𑍍𑌵 । 𑌵॒𑌰𑍍𑌧𑌿॒𑌷𑍀॒𑌮𑌹𑌿॑ 𑌚 𑌵॒𑌯𑌮𑍍 । 𑌆 𑌚॑ 𑌪𑍍𑌯𑌾𑌸𑌿𑌷𑍀॒𑌮𑌹𑌿॑ ॥ 45 ॥
𑌰𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌨𑌾𑌮𑌾॑𑌸𑌿 𑌦𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍋 𑌗॑𑌨𑍍𑌧॒𑌰𑍍𑌵𑌃 । 𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍇 𑌪॒𑌦𑍍𑌵𑌦𑍍𑌧॑𑌵𑌿॒𑌰𑍍𑌧𑌾𑌨᳚𑌮𑍍 । 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌰𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯॑𑌕𑍍𑌷𑌾𑌃 । 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑍋-𑌽𑌧𑌿॑𑌪𑌤𑌿𑌃 ॥ 𑌸𑌮॒𑌹𑌮𑌾𑌯𑍁॑𑌷𑌾 । 𑌸-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑍇𑌨॑ ।
𑌸𑌂-𑌵𑌁𑌰𑍍𑌚॑𑌸𑌾 । 𑌸-𑌮𑍍𑌪𑌯॑𑌸𑌾 । 𑌸𑌙𑍍𑌗𑍗॑𑌪॒𑌤𑍍𑌯𑍇𑌨॑ । 𑌸𑌗𑍍𑌂 𑌰𑌾॒𑌯𑌸𑍍𑌪𑍋𑌷𑍇॑𑌣 ॥ 46 ॥
𑌵𑍍𑌯॑𑌸𑍗 । 𑌯𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿॑ । 𑌯𑌞𑍍𑌚॑ 𑌵॒𑌯-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌮𑌃 ॥
𑌅𑌚𑌿॑𑌕𑍍𑌰𑌦॒𑌦𑍍𑌵𑍃𑌷𑌾॒ 𑌹𑌰𑌿𑌃॑ । 𑌮॒𑌹𑌾-𑌨𑍍𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑍋 𑌨 𑌦॑𑌰𑍍𑌶॒𑌤𑌃 । 𑌸𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑍇॑𑌣 𑌰𑍋𑌚𑌤𑍇 ॥ 𑌚𑌿𑌦॑𑌸𑌿 𑌸𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌯𑍋॑𑌨𑌿𑌃 । 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍁॒-𑌰𑍍𑌦𑌕𑍍𑌷𑌃॑ 𑌶𑍍𑌯𑍇॒𑌨 𑌋॒𑌤𑌾𑌵𑌾᳚ । 𑌹𑌿𑌰॑𑌣𑍍𑌯𑌪𑌕𑍍𑌷-𑌶𑍍𑌶𑌕𑍁॒𑌨𑍋 𑌭𑍁॑𑌰॒𑌣𑍍𑌯𑍁𑌃 । 𑌮॒𑌹𑌾𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸॒𑌧𑌸𑍍𑌥𑍇᳚ 𑌧𑍍𑌰𑍁॒𑌵 𑌆𑌨𑌿𑌷॑𑌤𑍍𑌤𑌃 ॥ 47 ॥
𑌨𑌮॑𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌅𑌸𑍍𑌤𑍁॒ 𑌮𑌾 𑌮𑌾॑ 𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂𑌸𑍀𑌃 ॥ 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌾𑌵॑𑌸𑍁𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍋𑌮 𑌗𑌨𑍍𑌧॒𑌰𑍍𑌵𑌮𑍍 । 𑌆𑌪𑍋॑ 𑌦𑌦𑍃॒𑌶𑍁𑌷𑍀𑌃᳚ । 𑌤𑌦𑍃॒𑌤𑍇𑌨𑌾॒ 𑌵𑍍𑌯𑌾॑𑌯𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌤𑌦॒𑌨𑍍𑌵𑌵𑍈᳚𑌤𑍍 । 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍋॑ 𑌰𑌾𑌰𑌹𑌾॒𑌣 𑌆॑𑌸𑌾𑌮𑍍 । 𑌪𑌰𑌿॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯 𑌪𑌰𑌿॒𑌧𑍀𑌗𑍍𑌂 𑌰॑𑌪𑌶𑍍𑌯𑌤𑍍 ॥ 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌾𑌵॑𑌸𑍁𑌰॒𑌭𑌿 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌗𑍃𑌣𑌾𑌤𑍁 । 𑌦𑌿॒𑌵𑍍𑌯𑍋 𑌗॑𑌨𑍍𑌧॒𑌰𑍍𑌵𑍋 𑌰𑌜॑𑌸𑍋 𑌵𑌿॒𑌮𑌾𑌨𑌃॑ ।
𑌯𑌦𑍍𑌵𑌾॑ 𑌘𑌾 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑌮𑍁॒𑌤 𑌯𑌨𑍍𑌨 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌮 ॥ 48 ॥
𑌧𑌿𑌯𑍋॑ 𑌹𑌿𑌨𑍍𑌵𑌾॒𑌨𑍋 𑌧𑌿𑌯॒ 𑌇𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌅𑌵𑍍𑌯𑌾𑌤𑍍 ॥ 𑌸𑌸𑍍𑌨𑌿॑𑌮𑌵𑌿𑌨𑍍𑌦॒𑌚𑍍𑌚𑌰॑𑌣𑍇 𑌨॒𑌦𑍀𑌨𑌾᳚𑌮𑍍 ।
𑌅𑌪𑌾॑𑌵𑍃𑌣𑍋॒-𑌦𑍍𑌦𑍁𑌰𑍋॒ 𑌅𑌶𑍍𑌮॑𑌵𑍍𑌰𑌜𑌾𑌨𑌾𑌮𑍍 । 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌸𑌾᳚-𑌨𑍍𑌗𑌨𑍍𑌧॒𑌰𑍍𑌵𑍋 𑌅॒𑌮𑍃𑌤𑌾॑𑌨𑌿 𑌵𑍋𑌚𑌤𑍍 । 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍋॒ 𑌦𑌕𑍍𑌷॒-𑌮𑍍𑌪𑌰𑌿॑𑌜𑌾𑌨𑌾𑌦॒𑌹𑍀𑌨᳚𑌮𑍍 ॥ 𑌏॒𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵-𑌨𑍍𑌦𑍇॑𑌵 𑌘𑌰𑍍𑌮 𑌦𑍇॒𑌵𑍋 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑍁𑌪𑌾॑𑌗𑌾𑌃 ।
𑌇॒𑌦𑌮॒𑌹-𑌮𑍍𑌮॑𑌨𑍁॒𑌷𑍍𑌯𑍋॑ 𑌮𑌨𑍁॒𑌷𑍍𑌯𑌾𑌨𑍍॑ । 𑌸𑍋𑌮॑𑌪𑍀॒𑌥𑌾𑌨𑍁॒ 𑌮𑍇𑌹𑌿॑ । 𑌸॒𑌹 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌯𑌾॑ 𑌸॒𑌹 𑌰𑌾॒𑌯𑌸𑍍𑌪𑍋𑌷𑍇॑𑌣 ॥
𑌸𑍁॒𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌨॒ 𑌆𑌪॒ 𑌓𑌷॑𑌧𑌯-𑌸𑍍𑌸𑌨𑍍𑌤𑍁 ॥ 49 ॥
𑌦𑍁॒𑌰𑍍𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑍈॑ 𑌭𑍂𑌯𑌾𑌸𑍁𑌃 । 𑌯𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿॑ ।
𑌯𑌞𑍍𑌚॑ 𑌵॒𑌯-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌮𑌃 ॥ 𑌉𑌦𑍍𑌵॒𑌯-𑌨𑍍𑌤𑌮॑𑌸॒𑌸𑍍𑌪𑌰𑌿॒ 𑌪𑌶𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑍋॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॒𑌰𑍁𑌤𑍍𑌤॑𑌰𑌮𑍍 । 𑌦𑍇॒𑌵-𑌨𑍍𑌦𑍇॑𑌵॒𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॒𑌮𑌗॑𑌨𑍍𑌮॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌰𑍁𑌤𑍍𑌤॒𑌮𑌮𑍍 ॥ 𑌉𑌦𑍁॒ 𑌤𑍍𑌯-𑌞𑍍𑌜𑌾॒𑌤𑌵𑍇॑𑌦𑌸-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌂-𑌵𑌁॑𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌕𑍇॒𑌤𑌵𑌃॑ । 𑌦𑍃॒𑌶𑍇 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯᳚𑌮𑍍 । 𑌚𑌿॒𑌤𑍍𑌰-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॒-𑌮𑍁𑌦॑𑌗𑌾॒𑌦𑌨𑍀॑𑌕॒-𑌞𑍍𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॑ 𑌰𑍍𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯॒ 𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌸𑍍𑌯𑌾॒-𑌽𑌗𑍍𑌨𑍇𑌃 ॥ 𑌇॒𑌮𑌮𑍂॒ 𑌷𑍁 𑌤𑍍𑌯𑌮॒𑌸𑍍𑌮𑌭𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂॑ 𑌸॒𑌨𑌿𑌮𑍍 । 𑌗𑌾॒𑌯॒𑌤𑍍𑌰𑌨𑍍𑌨𑌵𑍀॑𑌯𑌾𑌗𑍍𑌂𑌸𑌮𑍍 ।
𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌷𑍁॒ 𑌪𑍍𑌰𑌵𑍋॑𑌚𑌃 ॥ 50 ॥
(𑌯𑌾-𑌽𑌽𑌗𑍍𑌨𑍀᳚𑌦𑍍𑌧𑍍𑌰𑍇॒ 𑌤𑌾𑌨𑍍𑌤𑌾॑ 𑌏॒𑌤𑍇𑌨𑌾𑌵॑𑌯𑌜𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ - 𑌧𑌰𑍍𑌮॑𑌣𑌾 - 𑌶𑌂॒-𑌯𑍁𑌁𑌧𑌾॑𑌯𑌾𑌃 - 𑌪𑍍𑌯𑌾𑌸𑌿𑌷𑍀॒𑌮𑌹𑌿॒-𑌪𑍋𑌷𑍇॑𑌣॒-𑌨𑌿𑌷॑𑌤𑍍𑌤𑍋-𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌮-𑌸॑𑌨𑍍-+𑌤𑍍𑌵॒𑌷𑍍𑌟𑍗 𑌚॑) (𑌅. 11)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 12
𑌮॒𑌹𑍀॒𑌨𑌾-𑌮𑍍𑌪𑌯𑍋॑-𑌽𑌸𑌿॒ 𑌵𑌿𑌹𑌿॑𑌤-𑌨𑍍𑌦𑍇𑌵॒𑌤𑍍𑌰𑌾 ।
𑌜𑍍𑌯𑍋॒𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌭𑌾 𑌅॑𑌸𑌿॒ 𑌵𑌨॒𑌸𑍍𑌪𑌤𑍀॑𑌨𑌾॒𑌮𑍋𑌷॑𑌧𑍀𑌨𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑌸𑌃॑ ।
𑌵𑌾॒𑌜𑌿𑌨॑-𑌨𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌵𑌾॒𑌜𑌿𑌨𑍋-𑌽𑌵॑ 𑌨𑌯𑌾𑌮𑌃 ।
𑌊॒𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵-𑌮𑍍𑌮𑌨𑌃॑ 𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑌮𑍍 ॥ 51 ॥ (𑌅. 12)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 13
𑌅𑌸𑍍𑌕𑌾॒-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌯𑍗𑌃 𑌪𑍃॑𑌥𑌿॒𑌵𑍀𑌮𑍍 । 𑌅𑌸𑍍𑌕𑌾॑𑌨𑍃𑌷॒𑌭𑍋 𑌯𑍁𑌵𑌾॒ 𑌗𑌾𑌃 ।
𑌸𑍍𑌕॒𑌨𑍍𑌨𑍇𑌮𑌾 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॒ 𑌭𑍁𑌵॑𑌨𑌾 । 𑌸𑍍𑌕॒𑌨𑍍𑌨𑍋 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌜॑𑌨𑌯𑌤𑍁 ॥ 𑌅𑌸𑍍𑌕𑌾॒𑌨𑌜॑𑌨𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜॑𑌨𑌿 । 𑌆 𑌸𑍍𑌕॒𑌨𑍍𑌨𑌾𑌜𑍍𑌜𑌾॑𑌯𑌤𑍇॒ 𑌵𑍃𑌷𑌾᳚ ।
𑌸𑍍𑌕॒𑌨𑍍𑌨𑌾-𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑌜॑𑌨𑌿𑌷𑍀𑌮𑌹𑌿 ॥ 52 ॥ (𑌅. 13)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 14
𑌯𑌾 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚-𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌯𑍁𑌦𑌾𑌪॑𑌤𑌤𑍍 । 𑌤𑌾𑌨𑍍𑌤॑ 𑌏॒𑌤𑍇𑌨𑌾𑌵॑ 𑌯𑌜𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌯𑌾 𑌦॑𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣॒𑌤𑌃 । 𑌯𑌾 𑌪॒𑌶𑍍𑌚𑌾𑌤𑍍 । 𑌯𑍋𑌤𑍍𑌤॑𑌰॒𑌤𑌃 । 𑌯𑍋𑌪𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑌾-𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌯𑍁𑌦𑌾𑌪॑𑌤𑌤𑍍 । 𑌤𑌾𑌨𑍍𑌤॑ 𑌏॒𑌤𑍇𑌨𑌾𑌵॑ 𑌯𑌜𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 53 ॥ (𑌅. 14)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 15
𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ 𑌵𑍍𑌯𑌾॒𑌨𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌽𑌪𑌾॒𑌨𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॑𑌷𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॒ 𑌶𑍍𑌰𑍋𑌤𑍍𑌰𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌮𑌨॑𑌸𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌵𑌾॒𑌚𑍇 𑌸𑌰॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑍍𑌯𑍈॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 54 ॥ (𑌅. 15)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 16
𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍇 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍇 𑌶𑌰॑𑌸𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍇 𑌪𑍍𑌰॑𑌪॒𑌤𑍍𑌥𑍍𑌯𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍇 𑌨॒𑌰𑌨𑍍𑌧𑌿॑𑌷𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍇-𑌽𑌙𑍍𑌘𑍃॑𑌣𑌯𑍇॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑ 𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍇 𑌨॒𑌰𑍁𑌣𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍇 𑌸𑌾॑𑌕𑍇॒𑌤𑌾𑌯॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 55 ॥ (𑌅. 16)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 17
𑌉𑌦॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌶𑍁𑌷𑍍𑌮𑌾᳚-𑌦𑍍𑌭𑌾॒𑌨𑍁𑌰𑍍𑌨𑌾𑌰𑍍𑌤॒ 𑌬𑌿𑌭॑𑌰𑍍𑌤𑌿 । 𑌭𑌾॒𑌰-𑌮𑍍𑌪𑍃॑𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌨 𑌭𑍂𑌮॑ । 𑌪𑍍𑌰 𑌶𑍁॒𑌕𑍍𑌰𑍈𑌤𑍁॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑍀 𑌮॑𑌨𑍀॒𑌷𑌾 । 𑌅॒𑌸𑍍𑌮-𑌥𑍍𑌸𑍁𑌤॑𑌷𑍍𑌟𑍋॒ 𑌰𑌥𑍋॒ 𑌨 𑌵𑌾॒𑌜𑍀 । 𑌅𑌰𑍍𑌚॑𑌨𑍍𑌤॒ 𑌏𑌕𑍇॒ 𑌮𑌹𑌿॒ 𑌸𑌾𑌮॑ 𑌮𑌨𑍍𑌵𑌤 । 𑌤𑍇𑌨॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॑𑌮𑌧𑌾𑌰𑌯𑌨𑍍𑌨𑍍 ।
𑌤𑍇𑌨॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॑𑌮𑌰𑍋𑌚𑌯𑌨𑍍𑌨𑍍 । 𑌘॒𑌰𑍍𑌮-𑌶𑍍𑌶𑌿𑌰॒𑌸𑍍𑌤𑌦॒𑌯𑌮॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌃 ।
𑌪𑍁𑌰𑍀॑𑌷𑌮𑌸𑌿॒ 𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌿॑𑌯-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌯𑌾॑ 𑌪॒𑌶𑍁𑌭𑌿॑𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵𑌤𑍍 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪𑌤𑌿॑𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌾𑌦𑌯𑌤𑍁 । 𑌤𑌯𑌾॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤॑𑌯𑌾 𑌽𑌙𑍍𑌗𑌿𑌰॒𑌸𑍍𑌵-𑌦𑍍𑌧𑍍𑌰𑍁॒𑌵𑌾 𑌸𑍀॑𑌦 ॥ 56 ॥ (𑌅. 17)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 18
𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇॑ 𑌅𑌗𑍍𑌨 𑌆॒𑌰𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾 𑌯𑍋𑌨॑𑌯𑍋॒ 𑌯𑌾𑌃 𑌕𑍁॑𑌲𑌾॒𑌯𑌿𑌨𑍀𑌃᳚ ।
𑌯𑍇 𑌤𑍇॑ 𑌅𑌗𑍍𑌨॒ 𑌇𑌨𑍍𑌦॑𑌵𑍋॒ 𑌯𑌾 𑌉॒ 𑌨𑌾𑌭॑𑌯𑌃 । 𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇॑ 𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇 𑌤॒𑌨𑍁𑌵॒ 𑌊𑌰𑍍𑌜𑍋॒ 𑌨𑌾𑌮॑ । 𑌤𑌾𑌭𑌿॒𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌮𑍁॒𑌭𑌯𑍀॑𑌭𑌿-𑌸𑍍𑌸𑌂𑌵𑌿𑌁𑌦𑌾॒𑌨𑌃 । 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌭𑌿॑𑌰𑌗𑍍𑌨𑍇॒ 𑌦𑍍𑌰𑌵𑌿॑𑌣𑍇॒𑌹 𑌸𑍀॑𑌦 ।
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌾𑌦𑌯𑌤𑍁 । 𑌤𑌯𑌾॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤॑𑌯𑌾-𑌽𑌙𑍍𑌗𑌿𑌰॒𑌸𑍍𑌵-𑌦𑍍𑌧𑍍𑌰𑍁॒𑌵𑌾 𑌸𑍀॑𑌦 ॥ 57 ॥ (𑌅. 18)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 19
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌰॑𑌸𑌿 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌵𑌾𑌨॒𑌰𑍋॑-𑌽𑌸𑌿 । 𑌸𑌂॒𑌵𑌁॒𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍋॑-𑌽𑌸𑌿 𑌪𑌰𑌿𑌵𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍋॑-𑌽𑌸𑌿 । 𑌇॒𑌦𑌾॒𑌵॒𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍋॑-𑌽𑌸𑍀𑌦𑍁𑌵𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍋॑-𑌽𑌸𑌿 । 𑌇॒𑌦𑍍𑌵॒𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍋॑-𑌽𑌸𑌿 𑌵𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑍋॑-𑌽𑌸𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍇 𑌵𑌸॒𑌨𑍍𑌤-𑌶𑍍𑌶𑌿𑌰𑌃॑ । 𑌗𑍍𑌰𑍀॒𑌷𑍍𑌮𑍋 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿॑𑌣𑌃 𑌪॒𑌕𑍍𑌷𑌃 । 𑌵॒𑌰𑍍॒𑌷𑌾𑌃 𑌪𑍁𑌚𑍍𑌛᳚𑌮𑍍 ।
𑌶॒𑌰𑌦𑍁𑌤𑍍𑌤॑𑌰𑌃 𑌪॒𑌕𑍍𑌷𑌃 । 𑌹𑍇॒𑌮॒𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯᳚𑌮𑍍 । 𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌵॒𑌪॒𑌕𑍍𑌷𑌾𑌶𑍍𑌚𑌿𑌤॑𑌯𑌃 । 𑌅॒𑌪॒𑌰॒𑌪॒𑌕𑍍𑌷𑌾𑌃 𑌪𑍁𑌰𑍀॑𑌷𑌮𑍍 । 𑌅॒𑌹𑍋॒𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑍀𑌷𑍍𑌟॑𑌕𑌾𑌃 । 𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍇॒ 𑌮𑌾𑌸𑌾᳚𑌶𑍍𑌚𑌾𑌰𑍍𑌧𑌮𑌾॒𑌸𑌾𑌶𑍍𑌚॑ 𑌕𑌲𑍍𑌪𑌨𑍍𑌤𑌾𑌮𑍍 ।
𑌋॒𑌤𑌵॑𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌕𑌲𑍍𑌪𑌨𑍍𑌤𑌾𑌮𑍍 । 𑌸𑌂॒𑌵𑌁॒𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑍇॑ 𑌕𑌲𑍍𑌪𑌤𑌾𑌮𑍍 ।
𑌅॒𑌹𑍋॒𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿॑ 𑌤𑍇 𑌕𑌲𑍍𑌪𑌨𑍍𑌤𑌾𑌮𑍍 । 𑌏𑌤𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑍇𑌤𑌿॒ 𑌵𑍀𑌤𑌿॒ 𑌸𑌮𑌿𑌤𑍍𑌯𑍁𑌦𑌿𑌤𑌿॑ ।
𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑌿𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌸𑌾𑌦𑌯𑌤𑍁 । 𑌤𑌯𑌾॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑌤॑𑌯𑌾-𑌽𑌙𑍍𑌗𑌿𑌰॒𑌸𑍍𑌵-𑌦𑍍𑌧𑍍𑌰𑍁॒𑌵𑌾 𑌸𑍀॑𑌦 ॥ 58 ॥
(𑌚𑌿𑌤॑𑌯𑍋॒ 𑌨𑌵॑ 𑌚) (𑌅. 19)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 20
𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵𑌃॑ । 𑌊॒𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵 𑌊॒ 𑌷𑍁𑌣॑ 𑌊॒𑌤𑌯𑍇᳚ । 𑌊॒𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵𑍋 𑌨𑌃॑ 𑌪𑌾॒𑌹𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂𑌹॑𑌸𑌃 ॥
𑌵𑌿॒𑌧𑍁𑌨𑍍𑌦॑𑌦𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮॑𑌨𑍇 𑌬𑌹𑍂॒𑌨𑌾𑌮𑍍 । 𑌯𑍁𑌵𑌾॑𑌨॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌸𑌨𑍍𑌤॑-𑌮𑍍𑌪𑌲𑌿॒𑌤𑍋 𑌜॑𑌗𑌾𑌰 । 𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ 𑌪𑌶𑍍𑌯॒ 𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯॑-𑌮𑍍𑌮𑌹𑌿॒𑌤𑍍𑌵𑌾-𑌽𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌮॒𑌮𑌾𑌰॑ । 𑌸 𑌹𑍍𑌯॒-𑌸𑍍𑌸𑌮𑌾॑𑌨 ॥
𑌯𑌦𑍃॒𑌤𑍇 𑌚𑌿॑𑌦𑌭𑌿॒𑌶𑍍𑌰𑌿𑌷𑌃॑ । 𑌪𑍁॒𑌰𑌾 𑌜॒𑌰𑍍𑌤𑍃𑌭𑍍𑌯॑ 𑌆॒𑌤𑍃𑌦𑌃॑ ।
𑌸𑌨𑍍𑌧𑌾॑𑌤𑌾 𑌸॒𑌨𑍍𑌧𑌿-𑌮𑍍𑌮॒𑌘𑌵𑌾॑ 𑌪𑍁𑌰𑍋॒𑌵𑌸𑍁𑌃॑ ॥ 59 ॥
𑌨𑌿𑌷𑍍𑌕॑𑌰𑍍𑌤𑌾॒ 𑌵𑌿𑌹𑍍𑌰𑍁॑𑌤॒-𑌮𑍍𑌪𑍁𑌨𑌃॑ ॥ 𑌪𑍁𑌨॑𑌰𑍂॒𑌰𑍍𑌜𑌾 𑌨𑌿 𑌵॑𑌰𑍍𑌤𑌸𑍍𑌵॒ 𑌪𑍁𑌨॑𑌰𑌗𑍍𑌨 𑌇॒𑌷𑌾-𑌽𑌽𑌯𑍁॑𑌷𑌾 । 𑌪𑍁𑌨॑𑌰𑍍𑌨𑌃 𑌪𑌾𑌹𑌿 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌤𑌃॑ ॥ 𑌸॒𑌹 𑌰॒𑌯𑍍𑌯𑌾 𑌨𑌿 𑌵॑𑌰𑍍𑌤॒𑌸𑍍𑌵𑌾𑌗𑍍𑌨𑍇॒ 𑌪𑌿𑌨𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌵॒ 𑌧𑌾𑌰॑𑌯𑌾 । 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌫𑍍𑌸𑍍𑌨𑌿॑𑌯𑌾 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌤॒𑌸𑍍𑌪𑌰𑌿॑ ॥ 𑌮𑌾 𑌨𑍋॑ 𑌘𑌰𑍍𑌮 𑌵𑍍𑌯𑌥𑌿॒𑌤𑍋 𑌵𑌿॑𑌵𑍍𑌯𑌥𑍋 𑌨𑌃 । 𑌮𑌾 𑌨𑌃॒ 𑌪𑌰॒𑌮𑌧॑𑌰॒𑌮𑍍𑌮𑌾 𑌰𑌜𑍋॑-𑌽𑌨𑍈𑌃 । 𑌮𑍋𑌷𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌮𑌾𑌗𑍍 𑌸𑍍𑌤𑌮॑𑌸𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤॒𑌰𑌾 𑌧𑌾𑌃᳚ । 𑌮𑌾 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾॑𑌸𑍋 𑌅॒𑌭𑌿𑌗𑍁॑𑌰𑍍𑌵𑍃॒𑌧𑌾𑌨𑌃॑ ॥ 𑌮𑌾 𑌨𑌃॒ 𑌕𑍍𑌰𑌤𑍁॑𑌭𑌿𑌰𑍍-𑌹𑍀𑌡𑌿॒𑌤𑍇𑌭𑌿॑𑌰॒𑌸𑍍𑌮𑌾𑌨𑍍 । 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌷𑌾॑ 𑌸𑍁𑌨𑍀𑌤𑍇॒ 𑌮𑌾 𑌪𑌰𑌾॑𑌦𑌾𑌃 ।
𑌮𑌾 𑌨𑍋॑ 𑌰𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑍋 𑌨𑌿𑌰𑍍-𑌋॑𑌤𑌿॒𑌰𑍍𑌮𑌾 𑌨𑍋॒ 𑌅𑌸𑍍𑌤𑌾᳚ ।
𑌮𑌾 𑌦𑍍𑌯𑌾𑌵𑌾॑𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌹𑍀॑𑌡𑌿𑌷𑌾𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥ 60 ॥
𑌉𑌪॑ 𑌨𑍋 𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌵𑌰𑍁𑌣𑌾𑌵𑌿॒𑌹𑌾𑌵॑𑌤𑌮𑍍 । 𑌅॒𑌨𑍍𑌵𑌾𑌦𑍀᳚𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌥𑌾𑌮𑌿॒𑌹 𑌨𑌃॑ 𑌸𑌖𑌾𑌯𑌾 । 𑌆॒𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌾𑌨𑌾॒-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌸𑌿॑𑌤𑌿𑌰𑍍𑌹𑍇॒𑌤𑌿𑌃 । 𑌉॒𑌗𑍍𑌰𑌾 𑌶॒𑌤𑌾𑌪𑌾᳚𑌷𑍍𑌠𑌾 𑌘॒ 𑌵𑌿𑌷𑌾॒ 𑌪𑌰𑌿॑𑌣𑍋 𑌵𑍃𑌣𑌕𑍍𑌤𑍁 ॥
𑌇॒𑌮-𑌮𑍍𑌮𑍇॑ 𑌵𑌰𑍁𑌣 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌧𑍀॒ 𑌹𑌵॑𑌮॒𑌦𑍍𑌯𑌾 𑌚॑ 𑌮𑍃𑌡𑌯 । 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌮॑𑌵॒𑌸𑍍𑌯𑍁𑌰𑌾 𑌚॑𑌕𑍇 ॥ 𑌤𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌯𑌾𑌮𑌿॒ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑌾॒ 𑌵𑌨𑍍𑌦॑𑌮𑌾𑌨॒-𑌸𑍍𑌤𑌦𑌾 𑌶𑌾᳚𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌯𑌜॑𑌮𑌾𑌨𑍋 𑌹॒𑌵𑌿𑌰𑍍𑌭𑌿𑌃॑ । 𑌅𑌹𑍇॑𑌡𑌮𑌾𑌨𑍋 𑌵𑌰𑍁𑌣𑍇॒𑌹 𑌬𑍋॒𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍁𑌰𑍁॑𑌶𑌗𑍍𑌂𑌸॒ 𑌮𑌾 𑌨॒ 𑌆𑌯𑍁𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌮𑍋॑𑌷𑍀𑌃 ॥ 𑌤𑍍𑌵-𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇॒ 𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿॒𑌦𑍍𑌵𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॒ 𑌹𑍇𑌡𑍋-𑌽𑌵॑ 𑌯𑌾𑌸𑌿 𑌸𑍀𑌷𑍍𑌠𑌾𑌃 । 𑌯𑌜𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑍋॒ 𑌵𑌹𑍍𑌨𑌿॑ 𑌤𑌮॒-𑌶𑍍𑌶𑍋𑌶𑍁॑𑌚𑌾𑌨𑍋॒ 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॒ 𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑌾𑌗𑍍𑌂॑𑌸𑌿॒ 𑌪𑍍𑌰𑌮𑍁॑𑌮𑍁𑌗𑍍𑌧𑍍𑌯॒𑌸𑍍𑌮𑌤𑍍 ॥
𑌸 𑌤𑍍𑌵𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌅𑌨𑍍𑌗𑍇-𑌽𑌵॒𑌮𑍋 𑌭॑𑌵𑍋॒𑌤𑍀 𑌨𑍇𑌦𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑍋 𑌅॒𑌸𑍍𑌯𑌾 𑌉॒𑌷𑌸𑍋॒ 𑌵𑍍𑌯𑍁॑𑌷𑍍𑌟𑍗 । 𑌅𑌵॑ 𑌯𑌕𑍍𑌷𑍍𑌵 𑌨𑍋॒ 𑌵𑌰𑍁॑𑌣॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑌰𑌾॑𑌣𑍋 𑌵𑍀॒𑌹𑌿 𑌮𑍃॑𑌡𑍀॒𑌕𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍁॒𑌹𑌵𑍋॑ 𑌨 𑌏𑌧𑌿 ॥ 𑌤𑍍𑌵𑌮॑𑌗𑍍𑌨𑍇 𑌅॒𑌯𑌾-𑌽𑌸𑌿॑ । 𑌅॒𑌯𑌾 𑌸𑌨𑍍𑌮𑌨॑𑌸𑌾 𑌹𑌿॒𑌤𑌃 । 𑌅॒𑌯𑌾 𑌸𑌨𑌃𑌅॒𑌵𑍍𑌯𑌮𑍂॑𑌹𑌿𑌷𑍇 । 𑌅॒𑌯𑌾 𑌨𑍋॑ 𑌧𑍇𑌹𑌿 𑌭𑍇𑌷॒𑌜𑌮𑍍 । 𑌇॒𑌷𑍍𑌟𑍋 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌰𑌾𑌹𑍁॑𑌤𑌃 । 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾॑𑌕𑍃𑌤𑌃 𑌪𑌿𑌪𑌰𑍍𑌤𑍁 𑌨𑌃 । 𑌸𑍍𑌵॒𑌗𑌾 𑌦𑍇॒𑌵𑍇𑌭𑍍𑌯॑ 𑌇॒𑌦-𑌨𑍍𑌨𑌮𑌃॑ ॥
𑌉𑌦𑍍𑌵॒𑌯-𑌨𑍍𑌤𑌮॑𑌸॒𑌸𑍍𑌪𑌰𑌿॒ 𑌪𑌶𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑍋॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॒𑌰𑍁𑌤𑍍𑌤॑𑌰𑌮𑍍 । 𑌦𑍇॒𑌵-𑌨𑍍𑌦𑍇॑𑌵॒𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॒𑌮𑌗॑𑌨𑍍𑌮॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌰𑍁𑌤𑍍𑌤॒𑌮𑌮𑍍 ॥ 𑌉𑌦𑍁॒ 𑌤𑍍𑌯-𑌞𑍍𑌜𑌾॒𑌤𑌵𑍇॑𑌦𑌸-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌂-𑌵𑌁॑𑌹𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌕𑍇॒𑌤𑌵𑌃॑ । 𑌦𑍃॒𑌶𑍇 𑌵𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॑𑌯॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯᳚𑌮𑍍 । 𑌚𑌿॒𑌤𑍍𑌰-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾॒-𑌮𑍁𑌦॑𑌗𑌾॒𑌦𑌨𑍀॑𑌕॒-𑌞𑍍𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॑ 𑌰𑍍𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯॒ 𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑌸𑍍𑌯𑌾॒-𑌽𑌗𑍍𑌨𑍇𑌃 ॥
𑌵𑌯𑌃॑ 𑌸𑍁𑌪॒𑌰𑍍𑌣𑌾 𑌉𑌪॑𑌸𑍇𑌦𑍁॒𑌰𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰᳚𑌮𑍍 । 𑌪𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌮𑍇॑𑌧𑌾॒ 𑌋𑌷॑𑌯𑍋॒ 𑌨𑌾𑌧॑𑌮𑌾𑌨𑌾𑌃 । 𑌅𑌪॑ 𑌧𑍍𑌵𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌮𑍂᳚𑌰𑍍𑌣𑍁॒𑌹𑌿 𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌧𑌿 𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁𑌃॑ । 𑌮𑍁॒𑌮𑍁॒𑌗𑍍𑌧𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌨𑌿॒𑌧𑌯𑍇॑𑌵 𑌬॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌨𑍍 ॥ 61 ॥
(𑌪𑍁॒𑌰𑍋॒𑌵𑌸𑍁॑𑌰𑍍𑌹𑍀𑌡𑌿𑌷𑌾𑌤𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌸𑍁𑌪॒𑌰𑍍𑌣𑌾𑌃) (𑌅. 20)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 21
𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵𑌃॑ । 𑌮𑌯𑌿॒ 𑌤𑍍𑌯𑌦𑌿॑𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌯-𑌮𑍍𑌮॒𑌹𑌤𑍍 । 𑌮𑌯𑌿॒ 𑌦𑌕𑍍𑌷𑍋॒ 𑌮𑌯𑌿॒ 𑌕𑍍𑌰𑌤𑍁𑌃॑ । 𑌮𑌯𑌿॑ 𑌧𑌾𑌯𑌿 𑌸𑍁॒𑌵𑍀𑌰𑍍𑌯᳚𑌮𑍍 । 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌶𑍁॑𑌗𑍍𑌘॒𑌰𑍍𑌮𑍋 𑌵𑌿𑌭𑌾॑𑌤𑍁 𑌮𑍇 । 𑌆𑌕𑍂᳚𑌤𑍍𑌯𑌾॒ 𑌮𑌨॑𑌸𑌾 𑌸॒𑌹 ।
𑌵𑌿॒𑌰𑌾𑌜𑌾॒ 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑌿॑𑌷𑌾 𑌸॒𑌹 । 𑌯॒𑌜𑍍𑌞𑍇𑌨॒ 𑌪𑌯॑𑌸𑌾 𑌸॒𑌹 । 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑌾॒ 𑌤𑍇𑌜॑𑌸𑌾 𑌸॒𑌹 । 𑌕𑍍𑌷॒𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣॒ 𑌯𑌶॑𑌸𑌾 𑌸॒𑌹 । 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑍇𑌨॒ 𑌤𑌪॑𑌸𑌾 𑌸॒𑌹 । 𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌦𑍋𑌹॑𑌮𑌶𑍀𑌮𑌹𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌸𑍁॒𑌮𑍍𑌨𑌮॑𑌶𑍀𑌮𑌹𑌿 । 𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌭॒𑌕𑍍𑌷𑌮॑𑌶𑍀𑌮𑌹𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤॒ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍇॑𑌣 𑌪𑍀॒𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌮𑌧𑍁॑𑌮𑌤𑌃 ।
𑌉𑌪॑𑌹𑍂𑌤॒𑌸𑍍𑌯𑍋𑌪॑𑌹𑍂𑌤𑍋 𑌭𑌕𑍍𑌷𑌯𑌾𑌮𑌿 ॥ 62 ॥
(𑌯𑌶॑𑌸𑌾 𑌸॒𑌹 𑌷𑌟𑍍𑌚॑) (𑌅. 21)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 22
𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇॑ 𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇 𑌘𑍋॒𑌰𑌾𑌸𑍍𑌤॒𑌨𑍁𑌵𑌃॑ । 𑌕𑍍𑌷𑍁𑌚𑍍𑌚॒ 𑌤𑍃𑌷𑍍𑌣𑌾॑ 𑌚 । 𑌅𑌸𑍍𑌨𑍁॒𑌕𑍍𑌚𑌾𑌨𑌾॑𑌹𑍁𑌤𑌿𑌶𑍍𑌚 । 𑌅॒𑌶॒𑌨॒𑌯𑌾 𑌚॑ 𑌪𑌿𑌪𑌾॒𑌸𑌾 𑌚॑ । 𑌸𑍇॒𑌦𑌿𑌶𑍍𑌚𑌾𑌮॑𑌤𑌿𑌶𑍍𑌚 । 𑌏॒𑌤𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇॑ 𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇 𑌘𑍋॒𑌰𑌾𑌸𑍍𑌤॒𑌨𑍁𑌵𑌃॑ ।
𑌤𑌾𑌭𑌿॑𑌰॒𑌮𑍁𑌙𑍍𑌗॑𑌚𑍍𑌛 । 𑌯𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿॑ ।
𑌯𑌞𑍍𑌚॑ 𑌵॒𑌯-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌮𑌃 ॥ 63 ॥ (𑌅. 22)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 23
𑌸𑍍𑌨𑌿𑌕𑍍𑌚॒ 𑌸𑍍𑌨𑍀𑌹𑌿॑𑌤𑌿𑌶𑍍𑌚॒ 𑌸𑍍𑌨𑌿𑌹𑌿॑𑌤𑌿𑌶𑍍𑌚 । 𑌉॒𑌷𑍍𑌣𑌾 𑌚॑ 𑌶𑍀॒𑌤𑌾 𑌚॑ ।
𑌉॒𑌗𑍍𑌰𑌾 𑌚॑ 𑌭𑍀॒𑌮𑌾 𑌚॑ । 𑌸॒𑌦𑌾𑌮𑍍𑌨𑍀॑ 𑌸𑍇॒𑌦𑌿𑌰𑌨𑌿॑𑌰𑌾 । 𑌏॒𑌤𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇॑ 𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇 𑌘𑍋॒𑌰𑌾𑌸𑍍𑌤॒𑌨𑍁𑌵𑌃॑ । 𑌤𑌾𑌭𑌿॑𑌰॒𑌮𑍁𑌙𑍍𑌗॑𑌚𑍍𑌛 । 𑌯𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿॑ । 𑌯𑌞𑍍𑌚॑ 𑌵॒𑌯-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌮𑌃 ॥ 64 ॥ (𑌅. 23)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 24
𑌧𑍁𑌨𑌿॑𑌶𑍍𑌚 𑌧𑍍𑌵𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌶𑍍𑌚॑ 𑌧𑍍𑌵॒𑌨𑌶𑍍𑌚॑ 𑌧𑍍𑌵॒𑌨𑌯𑌗𑍍𑌗𑍍॑𑌶𑍍𑌚 ।
𑌨𑌿॒𑌲𑌿॒𑌮𑍍𑌪𑌶𑍍𑌚॑ 𑌵𑌿𑌲𑌿॒𑌮𑍍𑌪𑌶𑍍𑌚॑ 𑌵𑌿𑌕𑍍𑌷𑌿॒𑌪𑌃 ॥ 65 ॥ (𑌅. 24)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 25
