ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே அரண்யகாண்டம் ।
அத ஏகாதஶஸ்ஸர்கஃ ।
அக்ரதஃ ப்ரயயௌ ராமஸ்ஸீதா மத்யே ஸுமத்யமா ।
ப்ரு'ஷ்டதஸ்து தநுஷ்பாணிர்லக்ஷ்மணோऽநுஜகாம ஹ ॥ 1 ॥
தௌ பஶ்யமாநௌ விவிதாந் ஶைலப்ரஸ்தாந்வநாநி ச ।
நதீஶ்ச விவிதா ரம்யா ஜக்மதுஸ்ஸீதயா ஸஹ ॥ 2 ॥
ஸாரஸாம்ஶ்சக்ரவாகாம்ஶ்ச நதீபுலிநசாரிணஃ ।
ஸராம்ஸி ச ஸபத்மாநி யுக்தாநி ஜலஜைஃ ககைஃ ॥ 3 ॥
யூதபத்தாம்ஶ்ச ப்ரு'ஷதாந்மதோந்மத்தாந் விஷாணிநஃ ।
மஹிஷாம்ஶ்ச வராஹாம்ஶ்ச நாகாம்ஶ்ச த்ருமவைரிணஃ ॥ 4 ॥
தே கத்வா தூரமத்வாநம் லம்பமாநே திவாகரே ।
தத்ரு'ஶுஸ்ஸஹிதா ரம்யம் தடாகம் யோஜநாயதம் ॥ 5 ॥
பத்மபுஷ்கரஸம்பாதம் கஜயூதைரலங்க்ரு'தம் ।
ஸாரஸைர்ஹம்ஸகாதம்பைஸ்ஸங்குலம் ஜலசாரிபிஃ ॥ 6 ॥
ப்ரஸந்நஸலிலே ரம்யே தஸ்மிந்ஸரஸி ஶுஶ்ருவே ।
கீதவாதித்ரநிர்கோஷோ ந து கஶ்சந த்ரு'ஶ்யதே ॥ 7 ॥
ததஃ கௌதூஹலாத்ராமோ லக்ஷ்மணஶ்ச மஹாபலஃ ।
முநிம் தர்மப்ரு'தம் நாம ப்ரஷ்டும் ஸமுபசக்ரமே ॥ 8 ॥
இதமத்யத்புதம் ஶ்ருத்வா ஸர்வேஷாம் நோ மஹாமுநே ।
கௌதூஹலம் மஹஜ்ஜாதம் கிமிதம் ஸாது கத்யதாம் ॥ 9 ॥
வக்தவ்யம் யதி சேதவிப்ர நாதிகுஹ்யமபி ப்ரபோ ।
தேநைவமுக்தோ தர்மாத்மா ராகவேண முநிஸ்ததா ॥ 10 ॥
ப்ரபவம் ஸரஸஃ க்ரு'த்ஸ்நமாக்யாதுமுபசக்ரமே ।
இதம் பஞ்சாப்ஸரோ நாம தடாகம் ஸார்வகாலிகம் ॥ 11 ॥
நிர்மிதம் தபஸா ராம முநிநா மாண்டகர்ணிநா ।
ஸ ஹி தேபே தபஸ்தீவ்ரம் மாண்டகர்ணிர்மஹாமுநிஃ ॥ 12 ॥
தஶவர்ஷஸஹஸ்ராணி வாயுபக்ஷோ ஜலாஶ்ரயஃ ।
ததஃ ப்ரவ்யதிதாஸ்ஸர்வே தேவாஸ்ஸாக்நிபுரோகமாஃ ॥ 13 ॥
அப்ருவந் வசநம் ஸர்வே பரஸ்பரஸமாகதாஃ ।
அஸ்மாகம் கஸ்யசித் ஸ்தாநமேஷ ப்ரார்தயதே முநிஃ ॥ 14 ॥
இதி ஸம்விக்நமநஸஸ்ஸர்வே தே த்ரிதிவௌகஸஃ ।
தத்ர கர்தும் தபோவிக்நம் தேவைஸ்ஸர்வைர்நியோஜிதாஃ ॥ 15 ॥
ப்ரதாநாப்ஸரஸஃ பஞ்ச வித்யுச்சலிதவர்சஸஃ ।
அப்ஸரோபிஸ்ததஸ்தாபிர்முநிர்த்ரு'ஷ்டபராவரஃ ॥ 16 ॥
நீதோ மதநவஶ்யத்வம் ஸுராணாம் கார்யஸித்தயே ।
தாஶ்சைவாப்ஸரஸஃ பஞ்ச முநேஃ பத்நீத்வமாகதாஃ ॥ 17 ॥
தடாகே நிர்மிதம் தாஸாமஸ்மிந்நந்தர்ஹிதம் க்ரு'ஹம் ।
ததைவாப்ஸரஸஃ பஞ்ச நிவஸந்த்யோ யதாஸுகம் ॥ 18 ॥
ரமயந்தி தபோயோகாந்முநிம் யௌவநமாஸ்திதம் ।
தாஸாம் ஸங்க்ரீடமாநாநாமேஷ வாதித்ரநிஸ்ஸ்வநஃ ॥ 19 ॥
ஶ்ரூயதே பூஷணோந்மிஶ்ரோ கீதஶப்தோ மநோஹரஃ ।
ஆஶ்சர்யமிதி தஸ்யைதத்வசநம் பாவிதாத்மநஃ ॥ 20 ॥
ராகவஃ ப்ரதிஜக்ராஹ ஸஹ ப்ராத்ரா மஹாயஶாஃ ।
ஏவம் கதயமாநஸ்ய ததர்ஶாஶ்ரமமண்டலம் ॥ 21 ॥
குஶசீரபரிக்ஷிப்தம் ப்ராஹ்ம்யா லக்ஷ்ம்யா ஸமாவ்ரு'தம் ।
ப்ரவிஶ்ய ஸஹ வைதேஹ்யா லக்ஷ்மணேந ச ராகவஃ ॥ 22 ॥
உவாஸ முநிபிஸ்ஸர்வைஃ பூஜ்யமாநோ மஹாயஶாஃ ।
ததா தஸ்மிந்ஸகாகுத்த்ஸஃ ஶ்ரீமத்யாஶ்ரமமண்டலே ॥ 23 ॥
உஷித்வா து ஸுகம் தத்ர பூஜ்யமாநோ மஹர்ஷிபிஃ ।
ஜகாம சாஶ்ரமாம்ஸ்தேஷாம் பர்யாயேண தபஸ்விநாம் ॥ 24 ॥
யேஷாமுஷிதவாந் பூர்வம் ஸகாஶே ஸ மஹாஸ்த்ரவித் ।
க்வசித்பரிதஶாந்மாஸாநேகம் ஸம்வத்ஸரம் க்வசித் ॥ 25 ॥
க்வசிச்ச சதுரோ மாஸாந் பஞ்ச ஷட்சாபராந்க்வசித் ।
அபரத்ராதிகம் மாஸாதப்யர்தமதிகம் க்வசித் ॥ 26 ॥
த்ரீந்மாஸாநஷ்டமாஸாம்ஶ்ச ராகவோ ந்யவஸத்ஸுகம் ।
ததா ஸம்வஸதஸ்தஸ்ய முநீநாமாஶ்ரமேஷு வை ॥ 27 ॥
ரமதஶ்சாநுகூல்யேந யயுஸ்ஸம்வத்ஸரா தஶ ।
பரிவ்ரு'த்ய ச தர்மஜ்ஞோ ராகவஸ்ஸஹ ஸீதயா ॥ 28 ॥
ஸுதீக்ஷ்ணஸ்யாஶ்ரமம் ஶ்ரீமாந்புநரேவாஜகாம ஹ ।
ஸ தமாஶ்ரமமாஸாத்ய முநிபிஃ ப்ரதிபூஜிதஃ ॥ 29 ॥
தத்ராபி ந்யவஸத்ராமஃ கஞ்சித்காலமரிந்தமஃ ।
ததாஶ்ரமஸ்தோ விநயாத்கதாசித்தம் மஹாமுநிம் ॥ 30 ॥
உபாஸீநஸ்ஸகாகுத்ஸ்தஸ்ஸுதீக்ஷ்ணமிதமப்ரவீத் ।
அஸ்மிந்நரண்யே பகவாநகஸ்த்யோ முநிஸத்தமஃ ॥ 31 ॥
வஸதீதி மயா நித்யம் கதாஃ கதயதாம் ஶ்ருதம் ।
ந து ஜாநாமி தம் தேஶம் வநஸ்யாஸ்ய மஹத்தயா ॥ 32 ॥
குத்ராஶ்ரமபதம் ரம்யம் மஹர்ஷேஸ்தஸ்ய தீமதஃ ।
ப்ரஸாதாத்தத்ர பவதஸ்ஸாநுஜஸ்ஸஹ ஸீதயா ॥ 33 ॥
அகஸ்த்யமபிகச்சேயமபிவாதயிதும் முநிம் ।
மநோரதோ மஹாநேஷ ஹ்ரு'தி மே பரிவர்ததே ॥ 34 ॥
யத்யஹம் தம் முநிவரம் ஶுஶ்ரூஷேயமபி ஸ்வயம் ।
இதி ராமஸ்ய ஸ முநிஶ்ஶ்ருத்வா தர்மாத்மநோ வசஃ ॥ 35 ॥
ஸுதீக்ஷ்ணஃ ப்ரத்யுவாசேதம் ப்ரீதோ தஶரதாத்மஜம் ।
அஹமப்யேததேவ த்வாம் வக்துகாமஸ்ஸலக்ஷ்மணம் ॥ 36 ॥
அகஸ்த்யமபிகச்சேதி ஸீதயா ஸஹ ராகவ ।
திஷ்ட்யா த்விதாநீமர்தேऽஸ்மிந் ஸ்வயமேவ ப்ரவீஷி மாம் ॥ 37 ॥
அஹமாக்யாமி தே வத்ஸ யத்ராகஸ்த்யோ மஹாமுநிஃ ।
யோஜநாந்யாஶ்ரமாத்தாத யாஹி சத்வாரி வை ததஃ ॥ 38 ॥
தக்ஷிணேந மஹாந் ஶ்ரீமாநகஸ்த்யப்ராதுராஶ்ரமஃ ।
ஸ்தலப்ராயே வநோத்தேஶே பிப்பலீவநஶோபிதே ॥ 39 ॥
பஹுபுஷ்பபலே ரம்யே நாநாஶகுநிநாதிதே ।
பத்மிந்யோ விவிதாஸ்தத்ர ப்ரஸந்நஸலிலாஶ்ஶிவாஃ ॥ 40 ॥
ஹம்ஸகாரண்டவாகீர்ணாஶ்சக்ரவாகோபஶோபிதாஃ ।
தத்ரைகாம் ரஜநீம் வ்யுஷ்ய ப்ரபாதே ராம கம்யதாம் ॥ 41 ॥
தக்ஷிணாம் திஶமாஸ்தாய வநஷண்டஸ்ய பார்ஶ்வதஃ ।
தத்ராகஸ்த்யாஶ்ரமபதம் கத்வா யோஜநமந்தரா ॥ 42 ॥
ரமணீயே வநோத்தேஶே பஹுபாதபஸம்வ்ரு'தே ।
ரம்ஸ்யதே தத்ர வைதேஹீ லக்ஷ்மணஶ்ச ஸஹ த்வயா ॥ 43 ॥
ஸ ஹி ரம்யோ வநோத்தேஶோ பஹுபாதபஸங்குலஃ ।
யதி புத்திஃ க்ரு'தா த்ரஷ்டுமகஸ்த்யம் தம் மஹாமுநிம் ॥ 44 ॥
அத்யைவ கமநே புத்திம் ரோசயஸ்வ மஹாயஶஃ ।
இதி ராமோ முநேஶ்ஶ்ருத்வா ஸஹ ப்ராத்ராபிவாத்ய ச ॥ 45 ॥
ப்ரதஸ்தேऽமுத்திஶ்ய ஸாநுஜஸ்ஸீதயா ஸஹ ।
பஶ்யந்வநாநி ரம்யாணி பர்வதாம்ஶ்சாப்ரஸந்நிபாந் ॥ 46 ॥
ஸராம்ஸி ஸரிதஶ்சைவ பதி மார்கவஶாநுகாஃ ।
ஸுதீக்ஷ்ணேநோபதிஷ்டேந கத்வா தேந பதா ஸுகம் ॥ 47 ॥
இதம் பரமஸம்ஹ்ரு'ஷ்டோ வாக்யம் லக்ஷ்மணமப்ரவீத் ।
ஏததேவாஶ்ரமபதம் நூநம் தஸ்ய மஹாத்மநஃ ॥ 48 ॥
அகஸ்த்யஸ்ய முநேர்ப்ராதுர்த்ரு'ஶ்யதே புண்யகர்மணஃ ।
