3.12 அரண்யகாண்ட - த்வாதஶ ஸர்கஃ

3.12 Aranyakanda - Dvadasha Sargah

✍️ Valmiki 🖋️ Tamil script
📄 Download PDF
ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே அரண்யகாண்டம் ।
அத த்வாதஶஸ்ஸர்கஃ ।
ஸப்ரவிஶ்யாऽஶ்ரமபதம் லக்ஷ்மணோ ராகவாநுஜஃ ।
அகஸ்த்யஶிஷ்யமாஸாத்ய வாக்யமேததுவாச ஹ ॥ 1 ॥
ராஜா தஶரதோ நாம ஜ்யேஷ்டஸ்தஸ்ய ஸுதோ பலீ ।
ராமஃ ப்ராப்தோ முநிம் த்ரஷ்டும் பார்யயா ஸஹ ஸீதயா ॥ 2 ॥
லக்ஷ்மணோ நாம தஸ்யாஹம் ப்ராதா த்வவரஜோ ஹிதஃ ।
அநுகூலஶ்ச பக்தஶ்ச யதி தே ஶ்ரோத்ரமாகதஃ ॥ 3 ॥
தே வயம் வநமத்யுக்ரம் ப்ரவிஷ்டாஃ பித்ரு'ஶாஸநாத் ।
த்ரஷ்டுமிச்சாமஹே ஸர்வே பகவந்தம் நிவேத்யதாம் ॥ 4 ॥
தஸ்ய தத் வசநம் ஶ்ருத்வா லக்ஷ்மணஸ்ய தபோதநஃ ।
ததேத்யுக்த்வாऽக்நிஶரணம் ப்ரவிவேஶ நிவேதிதும் ॥ 5 ॥
ஸ ப்ரவிஶ்ய முநிஶ்ரேஷ்டம் தபஸா துஷ்ப்ரதர்ஷணம் ।
க்ரு'தாஞ்ஜலிருவாசேதம் ராமாகமநமஞ்ஜஸா ॥ 6 ॥
யதோக்தம் லக்ஷ்மணேநைவ ஶிஷ்யோऽகஸ்த்யஸ்ய ஸம்மதஃ ।
புத்ரௌ தஶரதஸ்யேமௌ ராமோ லக்ஷ்மண ஏவ ச ॥ 7 ॥
ப்ரவிஷ்டாவாஶ்ரமபதம் ஸீதயா ஸஹ பார்யயா ।
த்ரஷ்டும் பவந்தமாயாதௌ ஶுஶ்ரூஷார்தமரிந்தமௌ ॥ 8 ॥
யதத்ராநந்தரம் தத்த்வமாஜ்ஞாபயிதுமர்ஹஸி ।
ததஶ்ஶிஷ்யாதுபஶ்ருத்ய ப்ராப்தம் ராமம் ஸலக்ஷ்மணம் ॥ 9 ॥
வைதேஹீம் ச மஹாபாகாமிதம் வசநமப்ரவீத் ।
திஷ்ட்யா ராமஶ்சிரஸ்யாத்ய த்ரஷ்டும் மாம் ஸமுபாகதஃ ॥ 10 ॥
மநஸா காங்க்ஷிதம் ஹ்யஸ்ய மயாப்யாகமநம் ப்ரதி ।
கம்யதாம் ஸத்க்ரு'தோ ராமஸ்ஸபார்யஸ்ஸஹலக்ஷ்மணஃ ॥ 11 ॥
ப்ரவேஶ்யதாம் ஸமீபம் மே கிம் சாஸௌ ந ப்ரவேஶிதஃ ।
ஏவமுக்தஸ்து முநிநா தர்மஜ்ஞேந மஹாத்மநா ॥ 12 ॥
அபிவாத்யாப்ரவீச்சிஷ்யஸ்ததேதி நியதாஞ்ஜலிஃ ।
ததோ நிஷ்க்ரம்ய ஸம்ப்ராந்தஶ்ஶிஷ்யோ லக்ஷ்மணமப்ரவீத் ॥ 13 ॥
க்வாஸௌ ராமோ முநிம் த்ரஷ்டுமேது ப்ரவிஶது ஸ்வயம் ।
ததோ கத்வாऽऽஶ்ரமபதம் ஶிஷ்யேண ஸஹ லக்ஷ்மணஃ ॥ 14 ॥
தர்ஶயாமாஸ காகுத்ஸ்தம் ஸீதாம் ச ஜநகாத்மஜாம் ।
தம் ஶிஷ்யஃ ப்ரஶ்ரிதோ வாக்யமகஸ்த்யவசநம் ப்ருவந் ॥ 15 ॥
ப்ராவேஶயத்யதாந்யாயம் ஸத்காரார்ஹம் ஸுஸத்க்ரு'தம் ।
ப்ரவிவேஶ ததோ ராமஸ்ஸீதயா ஸஹலக்ஷ்மணஃ ॥ 16 ॥
ப்ரஶாந்தஹரிணாகீர்ணமாஶ்ரமம் ஹ்யவலோகயந் ।
ஸ தத்ர ப்ரஹ்மணஃ ஸ்தாநமக்நேஃ ஸ்தாநம் ததைவ ச ॥ 17 ॥
விஷ்ணோஃ ஸ்தாநம் மஹேந்த்ரஸ்ய ஸ்தாநம் சைவ விவஸ்வதஃ ।
ஸோமஸ்தாநம் பகஸ்தாநம் ஸ்தாநம் கௌபேரமேவ ச ॥ 18 ॥
தாதுர்விதாதுஃ ஸ்தாநேச வாயோஃ ஸ்தாநம் ததைவ ச ।
நாகராஜஸ்ய ச ஸ்தாநமநந்தஸ்ய மஹாத்மநஃ ॥ 19 ॥
ஸ்தாநம் ததைவ காயத்ர்யா வஸூநாம் ஸ்தாநமேவ ச ।
ஸ்தாநம் ச பாஶஹஸ்தஸ்ய வருணஸ்ய மஹாத்மநஃ ॥ 20 ॥
கார்திகேயஸ்ய ச ஸ்தாநம் தர்மஸ்தாநம் ச பஶ்யதி ।
ஸ தத்ர ப்ரஹ்மணஃ ஸ்தாநமக்நேஃ ஸ்தாநம் ததைவ ச ॥ 21 ॥
விஷ்ணோஃ ஸ்தாநம் மஹேந்த்ரஸ்ய ஸ்தாநம் சைவ விவஸ்வதஃ ।
ஸோமஸ்தாநம் பகஸ்தாநம் ஸ்தாநம் கௌபேரமேவ ச ॥ 22 ॥
தாதுர்விதாதுஃ ஸ்தாநம் ச வாயோஃ ஸ்தாநம் ததைவ ச ।