𑌉॒𑌗𑍍𑌰𑌶𑍍𑌚॒ 𑌧𑍁𑌨𑌿॑𑌶𑍍𑌚 𑌧𑍍𑌵𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌶𑍍𑌚॑ 𑌧𑍍𑌵॒𑌨𑌶𑍍𑌚॑ 𑌧𑍍𑌵॒𑌨𑌯𑌗𑍍𑌗𑍍॑𑌶𑍍𑌚 । 𑌸॒𑌹॒𑌸॒𑌹𑍍𑌵𑌾𑌗𑍍𑌶𑍍𑌚॒ 𑌸𑌹॑𑌮𑌾𑌨𑌶𑍍𑌚॒ 𑌸𑌹॑𑌸𑍍𑌵𑌾𑌗𑍍𑌶𑍍𑌚॒ 𑌸𑌹𑍀॑𑌯𑌾𑌗𑍍𑌶𑍍𑌚 ।
𑌏𑌤𑍍𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑍇𑌤𑍍𑌯॑ 𑌵𑌿𑌕𑍍𑌷𑌿॒𑌪𑌃 ॥ 66 ॥ (𑌅. 25)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 26
𑌅॒𑌹𑍋॒𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌤𑍍𑌵𑍋𑌦𑍀॑𑌰𑌯𑌤𑌾𑌮𑍍 । 𑌅॒𑌰𑍍𑌧॒𑌮𑌾॒𑌸𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑍋𑌦𑍀᳚-𑌞𑍍𑌜𑌯𑌨𑍍𑌤𑍁 । 𑌮𑌾𑌸𑌾᳚𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌶𑍍𑌰𑌪𑌯𑌨𑍍𑌤𑍁 । 𑌋॒𑌤𑌵॑𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌪𑌚𑌨𑍍𑌤𑍁 ।
𑌸𑌂॒𑌵𑌁॒𑌥𑍍𑌸॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌹𑌨𑍍𑌤𑍍𑌵𑌸𑍗 ॥ 67 ॥ (𑌅. 26)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 27
𑌖𑌟𑍍 𑌫-𑌡𑍍𑌜॒𑌹𑌿 । 𑌛𑌿॒𑌨𑍍𑌧𑍀 𑌭𑌿॒𑌨𑍍𑌧𑍀 𑌹॒𑌨𑍍𑌧𑍀 𑌕𑌟𑍍 ।
𑌇𑌤𑌿॒ 𑌵𑌾𑌚𑌃॑ 𑌕𑍍𑌰𑍂𑌰𑌾॒𑌣𑌿 ॥ 68 ॥ (𑌅. 27)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 28
𑌵𑌿𑌗𑌾 𑌇॑𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰 𑌵𑌿॒𑌚𑌰᳚𑌨𑍍-𑌥𑍍𑌸𑍍𑌪𑌾𑌶𑌯𑌸𑍍𑌵 । 𑌸𑍍𑌵॒𑌪𑌨𑍍𑌤॑𑌮𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰 𑌪𑌶𑍁॒𑌮𑌨𑍍𑌤॑𑌮𑌿𑌚𑍍𑌛 । 𑌵𑌜𑍍𑌰𑍇॑𑌣𑌾॒𑌮𑍁-𑌮𑍍𑌬𑍋॑𑌧𑌯 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌵𑌿॒𑌦𑌤𑍍𑌰᳚𑌮𑍍 । 𑌸𑍍𑌵॒𑌪॒𑌤𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌯॒ 𑌪𑍍𑌰𑌹॑𑌰॒ 𑌭𑍋𑌜॑𑌨𑍇𑌭𑍍𑌯𑌃 ॥
𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇॑ 𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌨𑌾॒ 𑌸𑌂𑌵𑌁॑𑌦𑌸𑍍𑌵 । 𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍋॑ 𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑍁𑌨𑌾॒ 𑌸𑌂𑌵𑌁॑𑌦𑌸𑍍𑌵 । 𑌨𑌮॑𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌅𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌭𑌗𑌵𑌃 ॥ 𑌸॒𑌕𑍃𑌤𑍍𑌤𑍇॑ 𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇॒ 𑌨𑌮𑌃॑ । 𑌦𑍍𑌵𑌿𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌨𑌮𑌃॑ । 𑌤𑍍𑌰𑌿𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌨𑌮𑌃॑ । 𑌚॒𑌤𑍁𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌨𑌮𑌃॑ । 𑌪॒𑌞𑍍𑌚॒𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌨𑌮𑌃॑ ।
𑌦॒𑌶॒𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌨𑌮𑌃॑ । 𑌶॒𑌤॒𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌨𑌮𑌃॑ । 𑌆॒𑌸॒𑌹॒𑌸𑍍𑌰॒𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌨𑌮𑌃॑ । 𑌅॒𑌪॒𑌰𑌿॒𑌮𑌿॒𑌤॒𑌕𑍃𑌤𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌨𑌮𑌃॑ । 𑌨𑌮॑𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌅𑌸𑍍𑌤𑍁॒ 𑌮𑌾 𑌮𑌾॑ 𑌹𑌿𑌗𑍍𑌂𑌸𑍀𑌃 ॥ 69 ॥
(𑌤𑍍𑌰𑌿𑌸𑍍𑌤𑍇॒ 𑌨𑌮𑌃॑ 𑌸॒𑌪𑍍𑌤 𑌚॑) (𑌅. 28)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 29
𑌅𑌸𑍃॑-𑌨𑍍𑌮𑍁𑌖𑍋 𑌰𑍁𑌧𑌿॒𑌰𑍇𑌣𑌾॒𑌵𑍍𑌯॑𑌕𑍍𑌤𑌃 । 𑌯॒𑌮𑌸𑍍𑌯॑ 𑌦𑍂॒𑌤-𑌶𑍍𑌶𑍍𑌵𑌪𑌾॒-𑌦𑍍𑌵𑌿𑌧𑌾॑𑌵𑌸𑌿 । 𑌗𑍃𑌦𑍍𑌧𑍍𑌰𑌃॑ 𑌸𑍁𑌪॒𑌰𑍍𑌣𑌃 𑌕𑍁॒𑌣𑌪॒𑌨𑍍𑌨𑌿𑌷𑍇॑𑌵𑌸𑍇 ।
𑌯॒𑌮𑌸𑍍𑌯॑ 𑌦𑍂॒𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌹𑌿॑𑌤𑍋 𑌭॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ 𑌚𑍋॒𑌭𑌯𑍋𑌃᳚ ॥ 70 ॥ (𑌅. 29)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 30
𑌯𑌦𑍇॒𑌤-𑌦𑍍𑌵𑍃॑𑌕॒𑌸𑍋 𑌭𑍂॒𑌤𑍍𑌵𑌾 । 𑌵𑌾𑌗𑍍 𑌦𑍇᳚𑌵𑍍𑌯𑌭𑌿॒𑌰𑌾𑌯॑𑌸𑌿 । 𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑌨𑍍𑌤॑-𑌮𑍍𑌮𑍇॒-𑌽𑌭𑌿𑌰𑌾॑𑌯 । 𑌤-𑌮𑍍𑌮𑍃॑𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑌵𑍇॑ 𑌨𑌯 । 𑌸 𑌆𑌰𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾-𑌽𑌽𑌰𑍍𑌤𑌿॒𑌮𑌾𑌰𑍍𑌚𑍍𑌛॑𑌤𑍁 ॥ 71 ॥ (𑌅. 30)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 31
𑌯𑌦𑍀॑𑌷𑌿॒𑌤𑍋 𑌯𑌦𑌿॑ 𑌵𑌾 𑌸𑍍𑌵𑌕𑌾॒𑌮𑍀 । 𑌭॒𑌯𑍇𑌡॑𑌕𑍋॒ 𑌵𑌦॑𑌤𑌿॒ 𑌵𑌾𑌚॑𑌮𑍇॒𑌤𑌾𑌮𑍍 । 𑌤𑌾𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌾॒𑌗𑍍𑌨𑍀 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑌾 𑌸𑌂𑌵𑌿𑌁𑌦𑌾॒𑌨𑍗 ।
𑌶𑌿॒𑌵𑌾𑌮॒𑌸𑍍𑌮𑌭𑍍𑌯॑-𑌙𑍍𑌕𑍃𑌣𑍁𑌤𑌙𑍍𑌗𑍃॒𑌹𑍇𑌷𑍁॑ ॥ 72 ॥ (𑌅. 31)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 32
𑌦𑍀𑌰𑍍𑌘॑𑌮𑍁𑌖𑌿॒ 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌹॑𑌣𑍁 । 𑌮𑌾 𑌸𑍍𑌮॑ 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣॒𑌤𑍋 𑌵॑𑌦𑌃 ।
𑌯𑌦𑌿॑ 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣॒𑌤𑍋 𑌵𑌦𑌾᳚-𑌦𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑌨𑍍𑌤॒-𑌮𑍍𑌮𑍇-𑌽𑌵॑ 𑌬𑌾𑌧𑌾𑌸𑍈 ॥ 73 ॥ (𑌅. 32)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 33
𑌇॒𑌤𑍍𑌥𑌾𑌦𑍁𑌲𑍂॑𑌕॒ 𑌆𑌪॑𑌪𑍍𑌤𑌤𑍍 । 𑌹𑌿॒𑌰॒𑌣𑍍𑌯𑌾॒𑌕𑍍𑌷𑍋 𑌅𑌯𑍋॑𑌮𑍁𑌖𑌃 ।
𑌰𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑌾𑌨𑍍𑌦𑍂॒𑌤 𑌆𑌗॑𑌤𑌃 । 𑌤𑌮𑌿॒𑌤𑍋 𑌨𑌾॑𑌶𑌯𑌾𑌗𑍍𑌨𑍇 ॥ 74 ॥ (𑌅. 33)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 34
𑌯𑌦𑍇॒𑌤-𑌦𑍍𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌨𑍍𑌯॑𑌨𑍍𑌵𑌾॒𑌵𑌿𑌶𑍍𑌯॑ । 𑌦𑍈𑌵𑍀𑌂॒-𑌵𑌾𑌁𑌚𑌂॑-𑌵𑌁॒𑌦𑌸𑌿॑ । 𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑌤𑍋॑ 𑌨𑌃॒ 𑌪𑌰𑌾॑𑌵𑌦 । 𑌤𑌾-𑌨𑍍𑌮𑍃॑𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑌵𑍇॑ 𑌨𑌯 । 𑌤 𑌆𑌰𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾-𑌽𑌽𑌰𑍍𑌤𑌿॒𑌮𑌾𑌰𑍍𑌚𑍍𑌛॑𑌨𑍍𑌤𑍁 ।
𑌅॒𑌗𑍍𑌨𑌿𑌨𑌾॒-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌸𑍍𑌸𑌂𑌵𑌁॑𑌦𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥ 75 ॥ (𑌅. 34)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 35
𑌪𑍍𑌰॒𑌸𑌾𑌰𑍍𑌯॑ 𑌸॒𑌕𑍍𑌥𑍍𑌯𑍗॑ 𑌪𑌤॑𑌸𑌿 । 𑌸॒𑌵𑍍𑌯𑌮𑌕𑍍𑌷𑌿॑ 𑌨𑌿॒𑌪𑍇𑌪𑌿॑ 𑌚 ।
𑌮𑍇𑌹 𑌕॑𑌸𑍍𑌯𑌚॒𑌨𑌾𑌮॑𑌮𑌤𑍍 ॥ 76 ॥ (𑌅. 35)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 36
𑌅𑌤𑍍𑌰𑌿॑𑌣𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌕𑍍𑌰𑌿𑌮𑍇 𑌹𑌨𑍍𑌮𑌿 । 𑌕𑌣𑍍𑌵𑍇॑𑌨 𑌜॒𑌮𑌦॑𑌗𑍍𑌨𑌿𑌨𑌾 ।
𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌾𑌵॑𑌸𑍋॒-𑌰𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑌾 𑌹॒𑌤𑌃 । 𑌕𑍍𑌰𑌿𑌮𑍀॑𑌣𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑌾𑌜𑌾᳚ ।
𑌅𑌪𑍍𑌯𑍇॑𑌷𑌾𑌗𑍍 𑌸𑍍𑌥॒𑌪𑌤𑌿॑𑌰𑍍𑌹॒𑌤𑌃 । 𑌅𑌥𑍋॑ 𑌮𑌾॒𑌤𑌾-𑌽𑌥𑍋॑ 𑌪𑌿॒𑌤𑌾 ।
𑌅𑌥𑍋᳚ 𑌸𑍍𑌥𑍂॒𑌰𑌾 𑌅𑌥𑍋᳚ 𑌕𑍍𑌷𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾𑌃 । 𑌅𑌥𑍋॑ 𑌕𑍃॒𑌷𑍍𑌣𑌾 𑌅𑌥𑍋᳚ 𑌶𑍍𑌵𑍇॒𑌤𑌾𑌃 । 𑌅𑌥𑍋॑ 𑌆॒𑌶𑌾𑌤𑌿॑𑌕𑌾 𑌹॒𑌤𑌾𑌃 ।
𑌶𑍍𑌵𑍇॒𑌤𑌾𑌭𑌿𑌃॑ 𑌸॒𑌹 𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇॑ 𑌹॒𑌤𑌾𑌃 ॥ 77 ॥ (𑌅. 36)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 37
𑌆𑌹॒𑌰𑌾𑌵॑𑌦𑍍𑌯 । 𑌶𑍃॒𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌹॒𑌵𑌿𑌷𑍋॒ 𑌯𑌥𑌾᳚ । 𑌤-𑌥𑍍𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑌮𑍍 ।
𑌯𑌦॒𑌮𑍁𑌂-𑌯𑌁॒𑌮𑌸𑍍𑌯॒ 𑌜𑌮𑍍𑌭॑𑌯𑍋𑌃 । 𑌆𑌦॑𑌧𑌾𑌮𑌿॒ 𑌤𑌥𑌾॒ 𑌹𑌿 𑌤𑌤𑍍 । 𑌖𑌣𑍍𑌫𑌣𑍍𑌮𑍍𑌰𑌸𑌿॑ ॥ 78 ॥ (𑌅. 37)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 38
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑌾 𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌶𑌪𑌾𑌮𑌿 । 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌶॒𑌪𑌥𑍇॑𑌨 𑌶𑌪𑌾𑌮𑌿 । 𑌘𑍋॒𑌰𑍇𑌣॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌭𑍃𑌗𑍂॑𑌣𑌾॒𑌞𑍍𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॑𑌷𑌾॒ 𑌪𑍍𑌰𑍇𑌕𑍍𑌷𑍇᳚ । 𑌰𑍗॒𑌦𑍍𑌰𑍇𑌣॒ 𑌤𑍍𑌵𑌾𑌙𑍍𑌗𑌿॑𑌰𑌸𑌾॒-𑌮𑍍𑌮𑌨॑𑌸𑌾 𑌧𑍍𑌯𑌾𑌯𑌾𑌮𑌿 ।
𑌅॒𑌘𑌸𑍍𑌯॑ 𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌧𑌾𑌰॑𑌯𑌾 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 ।
𑌅𑌧॑𑌰𑍋॒ 𑌮-𑌤𑍍𑌪॑𑌦𑍍𑌯𑌸𑍍𑌵𑌾𑌸𑍗 ॥ 79 ॥ (𑌅. 38)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 39
𑌉𑌤𑍍𑌤𑍁॑𑌦 𑌶𑌿𑌮𑌿𑌜𑌾𑌵𑌰𑌿 । 𑌤𑌲𑍍𑌪𑍇॑𑌜𑍇॒ 𑌤𑌲𑍍𑌪॒ 𑌉𑌤𑍍𑌤𑍁॑𑌦 । 𑌗𑌿॒𑌰𑍀𑌗𑍍𑌂 𑌰𑌨𑍁॒ 𑌪𑍍𑌰𑌵𑍇॑𑌶𑌯 । 𑌮𑌰𑍀॑𑌚𑍀॒𑌰𑍁𑌪॒ 𑌸𑌨𑍍𑌨𑍁॑𑌦 ।
𑌯𑌾𑌵॑𑌦𑌿॒𑌤𑌃 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾॑𑌦𑍁॒𑌦𑌯𑌾॑𑌤𑌿॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌃॑ ।
𑌤𑌾𑌵॑𑌦𑌿॒𑌤𑍋॑-𑌽𑌮𑍁𑌨𑍍𑌨𑌾॑𑌶𑌯 । 𑌯𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿॑ ।
𑌯𑌞𑍍𑌚॑ 𑌵॒𑌯-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌮𑌃 ॥ 80 ॥ (𑌅. 39)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 40
𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵𑍋॒ 𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵𑍋॒ 𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵𑌃॑ ।
𑌭𑍁𑌵𑍋᳚-𑌽𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌿॒ 𑌭𑍁𑌵𑍋᳚-𑌽𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌿॒ 𑌭𑍁𑌵𑍋᳚-𑌽𑌦𑍍𑌧𑌾𑌯𑌿 ।
𑌨𑍃॒𑌮𑍍𑌣𑌾𑌯𑌿 𑌨𑍃॒𑌮𑍍𑌣-𑌨𑍍𑌨𑍃॒𑌮𑍍𑌣𑌾𑌯𑌿 𑌨𑍃॒𑌮𑍍𑌣-𑌨𑍍𑌨𑍃॒𑌮𑍍𑌣𑌾𑌯𑌿 𑌨𑍃॒𑌮𑍍𑌣𑌮𑍍 । 𑌨𑌿॒𑌧𑌾 𑌯𑍍𑌯𑍋॑-𑌽𑌵𑌾𑌯𑌿 𑌨𑌿॒𑌧𑌾 𑌯𑍍𑌯𑍋॑-𑌽𑌵𑌾𑌯𑌿 𑌨𑌿॒𑌧𑌾 𑌯𑍍𑌯𑍋॑-𑌽𑌵𑌾𑌯𑌿 । 𑌏 𑌅॒𑌸𑍍𑌮𑍇 𑌅॒𑌸𑍍𑌮𑍇 । 𑌸𑍁𑌵॒𑌰𑍍𑌨 𑌜𑍍𑌯𑍋𑌤𑍀𑌃᳚ ॥ 81 ॥ (𑌅. 40)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 41
𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌸॒𑌮𑌿𑌤𑍍 । 𑌤𑌾𑌮॒𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌸𑍍𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌸𑌾-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌤𑌾𑌮॒𑌹𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌸𑌾 𑌮𑌾॒ 𑌸𑌮𑌿॑𑌦𑍍𑌧𑌾 । 𑌆𑌯𑍁॑𑌷𑌾॒ 𑌤𑍇𑌜॑𑌸𑌾 । 𑌵𑌰𑍍𑌚॑𑌸𑌾 𑌶𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾 । 𑌯𑌶॑𑌸𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌵𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑍇𑌨॑ । 𑌅॒𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯𑍇॑𑌨॒ 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌤𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥
𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌗𑍍𑌂 𑌸॒𑌮𑌿𑌤𑍍 ॥ 82 ॥
𑌤𑌾𑌂-𑌵𑌾𑌁॒𑌯𑍁-𑌸𑍍𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌸𑌾 𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌤𑌾𑌮॒𑌹𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌸𑌾 𑌮𑌾॒ 𑌸𑌮𑌿॑𑌦𑍍𑌧𑌾 । 𑌆𑌯𑍁॑𑌷𑌾॒ 𑌤𑍇𑌜॑𑌸𑌾 । 𑌵𑌰𑍍𑌚॑𑌸𑌾 𑌶𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾 । 𑌯𑌶॑𑌸𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌵𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑍇𑌨॑ । 𑌅॒𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯𑍇॑𑌨॒ 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌤𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌦𑍍𑌯𑍗-𑌸𑍍𑌸॒𑌮𑌿𑌤𑍍 । 𑌤𑌾𑌮𑌾॑𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 ॥ 83 ॥
𑌸𑌾-𑌽𑌽𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌤𑌾𑌮॒𑌹𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌸𑌾 𑌮𑌾॒ 𑌸𑌮𑌿॑𑌦𑍍𑌧𑌾 । 𑌆𑌯𑍁॑𑌷𑌾॒ 𑌤𑍇𑌜॑𑌸𑌾 । 𑌵𑌰𑍍𑌚॑𑌸𑌾 𑌶𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾 । 𑌯𑌶॑𑌸𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌵𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑍇𑌨॑ । 𑌅॒𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯𑍇॑𑌨॒ 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌤𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌜𑌾॒𑌪॒𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌮𑍇॑ 𑌸॒𑌮𑌿𑌦॑𑌸𑌿 𑌸𑌪𑌤𑍍𑌨॒𑌕𑍍𑌷𑌯॑𑌣𑍀 ।
𑌭𑍍𑌰𑌾॒𑌤𑍃॒𑌵𑍍𑌯॒𑌹𑌾 𑌮𑍇॑-𑌽𑌸𑌿॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ॥ 𑌅𑌗𑍍𑌨𑍇᳚ 𑌵𑍍𑌰𑌤𑌪𑌤𑍇 𑌵𑍍𑌰॒𑌤𑌞𑍍𑌚॑𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 ॥ 84 ॥
𑌤𑌚𑍍𑌛॑𑌕𑍇𑌯॒-𑌨𑍍𑌤𑌨𑍍𑌮𑍇॑ 𑌰𑌾𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌤𑌾𑌮𑍍 । 𑌵𑌾𑌯𑍋᳚ 𑌵𑍍𑌰𑌤𑌪𑌤॒ 𑌆𑌦𑌿॑𑌤𑍍𑌯 𑌵𑍍𑌰𑌤𑌪𑌤𑍇 । 𑌵𑍍𑌰॒𑌤𑌾𑌨𑌾𑌂᳚-𑌵𑍍𑌰𑌁𑌤𑌪𑌤𑍇 𑌵𑍍𑌰॒𑌤𑌞𑍍𑌚॑𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 । 𑌤𑌚𑍍𑌛॑𑌕𑍇𑌯॒-𑌨𑍍𑌤𑌨𑍍𑌮𑍇॑ 𑌰𑌾𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥ 𑌦𑍍𑌯𑍗-𑌸𑍍𑌸॒𑌮𑌿𑌤𑍍 । 𑌤𑌾𑌮𑌾॑𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯-𑌸𑍍𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌸𑌾-𑌽𑌽𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 ।
𑌤𑌾𑌮॒𑌹𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌸𑌾 𑌮𑌾॒ 𑌸𑌮𑌿॑𑌦𑍍𑌧𑌾 । 𑌆𑌯𑍁॑𑌷𑌾॒ 𑌤𑍇𑌜॑𑌸𑌾 ॥ 85 ॥
𑌵𑌰𑍍𑌚॑𑌸𑌾 𑌶𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾 । 𑌯𑌶॑𑌸𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌵𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑍇𑌨॑ । 𑌅॒𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯𑍇॑𑌨॒ 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌤𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ ।
𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌗𑍍𑌂 𑌸॒𑌮𑌿𑌤𑍍 । 𑌤𑌾𑌂-𑌵𑌾𑌁॒𑌯𑍁-𑌸𑍍𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌸𑌾 𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌤𑌾𑌮॒𑌹𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌸𑌾 𑌮𑌾॒ 𑌸𑌮𑌿॑𑌦𑍍𑌧𑌾 । 𑌆𑌯𑍁॑𑌷𑌾॒ 𑌤𑍇𑌜॑𑌸𑌾 । 𑌵𑌰𑍍𑌚॑𑌸𑌾 𑌶𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾 ॥ 86 ॥
𑌯𑌶॑𑌸𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌵𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑍇𑌨॑ । 𑌅॒𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯𑍇॑𑌨॒ 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌤𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌸॒𑌮𑌿𑌤𑍍 । 𑌤𑌾𑌮॒𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌸𑍍𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌸𑌾-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 । 𑌤𑌾𑌮॒𑌹𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 ।
𑌸𑌾 𑌮𑌾॒ 𑌸𑌮𑌿॑𑌦𑍍𑌧𑌾 । 𑌆𑌯𑍁॑𑌷𑌾॒ 𑌤𑍇𑌜॑𑌸𑌾 । 𑌵𑌰𑍍𑌚॑𑌸𑌾 𑌶𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾 ।
𑌯𑌶॑𑌸𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌵𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑍇𑌨॑ ॥ 87 ॥
𑌅॒𑌨𑍍𑌨𑌾𑌦𑍍𑌯𑍇॑𑌨॒ 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌤𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌜𑌾॒𑌪॒𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌮𑍇॑ 𑌸॒𑌮𑌿𑌦॑𑌸𑌿 𑌸𑌪𑌤𑍍𑌨॒𑌕𑍍𑌷𑌯॑𑌣𑍀 । 𑌭𑍍𑌰𑌾॒𑌤𑍃॒𑌵𑍍𑌯॒𑌹𑌾 𑌮𑍇॑-𑌽𑌸𑌿॒ 𑌸𑍍𑌵𑌾𑌹𑌾᳚ । 𑌆𑌦𑌿॑𑌤𑍍𑌯 𑌵𑍍𑌰𑌤𑌪𑌤𑍇 𑌵𑍍𑌰॒𑌤𑌮॑𑌚𑌾𑌰𑌿𑌷𑌮𑍍 ।
𑌤𑌦॑𑌶𑌕॒-𑌨𑍍𑌤𑌨𑍍𑌮𑍇॑-𑌽𑌰𑌾𑌧𑌿 । 𑌵𑌾𑌯𑍋᳚ 𑌵𑍍𑌰𑌤𑌪॒𑌤𑍇-𑌽𑌗𑍍𑌨𑍇᳚ 𑌵𑍍𑌰𑌤𑌪𑌤𑍇 । 𑌵𑍍𑌰॒𑌤𑌾𑌨𑌾𑌂᳚-𑌵𑍍𑌰𑌁𑌤𑌪𑌤𑍇 𑌵𑍍𑌰॒𑌤𑌮॑𑌚𑌾𑌰𑌿𑌷𑌮𑍍 । 𑌤𑌦॑𑌶𑌕॒-𑌨𑍍𑌤𑌨𑍍𑌮𑍇॑-𑌽𑌰𑌾𑌧𑌿 ॥ 88 ॥
(𑌸॒𑌮𑌿𑌥𑍍 - 𑌸𑌮𑌿॑𑌨𑍍𑌧𑍇 - 𑌵𑍍𑌰॒𑌤𑌞𑍍𑌚॑𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾॒ - 𑌮𑍍𑌯𑌾𑌯𑍁॑𑌷𑌾॒ 𑌤𑍇𑌜॑𑌸𑌾॒ - 𑌵𑌰𑍍𑌚॑𑌸𑌾 𑌶𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌾 - 𑌯𑌶॑𑌸𑌾 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌵𑌰𑍍𑌚॒𑌸𑍇𑌨𑌾॒ - +𑌷𑍍𑌟𑍗 𑌚॑) (𑌅. 41)
𑌅𑌨𑍁𑌵𑌾𑌕𑌂 42
𑌶𑌨𑍍𑌨𑍋॒ 𑌵𑌾𑌤𑌃॑ 𑌪𑌵𑌤𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌾𑌤॒𑌰𑌿𑌶𑍍𑌵𑌾॒ 𑌶𑌨𑍍𑌨॑𑌸𑍍𑌤𑌪𑌤𑍁॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌃॑ । 𑌅𑌹𑌾॑𑌨𑌿॒ 𑌶-𑌮𑍍𑌭॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌨॒-𑌶𑍍𑌶𑌗𑍍𑌂 𑌰𑌾𑌤𑍍𑌰𑌿𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॑𑌧𑍀𑌯𑌤𑌾𑌮𑍍 ॥ 𑌶𑌮𑍁॒𑌷𑌾 𑌨𑍋॒ 𑌵𑍍𑌯𑍁॑𑌚𑍍𑌛𑌤𑍁॒ 𑌶𑌮𑌾॑𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯 𑌉𑌦𑍇॑𑌤𑍁 𑌨𑌃 । 𑌶𑌿॒𑌵𑌾 𑌨॒-𑌶𑍍𑌶𑌨𑍍𑌤॑𑌮𑌾 𑌭𑌵 𑌸𑍁𑌮𑍃𑌡𑍀॒𑌕𑌾 𑌸𑌰॑𑌸𑍍𑌵𑌤𑌿 । 𑌮𑌾 𑌤𑍇॒ 𑌵𑍍𑌯𑍋॑𑌮 𑌸॒𑌨𑍍𑌦𑍃𑌶𑌿॑ ॥
𑌇𑌡𑌾॑𑌯𑍈॒ 𑌵𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵॑𑌸𑌿 𑌵𑌾𑌸𑍍𑌤𑍁॒𑌮-𑌦𑍍𑌵𑌾᳚𑌸𑍍𑌤𑍁॒𑌮𑌨𑍍𑌤𑍋॑ 𑌭𑍂𑌯𑌾𑌸𑍍𑌮॒ 𑌮𑌾 𑌵𑌾𑌸𑍍𑌤𑍋᳚-𑌶𑍍𑌛𑌿𑌥𑍍𑌸𑍍𑌮𑌹𑍍𑌯 𑌵𑌾॒𑌸𑍍𑌤𑍁-𑌸𑍍𑌸 𑌭𑍂॑𑌯𑌾॒-𑌦𑍍𑌯𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿॒ 𑌯𑌞𑍍𑌚॑ 𑌵॒𑌯-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌮𑌃 ॥
𑌪𑍍𑌰॒𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾-𑌽𑌸𑌿॑ 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾𑌵॑𑌨𑍍𑌤𑍋 𑌭𑍂𑌯𑌾𑌸𑍍𑌮॒ 𑌮𑌾 𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾𑌯𑌾᳚- 𑌶𑍍𑌛𑌿𑌥𑍍𑌸𑍍𑌮𑌹𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌃
𑌸 𑌭𑍂॑𑌯𑌾॒-𑌦𑍍𑌯𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿॒ 𑌯𑌞𑍍𑌚॑ 𑌵॒𑌯-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌮𑌃 ॥ 𑌆 𑌵𑌾॑𑌤 𑌵𑌾𑌹𑌿 𑌭𑍇𑌷॒𑌜𑌮𑍍 𑌁𑌵𑌿 𑌵𑌾॑𑌤 𑌵𑌾𑌹𑌿॒ 𑌯𑌦𑍍𑌰𑌪𑌃॑ ।
𑌤𑍍𑌵𑌗𑍍𑌂 𑌹𑌿 𑌵𑌿॒𑌶𑍍𑌵𑌭𑍇॑𑌷𑌜𑍋 𑌦𑍇॒𑌵𑌾𑌨𑌾᳚-𑌨𑍍𑌦𑍂॒𑌤 𑌈𑌯॑𑌸𑍇 ॥
𑌦𑍍𑌵𑌾𑌵𑌿॒𑌮𑍗 𑌵𑌾𑌤𑍗॑ 𑌵𑌾𑌤॒ 𑌆 𑌸𑌿𑌨𑍍𑌧𑌾॒𑌰𑌾 𑌪॑𑌰𑌾॒𑌵𑌤𑌃॑ ॥ 89 ॥
𑌦𑌕𑍍𑌷॑-𑌮𑍍𑌮𑍇 𑌅॒𑌨𑍍𑌯 𑌆॒𑌵𑌾𑌤𑍁॒ 𑌪𑌰𑌾॒-𑌽𑌨𑍍𑌯𑍋 𑌵𑌾॑𑌤𑍁॒ 𑌯-𑌦𑍍𑌰𑌪𑌃॑ ॥
𑌯𑌦॒𑌦𑍋 𑌵𑌾॑𑌤 𑌤𑍇 𑌗𑍃॒𑌹𑍇॑-𑌽𑌮𑍃𑌤॑𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌿॒𑌧𑌿𑌰𑍍𑌹𑌿॒𑌤𑌃 ।
𑌤𑌤𑍋॑ 𑌨𑍋 𑌦𑍇𑌹𑌿 𑌜𑍀॒𑌵𑌸𑍇॒ 𑌤𑌤𑍋॑ 𑌨𑍋 𑌧𑍇𑌹𑌿 𑌭𑍇𑌷॒𑌜𑌮𑍍 ॥
𑌤𑌤𑍋॑ 𑌨𑍋॒ 𑌮𑌹॒ 𑌆𑌵॑𑌹॒ 𑌵𑌾𑌤॒ 𑌆𑌵𑌾॑𑌤𑍁 𑌭𑍇𑌷॒𑌜𑌮𑍍 ।
𑌶॒𑌮𑍍𑌭𑍂-𑌰𑍍𑌮॑𑌯𑍋॒𑌭𑍂𑌰𑍍𑌨𑍋॑ 𑌹𑍃॒𑌦𑍇 𑌪𑍍𑌰 𑌣॒ 𑌆𑌯𑍂𑌗𑍍𑌂॑𑌷𑌿 𑌤𑌾𑌰𑌿𑌷𑌤𑍍 ॥ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑𑌸𑍍𑌯 𑌗𑍃॒𑌹𑍋॑-𑌽𑌸𑌿॒ 𑌤-𑌨𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॒ 𑌪𑍍𑌰𑌪॑𑌦𑍍𑌯𑍇॒ 𑌸𑌗𑍁॒𑌸𑍍𑌸𑌾𑌶𑍍𑌵𑌃॑ । 𑌸॒𑌹 𑌯𑌨𑍍𑌮𑍇॒ 𑌅𑌸𑍍𑌤𑌿॒ 𑌤𑍇𑌨॑ ॥
𑌭𑍂𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌪॑𑌦𑍍𑌯𑍇॒ 𑌭𑍁𑌵𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌪॑𑌦𑍍𑌯𑍇॒ 𑌸𑍁𑌵𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌪॑𑌦𑍍𑌯𑍇॒ 𑌭𑍂𑌰𑍍𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌸𑍁𑌵𑌃॒ 𑌪𑍍𑌰𑌪॑𑌦𑍍𑌯𑍇 𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌮𑍍
𑌪𑍍𑌰𑌪॒𑌦𑍍𑌯𑍇-𑌽𑌨𑌾᳚𑌰𑍍𑌤𑌾-𑌨𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌤𑌾॒-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌪॒𑌦𑍍𑌯𑍇 𑌽𑌶𑍍𑌮𑌾॑𑌨𑌮𑌾𑌖॒𑌣-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌪॑𑌦𑍍𑌯𑍇 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾𑌪॑𑌤𑍇𑌰𑍍
𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮𑌕𑍋॒𑌶-𑌮𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒ 𑌪𑍍𑌰𑌪॑𑌦𑍍𑌯॒ 𑌓-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌪॑𑌦𑍍𑌯𑍇 ॥
𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷-𑌮𑍍𑌮 𑌉॒𑌰𑍍𑌵॑𑌨𑍍𑌤𑌰॑-𑌮𑍍𑌬𑍃॒𑌹𑌦॒𑌗𑍍𑌨𑌯𑌃॒ 𑌪𑌰𑍍𑌵॑𑌤𑌾𑌶𑍍𑌚॒ 𑌯𑌯𑌾॒ 𑌵𑌾𑌤𑌃॑ 𑌸𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌸𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌤𑌿॒𑌮𑌾𑌨𑍍𑌤𑌯𑌾᳚ 𑌸𑍍𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌸𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌤𑌿॒ 𑌮𑌾𑌨॑𑌸𑌾𑌨𑌿 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾॑𑌪𑌾𑌨𑍗 𑌮𑍃॒𑌤𑍍𑌯𑍋𑌰𑍍𑌮𑌾॑ 𑌪𑌾𑌤॒-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌣𑌾॑𑌪𑌾𑌨𑍗॒ 𑌮𑌾 𑌮𑌾॑ 𑌹𑌾𑌸𑌿𑌷𑍍𑌟॒-𑌮𑍍𑌮𑌯𑌿॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌯𑌿॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌯𑍍𑌯॒𑌗𑍍𑌨𑌿 𑌸𑍍𑌤𑍇𑌜𑍋॑ 𑌦𑌧𑌾𑌤𑍁॒ 𑌮𑌯𑌿॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌯𑌿॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌯𑍀𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑ 𑌇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌿॒𑌯-𑌨𑍍𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑍁॒ 𑌮𑌯𑌿॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌯𑌿॑ 𑌪𑍍𑌰॒𑌜𑌾-𑌮𑍍𑌮𑌯𑌿॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑍋॒
𑌭𑍍𑌰𑌾𑌜𑍋॑ 𑌦𑌧𑌾𑌤𑍁 ॥ 90 ॥
𑌦𑍍𑌯𑍁॒𑌭𑌿𑌰॒𑌕𑍍𑌤𑍁𑌭𑌿𑌃॒ 𑌪𑌰𑌿॑𑌪𑌾𑌤-𑌮॒𑌸𑍍𑌮𑌾𑌨𑌰𑌿॑𑌷𑍍𑌟𑍇𑌭𑌿-𑌰𑌶𑍍𑌵𑌿𑌨𑌾॒ 𑌸𑍗𑌭॑𑌗𑍇𑌭𑌿𑌃 । 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑍋 𑌵𑌰𑍁॑𑌣𑍋 𑌮𑌾𑌮𑌹𑌨𑍍𑌤𑌾॒ 𑌮𑌦𑌿॑𑌤𑌿॒-𑌸𑍍𑌸𑌿𑌨𑍍𑌧𑍁𑌃॑ 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌉॒𑌤 𑌦𑍍𑌯𑍗𑌃 ॥
𑌕𑌯𑌾॑ 𑌨𑌶𑍍𑌚𑌿॒𑌤𑍍𑌰 𑌆𑌭𑍁॑𑌵𑌦𑍂॒𑌤𑍀 𑌸॒𑌦𑌾𑌵𑍃॑𑌧॒-𑌸𑍍𑌸𑌖𑌾᳚ । 𑌕𑌯𑌾॒ 𑌶𑌚𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌯𑌾 𑌵𑍃॒𑌤𑌾 ॥ 𑌕𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾॑ 𑌸॒𑌤𑍍𑌯𑍋 𑌮𑌦𑌾॑𑌨𑌾॒-𑌮𑍍𑌮𑌗𑍍𑌂𑌹𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑍋 𑌮𑌥𑍍𑌸॒𑌦𑌨𑍍𑌧॑𑌸𑌃 ।
𑌦𑍃॒𑌢𑌾 𑌚𑌿॑𑌦𑌾॒𑌰𑍁𑌜𑍇॒ 𑌵𑌸𑍁॑ ॥ 𑌅॒𑌭𑍀 𑌷𑍁 𑌣॒-𑌸𑍍𑌸𑌖𑍀॑𑌨𑌾𑌮𑌵𑌿॒𑌤𑌾 𑌜॑𑌰𑌿𑌤𑍄॒𑌣𑌾𑌮𑍍 । 𑌶॒𑌤-𑌮𑍍𑌭॑𑌵𑌾𑌸𑍍𑌯𑍂॒𑌤𑌿𑌭𑌿𑌃॑ ॥
𑌵𑌯𑌃॑ 𑌸𑍁𑌪॒𑌰𑍍𑌣𑌾 𑌉𑌪॑𑌸𑍇𑌦𑍁॒𑌰𑌿𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰॑-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌿॒𑌯𑌮𑍇॑𑌧𑌾॒ 𑌋𑌷॑𑌯𑍋॒ 𑌨𑌾𑌧॑𑌮𑌾𑌨𑌾𑌃 ।
𑌅𑌪॑ 𑌧𑍍𑌵𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌮𑍂᳚𑌰𑍍𑌣𑍁॒𑌹𑌿 𑌪𑍂॒𑌰𑍍𑌧𑌿 𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॑-𑌰𑍍𑌮𑍁𑌮𑍁॒𑌗𑍍𑌧𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌮𑌾-𑌨𑍍𑌨𑌿॒𑌧𑌯𑍇॑𑌵 𑌬॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌨𑍍 ॥ 91 ॥
𑌶𑌨𑍍𑌨𑍋॑ 𑌦𑍇॒𑌵𑍀𑌰॒𑌭𑌿𑌷𑍍𑌟॑𑌯॒ 𑌆𑌪𑍋॑ 𑌭𑌵𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌪𑍀॒𑌤𑌯𑍇᳚ । 𑌶𑌂-𑌯𑍋𑌁𑌰॒𑌭𑌿𑌸𑍍𑌰॑𑌵𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌨𑌃 ॥ 𑌈𑌶𑌾॑𑌨𑌾॒ 𑌵𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾॑𑌣𑌾॒-𑌙𑍍𑌕𑍍𑌷𑌯॑𑌨𑍍𑌤𑍀𑌶𑍍𑌚𑌰𑍍𑌷𑌣𑍀॒𑌨𑌾𑌮𑍍 । 𑌅॒𑌪𑍋 𑌯𑌾॑𑌚𑌾𑌮𑌿 𑌭𑍇𑌷॒𑌜𑌮𑍍 ॥
𑌸𑍁॒𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌨॒ 𑌆𑌪॒ 𑌓𑌷॑𑌧𑌯-𑌸𑍍𑌸𑌨𑍍𑌤𑍁 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌮𑌿॒𑌤𑍍𑌰𑌾𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌮𑍈॑ 𑌭𑍂𑌯𑌾𑌸𑍁॒-𑌰𑍍𑌯𑍋᳚-𑌽𑌸𑍍𑌮𑌾𑌨𑍍-𑌦𑍍𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌿॒ 𑌯𑌞𑍍𑌚॑ 𑌵॒𑌯-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌷𑍍𑌮𑌃 ॥
𑌆𑌪𑍋॒ 𑌹𑌿 𑌷𑍍𑌠𑌾 𑌮॑𑌯𑍋॒𑌭𑍁𑌵॒𑌸𑍍𑌤𑌾 𑌨॑ 𑌊॒𑌰𑍍𑌜𑍇 𑌦॑𑌧𑌾𑌤𑌨 । 𑌮॒𑌹𑍇 𑌰𑌣𑌾॑𑌯॒ 𑌚𑌕𑍍𑌷॑𑌸𑍇 ॥ 𑌯𑍋 𑌵𑌃॑ 𑌶𑌿॒𑌵𑌤॑𑌮𑍋॒ 𑌰𑌸॒𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯॑ 𑌭𑌾𑌜𑌯𑌤𑍇॒𑌹 𑌨𑌃॑ । 𑌉॒𑌶॒𑌤𑍀𑌰𑌿॑𑌵 𑌮𑌾॒𑌤𑌰𑌃॑ ॥
𑌤𑌸𑍍𑌮𑌾॒ 𑌅𑌰॑-𑌙𑍍𑌗𑌮𑌾𑌮 𑌵𑍋॒ 𑌯𑌸𑍍𑌯॒ 𑌕𑍍𑌷𑌯𑌾॑𑌯॒ 𑌜𑌿𑌨𑍍𑌵॑𑌥 ॥ 92 ॥
𑌆𑌪𑍋॑ 𑌜॒𑌨𑌯॑𑌥𑌾 𑌚 𑌨𑌃 ॥
𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌶𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌾 𑌸𑌾-𑌽𑌗𑍍𑌨𑌿𑌨𑌾॑ 𑌶𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌾 𑌸𑌾 𑌮𑍇॑ 𑌶𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌾 𑌶𑍁𑌚𑌗𑍍𑌂॑ 𑌶𑌮𑌯𑌤𑍁 ॥ 𑌅॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑌗𑍍𑌂 𑌶𑌾॒𑌨𑍍𑌤-𑌨𑍍𑌤-𑌦𑍍𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌨𑌾॑ 𑌶𑌾॒𑌨𑍍𑌤-𑌨𑍍𑌤𑌨𑍍𑌮𑍇॑ 𑌶𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌶𑍁𑌚𑌗𑍍𑌂॑ 𑌶𑌮𑌯𑌤𑍁 ।
𑌦𑍍𑌯𑍗-𑌶𑍍𑌶𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌾 𑌸𑌾-𑌽𑌽𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯𑍇𑌨॑ 𑌶𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌾 𑌸𑌾 𑌮𑍇॑ 𑌶𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑌾 𑌶𑍁𑌚𑌗𑍍𑌂॑ 𑌶𑌮𑌯𑌤𑍁 ॥ 𑌪𑍃॒𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॑𑌰॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌦𑍍𑌯𑍗-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌦𑌿𑌶॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॑ 𑌰𑌵𑌾𑌨𑍍𑌤𑌰𑌦𑌿॒𑌶𑌾-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॑ 𑌰॒𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॑-𑌰𑍍𑌵𑌾॒𑌯𑍁-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॑ 𑌰𑌾𑌦𑌿॒𑌤𑍍𑌯-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॑
𑌶𑍍𑌚॒𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌮𑌾॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌨𑌕𑍍𑌷॑𑌤𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿॒ 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌰𑌾𑌪॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌰𑍋𑌷॑𑌧𑌯॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌵𑌨॒𑌸𑍍𑌪𑌤॑𑌯॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌗𑍗-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॑ 𑌰॒𑌜𑌾 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒ 𑌰𑌶𑍍𑌵॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌃॒ 𑌪𑍁𑌰𑍁॑𑌷॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌰𑍍𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒ 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॑-𑌰𑍍𑌬𑍍𑌰𑌾𑌹𑍍𑌮॒𑌣-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॑𑌰𑍇॒𑌵 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॑𑌰𑍍𑌮𑍇 𑌅𑌸𑍍𑌤𑍁॒ 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌃॑ ॥
𑌤𑌯𑌾॒-𑌽𑌹𑌗𑍍𑌂 𑌶𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌸॑𑌰𑍍𑌵𑌶𑌾॒𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌮𑌹𑍍𑌯॑-𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌪𑌦𑍇॒ 𑌚𑌤𑍁॑𑌷𑍍𑌪𑌦𑍇 𑌚॒ 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॑-𑌙𑍍𑌕𑌰𑍋𑌮𑌿॒ 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॑𑌰𑍍𑌮𑍇 𑌅𑌸𑍍𑌤𑍁॒ 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌃॑ ॥
𑌏𑌹॒ 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌶𑍍𑌚॒ 𑌹𑍍𑌰𑍀𑌶𑍍𑌚॒ 𑌧𑍃𑌤𑌿॑𑌶𑍍𑌚॒ 𑌤𑌪𑍋॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌾 𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾 𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾 𑌸॒𑌤𑍍𑌯-𑌨𑍍𑌧𑌰𑍍𑌮॑𑌶𑍍𑌚𑍈॒𑌤𑌾𑌨𑌿॒ 𑌮𑍋𑌤𑍍𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌨𑍍𑌤॒-𑌮𑌨𑍂𑌤𑍍𑌤𑌿॑𑌷𑍍𑌠𑌨𑍍𑌤𑍁॒ 𑌮𑌾 𑌮𑌾॒𑌗𑍍॒ 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌶𑍍𑌚॒ 𑌹𑍍𑌰𑍀𑌶𑍍𑌚॒ 𑌧𑍃𑌤𑌿॑𑌶𑍍𑌚॒ 𑌤𑌪𑍋॑ 𑌮𑍇॒𑌧𑌾 𑌪𑍍𑌰॑𑌤𑌿॒𑌷𑍍𑌠𑌾 𑌶𑍍𑌰॒𑌦𑍍𑌧𑌾 𑌸॒𑌤𑍍𑌯-𑌨𑍍𑌧𑌰𑍍𑌮॑𑌶𑍍𑌚𑍈॒𑌤𑌾𑌨𑌿॑ 𑌮𑌾॒ 𑌮𑌾 𑌹𑌾॑𑌸𑌿𑌷𑍁𑌃 ॥
𑌉𑌦𑌾𑌯𑍁॑𑌷𑌾 𑌸𑍍𑌵𑌾॒𑌯𑍁𑌷𑍋𑌦𑍋𑌷॑𑌧𑍀𑌨𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌰𑌸𑍇॒𑌨𑍋-𑌤𑍍𑌪॒𑌰𑍍𑌜𑌨𑍍𑌯॑𑌸𑍍𑌯॒ 𑌶𑍁𑌷𑍍𑌮𑍇॒𑌣𑍋𑌦॑𑌸𑍍𑌥𑌾-𑌮॒𑌮𑍃𑌤𑌾॒𑌗𑍍𑌂॒ 𑌅𑌨𑍁॑ ॥ 𑌤𑌚𑍍𑌚𑌕𑍍𑌷𑍁॑-𑌰𑍍𑌦𑍇॒𑌵𑌹𑌿॑𑌤-𑌮𑍍𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚ 𑌚𑍍𑌛𑍁॒𑌕𑍍𑌰𑌮𑍁॒𑌚𑍍𑌚𑌰॑𑌤𑍍 ।
𑌪𑌶𑍍𑌯𑍇॑𑌮 𑌶॒𑌰𑌦𑌃॑ 𑌶॒𑌤-𑌞𑍍𑌜𑍀𑌵𑍇॑𑌮 𑌶॒𑌰𑌦𑌃॑ 𑌶॒𑌤-𑌨𑍍𑌨𑌨𑍍𑌦𑌾॑𑌮 𑌶॒𑌰𑌦𑌃॑ 𑌶॒𑌤-𑌮𑍍𑌮𑍋𑌦𑌾॑𑌮 𑌶॒𑌰𑌦𑌃॑ 𑌶॒𑌤-𑌮𑍍𑌭𑌵𑌾॑𑌮 𑌶॒𑌰𑌦𑌃॑ 𑌶॒𑌤𑌗𑍍𑌂 𑌶𑍃॒𑌣𑌵𑌾॑𑌮 𑌶॒𑌰𑌦𑌃॑ 𑌶॒𑌤-𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌬𑍍𑌰॑𑌵𑌾𑌮 𑌶॒𑌰𑌦𑌃॑ 𑌶॒𑌤 𑌮𑌜𑍀॑𑌤𑌾-𑌸𑍍𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮 𑌶॒𑌰𑌦𑌃॑ 𑌶॒𑌤-𑌞𑍍𑌜𑍍𑌯𑍋𑌕𑍍𑌚॒ 𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯॑-𑌨𑍍𑌦𑍃॒𑌶𑍇 ॥ 93 ॥
𑌯 𑌉𑌦॑𑌗𑌾-𑌨𑍍𑌮𑌹॒𑌤𑍋-𑌽𑌰𑍍𑌣𑌵𑌾᳚-𑌦𑍍𑌵𑌿॒𑌭𑍍𑌰𑌾𑌜॑𑌮𑌾𑌨-𑌸𑍍𑌸𑌰𑌿॒𑌰𑌸𑍍𑌯॒ 𑌮𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑌾॒𑌥𑍍𑌸 𑌮𑌾॑ 𑌵𑍃𑌷॒𑌭𑍋 𑌲𑍋॑𑌹𑌿𑌤𑌾॒𑌕𑍍𑌷-𑌸𑍍𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑍋॑ 𑌵𑌿𑌪॒𑌶𑍍𑌚𑌿-𑌨𑍍𑌮𑌨॑𑌸𑌾 𑌪𑍁𑌨𑌾𑌤𑍁 ॥ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣॒-𑌶𑍍𑌶𑍍𑌚𑍋𑌤॑𑌨𑍍𑌯𑌸𑌿॒ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣 𑌆॒𑌣𑍀 𑌸𑍍𑌥𑍋॒ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣 𑌆॒𑌵𑌪॑𑌨𑌮𑌸𑌿 𑌧𑌾𑌰𑌿॒𑌤𑍇𑌯-𑌮𑍍𑌪𑍃॑𑌥𑌿॒𑌵𑍀 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑌾 𑌮॒𑌹𑍀 𑌧𑌾॑𑌰𑌿॒𑌤𑌮𑍇॑𑌨𑍇𑌨 𑌮॒𑌹𑌦॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷॒-𑌨𑍍𑌦𑌿𑌵॑-𑌨𑍍𑌦𑌾𑌧𑌾𑌰 𑌪𑍃𑌥𑌿॒𑌵𑍀𑌗𑍍𑌂 𑌸𑌦𑍇॑𑌵𑌾𑌂॒-𑌯𑌁𑌦॒𑌹𑌂-𑌵𑍇𑌁𑌦॒ 𑌤𑌦॒𑌹-𑌨𑍍𑌧𑌾॑𑌰𑌯𑌾𑌣𑌿॒ 𑌮𑌾 𑌮𑌦𑍍𑌵𑍇𑌦𑍋-𑌽𑌧𑌿॒ 𑌵𑌿𑌸𑍍𑌰॑𑌸𑌤𑍍 ॥ 𑌮𑍇॒𑌧𑌾॒𑌮॒𑌨𑍀॒𑌷𑍇 𑌮𑌾-𑌽𑌽𑌵𑌿॑𑌶𑌤𑌾𑌗𑍍𑌂 𑌸॒𑌮𑍀𑌚𑍀॑ 𑌭𑍂॒𑌤𑌸𑍍𑌯॒ 𑌭𑌵𑍍𑌯॒𑌸𑍍𑌯𑌾𑌵॑𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍍𑌯𑍈॒ 𑌸𑌰𑍍𑌵॒𑌮𑌾𑌯𑍁॑𑌰𑌯𑌾𑌣𑌿॒
𑌸𑌰𑍍𑌵॒𑌮𑌾𑌯𑍁॑𑌰𑌯𑌾𑌣𑌿 ॥ 𑌆॒𑌭𑌿-𑌰𑍍𑌗𑍀॒𑌰𑍍𑌭𑌿-𑌰𑍍𑌯𑌦𑌤𑍋॑ 𑌨 𑌊॒𑌨𑌮𑌾𑌪𑍍𑌯𑌾॑𑌯𑌯 𑌹𑌰𑌿𑌵𑍋॒ 𑌵𑌰𑍍𑌧॑𑌮𑌾𑌨𑌃 ।
𑌯॒𑌦𑌾 𑌸𑍍𑌤𑍋॒𑌤𑍃𑌭𑍍𑌯𑍋॒ 𑌮𑌹𑌿॑ 𑌗𑍋॒𑌤𑍍𑌰𑌾 𑌰𑍁॒𑌜𑌾𑌸𑌿॑ 𑌭𑍂𑌯𑌿𑌷𑍍𑌠॒𑌭𑌾𑌜𑍋॒ 𑌅𑌧॑ 𑌤𑍇 𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮 ॥ 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌵𑌾॑𑌦𑌿𑌷𑍍𑌮॒ 𑌤𑌨𑍍𑌨𑍋॒ 𑌮𑌾 𑌹𑌾॑𑌸𑍀𑌤𑍍 ॥ 𑍐 𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿॒-𑌶𑍍𑌶𑌾𑌨𑍍𑌤𑌿𑌃॑ ॥ 94 ॥
(𑌪॒𑌰𑌾॒𑌵𑌤𑍋॑-𑌦𑌧𑌾𑌤𑍁-𑌬॒𑌦𑍍𑌧𑌾𑌨𑍍-𑌜𑌿𑌨𑍍𑌵॑𑌥-𑌦𑍃॒𑌶𑍇-+𑌸॒𑌪𑍍𑌤 𑌚॑) (𑌅. 42)
(𑌨𑌮𑍋॑ - 𑌯𑍁॒𑌞𑍍𑌜𑌤𑍇॒ - 𑌵𑍃𑌷𑍍𑌣𑍋॒ 𑌅𑌶𑍍𑌵॑𑌸𑍍𑌯॒ - 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑍍𑌯𑍇॑𑌣॒ - 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॒-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌚॑𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑍋॒ - 𑌦𑌶॒ 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌚𑍀॒ - 𑌰𑌪॑𑌶𑍍𑌯𑌙𑍍𑌗𑍋॒𑌪𑌾𑌮𑍍 - 𑌦𑍇॒𑌵𑌸𑍍𑌯॑ - 𑌸𑌮𑍁॒𑌦𑍍𑌰𑌾 - 𑌯𑍇॒𑌷𑍇 𑌪𑍀॑𑌪𑌿𑌹𑌿॒ - 𑌘𑌰𑍍𑌮॒ 𑌯𑌾 𑌤𑍇॑ - 𑌮𑌹𑍀॒𑌨𑌾-𑌞𑍍𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾 - 𑌰𑍍𑌯𑌸𑍍𑌕𑌾॒𑌨𑍍॒. - 𑌯𑌾 𑌪𑍁॒𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾᳚-𑌥𑍍𑌸॒𑌪𑍍𑌤 𑌸॑𑌪𑍍𑌤 - 𑌪𑍍𑌰𑌾॒𑌣𑌾𑌯॒ 𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿॑ - 𑌪𑍂॒𑌷𑍍𑌣𑍇 𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾-𑌰𑍍𑌯𑍁 - 𑌦॒𑌸𑍍𑌯𑍈𑌕𑌾॑𑌦𑌶॒ - 𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇॑ 𑌸॒𑌪𑍍𑌤𑌾 - 𑌗𑍍𑌨𑌿-𑌰𑍍𑌧𑍍𑌰𑍁॒𑌵𑌸𑍀𑌃॒ 𑌦𑍈𑌕𑌾॒𑌨𑍍𑌨 𑌵𑌿𑌗𑍍𑌂॑𑌶𑌤𑌿॒--𑌰𑍍 𑌭𑍂𑌰𑍂॒𑌰𑍍𑌧𑍍𑌵 𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌿॒𑌗𑍍𑌂॒𑌶𑌤-𑌦𑍍- 𑌭𑍂-𑌰𑍍𑌮𑌯𑌿॒ 𑌷𑍋𑌡॑𑌶॒ - 𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑍇॑ 𑌘𑍋॒𑌰𑌾 𑌨𑌵॒ - 𑌸𑍍𑌨𑌿𑌕𑍍𑌚𑌾॒𑌷𑍍𑌟𑍗 - 𑌧𑍁𑌨𑌿॑𑌶𑍍𑌚॒ 𑌦𑍍𑌵𑍇 - 𑌉॒𑌗𑍍𑌰𑌶𑍍𑌚॒ 𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑍍𑌯॑ - 𑌹𑍋𑌰𑌾॒𑌤𑍍𑌰𑍇 𑌪𑌞𑍍𑌚॒ - 𑌖-𑌟𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑌿॒ - 𑌵𑌿𑌗𑌾-𑌸𑍍𑌸॒𑌪𑍍𑌤𑌦॒𑌶𑌾 - 𑌸𑍃॑-𑌨𑍍𑌮𑍁𑌖-𑌶𑍍𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॒ - 𑌯𑌦𑍇॒𑌤-𑌦𑍍𑌵𑍃॑𑌕॒𑌸𑌃 𑌪𑌞𑍍𑌚॒ - 𑌯𑌦𑍀॑𑌷𑌿॒𑌤 𑌶𑍍𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॒ - 𑌦𑍀𑌰𑍍𑌘॑𑌮𑍁𑌖𑌿॒ 𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑍀॒ - 𑌤𑍍𑌥𑌾 𑌚𑍍𑌚॒𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿॒ - 𑌯𑌦𑍇॒𑌤-𑌦𑍍𑌭𑍂॒𑌤𑌾𑌨𑌿॒ 𑌷𑌟𑍍 - 𑌪𑍍𑌰॒𑌸𑌾𑌰𑍍𑌯॒ 𑌤𑍍𑌰𑍀𑌣𑍍𑌯 - 𑌤𑍍𑌰𑌿॑𑌣𑌾॒ 𑌦𑌶𑌾- 𑌹॒𑌰𑌾𑌵॑𑌦𑍍𑌯॒ - 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑𑌣𑌾॒ 𑌷𑌟𑍍-𑌥𑍍𑌷𑌡𑍍 - 𑌉𑌤𑍍𑌤𑍁॑𑌦𑌾॒𑌷𑍍𑌟𑍗 - 𑌭𑍂-𑌷𑍍𑌷𑌟𑍍 - 𑌪𑍃॑𑌥𑌿॒𑌵𑍍𑌯॑𑌷𑍍𑌟 𑌷॑𑌷𑍍𑌟𑌿𑌃॒ - 𑌶𑌨𑍍𑌨𑌃॑ 𑌸॒𑌪𑍍𑌤𑌪॑𑌞𑍍𑌚𑌾॒𑌶-𑌦𑍍𑌦𑍍𑌵𑌿𑌚॑𑌤𑍍𑌵𑌾𑌰𑌿𑌗𑍍𑌂𑌶𑌤𑍍 )
(𑌨𑌮𑍋॑ 𑌵𑌾॒𑌚𑍇 - 𑌬𑍍𑌰𑌹𑍍𑌮॑-𑌨𑍍𑌪𑍍𑌰𑌵॒𑌰𑍍𑌗𑍍𑌯𑍇॑𑌣॒ - 𑌮𑌯𑌿॒ 𑌰𑍁 - 𑌗॒𑌨𑍍𑌤𑌰𑌿॑𑌕𑍍𑌷𑍇𑌣 - 𑌪𑌿॒𑌤𑌾 𑌨𑍋॑-𑌽𑌸𑌿 - 𑌮𑌹𑍀॒𑌨𑌾 - 𑌮𑍁𑌪॑ 𑌨𑍋॒ - 𑌯𑌦𑍇॒𑌤-𑌦𑍍- 𑌭𑍂--𑌰𑍍 𑌦𑍍𑌯𑍂॒𑌭𑌿 𑌶𑍍𑌚𑌤𑍁॑-𑌰𑍍𑌨𑌵𑌤𑌿𑌃)
॥ 𑌹𑌰𑌿𑌃॑ 𑌓𑌮𑍍 ॥
॥ 𑌕𑍃𑌷𑍍𑌣 𑌯𑌜𑍁𑌰𑍍𑌵𑍇𑌦𑍀𑌯 𑌤𑍈𑌤𑍍𑌤𑌿𑌰𑍀𑌯 𑌆𑌰𑌣𑍍𑌯𑌕𑍇 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌥𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌪𑌾𑌠𑌕-𑌸𑍍𑌸𑌮𑌾𑌪𑍍𑌤𑌃 ॥
Roman (IAST) Transliteration
kṛṣṇa yajurvedīya taittirīya āraṇyake caturthaḥ prapāṭhakaḥ - pravargya mantrāḥ
o-nnamaḥ paramātmane, śrī mahāgaṇapataye namaḥ,
śrī gurubhyo namaḥ | ha॒riḥ॒ om ||
anuvākaṃ 1
namo̭ vā॒ce yā co̭di॒tā yā cānṷditā॒ tasyai̭ vā॒ce namo॒ namo̭ vā॒ce namo̭ vā॒caspata̭ye॒ nama॒ ṛṣi̭bhyo mantra॒kṛdbhyo॒ mantra̭patibhyo॒ mā māmṛṣa̭yo mantra॒kṛto̭ mantra॒pata̭yaḥ॒ parā̭du॒rmā-'hamṛṣī᳚-nmantra॒kṛto̭ mantra॒patī॒-nparā̭dāṃ-vai~śvade॒vīṃ-vā~ca̭mudyāsagṃ śi॒vāmada̭stā॒-ñjuṣṭā᳚-nde॒vebhya॒-śśarma̭ me॒ dyau-śśarma̭ pṛthi॒vī śarma॒ viśva̭mi॒da-ñjaga̭t |
śarma̭ ca॒ndraśca॒ sūrya̭śca॒ śarma̭ brahmaprajāpa॒tī ||
bhū॒taṃ-va~̭diṣye॒ bhuva̭naṃ-va~diṣye॒ tejo̭ vadiṣye॒ yaśo̭ vadiṣye॒ tapo̭ vadiṣye॒ brahma̭ vadiṣye sa॒tyaṃ-va~̭diṣye॒ tasmā̭ a॒hami॒da-mṷpa॒stara̭ṇa॒-mupa̭stṛṇa upa॒stara̭ṇa-mme pra॒jāyai̭ paśū॒nā-mbhṷ̄yā-dupa॒stara̭ṇama॒ha-mpra॒jāyai̭ paśū॒nā-mbhṷ̄yāsa॒-mprāṇā̭pānau mṛ॒tyormā̭ pāta॒-mprāṇā̭pānau॒ mā mā̭ hāsiṣṭa॒-mmadhṷ maniṣye॒ madhṷ janiṣye॒ madhṷ vakṣyāmi॒ madhṷ vadiṣyāmi॒ madhṷmatī-nde॒vebhyo॒ vāca̭mudyāsagṃ śuśrū॒ṣeṇyā᳚-mmanu॒ṣye᳚bhya॒sta-mmā̭ de॒vā a̭vantu śo॒bhāyai̭ pi॒taro-'nṷmadantu ||
oṃ śānti॒-śśānti॒-śśāntiḥ̭ || 1 || (a. 1)
anuvākaṃ 2
yu॒ñjate॒ mana̭ u॒ta yṷñjate॒ dhiyaḥ̭ | viprā॒ vipra̭sya bṛha॒to vi̭pa॒ścitaḥ̭ | vi hotrā̭ dadhe vayunā॒videka॒ it | ma॒hī de॒vasya̭ savi॒tuḥ pari̭ṣṭutiḥ || de॒vasya̭ tvā savi॒tuḥ pra̭sa॒ve | a॒śvino᳚-rbā॒hubhyā᳚m |
pū॒ṣṇo hastā᳚bhyā॒māda̭de || abhri̭rasi॒ nāri̭rasi |
a॒ddhva॒ra॒kṛ-dde॒vebhyaḥ̭ | utti̭ṣṭha brahmaṇaspate || 2 ||
de॒va॒yanta̭stvemahe | upa॒ praya̭ntu ma॒rutaḥ̭ su॒dāna̭vaḥ | indra̭ prā॒śūrbha̭vā॒ sacā᳚ || praitu॒ brahma̭ṇa॒spatiḥ̭ | pra de॒vyḙtu sū॒nṛtā᳚ |
acchā̭ vī॒rannarya̭-mpa॒ṅktirā̭dhasam | de॒vā ya॒jñanna̭yantu naḥ || devī᳚ dyāvāpṛthivī॒ anṷ me magṃsāthām | ṛ॒ddhyāsa̭ma॒dya | ma॒khasya॒ śiraḥ̭ || 3 ||
ma॒khāya̭ tvā | ma॒khasya̭ tvā śī॒rṣṇe || iya॒tyagra̭ āsīḥ |
ṛ॒ddhyāsa̭ma॒dya | ma॒khasya॒ śiraḥ̭ | ma॒khāya̭ tvā | ma॒khasya̭ tvā śī॒rṣṇe || devī᳚-rvamrīra॒sya bhū॒tasya̭ prathamajā ṛtāvarīḥ || ṛ॒ddhyāsa̭ma॒dya | ma॒khasya॒ śiraḥ̭ || 4 ||
ma॒khāya̭ tvā | ma॒khasya̭ tvā śī॒rṣṇe || indra॒syaujo̭-'si |
ṛ॒ddhyāsa̭ma॒dya | ma॒khasya॒ śiraḥ̭ | ma॒khāya̭ tvā | ma॒khasya̭ tvā śī॒rṣṇe || a॒gni॒jā a̭si pra॒jāpa̭te॒ retaḥ̭ | ṛ॒ddhyāsa̭ma॒dya | ma॒khasya॒ śiraḥ̭ || 5 ||
ma॒khāya̭ tvā | ma॒khasya̭ tvā śī॒rṣṇe || āyṷ-rdhehi prā॒ṇa-ndhḙhi | a॒pā॒na-ndhḙhi vyā॒na-ndhḙhi | cakṣṷ-rdhehi॒ śrotra̭-ndhehi | mano̭ dhehi॒ vāca̭-ndhehi | ā॒tmāna̭-ndhehi prati॒ṣṭhā-ndhḙhi |
mā-ndhḙhi॒ mayi̭ dhehi || madhṷ tvā madhu॒lā ka̭rotu |
ma॒khasya॒ śiro̭-'si || 6 ||
ya॒jñasya̭ pa॒de sthaḥ̭ | gā॒ya॒treṇa̭ tvā॒ chanda̭sā karomi | traiṣṭṷbhena tvā॒ chanda̭sā karomi | jāga̭tena tvā॒ chanda̭sā karomi || ma॒khasya॒ rāsnā̭-'si | adi̭tiste॒ bila̭ṅgṛhṇātu | pāṅktḙna॒ chanda̭sā |
sūrya̭sya॒ hara̭sā śrāya | ma॒kho̭-'si || 7 ||
(pa॒te॒ - śira̭ - ṛtāvarīr-ṛddhyāsa̭ma॒dya ma॒khasya॒ śiraḥ॒ - śiraḥ॒ - śiro̭-'si॒ - +nava̭ ca) (a. 2)
(iya̭ti॒ devī॒rindra॒syaujo᳚-'syagni॒jā a॒syāyṷrdhehi prā॒ṇa-mpañca̭)
anuvākaṃ 3
vṛṣṇo॒ aśva̭sya ni॒ṣpada̭si | varṷṇastvā dhṛ॒tavra̭ta॒ ādhṷ̄payatu | mi॒trāvarṷṇayor
dhru॒veṇa॒ dharma̭ṇā || a॒rciṣe᳚ tvā | śo॒ciṣe᳚ tvā |
jyoti̭ṣe tvā | tapa̭se tvā || a॒bhīma-mma̭hi॒nā diva᳚m |
mi॒tro ba̭bhūva sa॒prathāḥ᳚ | u॒ta śrava̭sā pṛthi॒vīm || 8 ||
mi॒trasya̭ carṣaṇī॒dhṛtaḥ̭ |
śravo̭ de॒vasya̭ sāna॒sim | dyu॒mnañci॒traśra̭vastamam || siddhyai᳚ tvā | de॒vastvā̭ savi॒todva̭patu |
su॒pā॒ṇi-ssva̭ṅgu॒riḥ | su॒bā॒huru॒ta śaktyā᳚ || apa̭dyamānaḥ pṛthi॒vyām | āśā॒ diśa॒ ā pṛ̭ṇa | utti̭ṣṭha bṛ॒ha-nbha̭va || 9 ||
ū॒rdhvasti̭ṣṭha dhru॒vastvam || sūrya̭sya tvā॒ cakṣu॒ṣā-'nvī᳚kṣe | ṛ॒jave᳚ tvā | sā॒dhave᳚ tvā | su॒kṣi॒tyai tvā॒ bhūtyai᳚ tvā ||
i॒dama॒hama॒mumā̭muṣyāya॒ṇaṃ-vi~॒śā pa॒śubhi̭-rbrahmavarca॒sena॒ paryṷ̄hāmi |
gā॒ya॒treṇa̭ tvā॒ chanda॒sā ''cchṛ̭ṇadmi | traiṣṭṷbhena tvā॒ chanda॒sā ''cchṛ̭ṇadmi |
jāga̭tena tvā॒ chanda॒sā ''cchṛ̭ṇadmi | chṛ॒ṇattṷ tvā॒ vāk | chṛ॒ṇattu॒ tvork | chṛ॒ṇattṷ tvā ha॒viḥ |
chṛ॒ndhi vāca᳚m | chṛ॒ndhyūrja᳚m | chṛ॒ndhi ha॒viḥ ||
deva̭ puraścara sa॒ghyāsa̭ntvā || 10 ||
(pṛ॒thi॒vīm - bha̭va॒ - vā-khṣaṭca̭) (a. 3)
anuvākaṃ 4
brahma̭-nprava॒rgyḙṇa॒ praca̭riṣyāmaḥ |
hota̭-rgha॒rmama॒bhiṣṭṷhi | agnī॒drauhi̭ṇau puro॒ḍāśā॒vadhi̭śraya | prati̭prasthāta॒rviha̭ra |
prasto̭ta॒-ssāmā̭ni gāya || yajṷryukta॒gṃ॒ sāma̭bhi॒rākta̭khantvā | viśvai᳚-rde॒vairanṷmata-mma॒rudbhiḥ̭ | dakṣi̭ṇābhiḥ॒ prata̭ta-mpārayi॒ṣṇum |
stubho̭ vahantu sumana॒syamā̭nam | sa no॒ ruca̭ndhe॒hyahṛ̭ṇīyamānaḥ | bhūrbhuva॒ssuvaḥ̭ |
omindra̭vantaḥ॒ praca̭rata || 11 ||
(ahṛ̭ṇīyamāno॒ dve ca̭) (a. 4)
anuvākaṃ 5
brahma॒-npraca̭riṣyāmaḥ | hota̭-rgha॒rmama॒bhiṣṭṷhi || ya॒māya̭ tvā ma॒khāya̭ tvā | sūrya̭sya॒ hara̭se tvā || prā॒ṇāya॒ svāhā᳚ vyā॒nāya॒ svāhā̭ 'pā॒nāya॒ svāhā᳚ |
cakṣṷṣe॒ svāhā॒ śrotrā̭ya॒ svāhā᳚ | mana̭se॒ svāhā̭ vā॒ce sara̭svatyai॒ svāhā᳚ | dakṣā̭ya॒ svāhā॒ krata̭ve॒ svāhā᳚ | oja̭se॒ svāhā॒ balā̭ya॒ svāhā᳚ ||
de॒vastvā̭ savi॒tā maddhvā̭-'naktu || 12 ||
pṛ॒thi॒vī-ntapa̭sastrāyasva | a॒rcira̭si śo॒cira̭si॒ jyoti̭rasi॒ tapo̭-'si | sagṃsī̭dasva ma॒hāgṃ a̭si | śoca̭sva deva॒vīta̭maḥ | vi dhū॒mama̭gne aru॒ṣa-mmi̭yeddhya | sṛ॒ja pra̭śasta darśa॒tam ||
a॒ñjanti॒ ya-mpra॒thaya̭nto॒ na viprāḥ᳚ | va॒pāva̭nta॒nnāgninā॒ tapa̭ntaḥ |
pi॒turna pu॒tra upa̭si॒ preṣṭhaḥ̭ | ā gha॒rmo a॒gnimṛ॒taya̭nnasādīt || 13 ||
a॒nā॒dhṛ॒ṣyā pu॒rastā᳚t | a॒gnerādhi̭patye |
āyṷrme dāḥ | pu॒trava̭tī dakṣiṇa॒taḥ | indra॒syādhi̭patye | pra॒jā-mmḙ dāḥ | su॒ṣadā̭ pa॒ścāt | de॒vasya̭ savi॒turādhi̭patye | prā॒ṇa-mmḙ dāḥ | āśrṷtiruttara॒taḥ || 14 ||
mi॒trāvarṷṇayo॒rādhi̭patye | śrotra̭-mme dāḥ | vidhṛ̭tiru॒pari̭ṣṭāt | bṛha॒spate॒rādhi̭patye |
brahma̭ me dāḥ, kṣa॒tra-mmḙ dāḥ | tejo̭ me dhā॒ varco̭ me dhāḥ | yaśo̭ me dhā॒ stapo̭ me dhāḥ |
mano̭ me dhāḥ || mano॒raśvā̭-'si॒ bhūri̭putrā |
viśvā᳚bhyo mā nā॒ṣṭrābhyaḥ̭ pāhi || 15 ||
sū॒pa॒sadā̭ me bhūyā॒ mā mā̭ higṃsīḥ || tapo॒ ṣva̭gne॒ anta̭rāgṃ a॒mitrāṋ |
tapā॒śagṃsa̭mara॒ruṣaḥ॒ para̭sya | tapā̭ vaso cikitā॒no a॒cittāṋ | vi tḙ tiṣṭhantāma॒jarā̭ a॒yāsaḥ̭ || citaḥ̭ stha pari॒citaḥ̭ | svāhā̭ ma॒rudbhiḥ॒ pari̭śrayasva | mā a̭si | pra॒mā a̭si | pra॒ti॒mā a̭si || 16 ||
sa॒mmā a̭si | vi॒mā a̭si | u॒nmā a̭si | a॒ntari̭kṣasyānta॒rdhira̭si ||
diva॒ntapa̭sastrāyasva | ā॒bhi-rgī॒rbhi-ryadato̭ na ū॒nam |
āpyā̭yaya harivo॒ vardha̭mānaḥ | ya॒dā sto॒tṛbhyo॒ mahi̭ go॒trā ru॒jāsi̭ | bhū॒yi॒ṣṭha॒bhājo॒ adha̭ te syāma || śu॒krantḙ a॒nya-dya̭ja॒tantḙ a॒nyat || 17 ||
viṣṷrūpe॒ aha̭nī॒ dyauri̭vāsi | viśvā॒ hi mā॒yā ava̭si svadhāvaḥ | bha॒drā tḙ pūṣanni॒ha rā॒tira̭stu || arha̭-nbibharṣi॒ sāya̭kāni॒ dhanva̭ | arha̭nni॒ṣkaṃ-ya~̭ja॒taṃ-vi~॒śvarṷ̄pam | arha̭nni॒da-nda̭yase॒ viśva॒-mabbhṷvam | na vā ojī̭yo rudra॒ tvada̭sti || gā॒ya॒trama̭si | traiṣṭṷbhamasi | jāga̭tamasi | madhu॒ madhu॒ madhṷ || 18 ||
(a॒na॒ - ktva॒sā॒dī॒ - du॒tta॒ra॒taḥ - pā̭hi - prati॒mā a̭si - yaja॒tantḙ a॒nyaj - jāga̭tama॒syeka̭-ñca) (a. 5)
anuvākaṃ 6
daśa॒ prācī॒rdaśa̭ bhāsi dakṣi॒ṇā | daśa̭ pra॒tīcī॒rdaśa̭ bhā॒syudī̭cīḥ | daśo॒rdhvā bhā̭si sumana॒syamā̭naḥ | sa no॒ ruca̭ndhe॒hyahṛ̭ṇīyamānaḥ ||
a॒gniṣṭvā॒ vasṷbhiḥ pu॒rastā᳚-drocayatu gāya॒treṇa॒ chanda̭sā | sa mā̭ ruci॒to ro̭caya || indra̭stvā ru॒drai-rda̭kṣiṇa॒to ro̭cayatu॒ traiṣṭṷbhena॒ chanda̭sā |
sa mā̭ ruci॒to ro̭caya | varṷṇastvā-''di॒tyaiḥ pa॒ścā-dro̭cayatu॒ jāga̭tena॒ chanda̭sā |
sa mā̭ ruci॒to ro̭caya || 19 ||
dyu॒tā॒nastvā̭ māru॒to ma॒rudbhi̭ruttara॒to ro̭caya॒tvānṷṣṭubhena॒ chanda̭sā | sa mā̭ ruci॒to ro̭caya | bṛha॒spati̭stvā॒ viśvai᳚-rde॒vairu॒pari̭ṣṭā-drocayatu॒ pāṅktḙna॒ chanda̭sā | sa mā̭ ruci॒to ro̭caya || ro॒ci॒tastva-ndḙva gharma de॒veṣvasi̭ |
ro॒ci॒ṣī॒yāha-mma̭nu॒ṣyḙṣu ||
samrā᳚ḍ gharma ruci॒tastvaṃ e॒veṣvāyṷṣmāgsteja॒svī bra̭hmavarca॒sya̭si | ru॒ci॒to̭-'ha-mma̭nu॒ṣye᳚ṣvāyṷṣmāg-steja॒svī bra̭hmavarca॒sī bhṷ̄yāsam || ruga̭si | ruca॒-mmayi̭ dhehi || 20 ||
mayi॒ ruk || daśa̭ pu॒rastā᳚-drocase | daśa̭ dakṣi॒ṇā | daśa̭ pra॒tyamm | daśodaṅṋ̇ | daśo॒rdhvo bhā̭si sumana॒syamā̭naḥ | sa naḥ̭ samrā॒ḍiṣa॒mūrja̭-ndhehi | vā॒jī vā॒jinḙ pavasva | ro॒ci॒to gha॒rmo rṷcī॒ya || 21 ||
(ro॒ca॒ya॒ - dhe॒hi॒ - +nava̭ ca) (a. 6)
anuvākaṃ 7
apa̭śyaṅgo॒pāmani̭padyamānam | ā ca॒ parā̭ ca pa॒thibhi॒ścara̭ntam | sa sa॒ddhrīcī॒-ssa viṣṷ̄cī॒rvasā̭naḥ | ā va̭rīvarti॒ bhuva̭neṣva॒ntaḥ || atra̭ prā॒vīḥ | madhu॒ māddhvī᳚bhyā॒-mmadhu॒ mādhṷ̄cībhyām | anṷ vā-nde॒vavī̭taye || sama॒gnira॒gninā̭ gata | sa-nde॒vena̭ savi॒trā | sagṃ sūryḙṇa rocate || 22 ||
svāhā॒ sama॒gnistapa̭sā gata | sa-nde॒vena̭ savi॒trā |
sagṃ sūryḙṇārociṣṭa || dha॒rtā di॒vo vibhā̭si॒ raja̭saḥ | pṛ॒thi॒vyā dha॒rtā | u॒rora॒ntari̭kṣasya dha॒rtā | dha॒rtā de॒vo de॒vānā᳚m | ama̭rtyastapo॒jāḥ || hṛ॒de tvā॒ mana̭se tvā | di॒ve tvā॒ sūryā̭ya tvā || 23 ||
ū॒rdhvami॒ma-ma̭ddhva॒raṅkṛ̭dhi | di॒vi de॒veṣu॒ hotrā̭ yaccha || viśvā̭sā-mbhuvā-mpate | viśva̭sya bhuvanaspate | viśva̭sya manasaspate | viśva̭sya vacasaspate | viśva̭sya tapasaspate | viśva̭sya brahmaṇaspate | de॒va॒śrūstvandḙva gharma de॒vā-npā̭hi || ta॒po॒jāṃ-vā~ca̭ma॒sme niya̭ccha devā॒yuva᳚m || 24 ||
garbho̭ de॒vānā᳚m || pi॒tā ma̭tī॒nām ||
patiḥ̭ pra॒jānā᳚m || matiḥ̭ kavī॒nām ||
sande॒vo de॒vena̭ savi॒trā-'ya̭tiṣṭa | sagṃ sūryḙṇārukta || ā॒yu॒rdāstvama॒smabhya̭-ṅgharma varco॒dā a̭si || pi॒tā no̭-'si pi॒tā no̭ bodha || ā॒yu॒rdhāsta̭nū॒dhāḥ pa̭yo॒dhāḥ |
va॒rco॒dā va̭rivo॒dā dra̭viṇo॒dāḥ || 25 ||
a॒nta॒ri॒kṣa॒pra॒ u॒rorvarī̭yān | a॒śī॒mahi̭ tvā॒ mā mā̭ higṃsīḥ || tvama̭gne gṛ॒hapa̭ti-rvi॒śāma̭si | viśvā̭sā॒-mmānṷṣīṇām | śa॒ta-mpū॒rbhirya̭viṣṭha pā॒hyagṃha̭saḥ | sa॒me॒ddhāragṃ̭ śa॒tagṃ himāḥ᳚ |
ta॒-ndrā॒viṇagṃ̭ hārdivā॒nam | i॒haiva rā॒tayaḥ̭ santu || tvaṣṭī̭matī te sapeya | su॒retā॒ reto॒ dadhā̭nā |
vī॒raṃ-vi~̭deya॒ tava̭ sa॒ndṛśi̭ |
mā-'hagṃ rā॒yaspoṣḙṇa॒ vi yo̭ṣam || 26 ||
(ro॒ca॒te॒-sūrya̭ya tvā - devā॒yuvaṃ̭ - draviṇo॒dā - dadhā̭nā॒ dve ca̭) (a. 7)
anuvākaṃ 8
de॒vasya̭ tvā savi॒tuḥ pra̭sa॒ve | a॒śvino᳚-rbā॒hubhyā᳚m |
pū॒ṣṇo hastā᳚bhyā॒mā da̭de || adi̭tyai॒ rāsnā̭-'si | iḍa॒ ehi̭ | adi̭ta॒ ehi̭ | sara̭sva॒tyehi̭ | asā॒vehi̭ |
asā॒vehi̭ | asā॒vehi̭ || 27 ||
adi̭tyā u॒ṣṇīṣa̭masi | vā॒yura̭syai॒ḍaḥ | pū॒ṣā tvo॒pāva̭sṛjatu | a॒śvibhyā॒-mpra dā̭paya | yaste॒ stanaḥ̭ śaśa॒yo yo ma̭yo॒bhūḥ | yena॒ viśvā॒ puṣya̭si॒ vāryā̭ṇi | yo ra̭tna॒dhā va̭su॒vidya-ssu॒datraḥ̭ |
sara̭svati॒ tami॒ha dhāta̭ve-'kaḥ || usra̭ gha॒rmagṃ śigṃ̭ṣa | usra̭ gha॒rma-mpā̭hi || 28 ||
gha॒rmāya̭ śigṃṣa | bṛha॒spati॒stvopa̭sīdatu | dāna̭va-sstha॒ pera̭vaḥ | vi॒ṣva॒gvṛto॒ lohi̭tena | a॒śvibhyā᳚-mpinvasva | sara̭svatyai pinvasva |
pū॒ṣṇe pi̭nvasva | bṛha॒spata̭ye pinvasva | indrā̭ya pinvasva | indrā̭ya pinvasva || 29 ||
gā॒ya॒tro̭-'si | traiṣṭṷbho-'si | jāga̭tamasi | sa॒horjo bhā॒genopa॒ mehi̭ | indrā᳚śvinā॒ madhṷna-ssāra॒ghasya̭ | gha॒rma-mpā̭ta vasavo॒ yaja̭tā॒ vaṭ | svāhā᳚ tvā॒ sūrya̭sya ra॒śmayḙ vṛṣṭi॒vana̭ye juhomi | madhṷ ha॒vira̭si | sūrya̭sya॒ tapa̭stapa | dyāvā̭pṛthi॒vībhyā᳚-ntvā॒ pari̭gṛhṇāmi || 30 ||
a॒ntari̭kṣeṇa॒ tvopa̭yacchāmi | de॒vānā᳚-ntvā pitṛ॒ṇāmanṷmato॒ bhartugṃ̭ śakeyam | tejo̭-'si |
tejo-'nu॒prehi̭ | di॒vi॒spṛmmā mā̭ higṃsīḥ |
a॒nta॒ri॒kṣa॒spṛmmā mā̭ higṃsīḥ | pṛ॒thi॒vi॒spṛmmā mā̭ higṃsīḥ |