யதா ஹி மே வநஸ்யாஸ்ய ஜ்ஞாதாஃ பதி ஸஹஸ்ரஶஃ ॥ 49 ॥
ஸந்நதாஃ பலபாரேண புஷ்பபாரேண ச த்ருமாஃ ।
பிப்பலீநாம் ச பக்வாநாம் வநாதஸ்மாதுபாகதஃ ॥ 50 ॥
கந்தோऽயம் பவநோக்ஷிப்தஸ்ஸஹஸா கடுகோதயஃ ।
தத்ர தத்ர ச த்ரு'ஶ்யந்தே ஸங்க்ஷிப்தாஃ காஷ்டஸஞ்சயாஃ ॥ 51 ॥
லூநாஶ்ச பதி த்ரு'ஶ்யந்தே தர்பா வைடூர்யவர்சஸஃ ।
ஏதச்ச வநமத்யஸ்தம் க்ரு'ஷ்ணாப்ரஶிகரோபமம் ॥ 52 ॥
பாவகஸ்யாஶ்ரமஸ்தஸ்ய தூமாக்ரம் ஸம்ப்ரத்ரு'ஶ்யதே ।
விவிக்தேஷு ச தீர்தேஷு க்ரு'தஸ்நாநா த்விஜாதயஃ ॥ 53 ॥
புஷ்போபஹாரம் குர்வந்தி குஸுமைஸ்ஸ்வயமர்ஜிதை ।
தத்ஸுதீக்ஷ்ணஸ்ய வசநம் யதா ஸௌம்ய மயா ஶ்ருதம் ॥ 54 ॥
அகஸ்த்யஸ்யாஶ்ரமோ ப்ராதுர்நூநமேஷ பவிஷ்யதி ।
நிக்ரு'ஹ்ய தபஸா ம்ரு'த்யும் லோகாநாம் ஹிதகாம்யயா ॥ 55 ॥
யஸ்ய ப்ராத்ரா க்ரு'தேயம் திக்சரண்யா புண்யகர்மணா ।
தாரயந் ப்ராஹ்மணம் ரூபமில்வலஸ்ஸம்ஸ்க்ரு'தம் வதந் ॥ 56 ॥
ஆமந்த்ரயதி விப்ராந்ஸ்மஶ்ராத்தமுத்திஶ்ய நிர்க்ரு'ணஃ ।
ப்ராதரம் ஸம்ஸ்க்ரு'தம் க்ரு'த்வா ததஸ்தம் மேஷரூபிணம் ॥ 57 ॥
தாந் த்விஜாந்போஜயாமாஸ ஶ்ராத்தத்ரு'ஷ்டேந கர்மணா ।
ததோ புக்தவதாம் தேஷாம் விப்ராணாமில்வலோऽப்ரவீத் ॥ 58 ॥
வாதாபே நிஷ்க்ரமந்வேதி ஸ்வரேண மஹதா வதந் ।
ததோ ப்ராதுர்வசஶ்ஶ்ருத்வா வாதாபிர்மேஷவந்நதந் ॥ 59 ॥
பித்த்வா பித்த்வா ஶரீராணி ப்ராஹ்மணாநாம் விநிஷ்பதத் ।
ப்ராஹ்மாணாநாம் ஸஹஸ்ராணி தைரேவம் காமரூபிபிஃ ॥ 60 ॥
விநாஶிதாநி ஸம்ஹத்ய நித்யஶஃ பிஶிதாஶநைஃ ।
அகஸ்த்யேந ததா தேவைஃ ப்ரார்திதேந மஹர்ஷிணா ॥ 61 ॥
அநுபூய கில ஶ்ராத்தே பக்ஷிதஸ்ஸமஹாஸுரஃ ।
ததஸ்ஸம்பந்நமித்யுக்த்வா தத்த்வா ஹஸ்தோதகம் ததஃ ॥ 62 ॥
ப்ராதரம் நிஷ்க்ரமஸ்வேதி சேல்வலஸ்ஸோऽப்யபாஷத ।
ஸ தம் ததா பாஷமாணம் ப்ராதரம் விப்ரகாதிநம் ॥ 63 ॥
அப்ரவீத்ப்ரஹஸந்தீமாநகஸ்த்யோ முநிஸத்தமஃ ।
குதோ நிஷ்க்ரமிதும் ஶக்திர்மயா ஜீர்ணஸ்ய ரக்ஷஸஃ ॥ 64 ॥
ப்ராதுஸ்தே மேஷரூபஸ்ய கதஸ்ய யமஸாதநம் ।
அத தஸ்ய வசஶ்ஶ்ருத்வா ப்ராதுர்நிதநஸம்ஶ்ரயம் ॥ 65 ॥
ப்ரதர்ஷயிதுமாரேபே முநிம் க்ரோதாந்நிஶாசரஃ ।
ஸோऽபித்ரவந்முநிஶ்ரேஷ்டம் முநிநா தீப்ததேஜஸா ॥ 66 ॥
சக்ஷுஷாநலகல்பேந நிர்தக்தோ நிதநம் கதஃ ।
தஸ்யாயமாஶ்ரமோ ப்ராதுஸ்தடாகவநஶோபிதஃ ॥ 67 ॥
விப்ராநுகம்பயா யேந கர்மேதம் துஷ்கரம் க்ரு'தம் ।
ஏவம் கதயமாநஸ்ய தஸ்ய ஸௌமித்ரிணா ஸஹ ।
ராமஸ்யாஸ்தம் கதஸ்ஸூர்யஸ்ஸந்த்யாகாலோऽப்யவர்ததஃ ॥ 68 ॥
உபாஸ்ய பஶ்சிமாம் ஸந்த்யாம் ஸஹ ப்ராத்ரா யதாவிதி ।
ப்ரவிவேஶாऽஶ்ரமபதம் தம்ரு'ஷிம் ஸோऽப்யவாதயத் ॥ 69 ॥
ஸம்யக் ப்ரதிக்ரு'ஹீதஶ்ச முநிநா தேந ராகவஃ ।
ந்யவஸத்தாம் நிஶாமேகாம் ப்ராஶ்ய மூலபலாநி ச ॥ 70 ॥
தஸ்யாம் ராத்ய்ராம் வ்யதீதாயாம் விமலே ஸூர்யமண்டலே ।
ப்ராதரம் தமகஸ்த்யஸ்ய ஹ்யாமந்த்ரயத ராகவஃ ॥ 71 ॥
அபிவாதயே த்வாம் பகவந் ஸுகமத்யுஷிதோ நிஶாம் ।
ஆமந்த்ரயே த்வாம் கச்சாமி குரும் தே த்ரஷ்டுமக்ரஜம் ॥ 72 ॥
கம்யதாமிதி தேநோக்தோ ஜகாம ரகுநந்தநஃ ।
யதோத்திஷ்டேந மார்கேண வநம் தச்சாவலோகயந் ॥ 73 ॥
நீவாராந்பநஸாம்ஸ்தாலாம்ஸ்திமிஶாந்வஞ்சுலாந்தவாந் ।
சிரிபில்வாந்மதூகாம்ஶ்ச பில்வாநபி ச திந்துகாந் ॥ 74 ॥
புஷ்பிதாந்புஷ்பிதாக்ராபிர்லதாபிரநுவேஷ்டிதாந் ।
ததர்ஶ ராமஶ்ஶதஶஸ்தத்ர காந்தாரபாதபாந் ॥ 75 ॥
ஹஸ்திஹஸ்தைர்விம்ரு'திதாந்வாநரைருபஶோபிதாந் ।
மத்தைஶ்ஶகுநிஸங்கைஶ்ச ஶதஶஶ்ச ப்ரணாதிதாந் ॥ 76 ॥
ததோऽப்ரவீத்ஸமீபஸ்தம் ராமோ ராஜீவலோசநஃ ।
ப்ரு'ஷ்டதோऽநுகதம் வீரம் லக்ஷ்மணம் லக்ஷ்மிவர்தநம் ॥ 77 ॥
ஸ்நிக்தபத்ரா யதா வ்ரு'க்ஷா யதா க்ஷாந்தா ம்ரு'கத்விஜாஃ ।
ஆஶ்ரமோ நாதிதூரஸ்தோ மஹர்ஷேர்பாவிதாத்மநஃ ॥ 78 ॥
அகஸ்த்ய இதி விக்யாதோ லோகே ஸ்வேநைவ கர்மணா ।
ஆஶ்ரமோ த்ரு'ஶ்யதே தஸ்ய பரிஶ்ராந்தஶ்ரமாபஹஃ ॥ 79 ॥
ப்ராஜ்யதூமாகுலவநஶ்சீரமாலாபரிஷ்க்ரு'தஃ ।
ப்ரஶாந்தம்ரு'கயூதஶ்ச நாநாஶகுநிநாதிதஃ ॥ 80 ॥
தஸ்யேதமாஶ்ரமபதம் ப்ரபாவாத்யஸ்ய ராக்ஷஸைஃ ।
திகியம் தக்ஷிணா த்ராஸாத்த்ரு'ஶ்யதே நோபபுஜ்யதே ॥ 81 ॥
யதா ப்ரப்ரு'தி சாக்ராந்தா திகியம் புண்யகர்மணா ।
ததா ப்ரப்ரு'தி நிர்வைராஃ ப்ரஶாந்தா ரஜநீசராஃ ॥ 82 ॥
நாம்நா சேயம் பகவதோ தக்ஷிணா திக்ப்ரதக்ஷிணா ।
ப்ரதிதா த்ரிஷு லோகேஷு துர்தர்ஷா க்ரூரகர்மபிஃ ॥ 83 ॥
மார்கம் நிரோத்தும் நிரதோ பாஸ்கரஸ்யாசலோத்தமஃ ।
நிதேஶம் பாலயந்யஸ்ய விந்த்யஶைலா ந வர்ததே ॥ 84 ॥
அயம் தீர்காயுஷஸ்தஸ்ய லோகே விஶ்ருதகர்மணஃ ।
அகஸ்த்யஸ்யாஶ்ரம ஶ்ரீமாந்விநீதஜநஸேவிதஃ ॥ 85 ॥
ஏஷ லோகார்சிதஸ்ஸாதுர்ஹிதே நித்யரதஸ்ஸதாம் ।
அஸ்மாநபிகதாநேஷ ஶ்ரேயஸா யோஜயிஷ்யதி ॥ 86 ॥
ஆராதயிஷ்யாம்யத்ராஹமகஸ்த்யம் தம் மஹாமுநிம் ।
ஶேஷம் ச வநவாஸஸ்ய ஸௌம்ய வத்ஸ்யாம்யஹம் ப்ரபோ ॥ 87 ॥
அத்ர தேவாஸ்ஸகந்தர்வாஸ்ஸித்தாஶ்ச பரமர்ஷயஃ ।
அகஸ்த்யம் நியதாஹாரம் ஸததம் பர்யுபாஸதே ॥ 88 ॥
நாத்ர ஜீவேந்ம்ரு'ஷாவாதீ க்ரூரோ வா யதி வா ஶடஃ ।
ந்ரு'ஶம்ஸஃ காமவ்ரு'த்தோ வா முநிரேஷ ததாவிதஃ ॥ 89 ॥
அத்ர தேவாஶ்ச யக்ஷாஶ்ச நாகாஶ்ச பதகைஸ்ஸஹ ।
வஸந்தி நியதாஹாரா தர்மமாராதயிஷ்ணவஃ ॥ 90 ॥
அத்ர ஸித்தா மஹாத்மாநோ விமாநைஜஸ்ஸூர்யஸந்நிபைஃ ।
த்யக்ததேஹா நவைர்தேஹைஃ ஸ்வர்யாதாஃ பரமர்ஷயஃ ॥ 91 ॥
யக்ஷத்வமமரத்வம் ச ராஜ்யாநி விவிதாநி ச ।
அத்ர தேவாஃ ப்ரயச்சந்தி பூதைராராதிதாஶ்ஶுபைஃ ॥ 92 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே அரண்யகாண்டே ஏகாதஶஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ekādaśassargaḥ |
agrataḥ prayayau rāmassītā madhye sumadhyamā |
pṛṣṭhatastu dhanuṣpāṇirlakṣmaṇo'nujagāma ha || 1 ||
tau paśyamānau vividhān śailaprasthānvanāni ca |
