ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਰਾਮਾਯਣੇ ਕਿष੍ਕਿਨ੍ਧਾਕਾਣ੍ਡਮ੍ ।
ਅਥ ਸਪ੍ਤਚਤ੍ਵਾਰਿਂਸ਼ਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ।
ਦਰ੍ਸ਼ਨਾਰ੍ਥਂ ਤੁ ਵੈਦੇਹ੍ਯਾਸ੍ਸਰ੍ਵਤਃ ਕਪਿਯੂਧਪਾਃ ।
ਵ੍ਯਾਦਿष੍ਟਾਃ ਕਪਿਰਾਜੇਨ ਯਥੋਕ੍ਤਂ ਜਗ੍ਮੁਰਞ੍ਜਸਾ ॥ 1 ॥
ਸਰਾਂਸਿ ਸਰਿਤ ਕਾਕ੍षਾਨਾਕਾਸ਼ਂ ਨਗਰਾਣਿ ਚ ।
ਨਦੀਦੁਰ੍ਗਾਂਸ੍ਤਥਾ ਸ਼ੈਲਾਨ੍ਵਿਚਿਨ੍ਵਨ੍ਤਿ ਸਮਨ੍ਤਤਃ ॥ 2 ॥
ਸੁਗ੍ਰੀਵੇਣ ਸਮਾਖ੍ਯਾਤਾਸ੍ਸਰ੍ਵੇ ਵਾਨਰਯੂਥਪਾਃ ।
ਪ੍ਰਦੇਸ਼ਾਨ੍ਪ੍ਰਵਿਚਿਨ੍ਵਨ੍ਤਿ ਸਸ਼ੈਲਵਨਕਾਨਨਾਨ੍ ॥ 3 ॥
ਵਿਚਿਤ੍ਯ ਦਿਵਸਂ ਸਰ੍ਵੇ ਸੀਤਾਧਿਗਮਨੇ ਧृਤਾਃ ।
ਸਮਾਯਾਨ੍ਤਿ ਸ੍ਮ ਮੇਦਿਨ੍ਯਾਂ ਨਿਸ਼ਾਕਾਲੇषੁ ਵਾਨਰਾਃ ॥ 4 ॥
ਸਰ੍ਵਰ੍ਤੁਕਮਾਨ੍ ਦੇਸ਼ੇषੁ ਵਾਨਾਰਾਸ੍ਸਫਲਦ੍ਰੁਮਾਨ੍ ।
ਆਸਾਦ੍ਯ ਰਜਨੀਂ ਸ਼ਯ੍ਯਾਂ ਚਕ੍ਰੁਸ੍ਸਰ੍ਵੇष੍ਵਹਸ੍ਸੁ ਤੇ ॥ 5 ॥
ਤਦਹਃ ਪ੍ਰਥਮਂ ਕृਤ੍ਵਾ ਮਾਸੇ ਪ੍ਰਸ਼੍ਰਵਣਂ ਗਤਾਃ ।
ਕਪਿਰਾਜੇਨ ਸਙ੍ਗਮ੍ਯ ਨਿਰਾਸ਼ਾਃ ਕਪਿਯੂਧਪਾਃ ॥ 6 ॥
ਵਿਚਿਤ੍ਯ ਤੁ ਦਿਸ਼ਂ ਪੂਰ੍ਵਾਂ ਯਥੋਕ੍ਤਾਂ ਸਚਿਵੈਸ੍ਸਹ ।
ਅਦृष੍ਟ੍ਵਾ ਵਿਨਤਸ੍ਸੀਤਾਮਾਜਗਾਮ ਮਹਾਬਲਃ ॥ 7 ॥
ਉਤ੍ਤਰਾਂ ਚ ਦਿਸ਼ਂ ਸਰ੍ਵਾਂ ਵਿਚਿਤ੍ਯ ਸ ਮਹਾਕਪਿਃ ।
ਆਗਤਸ੍ਸਹ ਸੈਨ੍ਯੇਨ ਵੀਰਸ਼੍ਸ਼ਤਵਲਿਸ੍ਤਦਾ ॥ 8 ॥
ਸੁषੇਣਃ ਪਸ਼੍ਚਿਮਾ ਮਾਸ਼ਾਂ ਵਿਚਿਤ੍ਯ ਸਹ ਵਾਨਰੈਃ ।
ਸਮੇਤ੍ਯ ਮਾਸੇ ਸਮ੍ਪੂਰ੍ਣੇ ਸੁਗ੍ਰੀਵਮੁਪਚਕ੍ਰਮੇ ॥ 9 ॥
ਤਂ ਪ੍ਰਸ੍ਰਵਣਪृष੍ਠਸ੍ਥਂ ਸਮਾਸਾਦ੍ਯਾਭਿਵਾਦ੍ਯ ਚ ।
ਆਸੀਨਂ ਸਹ ਰਾਮੇਣ ਸੁਗ੍ਰੀਵਮਿਦਮਬ੍ਰਵੀਤ੍ ॥ 10 ॥
ਵਿਚਿਤਾਃ ਪਰ੍ਵਤਾਸ੍ਸਰ੍ਵੇ ਵਨਾਨਿ ਗਹਨਾਨਿ ਚ ।
ਨਿਮ੍ਨਗਾਸ੍ਸਾਗਰਾਨ੍ਤਾਸ਼੍ਚ ਸਰ੍ਵੇ ਜਨਪਦਾਸ਼੍ਚ ਯੇ ॥ 11 ॥
ਗੁਹਾਸ਼੍ਚ ਵਿਚਿਤਾਸ੍ਸਰ੍ਵਾਸ੍ਤ੍ਵਯਾ ਯਾਃ ਪਰਿਕੀਰ੍ਤਿਤਾਃ ।
ਵਿਚਿਤਾਸ਼੍ਚ ਮਹਾਗੁਲ੍ਮਾ ਲਤਾਵਿਤਤਸਨ੍ਤਤਾਃ ॥ 12 ॥
ਗਹਨੇषੁ ਚ ਦੇਸ਼ੇषੁ ਦੁਰ੍ਗੇषੁ ਵਿषਮੇषੁ ਚ ।
ਸਤ੍ਤ੍ਵਾਨ੍ਯਤਿਪ੍ਰਮਾਣਾਨਿ ਵਿਚਿਤਾਨਿ ਹਤਾਨਿ ਚ ॥ 13 ॥
ਯੇ ਚੈਵ ਗਹਨਾ ਦੇਸ਼ਾ ਵਿਚਿਤਾਸ੍ਤੇ ਪੁਨਃ ਪੁਨਃ ।
ਉਦਾਰਸਤ੍ਤ੍ਵਾਭਿਜਨੋ ਮਹਾਤ੍ਮਾ ਸ ਮੈਥਿਲੀਂ ਦ੍ਰਕ੍ष੍ਯਤਿ ਵਾਨਰੇਨ੍ਦ੍ਰਃ ।
ਦਿਸ਼ਂ ਤੁ ਯਾਮੇਵ ਗਤਾ ਤੁ ਸੀਤਾ ਤਾਮਾਸ੍ਥਿਤੋਵਾਯੁਸੁਤੋ ਹਨੂਮਾਨ੍ ॥ 14 ॥