suva̭rasi॒ suva̭rme yaccha |
divaṃ̭-ya~ccha di॒vo mā̭ pāhi || 31 ||
(ehi̭ - pāhi - pinvasva - gṛhṇāmi॒ - +nava̭ ca) (a. 8)
anuvākaṃ 9
sa॒mu॒drāya̭ tvā॒ vātā̭ya॒ svāhā᳚ | sa॒li॒lāya̭ tvā॒ vātā̭ya॒ svāhā᳚ | a॒nā॒dhṛ॒ṣyāya̭ tvā॒ vātā̭ya॒ svāhā᳚ | a॒pra॒ti॒dhṛ॒ṣyāya̭ tvā॒ vātā̭ya॒ svāhā᳚ |
a॒va॒syave᳚ tvā॒ vātā̭ya॒ svāhā᳚ | duva̭svate tvā॒ vātā̭ya॒ svāhā᳚ | śimi̭dvate tvā॒ vātā̭ya॒ svāhā᳚ | a॒gnaye᳚ tvā॒ vasṷmate॒ svāhā᳚ |
somā̭ya tvā ru॒drava̭te॒ svāhā᳚ |
varṷṇāya tvā-''di॒tyava̭te॒ svāhā᳚ || 32 ||
bṛha॒spata̭ye tvā vi॒śvade᳚vyāvate॒ svāhā᳚ |
sa॒vi॒tre tva̭rbhu॒matḙ vibhu॒mate᳚ prabhu॒mate॒ vāja̭vate॒ svāhā᳚ | ya॒māya॒ tvā-'ṅgi̭rasvate pitṛ॒mate॒ svāhā᳚ || viśvā॒ āśā̭ dakṣiṇa॒sat | viśvā᳚-nde॒vāna̭yāḍi॒ha | svāhā̭kṛtasya gha॒rmasya̭ | madhoḥ᳚ pibatamaśvinā |
svāhā॒-'gnayḙ ya॒jñiyā̭ya | śaṃ-ya~jṷrbhiḥ ||
aśvi̭nā gha॒rma-mpā̭tagṃ hārdivā॒nam || 33 ||
aha̭-rdi॒vābhi̭-rū॒tibhiḥ̭ | anṷ vā॒-ndyāvā̭pṛthi॒vī magṃ̭sātām | svāhendrā̭ya || svāhendrā॒vaṭ | gha॒rmama̭pātamaśvinā hārdivā॒nam |
aha̭-rdi॒vābhi̭rū॒tibhiḥ̭ | anṷ vā॒-ndyāvā̭pṛthi॒vī a̭magṃsātām | ta-mprā॒vyaṃ̭-ya~thā॒ vaṭ | namo̭ di॒ve | namaḥ̭ pṛthi॒vyai || 34 ||
di॒vi dhā̭ i॒maṃ-ya~॒jñam | ya॒jñami॒ma-ndi॒vi dhāḥ᳚ | diva̭ṅgaccha | a॒ntari̭kṣaṅgaccha | pṛ॒thi॒vīṅga̭ccha | pañca̭ pra॒diśo̭ gaccha | de॒vā-ngha̭rma॒pā-nga̭ccha | pi॒tṝ-ngha̭rma॒pā-nga̭ccha || 35 ||
(ā॒di॒tyava̭te॒ svāhā̭-hārdivā॒nam-pṛ̭thi॒vyā-+a॒ṣṭau ca̭) (a. 9)
anuvākaṃ 10
i॒ṣe pī̭pihi | ū॒rje pī̭pihi | brahma̭ṇe pīpihi | kṣa॒trāya̭ pīpihi | a॒dbhyaḥ pī̭pihi | oṣa̭dhībhyaḥ pīpihi | vana॒spati̭bhyaḥ pīpihi | dyāvā̭pṛthi॒vībhyā᳚-mpīpihi | su॒bhū॒tāya̭ pīpihi | bra॒hma॒va॒rca॒sāya̭ pīpihi || 36 ||
yaja̭mānāya pīpihi | mahya॒ñjyaiṣṭhyā̭ya pīpihi || tviṣyai᳚ tvā | dyu॒mnāya̭ tvā | i॒ndri॒yāya̭ tvā॒ bhūtyai᳚ tvā | dharmā̭-'si su॒dharmā me᳚ nya॒sme | brahmā̭ṇi dhāraya | kṣa॒trāṇi̭ dhāraya | viśa̭ndhāraya |
nettvā॒ vātaḥ̭ ska॒ndayā᳚t || 37 ||
a॒muṣya̭ tvā prā॒ṇe sā̭dayāmi | a॒munā̭ sa॒ha ni̭ra॒rthaṅga̭ccha | yo᳚-'smā-ndveṣṭi̭ |
yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ || pū॒ṣṇe śara̭se॒ svāhā᳚ |
grāva̭bhya॒-ssvāhā᳚ | pra॒ti॒rebhya॒-ssvāhā᳚ | dyāvā̭pṛthi॒vībhyā॒g॒ svāhā᳚ |
pi॒tṛbhyo̭ gharma॒pebhya॒-ssvāhā᳚ ||
ru॒drāya̭ ru॒draho᳚tre॒ svāhā᳚ || 38 ||
aha॒-rjyotiḥ̭ ke॒tunā̭ juṣatām | su॒jyo॒ti-rjyoti̭ṣā॒g॒ svāhā᳚ | rātri॒rjyotiḥ̭ ke॒tunā̭ juṣatām | su॒jyo॒ti-rjyoti̭ṣā॒g॒ svāhā᳚ | apī̭paro॒ mā-'hno॒ rātri̭yai mā pāhi | e॒ṣā tḙ agne sa॒mit | tayā॒ sami̭ddhyasva | āyṷrme dāḥ | varca̭sā mā-'ñjīḥ | apī̭paro mā॒ rātri̭yā॒ ahno̭ mā pāhi || 39 ||
e॒ṣā tḙ agne sa॒mit | tayā॒ sami̭ddhyasva | āyṷrme dāḥ | varca̭sā mā-'ñjīḥ | a॒gni-rjyoti॒-rjyoti̭ra॒gni-ssvāhā᳚ |
sūryo॒ jyoti॒-rjyoti॒-ssūrya॒-ssvāhā᳚ | bhū-ssvāhā᳚ | hu॒tagṃ ha॒viḥ | madhṷ ha॒viḥ | indra̭tame॒-'gnau || 40 ||
pi॒tā no̭-'si॒ mā mā̭ higṃsīḥ | a॒śyāma̭ te devagharma |
madhṷmato॒ vāja̭vataḥ pitu॒mataḥ̭ | aṅgi̭rasvata-ssvadhā॒vinaḥ̭ | a॒śī॒mahi̭ tvā॒ mā mā̭ higṃsīḥ || svāhā᳚ tvā॒ sūrya̭sya ra॒śmibhyaḥ̭ | svāhā᳚ tvā॒ nakṣa̭trebhyaḥ || 41 ||
(bra॒hma॒va॒rca॒sāya̭ pīpihi - ska॒ndayā᳚-d- ru॒drāya̭ ru॒draho᳚tre॒ svāhā - 'hno̭ mā pāh - ya॒gnau - +sa॒pta ca̭) (a. 10)
anuvākaṃ 11
gharma॒ yā tḙ di॒vi śuk | yā gā̭ya॒tre chanda̭si | yā brā᳚hma॒ṇe | yā ha̭vi॒rdhāne᳚ | tānta̭ e॒tenāva̭yaje॒ svāhā᳚ || gharma॒ yā te॒-'ntari̭kṣe॒ śuk |
yā traiṣṭṷbhe॒ chanda̭si | yā rā̭ja॒nye᳚ | yā-''gnī᳚ddhre |
tānta̭ e॒tenāva̭yaje॒ svāhā᳚ || 42 ||
gharma॒ yā tḙ pṛthi॒vyāgṃ śuk | yā jāga̭te॒ chanda̭si | yā vaiśye᳚ | yā sada̭si | tānta̭ e॒tenāva̭yaje॒ svāhā᳚ || a॒gniśca̭ havya॒vāha̭no॒ bhava̭tā-ndā॒śuṣe॒ mayaḥ̭ || anvida̭numate॒ tva-mmanyā̭sai॒ śañca̭naḥ kṛdhi | kratve॒ dakṣā̭ya no hinu॒ praṇa॒ āyūgṃ̭ṣi tāriṣaḥ || di॒vastvā̭ para॒spāyāḥ᳚ | a॒ntari̭kṣasya ta॒nuvaḥ̭ pāhi | pṛ॒thi॒vyāstvā॒ dharma̭ṇā || 43 ||
va॒yamanṷkrāmāma suvi॒tāya॒ navya̭se || brahma̭ṇastvā para॒spāyāḥ᳚ | kṣa॒trasya̭ ta॒nuvaḥ̭ pāhi | vi॒śastvā॒ dharma̭ṇā | va॒yamanṷkrāmāma suvi॒tāya॒ navya̭se || prā॒ṇasya̭ tvā para॒spāyai᳚ | cakṣṷṣasta॒nuvaḥ̭ pāhi | śrotra̭sya tvā॒ dharma̭ṇā | va॒yamanṷkrāmāma suvi॒tāya॒ navya̭se || va॒lgura̭si śaṃ॒-yu~dhā̭yāḥ || 44 ||
śiśu॒-rjana̭dhāyāḥ || śañca॒ vakṣi॒ pari̭ ca॒ vakṣi̭ |
catuḥ̭ srakti॒rnābhi̭r-ṛ॒tasya̭ | sado̭ vi॒śvāyu॒-śśarma̭ sa॒prathāḥ᳚ | apa॒ dveṣo॒ apa॒ hvaraḥ̭ | a॒nyadvra̭tasya saścima | gharmai॒ta-tte-'nna̭me॒ta-tpurī̭ṣam | tena॒ vardha̭sva॒ cā ca̭ pyāyasva | va॒rdhi॒ṣī॒mahi̭ ca va॒yam | ā ca̭ pyāsiṣī॒mahi̭ || 45 ||
ranti॒-rnāmā̭si di॒vyo ga̭ndha॒rvaḥ | tasya̭ te pa॒dvaddha̭vi॒rdhāna᳚m | a॒gniraddhya̭kṣāḥ | ru॒dro-'dhi̭patiḥ || sama॒hamāyṷṣā | sa-mprā॒ṇena̭ |
saṃ-va~rca̭sā | sa-mpaya̭sā | saṅgaṷpa॒tyena̭ | sagṃ rā॒yaspoṣḙṇa || 46 ||
vya̭sau | yo᳚-'smā-ndveṣṭi̭ | yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ ||
aci̭krada॒dvṛṣā॒ hariḥ̭ | ma॒hā-nmi॒tro na da̭rśa॒taḥ | sagṃ sūryḙṇa rocate || cida̭si samu॒drayo̭niḥ | indu॒-rdakṣaḥ̭ śye॒na ṛ॒tāvā᳚ | hira̭ṇyapakṣa-śśaku॒no bhṷra॒ṇyuḥ | ma॒hān-thsa॒dhasthe᳚ dhru॒va āniṣa̭ttaḥ || 47 ||
nama̭ste astu॒ mā mā̭ higṃsīḥ || vi॒śvāva̭sugṃ soma gandha॒rvam | āpo̭ dadṛ॒śuṣīḥ᳚ | tadṛ॒tenā॒ vyā̭yann | tada॒nvavai᳚t | indro̭ rārahā॒ṇa ā̭sām | pari॒ sūrya̭sya pari॒dhīgṃ ra̭paśyat || vi॒śvāva̭sura॒bhi tanno̭ gṛṇātu | di॒vyo ga̭ndha॒rvo raja̭so vi॒mānaḥ̭ |
yadvā̭ ghā sa॒tyamu॒ta yanna vi॒dma || 48 ||
dhiyo̭ hinvā॒no dhiya॒ inno̭ avyāt || sasni̭mavinda॒ccara̭ṇe na॒dīnā᳚m |
apā̭vṛṇo॒-dduro॒ aśma̭vrajānām | prāsā᳚-ngandha॒rvo a॒mṛtā̭ni vocat | indro॒ dakṣa॒-mpari̭jānāda॒hīna᳚m || e॒tattva-ndḙva gharma de॒vo de॒vānupā̭gāḥ |
i॒dama॒ha-mma̭nu॒ṣyo̭ manu॒ṣyāṋ | soma̭pī॒thānu॒ mehi̭ | sa॒ha pra॒jayā̭ sa॒ha rā॒yaspoṣḙṇa ||
su॒mi॒trā na॒ āpa॒ oṣa̭dhaya-ssantu || 49 ||
du॒rmi॒trāstasmai̭ bhūyāsuḥ | yo᳚-'smā-ndveṣṭi̭ |
yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ || udva॒ya-ntama̭sa॒spari॒ paśya̭nto॒ jyoti॒rutta̭ram | de॒va-ndḙva॒trā sūrya॒maga̭nma॒ jyoti̭rutta॒mam || udu॒ tya-ñjā॒tavḙdasa-nde॒vaṃ-va~̭hanti ke॒tavaḥ̭ | dṛ॒śe viśvā̭ya॒ sūrya᳚m | ci॒tra-nde॒vānā॒-muda̭gā॒danī̭ka॒-ñcakṣṷ rmi॒trasya॒ varṷṇasyā॒-'gneḥ || i॒mamū॒ ṣu tyama॒smabhyagṃ̭ sa॒nim | gā॒ya॒trannavī̭yāgṃsam |
agnḙ de॒veṣu॒ pravo̭caḥ || 50 ||
(yā-''gnī᳚ddhre॒ tāntā̭ e॒tenāva̭yaje॒ svāhā॒ - dharma̭ṇā - śaṃ॒-yu~dhā̭yāḥ - pyāsiṣī॒mahi॒-poṣḙṇa॒-niṣa̭tto-vi॒dma-sa̭n-+tva॒ṣṭau ca̭) (a. 11)
anuvākaṃ 12
ma॒hī॒nā-mpayo̭-'si॒ vihi̭ta-ndeva॒trā |
jyo॒ti॒rbhā a̭si॒ vana॒spatī̭nā॒moṣa̭dhīnā॒gṃ॒ rasaḥ̭ |
vā॒jina̭-ntvā vā॒jino-'va̭ nayāmaḥ |
ū॒rdhva-mmanaḥ̭ suva॒rgam || 51 || (a. 12)
anuvākaṃ 13
askā॒-ndyauḥ pṛ̭thi॒vīm | askā̭nṛṣa॒bho yuvā॒ gāḥ |
ska॒nnemā viśvā॒ bhuva̭nā | ska॒nno ya॒jñaḥ praja̭nayatu || askā॒naja̭ni॒ prāja̭ni | ā ska॒nnājjā̭yate॒ vṛṣā᳚ |
ska॒nnā-tpraja̭niṣīmahi || 52 || (a. 13)
anuvākaṃ 14
yā pu॒rastā᳚-dvi॒dyudāpa̭tat | tānta̭ e॒tenāva̭ yaje॒ svāhā᳚ | yā da̭kṣiṇa॒taḥ | yā pa॒ścāt | yotta̭ra॒taḥ | yopari̭ṣṭā-dvi॒dyudāpa̭tat | tānta̭ e॒tenāva̭ yaje॒ svāhā᳚ || 53 || (a. 14)
anuvākaṃ 15
prā॒ṇāya॒ svāhā᳚ vyā॒nāya॒ svāhā̭ 'pā॒nāya॒ svāhā᳚ |
cakṣṷṣe॒ svāhā॒ śrotrā̭ya॒ svāhā᳚ |
mana̭se॒ svāhā̭ vā॒ce sara̭svatyai॒ svāhā᳚ || 54 || (a. 15)
anuvākaṃ 16
pū॒ṣṇe svāhā̭ pū॒ṣṇe śara̭se॒ svāhā᳚ |
pū॒ṣṇe pra̭pa॒tthyā̭ya॒ svāhā̭ pū॒ṣṇe na॒randhi̭ṣāya॒ svāhā᳚ | pū॒ṣṇe-'ṅghṛ̭ṇaye॒ svāhā̭ pū॒ṣṇe na॒ruṇā̭ya॒ svāhā᳚ |
pū॒ṣṇe sā̭ke॒tāya॒ svāhā᳚ || 55 || (a. 16)
anuvākaṃ 17
uda̭sya॒ śuṣmā᳚-dbhā॒nurnārta॒ bibha̭rti | bhā॒ra-mpṛ̭thi॒vī na bhūma̭ | pra śu॒kraitṷ de॒vī ma̭nī॒ṣā | a॒sma-thsuta̭ṣṭo॒ ratho॒ na vā॒jī | arca̭nta॒ eke॒ mahi॒ sāma̭ manvata | tena॒ sūrya̭madhārayann |
tena॒ sūrya̭marocayann | gha॒rma-śśira॒stada॒yama॒gniḥ |
purī̭ṣamasi॒ sampri̭ya-mpra॒jayā̭ pa॒śubhi̭rbhuvat | pra॒jāpati̭stvā sādayatu | tayā̭ de॒vata̭yā 'ṅgira॒sva-ddhru॒vā sī̭da || 56 || (a. 17)
anuvākaṃ 18
yāstḙ agna ā॒rdrā yona̭yo॒ yāḥ kṷlā॒yinīḥ᳚ |
ye tḙ agna॒ inda̭vo॒ yā u॒ nābha̭yaḥ | yāstḙ agne ta॒nuva॒ ūrjo॒ nāma̭ | tābhi॒stvamu॒bhayī̭bhi-ssaṃvi~dā॒naḥ | pra॒jābhi̭ragne॒ dravi̭ṇe॒ha sī̭da |
pra॒jāpa̭tistvā sādayatu | tayā̭ de॒vata̭yā-'ṅgira॒sva-ddhru॒vā sī̭da || 57 || (a. 18)
anuvākaṃ 19
a॒gnira̭si vaiśvāna॒ro̭-'si | saṃ॒va~॒thsa॒ro̭-'si parivathsa॒ro̭-'si | i॒dā॒va॒thsa॒ro̭-'sīduvathsa॒ro̭-'si | i॒dva॒thsa॒ro̭-'si vathsa॒ro̭-'si | tasya̭ te vasa॒nta-śśiraḥ̭ | grī॒ṣmo dakṣi̭ṇaḥ pa॒kṣaḥ | va॒r॒ṣāḥ puccha᳚m |
śa॒radutta̭raḥ pa॒kṣaḥ | he॒ma॒nto maddhya᳚m | pū॒rva॒pa॒kṣāścita̭yaḥ | a॒pa॒ra॒pa॒kṣāḥ purī̭ṣam | a॒ho॒rā॒trāṇīṣṭa̭kāḥ | tasya̭ te॒ māsā᳚ścārdhamā॒sāśca̭ kalpantām |
ṛ॒tava̭ste kalpantām | saṃ॒va~॒thsa॒rastḙ kalpatām |
a॒ho॒rā॒trāṇi̭ te kalpantām | eti॒ preti॒ vīti॒ samityuditi̭ |
pra॒jāpa̭tistvā sādayatu | tayā̭ de॒vata̭yā-'ṅgira॒sva-ddhru॒vā sī̭da || 58 ||
(cita̭yo॒ nava̭ ca) (a. 19)
anuvākaṃ 20
bhūrbhuva॒ssuvaḥ̭ | ū॒rdhva ū॒ ṣuṇa̭ ū॒taye᳚ | ū॒rdhvo naḥ̭ pā॒hyagṃha̭saḥ ||
vi॒dhunda̭drā॒ṇagṃ sama̭ne bahū॒nām | yuvā̭na॒gṃ॒ santa̭-mpali॒to ja̭gāra | de॒vasya̭ paśya॒ kāvya̭-mmahi॒tvā-'dyā ma॒māra̭ | sa hya॒-ssamā̭na ||
yadṛ॒te ci̭dabhi॒śriṣaḥ̭ | pu॒rā ja॒rtṛbhya̭ ā॒tṛdaḥ̭ |
sandhā̭tā sa॒ndhi-mma॒ghavā̭ puro॒vasuḥ̭ || 59 ||
niṣka̭rtā॒ vihrṷta॒-mpunaḥ̭ || puna̭rū॒rjā ni va̭rtasva॒ puna̭ragna i॒ṣā-''yṷṣā | puna̭rnaḥ pāhi vi॒śvataḥ̭ || sa॒ha ra॒yyā ni va̭rta॒svāgne॒ pinva̭sva॒ dhāra̭yā | vi॒śvaphsni̭yā vi॒śvata॒spari̭ || mā no̭ gharma vyathi॒to vi̭vyatho naḥ | mā naḥ॒ para॒madha̭ra॒mmā rajo̭-'naiḥ | moṣva̭smāg stama̭syanta॒rā dhāḥ᳚ | mā ru॒driyā̭so a॒bhigṷrvṛ॒dhānaḥ̭ || mā naḥ॒ kratṷbhir-hīḍi॒tebhi̭ra॒smān | dviṣā̭ sunīte॒ mā parā̭dāḥ |
mā no̭ ru॒dro nir-ṛ̭ti॒rmā no॒ astā᳚ |
mā dyāvā̭pṛthi॒vī hī̭ḍiṣātām || 60 ||
upa̭ no mitrāvaruṇāvi॒hāva̭tam | a॒nvādī᳚ddhyāthāmi॒ha naḥ̭ sakhāyā | ā॒di॒tyānā॒-mprasi̭tirhe॒tiḥ | u॒grā śa॒tāpā᳚ṣṭhā gha॒ viṣā॒ pari̭ṇo vṛṇaktu ||
i॒ma-mmḙ varuṇa śrudhī॒ hava̭ma॒dyā ca̭ mṛḍaya | tvāma̭va॒syurā ca̭ke || tattvā̭ yāmi॒ brahma̭ṇā॒ vanda̭māna॒-stadā śā᳚ste॒ yaja̭māno ha॒virbhiḥ̭ | ahḙḍamāno varuṇe॒ha bo॒ddhyurṷśagṃsa॒ mā na॒ āyuḥ॒ pramo̭ṣīḥ || tva-nno̭ agne॒ varṷṇasya vi॒dvā-nde॒vasya॒ heḍo-'va̭ yāsi sīṣṭhāḥ | yaji̭ṣṭho॒ vahni̭ tama॒-śśośṷcāno॒ viśvā॒ dveṣāgṃ̭si॒ pramṷmugdhya॒smat ||
sa tvanno̭ ange-'va॒mo bha̭vo॒tī nedi̭ṣṭho a॒syā u॒ṣaso॒ vyṷṣṭau | ava̭ yakṣva no॒ varṷṇa॒gṃ॒ rarā̭ṇo vī॒hi mṛ̭ḍī॒kagṃ su॒havo̭ na edhi || tvama̭gne a॒yā-'si̭ | a॒yā sanmana̭sā hi॒taḥ | a॒yā sanaḥa॒vyamṷ̄hiṣe | a॒yā no̭ dhehi bheṣa॒jam | i॒ṣṭo a॒gnirāhṷtaḥ | svāhā̭kṛtaḥ pipartu naḥ | sva॒gā de॒vebhya̭ i॒da-nnamaḥ̭ ||
udva॒ya-ntama̭sa॒spari॒ paśya̭nto॒ jyoti॒rutta̭ram | de॒va-ndḙva॒trā sūrya॒maga̭nma॒ jyoti̭rutta॒mam || udu॒ tya-ñjā॒tavḙdasa-nde॒vaṃ-va~̭hanti ke॒tavaḥ̭ | dṛ॒śe viśvā̭ya॒ sūrya᳚m | ci॒tra-nde॒vānā॒-muda̭gā॒danī̭ka॒-ñcakṣṷ rmi॒trasya॒ varṷṇasyā॒-'gneḥ ||
vayaḥ̭ supa॒rṇā upa̭sedu॒rindra᳚m | pri॒yamḙdhā॒ ṛṣa̭yo॒ nādha̭mānāḥ | apa̭ dhvā॒ntamū᳚rṇu॒hi pū॒rdhi cakṣuḥ̭ | mu॒mu॒gdhya̭smā-nni॒dhayḙva ba॒ddhān || 61 ||
(pu॒ro॒vasṷrhīḍiṣātāgṃ supa॒rṇāḥ) (a. 20)
anuvākaṃ 21
bhūrbhuva॒ssuvaḥ̭ | mayi॒ tyadi̭ndri॒ya-mma॒hat | mayi॒ dakṣo॒ mayi॒ kratuḥ̭ | mayi̭ dhāyi su॒vīrya᳚m | triśṷggha॒rmo vibhā̭tu me | ākū᳚tyā॒ mana̭sā sa॒ha |
vi॒rājā॒ jyoti̭ṣā sa॒ha | ya॒jñena॒ paya̭sā sa॒ha | brahma̭ṇā॒ teja̭sā sa॒ha | kṣa॒treṇa॒ yaśa̭sā sa॒ha | sa॒tyena॒ tapa̭sā sa॒ha | tasya॒ doha̭maśīmahi |
tasya̭ su॒mnama̭śīmahi | tasya̭ bha॒kṣama̭śīmahi |
tasya̭ ta॒ indrḙṇa pī॒tasya॒ madhṷmataḥ |
upa̭hūta॒syopa̭hūto bhakṣayāmi || 62 ||
(yaśa̭sā sa॒ha ṣaṭca̭) (a. 21)
anuvākaṃ 22
yāstḙ agne gho॒rāsta॒nuvaḥ̭ | kṣucca॒ tṛṣṇā̭ ca | asnu॒kcānā̭hutiśca | a॒śa॒na॒yā ca̭ pipā॒sā ca̭ | se॒diścāma̭tiśca | e॒tāstḙ agne gho॒rāsta॒nuvaḥ̭ |
tābhi̭ra॒muṅga̭ccha | yo᳚-'smā-ndveṣṭi̭ |
yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ || 63 || (a. 22)
anuvākaṃ 23
snikca॒ snīhi̭tiśca॒ snihi̭tiśca | u॒ṣṇā ca̭ śī॒tā ca̭ |
u॒grā ca̭ bhī॒mā ca̭ | sa॒dāmnī̭ se॒dirani̭rā | e॒tāstḙ agne gho॒rāsta॒nuvaḥ̭ | tābhi̭ra॒muṅga̭ccha | yo᳚-'smā-ndveṣṭi̭ | yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ || 64 || (a. 23)
anuvākaṃ 24
dhuni̭śca dhvā॒ntaśca̭ dhva॒naśca̭ dhva॒nayagg̭śca |
ni॒li॒mpaśca̭ vili॒mpaśca̭ vikṣi॒paḥ || 65 || (a. 24)
anuvākaṃ 25
u॒graśca॒ dhuni̭śca dhvā॒ntaśca̭ dhva॒naśca̭ dhva॒nayagg̭śca | sa॒ha॒sa॒hvāgśca॒ saha̭mānaśca॒ saha̭svāgśca॒ sahī̭yāgśca |
etya॒ pretya̭ vikṣi॒paḥ || 66 || (a. 25)
anuvākaṃ 26
a॒ho॒rā॒tre tvodī̭rayatām | a॒rdha॒mā॒sāstvodī᳚-ñjayantu | māsā᳚stvā śrapayantu | ṛ॒tava̭stvā pacantu |
saṃ॒va~॒thsa॒rastvā̭ hantvasau || 67 || (a. 26)
anuvākaṃ 27
khaṭ pha-ḍja॒hi | chi॒ndhī bhi॒ndhī ha॒ndhī kaṭ |
iti॒ vācaḥ̭ krūrā॒ṇi || 68 || (a. 27)
anuvākaṃ 28
vigā i̭ndra vi॒cara᳚n-thspāśayasva | sva॒panta̭mindra paśu॒manta̭miccha | vajrḙṇā॒mu-mbo̭dhaya durvi॒datra᳚m | sva॒pa॒to᳚-'sya॒ praha̭ra॒ bhoja̭nebhyaḥ ||
agnḙ a॒gninā॒ saṃva~̭dasva | mṛtyo̭ mṛ॒tyunā॒ saṃva~̭dasva | nama̭ste astu bhagavaḥ || sa॒kṛttḙ agne॒ namaḥ̭ | dviste॒ namaḥ̭ | triste॒ namaḥ̭ | ca॒tuste॒ namaḥ̭ | pa॒ñca॒kṛtva̭ste॒ namaḥ̭ |
da॒śa॒kṛtva̭ste॒ namaḥ̭ | śa॒ta॒kṛtva̭ste॒ namaḥ̭ | ā॒sa॒ha॒sra॒kṛtva̭ste॒ namaḥ̭ | a॒pa॒ri॒mi॒ta॒kṛtva̭ste॒ namaḥ̭ | nama̭ste astu॒ mā mā̭ higṃsīḥ || 69 ||
(triste॒ namaḥ̭ sa॒pta ca̭) (a. 28)
anuvākaṃ 29
asṛ̭-nmukho rudhi॒reṇā॒vya̭ktaḥ | ya॒masya̭ dū॒ta-śśvapā॒-dvidhā̭vasi | gṛddhraḥ̭ supa॒rṇaḥ ku॒ṇapa॒nniṣḙvase |
ya॒masya̭ dū॒taḥ prahi̭to bha॒vasya̭ co॒bhayoḥ᳚ || 70 || (a. 29)
anuvākaṃ 30
yade॒ta-dvṛ̭ka॒so bhū॒tvā | vāg de᳚vyabhi॒rāya̭si | dvi॒ṣanta̭-mme॒-'bhirā̭ya | ta-mmṛ̭tyo mṛ॒tyavḙ naya | sa ārtyā-''rti॒mārccha̭tu || 71 || (a. 30)
anuvākaṃ 31
yadī̭ṣi॒to yadi̭ vā svakā॒mī | bha॒yeḍa̭ko॒ vada̭ti॒ vāca̭me॒tām | tāmi̭ndrā॒gnī brahma̭ṇā saṃvi~dā॒nau |
śi॒vāma॒smabhya̭-ṅkṛṇutaṅgṛ॒heṣṷ || 72 || (a. 31)
anuvākaṃ 32
dīrgha̭mukhi॒ durha̭ṇu | mā sma̭ dakṣiṇa॒to va̭daḥ |
yadi̭ dakṣiṇa॒to vadā᳚-ddvi॒ṣanta॒-mme-'va̭ bādhāsai || 73 || (a. 32)
anuvākaṃ 33
i॒tthādulṷ̄ka॒ āpa̭ptat | hi॒ra॒ṇyā॒kṣo ayo̭mukhaḥ |
rakṣa̭sāndū॒ta āga̭taḥ | tami॒to nā̭śayāgne || 74 || (a. 33)
anuvākaṃ 34
yade॒ta-dbhū॒tānya̭nvā॒viśya̭ | daivīṃ॒-vā~caṃ̭-va~॒dasi̭ | dvi॒ṣato̭ naḥ॒ parā̭vada | tā-nmṛ̭tyo mṛ॒tyavḙ naya | ta ārtyā-''rti॒mārccha̭ntu |
a॒gninā॒-'gni-ssaṃva~̭datām || 75 || (a. 34)
anuvākaṃ 35
pra॒sārya̭ sa॒kthyaṷ pata̭si | sa॒vyamakṣi̭ ni॒pepi̭ ca |
meha ka̭syaca॒nāma̭mat || 76 || (a. 35)
anuvākaṃ 36
atri̭ṇā tvā krime hanmi | kaṇvḙna ja॒mada̭gninā |
vi॒śvāva̭so॒-rbrahma̭ṇā ha॒taḥ | krimī̭ṇā॒gṃ॒ rājā᳚ |
apyḙṣāg stha॒pati̭rha॒taḥ | atho̭ mā॒tā-'tho̭ pi॒tā |
atho᳚ sthū॒rā atho᳚ kṣu॒drāḥ | atho̭ kṛ॒ṣṇā atho᳚ śve॒tāḥ | atho̭ ā॒śāti̭kā ha॒tāḥ |
śve॒tābhiḥ̭ sa॒ha sarvḙ ha॒tāḥ || 77 || (a. 36)
anuvākaṃ 37
āha॒rāva̭dya | śṛ॒tasya̭ ha॒viṣo॒ yathā᳚ | ta-thsa॒tyam |
yada॒muṃ-ya~॒masya॒ jambha̭yoḥ | āda̭dhāmi॒ tathā॒ hi tat | khaṇphaṇmrasi̭ || 78 || (a. 37)
anuvākaṃ 38
brahma̭ṇā tvā śapāmi | brahma̭ṇastvā śa॒pathḙna śapāmi | gho॒reṇa̭ tvā॒ bhṛgṷ̄ṇā॒ñcakṣṷṣā॒ prekṣe᳚ | rau॒dreṇa॒ tvāṅgi̭rasā॒-mmana̭sā dhyāyāmi |
a॒ghasya̭ tvā॒ dhāra̭yā viddhyāmi |
adha̭ro॒ ma-tpa̭dyasvāsau || 79 || (a. 38)
anuvākaṃ 39
uttṷda śimijāvari | talpḙje॒ talpa॒ uttṷda | gi॒rīgṃ ranu॒ pravḙśaya | marī̭cī॒rupa॒ sannṷda |
yāva̭di॒taḥ pu॒rastā̭du॒dayā̭ti॒ sūryaḥ̭ |
tāva̭di॒to̭-'munnā̭śaya | yo᳚-'smā-ndveṣṭi̭ |
yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ || 80 || (a. 39)
anuvākaṃ 40
bhūrbhuva॒ssuvo॒ bhūrbhuva॒ssuvo॒ bhūrbhuva॒ssuvaḥ̭ |
bhuvo᳚-'ddhāyi॒ bhuvo᳚-'ddhāyi॒ bhuvo᳚-'ddhāyi |
nṛ॒mṇāyi nṛ॒mṇa-nnṛ॒mṇāyi nṛ॒mṇa-nnṛ॒mṇāyi nṛ॒mṇam | ni॒dhā yyo̭-'vāyi ni॒dhā yyo̭-'vāyi ni॒dhā yyo̭-'vāyi | e a॒sme a॒sme | suva॒rna jyotīḥ᳚ || 81 || (a. 40)
anuvākaṃ 41
pṛ॒thi॒vī sa॒mit | tāma॒gni-ssami̭ndhe | sā-'gnigṃ sami̭ndhe | tāma॒hagṃ sami̭ndhe | sā mā॒ sami̭ddhā | āyṷṣā॒ teja̭sā | varca̭sā śri॒yā | yaśa̭sā brahmavarca॒sena̭ | a॒nnādyḙna॒ sami̭ntā॒g॒ svāhā᳚ ||
a॒ntari̭kṣagṃ sa॒mit || 82 ||
tāṃ-vā~॒yu-ssami̭ndhe | sā vā॒yugṃ sami̭ndhe | tāma॒hagṃ sami̭ndhe | sā mā॒ sami̭ddhā | āyṷṣā॒ teja̭sā | varca̭sā śri॒yā | yaśa̭sā brahmavarca॒sena̭ | a॒nnādyḙna॒ sami̭ntā॒g॒ svāhā᳚ |
dyau-ssa॒mit | tāmā̭di॒tya-ssami̭ndhe || 83 ||
sā-''di॒tyagṃ sami̭ndhe | tāma॒hagṃ sami̭ndhe | sā mā॒ sami̭ddhā | āyṷṣā॒ teja̭sā | varca̭sā śri॒yā | yaśa̭sā brahmavarca॒sena̭ | a॒nnādyḙna॒ sami̭ntā॒g॒ svāhā᳚ || prā॒jā॒pa॒tyā mḙ sa॒mida̭si sapatna॒kṣaya̭ṇī |
bhrā॒tṛ॒vya॒hā mḙ-'si॒ svāhā᳚ || agne᳚ vratapate vra॒tañca̭riṣyāmi || 84 ||
taccha̭keya॒-ntanmḙ rāddhyatām | vāyo᳚ vratapata॒ ādi̭tya vratapate | vra॒tānāṃ᳚-vra~tapate vra॒tañca̭riṣyāmi | taccha̭keya॒-ntanmḙ rāddhyatām || dyau-ssa॒mit | tāmā̭di॒tya-ssami̭ndhe | sā-''di॒tyagṃ sami̭ndhe |
tāma॒hagṃ sami̭ndhe | sā mā॒ sami̭ddhā | āyṷṣā॒ teja̭sā || 85 ||
varca̭sā śri॒yā | yaśa̭sā brahmavarca॒sena̭ | a॒nnādyḙna॒ sami̭ntā॒g॒ svāhā᳚ |
a॒ntari̭kṣagṃ sa॒mit | tāṃ-vā~॒yu-ssami̭ndhe | sā vā॒yugṃ sami̭ndhe | tāma॒hagṃ sami̭ndhe | sā mā॒ sami̭ddhā | āyṷṣā॒ teja̭sā | varca̭sā śri॒yā || 86 ||
yaśa̭sā brahmavarca॒sena̭ | a॒nnādyḙna॒ sami̭ntā॒g॒ svāhā᳚ | pṛ॒thi॒vī sa॒mit | tāma॒gni-ssami̭ndhe | sā-'gnigṃ sami̭ndhe | tāma॒hagṃ sami̭ndhe |
sā mā॒ sami̭ddhā | āyṷṣā॒ teja̭sā | varca̭sā śri॒yā |
yaśa̭sā brahmavarca॒sena̭ || 87 ||
a॒nnādyḙna॒ sami̭ntā॒g॒ svāhā᳚ | prā॒jā॒pa॒tyā mḙ sa॒mida̭si sapatna॒kṣaya̭ṇī | bhrā॒tṛ॒vya॒hā mḙ-'si॒ svāhā᳚ | ādi̭tya vratapate vra॒tama̭cāriṣam |
tada̭śaka॒-ntanmḙ-'rādhi | vāyo᳚ vratapa॒te-'gne᳚ vratapate | vra॒tānāṃ᳚-vra~tapate vra॒tama̭cāriṣam | tada̭śaka॒-ntanmḙ-'rādhi || 88 ||
(sa॒mith - sami̭ndhe - vra॒tañca̭riṣyā॒ - myāyṷṣā॒ teja̭sā॒ - varca̭sā śri॒yā - yaśa̭sā brahmavarca॒senā॒ - +ṣṭau ca̭) (a. 41)
anuvākaṃ 42
śanno॒ vātaḥ̭ pavatā-mmāta॒riśvā॒ śanna̭stapatu॒ sūryaḥ̭ | ahā̭ni॒ śa-mbha̭vantu na॒-śśagṃ rātriḥ॒ prati̭dhīyatām || śamu॒ṣā no॒ vyṷcchatu॒ śamā̭di॒tya udḙtu naḥ | śi॒vā na॒-śśanta̭mā bhava sumṛḍī॒kā sara̭svati | mā te॒ vyo̭ma sa॒ndṛśi̭ ||
iḍā̭yai॒ vāstva̭si vāstu॒ma-dvā᳚stu॒manto̭ bhūyāsma॒ mā vāsto᳚-śchithsmahya vā॒stu-ssa bhṷ̄yā॒-dyo᳚-'smā-ndveṣṭi॒ yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ ||
pra॒ti॒ṣṭhā-'si̭ prati॒ṣṭhāva̭nto bhūyāsma॒ mā pra̭ti॒ṣṭhāyā᳚- śchithsmahya prati॒ṣṭhaḥ
sa bhṷ̄yā॒-dyo᳚-'smā-ndveṣṭi॒ yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ || ā vā̭ta vāhi bheṣa॒jam ~vi vā̭ta vāhi॒ yadrapaḥ̭ |
tvagṃ hi vi॒śvabhḙṣajo de॒vānā᳚-ndū॒ta īya̭se ||