nadīśca vividhā ramyā jagmatussītayā saha || 2 ||
sārasāṃścakravākāṃśca nadīpulinacāriṇaḥ |
sarāṃsi ca sapadmāni yuktāni jalajaiḥ khagaiḥ || 3 ||
yūthabaddhāṃśca pṛṣatānmadonmattān viṣāṇinaḥ |
mahiṣāṃśca varāhāṃśca nāgāṃśca drumavairiṇaḥ || 4 ||
te gatvā dūramadhvānaṃ lambamāne divākare |
dadṛśussahitā ramyaṃ taṭākaṃ yojanāyatam || 5 ||
padmapuṣkarasambādhaṃ gajayūthairalaṅkṛtam |
sārasairhaṃsakādambaissaṅkulaṃ jalacāribhiḥ || 6 ||
prasannasalile ramye tasminsarasi śuśruve |
gītavāditranirghoṣo na tu kaścana dṛśyate || 7 ||
tataḥ kautūhalādrāmo lakṣmaṇaśca mahābalaḥ |
muniṃ dharmabhṛtaṃ nāma praṣṭuṃ samupacakrame || 8 ||
idamatyadbhutaṃ śrutvā sarveṣāṃ no mahāmune |
kautūhalaṃ mahajjātaṃ kimidaṃ sādhu kathyatām || 9 ||
vaktavyaṃ yadi cedavipra nātiguhyamapi prabho |
tenaivamukto dharmātmā rāghaveṇa munistadā || 10 ||
prabhavaṃ sarasaḥ kṛtsnamākhyātumupacakrame |
idaṃ pañcāpsaro nāma taṭākaṃ sārvakālikam || 11 ||
nirmitaṃ tapasā rāma muninā māṇḍakarṇinā |
sa hi tepe tapastīvraṃ māṇḍakarṇirmahāmuniḥ || 12 ||
daśavarṣasahasrāṇi vāyubhakṣo jalāśrayaḥ |
tataḥ pravyathitāssarve devāssāgnipurogamāḥ || 13 ||
abruvan vacanaṃ sarve parasparasamāgatāḥ |
asmākaṃ kasyacit sthānameṣa prārthayate muniḥ || 14 ||
iti saṃvignamanasassarve te tridivaukasaḥ |
tatra kartuṃ tapovighnaṃ devaissarvairniyojitāḥ || 15 ||
pradhānāpsarasaḥ pañca vidyuccalitavarcasaḥ |
apsarobhistatastābhirmunirdṛṣṭaparāvaraḥ || 16 ||
nīto madanavaśyatvaṃ surāṇāṃ kāryasiddhaye |
tāścaivāpsarasaḥ pañca muneḥ patnītvamāgatāḥ || 17 ||
taṭāke nirmitaṃ tāsāmasminnantarhitaṃ gṛham |
tathaivāpsarasaḥ pañca nivasantyo yathāsukham || 18 ||
ramayanti tapoyogānmuniṃ yauvanamāsthitam |
tāsāṃ saṅkrīḍamānānāmeṣa vāditranissvanaḥ || 19 ||
śrūyate bhūṣaṇonmiśro gītaśabdo manoharaḥ |
āścaryamiti tasyaitadvacanaṃ bhāvitātmanaḥ || 20 ||
rāghavaḥ pratijagrāha saha bhrātrā mahāyaśāḥ |
evaṃ kathayamānasya dadarśāśramamaṇḍalam || 21 ||
kuśacīraparikṣiptaṃ brāhmyā lakṣmyā samāvṛtam |
praviśya saha vaidehyā lakṣmaṇena ca rāghavaḥ || 22 ||
uvāsa munibhissarvaiḥ pūjyamāno mahāyaśāḥ |
tadā tasminsakākutthsaḥ śrīmatyāśramamaṇḍale || 23 ||
uṣitvā tu sukhaṃ tatra pūjyamāno maharṣibhiḥ |
jagāma cāśramāṃsteṣāṃ paryāyeṇa tapasvinām || 24 ||
yeṣāmuṣitavān pūrvaṃ sakāśe sa mahāstravit |
kvacitparidaśānmāsānekaṃ saṃvatsaraṃ kvacit || 25 ||
kvaciccha caturo māsān pañca ṣaṭcāparānkvacit |
aparatrādhikaṃ māsādapyardhamadhikaṃ kvacit || 26 ||
trīnmāsānaṣṭamāsāṃśca rāghavo nyavasatsukham |
tathā saṃvasatastasya munīnāmāśrameṣu vai || 27 ||
ramataścānukūlyena yayussaṃvatsarā daśa |
parivṛtya ca dharmajño rāghavassaha sītayā || 28 ||
sutīkṣṇasyāśramaṃ śrīmānpunarevājagāma ha |
sa tamāśramamāsādya munibhiḥ pratipūjitaḥ || 29 ||
tatrāpi nyavasadrāmaḥ kañcitkālamarindamaḥ |
tadāśramastho vinayātkadācittaṃ mahāmunim || 30 ||
upāsīnassakākutsthassutīkṣṇamidamabravīt |
asminnaraṇye bhagavānagastyo munisattamaḥ || 31 ||
vasatīti mayā nityaṃ kathāḥ kathayatāṃ śrutam |
na tu jānāmi taṃ deśaṃ vanasyāsya mahattayā || 32 ||
kutrāśramapadaṃ ramyaṃ maharṣestasya dhīmataḥ |
prasādāttatra bhavatassānujassaha sītayā || 33 ||
agastyamabhigaccheyamabhivādayituṃ munim |
manoratho mahāneṣa hṛdi me parivartate || 34 ||
yadyahaṃ taṃ munivaraṃ śuśrūṣeyamapi svayam |
iti rāmasya sa muniśśrutvā dharmātmano vacaḥ || 35 ||
sutīkṣṇaḥ pratyuvācedaṃ prīto daśarathātmajam |
ahamapyetadeva tvāṃ vaktukāmassalakṣmaṇam || 36 ||
agastyamabhigaccheti sītayā saha rāghava |
diṣṭyā tvidānīmarthe'smin svayameva bravīṣi mām || 37 ||
ahamākhyāmi te vatsa yatrāgastyo mahāmuniḥ |
yojanānyāśramāttāta yāhi catvāri vai tataḥ || 38 ||
dakṣiṇena mahān śrīmānagastyabhrāturāśramaḥ |
sthalaprāye vanoddeśe pippalīvanaśobhite || 39 ||
bahupuṣpaphale ramye nānāśakuninādite |
padminyo vividhāstatra prasannasalilāśśivāḥ || 40 ||
haṃsakāraṇḍavākīrṇāścakravākopaśobhitāḥ |
tatraikāṃ rajanīṃ vyuṣya prabhāte rāma gamyatām || 41 ||
dakṣiṇāṃ diśamāsthāya vanaṣaṇḍasya pārśvataḥ |
tatrāgastyāśramapadaṃ gatvā yojanamantarā || 42 ||
ramaṇīye vanoddheśe bahupādapasaṃvṛte |
raṃsyate tatra vaidehī lakṣmaṇaśca saha tvayā || 43 ||
sa hi ramyo vanoddeśo bahupādapasaṅkulaḥ |
yadi buddhiḥ kṛtā draṣṭumagastyaṃ taṃ mahāmunim || 44 ||
adyaiva gamane buddhiṃ rocayasva mahāyaśaḥ |
iti rāmo muneśśrutvā saha bhrātrābhivādya ca || 45 ||
pratasthe'muddiśya sānujassītayā saha |
paśyanvanāni ramyāṇi parvatāṃścābhrasannibhān || 46 ||
sarāṃsi saritaścaiva pathi mārgavaśānugāḥ |
sutīkṣṇenopadiṣṭena gatvā tena pathā sukham || 47 ||