நாகராஜஸ்ய ச ஸ்தாநமநந்தஸ்ய மஹாத்மநஃ ॥ 23 ॥
ஸ்தாநம் ததைவ காயத்ர்யா வஸூநாம் ஸ்தாநமேவ ச ।
ஸ்தாநம் ச பாஶஹஸ்தஸ்ய வருணஸ்ய மஹாத்மநஃ ॥ 24 ॥
கார்திகேயஸ்ய ச ஸ்தாநம் தர்மஸ்தாநம் ச பஶ்யதி ।
ஸ தத்ர ப்ரஹ்மணஃ ஸ்தாநமக்நேஃ ஸ்தாநம் ததைவ ச ॥ 25 ॥
விஷ்ணோஃ ஸ்தாநம் மஹேந்த்ரஸ்ய ஸ்தாநம் சைவ விவஸ்வதஃ ।
ஸோமஸ்தாநம் பகஸ்தாநம் ஸ்தாநம் கௌபேரமேவ ச ॥ 26 ॥
தாதுர்விதாதுஃ ஸ்தாநேச வாயோஃ ஸ்தாநம் ததைவ ச ।
நாகராஜஸ்ய ச ஸ்தாநமநந்தஸ்ய மஹாத்மநஃ ॥ 27 ॥
ஸ்தாநம் ததைவ காயத்ர்யா வஸூநாம் ஸ்தாநமேவ ச ।
ஸ்தாநம் ச பாஶஹஸ்தஸ்ய வருணஸ்ய மஹாத்மநஃ ॥ 28 ॥
கார்திகேயஸ்ய ச ஸ்தாநம் தர்மஸ்தாநம் ச பஶ்யதி ।
ததஶ்ஶிஷ்யைஃ பரிவ்ரு'தோ முநிரப்யபிநிஷ்பதத் ॥ 29 ॥
தம் ததர்ஶாக்ரதோ ராமோ முநீநாம் தீப்ததேஜஸாம் ।
அப்ரவீத்வசநம் வீரோ லக்ஷ்மணம் லக்ஷ்மிவர்தநம் ॥ 30 ॥
ஏஷ லக்ஷ்மண நிஷ்க்ராமத்யகஸ்த்யோ பகவாந்ரு'ஷிஃ ।
ஔதார்யேணாவகச்சாமி நிதாநம் தபஸாமிமம் ॥ 31 ॥
ஏவமுக்த்வா மஹாபாஹுரகஸ்த்யம் ஸூர்யவர்சஸம் ।
ஜக்ராஹ பரமப்ரீதஸ்தஸ்ய பாதௌ பரந்தபஃ ॥ 32 ॥
அபிவாத்ய து தர்மாத்மா தஸ்தௌ ராமஃ க்ரு'தாஞ்ஜலிஃ ।
ஸீதயா ஸஹ வைதேஹ்யா ததா ராமஃ ஸலக்ஷ்மணஃ ॥ 33 ॥
ப்ரதிஜக்ராஹ காகுத்ஸ்தமர்சயித்வாஸநோதகைஃ ।
குஶலப்ரஶ்நமுக்த்வா ச ஆஸ்யதாமிதி சாப்ரவீத் ॥ 34 ॥
அக்நிம் ஹுத்வா ப்ரதாயார்க்யமதிதீந் ப்ரதிபூஜ்ய ச ।
வாநப்ரஸ்த்யேந தர்மேண ஸ தேஷாம் போஜநம் ததௌ ॥ 35 ॥
ப்ரதமம் சோபவிஶ்யாத தர்மஜ்ஞோ முநிபுங்கவஃ ।
உவாச ராமமாஸீநம் ப்ராஞ்ஜலிம் தர்மகோவிதம் ॥ 36 ॥
அக்நிம் ஹுத்வா ப்ரதாயார்க்யமதிதிம் ப்ரதிபூஜயேத் ।
அந்யதா கலு காகுத்ஸ்த தபஸ்வீ ஸமுதாசரந் ॥ 37 ॥
துஃஸாக்ஷீவ பரே லோகே ஸ்வாநி மாம்ஸாநி பக்ஷயேத் ।
ராஜா ஸர்வஸ்ய லோகஸ்ய தர்மசாரீ மஹாரதஃ ॥ 38 ॥
பூஜநீயஶ்ச மாந்யஶ்ச பவாந் ப்ராப்தஃ ப்ரியாதிதிஃ ।
ஏவமுக்த்வா பலைர்மூலைஃ புஷ்பைரந்யைஶ்ச ராகவம் ॥ 39 ॥
பூஜயித்வா யதாகாமம் புநரேவ ததோऽப்ரவீத் ।
இதம் திவ்யம் மஹச்சாபம் ஹேமரத்நவிபூஷிதம் ॥ 40 ॥
வைஷ்ணவம் புருஷவ்யாக்ர நிர்மிதம் விஶ்வகர்மணா ।
அமோகஸ்ஸூர்யஸங்காஶோ ப்ரஹ்மதத்தஶ்ஶரோத்தமஃ ॥ 41 ॥
தத்தௌ மம மஹேந்த்ரேண தூணீ சாக்ஷயஸாயகௌ ।
ஸம்பூர்ணௌ நிஶிதைர்பாணைர்ஜ்வலத்பிரிவ பாவகைஃ ॥ 42 ॥
மஹாரஜதகோஶோऽயமஸிர்ஹேமவிபூஷிதஃ ।
அநேந தநுஷா ராம ஹத்வா ஸங்க்யே மஹாஸுராந் ॥ 43 ॥
ஆஜஹார ஶ்ரியம் தீப்தாம் புரா விஷ்ணுர்திவௌகஸாம் ।
தத்தநுஸ்தௌ ச தூணீரௌ ஶரம் கங்கம் ச மாநத ॥ 44 ॥
ஜயாய ப்ரதிக்ரு'ஹ்ணீஷ்வ வஜ்ரம் வஜ்ரதரோ யதா ।
ஏவமுக்த்வா மஹாதேஜாஃ ஸமஸ்தம் தத்வராயுதம் ।
தத்வா ராமாய பகவாநகஸ்த்யஃ புநரப்ரவீத் ॥ 45 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே அரண்யகாண்டே த்வாதஶஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha dvādaśassargaḥ |
sapraviśyā'śramapadaṃ lakṣmaṇo rāghavānujaḥ |