dvāvi॒mau vātaṷ vāta॒ ā sindhā॒rā pa̭rā॒vataḥ̭ || 89 ||
dakṣa̭-mme a॒nya ā॒vātu॒ parā॒-'nyo vā̭tu॒ ya-drapaḥ̭ ||
yada॒do vā̭ta te gṛ॒hḙ-'mṛta̭sya ni॒dhirhi॒taḥ |
tato̭ no dehi jī॒vase॒ tato̭ no dhehi bheṣa॒jam ||
tato̭ no॒ maha॒ āva̭ha॒ vāta॒ āvā̭tu bheṣa॒jam |
śa॒mbhū-rma̭yo॒bhūrno̭ hṛ॒de pra ṇa॒ āyūgṃ̭ṣi tāriṣat || indra̭sya gṛ॒ho̭-'si॒ ta-ntvā॒ prapa̭dye॒ sagu॒ssāśvaḥ̭ | sa॒ha yanme॒ asti॒ tena̭ ||
bhūḥ prapa̭dye॒ bhuvaḥ॒ prapa̭dye॒ suvaḥ॒ prapa̭dye॒ bhūrbhuva॒ssuvaḥ॒ prapa̭dye vā॒yum
prapa॒dye-'nā᳚rtā-nde॒vatā॒-mprapa॒dye 'śmā̭namākha॒ṇa-mprapa̭dye pra॒jāpa̭ter
brahmako॒śa-mbrahma॒ prapa̭dya॒ o-mprapa̭dye ||
a॒ntari̭kṣa-mma u॒rva̭ntara̭-mbṛ॒hada॒gnayaḥ॒ parva̭tāśca॒ yayā॒ vātaḥ̭ sva॒styā sva̭sti॒māntayā᳚ sva॒styā sva̭sti॒ māna̭sāni ||
prāṇā̭pānau mṛ॒tyormā̭ pāta॒-mprāṇā̭pānau॒ mā mā̭ hāsiṣṭa॒-mmayi̭ me॒dhā-mmayi̭ pra॒jā-mmayya॒gni stejo̭ dadhātu॒ mayi̭ me॒dhā-mmayi̭ pra॒jā-mmayīndra̭ indri॒ya-nda̭dhātu॒ mayi̭ me॒dhā-mmayi̭ pra॒jā-mmayi॒ sūryo॒
bhrājo̭ dadhātu || 90 ||
dyu॒bhira॒ktubhiḥ॒ pari̭pāta-ma॒smānari̭ṣṭebhi-raśvinā॒ saubha̭gebhiḥ | tanno̭ mi॒tro varṷṇo māmahantā॒ madi̭ti॒-ssindhuḥ̭ pṛthi॒vī u॒ta dyauḥ ||
kayā̭ naści॒tra ābhṷvadū॒tī sa॒dāvṛ̭dha॒-ssakhā᳚ | kayā॒ śaci̭ṣṭhayā vṛ॒tā || kastvā̭ sa॒tyo madā̭nā॒-mmagṃhi̭ṣṭho mathsa॒dandha̭saḥ |
dṛ॒ḍhā ci̭dā॒ruje॒ vasṷ || a॒bhī ṣu ṇa॒-ssakhī̭nāmavi॒tā ja̭ritṝ॒ṇām | śa॒ta-mbha̭vāsyū॒tibhiḥ̭ ||
vayaḥ̭ supa॒rṇā upa̭sedu॒rindra̭-mpri॒yamḙdhā॒ ṛṣa̭yo॒ nādha̭mānāḥ |
apa̭ dhvā॒ntamū᳚rṇu॒hi pū॒rdhi cakṣṷ-rmumu॒gdhya̭smā-nni॒dhayḙva ba॒ddhān || 91 ||
śanno̭ de॒vīra॒bhiṣṭa̭ya॒ āpo̭ bhavantu pī॒taye᳚ | śaṃ-yo~ra॒bhisra̭vantu naḥ || īśā̭nā॒ vāryā̭ṇā॒-ṅkṣaya̭ntīścarṣaṇī॒nām | a॒po yā̭cāmi bheṣa॒jam ||
su॒mi॒trā na॒ āpa॒ oṣa̭dhaya-ssantu durmi॒trāstasmai̭ bhūyāsu॒-ryo᳚-'smān-dveṣṭi॒ yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ ||
āpo॒ hi ṣṭhā ma̭yo॒bhuva॒stā na̭ ū॒rje da̭dhātana | ma॒he raṇā̭ya॒ cakṣa̭se || yo vaḥ̭ śi॒vata̭mo॒ rasa॒stasya̭ bhājayate॒ha naḥ̭ | u॒śa॒tīri̭va mā॒taraḥ̭ ||
tasmā॒ ara̭-ṅgamāma vo॒ yasya॒ kṣayā̭ya॒ jinva̭tha || 92 ||
āpo̭ ja॒naya̭thā ca naḥ ||
pṛ॒thi॒vī śā॒ntā sā-'gninā̭ śā॒ntā sā mḙ śā॒ntā śucagṃ̭ śamayatu || a॒ntari̭kṣagṃ śā॒nta-nta-dvā॒yunā̭ śā॒nta-ntanmḙ śā॒ntagṃ śucagṃ̭ śamayatu |
dyau-śśā॒ntā sā-''di॒tyena̭ śā॒ntā sā mḙ śā॒ntā śucagṃ̭ śamayatu || pṛ॒thi॒vī śānti̭ra॒ntari̭kṣa॒gṃ॒ śānti॒-rdyau-śśānti॒-rdiśa॒-śśānti̭ ravāntaradi॒śā-śśānti̭ ra॒gni-śśānti̭-rvā॒yu-śśānti̭ rādi॒tya-śśānti̭
śca॒ndramā॒-śśānti॒-rnakṣa̭trāṇi॒ śānti॒ rāpa॒-śśānti॒ roṣa̭dhaya॒-śśānti॒-rvana॒spata̭ya॒-śśānti॒-rgau-śśānti̭ ra॒jā śānti॒ raśva॒-śśāntiḥ॒ purṷṣa॒-śśānti॒-rbrahma॒ śānti̭-rbrāhma॒ṇa-śśānti॒-śśānti̭re॒va śānti॒-śśānti̭rme astu॒ śāntiḥ̭ ||
tayā॒-'hagṃ śā॒ntyā sa̭rvaśā॒ntyā mahya̭-ndvi॒pade॒ catṷṣpade ca॒ śānti̭-ṅkaromi॒ śānti̭rme astu॒ śāntiḥ̭ ||
eha॒ śrīśca॒ hrīśca॒ dhṛti̭śca॒ tapo̭ me॒dhā pra̭ti॒ṣṭhā śra॒ddhā sa॒tya-ndharma̭ścai॒tāni॒ motti̭ṣṭhanta॒-manūtti̭ṣṭhantu॒ mā mā॒g॒ śrīśca॒ hrīśca॒ dhṛti̭śca॒ tapo̭ me॒dhā pra̭ti॒ṣṭhā śra॒ddhā sa॒tya-ndharma̭ścai॒tāni̭ mā॒ mā hā̭siṣuḥ ||
udāyṷṣā svā॒yuṣodoṣa̭dhīnā॒gṃ॒ rase॒no-tpa॒rjanya̭sya॒ śuṣme॒ṇoda̭sthā-ma॒mṛtā॒gṃ॒ anṷ || taccakṣṷ-rde॒vahi̭ta-mpu॒rastā᳚ cchu॒kramu॒ccara̭t |
paśyḙma śa॒radaḥ̭ śa॒ta-ñjīvḙma śa॒radaḥ̭ śa॒ta-nnandā̭ma śa॒radaḥ̭ śa॒ta-mmodā̭ma śa॒radaḥ̭ śa॒ta-mbhavā̭ma śa॒radaḥ̭ śa॒tagṃ śṛ॒ṇavā̭ma śa॒radaḥ̭ śa॒ta-mprabra̭vāma śa॒radaḥ̭ śa॒ta majī̭tā-ssyāma śa॒radaḥ̭ śa॒ta-ñjyokca॒ sūrya̭-ndṛ॒śe || 93 ||
ya uda̭gā-nmaha॒to-'rṇavā᳚-dvi॒bhrāja̭māna-ssari॒rasya॒ maddhyā॒thsa mā̭ vṛṣa॒bho lo̭hitā॒kṣa-ssūryo̭ vipa॒ści-nmana̭sā punātu || brahma̭ṇa॒-śścota̭nyasi॒ brahma̭ṇa ā॒ṇī stho॒ brahma̭ṇa ā॒vapa̭namasi dhāri॒teya-mpṛ̭thi॒vī brahma̭ṇā ma॒hī dhā̭ri॒tamḙnena ma॒hada॒ntari̭kṣa॒-ndiva̭-ndādhāra pṛthi॒vīgṃ sadḙvāṃ॒-ya~da॒haṃ-ve~da॒ tada॒ha-ndhā̭rayāṇi॒ mā madvedo-'dhi॒ visra̭sat || me॒dhā॒ma॒nī॒ṣe mā-''vi̭śatāgṃ sa॒mīcī̭ bhū॒tasya॒ bhavya॒syāva̭ruddhyai॒ sarva॒māyṷrayāṇi॒
sarva॒māyṷrayāṇi || ā॒bhi-rgī॒rbhi-ryadato̭ na ū॒namāpyā̭yaya harivo॒ vardha̭mānaḥ |
ya॒dā sto॒tṛbhyo॒ mahi̭ go॒trā ru॒jāsi̭ bhūyiṣṭha॒bhājo॒ adha̭ te syāma || brahma॒ prāvā̭diṣma॒ tanno॒ mā hā̭sīt || oṃ śānti॒-śśānti॒-śśāntiḥ̭ || 94 ||
(pa॒rā॒vato̭-dadhātu-ba॒ddhān-jinva̭tha-dṛ॒śe-+sa॒pta ca̭) (a. 42)
(namo̭ - yu॒ñjate॒ - vṛṣṇo॒ aśva̭sya॒ - brahma̭-nprava॒rgyḙṇa॒ - brahma॒-npraca̭riṣyāmo॒ - daśa॒ prācī॒ - rapa̭śyaṅgo॒pām - de॒vasya̭ - samu॒drā - ye॒ṣe pī̭pihi॒ - gharma॒ yā tḙ - mahī॒nā-ñca॒tvā - ryaskā॒n॒. - yā pu॒rastā᳚-thsa॒pta sa̭pta - prā॒ṇāya॒ trīṇi̭ - pū॒ṣṇe ca॒tvā-ryu - da॒syaikā̭daśa॒ - yāstḙ sa॒ptā - gni-rdhru॒vasīḥ॒ daikā॒nna vigṃ̭śati॒--r bhūrū॒rdhva stri॒gṃ॒śata-d- bhū-rmayi॒ ṣoḍa̭śa॒ - yāstḙ gho॒rā nava॒ - snikcā॒ṣṭau - dhuni̭śca॒ dve - u॒graśca॒ trīṇya̭ - horā॒tre pañca॒ - kha-ṭtrīṇi॒ - vigā-ssa॒ptada॒śā - sṛ̭-nmukha-śca॒tvāri॒ - yade॒ta-dvṛ̭ka॒saḥ pañca॒ - yadī̭ṣi॒ta śca॒tvāri॒ - dīrgha̭mukhi॒ trīṇī॒ - tthā cca॒tvāri॒ - yade॒ta-dbhū॒tāni॒ ṣaṭ - pra॒sārya॒ trīṇya - tri̭ṇā॒ daśā- ha॒rāva̭dya॒ - brahma̭ṇā॒ ṣaṭ-thṣaḍ - uttṷdā॒ṣṭau - bhū-ṣṣaṭ - pṛ̭thi॒vya̭ṣṭa ṣa̭ṣṭiḥ॒ - śannaḥ̭ sa॒ptapa̭ñcā॒śa-ddvica̭tvārigṃśat )
(namo̭ vā॒ce - brahma̭-nprava॒rgyḙṇa॒ - mayi॒ ru - ga॒ntari̭kṣeṇa - pi॒tā no̭-'si - mahī॒nā - mupa̭ no॒ - yade॒ta-d- bhū--r dyū॒bhi ścatṷ-rnavatiḥ)
|| hariḥ̭ om ||
|| kṛṣṇa yajurvedīya taittirīya āraṇyake caturthaḥ prapāṭhaka-ssamāptaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
कृष्ण यजुर्वेदीय तैत्तिरीय आरण्यके चतुर्थः प्रपाठकः - प्रवर्ग्य मन्त्राः
ओ-न्नमः परमात्मने, श्री महागणपतये नमः,
श्री गुरुभ्यो नमः । ह॒रिः॒ ओम् ॥
अनुवाकं 1
नमो॑ वा॒चे या चो॑दि॒ता या चानु॑दिता॒ तस्यै॑ वा॒चे नमो॒ नमो॑ वा॒चे नमो॑ वा॒चस्पत॑ये॒ नम॒ ऋषि॑भ्यो मन्त्र॒कृद्भ्यो॒ मन्त्र॑पतिभ्यो॒ मा मामृष॑यो मन्त्र॒कृतो॑ मन्त्र॒पत॑यः॒ परा॑दु॒र्मा-ऽहमृषी᳚-न्मन्त्र॒कृतो॑ मन्त्र॒पती॒-न्परा॑दां-वैँश्वदे॒वीं-वाँच॑मुद्यासग्ं शि॒वामद॑स्ता॒-ञ्जुष्टा᳚-न्दे॒वेभ्य॒-श्शर्म॑ मे॒ द्यौ-श्शर्म॑ पृथि॒वी शर्म॒ विश्व॑मि॒द-ञ्जग॑त् ।
शर्म॑ च॒न्द्रश्च॒ सूर्य॑श्च॒ शर्म॑ ब्रह्मप्रजाप॒ती ॥
भू॒तं-वँ॑दिष्ये॒ भुव॑नं-वँदिष्ये॒ तेजो॑ वदिष्ये॒ यशो॑ वदिष्ये॒ तपो॑ वदिष्ये॒ ब्रह्म॑ वदिष्ये स॒त्यं-वँ॑दिष्ये॒ तस्मा॑ अ॒हमि॒द-मु॑प॒स्तर॑ण॒-मुप॑स्तृण उप॒स्तर॑ण-म्मे प्र॒जायै॑ पशू॒ना-म्भू॑या-दुप॒स्तर॑णम॒ह-म्प्र॒जायै॑ पशू॒ना-म्भू॑यास॒-म्प्राणा॑पानौ मृ॒त्योर्मा॑ पात॒-म्प्राणा॑पानौ॒ मा मा॑ हासिष्ट॒-म्मधु॑ मनिष्ये॒ मधु॑ जनिष्ये॒ मधु॑ वक्ष्यामि॒ मधु॑ वदिष्यामि॒ मधु॑मती-न्दे॒वेभ्यो॒ वाच॑मुद्यासग्ं शुश्रू॒षेण्या᳚-म्मनु॒ष्ये᳚भ्य॒स्त-म्मा॑ दे॒वा अ॑वन्तु शो॒भायै॑ पि॒तरो-ऽनु॑मदन्तु ॥
ॐ शान्ति॒-श्शान्ति॒-श्शान्तिः॑ ॥ 1 ॥ (अ. 1)
अनुवाकं 2
यु॒ञ्जते॒ मन॑ उ॒त यु॑ञ्जते॒ धियः॑ । विप्रा॒ विप्र॑स्य बृह॒तो वि॑प॒श्चितः॑ । वि होत्रा॑ दधे वयुना॒विदेक॒ इत् । म॒ही दे॒वस्य॑ सवि॒तुः परि॑ष्टुतिः ॥ दे॒वस्य॑ त्वा सवि॒तुः प्र॑स॒वे । अ॒श्विनो᳚-र्बा॒हुभ्या᳚म् ।
पू॒ष्णो हस्ता᳚भ्या॒माद॑दे ॥ अभ्रि॑रसि॒ नारि॑रसि ।
अ॒द्ध्व॒र॒कृ-द्दे॒वेभ्यः॑ । उत्ति॑ष्ठ ब्रह्मणस्पते ॥ 2 ॥
दे॒व॒यन्त॑स्त्वेमहे । उप॒ प्रय॑न्तु म॒रुतः॑ सु॒दान॑वः । इन्द्र॑ प्रा॒शूर्भ॑वा॒ सचा᳚ ॥ प्रैतु॒ ब्रह्म॑ण॒स्पतिः॑ । प्र दे॒व्ये॑तु सू॒नृता᳚ ।
अच्छा॑ वी॒रन्नर्य॑-म्प॒ङ्क्तिरा॑धसम् । दे॒वा य॒ज्ञन्न॑यन्तु नः ॥ देवी᳚ द्यावापृथिवी॒ अनु॑ मे मग्ंसाथाम् । ऋ॒द्ध्यास॑म॒द्य । म॒खस्य॒ शिरः॑ ॥ 3 ॥
म॒खाय॑ त्वा । म॒खस्य॑ त्वा शी॒र्ष्णे ॥ इय॒त्यग्र॑ आसीः ।
ऋ॒द्ध्यास॑म॒द्य । म॒खस्य॒ शिरः॑ । म॒खाय॑ त्वा । म॒खस्य॑ त्वा शी॒र्ष्णे ॥ देवी᳚-र्वम्रीर॒स्य भू॒तस्य॑ प्रथमजा ऋतावरीः ॥ ऋ॒द्ध्यास॑म॒द्य । म॒खस्य॒ शिरः॑ ॥ 4 ॥
म॒खाय॑ त्वा । म॒खस्य॑ त्वा शी॒र्ष्णे ॥ इन्द्र॒स्यौजो॑-ऽसि ।
ऋ॒द्ध्यास॑म॒द्य । म॒खस्य॒ शिरः॑ । म॒खाय॑ त्वा । म॒खस्य॑ त्वा शी॒र्ष्णे ॥ अ॒ग्नि॒जा अ॑सि प्र॒जाप॑ते॒ रेतः॑ । ऋ॒द्ध्यास॑म॒द्य । म॒खस्य॒ शिरः॑ ॥ 5 ॥
म॒खाय॑ त्वा । म॒खस्य॑ त्वा शी॒र्ष्णे ॥ आयु॑-र्धेहि प्रा॒ण-न्धे॑हि । अ॒पा॒न-न्धे॑हि व्या॒न-न्धे॑हि । चक्षु॑-र्धेहि॒ श्रोत्र॑-न्धेहि । मनो॑ धेहि॒ वाच॑-न्धेहि । आ॒त्मान॑-न्धेहि प्रति॒ष्ठा-न्धे॑हि ।
मा-न्धे॑हि॒ मयि॑ धेहि ॥ मधु॑ त्वा मधु॒ला क॑रोतु ।
म॒खस्य॒ शिरो॑-ऽसि ॥ 6 ॥
य॒ज्ञस्य॑ प॒दे स्थः॑ । गा॒य॒त्रेण॑ त्वा॒ छन्द॑सा करोमि । त्रैष्टु॑भेन त्वा॒ छन्द॑सा करोमि । जाग॑तेन त्वा॒ छन्द॑सा करोमि ॥ म॒खस्य॒ रास्ना॑-ऽसि । अदि॑तिस्ते॒ बिल॑ङ्गृह्णातु । पाङ्क्ते॑न॒ छन्द॑सा ।
सूर्य॑स्य॒ हर॑सा श्राय । म॒खो॑-ऽसि ॥ 7 ॥
(प॒ते॒ - शिर॑ - ऋतावरीर्-ऋद्ध्यास॑म॒द्य म॒खस्य॒ शिरः॒ - शिरः॒ - शिरो॑-ऽसि॒ - +नव॑ च) (अ. 2)
(इय॑ति॒ देवी॒रिन्द्र॒स्यौजो᳚-ऽस्यग्नि॒जा अ॒स्यायु॑र्धेहि प्रा॒ण-म्पञ्च॑)
अनुवाकं 3
वृष्णो॒ अश्व॑स्य नि॒ष्पद॑सि । वरु॑णस्त्वा धृ॒तव्र॑त॒ आधू॑पयतु । मि॒त्रावरु॑णयोर्
ध्रु॒वेण॒ धर्म॑णा ॥ अ॒र्चिषे᳚ त्वा । शो॒चिषे᳚ त्वा ।
ज्योति॑षे त्वा । तप॑से त्वा ॥ अ॒भीम-म्म॑हि॒ना दिव᳚म् ।
मि॒त्रो ब॑भूव स॒प्रथाः᳚ । उ॒त श्रव॑सा पृथि॒वीम् ॥ 8 ॥
मि॒त्रस्य॑ चर्षणी॒धृतः॑ ।
श्रवो॑ दे॒वस्य॑ सान॒सिम् । द्यु॒म्नञ्चि॒त्रश्र॑वस्तमम् ॥ सिद्ध्यै᳚ त्वा । दे॒वस्त्वा॑ सवि॒तोद्व॑पतु ।
सु॒पा॒णि-स्स्व॑ङ्गु॒रिः । सु॒बा॒हुरु॒त शक्त्या᳚ ॥ अप॑द्यमानः पृथि॒व्याम् । आशा॒ दिश॒ आ पृ॑ण । उत्ति॑ष्ठ बृ॒ह-न्भ॑व ॥ 9 ॥
ऊ॒र्ध्वस्ति॑ष्ठ ध्रु॒वस्त्वम् ॥ सूर्य॑स्य त्वा॒ चक्षु॒षा-ऽन्वी᳚क्षे । ऋ॒जवे᳚ त्वा । सा॒धवे᳚ त्वा । सु॒क्षि॒त्यै त्वा॒ भूत्यै᳚ त्वा ॥
इ॒दम॒हम॒मुमा॑मुष्याय॒णं-विँ॒शा प॒शुभि॑-र्ब्रह्मवर्च॒सेन॒ पर्यू॑हामि ।
गा॒य॒त्रेण॑ त्वा॒ छन्द॒सा ऽऽच्छृ॑णद्मि । त्रैष्टु॑भेन त्वा॒ छन्द॒सा ऽऽच्छृ॑णद्मि ।
जाग॑तेन त्वा॒ छन्द॒सा ऽऽच्छृ॑णद्मि । छृ॒णत्तु॑ त्वा॒ वाक् । छृ॒णत्तु॒ त्वोर्क् । छृ॒णत्तु॑ त्वा ह॒विः ।
छृ॒न्धि वाच᳚म् । छृ॒न्ध्यूर्ज᳚म् । छृ॒न्धि ह॒विः ॥
देव॑ पुरश्चर स॒घ्यास॑न्त्वा ॥ 10 ॥
(पृ॒थि॒वीम् - भ॑व॒ - वा-ख्षट्च॑) (अ. 3)
अनुवाकं 4
ब्रह्म॑-न्प्रव॒र्ग्ये॑ण॒ प्रच॑रिष्यामः ।
होत॑-र्घ॒र्मम॒भिष्टु॑हि । अग्नी॒द्रौहि॑णौ पुरो॒डाशा॒वधि॑श्रय । प्रति॑प्रस्थात॒र्विह॑र ।
प्रस्तो॑त॒-स्सामा॑नि गाय ॥ यजु॑र्युक्त॒ग्ं॒ साम॑भि॒राक्त॑खन्त्वा । विश्वै᳚-र्दे॒वैरनु॑मत-म्म॒रुद्भिः॑ । दक्षि॑णाभिः॒ प्रत॑त-म्पारयि॒ष्णुम् ।
स्तुभो॑ वहन्तु सुमन॒स्यमा॑नम् । स नो॒ रुच॑न्धे॒ह्यहृ॑णीयमानः । भूर्भुव॒स्सुवः॑ ।
ओमिन्द्र॑वन्तः॒ प्रच॑रत ॥ 11 ॥
(अहृ॑णीयमानो॒ द्वे च॑) (अ. 4)
अनुवाकं 5
ब्रह्म॒-न्प्रच॑रिष्यामः । होत॑-र्घ॒र्मम॒भिष्टु॑हि ॥ य॒माय॑ त्वा म॒खाय॑ त्वा । सूर्य॑स्य॒ हर॑से त्वा ॥ प्रा॒णाय॒ स्वाहा᳚ व्या॒नाय॒ स्वाहा॑ ऽपा॒नाय॒ स्वाहा᳚ ।
चक्षु॑षे॒ स्वाहा॒ श्रोत्रा॑य॒ स्वाहा᳚ । मन॑से॒ स्वाहा॑ वा॒चे सर॑स्वत्यै॒ स्वाहा᳚ । दक्षा॑य॒ स्वाहा॒ क्रत॑वे॒ स्वाहा᳚ । ओज॑से॒ स्वाहा॒ बला॑य॒ स्वाहा᳚ ॥
दे॒वस्त्वा॑ सवि॒ता मद्ध्वा॑-ऽनक्तु ॥ 12 ॥
पृ॒थि॒वी-न्तप॑सस्त्रायस्व । अ॒र्चिर॑सि शो॒चिर॑सि॒ ज्योति॑रसि॒ तपो॑-ऽसि । सग्ंसी॑दस्व म॒हाग्ं अ॑सि । शोच॑स्व देव॒वीत॑मः । वि धू॒मम॑ग्ने अरु॒ष-म्मि॑येद्ध्य । सृ॒ज प्र॑शस्त दर्श॒तम् ॥
अ॒ञ्जन्ति॒ य-म्प्र॒थय॑न्तो॒ न विप्राः᳚ । व॒पाव॑न्त॒न्नाग्निना॒ तप॑न्तः ।
पि॒तुर्न पु॒त्र उप॑सि॒ प्रेष्ठः॑ । आ घ॒र्मो अ॒ग्निमृ॒तय॑न्नसादीत् ॥ 13 ॥
अ॒ना॒धृ॒ष्या पु॒रस्ता᳚त् । अ॒ग्नेराधि॑पत्ये ।
आयु॑र्मे दाः । पु॒त्रव॑ती दक्षिण॒तः । इन्द्र॒स्याधि॑पत्ये । प्र॒जा-म्मे॑ दाः । सु॒षदा॑ प॒श्चात् । दे॒वस्य॑ सवि॒तुराधि॑पत्ये । प्रा॒ण-म्मे॑ दाः । आश्रु॑तिरुत्तर॒तः ॥ 14 ॥
मि॒त्रावरु॑णयो॒राधि॑पत्ये । श्रोत्र॑-म्मे दाः । विधृ॑तिरु॒परि॑ष्टात् । बृह॒स्पते॒राधि॑पत्ये ।
ब्रह्म॑ मे दाः, क्ष॒त्र-म्मे॑ दाः । तेजो॑ मे धा॒ वर्चो॑ मे धाः । यशो॑ मे धा॒ स्तपो॑ मे धाः ।
मनो॑ मे धाः ॥ मनो॒रश्वा॑-ऽसि॒ भूरि॑पुत्रा ।
विश्वा᳚भ्यो मा ना॒ष्ट्राभ्यः॑ पाहि ॥ 15 ॥
सू॒प॒सदा॑ मे भूया॒ मा मा॑ हिग्ंसीः ॥ तपो॒ ष्व॑ग्ने॒ अन्त॑राग्ं अ॒मित्रान्॑ ।
तपा॒शग्ंस॑मर॒रुषः॒ पर॑स्य । तपा॑ वसो चिकिता॒नो अ॒चित्तान्॑ । वि ते॑ तिष्ठन्ताम॒जरा॑ अ॒यासः॑ ॥ चितः॑ स्थ परि॒चितः॑ । स्वाहा॑ म॒रुद्भिः॒ परि॑श्रयस्व । मा अ॑सि । प्र॒मा अ॑सि । प्र॒ति॒मा अ॑सि ॥ 16 ॥
स॒म्मा अ॑सि । वि॒मा अ॑सि । उ॒न्मा अ॑सि । अ॒न्तरि॑क्षस्यान्त॒र्धिर॑सि ॥
दिव॒न्तप॑सस्त्रायस्व । आ॒भि-र्गी॒र्भि-र्यदतो॑ न ऊ॒नम् ।
आप्या॑यय हरिवो॒ वर्ध॑मानः । य॒दा स्तो॒तृभ्यो॒ महि॑ गो॒त्रा रु॒जासि॑ । भू॒यि॒ष्ठ॒भाजो॒ अध॑ ते स्याम ॥ शु॒क्रन्ते॑ अ॒न्य-द्य॑ज॒तन्ते॑ अ॒न्यत् ॥ 17 ॥
विषु॑रूपे॒ अह॑नी॒ द्यौरि॑वासि । विश्वा॒ हि मा॒या अव॑सि स्वधावः । भ॒द्रा ते॑ पूषन्नि॒ह रा॒तिर॑स्तु ॥ अर्ह॑-न्बिभर्षि॒ साय॑कानि॒ धन्व॑ । अर्ह॑न्नि॒ष्कं-यँ॑ज॒तं-विँ॒श्वरू॑पम् । अर्ह॑न्नि॒द-न्द॑यसे॒ विश्व॒-मब्भु॑वम् । न वा ओजी॑यो रुद्र॒ त्वद॑स्ति ॥ गा॒य॒त्रम॑सि । त्रैष्टु॑भमसि । जाग॑तमसि । मधु॒ मधु॒ मधु॑ ॥ 18 ॥
(अ॒न॒ - क्त्व॒सा॒दी॒ - दु॒त्त॒र॒तः - पा॑हि - प्रति॒मा अ॑सि - यज॒तन्ते॑ अ॒न्यज् - जाग॑तम॒स्येक॑-ञ्च) (अ. 5)
अनुवाकं 6
दश॒ प्राची॒र्दश॑ भासि दक्षि॒णा । दश॑ प्र॒तीची॒र्दश॑ भा॒स्युदी॑चीः । दशो॒र्ध्वा भा॑सि सुमन॒स्यमा॑नः । स नो॒ रुच॑न्धे॒ह्यहृ॑णीयमानः ॥
अ॒ग्निष्ट्वा॒ वसु॑भिः पु॒रस्ता᳚-द्रोचयतु गाय॒त्रेण॒ छन्द॑सा । स मा॑ रुचि॒तो रो॑चय ॥ इन्द्र॑स्त्वा रु॒द्रै-र्द॑क्षिण॒तो रो॑चयतु॒ त्रैष्टु॑भेन॒ छन्द॑सा ।
स मा॑ रुचि॒तो रो॑चय । वरु॑णस्त्वा-ऽऽदि॒त्यैः प॒श्चा-द्रो॑चयतु॒ जाग॑तेन॒ छन्द॑सा ।
स मा॑ रुचि॒तो रो॑चय ॥ 19 ॥
द्यु॒ता॒नस्त्वा॑ मारु॒तो म॒रुद्भि॑रुत्तर॒तो रो॑चय॒त्वानु॑ष्टुभेन॒ छन्द॑सा । स मा॑ रुचि॒तो रो॑चय । बृह॒स्पति॑स्त्वा॒ विश्वै᳚-र्दे॒वैरु॒परि॑ष्टा-द्रोचयतु॒ पाङ्क्ते॑न॒ छन्द॑सा । स मा॑ रुचि॒तो रो॑चय ॥ रो॒चि॒तस्त्व-न्दे॑व घर्म दे॒वेष्वसि॑ ।
रो॒चि॒षी॒याह-म्म॑नु॒ष्ये॑षु ॥
सम्रा᳚ड् घर्म रुचि॒तस्त्वं ए॒वेष्वायु॑ष्माग्स्तेज॒स्वी ब्र॑ह्मवर्च॒स्य॑सि । रु॒चि॒तो॑-ऽह-म्म॑नु॒ष्ये᳚ष्वायु॑ष्माग्-स्तेज॒स्वी ब्र॑ह्मवर्च॒सी भू॑यासम् ॥ रुग॑सि । रुच॒-म्मयि॑ धेहि ॥ 20 ॥
मयि॒ रुक् ॥ दश॑ पु॒रस्ता᳚-द्रोचसे । दश॑ दक्षि॒णा । दश॑ प्र॒त्यम्म् । दशोदङ्ङ्॑ । दशो॒र्ध्वो भा॑सि सुमन॒स्यमा॑नः । स नः॑ सम्रा॒डिष॒मूर्ज॑-न्धेहि । वा॒जी वा॒जिने॑ पवस्व । रो॒चि॒तो घ॒र्मो रु॑ची॒य ॥ 21 ॥
(रो॒च॒य॒ - धे॒हि॒ - +नव॑ च) (अ. 6)
अनुवाकं 7
अप॑श्यङ्गो॒पामनि॑पद्यमानम् । आ च॒ परा॑ च प॒थिभि॒श्चर॑न्तम् । स स॒द्ध्रीची॒-स्स विषू॑ची॒र्वसा॑नः । आ व॑रीवर्ति॒ भुव॑नेष्व॒न्तः ॥ अत्र॑ प्रा॒वीः । मधु॒ माद्ध्वी᳚भ्या॒-म्मधु॒ माधू॑चीभ्याम् । अनु॑ वा-न्दे॒ववी॑तये ॥ सम॒ग्निर॒ग्निना॑ गत । स-न्दे॒वेन॑ सवि॒त्रा । सग्ं सूर्ये॑ण रोचते ॥ 22 ॥
स्वाहा॒ सम॒ग्निस्तप॑सा गत । स-न्दे॒वेन॑ सवि॒त्रा ।
सग्ं सूर्ये॑णारोचिष्ट ॥ ध॒र्ता दि॒वो विभा॑सि॒ रज॑सः । पृ॒थि॒व्या ध॒र्ता । उ॒रोर॒न्तरि॑क्षस्य ध॒र्ता । ध॒र्ता दे॒वो दे॒वाना᳚म् । अम॑र्त्यस्तपो॒जाः ॥ हृ॒दे त्वा॒ मन॑से त्वा । दि॒वे त्वा॒ सूर्या॑य त्वा ॥ 23 ॥
ऊ॒र्ध्वमि॒म-म॑द्ध्व॒रङ्कृ॑धि । दि॒वि दे॒वेषु॒ होत्रा॑ यच्छ ॥ विश्वा॑सा-म्भुवा-म्पते । विश्व॑स्य भुवनस्पते । विश्व॑स्य मनसस्पते । विश्व॑स्य वचसस्पते । विश्व॑स्य तपसस्पते । विश्व॑स्य ब्रह्मणस्पते । दे॒व॒श्रूस्त्वन्दे॑व घर्म दे॒वा-न्पा॑हि ॥ त॒पो॒जां-वाँच॑म॒स्मे निय॑च्छ देवा॒युव᳚म् ॥ 24 ॥
गर्भो॑ दे॒वाना᳚म् ॥ पि॒ता म॑ती॒नाम् ॥
पतिः॑ प्र॒जाना᳚म् ॥ मतिः॑ कवी॒नाम् ॥
सन्दे॒वो दे॒वेन॑ सवि॒त्रा-ऽय॑तिष्ट । सग्ं सूर्ये॑णारुक्त ॥ आ॒यु॒र्दास्त्वम॒स्मभ्य॑-ङ्घर्म वर्चो॒दा अ॑सि ॥ पि॒ता नो॑-ऽसि पि॒ता नो॑ बोध ॥ आ॒यु॒र्धास्त॑नू॒धाः प॑यो॒धाः ।
व॒र्चो॒दा व॑रिवो॒दा द्र॑विणो॒दाः ॥ 25 ॥
अ॒न्त॒रि॒क्ष॒प्र॒ उ॒रोर्वरी॑यान् । अ॒शी॒महि॑ त्वा॒ मा मा॑ हिग्ंसीः ॥ त्वम॑ग्ने गृ॒हप॑ति-र्वि॒शाम॑सि । विश्वा॑सा॒-म्मानु॑षीणाम् । श॒त-म्पू॒र्भिर्य॑विष्ठ पा॒ह्यग्ंह॑सः । स॒मे॒द्धारग्ं॑ श॒तग्ं हिमाः᳚ ।
त॒-न्द्रा॒विणग्ं॑ हार्दिवा॒नम् । इ॒हैव रा॒तयः॑ सन्तु ॥ त्वष्टी॑मती ते सपेय । सु॒रेता॒ रेतो॒ दधा॑ना ।
वी॒रं-विँ॑देय॒ तव॑ स॒न्दृशि॑ ।
मा-ऽहग्ं रा॒यस्पोषे॑ण॒ वि यो॑षम् ॥ 26 ॥
(रो॒च॒ते॒-सूर्य॑य त्वा - देवा॒युवं॑ - द्रविणो॒दा - दधा॑ना॒ द्वे च॑) (अ. 7)
अनुवाकं 8
दे॒वस्य॑ त्वा सवि॒तुः प्र॑स॒वे । अ॒श्विनो᳚-र्बा॒हुभ्या᳚म् ।
पू॒ष्णो हस्ता᳚भ्या॒मा द॑दे ॥ अदि॑त्यै॒ रास्ना॑-ऽसि । इड॒ एहि॑ । अदि॑त॒ एहि॑ । सर॑स्व॒त्येहि॑ । असा॒वेहि॑ ।
असा॒वेहि॑ । असा॒वेहि॑ ॥ 27 ॥
अदि॑त्या उ॒ष्णीष॑मसि । वा॒युर॑स्यै॒डः । पू॒षा त्वो॒पाव॑सृजतु । अ॒श्विभ्या॒-म्प्र दा॑पय । यस्ते॒ स्तनः॑ शश॒यो यो म॑यो॒भूः । येन॒ विश्वा॒ पुष्य॑सि॒ वार्या॑णि । यो र॑त्न॒धा व॑सु॒विद्य-स्सु॒दत्रः॑ ।
सर॑स्वति॒ तमि॒ह धात॑वे-ऽकः ॥ उस्र॑ घ॒र्मग्ं शिग्ं॑ष । उस्र॑ घ॒र्म-म्पा॑हि ॥ 28 ॥
घ॒र्माय॑ शिग्ंष । बृह॒स्पति॒स्त्वोप॑सीदतु । दान॑व-स्स्थ॒ पेर॑वः । वि॒ष्व॒ग्वृतो॒ लोहि॑तेन । अ॒श्विभ्या᳚-म्पिन्वस्व । सर॑स्वत्यै पिन्वस्व ।
पू॒ष्णे पि॑न्वस्व । बृह॒स्पत॑ये पिन्वस्व । इन्द्रा॑य पिन्वस्व । इन्द्रा॑य पिन्वस्व ॥ 29 ॥
गा॒य॒त्रो॑-ऽसि । त्रैष्टु॑भो-ऽसि । जाग॑तमसि । स॒होर्जो भा॒गेनोप॒ मेहि॑ । इन्द्रा᳚श्विना॒ मधु॑न-स्सार॒घस्य॑ । घ॒र्म-म्पा॑त वसवो॒ यज॑ता॒ वट् । स्वाहा᳚ त्वा॒ सूर्य॑स्य र॒श्मये॑ वृष्टि॒वन॑ये जुहोमि । मधु॑ ह॒विर॑सि । सूर्य॑स्य॒ तप॑स्तप । द्यावा॑पृथि॒वीभ्या᳚-न्त्वा॒ परि॑गृह्णामि ॥ 30 ॥
अ॒न्तरि॑क्षेण॒ त्वोप॑यच्छामि । दे॒वाना᳚-न्त्वा पितृ॒णामनु॑मतो॒ भर्तुग्ं॑ शकेयम् । तेजो॑-ऽसि ।
तेजो-ऽनु॒प्रेहि॑ । दि॒वि॒स्पृम्मा मा॑ हिग्ंसीः ।
अ॒न्त॒रि॒क्ष॒स्पृम्मा मा॑ हिग्ंसीः । पृ॒थि॒वि॒स्पृम्मा मा॑ हिग्ंसीः ।
सुव॑रसि॒ सुव॑र्मे यच्छ ।
दिवं॑-यँच्छ दि॒वो मा॑ पाहि ॥ 31 ॥
(एहि॑ - पाहि - पिन्वस्व - गृह्णामि॒ - +नव॑ च) (अ. 8)
अनुवाकं 9
स॒मु॒द्राय॑ त्वा॒ वाता॑य॒ स्वाहा᳚ । स॒लि॒लाय॑ त्वा॒ वाता॑य॒ स्वाहा᳚ । अ॒ना॒धृ॒ष्याय॑ त्वा॒ वाता॑य॒ स्वाहा᳚ । अ॒प्र॒ति॒धृ॒ष्याय॑ त्वा॒ वाता॑य॒ स्वाहा᳚ ।
अ॒व॒स्यवे᳚ त्वा॒ वाता॑य॒ स्वाहा᳚ । दुव॑स्वते त्वा॒ वाता॑य॒ स्वाहा᳚ । शिमि॑द्वते त्वा॒ वाता॑य॒ स्वाहा᳚ । अ॒ग्नये᳚ त्वा॒ वसु॑मते॒ स्वाहा᳚ ।
सोमा॑य त्वा रु॒द्रव॑ते॒ स्वाहा᳚ ।
वरु॑णाय त्वा-ऽऽदि॒त्यव॑ते॒ स्वाहा᳚ ॥ 32 ॥
बृह॒स्पत॑ये त्वा वि॒श्वदे᳚व्यावते॒ स्वाहा᳚ ।
स॒वि॒त्रे त्व॑र्भु॒मते॑ विभु॒मते᳚ प्रभु॒मते॒ वाज॑वते॒ स्वाहा᳚ । य॒माय॒ त्वा-ऽङ्गि॑रस्वते पितृ॒मते॒ स्वाहा᳚ ॥ विश्वा॒ आशा॑ दक्षिण॒सत् । विश्वा᳚-न्दे॒वान॑याडि॒ह । स्वाहा॑कृतस्य घ॒र्मस्य॑ । मधोः᳚ पिबतमश्विना ।
स्वाहा॒-ऽग्नये॑ य॒ज्ञिया॑य । शं-यँजु॑र्भिः ॥
अश्वि॑ना घ॒र्म-म्पा॑तग्ं हार्दिवा॒नम् ॥ 33 ॥
अह॑-र्दि॒वाभि॑-रू॒तिभिः॑ । अनु॑ वा॒-न्द्यावा॑पृथि॒वी मग्ं॑साताम् । स्वाहेन्द्रा॑य ॥ स्वाहेन्द्रा॒वट् । घ॒र्मम॑पातमश्विना हार्दिवा॒नम् ।
अह॑-र्दि॒वाभि॑रू॒तिभिः॑ । अनु॑ वा॒-न्द्यावा॑पृथि॒वी अ॑मग्ंसाताम् । त-म्प्रा॒व्यं॑-यँथा॒ वट् । नमो॑ दि॒वे । नमः॑ पृथि॒व्यै ॥ 34 ॥
दि॒वि धा॑ इ॒मं-यँ॒ज्ञम् । य॒ज्ञमि॒म-न्दि॒वि धाः᳚ । दिव॑ङ्गच्छ । अ॒न्तरि॑क्षङ्गच्छ । पृ॒थि॒वीङ्ग॑च्छ । पञ्च॑ प्र॒दिशो॑ गच्छ । दे॒वा-न्घ॑र्म॒पा-न्ग॑च्छ । पि॒तॄ-न्घ॑र्म॒पा-न्ग॑च्छ ॥ 35 ॥
(आ॒दि॒त्यव॑ते॒ स्वाहा॑-हार्दिवा॒नम्-पृ॑थि॒व्या-+अ॒ष्टौ च॑) (अ. 9)
अनुवाकं 10
इ॒षे पी॑पिहि । ऊ॒र्जे पी॑पिहि । ब्रह्म॑णे पीपिहि । क्ष॒त्राय॑ पीपिहि । अ॒द्भ्यः पी॑पिहि । ओष॑धीभ्यः पीपिहि । वन॒स्पति॑भ्यः पीपिहि । द्यावा॑पृथि॒वीभ्या᳚-म्पीपिहि । सु॒भू॒ताय॑ पीपिहि । ब्र॒ह्म॒व॒र्च॒साय॑ पीपिहि ॥ 36 ॥
यज॑मानाय पीपिहि । मह्य॒ञ्ज्यैष्ठ्या॑य पीपिहि ॥ त्विष्यै᳚ त्वा । द्यु॒म्नाय॑ त्वा । इ॒न्द्रि॒याय॑ त्वा॒ भूत्यै᳚ त्वा । धर्मा॑-ऽसि सु॒धर्मा मे᳚ न्य॒स्मे । ब्रह्मा॑णि धारय । क्ष॒त्राणि॑ धारय । विश॑न्धारय ।
नेत्त्वा॒ वातः॑ स्क॒न्दया᳚त् ॥ 37 ॥
अ॒मुष्य॑ त्वा प्रा॒णे सा॑दयामि । अ॒मुना॑ स॒ह नि॑र॒र्थङ्ग॑च्छ । यो᳚-ऽस्मा-न्द्वेष्टि॑ ।
यञ्च॑ व॒य-न्द्वि॒ष्मः ॥ पू॒ष्णे शर॑से॒ स्वाहा᳚ ।
ग्राव॑भ्य॒-स्स्वाहा᳚ । प्र॒ति॒रेभ्य॒-स्स्वाहा᳚ । द्यावा॑पृथि॒वीभ्या॒ग्॒ स्वाहा᳚ ।
पि॒तृभ्यो॑ घर्म॒पेभ्य॒-स्स्वाहा᳚ ॥
रु॒द्राय॑ रु॒द्रहो᳚त्रे॒ स्वाहा᳚ ॥ 38 ॥