idaṃ paramasaṃhṛṣṭo vākyaṃ lakṣmaṇamabravīt |
etadevāśramapadaṃ nūnaṃ tasya mahātmanaḥ || 48 ||
agastyasya munerbhrāturdṛśyate puṇyakarmaṇaḥ |
yathā hi me vanasyāsya jñātāḥ pathi sahasraśaḥ || 49 ||
sannatāḥ phalabhāreṇa puṣpabhāreṇa ca drumāḥ |
pippalīnāṃ ca pakvānāṃ vanādasmādupāgataḥ || 50 ||
gandho'yaṃ pavanokṣiptassahasā kaṭukodayaḥ |
tatra tatra ca dṛśyante saṅkṣiptāḥ kāṣṭhasañcayāḥ || 51 ||
lūnāśca pathi dṛśyante darbhā vaiḍūryavarcasaḥ |
etacca vanamadhyasthaṃ kṛṣṇābhraśikharopamam || 52 ||
pāvakasyāśramasthasya dhūmāgraṃ sampradṛśyate |
vivikteṣu ca tīrtheṣu kṛtasnānā dvijātayaḥ || 53 ||
puṣpopahāraṃ kurvanti kusumaissvayamarjitai |
tatsutīkṣṇasya vacanaṃ yathā saumya mayā śrutam || 54 ||
agastyasyāśramo bhrāturnūnameṣa bhaviṣyati |
nigṛhya tapasā mṛtyuṃ lokānāṃ hitakāmyayā || 55 ||
yasya bhrātrā kṛteyaṃ dikcharaṇyā puṇyakarmaṇā |
dhārayan brāhmaṇaṃ rūpamilvalassaṃskṛtaṃ vadan || 56 ||
āmantrayati viprānsmaśrāddhamuddiśya nirghṛṇaḥ |
bhrātaraṃ saṃskṛtaṃ kṛtvā tatastaṃ meṣarūpiṇam || 57 ||
tān dvijānbhojayāmāsa śrāddhadṛṣṭena karmaṇā |
tato bhuktavatāṃ teṣāṃ viprāṇāmilvalo'bravīt || 58 ||
vātāpe niṣkramanveti svareṇa mahatā vadan |
tato bhrāturvacaśśrutvā vātāpirmeṣavannadan || 59 ||
bhittvā bhittvā śarīrāṇi brāhmaṇānāṃ viniṣpatat |
brāhmāṇānāṃ sahasrāṇi tairevaṃ kāmarūpibhiḥ || 60 ||
vināśitāni saṃhatya nityaśaḥ piśitāśanaiḥ |
agastyena tadā devaiḥ prārthitena maharṣiṇā || 61 ||
anubhūya kila śrāddhe bhakṣitassamahāsuraḥ |
tatassampannamityuktvā dattvā hastodakaṃ tataḥ || 62 ||
bhrātaraṃ niṣkramasveti celvalasso'bhyabhāṣata |
sa taṃ tathā bhāṣamāṇaṃ bhrātaraṃ vipraghātinam || 63 ||
abravītprahasandhīmānagastyo munisattamaḥ |
kuto niṣkramituṃ śaktirmayā jīrṇasya rakṣasaḥ || 64 ||
bhrātuste meṣarūpasya gatasya yamasādanam |
atha tasya vacaśśrutvā bhrāturnidhanasaṃśrayam || 65 ||
pradharṣayitumārebhe muniṃ krodhānniśācaraḥ |
so'bhidravanmuniśreṣṭhaṃ muninā dīptatejasā || 66 ||
cakṣuṣānalakalpena nirdagdho nidhanaṃ gataḥ |
tasyāyamāśramo bhrātustaṭākavanaśobhitaḥ || 67 ||
viprānukampayā yena karmedaṃ duṣkaraṃ kṛtam |
evaṃ kathayamānasya tasya saumitriṇā saha |
rāmasyāstaṃ gatassūryassandhyākālo'bhyavartataḥ || 68 ||
upāsya paścimāṃ sandhyāṃ saha bhrātrā yathāvidhi |
praviveśā'śramapadaṃ tamṛṣiṃ so'bhyavādayat || 69 ||
samyak pratigṛhītaśca muninā tena rāghavaḥ |
nyavasattāṃ niśāmekāṃ prāśya mūlaphalāni ca || 70 ||
tasyāṃ rātyrāṃ vyatītāyāṃ vimale sūryamaṇḍale |
bhrātaraṃ tamagastyasya hyāmantrayata rāghavaḥ || 71 ||
abhivādaye tvāṃ bhagavan sukhamadhyuṣito niśām |
āmantraye tvāṃ gacchāmi guruṃ te draṣṭumagrajam || 72 ||
gamyatāmiti tenokto jagāma raghunandanaḥ |
yathoddiṣṭena mārgeṇa vanaṃ taccāvalokayan || 73 ||
nīvārānpanasāṃstālāṃstimiśānvañculāndhavān |
ciribilvānmadhūkāṃśca bilvānapi ca tindukān || 74 ||
puṣpitānpuṣpitāgrābhirlatābhiranuveṣṭitān |
dadarśa rāmaśśataśastatra kāntārapādapān || 75 ||
hastihastairvimṛditānvānarairupaśobhitān |
mattaiśśakunisaṅghaiśca śataśaśca praṇāditān || 76 ||
tato'bravītsamīpasthaṃ rāmo rājīvalocanaḥ |
pṛṣṭhato'nugataṃ vīraṃ lakṣmaṇaṃ lakṣmivardhanam || 77 ||
snigdhapatrā yathā vṛkṣā yathā kṣāntā mṛgadvijāḥ |
āśramo nātidūrastho maharṣerbhāvitātmanaḥ || 78 ||
agastya iti vikhyāto loke svenaiva karmaṇā |
āśramo dṛśyate tasya pariśrāntaśramāpahaḥ || 79 ||
prājyadhūmākulavanaścīramālāpariṣkṛtaḥ |
praśāntamṛgayūthaśca nānāśakunināditaḥ || 80 ||
tasyedamāśramapadaṃ prabhāvādyasya rākṣasaiḥ |
digiyaṃ dakṣiṇā trāsāddṛśyate nopabhujyate || 81 ||
yadā prabhṛti cākrāntā digiyaṃ puṇyakarmaṇā |
tadā prabhṛti nirvairāḥ praśāntā rajanīcarāḥ || 82 ||
nāmnā ceyaṃ bhagavato dakṣiṇā dikpradakṣiṇā |
prathitā triṣu lokeṣu durdharṣā krūrakarmabhiḥ || 83 ||
mārgaṃ niroddhuṃ nirato bhāskarasyācalottamaḥ |
nideśaṃ pālayanyasya vindhyaśailā na vardhate || 84 ||
ayaṃ dīrghāyuṣastasya loke viśrutakarmaṇaḥ |
agastyasyāśrama śrīmānvinītajanasevitaḥ || 85 ||
eṣa lokārcitassādhurhite nityaratassatām |
asmānabhigatāneṣa śreyasā yojayiṣyati || 86 ||
ārādhayiṣyāmyatrāhamagastyaṃ taṃ mahāmunim |
śeṣaṃ ca vanavāsasya saumya vatsyāmyahaṃ prabho || 87 ||
atra devāssagandharvāssiddhāśca paramarṣayaḥ |
agastyaṃ niyatāhāraṃ satataṃ paryupāsate || 88 ||
nātra jīvenmṛṣāvādī krūro vā yadi vā śaṭhaḥ |
nṛśaṃsaḥ kāmavṛtto vā munireṣa tathāvidhaḥ || 89 ||
atra devāśca yakṣāśca nāgāśca patagaissaha |
vasanti niyatāhārā dharmamārādhayiṣṇavaḥ || 90 ||
atra siddhā mahātmāno vimānaijassūryasannibhaiḥ |
tyaktadehā navairdehaiḥ svaryātāḥ paramarṣayaḥ || 91 ||