agastyaśiṣyamāsādya vākyametaduvāca ha || 1 ||
rājā daśaratho nāma jyeṣṭhastasya suto balī |
rāmaḥ prāpto muniṃ draṣṭuṃ bhāryayā saha sītayā || 2 ||
lakṣmaṇo nāma tasyāhaṃ bhrātā tvavarajo hitaḥ |
anukūlaśca bhaktaśca yadi te śrotramāgataḥ || 3 ||
te vayaṃ vanamatyugraṃ praviṣṭāḥ pitṛśāsanāt |
draṣṭumicchāmahe sarve bhagavantaṃ nivedyatām || 4 ||
tasya tad vacanaṃ śrutvā lakṣmaṇasya tapodhanaḥ |
tathetyuktvā'gniśaraṇaṃ praviveśa niveditum || 5 ||
sa praviśya muniśreṣṭhaṃ tapasā duṣpradharṣaṇam |
kṛtāñjaliruvācedaṃ rāmāgamanamañjasā || 6 ||
yathoktaṃ lakṣmaṇenaiva śiṣyo'gastyasya sammataḥ |
putrau daśarathasyemau rāmo lakṣmaṇa eva ca || 7 ||
praviṣṭāvāśramapadaṃ sītayā saha bhāryayā |
draṣṭuṃ bhavantamāyātau śuśrūṣārthamarindamau || 8 ||
yadatrānantaraṃ tattvamājñāpayitumarhasi |
tataśśiṣyādupaśrutya prāptaṃ rāmaṃ salakṣmaṇam || 9 ||
vaidehīṃ ca mahābhāgāmidaṃ vacanamabravīt |
diṣṭyā rāmaścirasyādya draṣṭuṃ māṃ samupāgataḥ || 10 ||
manasā kāṅkṣitaṃ hyasya mayāpyāgamanaṃ prati |
gamyatāṃ satkṛto rāmassabhāryassahalakṣmaṇaḥ || 11 ||
praveśyatāṃ samīpaṃ me kiṃ cāsau na praveśitaḥ |
evamuktastu muninā dharmajñena mahātmanā || 12 ||
abhivādyābravīcchiṣyastatheti niyatāñjaliḥ |
tato niṣkramya sambhrāntaśśiṣyo lakṣmaṇamabravīt || 13 ||
kvāsau rāmo muniṃ draṣṭumetu praviśatu svayam |
tato gatvā''śramapadaṃ śiṣyeṇa saha lakṣmaṇaḥ || 14 ||
darśayāmāsa kākutsthaṃ sītāṃ ca janakātmajām |
taṃ śiṣyaḥ praśrito vākyamagastyavacanaṃ bruvan || 15 ||
prāveśayadyathānyāyaṃ satkārārhaṃ susatkṛtam |
praviveśa tato rāmassītayā sahalakṣmaṇaḥ || 16 ||
praśāntahariṇākīrṇamāśramaṃ hyavalokayan |
sa tatra brahmaṇaḥ sthānamagneḥ sthānaṃ tathaiva ca || 17 ||
viṣṇoḥ sthānaṃ mahendrasya sthānaṃ caiva vivasvataḥ |
somasthānaṃ bhagasthānaṃ sthānaṃ kauberameva ca || 18 ||
dāturvidhātuḥ sthāneca vāyoḥ sthānaṃ tathaiva ca |
nāgarājasya ca sthānamanantasya mahātmanaḥ || 19 ||
sthānaṃ tathaiva gāyatryā vasūnāṃ sthānameva ca |
sthānaṃ ca pāśahastasya varuṇasya mahātmanaḥ || 20 ||
kārtikeyasya ca sthānaṃ dharmasthānaṃ ca paśyati |
sa tatra brahmaṇaḥ sthānamagneḥ sthānaṃ tathaiva ca || 21 ||
viṣṇoḥ sthānaṃ mahendrasya sthānaṃ caiva vivasvataḥ |
somasthānaṃ bhagasthānaṃ sthānaṃ kauberameva ca || 22 ||
dhāturvidhātuḥ sthānaṃ ca vāyoḥ sthānaṃ tathaiva ca |