ਇਤ੍ਯਾਰ੍षੇ ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਰਾਮਾਯਣੇ ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਆਦਿਕਾਵ੍ਯੇ ਕਿष੍ਕਿਨ੍ਧਾਕਾਣ੍ਡੇ ਸਪ੍ਤਚਤ੍ਵਾਰਿਂਸ਼ਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe kiṣkindhākāṇḍam |
atha saptacatvāriṃśassargaḥ |
darśanārthaṃ tu vaidehyāssarvataḥ kapiyūdhapāḥ |
vyādiṣṭāḥ kapirājena yathoktaṃ jagmurañjasā || 1 ||
sarāṃsi sarita kākṣānākāśaṃ nagarāṇi ca |
nadīdurgāṃstathā śailānvicinvanti samantataḥ || 2 ||
sugrīveṇa samākhyātāssarve vānarayūthapāḥ |
pradeśānpravicinvanti saśailavanakānanān || 3 ||
vicitya divasaṃ sarve sītādhigamane dhṛtāḥ |
samāyānti sma medinyāṃ niśākāleṣu vānarāḥ || 4 ||
sarvartukamān deśeṣu vānārāssaphaladrumān |
āsādya rajanīṃ śayyāṃ cakrussarveṣvahassu te || 5 ||
tadahaḥ prathamaṃ kṛtvā māse praśravaṇaṃ gatāḥ |
kapirājena saṅgamya nirāśāḥ kapiyūdhapāḥ || 6 ||
vicitya tu diśaṃ pūrvāṃ yathoktāṃ sacivaissaha |
adṛṣṭvā vinatassītāmājagāma mahābalaḥ || 7 ||
uttarāṃ ca diśaṃ sarvāṃ vicitya sa mahākapiḥ |
āgatassaha sainyena vīraśśatavalistadā || 8 ||
suṣeṇaḥ paścimā māśāṃ vicitya saha vānaraiḥ |
sametya māse sampūrṇe sugrīvamupacakrame || 9 ||
taṃ prasravaṇapṛṣṭhasthaṃ samāsādyābhivādya ca |
āsīnaṃ saha rāmeṇa sugrīvamidamabravīt || 10 ||
vicitāḥ parvatāssarve vanāni gahanāni ca |
nimnagāssāgarāntāśca sarve janapadāśca ye || 11 ||
guhāśca vicitāssarvāstvayā yāḥ parikīrtitāḥ |
vicitāśca mahāgulmā latāvitatasantatāḥ || 12 ||