yakṣatvamamaratvaṃ ca rājyāni vividhāni ca |
atra devāḥ prayacchanti bhūtairārādhitāśśubhaiḥ || 92 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ekādaśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ एकादशस्सर्गः ।
अग्रतः प्रययौ रामस्सीता मध्ये सुमध्यमा ।
पृष्ठतस्तु धनुष्पाणिर्लक्ष्मणोऽनुजगाम ह ॥ 1 ॥
तौ पश्यमानौ विविधान् शैलप्रस्थान्वनानि च ।
नदीश्च विविधा रम्या जग्मतुस्सीतया सह ॥ 2 ॥
सारसांश्चक्रवाकांश्च नदीपुलिनचारिणः ।
सरांसि च सपद्मानि युक्तानि जलजैः खगैः ॥ 3 ॥
यूथबद्धांश्च पृषतान्मदोन्मत्तान् विषाणिनः ।
महिषांश्च वराहांश्च नागांश्च द्रुमवैरिणः ॥ 4 ॥
ते गत्वा दूरमध्वानं लम्बमाने दिवाकरे ।
ददृशुस्सहिता रम्यं तटाकं योजनायतम् ॥ 5 ॥
पद्मपुष्करसम्बाधं गजयूथैरलङ्कृतम् ।
सारसैर्हंसकादम्बैस्सङ्कुलं जलचारिभिः ॥ 6 ॥
प्रसन्नसलिले रम्ये तस्मिन्सरसि शुश्रुवे ।
गीतवादित्रनिर्घोषो न तु कश्चन दृश्यते ॥ 7 ॥
ततः कौतूहलाद्रामो लक्ष्मणश्च महाबलः ।
मुनिं धर्मभृतं नाम प्रष्टुं समुपचक्रमे ॥ 8 ॥
इदमत्यद्भुतं श्रुत्वा सर्वेषां नो महामुने ।
कौतूहलं महज्जातं किमिदं साधु कथ्यताम् ॥ 9 ॥
वक्तव्यं यदि चेदविप्र नातिगुह्यमपि प्रभो ।
तेनैवमुक्तो धर्मात्मा राघवेण मुनिस्तदा ॥ 10 ॥
प्रभवं सरसः कृत्स्नमाख्यातुमुपचक्रमे ।
इदं पञ्चाप्सरो नाम तटाकं सार्वकालिकम् ॥ 11 ॥
निर्मितं तपसा राम मुनिना माण्डकर्णिना ।
स हि तेपे तपस्तीव्रं माण्डकर्णिर्महामुनिः ॥ 12 ॥
दशवर्षसहस्राणि वायुभक्षो जलाश्रयः ।
ततः प्रव्यथितास्सर्वे देवास्साग्निपुरोगमाः ॥ 13 ॥
अब्रुवन् वचनं सर्वे परस्परसमागताः ।
अस्माकं कस्यचित् स्थानमेष प्रार्थयते मुनिः ॥ 14 ॥
इति संविग्नमनसस्सर्वे ते त्रिदिवौकसः ।
तत्र कर्तुं तपोविघ्नं देवैस्सर्वैर्नियोजिताः ॥ 15 ॥
प्रधानाप्सरसः पञ्च विद्युच्चलितवर्चसः ।
अप्सरोभिस्ततस्ताभिर्मुनिर्दृष्टपरावरः ॥ 16 ॥
नीतो मदनवश्यत्वं सुराणां कार्यसिद्धये ।
ताश्चैवाप्सरसः पञ्च मुनेः पत्नीत्वमागताः ॥ 17 ॥
तटाके निर्मितं तासामस्मिन्नन्तर्हितं गृहम् ।
तथैवाप्सरसः पञ्च निवसन्त्यो यथासुखम् ॥ 18 ॥
रमयन्ति तपोयोगान्मुनिं यौवनमास्थितम् ।
तासां सङ्क्रीडमानानामेष वादित्रनिस्स्वनः ॥ 19 ॥
श्रूयते भूषणोन्मिश्रो गीतशब्दो मनोहरः ।
आश्चर्यमिति तस्यैतद्वचनं भावितात्मनः ॥ 20 ॥
राघवः प्रतिजग्राह सह भ्रात्रा महायशाः ।
एवं कथयमानस्य ददर्शाश्रममण्डलम् ॥ 21 ॥
कुशचीरपरिक्षिप्तं ब्राह्म्या लक्ष्म्या समावृतम् ।
प्रविश्य सह वैदेह्या लक्ष्मणेन च राघवः ॥ 22 ॥
उवास मुनिभिस्सर्वैः पूज्यमानो महायशाः ।
तदा तस्मिन्सकाकुत्थ्सः श्रीमत्याश्रममण्डले ॥ 23 ॥
उषित्वा तु सुखं तत्र पूज्यमानो महर्षिभिः ।
जगाम चाश्रमांस्तेषां पर्यायेण तपस्विनाम् ॥ 24 ॥
येषामुषितवान् पूर्वं सकाशे स महास्त्रवित् ।
क्वचित्परिदशान्मासानेकं संवत्सरं क्वचित् ॥ 25 ॥
क्वचिच्छ चतुरो मासान् पञ्च षट्चापरान्क्वचित् ।
अपरत्राधिकं मासादप्यर्धमधिकं क्वचित् ॥ 26 ॥
त्रीन्मासानष्टमासांश्च राघवो न्यवसत्सुखम् ।
तथा संवसतस्तस्य मुनीनामाश्रमेषु वै ॥ 27 ॥
रमतश्चानुकूल्येन ययुस्संवत्सरा दश ।
परिवृत्य च धर्मज्ञो राघवस्सह सीतया ॥ 28 ॥
सुतीक्ष्णस्याश्रमं श्रीमान्पुनरेवाजगाम ह ।
स तमाश्रममासाद्य मुनिभिः प्रतिपूजितः ॥ 29 ॥
तत्रापि न्यवसद्रामः कञ्चित्कालमरिन्दमः ।
तदाश्रमस्थो विनयात्कदाचित्तं महामुनिम् ॥ 30 ॥
उपासीनस्सकाकुत्स्थस्सुतीक्ष्णमिदमब्रवीत् ।
अस्मिन्नरण्ये भगवानगस्त्यो मुनिसत्तमः ॥ 31 ॥
वसतीति मया नित्यं कथाः कथयतां श्रुतम् ।
न तु जानामि तं देशं वनस्यास्य महत्तया ॥ 32 ॥
कुत्राश्रमपदं रम्यं महर्षेस्तस्य धीमतः ।
प्रसादात्तत्र भवतस्सानुजस्सह सीतया ॥ 33 ॥
अगस्त्यमभिगच्छेयमभिवादयितुं मुनिम् ।
मनोरथो महानेष हृदि मे परिवर्तते ॥ 34 ॥
यद्यहं तं मुनिवरं शुश्रूषेयमपि स्वयम् ।
इति रामस्य स मुनिश्श्रुत्वा धर्मात्मनो वचः ॥ 35 ॥
सुतीक्ष्णः प्रत्युवाचेदं प्रीतो दशरथात्मजम् ।
अहमप्येतदेव त्वां वक्तुकामस्सलक्ष्मणम् ॥ 36 ॥
अगस्त्यमभिगच्छेति सीतया सह राघव ।
दिष्ट्या त्विदानीमर्थेऽस्मिन् स्वयमेव ब्रवीषि माम् ॥ 37 ॥
अहमाख्यामि ते वत्स यत्रागस्त्यो महामुनिः ।
योजनान्याश्रमात्तात याहि चत्वारि वै ततः ॥ 38 ॥
दक्षिणेन महान् श्रीमानगस्त्यभ्रातुराश्रमः ।
स्थलप्राये वनोद्देशे पिप्पलीवनशोभिते ॥ 39 ॥
बहुपुष्पफले रम्ये नानाशकुनिनादिते ।
पद्मिन्यो विविधास्तत्र प्रसन्नसलिलाश्शिवाः ॥ 40 ॥
हंसकारण्डवाकीर्णाश्चक्रवाकोपशोभिताः ।
तत्रैकां रजनीं व्युष्य प्रभाते राम गम्यताम् ॥ 41 ॥
दक्षिणां दिशमास्थाय वनषण्डस्य पार्श्वतः ।
तत्रागस्त्याश्रमपदं गत्वा योजनमन्तरा ॥ 42 ॥
रमणीये वनोद्धेशे बहुपादपसंवृते ।
रंस्यते तत्र वैदेही लक्ष्मणश्च सह त्वया ॥ 43 ॥
स हि रम्यो वनोद्देशो बहुपादपसङ्कुलः ।
यदि बुद्धिः कृता द्रष्टुमगस्त्यं तं महामुनिम् ॥ 44 ॥
अद्यैव गमने बुद्धिं रोचयस्व महायशः ।
इति रामो मुनेश्श्रुत्वा सह भ्रात्राभिवाद्य च ॥ 45 ॥
प्रतस्थेऽमुद्दिश्य सानुजस्सीतया सह ।
पश्यन्वनानि रम्याणि पर्वतांश्चाभ्रसन्निभान् ॥ 46 ॥
सरांसि सरितश्चैव पथि मार्गवशानुगाः ।
सुतीक्ष्णेनोपदिष्टेन गत्वा तेन पथा सुखम् ॥ 47 ॥
इदं परमसंहृष्टो वाक्यं लक्ष्मणमब्रवीत् ।
एतदेवाश्रमपदं नूनं तस्य महात्मनः ॥ 48 ॥
अगस्त्यस्य मुनेर्भ्रातुर्दृश्यते पुण्यकर्मणः ।