nāgarājasya ca sthānamanantasya mahātmanaḥ || 23 ||
sthānaṃ tathaiva gāyatryā vasūnāṃ sthānameva ca |
sthānaṃ ca pāśahastasya varuṇasya mahātmanaḥ || 24 ||
kārtikeyasya ca sthānaṃ dharmasthānaṃ ca paśyati |
sa tatra brahmaṇaḥ sthānamagneḥ sthānaṃ tathaiva ca || 25 ||
viṣṇoḥ sthānaṃ mahendrasya sthānaṃ caiva vivasvataḥ |
somasthānaṃ bhagasthānaṃ sthānaṃ kauberameva ca || 26 ||
dāturvidhātuḥ sthāneca vāyoḥ sthānaṃ tathaiva ca |
nāgarājasya ca sthānamanantasya mahātmanaḥ || 27 ||
sthānaṃ tathaiva gāyatryā vasūnāṃ sthānameva ca |
sthānaṃ ca pāśahastasya varuṇasya mahātmanaḥ || 28 ||
kārtikeyasya ca sthānaṃ dharmasthānaṃ ca paśyati |
tataśśiṣyaiḥ parivṛto munirapyabhiniṣpatat || 29 ||
taṃ dadarśāgrato rāmo munīnāṃ dīptatejasām |
abravīdvacanaṃ vīro lakṣmaṇaṃ lakṣmivardhanam || 30 ||
eṣa lakṣmaṇa niṣkrāmatyagastyo bhagavānṛṣiḥ |
audāryeṇāvagacchāmi nidhānaṃ tapasāmimam || 31 ||
evamuktvā mahābāhuragastyaṃ sūryavarcasam |
jagrāha paramaprītastasya pādau parantapaḥ || 32 ||
abhivādya tu dharmātmā tasthau rāmaḥ kṛtāñjaliḥ |
sītayā saha vaidehyā tadā rāmaḥ salakṣmaṇaḥ || 33 ||
pratijagrāha kākutsthamarcayitvāsanodakaiḥ |
kuśalapraśnamuktvā ca āsyatāmiti cābravīt || 34 ||
agniṃ hutvā pradāyārghyamatithīn pratipūjya ca |
vānaprasthyena dharmeṇa sa teṣāṃ bhojanaṃ dadau || 35 ||
prathamaṃ copaviśyātha dharmajño munipuṅgavaḥ |
uvāca rāmamāsīnaṃ prāñjaliṃ dharmakovidam || 36 ||
agniṃ hutvā pradāyārghyamatithiṃ pratipūjayet |
anyathā khalu kākutstha tapasvī samudācaran || 37 ||
duḥsākṣīva pare loke svāni māṃsāni bhakṣayet |
rājā sarvasya lokasya dharmacārī mahārathaḥ || 38 ||
pūjanīyaśca mānyaśca bhavān prāptaḥ priyātithiḥ |
evamuktvā phalairmūlaiḥ puṣpairanyaiśca rāghavam || 39 ||
pūjayitvā yathākāmaṃ punareva tato'bravīt |
idaṃ divyaṃ mahaccāpaṃ hemaratnavibhūṣitam || 40 ||
vaiṣṇavaṃ puruṣavyāghra nirmitaṃ viśvakarmaṇā |
amoghassūryasaṅkāśo brahmadattaśśarottamaḥ || 41 ||
dattau mama mahendreṇa tūṇī cākṣayasāyakau |
sampūrṇau niśitairbāṇairjvaladbhiriva pāvakaiḥ || 42 ||
mahārajatakośo'yamasirhemavibhūṣitaḥ |
anena dhanuṣā rāma hatvā saṅkhye mahāsurān || 43 ||
ājahāra śriyaṃ dīptāṃ purā viṣṇurdivaukasām |
taddhanustau ca tūṇīrau śaraṃ khaṅgaṃ ca mānada || 44 ||
jayāya pratigṛhṇīṣva vajraṃ vajradharo yathā |
evamuktvā mahātejāḥ samastaṃ tadvarāyudham |