अह॒-र्ज्योतिः॑ के॒तुना॑ जुषताम् । सु॒ज्यो॒ति-र्ज्योति॑षा॒ग्॒ स्वाहा᳚ । रात्रि॒र्ज्योतिः॑ के॒तुना॑ जुषताम् । सु॒ज्यो॒ति-र्ज्योति॑षा॒ग्॒ स्वाहा᳚ । अपी॑परो॒ मा-ऽह्नो॒ रात्रि॑यै मा पाहि । ए॒षा ते॑ अग्ने स॒मित् । तया॒ समि॑द्ध्यस्व । आयु॑र्मे दाः । वर्च॑सा मा-ऽञ्जीः । अपी॑परो मा॒ रात्रि॑या॒ अह्नो॑ मा पाहि ॥ 39 ॥
ए॒षा ते॑ अग्ने स॒मित् । तया॒ समि॑द्ध्यस्व । आयु॑र्मे दाः । वर्च॑सा मा-ऽञ्जीः । अ॒ग्नि-र्ज्योति॒-र्ज्योति॑र॒ग्नि-स्स्वाहा᳚ ।
सूर्यो॒ ज्योति॒-र्ज्योति॒-स्सूर्य॒-स्स्वाहा᳚ । भू-स्स्वाहा᳚ । हु॒तग्ं ह॒विः । मधु॑ ह॒विः । इन्द्र॑तमे॒-ऽग्नौ ॥ 40 ॥
पि॒ता नो॑-ऽसि॒ मा मा॑ हिग्ंसीः । अ॒श्याम॑ ते देवघर्म ।
मधु॑मतो॒ वाज॑वतः पितु॒मतः॑ । अङ्गि॑रस्वत-स्स्वधा॒विनः॑ । अ॒शी॒महि॑ त्वा॒ मा मा॑ हिग्ंसीः ॥ स्वाहा᳚ त्वा॒ सूर्य॑स्य र॒श्मिभ्यः॑ । स्वाहा᳚ त्वा॒ नक्ष॑त्रेभ्यः ॥ 41 ॥
(ब्र॒ह्म॒व॒र्च॒साय॑ पीपिहि - स्क॒न्दया᳚-द्- रु॒द्राय॑ रु॒द्रहो᳚त्रे॒ स्वाहा - ऽह्नो॑ मा पाह् - य॒ग्नौ - +स॒प्त च॑) (अ. 10)
अनुवाकं 11
घर्म॒ या ते॑ दि॒वि शुक् । या गा॑य॒त्रे छन्द॑सि । या ब्रा᳚ह्म॒णे । या ह॑वि॒र्धाने᳚ । तान्त॑ ए॒तेनाव॑यजे॒ स्वाहा᳚ ॥ घर्म॒ या ते॒-ऽन्तरि॑क्षे॒ शुक् ।
या त्रैष्टु॑भे॒ छन्द॑सि । या रा॑ज॒न्ये᳚ । या-ऽऽग्नी᳚द्ध्रे ।
तान्त॑ ए॒तेनाव॑यजे॒ स्वाहा᳚ ॥ 42 ॥
घर्म॒ या ते॑ पृथि॒व्याग्ं शुक् । या जाग॑ते॒ छन्द॑सि । या वैश्ये᳚ । या सद॑सि । तान्त॑ ए॒तेनाव॑यजे॒ स्वाहा᳚ ॥ अ॒ग्निश्च॑ हव्य॒वाह॑नो॒ भव॑ता-न्दा॒शुषे॒ मयः॑ ॥ अन्विद॑नुमते॒ त्व-म्मन्या॑सै॒ शञ्च॑नः कृधि । क्रत्वे॒ दक्षा॑य नो हिनु॒ प्रण॒ आयूग्ं॑षि तारिषः ॥ दि॒वस्त्वा॑ पर॒स्पायाः᳚ । अ॒न्तरि॑क्षस्य त॒नुवः॑ पाहि । पृ॒थि॒व्यास्त्वा॒ धर्म॑णा ॥ 43 ॥
व॒यमनु॑क्रामाम सुवि॒ताय॒ नव्य॑से ॥ ब्रह्म॑णस्त्वा पर॒स्पायाः᳚ । क्ष॒त्रस्य॑ त॒नुवः॑ पाहि । वि॒शस्त्वा॒ धर्म॑णा । व॒यमनु॑क्रामाम सुवि॒ताय॒ नव्य॑से ॥ प्रा॒णस्य॑ त्वा पर॒स्पायै᳚ । चक्षु॑षस्त॒नुवः॑ पाहि । श्रोत्र॑स्य त्वा॒ धर्म॑णा । व॒यमनु॑क्रामाम सुवि॒ताय॒ नव्य॑से ॥ व॒ल्गुर॑सि शं॒-युँधा॑याः ॥ 44 ॥
शिशु॒-र्जन॑धायाः ॥ शञ्च॒ वक्षि॒ परि॑ च॒ वक्षि॑ ।
चतुः॑ स्रक्ति॒र्नाभि॑र्-ऋ॒तस्य॑ । सदो॑ वि॒श्वायु॒-श्शर्म॑ स॒प्रथाः᳚ । अप॒ द्वेषो॒ अप॒ ह्वरः॑ । अ॒न्यद्व्र॑तस्य सश्चिम । घर्मै॒त-त्ते-ऽन्न॑मे॒त-त्पुरी॑षम् । तेन॒ वर्ध॑स्व॒ चा च॑ प्यायस्व । व॒र्धि॒षी॒महि॑ च व॒यम् । आ च॑ प्यासिषी॒महि॑ ॥ 45 ॥
रन्ति॒-र्नामा॑सि दि॒व्यो ग॑न्ध॒र्वः । तस्य॑ ते प॒द्वद्ध॑वि॒र्धान᳚म् । अ॒ग्निरद्ध्य॑क्षाः । रु॒द्रो-ऽधि॑पतिः ॥ सम॒हमायु॑षा । स-म्प्रा॒णेन॑ ।
सं-वँर्च॑सा । स-म्पय॑सा । सङ्गौ॑प॒त्येन॑ । सग्ं रा॒यस्पोषे॑ण ॥ 46 ॥
व्य॑सौ । यो᳚-ऽस्मा-न्द्वेष्टि॑ । यञ्च॑ व॒य-न्द्वि॒ष्मः ॥
अचि॑क्रद॒द्वृषा॒ हरिः॑ । म॒हा-न्मि॒त्रो न द॑र्श॒तः । सग्ं सूर्ये॑ण रोचते ॥ चिद॑सि समु॒द्रयो॑निः । इन्दु॒-र्दक्षः॑ श्ये॒न ऋ॒तावा᳚ । हिर॑ण्यपक्ष-श्शकु॒नो भु॑र॒ण्युः । म॒हान्-थ्स॒धस्थे᳚ ध्रु॒व आनिष॑त्तः ॥ 47 ॥
नम॑स्ते अस्तु॒ मा मा॑ हिग्ंसीः ॥ वि॒श्वाव॑सुग्ं सोम गन्ध॒र्वम् । आपो॑ ददृ॒शुषीः᳚ । तदृ॒तेना॒ व्या॑यन्न् । तद॒न्ववै᳚त् । इन्द्रो॑ रारहा॒ण आ॑साम् । परि॒ सूर्य॑स्य परि॒धीग्ं र॑पश्यत् ॥ वि॒श्वाव॑सुर॒भि तन्नो॑ गृणातु । दि॒व्यो ग॑न्ध॒र्वो रज॑सो वि॒मानः॑ ।
यद्वा॑ घा स॒त्यमु॒त यन्न वि॒द्म ॥ 48 ॥
धियो॑ हिन्वा॒नो धिय॒ इन्नो॑ अव्यात् ॥ सस्नि॑मविन्द॒च्चर॑णे न॒दीना᳚म् ।
अपा॑वृणो॒-द्दुरो॒ अश्म॑व्रजानाम् । प्रासा᳚-न्गन्ध॒र्वो अ॒मृता॑नि वोचत् । इन्द्रो॒ दक्ष॒-म्परि॑जानाद॒हीन᳚म् ॥ ए॒तत्त्व-न्दे॑व घर्म दे॒वो दे॒वानुपा॑गाः ।
इ॒दम॒ह-म्म॑नु॒ष्यो॑ मनु॒ष्यान्॑ । सोम॑पी॒थानु॒ मेहि॑ । स॒ह प्र॒जया॑ स॒ह रा॒यस्पोषे॑ण ॥
सु॒मि॒त्रा न॒ आप॒ ओष॑धय-स्सन्तु ॥ 49 ॥
दु॒र्मि॒त्रास्तस्मै॑ भूयासुः । यो᳚-ऽस्मा-न्द्वेष्टि॑ ।
यञ्च॑ व॒य-न्द्वि॒ष्मः ॥ उद्व॒य-न्तम॑स॒स्परि॒ पश्य॑न्तो॒ ज्योति॒रुत्त॑रम् । दे॒व-न्दे॑व॒त्रा सूर्य॒मग॑न्म॒ ज्योति॑रुत्त॒मम् ॥ उदु॒ त्य-ञ्जा॒तवे॑दस-न्दे॒वं-वँ॑हन्ति के॒तवः॑ । दृ॒शे विश्वा॑य॒ सूर्य᳚म् । चि॒त्र-न्दे॒वाना॒-मुद॑गा॒दनी॑क॒-ञ्चक्षु॑ र्मि॒त्रस्य॒ वरु॑णस्या॒-ऽग्नेः ॥ इ॒ममू॒ षु त्यम॒स्मभ्यग्ं॑ स॒निम् । गा॒य॒त्रन्नवी॑याग्ंसम् ।
अग्ने॑ दे॒वेषु॒ प्रवो॑चः ॥ 50 ॥
(या-ऽऽग्नी᳚द्ध्रे॒ तान्ता॑ ए॒तेनाव॑यजे॒ स्वाहा॒ - धर्म॑णा - शं॒-युँधा॑याः - प्यासिषी॒महि॒-पोषे॑ण॒-निष॑त्तो-वि॒द्म-स॑न्-+त्व॒ष्टौ च॑) (अ. 11)
अनुवाकं 12
म॒ही॒ना-म्पयो॑-ऽसि॒ विहि॑त-न्देव॒त्रा ।
ज्यो॒ति॒र्भा अ॑सि॒ वन॒स्पती॑ना॒मोष॑धीना॒ग्ं॒ रसः॑ ।
वा॒जिन॑-न्त्वा वा॒जिनो-ऽव॑ नयामः ।
ऊ॒र्ध्व-म्मनः॑ सुव॒र्गम् ॥ 51 ॥ (अ. 12)
अनुवाकं 13
अस्का॒-न्द्यौः पृ॑थि॒वीम् । अस्का॑नृष॒भो युवा॒ गाः ।
स्क॒न्नेमा विश्वा॒ भुव॑ना । स्क॒न्नो य॒ज्ञः प्रज॑नयतु ॥ अस्का॒नज॑नि॒ प्राज॑नि । आ स्क॒न्नाज्जा॑यते॒ वृषा᳚ ।
स्क॒न्ना-त्प्रज॑निषीमहि ॥ 52 ॥ (अ. 13)
अनुवाकं 14
या पु॒रस्ता᳚-द्वि॒द्युदाप॑तत् । तान्त॑ ए॒तेनाव॑ यजे॒ स्वाहा᳚ । या द॑क्षिण॒तः । या प॒श्चात् । योत्त॑र॒तः । योपरि॑ष्टा-द्वि॒द्युदाप॑तत् । तान्त॑ ए॒तेनाव॑ यजे॒ स्वाहा᳚ ॥ 53 ॥ (अ. 14)
अनुवाकं 15
प्रा॒णाय॒ स्वाहा᳚ व्या॒नाय॒ स्वाहा॑ ऽपा॒नाय॒ स्वाहा᳚ ।
चक्षु॑षे॒ स्वाहा॒ श्रोत्रा॑य॒ स्वाहा᳚ ।
मन॑से॒ स्वाहा॑ वा॒चे सर॑स्वत्यै॒ स्वाहा᳚ ॥ 54 ॥ (अ. 15)
अनुवाकं 16
पू॒ष्णे स्वाहा॑ पू॒ष्णे शर॑से॒ स्वाहा᳚ ।
पू॒ष्णे प्र॑प॒त्थ्या॑य॒ स्वाहा॑ पू॒ष्णे न॒रन्धि॑षाय॒ स्वाहा᳚ । पू॒ष्णे-ऽङ्घृ॑णये॒ स्वाहा॑ पू॒ष्णे न॒रुणा॑य॒ स्वाहा᳚ ।
पू॒ष्णे सा॑के॒ताय॒ स्वाहा᳚ ॥ 55 ॥ (अ. 16)
अनुवाकं 17
उद॑स्य॒ शुष्मा᳚-द्भा॒नुर्नार्त॒ बिभ॑र्ति । भा॒र-म्पृ॑थि॒वी न भूम॑ । प्र शु॒क्रैतु॑ दे॒वी म॑नी॒षा । अ॒स्म-थ्सुत॑ष्टो॒ रथो॒ न वा॒जी । अर्च॑न्त॒ एके॒ महि॒ साम॑ मन्वत । तेन॒ सूर्य॑मधारयन्न् ।
तेन॒ सूर्य॑मरोचयन्न् । घ॒र्म-श्शिर॒स्तद॒यम॒ग्निः ।
पुरी॑षमसि॒ सम्प्रि॑य-म्प्र॒जया॑ प॒शुभि॑र्भुवत् । प्र॒जापति॑स्त्वा सादयतु । तया॑ दे॒वत॑या ऽङ्गिर॒स्व-द्ध्रु॒वा सी॑द ॥ 56 ॥ (अ. 17)
अनुवाकं 18
यास्ते॑ अग्न आ॒र्द्रा योन॑यो॒ याः कु॑ला॒यिनीः᳚ ।
ये ते॑ अग्न॒ इन्द॑वो॒ या उ॒ नाभ॑यः । यास्ते॑ अग्ने त॒नुव॒ ऊर्जो॒ नाम॑ । ताभि॒स्त्वमु॒भयी॑भि-स्संविँदा॒नः । प्र॒जाभि॑रग्ने॒ द्रवि॑णे॒ह सी॑द ।
प्र॒जाप॑तिस्त्वा सादयतु । तया॑ दे॒वत॑या-ऽङ्गिर॒स्व-द्ध्रु॒वा सी॑द ॥ 57 ॥ (अ. 18)
अनुवाकं 19
अ॒ग्निर॑सि वैश्वान॒रो॑-ऽसि । सं॒वँ॒थ्स॒रो॑-ऽसि परिवथ्स॒रो॑-ऽसि । इ॒दा॒व॒थ्स॒रो॑-ऽसीदुवथ्स॒रो॑-ऽसि । इ॒द्व॒थ्स॒रो॑-ऽसि वथ्स॒रो॑-ऽसि । तस्य॑ ते वस॒न्त-श्शिरः॑ । ग्री॒ष्मो दक्षि॑णः प॒क्षः । व॒र्॒षाः पुच्छ᳚म् ।
श॒रदुत्त॑रः प॒क्षः । हे॒म॒न्तो मद्ध्य᳚म् । पू॒र्व॒प॒क्षाश्चित॑यः । अ॒प॒र॒प॒क्षाः पुरी॑षम् । अ॒हो॒रा॒त्राणीष्ट॑काः । तस्य॑ ते॒ मासा᳚श्चार्धमा॒साश्च॑ कल्पन्ताम् ।
ऋ॒तव॑स्ते कल्पन्ताम् । सं॒वँ॒थ्स॒रस्ते॑ कल्पताम् ।
अ॒हो॒रा॒त्राणि॑ ते कल्पन्ताम् । एति॒ प्रेति॒ वीति॒ समित्युदिति॑ ।
प्र॒जाप॑तिस्त्वा सादयतु । तया॑ दे॒वत॑या-ऽङ्गिर॒स्व-द्ध्रु॒वा सी॑द ॥ 58 ॥
(चित॑यो॒ नव॑ च) (अ. 19)
अनुवाकं 20
भूर्भुव॒स्सुवः॑ । ऊ॒र्ध्व ऊ॒ षुण॑ ऊ॒तये᳚ । ऊ॒र्ध्वो नः॑ पा॒ह्यग्ंह॑सः ॥
वि॒धुन्द॑द्रा॒णग्ं सम॑ने बहू॒नाम् । युवा॑न॒ग्ं॒ सन्त॑-म्पलि॒तो ज॑गार । दे॒वस्य॑ पश्य॒ काव्य॑-म्महि॒त्वा-ऽद्या म॒मार॑ । स ह्य॒-स्समा॑न ॥
यदृ॒ते चि॑दभि॒श्रिषः॑ । पु॒रा ज॒र्तृभ्य॑ आ॒तृदः॑ ।
सन्धा॑ता स॒न्धि-म्म॒घवा॑ पुरो॒वसुः॑ ॥ 59 ॥
निष्क॑र्ता॒ विह्रु॑त॒-म्पुनः॑ ॥ पुन॑रू॒र्जा नि व॑र्तस्व॒ पुन॑रग्न इ॒षा-ऽऽयु॑षा । पुन॑र्नः पाहि वि॒श्वतः॑ ॥ स॒ह र॒य्या नि व॑र्त॒स्वाग्ने॒ पिन्व॑स्व॒ धार॑या । वि॒श्वफ्स्नि॑या वि॒श्वत॒स्परि॑ ॥ मा नो॑ घर्म व्यथि॒तो वि॑व्यथो नः । मा नः॒ पर॒मध॑र॒म्मा रजो॑-ऽनैः । मोष्व॑स्माग् स्तम॑स्यन्त॒रा धाः᳚ । मा रु॒द्रिया॑सो अ॒भिगु॑र्वृ॒धानः॑ ॥ मा नः॒ क्रतु॑भिर्-हीडि॒तेभि॑र॒स्मान् । द्विषा॑ सुनीते॒ मा परा॑दाः ।
मा नो॑ रु॒द्रो निर्-ऋ॑ति॒र्मा नो॒ अस्ता᳚ ।
मा द्यावा॑पृथि॒वी ही॑डिषाताम् ॥ 60 ॥
उप॑ नो मित्रावरुणावि॒हाव॑तम् । अ॒न्वादी᳚द्ध्याथामि॒ह नः॑ सखाया । आ॒दि॒त्याना॒-म्प्रसि॑तिर्हे॒तिः । उ॒ग्रा श॒तापा᳚ष्ठा घ॒ विषा॒ परि॑णो वृणक्तु ॥
इ॒म-म्मे॑ वरुण श्रुधी॒ हव॑म॒द्या च॑ मृडय । त्वाम॑व॒स्युरा च॑के ॥ तत्त्वा॑ यामि॒ ब्रह्म॑णा॒ वन्द॑मान॒-स्तदा शा᳚स्ते॒ यज॑मानो ह॒विर्भिः॑ । अहे॑डमानो वरुणे॒ह बो॒द्ध्युरु॑शग्ंस॒ मा न॒ आयुः॒ प्रमो॑षीः ॥ त्व-न्नो॑ अग्ने॒ वरु॑णस्य वि॒द्वा-न्दे॒वस्य॒ हेडो-ऽव॑ यासि सीष्ठाः । यजि॑ष्ठो॒ वह्नि॑ तम॒-श्शोशु॑चानो॒ विश्वा॒ द्वेषाग्ं॑सि॒ प्रमु॑मुग्ध्य॒स्मत् ॥
स त्वन्नो॑ अन्गे-ऽव॒मो भ॑वो॒ती नेदि॑ष्ठो अ॒स्या उ॒षसो॒ व्यु॑ष्टौ । अव॑ यक्ष्व नो॒ वरु॑ण॒ग्ं॒ ररा॑णो वी॒हि मृ॑डी॒कग्ं सु॒हवो॑ न एधि ॥ त्वम॑ग्ने अ॒या-ऽसि॑ । अ॒या सन्मन॑सा हि॒तः । अ॒या सनःअ॒व्यमू॑हिषे । अ॒या नो॑ धेहि भेष॒जम् । इ॒ष्टो अ॒ग्निराहु॑तः । स्वाहा॑कृतः पिपर्तु नः । स्व॒गा दे॒वेभ्य॑ इ॒द-न्नमः॑ ॥
उद्व॒य-न्तम॑स॒स्परि॒ पश्य॑न्तो॒ ज्योति॒रुत्त॑रम् । दे॒व-न्दे॑व॒त्रा सूर्य॒मग॑न्म॒ ज्योति॑रुत्त॒मम् ॥ उदु॒ त्य-ञ्जा॒तवे॑दस-न्दे॒वं-वँ॑हन्ति के॒तवः॑ । दृ॒शे विश्वा॑य॒ सूर्य᳚म् । चि॒त्र-न्दे॒वाना॒-मुद॑गा॒दनी॑क॒-ञ्चक्षु॑ र्मि॒त्रस्य॒ वरु॑णस्या॒-ऽग्नेः ॥
वयः॑ सुप॒र्णा उप॑सेदु॒रिन्द्र᳚म् । प्रि॒यमे॑धा॒ ऋष॑यो॒ नाध॑मानाः । अप॑ ध्वा॒न्तमू᳚र्णु॒हि पू॒र्धि चक्षुः॑ । मु॒मु॒ग्ध्य॑स्मा-न्नि॒धये॑व ब॒द्धान् ॥ 61 ॥
(पु॒रो॒वसु॑र्हीडिषाताग्ं सुप॒र्णाः) (अ. 20)
अनुवाकं 21
भूर्भुव॒स्सुवः॑ । मयि॒ त्यदि॑न्द्रि॒य-म्म॒हत् । मयि॒ दक्षो॒ मयि॒ क्रतुः॑ । मयि॑ धायि सु॒वीर्य᳚म् । त्रिशु॑ग्घ॒र्मो विभा॑तु मे । आकू᳚त्या॒ मन॑सा स॒ह ।
वि॒राजा॒ ज्योति॑षा स॒ह । य॒ज्ञेन॒ पय॑सा स॒ह । ब्रह्म॑णा॒ तेज॑सा स॒ह । क्ष॒त्रेण॒ यश॑सा स॒ह । स॒त्येन॒ तप॑सा स॒ह । तस्य॒ दोह॑मशीमहि ।
तस्य॑ सु॒म्नम॑शीमहि । तस्य॑ भ॒क्षम॑शीमहि ।
तस्य॑ त॒ इन्द्रे॑ण पी॒तस्य॒ मधु॑मतः ।
उप॑हूत॒स्योप॑हूतो भक्षयामि ॥ 62 ॥
(यश॑सा स॒ह षट्च॑) (अ. 21)
अनुवाकं 22
यास्ते॑ अग्ने घो॒रास्त॒नुवः॑ । क्षुच्च॒ तृष्णा॑ च । अस्नु॒क्चाना॑हुतिश्च । अ॒श॒न॒या च॑ पिपा॒सा च॑ । से॒दिश्चाम॑तिश्च । ए॒तास्ते॑ अग्ने घो॒रास्त॒नुवः॑ ।
ताभि॑र॒मुङ्ग॑च्छ । यो᳚-ऽस्मा-न्द्वेष्टि॑ ।
यञ्च॑ व॒य-न्द्वि॒ष्मः ॥ 63 ॥ (अ. 22)
अनुवाकं 23
स्निक्च॒ स्नीहि॑तिश्च॒ स्निहि॑तिश्च । उ॒ष्णा च॑ शी॒ता च॑ ।
उ॒ग्रा च॑ भी॒मा च॑ । स॒दाम्नी॑ से॒दिरनि॑रा । ए॒तास्ते॑ अग्ने घो॒रास्त॒नुवः॑ । ताभि॑र॒मुङ्ग॑च्छ । यो᳚-ऽस्मा-न्द्वेष्टि॑ । यञ्च॑ व॒य-न्द्वि॒ष्मः ॥ 64 ॥ (अ. 23)
अनुवाकं 24
धुनि॑श्च ध्वा॒न्तश्च॑ ध्व॒नश्च॑ ध्व॒नयग्ग्॑श्च ।
नि॒लि॒म्पश्च॑ विलि॒म्पश्च॑ विक्षि॒पः ॥ 65 ॥ (अ. 24)
अनुवाकं 25
उ॒ग्रश्च॒ धुनि॑श्च ध्वा॒न्तश्च॑ ध्व॒नश्च॑ ध्व॒नयग्ग्॑श्च । स॒ह॒स॒ह्वाग्श्च॒ सह॑मानश्च॒ सह॑स्वाग्श्च॒ सही॑याग्श्च ।
एत्य॒ प्रेत्य॑ विक्षि॒पः ॥ 66 ॥ (अ. 25)
अनुवाकं 26
अ॒हो॒रा॒त्रे त्वोदी॑रयताम् । अ॒र्ध॒मा॒सास्त्वोदी᳚-ञ्जयन्तु । मासा᳚स्त्वा श्रपयन्तु । ऋ॒तव॑स्त्वा पचन्तु ।
सं॒वँ॒थ्स॒रस्त्वा॑ हन्त्वसौ ॥ 67 ॥ (अ. 26)
अनुवाकं 27
खट् फ-ड्ज॒हि । छि॒न्धी भि॒न्धी ह॒न्धी कट् ।
इति॒ वाचः॑ क्रूरा॒णि ॥ 68 ॥ (अ. 27)
अनुवाकं 28
विगा इ॑न्द्र वि॒चर᳚न्-थ्स्पाशयस्व । स्व॒पन्त॑मिन्द्र पशु॒मन्त॑मिच्छ । वज्रे॑णा॒मु-म्बो॑धय दुर्वि॒दत्र᳚म् । स्व॒प॒तो᳚-ऽस्य॒ प्रह॑र॒ भोज॑नेभ्यः ॥
अग्ने॑ अ॒ग्निना॒ संवँ॑दस्व । मृत्यो॑ मृ॒त्युना॒ संवँ॑दस्व । नम॑स्ते अस्तु भगवः ॥ स॒कृत्ते॑ अग्ने॒ नमः॑ । द्विस्ते॒ नमः॑ । त्रिस्ते॒ नमः॑ । च॒तुस्ते॒ नमः॑ । प॒ञ्च॒कृत्व॑स्ते॒ नमः॑ ।
द॒श॒कृत्व॑स्ते॒ नमः॑ । श॒त॒कृत्व॑स्ते॒ नमः॑ । आ॒स॒ह॒स्र॒कृत्व॑स्ते॒ नमः॑ । अ॒प॒रि॒मि॒त॒कृत्व॑स्ते॒ नमः॑ । नम॑स्ते अस्तु॒ मा मा॑ हिग्ंसीः ॥ 69 ॥
(त्रिस्ते॒ नमः॑ स॒प्त च॑) (अ. 28)
अनुवाकं 29
असृ॑-न्मुखो रुधि॒रेणा॒व्य॑क्तः । य॒मस्य॑ दू॒त-श्श्वपा॒-द्विधा॑वसि । गृद्ध्रः॑ सुप॒र्णः कु॒णप॒न्निषे॑वसे ।
य॒मस्य॑ दू॒तः प्रहि॑तो भ॒वस्य॑ चो॒भयोः᳚ ॥ 70 ॥ (अ. 29)
अनुवाकं 30
यदे॒त-द्वृ॑क॒सो भू॒त्वा । वाग् दे᳚व्यभि॒राय॑सि । द्वि॒षन्त॑-म्मे॒-ऽभिरा॑य । त-म्मृ॑त्यो मृ॒त्यवे॑ नय । स आर्त्या-ऽऽर्ति॒मार्च्छ॑तु ॥ 71 ॥ (अ. 30)
अनुवाकं 31
यदी॑षि॒तो यदि॑ वा स्वका॒मी । भ॒येड॑को॒ वद॑ति॒ वाच॑मे॒ताम् । तामि॑न्द्रा॒ग्नी ब्रह्म॑णा संविँदा॒नौ ।
शि॒वाम॒स्मभ्य॑-ङ्कृणुतङ्गृ॒हेषु॑ ॥ 72 ॥ (अ. 31)
अनुवाकं 32
दीर्घ॑मुखि॒ दुर्ह॑णु । मा स्म॑ दक्षिण॒तो व॑दः ।
यदि॑ दक्षिण॒तो वदा᳚-द्द्वि॒षन्त॒-म्मे-ऽव॑ बाधासै ॥ 73 ॥ (अ. 32)
अनुवाकं 33
इ॒त्थादुलू॑क॒ आप॑प्तत् । हि॒र॒ण्या॒क्षो अयो॑मुखः ।
रक्ष॑सान्दू॒त आग॑तः । तमि॒तो ना॑शयाग्ने ॥ 74 ॥ (अ. 33)
अनुवाकं 34
यदे॒त-द्भू॒तान्य॑न्वा॒विश्य॑ । दैवीं॒-वाँचं॑-वँ॒दसि॑ । द्वि॒षतो॑ नः॒ परा॑वद । ता-न्मृ॑त्यो मृ॒त्यवे॑ नय । त आर्त्या-ऽऽर्ति॒मार्च्छ॑न्तु ।
अ॒ग्निना॒-ऽग्नि-स्संवँ॑दताम् ॥ 75 ॥ (अ. 34)
अनुवाकं 35
प्र॒सार्य॑ स॒क्थ्यौ॑ पत॑सि । स॒व्यमक्षि॑ नि॒पेपि॑ च ।
मेह क॑स्यच॒नाम॑मत् ॥ 76 ॥ (अ. 35)
अनुवाकं 36
अत्रि॑णा त्वा क्रिमे हन्मि । कण्वे॑न ज॒मद॑ग्निना ।
वि॒श्वाव॑सो॒-र्ब्रह्म॑णा ह॒तः । क्रिमी॑णा॒ग्ं॒ राजा᳚ ।
अप्ये॑षाग् स्थ॒पति॑र्ह॒तः । अथो॑ मा॒ता-ऽथो॑ पि॒ता ।
अथो᳚ स्थू॒रा अथो᳚ क्षु॒द्राः । अथो॑ कृ॒ष्णा अथो᳚ श्वे॒ताः । अथो॑ आ॒शाति॑का ह॒ताः ।
श्वे॒ताभिः॑ स॒ह सर्वे॑ ह॒ताः ॥ 77 ॥ (अ. 36)
अनुवाकं 37
आह॒राव॑द्य । शृ॒तस्य॑ ह॒विषो॒ यथा᳚ । त-थ्स॒त्यम् ।
यद॒मुं-यँ॒मस्य॒ जम्भ॑योः । आद॑धामि॒ तथा॒ हि तत् । खण्फण्म्रसि॑ ॥ 78 ॥ (अ. 37)
अनुवाकं 38
ब्रह्म॑णा त्वा शपामि । ब्रह्म॑णस्त्वा श॒पथे॑न शपामि । घो॒रेण॑ त्वा॒ भृगू॑णा॒ञ्चक्षु॑षा॒ प्रेक्षे᳚ । रौ॒द्रेण॒ त्वाङ्गि॑रसा॒-म्मन॑सा ध्यायामि ।
अ॒घस्य॑ त्वा॒ धार॑या विद्ध्यामि ।
अध॑रो॒ म-त्प॑द्यस्वासौ ॥ 79 ॥ (अ. 38)
अनुवाकं 39
उत्तु॑द शिमिजावरि । तल्पे॑जे॒ तल्प॒ उत्तु॑द । गि॒रीग्ं रनु॒ प्रवे॑शय । मरी॑ची॒रुप॒ सन्नु॑द ।
याव॑दि॒तः पु॒रस्ता॑दु॒दया॑ति॒ सूर्यः॑ ।
ताव॑दि॒तो॑-ऽमुन्ना॑शय । यो᳚-ऽस्मा-न्द्वेष्टि॑ ।
यञ्च॑ व॒य-न्द्वि॒ष्मः ॥ 80 ॥ (अ. 39)
अनुवाकं 40
भूर्भुव॒स्सुवो॒ भूर्भुव॒स्सुवो॒ भूर्भुव॒स्सुवः॑ ।
भुवो᳚-ऽद्धायि॒ भुवो᳚-ऽद्धायि॒ भुवो᳚-ऽद्धायि ।
नृ॒म्णायि नृ॒म्ण-न्नृ॒म्णायि नृ॒म्ण-न्नृ॒म्णायि नृ॒म्णम् । नि॒धा य्यो॑-ऽवायि नि॒धा य्यो॑-ऽवायि नि॒धा य्यो॑-ऽवायि । ए अ॒स्मे अ॒स्मे । सुव॒र्न ज्योतीः᳚ ॥ 81 ॥ (अ. 40)
अनुवाकं 41
पृ॒थि॒वी स॒मित् । ताम॒ग्नि-स्समि॑न्धे । सा-ऽग्निग्ं समि॑न्धे । ताम॒हग्ं समि॑न्धे । सा मा॒ समि॑द्धा । आयु॑षा॒ तेज॑सा । वर्च॑सा श्रि॒या । यश॑सा ब्रह्मवर्च॒सेन॑ । अ॒न्नाद्ये॑न॒ समि॑न्ता॒ग्॒ स्वाहा᳚ ॥
अ॒न्तरि॑क्षग्ं स॒मित् ॥ 82 ॥
तां-वाँ॒यु-स्समि॑न्धे । सा वा॒युग्ं समि॑न्धे । ताम॒हग्ं समि॑न्धे । सा मा॒ समि॑द्धा । आयु॑षा॒ तेज॑सा । वर्च॑सा श्रि॒या । यश॑सा ब्रह्मवर्च॒सेन॑ । अ॒न्नाद्ये॑न॒ समि॑न्ता॒ग्॒ स्वाहा᳚ ।
द्यौ-स्स॒मित् । तामा॑दि॒त्य-स्समि॑न्धे ॥ 83 ॥
सा-ऽऽदि॒त्यग्ं समि॑न्धे । ताम॒हग्ं समि॑न्धे । सा मा॒ समि॑द्धा । आयु॑षा॒ तेज॑सा । वर्च॑सा श्रि॒या । यश॑सा ब्रह्मवर्च॒सेन॑ । अ॒न्नाद्ये॑न॒ समि॑न्ता॒ग्॒ स्वाहा᳚ ॥ प्रा॒जा॒प॒त्या मे॑ स॒मिद॑सि सपत्न॒क्षय॑णी ।
भ्रा॒तृ॒व्य॒हा मे॑-ऽसि॒ स्वाहा᳚ ॥ अग्ने᳚ व्रतपते व्र॒तञ्च॑रिष्यामि ॥ 84 ॥
तच्छ॑केय॒-न्तन्मे॑ राद्ध्यताम् । वायो᳚ व्रतपत॒ आदि॑त्य व्रतपते । व्र॒तानां᳚-व्रँतपते व्र॒तञ्च॑रिष्यामि । तच्छ॑केय॒-न्तन्मे॑ राद्ध्यताम् ॥ द्यौ-स्स॒मित् । तामा॑दि॒त्य-स्समि॑न्धे । सा-ऽऽदि॒त्यग्ं समि॑न्धे ।
ताम॒हग्ं समि॑न्धे । सा मा॒ समि॑द्धा । आयु॑षा॒ तेज॑सा ॥ 85 ॥
वर्च॑सा श्रि॒या । यश॑सा ब्रह्मवर्च॒सेन॑ । अ॒न्नाद्ये॑न॒ समि॑न्ता॒ग्॒ स्वाहा᳚ ।
अ॒न्तरि॑क्षग्ं स॒मित् । तां-वाँ॒यु-स्समि॑न्धे । सा वा॒युग्ं समि॑न्धे । ताम॒हग्ं समि॑न्धे । सा मा॒ समि॑द्धा । आयु॑षा॒ तेज॑सा । वर्च॑सा श्रि॒या ॥ 86 ॥
यश॑सा ब्रह्मवर्च॒सेन॑ । अ॒न्नाद्ये॑न॒ समि॑न्ता॒ग्॒ स्वाहा᳚ । पृ॒थि॒वी स॒मित् । ताम॒ग्नि-स्समि॑न्धे । सा-ऽग्निग्ं समि॑न्धे । ताम॒हग्ं समि॑न्धे ।
सा मा॒ समि॑द्धा । आयु॑षा॒ तेज॑सा । वर्च॑सा श्रि॒या ।
यश॑सा ब्रह्मवर्च॒सेन॑ ॥ 87 ॥
अ॒न्नाद्ये॑न॒ समि॑न्ता॒ग्॒ स्वाहा᳚ । प्रा॒जा॒प॒त्या मे॑ स॒मिद॑सि सपत्न॒क्षय॑णी । भ्रा॒तृ॒व्य॒हा मे॑-ऽसि॒ स्वाहा᳚ । आदि॑त्य व्रतपते व्र॒तम॑चारिषम् ।
तद॑शक॒-न्तन्मे॑-ऽराधि । वायो᳚ व्रतप॒ते-ऽग्ने᳚ व्रतपते । व्र॒तानां᳚-व्रँतपते व्र॒तम॑चारिषम् । तद॑शक॒-न्तन्मे॑-ऽराधि ॥ 88 ॥
(स॒मिथ् - समि॑न्धे - व्र॒तञ्च॑रिष्या॒ - म्यायु॑षा॒ तेज॑सा॒ - वर्च॑सा श्रि॒या - यश॑सा ब्रह्मवर्च॒सेना॒ - +ष्टौ च॑) (अ. 41)
अनुवाकं 42
शन्नो॒ वातः॑ पवता-म्मात॒रिश्वा॒ शन्न॑स्तपतु॒ सूर्यः॑ । अहा॑नि॒ श-म्भ॑वन्तु न॒-श्शग्ं रात्रिः॒ प्रति॑धीयताम् ॥ शमु॒षा नो॒ व्यु॑च्छतु॒ शमा॑दि॒त्य उदे॑तु नः । शि॒वा न॒-श्शन्त॑मा भव सुमृडी॒का सर॑स्वति । मा ते॒ व्यो॑म स॒न्दृशि॑ ॥
इडा॑यै॒ वास्त्व॑सि वास्तु॒म-द्वा᳚स्तु॒मन्तो॑ भूयास्म॒ मा वास्तो᳚-श्छिथ्स्मह्य वा॒स्तु-स्स भू॑या॒-द्यो᳚-ऽस्मा-न्द्वेष्टि॒ यञ्च॑ व॒य-न्द्वि॒ष्मः ॥
प्र॒ति॒ष्ठा-ऽसि॑ प्रति॒ष्ठाव॑न्तो भूयास्म॒ मा प्र॑ति॒ष्ठाया᳚- श्छिथ्स्मह्य प्रति॒ष्ठः
स भू॑या॒-द्यो᳚-ऽस्मा-न्द्वेष्टि॒ यञ्च॑ व॒य-न्द्वि॒ष्मः ॥ आ वा॑त वाहि भेष॒जम् ँवि वा॑त वाहि॒ यद्रपः॑ ।
त्वग्ं हि वि॒श्वभे॑षजो दे॒वाना᳚-न्दू॒त ईय॑से ॥
द्वावि॒मौ वातौ॑ वात॒ आ सिन्धा॒रा प॑रा॒वतः॑ ॥ 89 ॥
दक्ष॑-म्मे अ॒न्य आ॒वातु॒ परा॒-ऽन्यो वा॑तु॒ य-द्रपः॑ ॥
यद॒दो वा॑त ते गृ॒हे॑-ऽमृत॑स्य नि॒धिर्हि॒तः ।
ततो॑ नो देहि जी॒वसे॒ ततो॑ नो धेहि भेष॒जम् ॥
ततो॑ नो॒ मह॒ आव॑ह॒ वात॒ आवा॑तु भेष॒जम् ।
श॒म्भू-र्म॑यो॒भूर्नो॑ हृ॒दे प्र ण॒ आयूग्ं॑षि तारिषत् ॥ इन्द्र॑स्य गृ॒हो॑-ऽसि॒ त-न्त्वा॒ प्रप॑द्ये॒ सगु॒स्साश्वः॑ । स॒ह यन्मे॒ अस्ति॒ तेन॑ ॥
भूः प्रप॑द्ये॒ भुवः॒ प्रप॑द्ये॒ सुवः॒ प्रप॑द्ये॒ भूर्भुव॒स्सुवः॒ प्रप॑द्ये वा॒युम्
प्रप॒द्ये-ऽना᳚र्ता-न्दे॒वता॒-म्प्रप॒द्ये ऽश्मा॑नमाख॒ण-म्प्रप॑द्ये प्र॒जाप॑तेर्
ब्रह्मको॒श-म्ब्रह्म॒ प्रप॑द्य॒ ओ-म्प्रप॑द्ये ॥
अ॒न्तरि॑क्ष-म्म उ॒र्व॑न्तर॑-म्बृ॒हद॒ग्नयः॒ पर्व॑ताश्च॒ यया॒ वातः॑ स्व॒स्त्या स्व॑स्ति॒मान्तया᳚ स्व॒स्त्या स्व॑स्ति॒ मान॑सानि ॥
प्राणा॑पानौ मृ॒त्योर्मा॑ पात॒-म्प्राणा॑पानौ॒ मा मा॑ हासिष्ट॒-म्मयि॑ मे॒धा-म्मयि॑ प्र॒जा-म्मय्य॒ग्नि स्तेजो॑ दधातु॒ मयि॑ मे॒धा-म्मयि॑ प्र॒जा-म्मयीन्द्र॑ इन्द्रि॒य-न्द॑धातु॒ मयि॑ मे॒धा-म्मयि॑ प्र॒जा-म्मयि॒ सूर्यो॒
भ्राजो॑ दधातु ॥ 90 ॥
द्यु॒भिर॒क्तुभिः॒ परि॑पात-म॒स्मानरि॑ष्टेभि-रश्विना॒ सौभ॑गेभिः । तन्नो॑ मि॒त्रो वरु॑णो मामहन्ता॒ मदि॑ति॒-स्सिन्धुः॑ पृथि॒वी उ॒त द्यौः ॥
कया॑ नश्चि॒त्र आभु॑वदू॒ती स॒दावृ॑ध॒-स्सखा᳚ । कया॒ शचि॑ष्ठया वृ॒ता ॥ कस्त्वा॑ स॒त्यो मदा॑ना॒-म्मग्ंहि॑ष्ठो मथ्स॒दन्ध॑सः ।
दृ॒ढा चि॑दा॒रुजे॒ वसु॑ ॥ अ॒भी षु ण॒-स्सखी॑नामवि॒ता ज॑रितॄ॒णाम् । श॒त-म्भ॑वास्यू॒तिभिः॑ ॥
वयः॑ सुप॒र्णा उप॑सेदु॒रिन्द्र॑-म्प्रि॒यमे॑धा॒ ऋष॑यो॒ नाध॑मानाः ।
अप॑ ध्वा॒न्तमू᳚र्णु॒हि पू॒र्धि चक्षु॑-र्मुमु॒ग्ध्य॑स्मा-न्नि॒धये॑व ब॒द्धान् ॥ 91 ॥
शन्नो॑ दे॒वीर॒भिष्ट॑य॒ आपो॑ भवन्तु पी॒तये᳚ । शं-योँर॒भिस्र॑वन्तु नः ॥ ईशा॑ना॒ वार्या॑णा॒-ङ्क्षय॑न्तीश्चर्षणी॒नाम् । अ॒पो या॑चामि भेष॒जम् ॥
सु॒मि॒त्रा न॒ आप॒ ओष॑धय-स्सन्तु दुर्मि॒त्रास्तस्मै॑ भूयासु॒-र्यो᳚-ऽस्मान्-द्वेष्टि॒ यञ्च॑ व॒य-न्द्वि॒ष्मः ॥
आपो॒ हि ष्ठा म॑यो॒भुव॒स्ता न॑ ऊ॒र्जे द॑धातन । म॒हे रणा॑य॒ चक्ष॑से ॥ यो वः॑ शि॒वत॑मो॒ रस॒स्तस्य॑ भाजयते॒ह नः॑ । उ॒श॒तीरि॑व मा॒तरः॑ ॥
तस्मा॒ अर॑-ङ्गमाम वो॒ यस्य॒ क्षया॑य॒ जिन्व॑थ ॥ 92 ॥
आपो॑ ज॒नय॑था च नः ॥
पृ॒थि॒वी शा॒न्ता सा-ऽग्निना॑ शा॒न्ता सा मे॑ शा॒न्ता शुचग्ं॑ शमयतु ॥ अ॒न्तरि॑क्षग्ं शा॒न्त-न्त-द्वा॒युना॑ शा॒न्त-न्तन्मे॑ शा॒न्तग्ं शुचग्ं॑ शमयतु ।
द्यौ-श्शा॒न्ता सा-ऽऽदि॒त्येन॑ शा॒न्ता सा मे॑ शा॒न्ता शुचग्ं॑ शमयतु ॥ पृ॒थि॒वी शान्ति॑र॒न्तरि॑क्ष॒ग्ं॒ शान्ति॒-र्द्यौ-श्शान्ति॒-र्दिश॒-श्शान्ति॑ रवान्तरदि॒शा-श्शान्ति॑ र॒ग्नि-श्शान्ति॑-र्वा॒यु-श्शान्ति॑ रादि॒त्य-श्शान्ति॑
श्च॒न्द्रमा॒-श्शान्ति॒-र्नक्ष॑त्राणि॒ शान्ति॒ राप॒-श्शान्ति॒ रोष॑धय॒-श्शान्ति॒-र्वन॒स्पत॑य॒-श्शान्ति॒-र्गौ-श्शान्ति॑ र॒जा शान्ति॒ रश्व॒-श्शान्तिः॒ पुरु॑ष॒-श्शान्ति॒-र्ब्रह्म॒ शान्ति॑-र्ब्राह्म॒ण-श्शान्ति॒-श्शान्ति॑रे॒व शान्ति॒-श्शान्ति॑र्मे अस्तु॒ शान्तिः॑ ॥
तया॒-ऽहग्ं शा॒न्त्या स॑र्वशा॒न्त्या मह्य॑-न्द्वि॒पदे॒ चतु॑ष्पदे च॒ शान्ति॑-ङ्करोमि॒ शान्ति॑र्मे अस्तु॒ शान्तिः॑ ॥
एह॒ श्रीश्च॒ ह्रीश्च॒ धृति॑श्च॒ तपो॑ मे॒धा प्र॑ति॒ष्ठा श्र॒द्धा स॒त्य-न्धर्म॑श्चै॒तानि॒ मोत्ति॑ष्ठन्त॒-मनूत्ति॑ष्ठन्तु॒ मा मा॒ग्॒ श्रीश्च॒ ह्रीश्च॒ धृति॑श्च॒ तपो॑ मे॒धा प्र॑ति॒ष्ठा श्र॒द्धा स॒त्य-न्धर्म॑श्चै॒तानि॑ मा॒ मा हा॑सिषुः ॥
उदायु॑षा स्वा॒युषोदोष॑धीना॒ग्ं॒ रसे॒नो-त्प॒र्जन्य॑स्य॒ शुष्मे॒णोद॑स्था-म॒मृता॒ग्ं॒ अनु॑ ॥ तच्चक्षु॑-र्दे॒वहि॑त-म्पु॒रस्ता᳚ च्छु॒क्रमु॒च्चर॑त् ।
पश्ये॑म श॒रदः॑ श॒त-ञ्जीवे॑म श॒रदः॑ श॒त-न्नन्दा॑म श॒रदः॑ श॒त-म्मोदा॑म श॒रदः॑ श॒त-म्भवा॑म श॒रदः॑ श॒तग्ं शृ॒णवा॑म श॒रदः॑ श॒त-म्प्रब्र॑वाम श॒रदः॑ श॒त मजी॑ता-स्स्याम श॒रदः॑ श॒त-ञ्ज्योक्च॒ सूर्य॑-न्दृ॒शे ॥ 93 ॥