यथा हि मे वनस्यास्य ज्ञाताः पथि सहस्रशः ॥ 49 ॥
सन्नताः फलभारेण पुष्पभारेण च द्रुमाः ।
पिप्पलीनां च पक्वानां वनादस्मादुपागतः ॥ 50 ॥
गन्धोऽयं पवनोक्षिप्तस्सहसा कटुकोदयः ।
तत्र तत्र च दृश्यन्ते सङ्क्षिप्ताः काष्ठसञ्चयाः ॥ 51 ॥
लूनाश्च पथि दृश्यन्ते दर्भा वैडूर्यवर्चसः ।
एतच्च वनमध्यस्थं कृष्णाभ्रशिखरोपमम् ॥ 52 ॥
पावकस्याश्रमस्थस्य धूमाग्रं सम्प्रदृश्यते ।
विविक्तेषु च तीर्थेषु कृतस्नाना द्विजातयः ॥ 53 ॥
पुष्पोपहारं कुर्वन्ति कुसुमैस्स्वयमर्जितै ।
तत्सुतीक्ष्णस्य वचनं यथा सौम्य मया श्रुतम् ॥ 54 ॥
अगस्त्यस्याश्रमो भ्रातुर्नूनमेष भविष्यति ।
निगृह्य तपसा मृत्युं लोकानां हितकाम्यया ॥ 55 ॥
यस्य भ्रात्रा कृतेयं दिक्छरण्या पुण्यकर्मणा ।
धारयन् ब्राह्मणं रूपमिल्वलस्संस्कृतं वदन् ॥ 56 ॥
आमन्त्रयति विप्रान्स्मश्राद्धमुद्दिश्य निर्घृणः ।
भ्रातरं संस्कृतं कृत्वा ततस्तं मेषरूपिणम् ॥ 57 ॥
तान् द्विजान्भोजयामास श्राद्धदृष्टेन कर्मणा ।
ततो भुक्तवतां तेषां विप्राणामिल्वलोऽब्रवीत् ॥ 58 ॥
वातापे निष्क्रमन्वेति स्वरेण महता वदन् ।
ततो भ्रातुर्वचश्श्रुत्वा वातापिर्मेषवन्नदन् ॥ 59 ॥
भित्त्वा भित्त्वा शरीराणि ब्राह्मणानां विनिष्पतत् ।
ब्राह्माणानां सहस्राणि तैरेवं कामरूपिभिः ॥ 60 ॥
विनाशितानि संहत्य नित्यशः पिशिताशनैः ।
अगस्त्येन तदा देवैः प्रार्थितेन महर्षिणा ॥ 61 ॥
अनुभूय किल श्राद्धे भक्षितस्समहासुरः ।
ततस्सम्पन्नमित्युक्त्वा दत्त्वा हस्तोदकं ततः ॥ 62 ॥
भ्रातरं निष्क्रमस्वेति चेल्वलस्सोऽभ्यभाषत ।
स तं तथा भाषमाणं भ्रातरं विप्रघातिनम् ॥ 63 ॥
अब्रवीत्प्रहसन्धीमानगस्त्यो मुनिसत्तमः ।
कुतो निष्क्रमितुं शक्तिर्मया जीर्णस्य रक्षसः ॥ 64 ॥
भ्रातुस्ते मेषरूपस्य गतस्य यमसादनम् ।
अथ तस्य वचश्श्रुत्वा भ्रातुर्निधनसंश्रयम् ॥ 65 ॥
प्रधर्षयितुमारेभे मुनिं क्रोधान्निशाचरः ।
सोऽभिद्रवन्मुनिश्रेष्ठं मुनिना दीप्ततेजसा ॥ 66 ॥
चक्षुषानलकल्पेन निर्दग्धो निधनं गतः ।
तस्यायमाश्रमो भ्रातुस्तटाकवनशोभितः ॥ 67 ॥
विप्रानुकम्पया येन कर्मेदं दुष्करं कृतम् ।
एवं कथयमानस्य तस्य सौमित्रिणा सह ।
रामस्यास्तं गतस्सूर्यस्सन्ध्याकालोऽभ्यवर्ततः ॥ 68 ॥
उपास्य पश्चिमां सन्ध्यां सह भ्रात्रा यथाविधि ।
प्रविवेशाऽश्रमपदं तमृषिं सोऽभ्यवादयत् ॥ 69 ॥
सम्यक् प्रतिगृहीतश्च मुनिना तेन राघवः ।
न्यवसत्तां निशामेकां प्राश्य मूलफलानि च ॥ 70 ॥
तस्यां रात्य्रां व्यतीतायां विमले सूर्यमण्डले ।
भ्रातरं तमगस्त्यस्य ह्यामन्त्रयत राघवः ॥ 71 ॥
अभिवादये त्वां भगवन् सुखमध्युषितो निशाम् ।
आमन्त्रये त्वां गच्छामि गुरुं ते द्रष्टुमग्रजम् ॥ 72 ॥
गम्यतामिति तेनोक्तो जगाम रघुनन्दनः ।
यथोद्दिष्टेन मार्गेण वनं तच्चावलोकयन् ॥ 73 ॥
नीवारान्पनसांस्तालांस्तिमिशान्वञ्चुलान्धवान् ।
चिरिबिल्वान्मधूकांश्च बिल्वानपि च तिन्दुकान् ॥ 74 ॥
पुष्पितान्पुष्पिताग्राभिर्लताभिरनुवेष्टितान् ।
ददर्श रामश्शतशस्तत्र कान्तारपादपान् ॥ 75 ॥
हस्तिहस्तैर्विमृदितान्वानरैरुपशोभितान् ।
मत्तैश्शकुनिसङ्घैश्च शतशश्च प्रणादितान् ॥ 76 ॥
ततोऽब्रवीत्समीपस्थं रामो राजीवलोचनः ।
पृष्ठतोऽनुगतं वीरं लक्ष्मणं लक्ष्मिवर्धनम् ॥ 77 ॥
स्निग्धपत्रा यथा वृक्षा यथा क्षान्ता मृगद्विजाः ।
आश्रमो नातिदूरस्थो महर्षेर्भावितात्मनः ॥ 78 ॥
अगस्त्य इति विख्यातो लोके स्वेनैव कर्मणा ।
आश्रमो दृश्यते तस्य परिश्रान्तश्रमापहः ॥ 79 ॥
प्राज्यधूमाकुलवनश्चीरमालापरिष्कृतः ।
प्रशान्तमृगयूथश्च नानाशकुनिनादितः ॥ 80 ॥
तस्येदमाश्रमपदं प्रभावाद्यस्य राक्षसैः ।
दिगियं दक्षिणा त्रासाद्दृश्यते नोपभुज्यते ॥ 81 ॥
यदा प्रभृति चाक्रान्ता दिगियं पुण्यकर्मणा ।
तदा प्रभृति निर्वैराः प्रशान्ता रजनीचराः ॥ 82 ॥
नाम्ना चेयं भगवतो दक्षिणा दिक्प्रदक्षिणा ।
प्रथिता त्रिषु लोकेषु दुर्धर्षा क्रूरकर्मभिः ॥ 83 ॥
मार्गं निरोद्धुं निरतो भास्करस्याचलोत्तमः ।
निदेशं पालयन्यस्य विन्ध्यशैला न वर्धते ॥ 84 ॥
अयं दीर्घायुषस्तस्य लोके विश्रुतकर्मणः ।
अगस्त्यस्याश्रम श्रीमान्विनीतजनसेवितः ॥ 85 ॥
एष लोकार्चितस्साधुर्हिते नित्यरतस्सताम् ।
अस्मानभिगतानेष श्रेयसा योजयिष्यति ॥ 86 ॥
आराधयिष्याम्यत्राहमगस्त्यं तं महामुनिम् ।
शेषं च वनवासस्य सौम्य वत्स्याम्यहं प्रभो ॥ 87 ॥
अत्र देवास्सगन्धर्वास्सिद्धाश्च परमर्षयः ।
अगस्त्यं नियताहारं सततं पर्युपासते ॥ 88 ॥
नात्र जीवेन्मृषावादी क्रूरो वा यदि वा शठः ।
नृशंसः कामवृत्तो वा मुनिरेष तथाविधः ॥ 89 ॥
अत्र देवाश्च यक्षाश्च नागाश्च पतगैस्सह ।
वसन्ति नियताहारा धर्ममाराधयिष्णवः ॥ 90 ॥
अत्र सिद्धा महात्मानो विमानैजस्सूर्यसन्निभैः ।
त्यक्तदेहा नवैर्देहैः स्वर्याताः परमर्षयः ॥ 91 ॥
यक्षत्वममरत्वं च राज्यानि विविधानि च ।
अत्र देवाः प्रयच्छन्ति भूतैराराधिताश्शुभैः ॥ 92 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे एकादशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ekādaśassargaḥ |
agrataḥ prayayau rāmassītā madhye sumadhyamā |
pṛṣṭhatastu dhanuṣpāṇirlakṣmaṇo'nujagāma ha || 1 ||
tau paśyamānau vividhān śailaprasthānvanāni ca |
nadīśca vividhā ramyā jagmatussītayā saha || 2 ||
sārasāṃścakravākāṃśca nadīpulinacāriṇaḥ |
sarāṃsi ca sapadmāni yuktāni jalajaiḥ khagaiḥ || 3 ||
yūthabaddhāṃśca pṛṣatānmadonmattān viṣāṇinaḥ |