datvā rāmāya bhagavānagastyaḥ punarabravīt || 45 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe dvādaśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ द्वादशस्सर्गः ।
सप्रविश्याऽश्रमपदं लक्ष्मणो राघवानुजः ।
अगस्त्यशिष्यमासाद्य वाक्यमेतदुवाच ह ॥ 1 ॥
राजा दशरथो नाम ज्येष्ठस्तस्य सुतो बली ।
रामः प्राप्तो मुनिं द्रष्टुं भार्यया सह सीतया ॥ 2 ॥
लक्ष्मणो नाम तस्याहं भ्राता त्ववरजो हितः ।
अनुकूलश्च भक्तश्च यदि ते श्रोत्रमागतः ॥ 3 ॥
ते वयं वनमत्युग्रं प्रविष्टाः पितृशासनात् ।
द्रष्टुमिच्छामहे सर्वे भगवन्तं निवेद्यताम् ॥ 4 ॥
तस्य तद् वचनं श्रुत्वा लक्ष्मणस्य तपोधनः ।
तथेत्युक्त्वाऽग्निशरणं प्रविवेश निवेदितुम् ॥ 5 ॥
स प्रविश्य मुनिश्रेष्ठं तपसा दुष्प्रधर्षणम् ।
कृताञ्जलिरुवाचेदं रामागमनमञ्जसा ॥ 6 ॥
यथोक्तं लक्ष्मणेनैव शिष्योऽगस्त्यस्य सम्मतः ।
पुत्रौ दशरथस्येमौ रामो लक्ष्मण एव च ॥ 7 ॥
प्रविष्टावाश्रमपदं सीतया सह भार्यया ।
द्रष्टुं भवन्तमायातौ शुश्रूषार्थमरिन्दमौ ॥ 8 ॥
यदत्रानन्तरं तत्त्वमाज्ञापयितुमर्हसि ।
ततश्शिष्यादुपश्रुत्य प्राप्तं रामं सलक्ष्मणम् ॥ 9 ॥
वैदेहीं च महाभागामिदं वचनमब्रवीत् ।
दिष्ट्या रामश्चिरस्याद्य द्रष्टुं मां समुपागतः ॥ 10 ॥
मनसा काङ्क्षितं ह्यस्य मयाप्यागमनं प्रति ।
गम्यतां सत्कृतो रामस्सभार्यस्सहलक्ष्मणः ॥ 11 ॥
प्रवेश्यतां समीपं मे किं चासौ न प्रवेशितः ।
एवमुक्तस्तु मुनिना धर्मज्ञेन महात्मना ॥ 12 ॥
अभिवाद्याब्रवीच्छिष्यस्तथेति नियताञ्जलिः ।
ततो निष्क्रम्य सम्भ्रान्तश्शिष्यो लक्ष्मणमब्रवीत् ॥ 13 ॥
क्वासौ रामो मुनिं द्रष्टुमेतु प्रविशतु स्वयम् ।
ततो गत्वाऽऽश्रमपदं शिष्येण सह लक्ष्मणः ॥ 14 ॥
दर्शयामास काकुत्स्थं सीतां च जनकात्मजाम् ।
तं शिष्यः प्रश्रितो वाक्यमगस्त्यवचनं ब्रुवन् ॥ 15 ॥
प्रावेशयद्यथान्यायं सत्कारार्हं सुसत्कृतम् ।
प्रविवेश ततो रामस्सीतया सहलक्ष्मणः ॥ 16 ॥
प्रशान्तहरिणाकीर्णमाश्रमं ह्यवलोकयन् ।
स तत्र ब्रह्मणः स्थानमग्नेः स्थानं तथैव च ॥ 17 ॥
विष्णोः स्थानं महेन्द्रस्य स्थानं चैव विवस्वतः ।
सोमस्थानं भगस्थानं स्थानं कौबेरमेव च ॥ 18 ॥
दातुर्विधातुः स्थानेच वायोः स्थानं तथैव च ।
नागराजस्य च स्थानमनन्तस्य महात्मनः ॥ 19 ॥
स्थानं तथैव गायत्र्या वसूनां स्थानमेव च ।
स्थानं च पाशहस्तस्य वरुणस्य महात्मनः ॥ 20 ॥
कार्तिकेयस्य च स्थानं धर्मस्थानं च पश्यति ।
स तत्र ब्रह्मणः स्थानमग्नेः स्थानं तथैव च ॥ 21 ॥
विष्णोः स्थानं महेन्द्रस्य स्थानं चैव विवस्वतः ।
सोमस्थानं भगस्थानं स्थानं कौबेरमेव च ॥ 22 ॥
धातुर्विधातुः स्थानं च वायोः स्थानं तथैव च ।
नागराजस्य च स्थानमनन्तस्य महात्मनः ॥ 23 ॥
स्थानं तथैव गायत्र्या वसूनां स्थानमेव च ।