य उद॑गा-न्मह॒तो-ऽर्णवा᳚-द्वि॒भ्राज॑मान-स्सरि॒रस्य॒ मद्ध्या॒थ्स मा॑ वृष॒भो लो॑हिता॒क्ष-स्सूर्यो॑ विप॒श्चि-न्मन॑सा पुनातु ॥ ब्रह्म॑ण॒-श्श्चोत॑न्यसि॒ ब्रह्म॑ण आ॒णी स्थो॒ ब्रह्म॑ण आ॒वप॑नमसि धारि॒तेय-म्पृ॑थि॒वी ब्रह्म॑णा म॒ही धा॑रि॒तमे॑नेन म॒हद॒न्तरि॑क्ष॒-न्दिव॑-न्दाधार पृथि॒वीग्ं सदे॑वां॒-यँद॒हं-वेँद॒ तद॒ह-न्धा॑रयाणि॒ मा मद्वेदो-ऽधि॒ विस्र॑सत् ॥ मे॒धा॒म॒नी॒षे मा-ऽऽवि॑शताग्ं स॒मीची॑ भू॒तस्य॒ भव्य॒स्याव॑रुद्ध्यै॒ सर्व॒मायु॑रयाणि॒
सर्व॒मायु॑रयाणि ॥ आ॒भि-र्गी॒र्भि-र्यदतो॑ न ऊ॒नमाप्या॑यय हरिवो॒ वर्ध॑मानः ।
य॒दा स्तो॒तृभ्यो॒ महि॑ गो॒त्रा रु॒जासि॑ भूयिष्ठ॒भाजो॒ अध॑ ते स्याम ॥ ब्रह्म॒ प्रावा॑दिष्म॒ तन्नो॒ मा हा॑सीत् ॥ ॐ शान्ति॒-श्शान्ति॒-श्शान्तिः॑ ॥ 94 ॥
(प॒रा॒वतो॑-दधातु-ब॒द्धान्-जिन्व॑थ-दृ॒शे-+स॒प्त च॑) (अ. 42)
(नमो॑ - यु॒ञ्जते॒ - वृष्णो॒ अश्व॑स्य॒ - ब्रह्म॑-न्प्रव॒र्ग्ये॑ण॒ - ब्रह्म॒-न्प्रच॑रिष्यामो॒ - दश॒ प्राची॒ - रप॑श्यङ्गो॒पाम् - दे॒वस्य॑ - समु॒द्रा - ये॒षे पी॑पिहि॒ - घर्म॒ या ते॑ - मही॒ना-ञ्च॒त्वा - र्यस्का॒न्॒. - या पु॒रस्ता᳚-थ्स॒प्त स॑प्त - प्रा॒णाय॒ त्रीणि॑ - पू॒ष्णे च॒त्वा-र्यु - द॒स्यैका॑दश॒ - यास्ते॑ स॒प्ता - ग्नि-र्ध्रु॒वसीः॒ दैका॒न्न विग्ं॑शति॒--र् भूरू॒र्ध्व स्त्रि॒ग्ं॒शत-द्- भू-र्मयि॒ षोड॑श॒ - यास्ते॑ घो॒रा नव॒ - स्निक्चा॒ष्टौ - धुनि॑श्च॒ द्वे - उ॒ग्रश्च॒ त्रीण्य॑ - होरा॒त्रे पञ्च॒ - ख-ट्त्रीणि॒ - विगा-स्स॒प्तद॒शा - सृ॑-न्मुख-श्च॒त्वारि॒ - यदे॒त-द्वृ॑क॒सः पञ्च॒ - यदी॑षि॒त श्च॒त्वारि॒ - दीर्घ॑मुखि॒ त्रीणी॒ - त्था च्च॒त्वारि॒ - यदे॒त-द्भू॒तानि॒ षट् - प्र॒सार्य॒ त्रीण्य - त्रि॑णा॒ दशा- ह॒राव॑द्य॒ - ब्रह्म॑णा॒ षट्-थ्षड् - उत्तु॑दा॒ष्टौ - भू-ष्षट् - पृ॑थि॒व्य॑ष्ट ष॑ष्टिः॒ - शन्नः॑ स॒प्तप॑ञ्चा॒श-द्द्विच॑त्वारिग्ंशत् )
(नमो॑ वा॒चे - ब्रह्म॑-न्प्रव॒र्ग्ये॑ण॒ - मयि॒ रु - ग॒न्तरि॑क्षेण - पि॒ता नो॑-ऽसि - मही॒ना - मुप॑ नो॒ - यदे॒त-द्- भू--र् द्यू॒भि श्चतु॑-र्नवतिः)
॥ हरिः॑ ओम् ॥
॥ कृष्ण यजुर्वेदीय तैत्तिरीय आरण्यके चतुर्थः प्रपाठक-स्समाप्तः ॥
kṛṣṇa yajurvedīya taittirīya āraṇyake caturthaḥ prapāṭhakaḥ - pravargya mantrāḥ
o-nnamaḥ paramātmane, śrī mahāgaṇapataye namaḥ,
śrī gurubhyo namaḥ | ha॒riḥ॒ om ||
anuvākaṃ 1
namo̭ vā॒ce yā co̭di॒tā yā cānṷditā॒ tasyai̭ vā॒ce namo॒ namo̭ vā॒ce namo̭ vā॒caspata̭ye॒ nama॒ ṛṣi̭bhyo mantra॒kṛdbhyo॒ mantra̭patibhyo॒ mā māmṛṣa̭yo mantra॒kṛto̭ mantra॒pata̭yaḥ॒ parā̭du॒rmā-'hamṛṣī᳚-nmantra॒kṛto̭ mantra॒patī॒-nparā̭dāṃ-vai~śvade॒vīṃ-vā~ca̭mudyāsagṃ śi॒vāmada̭stā॒-ñjuṣṭā᳚-nde॒vebhya॒-śśarma̭ me॒ dyau-śśarma̭ pṛthi॒vī śarma॒ viśva̭mi॒da-ñjaga̭t |
śarma̭ ca॒ndraśca॒ sūrya̭śca॒ śarma̭ brahmaprajāpa॒tī ||
bhū॒taṃ-va~̭diṣye॒ bhuva̭naṃ-va~diṣye॒ tejo̭ vadiṣye॒ yaśo̭ vadiṣye॒ tapo̭ vadiṣye॒ brahma̭ vadiṣye sa॒tyaṃ-va~̭diṣye॒ tasmā̭ a॒hami॒da-mṷpa॒stara̭ṇa॒-mupa̭stṛṇa upa॒stara̭ṇa-mme pra॒jāyai̭ paśū॒nā-mbhṷ̄yā-dupa॒stara̭ṇama॒ha-mpra॒jāyai̭ paśū॒nā-mbhṷ̄yāsa॒-mprāṇā̭pānau mṛ॒tyormā̭ pāta॒-mprāṇā̭pānau॒ mā mā̭ hāsiṣṭa॒-mmadhṷ maniṣye॒ madhṷ janiṣye॒ madhṷ vakṣyāmi॒ madhṷ vadiṣyāmi॒ madhṷmatī-nde॒vebhyo॒ vāca̭mudyāsagṃ śuśrū॒ṣeṇyā᳚-mmanu॒ṣye᳚bhya॒sta-mmā̭ de॒vā a̭vantu śo॒bhāyai̭ pi॒taro-'nṷmadantu ||
oṃ śānti॒-śśānti॒-śśāntiḥ̭ || 1 || (a. 1)
anuvākaṃ 2
yu॒ñjate॒ mana̭ u॒ta yṷñjate॒ dhiyaḥ̭ | viprā॒ vipra̭sya bṛha॒to vi̭pa॒ścitaḥ̭ | vi hotrā̭ dadhe vayunā॒videka॒ it | ma॒hī de॒vasya̭ savi॒tuḥ pari̭ṣṭutiḥ || de॒vasya̭ tvā savi॒tuḥ pra̭sa॒ve | a॒śvino᳚-rbā॒hubhyā᳚m |
pū॒ṣṇo hastā᳚bhyā॒māda̭de || abhri̭rasi॒ nāri̭rasi |
a॒ddhva॒ra॒kṛ-dde॒vebhyaḥ̭ | utti̭ṣṭha brahmaṇaspate || 2 ||
de॒va॒yanta̭stvemahe | upa॒ praya̭ntu ma॒rutaḥ̭ su॒dāna̭vaḥ | indra̭ prā॒śūrbha̭vā॒ sacā᳚ || praitu॒ brahma̭ṇa॒spatiḥ̭ | pra de॒vyḙtu sū॒nṛtā᳚ |
acchā̭ vī॒rannarya̭-mpa॒ṅktirā̭dhasam | de॒vā ya॒jñanna̭yantu naḥ || devī᳚ dyāvāpṛthivī॒ anṷ me magṃsāthām | ṛ॒ddhyāsa̭ma॒dya | ma॒khasya॒ śiraḥ̭ || 3 ||
ma॒khāya̭ tvā | ma॒khasya̭ tvā śī॒rṣṇe || iya॒tyagra̭ āsīḥ |
ṛ॒ddhyāsa̭ma॒dya | ma॒khasya॒ śiraḥ̭ | ma॒khāya̭ tvā | ma॒khasya̭ tvā śī॒rṣṇe || devī᳚-rvamrīra॒sya bhū॒tasya̭ prathamajā ṛtāvarīḥ || ṛ॒ddhyāsa̭ma॒dya | ma॒khasya॒ śiraḥ̭ || 4 ||
ma॒khāya̭ tvā | ma॒khasya̭ tvā śī॒rṣṇe || indra॒syaujo̭-'si |
ṛ॒ddhyāsa̭ma॒dya | ma॒khasya॒ śiraḥ̭ | ma॒khāya̭ tvā | ma॒khasya̭ tvā śī॒rṣṇe || a॒gni॒jā a̭si pra॒jāpa̭te॒ retaḥ̭ | ṛ॒ddhyāsa̭ma॒dya | ma॒khasya॒ śiraḥ̭ || 5 ||
ma॒khāya̭ tvā | ma॒khasya̭ tvā śī॒rṣṇe || āyṷ-rdhehi prā॒ṇa-ndhḙhi | a॒pā॒na-ndhḙhi vyā॒na-ndhḙhi | cakṣṷ-rdhehi॒ śrotra̭-ndhehi | mano̭ dhehi॒ vāca̭-ndhehi | ā॒tmāna̭-ndhehi prati॒ṣṭhā-ndhḙhi |
mā-ndhḙhi॒ mayi̭ dhehi || madhṷ tvā madhu॒lā ka̭rotu |
ma॒khasya॒ śiro̭-'si || 6 ||
ya॒jñasya̭ pa॒de sthaḥ̭ | gā॒ya॒treṇa̭ tvā॒ chanda̭sā karomi | traiṣṭṷbhena tvā॒ chanda̭sā karomi | jāga̭tena tvā॒ chanda̭sā karomi || ma॒khasya॒ rāsnā̭-'si | adi̭tiste॒ bila̭ṅgṛhṇātu | pāṅktḙna॒ chanda̭sā |
sūrya̭sya॒ hara̭sā śrāya | ma॒kho̭-'si || 7 ||
(pa॒te॒ - śira̭ - ṛtāvarīr-ṛddhyāsa̭ma॒dya ma॒khasya॒ śiraḥ॒ - śiraḥ॒ - śiro̭-'si॒ - +nava̭ ca) (a. 2)
(iya̭ti॒ devī॒rindra॒syaujo᳚-'syagni॒jā a॒syāyṷrdhehi prā॒ṇa-mpañca̭)
anuvākaṃ 3
vṛṣṇo॒ aśva̭sya ni॒ṣpada̭si | varṷṇastvā dhṛ॒tavra̭ta॒ ādhṷ̄payatu | mi॒trāvarṷṇayor
dhru॒veṇa॒ dharma̭ṇā || a॒rciṣe᳚ tvā | śo॒ciṣe᳚ tvā |
jyoti̭ṣe tvā | tapa̭se tvā || a॒bhīma-mma̭hi॒nā diva᳚m |
mi॒tro ba̭bhūva sa॒prathāḥ᳚ | u॒ta śrava̭sā pṛthi॒vīm || 8 ||
mi॒trasya̭ carṣaṇī॒dhṛtaḥ̭ |
śravo̭ de॒vasya̭ sāna॒sim | dyu॒mnañci॒traśra̭vastamam || siddhyai᳚ tvā | de॒vastvā̭ savi॒todva̭patu |
su॒pā॒ṇi-ssva̭ṅgu॒riḥ | su॒bā॒huru॒ta śaktyā᳚ || apa̭dyamānaḥ pṛthi॒vyām | āśā॒ diśa॒ ā pṛ̭ṇa | utti̭ṣṭha bṛ॒ha-nbha̭va || 9 ||
ū॒rdhvasti̭ṣṭha dhru॒vastvam || sūrya̭sya tvā॒ cakṣu॒ṣā-'nvī᳚kṣe | ṛ॒jave᳚ tvā | sā॒dhave᳚ tvā | su॒kṣi॒tyai tvā॒ bhūtyai᳚ tvā ||
i॒dama॒hama॒mumā̭muṣyāya॒ṇaṃ-vi~॒śā pa॒śubhi̭-rbrahmavarca॒sena॒ paryṷ̄hāmi |
gā॒ya॒treṇa̭ tvā॒ chanda॒sā ''cchṛ̭ṇadmi | traiṣṭṷbhena tvā॒ chanda॒sā ''cchṛ̭ṇadmi |
jāga̭tena tvā॒ chanda॒sā ''cchṛ̭ṇadmi | chṛ॒ṇattṷ tvā॒ vāk | chṛ॒ṇattu॒ tvork | chṛ॒ṇattṷ tvā ha॒viḥ |
chṛ॒ndhi vāca᳚m | chṛ॒ndhyūrja᳚m | chṛ॒ndhi ha॒viḥ ||
deva̭ puraścara sa॒ghyāsa̭ntvā || 10 ||
(pṛ॒thi॒vīm - bha̭va॒ - vā-khṣaṭca̭) (a. 3)
anuvākaṃ 4
brahma̭-nprava॒rgyḙṇa॒ praca̭riṣyāmaḥ |
hota̭-rgha॒rmama॒bhiṣṭṷhi | agnī॒drauhi̭ṇau puro॒ḍāśā॒vadhi̭śraya | prati̭prasthāta॒rviha̭ra |
prasto̭ta॒-ssāmā̭ni gāya || yajṷryukta॒gṃ॒ sāma̭bhi॒rākta̭khantvā | viśvai᳚-rde॒vairanṷmata-mma॒rudbhiḥ̭ | dakṣi̭ṇābhiḥ॒ prata̭ta-mpārayi॒ṣṇum |
stubho̭ vahantu sumana॒syamā̭nam | sa no॒ ruca̭ndhe॒hyahṛ̭ṇīyamānaḥ | bhūrbhuva॒ssuvaḥ̭ |
omindra̭vantaḥ॒ praca̭rata || 11 ||
(ahṛ̭ṇīyamāno॒ dve ca̭) (a. 4)
anuvākaṃ 5
brahma॒-npraca̭riṣyāmaḥ | hota̭-rgha॒rmama॒bhiṣṭṷhi || ya॒māya̭ tvā ma॒khāya̭ tvā | sūrya̭sya॒ hara̭se tvā || prā॒ṇāya॒ svāhā᳚ vyā॒nāya॒ svāhā̭ 'pā॒nāya॒ svāhā᳚ |
cakṣṷṣe॒ svāhā॒ śrotrā̭ya॒ svāhā᳚ | mana̭se॒ svāhā̭ vā॒ce sara̭svatyai॒ svāhā᳚ | dakṣā̭ya॒ svāhā॒ krata̭ve॒ svāhā᳚ | oja̭se॒ svāhā॒ balā̭ya॒ svāhā᳚ ||
de॒vastvā̭ savi॒tā maddhvā̭-'naktu || 12 ||
pṛ॒thi॒vī-ntapa̭sastrāyasva | a॒rcira̭si śo॒cira̭si॒ jyoti̭rasi॒ tapo̭-'si | sagṃsī̭dasva ma॒hāgṃ a̭si | śoca̭sva deva॒vīta̭maḥ | vi dhū॒mama̭gne aru॒ṣa-mmi̭yeddhya | sṛ॒ja pra̭śasta darśa॒tam ||
a॒ñjanti॒ ya-mpra॒thaya̭nto॒ na viprāḥ᳚ | va॒pāva̭nta॒nnāgninā॒ tapa̭ntaḥ |
pi॒turna pu॒tra upa̭si॒ preṣṭhaḥ̭ | ā gha॒rmo a॒gnimṛ॒taya̭nnasādīt || 13 ||
a॒nā॒dhṛ॒ṣyā pu॒rastā᳚t | a॒gnerādhi̭patye |
āyṷrme dāḥ | pu॒trava̭tī dakṣiṇa॒taḥ | indra॒syādhi̭patye | pra॒jā-mmḙ dāḥ | su॒ṣadā̭ pa॒ścāt | de॒vasya̭ savi॒turādhi̭patye | prā॒ṇa-mmḙ dāḥ | āśrṷtiruttara॒taḥ || 14 ||
mi॒trāvarṷṇayo॒rādhi̭patye | śrotra̭-mme dāḥ | vidhṛ̭tiru॒pari̭ṣṭāt | bṛha॒spate॒rādhi̭patye |
brahma̭ me dāḥ, kṣa॒tra-mmḙ dāḥ | tejo̭ me dhā॒ varco̭ me dhāḥ | yaśo̭ me dhā॒ stapo̭ me dhāḥ |
mano̭ me dhāḥ || mano॒raśvā̭-'si॒ bhūri̭putrā |
viśvā᳚bhyo mā nā॒ṣṭrābhyaḥ̭ pāhi || 15 ||
sū॒pa॒sadā̭ me bhūyā॒ mā mā̭ higṃsīḥ || tapo॒ ṣva̭gne॒ anta̭rāgṃ a॒mitrāṋ |
tapā॒śagṃsa̭mara॒ruṣaḥ॒ para̭sya | tapā̭ vaso cikitā॒no a॒cittāṋ | vi tḙ tiṣṭhantāma॒jarā̭ a॒yāsaḥ̭ || citaḥ̭ stha pari॒citaḥ̭ | svāhā̭ ma॒rudbhiḥ॒ pari̭śrayasva | mā a̭si | pra॒mā a̭si | pra॒ti॒mā a̭si || 16 ||
sa॒mmā a̭si | vi॒mā a̭si | u॒nmā a̭si | a॒ntari̭kṣasyānta॒rdhira̭si ||
diva॒ntapa̭sastrāyasva | ā॒bhi-rgī॒rbhi-ryadato̭ na ū॒nam |
āpyā̭yaya harivo॒ vardha̭mānaḥ | ya॒dā sto॒tṛbhyo॒ mahi̭ go॒trā ru॒jāsi̭ | bhū॒yi॒ṣṭha॒bhājo॒ adha̭ te syāma || śu॒krantḙ a॒nya-dya̭ja॒tantḙ a॒nyat || 17 ||
viṣṷrūpe॒ aha̭nī॒ dyauri̭vāsi | viśvā॒ hi mā॒yā ava̭si svadhāvaḥ | bha॒drā tḙ pūṣanni॒ha rā॒tira̭stu || arha̭-nbibharṣi॒ sāya̭kāni॒ dhanva̭ | arha̭nni॒ṣkaṃ-ya~̭ja॒taṃ-vi~॒śvarṷ̄pam | arha̭nni॒da-nda̭yase॒ viśva॒-mabbhṷvam | na vā ojī̭yo rudra॒ tvada̭sti || gā॒ya॒trama̭si | traiṣṭṷbhamasi | jāga̭tamasi | madhu॒ madhu॒ madhṷ || 18 ||
(a॒na॒ - ktva॒sā॒dī॒ - du॒tta॒ra॒taḥ - pā̭hi - prati॒mā a̭si - yaja॒tantḙ a॒nyaj - jāga̭tama॒syeka̭-ñca) (a. 5)
anuvākaṃ 6
daśa॒ prācī॒rdaśa̭ bhāsi dakṣi॒ṇā | daśa̭ pra॒tīcī॒rdaśa̭ bhā॒syudī̭cīḥ | daśo॒rdhvā bhā̭si sumana॒syamā̭naḥ | sa no॒ ruca̭ndhe॒hyahṛ̭ṇīyamānaḥ ||
a॒gniṣṭvā॒ vasṷbhiḥ pu॒rastā᳚-drocayatu gāya॒treṇa॒ chanda̭sā | sa mā̭ ruci॒to ro̭caya || indra̭stvā ru॒drai-rda̭kṣiṇa॒to ro̭cayatu॒ traiṣṭṷbhena॒ chanda̭sā |
sa mā̭ ruci॒to ro̭caya | varṷṇastvā-''di॒tyaiḥ pa॒ścā-dro̭cayatu॒ jāga̭tena॒ chanda̭sā |
sa mā̭ ruci॒to ro̭caya || 19 ||
dyu॒tā॒nastvā̭ māru॒to ma॒rudbhi̭ruttara॒to ro̭caya॒tvānṷṣṭubhena॒ chanda̭sā | sa mā̭ ruci॒to ro̭caya | bṛha॒spati̭stvā॒ viśvai᳚-rde॒vairu॒pari̭ṣṭā-drocayatu॒ pāṅktḙna॒ chanda̭sā | sa mā̭ ruci॒to ro̭caya || ro॒ci॒tastva-ndḙva gharma de॒veṣvasi̭ |
ro॒ci॒ṣī॒yāha-mma̭nu॒ṣyḙṣu ||
samrā᳚ḍ gharma ruci॒tastvaṃ e॒veṣvāyṷṣmāgsteja॒svī bra̭hmavarca॒sya̭si | ru॒ci॒to̭-'ha-mma̭nu॒ṣye᳚ṣvāyṷṣmāg-steja॒svī bra̭hmavarca॒sī bhṷ̄yāsam || ruga̭si | ruca॒-mmayi̭ dhehi || 20 ||
mayi॒ ruk || daśa̭ pu॒rastā᳚-drocase | daśa̭ dakṣi॒ṇā | daśa̭ pra॒tyamm | daśodaṅṋ̇ | daśo॒rdhvo bhā̭si sumana॒syamā̭naḥ | sa naḥ̭ samrā॒ḍiṣa॒mūrja̭-ndhehi | vā॒jī vā॒jinḙ pavasva | ro॒ci॒to gha॒rmo rṷcī॒ya || 21 ||
(ro॒ca॒ya॒ - dhe॒hi॒ - +nava̭ ca) (a. 6)
anuvākaṃ 7
apa̭śyaṅgo॒pāmani̭padyamānam | ā ca॒ parā̭ ca pa॒thibhi॒ścara̭ntam | sa sa॒ddhrīcī॒-ssa viṣṷ̄cī॒rvasā̭naḥ | ā va̭rīvarti॒ bhuva̭neṣva॒ntaḥ || atra̭ prā॒vīḥ | madhu॒ māddhvī᳚bhyā॒-mmadhu॒ mādhṷ̄cībhyām | anṷ vā-nde॒vavī̭taye || sama॒gnira॒gninā̭ gata | sa-nde॒vena̭ savi॒trā | sagṃ sūryḙṇa rocate || 22 ||
svāhā॒ sama॒gnistapa̭sā gata | sa-nde॒vena̭ savi॒trā |
sagṃ sūryḙṇārociṣṭa || dha॒rtā di॒vo vibhā̭si॒ raja̭saḥ | pṛ॒thi॒vyā dha॒rtā | u॒rora॒ntari̭kṣasya dha॒rtā | dha॒rtā de॒vo de॒vānā᳚m | ama̭rtyastapo॒jāḥ || hṛ॒de tvā॒ mana̭se tvā | di॒ve tvā॒ sūryā̭ya tvā || 23 ||
ū॒rdhvami॒ma-ma̭ddhva॒raṅkṛ̭dhi | di॒vi de॒veṣu॒ hotrā̭ yaccha || viśvā̭sā-mbhuvā-mpate | viśva̭sya bhuvanaspate | viśva̭sya manasaspate | viśva̭sya vacasaspate | viśva̭sya tapasaspate | viśva̭sya brahmaṇaspate | de॒va॒śrūstvandḙva gharma de॒vā-npā̭hi || ta॒po॒jāṃ-vā~ca̭ma॒sme niya̭ccha devā॒yuva᳚m || 24 ||
garbho̭ de॒vānā᳚m || pi॒tā ma̭tī॒nām ||
patiḥ̭ pra॒jānā᳚m || matiḥ̭ kavī॒nām ||
sande॒vo de॒vena̭ savi॒trā-'ya̭tiṣṭa | sagṃ sūryḙṇārukta || ā॒yu॒rdāstvama॒smabhya̭-ṅgharma varco॒dā a̭si || pi॒tā no̭-'si pi॒tā no̭ bodha || ā॒yu॒rdhāsta̭nū॒dhāḥ pa̭yo॒dhāḥ |
va॒rco॒dā va̭rivo॒dā dra̭viṇo॒dāḥ || 25 ||
a॒nta॒ri॒kṣa॒pra॒ u॒rorvarī̭yān | a॒śī॒mahi̭ tvā॒ mā mā̭ higṃsīḥ || tvama̭gne gṛ॒hapa̭ti-rvi॒śāma̭si | viśvā̭sā॒-mmānṷṣīṇām | śa॒ta-mpū॒rbhirya̭viṣṭha pā॒hyagṃha̭saḥ | sa॒me॒ddhāragṃ̭ śa॒tagṃ himāḥ᳚ |
ta॒-ndrā॒viṇagṃ̭ hārdivā॒nam | i॒haiva rā॒tayaḥ̭ santu || tvaṣṭī̭matī te sapeya | su॒retā॒ reto॒ dadhā̭nā |
vī॒raṃ-vi~̭deya॒ tava̭ sa॒ndṛśi̭ |
mā-'hagṃ rā॒yaspoṣḙṇa॒ vi yo̭ṣam || 26 ||
(ro॒ca॒te॒-sūrya̭ya tvā - devā॒yuvaṃ̭ - draviṇo॒dā - dadhā̭nā॒ dve ca̭) (a. 7)
anuvākaṃ 8
de॒vasya̭ tvā savi॒tuḥ pra̭sa॒ve | a॒śvino᳚-rbā॒hubhyā᳚m |
pū॒ṣṇo hastā᳚bhyā॒mā da̭de || adi̭tyai॒ rāsnā̭-'si | iḍa॒ ehi̭ | adi̭ta॒ ehi̭ | sara̭sva॒tyehi̭ | asā॒vehi̭ |
asā॒vehi̭ | asā॒vehi̭ || 27 ||
adi̭tyā u॒ṣṇīṣa̭masi | vā॒yura̭syai॒ḍaḥ | pū॒ṣā tvo॒pāva̭sṛjatu | a॒śvibhyā॒-mpra dā̭paya | yaste॒ stanaḥ̭ śaśa॒yo yo ma̭yo॒bhūḥ | yena॒ viśvā॒ puṣya̭si॒ vāryā̭ṇi | yo ra̭tna॒dhā va̭su॒vidya-ssu॒datraḥ̭ |
sara̭svati॒ tami॒ha dhāta̭ve-'kaḥ || usra̭ gha॒rmagṃ śigṃ̭ṣa | usra̭ gha॒rma-mpā̭hi || 28 ||
gha॒rmāya̭ śigṃṣa | bṛha॒spati॒stvopa̭sīdatu | dāna̭va-sstha॒ pera̭vaḥ | vi॒ṣva॒gvṛto॒ lohi̭tena | a॒śvibhyā᳚-mpinvasva | sara̭svatyai pinvasva |
pū॒ṣṇe pi̭nvasva | bṛha॒spata̭ye pinvasva | indrā̭ya pinvasva | indrā̭ya pinvasva || 29 ||
gā॒ya॒tro̭-'si | traiṣṭṷbho-'si | jāga̭tamasi | sa॒horjo bhā॒genopa॒ mehi̭ | indrā᳚śvinā॒ madhṷna-ssāra॒ghasya̭ | gha॒rma-mpā̭ta vasavo॒ yaja̭tā॒ vaṭ | svāhā᳚ tvā॒ sūrya̭sya ra॒śmayḙ vṛṣṭi॒vana̭ye juhomi | madhṷ ha॒vira̭si | sūrya̭sya॒ tapa̭stapa | dyāvā̭pṛthi॒vībhyā᳚-ntvā॒ pari̭gṛhṇāmi || 30 ||
a॒ntari̭kṣeṇa॒ tvopa̭yacchāmi | de॒vānā᳚-ntvā pitṛ॒ṇāmanṷmato॒ bhartugṃ̭ śakeyam | tejo̭-'si |
tejo-'nu॒prehi̭ | di॒vi॒spṛmmā mā̭ higṃsīḥ |
a॒nta॒ri॒kṣa॒spṛmmā mā̭ higṃsīḥ | pṛ॒thi॒vi॒spṛmmā mā̭ higṃsīḥ |
suva̭rasi॒ suva̭rme yaccha |
divaṃ̭-ya~ccha di॒vo mā̭ pāhi || 31 ||
(ehi̭ - pāhi - pinvasva - gṛhṇāmi॒ - +nava̭ ca) (a. 8)
anuvākaṃ 9
sa॒mu॒drāya̭ tvā॒ vātā̭ya॒ svāhā᳚ | sa॒li॒lāya̭ tvā॒ vātā̭ya॒ svāhā᳚ | a॒nā॒dhṛ॒ṣyāya̭ tvā॒ vātā̭ya॒ svāhā᳚ | a॒pra॒ti॒dhṛ॒ṣyāya̭ tvā॒ vātā̭ya॒ svāhā᳚ |
a॒va॒syave᳚ tvā॒ vātā̭ya॒ svāhā᳚ | duva̭svate tvā॒ vātā̭ya॒ svāhā᳚ | śimi̭dvate tvā॒ vātā̭ya॒ svāhā᳚ | a॒gnaye᳚ tvā॒ vasṷmate॒ svāhā᳚ |
somā̭ya tvā ru॒drava̭te॒ svāhā᳚ |
varṷṇāya tvā-''di॒tyava̭te॒ svāhā᳚ || 32 ||
bṛha॒spata̭ye tvā vi॒śvade᳚vyāvate॒ svāhā᳚ |
sa॒vi॒tre tva̭rbhu॒matḙ vibhu॒mate᳚ prabhu॒mate॒ vāja̭vate॒ svāhā᳚ | ya॒māya॒ tvā-'ṅgi̭rasvate pitṛ॒mate॒ svāhā᳚ || viśvā॒ āśā̭ dakṣiṇa॒sat | viśvā᳚-nde॒vāna̭yāḍi॒ha | svāhā̭kṛtasya gha॒rmasya̭ | madhoḥ᳚ pibatamaśvinā |
svāhā॒-'gnayḙ ya॒jñiyā̭ya | śaṃ-ya~jṷrbhiḥ ||
aśvi̭nā gha॒rma-mpā̭tagṃ hārdivā॒nam || 33 ||
aha̭-rdi॒vābhi̭-rū॒tibhiḥ̭ | anṷ vā॒-ndyāvā̭pṛthi॒vī magṃ̭sātām | svāhendrā̭ya || svāhendrā॒vaṭ | gha॒rmama̭pātamaśvinā hārdivā॒nam |
aha̭-rdi॒vābhi̭rū॒tibhiḥ̭ | anṷ vā॒-ndyāvā̭pṛthi॒vī a̭magṃsātām | ta-mprā॒vyaṃ̭-ya~thā॒ vaṭ | namo̭ di॒ve | namaḥ̭ pṛthi॒vyai || 34 ||
di॒vi dhā̭ i॒maṃ-ya~॒jñam | ya॒jñami॒ma-ndi॒vi dhāḥ᳚ | diva̭ṅgaccha | a॒ntari̭kṣaṅgaccha | pṛ॒thi॒vīṅga̭ccha | pañca̭ pra॒diśo̭ gaccha | de॒vā-ngha̭rma॒pā-nga̭ccha | pi॒tṝ-ngha̭rma॒pā-nga̭ccha || 35 ||
(ā॒di॒tyava̭te॒ svāhā̭-hārdivā॒nam-pṛ̭thi॒vyā-+a॒ṣṭau ca̭) (a. 9)
anuvākaṃ 10
i॒ṣe pī̭pihi | ū॒rje pī̭pihi | brahma̭ṇe pīpihi | kṣa॒trāya̭ pīpihi | a॒dbhyaḥ pī̭pihi | oṣa̭dhībhyaḥ pīpihi | vana॒spati̭bhyaḥ pīpihi | dyāvā̭pṛthi॒vībhyā᳚-mpīpihi | su॒bhū॒tāya̭ pīpihi | bra॒hma॒va॒rca॒sāya̭ pīpihi || 36 ||
yaja̭mānāya pīpihi | mahya॒ñjyaiṣṭhyā̭ya pīpihi || tviṣyai᳚ tvā | dyu॒mnāya̭ tvā | i॒ndri॒yāya̭ tvā॒ bhūtyai᳚ tvā | dharmā̭-'si su॒dharmā me᳚ nya॒sme | brahmā̭ṇi dhāraya | kṣa॒trāṇi̭ dhāraya | viśa̭ndhāraya |
nettvā॒ vātaḥ̭ ska॒ndayā᳚t || 37 ||
a॒muṣya̭ tvā prā॒ṇe sā̭dayāmi | a॒munā̭ sa॒ha ni̭ra॒rthaṅga̭ccha | yo᳚-'smā-ndveṣṭi̭ |
yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ || pū॒ṣṇe śara̭se॒ svāhā᳚ |
grāva̭bhya॒-ssvāhā᳚ | pra॒ti॒rebhya॒-ssvāhā᳚ | dyāvā̭pṛthi॒vībhyā॒g॒ svāhā᳚ |
pi॒tṛbhyo̭ gharma॒pebhya॒-ssvāhā᳚ ||
ru॒drāya̭ ru॒draho᳚tre॒ svāhā᳚ || 38 ||
aha॒-rjyotiḥ̭ ke॒tunā̭ juṣatām | su॒jyo॒ti-rjyoti̭ṣā॒g॒ svāhā᳚ | rātri॒rjyotiḥ̭ ke॒tunā̭ juṣatām | su॒jyo॒ti-rjyoti̭ṣā॒g॒ svāhā᳚ | apī̭paro॒ mā-'hno॒ rātri̭yai mā pāhi | e॒ṣā tḙ agne sa॒mit | tayā॒ sami̭ddhyasva | āyṷrme dāḥ | varca̭sā mā-'ñjīḥ | apī̭paro mā॒ rātri̭yā॒ ahno̭ mā pāhi || 39 ||
e॒ṣā tḙ agne sa॒mit | tayā॒ sami̭ddhyasva | āyṷrme dāḥ | varca̭sā mā-'ñjīḥ | a॒gni-rjyoti॒-rjyoti̭ra॒gni-ssvāhā᳚ |
sūryo॒ jyoti॒-rjyoti॒-ssūrya॒-ssvāhā᳚ | bhū-ssvāhā᳚ | hu॒tagṃ ha॒viḥ | madhṷ ha॒viḥ | indra̭tame॒-'gnau || 40 ||
pi॒tā no̭-'si॒ mā mā̭ higṃsīḥ | a॒śyāma̭ te devagharma |
madhṷmato॒ vāja̭vataḥ pitu॒mataḥ̭ | aṅgi̭rasvata-ssvadhā॒vinaḥ̭ | a॒śī॒mahi̭ tvā॒ mā mā̭ higṃsīḥ || svāhā᳚ tvā॒ sūrya̭sya ra॒śmibhyaḥ̭ | svāhā᳚ tvā॒ nakṣa̭trebhyaḥ || 41 ||
(bra॒hma॒va॒rca॒sāya̭ pīpihi - ska॒ndayā᳚-d- ru॒drāya̭ ru॒draho᳚tre॒ svāhā - 'hno̭ mā pāh - ya॒gnau - +sa॒pta ca̭) (a. 10)
anuvākaṃ 11
gharma॒ yā tḙ di॒vi śuk | yā gā̭ya॒tre chanda̭si | yā brā᳚hma॒ṇe | yā ha̭vi॒rdhāne᳚ | tānta̭ e॒tenāva̭yaje॒ svāhā᳚ || gharma॒ yā te॒-'ntari̭kṣe॒ śuk |
yā traiṣṭṷbhe॒ chanda̭si | yā rā̭ja॒nye᳚ | yā-''gnī᳚ddhre |
tānta̭ e॒tenāva̭yaje॒ svāhā᳚ || 42 ||
gharma॒ yā tḙ pṛthi॒vyāgṃ śuk | yā jāga̭te॒ chanda̭si | yā vaiśye᳚ | yā sada̭si | tānta̭ e॒tenāva̭yaje॒ svāhā᳚ || a॒gniśca̭ havya॒vāha̭no॒ bhava̭tā-ndā॒śuṣe॒ mayaḥ̭ || anvida̭numate॒ tva-mmanyā̭sai॒ śañca̭naḥ kṛdhi | kratve॒ dakṣā̭ya no hinu॒ praṇa॒ āyūgṃ̭ṣi tāriṣaḥ || di॒vastvā̭ para॒spāyāḥ᳚ | a॒ntari̭kṣasya ta॒nuvaḥ̭ pāhi | pṛ॒thi॒vyāstvā॒ dharma̭ṇā || 43 ||
va॒yamanṷkrāmāma suvi॒tāya॒ navya̭se || brahma̭ṇastvā para॒spāyāḥ᳚ | kṣa॒trasya̭ ta॒nuvaḥ̭ pāhi | vi॒śastvā॒ dharma̭ṇā | va॒yamanṷkrāmāma suvi॒tāya॒ navya̭se || prā॒ṇasya̭ tvā para॒spāyai᳚ | cakṣṷṣasta॒nuvaḥ̭ pāhi | śrotra̭sya tvā॒ dharma̭ṇā | va॒yamanṷkrāmāma suvi॒tāya॒ navya̭se || va॒lgura̭si śaṃ॒-yu~dhā̭yāḥ || 44 ||
śiśu॒-rjana̭dhāyāḥ || śañca॒ vakṣi॒ pari̭ ca॒ vakṣi̭ |
catuḥ̭ srakti॒rnābhi̭r-ṛ॒tasya̭ | sado̭ vi॒śvāyu॒-śśarma̭ sa॒prathāḥ᳚ | apa॒ dveṣo॒ apa॒ hvaraḥ̭ | a॒nyadvra̭tasya saścima | gharmai॒ta-tte-'nna̭me॒ta-tpurī̭ṣam | tena॒ vardha̭sva॒ cā ca̭ pyāyasva | va॒rdhi॒ṣī॒mahi̭ ca va॒yam | ā ca̭ pyāsiṣī॒mahi̭ || 45 ||
ranti॒-rnāmā̭si di॒vyo ga̭ndha॒rvaḥ | tasya̭ te pa॒dvaddha̭vi॒rdhāna᳚m | a॒gniraddhya̭kṣāḥ | ru॒dro-'dhi̭patiḥ || sama॒hamāyṷṣā | sa-mprā॒ṇena̭ |
saṃ-va~rca̭sā | sa-mpaya̭sā | saṅgaṷpa॒tyena̭ | sagṃ rā॒yaspoṣḙṇa || 46 ||
vya̭sau | yo᳚-'smā-ndveṣṭi̭ | yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ ||
aci̭krada॒dvṛṣā॒ hariḥ̭ | ma॒hā-nmi॒tro na da̭rśa॒taḥ | sagṃ sūryḙṇa rocate || cida̭si samu॒drayo̭niḥ | indu॒-rdakṣaḥ̭ śye॒na ṛ॒tāvā᳚ | hira̭ṇyapakṣa-śśaku॒no bhṷra॒ṇyuḥ | ma॒hān-thsa॒dhasthe᳚ dhru॒va āniṣa̭ttaḥ || 47 ||
nama̭ste astu॒ mā mā̭ higṃsīḥ || vi॒śvāva̭sugṃ soma gandha॒rvam | āpo̭ dadṛ॒śuṣīḥ᳚ | tadṛ॒tenā॒ vyā̭yann | tada॒nvavai᳚t | indro̭ rārahā॒ṇa ā̭sām | pari॒ sūrya̭sya pari॒dhīgṃ ra̭paśyat || vi॒śvāva̭sura॒bhi tanno̭ gṛṇātu | di॒vyo ga̭ndha॒rvo raja̭so vi॒mānaḥ̭ |
yadvā̭ ghā sa॒tyamu॒ta yanna vi॒dma || 48 ||