mahiṣāṃśca varāhāṃśca nāgāṃśca drumavairiṇaḥ || 4 ||
te gatvā dūramadhvānaṃ lambamāne divākare |
dadṛśussahitā ramyaṃ taṭākaṃ yojanāyatam || 5 ||
padmapuṣkarasambādhaṃ gajayūthairalaṅkṛtam |
sārasairhaṃsakādambaissaṅkulaṃ jalacāribhiḥ || 6 ||
prasannasalile ramye tasminsarasi śuśruve |
gītavāditranirghoṣo na tu kaścana dṛśyate || 7 ||
tataḥ kautūhalādrāmo lakṣmaṇaśca mahābalaḥ |
muniṃ dharmabhṛtaṃ nāma praṣṭuṃ samupacakrame || 8 ||
idamatyadbhutaṃ śrutvā sarveṣāṃ no mahāmune |
kautūhalaṃ mahajjātaṃ kimidaṃ sādhu kathyatām || 9 ||
vaktavyaṃ yadi cedavipra nātiguhyamapi prabho |
tenaivamukto dharmātmā rāghaveṇa munistadā || 10 ||
prabhavaṃ sarasaḥ kṛtsnamākhyātumupacakrame |
idaṃ pañcāpsaro nāma taṭākaṃ sārvakālikam || 11 ||
nirmitaṃ tapasā rāma muninā māṇḍakarṇinā |
sa hi tepe tapastīvraṃ māṇḍakarṇirmahāmuniḥ || 12 ||
daśavarṣasahasrāṇi vāyubhakṣo jalāśrayaḥ |
tataḥ pravyathitāssarve devāssāgnipurogamāḥ || 13 ||
abruvan vacanaṃ sarve parasparasamāgatāḥ |
asmākaṃ kasyacit sthānameṣa prārthayate muniḥ || 14 ||
iti saṃvignamanasassarve te tridivaukasaḥ |
tatra kartuṃ tapovighnaṃ devaissarvairniyojitāḥ || 15 ||
pradhānāpsarasaḥ pañca vidyuccalitavarcasaḥ |
apsarobhistatastābhirmunirdṛṣṭaparāvaraḥ || 16 ||
nīto madanavaśyatvaṃ surāṇāṃ kāryasiddhaye |
tāścaivāpsarasaḥ pañca muneḥ patnītvamāgatāḥ || 17 ||
taṭāke nirmitaṃ tāsāmasminnantarhitaṃ gṛham |
tathaivāpsarasaḥ pañca nivasantyo yathāsukham || 18 ||
ramayanti tapoyogānmuniṃ yauvanamāsthitam |
tāsāṃ saṅkrīḍamānānāmeṣa vāditranissvanaḥ || 19 ||
śrūyate bhūṣaṇonmiśro gītaśabdo manoharaḥ |
āścaryamiti tasyaitadvacanaṃ bhāvitātmanaḥ || 20 ||
rāghavaḥ pratijagrāha saha bhrātrā mahāyaśāḥ |
evaṃ kathayamānasya dadarśāśramamaṇḍalam || 21 ||
kuśacīraparikṣiptaṃ brāhmyā lakṣmyā samāvṛtam |
praviśya saha vaidehyā lakṣmaṇena ca rāghavaḥ || 22 ||
uvāsa munibhissarvaiḥ pūjyamāno mahāyaśāḥ |
tadā tasminsakākutthsaḥ śrīmatyāśramamaṇḍale || 23 ||
uṣitvā tu sukhaṃ tatra pūjyamāno maharṣibhiḥ |
jagāma cāśramāṃsteṣāṃ paryāyeṇa tapasvinām || 24 ||
yeṣāmuṣitavān pūrvaṃ sakāśe sa mahāstravit |
kvacitparidaśānmāsānekaṃ saṃvatsaraṃ kvacit || 25 ||
kvaciccha caturo māsān pañca ṣaṭcāparānkvacit |
aparatrādhikaṃ māsādapyardhamadhikaṃ kvacit || 26 ||
trīnmāsānaṣṭamāsāṃśca rāghavo nyavasatsukham |
tathā saṃvasatastasya munīnāmāśrameṣu vai || 27 ||
ramataścānukūlyena yayussaṃvatsarā daśa |
parivṛtya ca dharmajño rāghavassaha sītayā || 28 ||
sutīkṣṇasyāśramaṃ śrīmānpunarevājagāma ha |
sa tamāśramamāsādya munibhiḥ pratipūjitaḥ || 29 ||
tatrāpi nyavasadrāmaḥ kañcitkālamarindamaḥ |
tadāśramastho vinayātkadācittaṃ mahāmunim || 30 ||
upāsīnassakākutsthassutīkṣṇamidamabravīt |
asminnaraṇye bhagavānagastyo munisattamaḥ || 31 ||
vasatīti mayā nityaṃ kathāḥ kathayatāṃ śrutam |
na tu jānāmi taṃ deśaṃ vanasyāsya mahattayā || 32 ||
kutrāśramapadaṃ ramyaṃ maharṣestasya dhīmataḥ |
prasādāttatra bhavatassānujassaha sītayā || 33 ||
agastyamabhigaccheyamabhivādayituṃ munim |
manoratho mahāneṣa hṛdi me parivartate || 34 ||
yadyahaṃ taṃ munivaraṃ śuśrūṣeyamapi svayam |
iti rāmasya sa muniśśrutvā dharmātmano vacaḥ || 35 ||
sutīkṣṇaḥ pratyuvācedaṃ prīto daśarathātmajam |
ahamapyetadeva tvāṃ vaktukāmassalakṣmaṇam || 36 ||
agastyamabhigaccheti sītayā saha rāghava |
diṣṭyā tvidānīmarthe'smin svayameva bravīṣi mām || 37 ||
ahamākhyāmi te vatsa yatrāgastyo mahāmuniḥ |
yojanānyāśramāttāta yāhi catvāri vai tataḥ || 38 ||
dakṣiṇena mahān śrīmānagastyabhrāturāśramaḥ |
sthalaprāye vanoddeśe pippalīvanaśobhite || 39 ||
bahupuṣpaphale ramye nānāśakuninādite |
padminyo vividhāstatra prasannasalilāśśivāḥ || 40 ||
haṃsakāraṇḍavākīrṇāścakravākopaśobhitāḥ |
tatraikāṃ rajanīṃ vyuṣya prabhāte rāma gamyatām || 41 ||
dakṣiṇāṃ diśamāsthāya vanaṣaṇḍasya pārśvataḥ |
tatrāgastyāśramapadaṃ gatvā yojanamantarā || 42 ||
ramaṇīye vanoddheśe bahupādapasaṃvṛte |
raṃsyate tatra vaidehī lakṣmaṇaśca saha tvayā || 43 ||
sa hi ramyo vanoddeśo bahupādapasaṅkulaḥ |
yadi buddhiḥ kṛtā draṣṭumagastyaṃ taṃ mahāmunim || 44 ||
adyaiva gamane buddhiṃ rocayasva mahāyaśaḥ |
iti rāmo muneśśrutvā saha bhrātrābhivādya ca || 45 ||
pratasthe'muddiśya sānujassītayā saha |
paśyanvanāni ramyāṇi parvatāṃścābhrasannibhān || 46 ||
sarāṃsi saritaścaiva pathi mārgavaśānugāḥ |
sutīkṣṇenopadiṣṭena gatvā tena pathā sukham || 47 ||
idaṃ paramasaṃhṛṣṭo vākyaṃ lakṣmaṇamabravīt |
etadevāśramapadaṃ nūnaṃ tasya mahātmanaḥ || 48 ||
agastyasya munerbhrāturdṛśyate puṇyakarmaṇaḥ |
yathā hi me vanasyāsya jñātāḥ pathi sahasraśaḥ || 49 ||