स्थानं च पाशहस्तस्य वरुणस्य महात्मनः ॥ 24 ॥
कार्तिकेयस्य च स्थानं धर्मस्थानं च पश्यति ।
स तत्र ब्रह्मणः स्थानमग्नेः स्थानं तथैव च ॥ 25 ॥
विष्णोः स्थानं महेन्द्रस्य स्थानं चैव विवस्वतः ।
सोमस्थानं भगस्थानं स्थानं कौबेरमेव च ॥ 26 ॥
दातुर्विधातुः स्थानेच वायोः स्थानं तथैव च ।
नागराजस्य च स्थानमनन्तस्य महात्मनः ॥ 27 ॥
स्थानं तथैव गायत्र्या वसूनां स्थानमेव च ।
स्थानं च पाशहस्तस्य वरुणस्य महात्मनः ॥ 28 ॥
कार्तिकेयस्य च स्थानं धर्मस्थानं च पश्यति ।
ततश्शिष्यैः परिवृतो मुनिरप्यभिनिष्पतत् ॥ 29 ॥
तं ददर्शाग्रतो रामो मुनीनां दीप्ततेजसाम् ।
अब्रवीद्वचनं वीरो लक्ष्मणं लक्ष्मिवर्धनम् ॥ 30 ॥
एष लक्ष्मण निष्क्रामत्यगस्त्यो भगवानृषिः ।
औदार्येणावगच्छामि निधानं तपसामिमम् ॥ 31 ॥
एवमुक्त्वा महाबाहुरगस्त्यं सूर्यवर्चसम् ।
जग्राह परमप्रीतस्तस्य पादौ परन्तपः ॥ 32 ॥
अभिवाद्य तु धर्मात्मा तस्थौ रामः कृताञ्जलिः ।
सीतया सह वैदेह्या तदा रामः सलक्ष्मणः ॥ 33 ॥
प्रतिजग्राह काकुत्स्थमर्चयित्वासनोदकैः ।
कुशलप्रश्नमुक्त्वा च आस्यतामिति चाब्रवीत् ॥ 34 ॥
अग्निं हुत्वा प्रदायार्घ्यमतिथीन् प्रतिपूज्य च ।
वानप्रस्थ्येन धर्मेण स तेषां भोजनं ददौ ॥ 35 ॥
प्रथमं चोपविश्याथ धर्मज्ञो मुनिपुङ्गवः ।
उवाच राममासीनं प्राञ्जलिं धर्मकोविदम् ॥ 36 ॥
अग्निं हुत्वा प्रदायार्घ्यमतिथिं प्रतिपूजयेत् ।
अन्यथा खलु काकुत्स्थ तपस्वी समुदाचरन् ॥ 37 ॥
दुःसाक्षीव परे लोके स्वानि मांसानि भक्षयेत् ।
राजा सर्वस्य लोकस्य धर्मचारी महारथः ॥ 38 ॥
पूजनीयश्च मान्यश्च भवान् प्राप्तः प्रियातिथिः ।
एवमुक्त्वा फलैर्मूलैः पुष्पैरन्यैश्च राघवम् ॥ 39 ॥
पूजयित्वा यथाकामं पुनरेव ततोऽब्रवीत् ।
इदं दिव्यं महच्चापं हेमरत्नविभूषितम् ॥ 40 ॥
वैष्णवं पुरुषव्याघ्र निर्मितं विश्वकर्मणा ।
अमोघस्सूर्यसङ्काशो ब्रह्मदत्तश्शरोत्तमः ॥ 41 ॥
दत्तौ मम महेन्द्रेण तूणी चाक्षयसायकौ ।
सम्पूर्णौ निशितैर्बाणैर्ज्वलद्भिरिव पावकैः ॥ 42 ॥
महारजतकोशोऽयमसिर्हेमविभूषितः ।
अनेन धनुषा राम हत्वा सङ्ख्ये महासुरान् ॥ 43 ॥
आजहार श्रियं दीप्तां पुरा विष्णुर्दिवौकसाम् ।
तद्धनुस्तौ च तूणीरौ शरं खङ्गं च मानद ॥ 44 ॥
जयाय प्रतिगृह्णीष्व वज्रं वज्रधरो यथा ।
एवमुक्त्वा महातेजाः समस्तं तद्वरायुधम् ।
दत्वा रामाय भगवानगस्त्यः पुनरब्रवीत् ॥ 45 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे द्वादशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha dvādaśassargaḥ |
sapraviśyā'śramapadaṃ lakṣmaṇo rāghavānujaḥ |
agastyaśiṣyamāsādya vākyametaduvāca ha || 1 ||
rājā daśaratho nāma jyeṣṭhastasya suto balī |
rāmaḥ prāpto muniṃ draṣṭuṃ bhāryayā saha sītayā || 2 ||