dhiyo̭ hinvā॒no dhiya॒ inno̭ avyāt || sasni̭mavinda॒ccara̭ṇe na॒dīnā᳚m |
apā̭vṛṇo॒-dduro॒ aśma̭vrajānām | prāsā᳚-ngandha॒rvo a॒mṛtā̭ni vocat | indro॒ dakṣa॒-mpari̭jānāda॒hīna᳚m || e॒tattva-ndḙva gharma de॒vo de॒vānupā̭gāḥ |
i॒dama॒ha-mma̭nu॒ṣyo̭ manu॒ṣyāṋ | soma̭pī॒thānu॒ mehi̭ | sa॒ha pra॒jayā̭ sa॒ha rā॒yaspoṣḙṇa ||
su॒mi॒trā na॒ āpa॒ oṣa̭dhaya-ssantu || 49 ||
du॒rmi॒trāstasmai̭ bhūyāsuḥ | yo᳚-'smā-ndveṣṭi̭ |
yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ || udva॒ya-ntama̭sa॒spari॒ paśya̭nto॒ jyoti॒rutta̭ram | de॒va-ndḙva॒trā sūrya॒maga̭nma॒ jyoti̭rutta॒mam || udu॒ tya-ñjā॒tavḙdasa-nde॒vaṃ-va~̭hanti ke॒tavaḥ̭ | dṛ॒śe viśvā̭ya॒ sūrya᳚m | ci॒tra-nde॒vānā॒-muda̭gā॒danī̭ka॒-ñcakṣṷ rmi॒trasya॒ varṷṇasyā॒-'gneḥ || i॒mamū॒ ṣu tyama॒smabhyagṃ̭ sa॒nim | gā॒ya॒trannavī̭yāgṃsam |
agnḙ de॒veṣu॒ pravo̭caḥ || 50 ||
(yā-''gnī᳚ddhre॒ tāntā̭ e॒tenāva̭yaje॒ svāhā॒ - dharma̭ṇā - śaṃ॒-yu~dhā̭yāḥ - pyāsiṣī॒mahi॒-poṣḙṇa॒-niṣa̭tto-vi॒dma-sa̭n-+tva॒ṣṭau ca̭) (a. 11)
anuvākaṃ 12
ma॒hī॒nā-mpayo̭-'si॒ vihi̭ta-ndeva॒trā |
jyo॒ti॒rbhā a̭si॒ vana॒spatī̭nā॒moṣa̭dhīnā॒gṃ॒ rasaḥ̭ |
vā॒jina̭-ntvā vā॒jino-'va̭ nayāmaḥ |
ū॒rdhva-mmanaḥ̭ suva॒rgam || 51 || (a. 12)
anuvākaṃ 13
askā॒-ndyauḥ pṛ̭thi॒vīm | askā̭nṛṣa॒bho yuvā॒ gāḥ |
ska॒nnemā viśvā॒ bhuva̭nā | ska॒nno ya॒jñaḥ praja̭nayatu || askā॒naja̭ni॒ prāja̭ni | ā ska॒nnājjā̭yate॒ vṛṣā᳚ |
ska॒nnā-tpraja̭niṣīmahi || 52 || (a. 13)
anuvākaṃ 14
yā pu॒rastā᳚-dvi॒dyudāpa̭tat | tānta̭ e॒tenāva̭ yaje॒ svāhā᳚ | yā da̭kṣiṇa॒taḥ | yā pa॒ścāt | yotta̭ra॒taḥ | yopari̭ṣṭā-dvi॒dyudāpa̭tat | tānta̭ e॒tenāva̭ yaje॒ svāhā᳚ || 53 || (a. 14)
anuvākaṃ 15
prā॒ṇāya॒ svāhā᳚ vyā॒nāya॒ svāhā̭ 'pā॒nāya॒ svāhā᳚ |
cakṣṷṣe॒ svāhā॒ śrotrā̭ya॒ svāhā᳚ |
mana̭se॒ svāhā̭ vā॒ce sara̭svatyai॒ svāhā᳚ || 54 || (a. 15)
anuvākaṃ 16
pū॒ṣṇe svāhā̭ pū॒ṣṇe śara̭se॒ svāhā᳚ |
pū॒ṣṇe pra̭pa॒tthyā̭ya॒ svāhā̭ pū॒ṣṇe na॒randhi̭ṣāya॒ svāhā᳚ | pū॒ṣṇe-'ṅghṛ̭ṇaye॒ svāhā̭ pū॒ṣṇe na॒ruṇā̭ya॒ svāhā᳚ |
pū॒ṣṇe sā̭ke॒tāya॒ svāhā᳚ || 55 || (a. 16)
anuvākaṃ 17
uda̭sya॒ śuṣmā᳚-dbhā॒nurnārta॒ bibha̭rti | bhā॒ra-mpṛ̭thi॒vī na bhūma̭ | pra śu॒kraitṷ de॒vī ma̭nī॒ṣā | a॒sma-thsuta̭ṣṭo॒ ratho॒ na vā॒jī | arca̭nta॒ eke॒ mahi॒ sāma̭ manvata | tena॒ sūrya̭madhārayann |
tena॒ sūrya̭marocayann | gha॒rma-śśira॒stada॒yama॒gniḥ |
purī̭ṣamasi॒ sampri̭ya-mpra॒jayā̭ pa॒śubhi̭rbhuvat | pra॒jāpati̭stvā sādayatu | tayā̭ de॒vata̭yā 'ṅgira॒sva-ddhru॒vā sī̭da || 56 || (a. 17)
anuvākaṃ 18
yāstḙ agna ā॒rdrā yona̭yo॒ yāḥ kṷlā॒yinīḥ᳚ |
ye tḙ agna॒ inda̭vo॒ yā u॒ nābha̭yaḥ | yāstḙ agne ta॒nuva॒ ūrjo॒ nāma̭ | tābhi॒stvamu॒bhayī̭bhi-ssaṃvi~dā॒naḥ | pra॒jābhi̭ragne॒ dravi̭ṇe॒ha sī̭da |
pra॒jāpa̭tistvā sādayatu | tayā̭ de॒vata̭yā-'ṅgira॒sva-ddhru॒vā sī̭da || 57 || (a. 18)
anuvākaṃ 19
a॒gnira̭si vaiśvāna॒ro̭-'si | saṃ॒va~॒thsa॒ro̭-'si parivathsa॒ro̭-'si | i॒dā॒va॒thsa॒ro̭-'sīduvathsa॒ro̭-'si | i॒dva॒thsa॒ro̭-'si vathsa॒ro̭-'si | tasya̭ te vasa॒nta-śśiraḥ̭ | grī॒ṣmo dakṣi̭ṇaḥ pa॒kṣaḥ | va॒r॒ṣāḥ puccha᳚m |
śa॒radutta̭raḥ pa॒kṣaḥ | he॒ma॒nto maddhya᳚m | pū॒rva॒pa॒kṣāścita̭yaḥ | a॒pa॒ra॒pa॒kṣāḥ purī̭ṣam | a॒ho॒rā॒trāṇīṣṭa̭kāḥ | tasya̭ te॒ māsā᳚ścārdhamā॒sāśca̭ kalpantām |
ṛ॒tava̭ste kalpantām | saṃ॒va~॒thsa॒rastḙ kalpatām |
a॒ho॒rā॒trāṇi̭ te kalpantām | eti॒ preti॒ vīti॒ samityuditi̭ |
pra॒jāpa̭tistvā sādayatu | tayā̭ de॒vata̭yā-'ṅgira॒sva-ddhru॒vā sī̭da || 58 ||
(cita̭yo॒ nava̭ ca) (a. 19)
anuvākaṃ 20
bhūrbhuva॒ssuvaḥ̭ | ū॒rdhva ū॒ ṣuṇa̭ ū॒taye᳚ | ū॒rdhvo naḥ̭ pā॒hyagṃha̭saḥ ||
vi॒dhunda̭drā॒ṇagṃ sama̭ne bahū॒nām | yuvā̭na॒gṃ॒ santa̭-mpali॒to ja̭gāra | de॒vasya̭ paśya॒ kāvya̭-mmahi॒tvā-'dyā ma॒māra̭ | sa hya॒-ssamā̭na ||
yadṛ॒te ci̭dabhi॒śriṣaḥ̭ | pu॒rā ja॒rtṛbhya̭ ā॒tṛdaḥ̭ |
sandhā̭tā sa॒ndhi-mma॒ghavā̭ puro॒vasuḥ̭ || 59 ||
niṣka̭rtā॒ vihrṷta॒-mpunaḥ̭ || puna̭rū॒rjā ni va̭rtasva॒ puna̭ragna i॒ṣā-''yṷṣā | puna̭rnaḥ pāhi vi॒śvataḥ̭ || sa॒ha ra॒yyā ni va̭rta॒svāgne॒ pinva̭sva॒ dhāra̭yā | vi॒śvaphsni̭yā vi॒śvata॒spari̭ || mā no̭ gharma vyathi॒to vi̭vyatho naḥ | mā naḥ॒ para॒madha̭ra॒mmā rajo̭-'naiḥ | moṣva̭smāg stama̭syanta॒rā dhāḥ᳚ | mā ru॒driyā̭so a॒bhigṷrvṛ॒dhānaḥ̭ || mā naḥ॒ kratṷbhir-hīḍi॒tebhi̭ra॒smān | dviṣā̭ sunīte॒ mā parā̭dāḥ |
mā no̭ ru॒dro nir-ṛ̭ti॒rmā no॒ astā᳚ |
mā dyāvā̭pṛthi॒vī hī̭ḍiṣātām || 60 ||
upa̭ no mitrāvaruṇāvi॒hāva̭tam | a॒nvādī᳚ddhyāthāmi॒ha naḥ̭ sakhāyā | ā॒di॒tyānā॒-mprasi̭tirhe॒tiḥ | u॒grā śa॒tāpā᳚ṣṭhā gha॒ viṣā॒ pari̭ṇo vṛṇaktu ||
i॒ma-mmḙ varuṇa śrudhī॒ hava̭ma॒dyā ca̭ mṛḍaya | tvāma̭va॒syurā ca̭ke || tattvā̭ yāmi॒ brahma̭ṇā॒ vanda̭māna॒-stadā śā᳚ste॒ yaja̭māno ha॒virbhiḥ̭ | ahḙḍamāno varuṇe॒ha bo॒ddhyurṷśagṃsa॒ mā na॒ āyuḥ॒ pramo̭ṣīḥ || tva-nno̭ agne॒ varṷṇasya vi॒dvā-nde॒vasya॒ heḍo-'va̭ yāsi sīṣṭhāḥ | yaji̭ṣṭho॒ vahni̭ tama॒-śśośṷcāno॒ viśvā॒ dveṣāgṃ̭si॒ pramṷmugdhya॒smat ||
sa tvanno̭ ange-'va॒mo bha̭vo॒tī nedi̭ṣṭho a॒syā u॒ṣaso॒ vyṷṣṭau | ava̭ yakṣva no॒ varṷṇa॒gṃ॒ rarā̭ṇo vī॒hi mṛ̭ḍī॒kagṃ su॒havo̭ na edhi || tvama̭gne a॒yā-'si̭ | a॒yā sanmana̭sā hi॒taḥ | a॒yā sanaḥa॒vyamṷ̄hiṣe | a॒yā no̭ dhehi bheṣa॒jam | i॒ṣṭo a॒gnirāhṷtaḥ | svāhā̭kṛtaḥ pipartu naḥ | sva॒gā de॒vebhya̭ i॒da-nnamaḥ̭ ||
udva॒ya-ntama̭sa॒spari॒ paśya̭nto॒ jyoti॒rutta̭ram | de॒va-ndḙva॒trā sūrya॒maga̭nma॒ jyoti̭rutta॒mam || udu॒ tya-ñjā॒tavḙdasa-nde॒vaṃ-va~̭hanti ke॒tavaḥ̭ | dṛ॒śe viśvā̭ya॒ sūrya᳚m | ci॒tra-nde॒vānā॒-muda̭gā॒danī̭ka॒-ñcakṣṷ rmi॒trasya॒ varṷṇasyā॒-'gneḥ ||
vayaḥ̭ supa॒rṇā upa̭sedu॒rindra᳚m | pri॒yamḙdhā॒ ṛṣa̭yo॒ nādha̭mānāḥ | apa̭ dhvā॒ntamū᳚rṇu॒hi pū॒rdhi cakṣuḥ̭ | mu॒mu॒gdhya̭smā-nni॒dhayḙva ba॒ddhān || 61 ||
(pu॒ro॒vasṷrhīḍiṣātāgṃ supa॒rṇāḥ) (a. 20)
anuvākaṃ 21
bhūrbhuva॒ssuvaḥ̭ | mayi॒ tyadi̭ndri॒ya-mma॒hat | mayi॒ dakṣo॒ mayi॒ kratuḥ̭ | mayi̭ dhāyi su॒vīrya᳚m | triśṷggha॒rmo vibhā̭tu me | ākū᳚tyā॒ mana̭sā sa॒ha |
vi॒rājā॒ jyoti̭ṣā sa॒ha | ya॒jñena॒ paya̭sā sa॒ha | brahma̭ṇā॒ teja̭sā sa॒ha | kṣa॒treṇa॒ yaśa̭sā sa॒ha | sa॒tyena॒ tapa̭sā sa॒ha | tasya॒ doha̭maśīmahi |
tasya̭ su॒mnama̭śīmahi | tasya̭ bha॒kṣama̭śīmahi |
tasya̭ ta॒ indrḙṇa pī॒tasya॒ madhṷmataḥ |
upa̭hūta॒syopa̭hūto bhakṣayāmi || 62 ||
(yaśa̭sā sa॒ha ṣaṭca̭) (a. 21)
anuvākaṃ 22
yāstḙ agne gho॒rāsta॒nuvaḥ̭ | kṣucca॒ tṛṣṇā̭ ca | asnu॒kcānā̭hutiśca | a॒śa॒na॒yā ca̭ pipā॒sā ca̭ | se॒diścāma̭tiśca | e॒tāstḙ agne gho॒rāsta॒nuvaḥ̭ |
tābhi̭ra॒muṅga̭ccha | yo᳚-'smā-ndveṣṭi̭ |
yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ || 63 || (a. 22)
anuvākaṃ 23
snikca॒ snīhi̭tiśca॒ snihi̭tiśca | u॒ṣṇā ca̭ śī॒tā ca̭ |
u॒grā ca̭ bhī॒mā ca̭ | sa॒dāmnī̭ se॒dirani̭rā | e॒tāstḙ agne gho॒rāsta॒nuvaḥ̭ | tābhi̭ra॒muṅga̭ccha | yo᳚-'smā-ndveṣṭi̭ | yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ || 64 || (a. 23)
anuvākaṃ 24
dhuni̭śca dhvā॒ntaśca̭ dhva॒naśca̭ dhva॒nayagg̭śca |
ni॒li॒mpaśca̭ vili॒mpaśca̭ vikṣi॒paḥ || 65 || (a. 24)
anuvākaṃ 25
u॒graśca॒ dhuni̭śca dhvā॒ntaśca̭ dhva॒naśca̭ dhva॒nayagg̭śca | sa॒ha॒sa॒hvāgśca॒ saha̭mānaśca॒ saha̭svāgśca॒ sahī̭yāgśca |
etya॒ pretya̭ vikṣi॒paḥ || 66 || (a. 25)
anuvākaṃ 26
a॒ho॒rā॒tre tvodī̭rayatām | a॒rdha॒mā॒sāstvodī᳚-ñjayantu | māsā᳚stvā śrapayantu | ṛ॒tava̭stvā pacantu |
saṃ॒va~॒thsa॒rastvā̭ hantvasau || 67 || (a. 26)
anuvākaṃ 27
khaṭ pha-ḍja॒hi | chi॒ndhī bhi॒ndhī ha॒ndhī kaṭ |
iti॒ vācaḥ̭ krūrā॒ṇi || 68 || (a. 27)
anuvākaṃ 28
vigā i̭ndra vi॒cara᳚n-thspāśayasva | sva॒panta̭mindra paśu॒manta̭miccha | vajrḙṇā॒mu-mbo̭dhaya durvi॒datra᳚m | sva॒pa॒to᳚-'sya॒ praha̭ra॒ bhoja̭nebhyaḥ ||
agnḙ a॒gninā॒ saṃva~̭dasva | mṛtyo̭ mṛ॒tyunā॒ saṃva~̭dasva | nama̭ste astu bhagavaḥ || sa॒kṛttḙ agne॒ namaḥ̭ | dviste॒ namaḥ̭ | triste॒ namaḥ̭ | ca॒tuste॒ namaḥ̭ | pa॒ñca॒kṛtva̭ste॒ namaḥ̭ |
da॒śa॒kṛtva̭ste॒ namaḥ̭ | śa॒ta॒kṛtva̭ste॒ namaḥ̭ | ā॒sa॒ha॒sra॒kṛtva̭ste॒ namaḥ̭ | a॒pa॒ri॒mi॒ta॒kṛtva̭ste॒ namaḥ̭ | nama̭ste astu॒ mā mā̭ higṃsīḥ || 69 ||
(triste॒ namaḥ̭ sa॒pta ca̭) (a. 28)
anuvākaṃ 29
asṛ̭-nmukho rudhi॒reṇā॒vya̭ktaḥ | ya॒masya̭ dū॒ta-śśvapā॒-dvidhā̭vasi | gṛddhraḥ̭ supa॒rṇaḥ ku॒ṇapa॒nniṣḙvase |
ya॒masya̭ dū॒taḥ prahi̭to bha॒vasya̭ co॒bhayoḥ᳚ || 70 || (a. 29)
anuvākaṃ 30
yade॒ta-dvṛ̭ka॒so bhū॒tvā | vāg de᳚vyabhi॒rāya̭si | dvi॒ṣanta̭-mme॒-'bhirā̭ya | ta-mmṛ̭tyo mṛ॒tyavḙ naya | sa ārtyā-''rti॒mārccha̭tu || 71 || (a. 30)
anuvākaṃ 31
yadī̭ṣi॒to yadi̭ vā svakā॒mī | bha॒yeḍa̭ko॒ vada̭ti॒ vāca̭me॒tām | tāmi̭ndrā॒gnī brahma̭ṇā saṃvi~dā॒nau |
śi॒vāma॒smabhya̭-ṅkṛṇutaṅgṛ॒heṣṷ || 72 || (a. 31)
anuvākaṃ 32
dīrgha̭mukhi॒ durha̭ṇu | mā sma̭ dakṣiṇa॒to va̭daḥ |
yadi̭ dakṣiṇa॒to vadā᳚-ddvi॒ṣanta॒-mme-'va̭ bādhāsai || 73 || (a. 32)
anuvākaṃ 33
i॒tthādulṷ̄ka॒ āpa̭ptat | hi॒ra॒ṇyā॒kṣo ayo̭mukhaḥ |
rakṣa̭sāndū॒ta āga̭taḥ | tami॒to nā̭śayāgne || 74 || (a. 33)
anuvākaṃ 34
yade॒ta-dbhū॒tānya̭nvā॒viśya̭ | daivīṃ॒-vā~caṃ̭-va~॒dasi̭ | dvi॒ṣato̭ naḥ॒ parā̭vada | tā-nmṛ̭tyo mṛ॒tyavḙ naya | ta ārtyā-''rti॒mārccha̭ntu |
a॒gninā॒-'gni-ssaṃva~̭datām || 75 || (a. 34)
anuvākaṃ 35
pra॒sārya̭ sa॒kthyaṷ pata̭si | sa॒vyamakṣi̭ ni॒pepi̭ ca |
meha ka̭syaca॒nāma̭mat || 76 || (a. 35)
anuvākaṃ 36
atri̭ṇā tvā krime hanmi | kaṇvḙna ja॒mada̭gninā |
vi॒śvāva̭so॒-rbrahma̭ṇā ha॒taḥ | krimī̭ṇā॒gṃ॒ rājā᳚ |
apyḙṣāg stha॒pati̭rha॒taḥ | atho̭ mā॒tā-'tho̭ pi॒tā |
atho᳚ sthū॒rā atho᳚ kṣu॒drāḥ | atho̭ kṛ॒ṣṇā atho᳚ śve॒tāḥ | atho̭ ā॒śāti̭kā ha॒tāḥ |
śve॒tābhiḥ̭ sa॒ha sarvḙ ha॒tāḥ || 77 || (a. 36)
anuvākaṃ 37
āha॒rāva̭dya | śṛ॒tasya̭ ha॒viṣo॒ yathā᳚ | ta-thsa॒tyam |
yada॒muṃ-ya~॒masya॒ jambha̭yoḥ | āda̭dhāmi॒ tathā॒ hi tat | khaṇphaṇmrasi̭ || 78 || (a. 37)
anuvākaṃ 38
brahma̭ṇā tvā śapāmi | brahma̭ṇastvā śa॒pathḙna śapāmi | gho॒reṇa̭ tvā॒ bhṛgṷ̄ṇā॒ñcakṣṷṣā॒ prekṣe᳚ | rau॒dreṇa॒ tvāṅgi̭rasā॒-mmana̭sā dhyāyāmi |
a॒ghasya̭ tvā॒ dhāra̭yā viddhyāmi |
adha̭ro॒ ma-tpa̭dyasvāsau || 79 || (a. 38)
anuvākaṃ 39
uttṷda śimijāvari | talpḙje॒ talpa॒ uttṷda | gi॒rīgṃ ranu॒ pravḙśaya | marī̭cī॒rupa॒ sannṷda |
yāva̭di॒taḥ pu॒rastā̭du॒dayā̭ti॒ sūryaḥ̭ |
tāva̭di॒to̭-'munnā̭śaya | yo᳚-'smā-ndveṣṭi̭ |
yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ || 80 || (a. 39)
anuvākaṃ 40
bhūrbhuva॒ssuvo॒ bhūrbhuva॒ssuvo॒ bhūrbhuva॒ssuvaḥ̭ |
bhuvo᳚-'ddhāyi॒ bhuvo᳚-'ddhāyi॒ bhuvo᳚-'ddhāyi |
nṛ॒mṇāyi nṛ॒mṇa-nnṛ॒mṇāyi nṛ॒mṇa-nnṛ॒mṇāyi nṛ॒mṇam | ni॒dhā yyo̭-'vāyi ni॒dhā yyo̭-'vāyi ni॒dhā yyo̭-'vāyi | e a॒sme a॒sme | suva॒rna jyotīḥ᳚ || 81 || (a. 40)
anuvākaṃ 41
pṛ॒thi॒vī sa॒mit | tāma॒gni-ssami̭ndhe | sā-'gnigṃ sami̭ndhe | tāma॒hagṃ sami̭ndhe | sā mā॒ sami̭ddhā | āyṷṣā॒ teja̭sā | varca̭sā śri॒yā | yaśa̭sā brahmavarca॒sena̭ | a॒nnādyḙna॒ sami̭ntā॒g॒ svāhā᳚ ||
a॒ntari̭kṣagṃ sa॒mit || 82 ||
tāṃ-vā~॒yu-ssami̭ndhe | sā vā॒yugṃ sami̭ndhe | tāma॒hagṃ sami̭ndhe | sā mā॒ sami̭ddhā | āyṷṣā॒ teja̭sā | varca̭sā śri॒yā | yaśa̭sā brahmavarca॒sena̭ | a॒nnādyḙna॒ sami̭ntā॒g॒ svāhā᳚ |
dyau-ssa॒mit | tāmā̭di॒tya-ssami̭ndhe || 83 ||
sā-''di॒tyagṃ sami̭ndhe | tāma॒hagṃ sami̭ndhe | sā mā॒ sami̭ddhā | āyṷṣā॒ teja̭sā | varca̭sā śri॒yā | yaśa̭sā brahmavarca॒sena̭ | a॒nnādyḙna॒ sami̭ntā॒g॒ svāhā᳚ || prā॒jā॒pa॒tyā mḙ sa॒mida̭si sapatna॒kṣaya̭ṇī |
bhrā॒tṛ॒vya॒hā mḙ-'si॒ svāhā᳚ || agne᳚ vratapate vra॒tañca̭riṣyāmi || 84 ||
taccha̭keya॒-ntanmḙ rāddhyatām | vāyo᳚ vratapata॒ ādi̭tya vratapate | vra॒tānāṃ᳚-vra~tapate vra॒tañca̭riṣyāmi | taccha̭keya॒-ntanmḙ rāddhyatām || dyau-ssa॒mit | tāmā̭di॒tya-ssami̭ndhe | sā-''di॒tyagṃ sami̭ndhe |
tāma॒hagṃ sami̭ndhe | sā mā॒ sami̭ddhā | āyṷṣā॒ teja̭sā || 85 ||
varca̭sā śri॒yā | yaśa̭sā brahmavarca॒sena̭ | a॒nnādyḙna॒ sami̭ntā॒g॒ svāhā᳚ |
a॒ntari̭kṣagṃ sa॒mit | tāṃ-vā~॒yu-ssami̭ndhe | sā vā॒yugṃ sami̭ndhe | tāma॒hagṃ sami̭ndhe | sā mā॒ sami̭ddhā | āyṷṣā॒ teja̭sā | varca̭sā śri॒yā || 86 ||
yaśa̭sā brahmavarca॒sena̭ | a॒nnādyḙna॒ sami̭ntā॒g॒ svāhā᳚ | pṛ॒thi॒vī sa॒mit | tāma॒gni-ssami̭ndhe | sā-'gnigṃ sami̭ndhe | tāma॒hagṃ sami̭ndhe |
sā mā॒ sami̭ddhā | āyṷṣā॒ teja̭sā | varca̭sā śri॒yā |
yaśa̭sā brahmavarca॒sena̭ || 87 ||
a॒nnādyḙna॒ sami̭ntā॒g॒ svāhā᳚ | prā॒jā॒pa॒tyā mḙ sa॒mida̭si sapatna॒kṣaya̭ṇī | bhrā॒tṛ॒vya॒hā mḙ-'si॒ svāhā᳚ | ādi̭tya vratapate vra॒tama̭cāriṣam |
tada̭śaka॒-ntanmḙ-'rādhi | vāyo᳚ vratapa॒te-'gne᳚ vratapate | vra॒tānāṃ᳚-vra~tapate vra॒tama̭cāriṣam | tada̭śaka॒-ntanmḙ-'rādhi || 88 ||
(sa॒mith - sami̭ndhe - vra॒tañca̭riṣyā॒ - myāyṷṣā॒ teja̭sā॒ - varca̭sā śri॒yā - yaśa̭sā brahmavarca॒senā॒ - +ṣṭau ca̭) (a. 41)
anuvākaṃ 42
śanno॒ vātaḥ̭ pavatā-mmāta॒riśvā॒ śanna̭stapatu॒ sūryaḥ̭ | ahā̭ni॒ śa-mbha̭vantu na॒-śśagṃ rātriḥ॒ prati̭dhīyatām || śamu॒ṣā no॒ vyṷcchatu॒ śamā̭di॒tya udḙtu naḥ | śi॒vā na॒-śśanta̭mā bhava sumṛḍī॒kā sara̭svati | mā te॒ vyo̭ma sa॒ndṛśi̭ ||
iḍā̭yai॒ vāstva̭si vāstu॒ma-dvā᳚stu॒manto̭ bhūyāsma॒ mā vāsto᳚-śchithsmahya vā॒stu-ssa bhṷ̄yā॒-dyo᳚-'smā-ndveṣṭi॒ yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ ||
pra॒ti॒ṣṭhā-'si̭ prati॒ṣṭhāva̭nto bhūyāsma॒ mā pra̭ti॒ṣṭhāyā᳚- śchithsmahya prati॒ṣṭhaḥ
sa bhṷ̄yā॒-dyo᳚-'smā-ndveṣṭi॒ yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ || ā vā̭ta vāhi bheṣa॒jam ~vi vā̭ta vāhi॒ yadrapaḥ̭ |
tvagṃ hi vi॒śvabhḙṣajo de॒vānā᳚-ndū॒ta īya̭se ||
dvāvi॒mau vātaṷ vāta॒ ā sindhā॒rā pa̭rā॒vataḥ̭ || 89 ||
dakṣa̭-mme a॒nya ā॒vātu॒ parā॒-'nyo vā̭tu॒ ya-drapaḥ̭ ||
yada॒do vā̭ta te gṛ॒hḙ-'mṛta̭sya ni॒dhirhi॒taḥ |
tato̭ no dehi jī॒vase॒ tato̭ no dhehi bheṣa॒jam ||
tato̭ no॒ maha॒ āva̭ha॒ vāta॒ āvā̭tu bheṣa॒jam |
śa॒mbhū-rma̭yo॒bhūrno̭ hṛ॒de pra ṇa॒ āyūgṃ̭ṣi tāriṣat || indra̭sya gṛ॒ho̭-'si॒ ta-ntvā॒ prapa̭dye॒ sagu॒ssāśvaḥ̭ | sa॒ha yanme॒ asti॒ tena̭ ||
bhūḥ prapa̭dye॒ bhuvaḥ॒ prapa̭dye॒ suvaḥ॒ prapa̭dye॒ bhūrbhuva॒ssuvaḥ॒ prapa̭dye vā॒yum
prapa॒dye-'nā᳚rtā-nde॒vatā॒-mprapa॒dye 'śmā̭namākha॒ṇa-mprapa̭dye pra॒jāpa̭ter
brahmako॒śa-mbrahma॒ prapa̭dya॒ o-mprapa̭dye ||
a॒ntari̭kṣa-mma u॒rva̭ntara̭-mbṛ॒hada॒gnayaḥ॒ parva̭tāśca॒ yayā॒ vātaḥ̭ sva॒styā sva̭sti॒māntayā᳚ sva॒styā sva̭sti॒ māna̭sāni ||
prāṇā̭pānau mṛ॒tyormā̭ pāta॒-mprāṇā̭pānau॒ mā mā̭ hāsiṣṭa॒-mmayi̭ me॒dhā-mmayi̭ pra॒jā-mmayya॒gni stejo̭ dadhātu॒ mayi̭ me॒dhā-mmayi̭ pra॒jā-mmayīndra̭ indri॒ya-nda̭dhātu॒ mayi̭ me॒dhā-mmayi̭ pra॒jā-mmayi॒ sūryo॒
bhrājo̭ dadhātu || 90 ||
dyu॒bhira॒ktubhiḥ॒ pari̭pāta-ma॒smānari̭ṣṭebhi-raśvinā॒ saubha̭gebhiḥ | tanno̭ mi॒tro varṷṇo māmahantā॒ madi̭ti॒-ssindhuḥ̭ pṛthi॒vī u॒ta dyauḥ ||
kayā̭ naści॒tra ābhṷvadū॒tī sa॒dāvṛ̭dha॒-ssakhā᳚ | kayā॒ śaci̭ṣṭhayā vṛ॒tā || kastvā̭ sa॒tyo madā̭nā॒-mmagṃhi̭ṣṭho mathsa॒dandha̭saḥ |
dṛ॒ḍhā ci̭dā॒ruje॒ vasṷ || a॒bhī ṣu ṇa॒-ssakhī̭nāmavi॒tā ja̭ritṝ॒ṇām | śa॒ta-mbha̭vāsyū॒tibhiḥ̭ ||
vayaḥ̭ supa॒rṇā upa̭sedu॒rindra̭-mpri॒yamḙdhā॒ ṛṣa̭yo॒ nādha̭mānāḥ |
apa̭ dhvā॒ntamū᳚rṇu॒hi pū॒rdhi cakṣṷ-rmumu॒gdhya̭smā-nni॒dhayḙva ba॒ddhān || 91 ||
śanno̭ de॒vīra॒bhiṣṭa̭ya॒ āpo̭ bhavantu pī॒taye᳚ | śaṃ-yo~ra॒bhisra̭vantu naḥ || īśā̭nā॒ vāryā̭ṇā॒-ṅkṣaya̭ntīścarṣaṇī॒nām | a॒po yā̭cāmi bheṣa॒jam ||
su॒mi॒trā na॒ āpa॒ oṣa̭dhaya-ssantu durmi॒trāstasmai̭ bhūyāsu॒-ryo᳚-'smān-dveṣṭi॒ yañca̭ va॒ya-ndvi॒ṣmaḥ ||
āpo॒ hi ṣṭhā ma̭yo॒bhuva॒stā na̭ ū॒rje da̭dhātana | ma॒he raṇā̭ya॒ cakṣa̭se || yo vaḥ̭ śi॒vata̭mo॒ rasa॒stasya̭ bhājayate॒ha naḥ̭ | u॒śa॒tīri̭va mā॒taraḥ̭ ||
tasmā॒ ara̭-ṅgamāma vo॒ yasya॒ kṣayā̭ya॒ jinva̭tha || 92 ||
āpo̭ ja॒naya̭thā ca naḥ ||
pṛ॒thi॒vī śā॒ntā sā-'gninā̭ śā॒ntā sā mḙ śā॒ntā śucagṃ̭ śamayatu || a॒ntari̭kṣagṃ śā॒nta-nta-dvā॒yunā̭ śā॒nta-ntanmḙ śā॒ntagṃ śucagṃ̭ śamayatu |
dyau-śśā॒ntā sā-''di॒tyena̭ śā॒ntā sā mḙ śā॒ntā śucagṃ̭ śamayatu || pṛ॒thi॒vī śānti̭ra॒ntari̭kṣa॒gṃ॒ śānti॒-rdyau-śśānti॒-rdiśa॒-śśānti̭ ravāntaradi॒śā-śśānti̭ ra॒gni-śśānti̭-rvā॒yu-śśānti̭ rādi॒tya-śśānti̭
śca॒ndramā॒-śśānti॒-rnakṣa̭trāṇi॒ śānti॒ rāpa॒-śśānti॒ roṣa̭dhaya॒-śśānti॒-rvana॒spata̭ya॒-śśānti॒-rgau-śśānti̭ ra॒jā śānti॒ raśva॒-śśāntiḥ॒ purṷṣa॒-śśānti॒-rbrahma॒ śānti̭-rbrāhma॒ṇa-śśānti॒-śśānti̭re॒va śānti॒-śśānti̭rme astu॒ śāntiḥ̭ ||
tayā॒-'hagṃ śā॒ntyā sa̭rvaśā॒ntyā mahya̭-ndvi॒pade॒ catṷṣpade ca॒ śānti̭-ṅkaromi॒ śānti̭rme astu॒ śāntiḥ̭ ||
eha॒ śrīśca॒ hrīśca॒ dhṛti̭śca॒ tapo̭ me॒dhā pra̭ti॒ṣṭhā śra॒ddhā sa॒tya-ndharma̭ścai॒tāni॒ motti̭ṣṭhanta॒-manūtti̭ṣṭhantu॒ mā mā॒g॒ śrīśca॒ hrīśca॒ dhṛti̭śca॒ tapo̭ me॒dhā pra̭ti॒ṣṭhā śra॒ddhā sa॒tya-ndharma̭ścai॒tāni̭ mā॒ mā hā̭siṣuḥ ||
udāyṷṣā svā॒yuṣodoṣa̭dhīnā॒gṃ॒ rase॒no-tpa॒rjanya̭sya॒ śuṣme॒ṇoda̭sthā-ma॒mṛtā॒gṃ॒ anṷ || taccakṣṷ-rde॒vahi̭ta-mpu॒rastā᳚ cchu॒kramu॒ccara̭t |
paśyḙma śa॒radaḥ̭ śa॒ta-ñjīvḙma śa॒radaḥ̭ śa॒ta-nnandā̭ma śa॒radaḥ̭ śa॒ta-mmodā̭ma śa॒radaḥ̭ śa॒ta-mbhavā̭ma śa॒radaḥ̭ śa॒tagṃ śṛ॒ṇavā̭ma śa॒radaḥ̭ śa॒ta-mprabra̭vāma śa॒radaḥ̭ śa॒ta majī̭tā-ssyāma śa॒radaḥ̭ śa॒ta-ñjyokca॒ sūrya̭-ndṛ॒śe || 93 ||
ya uda̭gā-nmaha॒to-'rṇavā᳚-dvi॒bhrāja̭māna-ssari॒rasya॒ maddhyā॒thsa mā̭ vṛṣa॒bho lo̭hitā॒kṣa-ssūryo̭ vipa॒ści-nmana̭sā punātu || brahma̭ṇa॒-śścota̭nyasi॒ brahma̭ṇa ā॒ṇī stho॒ brahma̭ṇa ā॒vapa̭namasi dhāri॒teya-mpṛ̭thi॒vī brahma̭ṇā ma॒hī dhā̭ri॒tamḙnena ma॒hada॒ntari̭kṣa॒-ndiva̭-ndādhāra pṛthi॒vīgṃ sadḙvāṃ॒-ya~da॒haṃ-ve~da॒ tada॒ha-ndhā̭rayāṇi॒ mā madvedo-'dhi॒ visra̭sat || me॒dhā॒ma॒nī॒ṣe mā-''vi̭śatāgṃ sa॒mīcī̭ bhū॒tasya॒ bhavya॒syāva̭ruddhyai॒ sarva॒māyṷrayāṇi॒
sarva॒māyṷrayāṇi || ā॒bhi-rgī॒rbhi-ryadato̭ na ū॒namāpyā̭yaya harivo॒ vardha̭mānaḥ |
ya॒dā sto॒tṛbhyo॒ mahi̭ go॒trā ru॒jāsi̭ bhūyiṣṭha॒bhājo॒ adha̭ te syāma || brahma॒ prāvā̭diṣma॒ tanno॒ mā hā̭sīt || oṃ śānti॒-śśānti॒-śśāntiḥ̭ || 94 ||
(pa॒rā॒vato̭-dadhātu-ba॒ddhān-jinva̭tha-dṛ॒śe-+sa॒pta ca̭) (a. 42)
(namo̭ - yu॒ñjate॒ - vṛṣṇo॒ aśva̭sya॒ - brahma̭-nprava॒rgyḙṇa॒ - brahma॒-npraca̭riṣyāmo॒ - daśa॒ prācī॒ - rapa̭śyaṅgo॒pām - de॒vasya̭ - samu॒drā - ye॒ṣe pī̭pihi॒ - gharma॒ yā tḙ - mahī॒nā-ñca॒tvā - ryaskā॒n॒. - yā pu॒rastā᳚-thsa॒pta sa̭pta - prā॒ṇāya॒ trīṇi̭ - pū॒ṣṇe ca॒tvā-ryu - da॒syaikā̭daśa॒ - yāstḙ sa॒ptā - gni-rdhru॒vasīḥ॒ daikā॒nna vigṃ̭śati॒--r bhūrū॒rdhva stri॒gṃ॒śata-d- bhū-rmayi॒ ṣoḍa̭śa॒ - yāstḙ gho॒rā nava॒ - snikcā॒ṣṭau - dhuni̭śca॒ dve - u॒graśca॒ trīṇya̭ - horā॒tre pañca॒ - kha-ṭtrīṇi॒ - vigā-ssa॒ptada॒śā - sṛ̭-nmukha-śca॒tvāri॒ - yade॒ta-dvṛ̭ka॒saḥ pañca॒ - yadī̭ṣi॒ta śca॒tvāri॒ - dīrgha̭mukhi॒ trīṇī॒ - tthā cca॒tvāri॒ - yade॒ta-dbhū॒tāni॒ ṣaṭ - pra॒sārya॒ trīṇya - tri̭ṇā॒ daśā- ha॒rāva̭dya॒ - brahma̭ṇā॒ ṣaṭ-thṣaḍ - uttṷdā॒ṣṭau - bhū-ṣṣaṭ - pṛ̭thi॒vya̭ṣṭa ṣa̭ṣṭiḥ॒ - śannaḥ̭ sa॒ptapa̭ñcā॒śa-ddvica̭tvārigṃśat )
(namo̭ vā॒ce - brahma̭-nprava॒rgyḙṇa॒ - mayi॒ ru - ga॒ntari̭kṣeṇa - pi॒tā no̭-'si - mahī॒nā - mupa̭ no॒ - yade॒ta-d- bhū--r dyū॒bhi ścatṷ-rnavatiḥ)
|| hariḥ̭ om ||
|| kṛṣṇa yajurvedīya taittirīya āraṇyake caturthaḥ prapāṭhaka-ssamāptaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.