sannatāḥ phalabhāreṇa puṣpabhāreṇa ca drumāḥ |
pippalīnāṃ ca pakvānāṃ vanādasmādupāgataḥ || 50 ||
gandho'yaṃ pavanokṣiptassahasā kaṭukodayaḥ |
tatra tatra ca dṛśyante saṅkṣiptāḥ kāṣṭhasañcayāḥ || 51 ||
lūnāśca pathi dṛśyante darbhā vaiḍūryavarcasaḥ |
etacca vanamadhyasthaṃ kṛṣṇābhraśikharopamam || 52 ||
pāvakasyāśramasthasya dhūmāgraṃ sampradṛśyate |
vivikteṣu ca tīrtheṣu kṛtasnānā dvijātayaḥ || 53 ||
puṣpopahāraṃ kurvanti kusumaissvayamarjitai |
tatsutīkṣṇasya vacanaṃ yathā saumya mayā śrutam || 54 ||
agastyasyāśramo bhrāturnūnameṣa bhaviṣyati |
nigṛhya tapasā mṛtyuṃ lokānāṃ hitakāmyayā || 55 ||
yasya bhrātrā kṛteyaṃ dikcharaṇyā puṇyakarmaṇā |
dhārayan brāhmaṇaṃ rūpamilvalassaṃskṛtaṃ vadan || 56 ||
āmantrayati viprānsmaśrāddhamuddiśya nirghṛṇaḥ |
bhrātaraṃ saṃskṛtaṃ kṛtvā tatastaṃ meṣarūpiṇam || 57 ||
tān dvijānbhojayāmāsa śrāddhadṛṣṭena karmaṇā |
tato bhuktavatāṃ teṣāṃ viprāṇāmilvalo'bravīt || 58 ||
vātāpe niṣkramanveti svareṇa mahatā vadan |
tato bhrāturvacaśśrutvā vātāpirmeṣavannadan || 59 ||
bhittvā bhittvā śarīrāṇi brāhmaṇānāṃ viniṣpatat |
brāhmāṇānāṃ sahasrāṇi tairevaṃ kāmarūpibhiḥ || 60 ||
vināśitāni saṃhatya nityaśaḥ piśitāśanaiḥ |
agastyena tadā devaiḥ prārthitena maharṣiṇā || 61 ||
anubhūya kila śrāddhe bhakṣitassamahāsuraḥ |
tatassampannamityuktvā dattvā hastodakaṃ tataḥ || 62 ||
bhrātaraṃ niṣkramasveti celvalasso'bhyabhāṣata |
sa taṃ tathā bhāṣamāṇaṃ bhrātaraṃ vipraghātinam || 63 ||
abravītprahasandhīmānagastyo munisattamaḥ |
kuto niṣkramituṃ śaktirmayā jīrṇasya rakṣasaḥ || 64 ||
bhrātuste meṣarūpasya gatasya yamasādanam |
atha tasya vacaśśrutvā bhrāturnidhanasaṃśrayam || 65 ||
pradharṣayitumārebhe muniṃ krodhānniśācaraḥ |
so'bhidravanmuniśreṣṭhaṃ muninā dīptatejasā || 66 ||
cakṣuṣānalakalpena nirdagdho nidhanaṃ gataḥ |
tasyāyamāśramo bhrātustaṭākavanaśobhitaḥ || 67 ||
viprānukampayā yena karmedaṃ duṣkaraṃ kṛtam |
evaṃ kathayamānasya tasya saumitriṇā saha |
rāmasyāstaṃ gatassūryassandhyākālo'bhyavartataḥ || 68 ||
upāsya paścimāṃ sandhyāṃ saha bhrātrā yathāvidhi |
praviveśā'śramapadaṃ tamṛṣiṃ so'bhyavādayat || 69 ||
samyak pratigṛhītaśca muninā tena rāghavaḥ |
nyavasattāṃ niśāmekāṃ prāśya mūlaphalāni ca || 70 ||
tasyāṃ rātyrāṃ vyatītāyāṃ vimale sūryamaṇḍale |
bhrātaraṃ tamagastyasya hyāmantrayata rāghavaḥ || 71 ||
abhivādaye tvāṃ bhagavan sukhamadhyuṣito niśām |
āmantraye tvāṃ gacchāmi guruṃ te draṣṭumagrajam || 72 ||
gamyatāmiti tenokto jagāma raghunandanaḥ |
yathoddiṣṭena mārgeṇa vanaṃ taccāvalokayan || 73 ||
nīvārānpanasāṃstālāṃstimiśānvañculāndhavān |
ciribilvānmadhūkāṃśca bilvānapi ca tindukān || 74 ||
puṣpitānpuṣpitāgrābhirlatābhiranuveṣṭitān |
dadarśa rāmaśśataśastatra kāntārapādapān || 75 ||
hastihastairvimṛditānvānarairupaśobhitān |
mattaiśśakunisaṅghaiśca śataśaśca praṇāditān || 76 ||
tato'bravītsamīpasthaṃ rāmo rājīvalocanaḥ |
pṛṣṭhato'nugataṃ vīraṃ lakṣmaṇaṃ lakṣmivardhanam || 77 ||
snigdhapatrā yathā vṛkṣā yathā kṣāntā mṛgadvijāḥ |
āśramo nātidūrastho maharṣerbhāvitātmanaḥ || 78 ||
agastya iti vikhyāto loke svenaiva karmaṇā |
āśramo dṛśyate tasya pariśrāntaśramāpahaḥ || 79 ||
prājyadhūmākulavanaścīramālāpariṣkṛtaḥ |
praśāntamṛgayūthaśca nānāśakunināditaḥ || 80 ||
tasyedamāśramapadaṃ prabhāvādyasya rākṣasaiḥ |
digiyaṃ dakṣiṇā trāsāddṛśyate nopabhujyate || 81 ||
yadā prabhṛti cākrāntā digiyaṃ puṇyakarmaṇā |
tadā prabhṛti nirvairāḥ praśāntā rajanīcarāḥ || 82 ||
nāmnā ceyaṃ bhagavato dakṣiṇā dikpradakṣiṇā |
prathitā triṣu lokeṣu durdharṣā krūrakarmabhiḥ || 83 ||
mārgaṃ niroddhuṃ nirato bhāskarasyācalottamaḥ |
nideśaṃ pālayanyasya vindhyaśailā na vardhate || 84 ||
ayaṃ dīrghāyuṣastasya loke viśrutakarmaṇaḥ |
agastyasyāśrama śrīmānvinītajanasevitaḥ || 85 ||
eṣa lokārcitassādhurhite nityaratassatām |
asmānabhigatāneṣa śreyasā yojayiṣyati || 86 ||
ārādhayiṣyāmyatrāhamagastyaṃ taṃ mahāmunim |
śeṣaṃ ca vanavāsasya saumya vatsyāmyahaṃ prabho || 87 ||
atra devāssagandharvāssiddhāśca paramarṣayaḥ |
agastyaṃ niyatāhāraṃ satataṃ paryupāsate || 88 ||
nātra jīvenmṛṣāvādī krūro vā yadi vā śaṭhaḥ |
nṛśaṃsaḥ kāmavṛtto vā munireṣa tathāvidhaḥ || 89 ||
atra devāśca yakṣāśca nāgāśca patagaissaha |
vasanti niyatāhārā dharmamārādhayiṣṇavaḥ || 90 ||
atra siddhā mahātmāno vimānaijassūryasannibhaiḥ |
tyaktadehā navairdehaiḥ svaryātāḥ paramarṣayaḥ || 91 ||
yakṣatvamamaratvaṃ ca rājyāni vividhāni ca |
atra devāḥ prayacchanti bhūtairārādhitāśśubhaiḥ || 92 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ekādaśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.