lakṣmaṇo nāma tasyāhaṃ bhrātā tvavarajo hitaḥ |
anukūlaśca bhaktaśca yadi te śrotramāgataḥ || 3 ||
te vayaṃ vanamatyugraṃ praviṣṭāḥ pitṛśāsanāt |
draṣṭumicchāmahe sarve bhagavantaṃ nivedyatām || 4 ||
tasya tad vacanaṃ śrutvā lakṣmaṇasya tapodhanaḥ |
tathetyuktvā'gniśaraṇaṃ praviveśa niveditum || 5 ||
sa praviśya muniśreṣṭhaṃ tapasā duṣpradharṣaṇam |
kṛtāñjaliruvācedaṃ rāmāgamanamañjasā || 6 ||
yathoktaṃ lakṣmaṇenaiva śiṣyo'gastyasya sammataḥ |
putrau daśarathasyemau rāmo lakṣmaṇa eva ca || 7 ||
praviṣṭāvāśramapadaṃ sītayā saha bhāryayā |
draṣṭuṃ bhavantamāyātau śuśrūṣārthamarindamau || 8 ||
yadatrānantaraṃ tattvamājñāpayitumarhasi |
tataśśiṣyādupaśrutya prāptaṃ rāmaṃ salakṣmaṇam || 9 ||
vaidehīṃ ca mahābhāgāmidaṃ vacanamabravīt |
diṣṭyā rāmaścirasyādya draṣṭuṃ māṃ samupāgataḥ || 10 ||
manasā kāṅkṣitaṃ hyasya mayāpyāgamanaṃ prati |
gamyatāṃ satkṛto rāmassabhāryassahalakṣmaṇaḥ || 11 ||
praveśyatāṃ samīpaṃ me kiṃ cāsau na praveśitaḥ |
evamuktastu muninā dharmajñena mahātmanā || 12 ||
abhivādyābravīcchiṣyastatheti niyatāñjaliḥ |
tato niṣkramya sambhrāntaśśiṣyo lakṣmaṇamabravīt || 13 ||
kvāsau rāmo muniṃ draṣṭumetu praviśatu svayam |
tato gatvā''śramapadaṃ śiṣyeṇa saha lakṣmaṇaḥ || 14 ||
darśayāmāsa kākutsthaṃ sītāṃ ca janakātmajām |
taṃ śiṣyaḥ praśrito vākyamagastyavacanaṃ bruvan || 15 ||
prāveśayadyathānyāyaṃ satkārārhaṃ susatkṛtam |
praviveśa tato rāmassītayā sahalakṣmaṇaḥ || 16 ||
praśāntahariṇākīrṇamāśramaṃ hyavalokayan |
sa tatra brahmaṇaḥ sthānamagneḥ sthānaṃ tathaiva ca || 17 ||
viṣṇoḥ sthānaṃ mahendrasya sthānaṃ caiva vivasvataḥ |
somasthānaṃ bhagasthānaṃ sthānaṃ kauberameva ca || 18 ||
dāturvidhātuḥ sthāneca vāyoḥ sthānaṃ tathaiva ca |
nāgarājasya ca sthānamanantasya mahātmanaḥ || 19 ||
sthānaṃ tathaiva gāyatryā vasūnāṃ sthānameva ca |
sthānaṃ ca pāśahastasya varuṇasya mahātmanaḥ || 20 ||
kārtikeyasya ca sthānaṃ dharmasthānaṃ ca paśyati |
sa tatra brahmaṇaḥ sthānamagneḥ sthānaṃ tathaiva ca || 21 ||
viṣṇoḥ sthānaṃ mahendrasya sthānaṃ caiva vivasvataḥ |
somasthānaṃ bhagasthānaṃ sthānaṃ kauberameva ca || 22 ||
dhāturvidhātuḥ sthānaṃ ca vāyoḥ sthānaṃ tathaiva ca |
nāgarājasya ca sthānamanantasya mahātmanaḥ || 23 ||
sthānaṃ tathaiva gāyatryā vasūnāṃ sthānameva ca |
sthānaṃ ca pāśahastasya varuṇasya mahātmanaḥ || 24 ||
kārtikeyasya ca sthānaṃ dharmasthānaṃ ca paśyati |
sa tatra brahmaṇaḥ sthānamagneḥ sthānaṃ tathaiva ca || 25 ||
viṣṇoḥ sthānaṃ mahendrasya sthānaṃ caiva vivasvataḥ |
somasthānaṃ bhagasthānaṃ sthānaṃ kauberameva ca || 26 ||
dāturvidhātuḥ sthāneca vāyoḥ sthānaṃ tathaiva ca |
nāgarājasya ca sthānamanantasya mahātmanaḥ || 27 ||
sthānaṃ tathaiva gāyatryā vasūnāṃ sthānameva ca |
sthānaṃ ca pāśahastasya varuṇasya mahātmanaḥ || 28 ||
kārtikeyasya ca sthānaṃ dharmasthānaṃ ca paśyati |
tataśśiṣyaiḥ parivṛto munirapyabhiniṣpatat || 29 ||
taṃ dadarśāgrato rāmo munīnāṃ dīptatejasām |
abravīdvacanaṃ vīro lakṣmaṇaṃ lakṣmivardhanam || 30 ||
eṣa lakṣmaṇa niṣkrāmatyagastyo bhagavānṛṣiḥ |
audāryeṇāvagacchāmi nidhānaṃ tapasāmimam || 31 ||
evamuktvā mahābāhuragastyaṃ sūryavarcasam |
jagrāha paramaprītastasya pādau parantapaḥ || 32 ||
abhivādya tu dharmātmā tasthau rāmaḥ kṛtāñjaliḥ |
sītayā saha vaidehyā tadā rāmaḥ salakṣmaṇaḥ || 33 ||
pratijagrāha kākutsthamarcayitvāsanodakaiḥ |
kuśalapraśnamuktvā ca āsyatāmiti cābravīt || 34 ||
agniṃ hutvā pradāyārghyamatithīn pratipūjya ca |
vānaprasthyena dharmeṇa sa teṣāṃ bhojanaṃ dadau || 35 ||
prathamaṃ copaviśyātha dharmajño munipuṅgavaḥ |
uvāca rāmamāsīnaṃ prāñjaliṃ dharmakovidam || 36 ||
agniṃ hutvā pradāyārghyamatithiṃ pratipūjayet |
anyathā khalu kākutstha tapasvī samudācaran || 37 ||
duḥsākṣīva pare loke svāni māṃsāni bhakṣayet |
rājā sarvasya lokasya dharmacārī mahārathaḥ || 38 ||
pūjanīyaśca mānyaśca bhavān prāptaḥ priyātithiḥ |
evamuktvā phalairmūlaiḥ puṣpairanyaiśca rāghavam || 39 ||
pūjayitvā yathākāmaṃ punareva tato'bravīt |
idaṃ divyaṃ mahaccāpaṃ hemaratnavibhūṣitam || 40 ||
vaiṣṇavaṃ puruṣavyāghra nirmitaṃ viśvakarmaṇā |
amoghassūryasaṅkāśo brahmadattaśśarottamaḥ || 41 ||
dattau mama mahendreṇa tūṇī cākṣayasāyakau |
sampūrṇau niśitairbāṇairjvaladbhiriva pāvakaiḥ || 42 ||
mahārajatakośo'yamasirhemavibhūṣitaḥ |
anena dhanuṣā rāma hatvā saṅkhye mahāsurān || 43 ||
ājahāra śriyaṃ dīptāṃ purā viṣṇurdivaukasām |
taddhanustau ca tūṇīrau śaraṃ khaṅgaṃ ca mānada || 44 ||
jayāya pratigṛhṇīṣva vajraṃ vajradharo yathā |
evamuktvā mahātejāḥ samastaṃ tadvarāyudham |
datvā rāmāya bhagavānagastyaḥ punarabravīt || 45 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe dvādaśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in