gahaneṣu ca deśeṣu durgeṣu viṣameṣu ca |
sattvānyatipramāṇāni vicitāni hatāni ca || 13 ||
ye caiva gahanā deśā vicitāste punaḥ punaḥ |
udārasattvābhijano mahātmā sa maithilīṃ drakṣyati vānarendraḥ |
diśaṃ tu yāmeva gatā tu sītā tāmāsthitovāyusuto hanūmān || 14 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye kiṣkindhākāṇḍe saptacatvāriṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे किष्किन्धाकाण्डम् ।
अथ सप्तचत्वारिंशस्सर्गः ।
दर्शनार्थं तु वैदेह्यास्सर्वतः कपियूधपाः ।
व्यादिष्टाः कपिराजेन यथोक्तं जग्मुरञ्जसा ॥ 1 ॥
सरांसि सरित काक्षानाकाशं नगराणि च ।
नदीदुर्गांस्तथा शैलान्विचिन्वन्ति समन्ततः ॥ 2 ॥
सुग्रीवेण समाख्यातास्सर्वे वानरयूथपाः ।
प्रदेशान्प्रविचिन्वन्ति सशैलवनकाननान् ॥ 3 ॥
विचित्य दिवसं सर्वे सीताधिगमने धृताः ।
समायान्ति स्म मेदिन्यां निशाकालेषु वानराः ॥ 4 ॥
सर्वर्तुकमान् देशेषु वानारास्सफलद्रुमान् ।
आसाद्य रजनीं शय्यां चक्रुस्सर्वेष्वहस्सु ते ॥ 5 ॥
तदहः प्रथमं कृत्वा मासे प्रश्रवणं गताः ।
कपिराजेन सङ्गम्य निराशाः कपियूधपाः ॥ 6 ॥
विचित्य तु दिशं पूर्वां यथोक्तां सचिवैस्सह ।
अदृष्ट्वा विनतस्सीतामाजगाम महाबलः ॥ 7 ॥
उत्तरां च दिशं सर्वां विचित्य स महाकपिः ।
आगतस्सह सैन्येन वीरश्शतवलिस्तदा ॥ 8 ॥
सुषेणः पश्चिमा माशां विचित्य सह वानरैः ।
समेत्य मासे सम्पूर्णे सुग्रीवमुपचक्रमे ॥ 9 ॥
तं प्रस्रवणपृष्ठस्थं समासाद्याभिवाद्य च ।
आसीनं सह रामेण सुग्रीवमिदमब्रवीत् ॥ 10 ॥
विचिताः पर्वतास्सर्वे वनानि गहनानि च ।
निम्नगास्सागरान्ताश्च सर्वे जनपदाश्च ये ॥ 11 ॥
गुहाश्च विचितास्सर्वास्त्वया याः परिकीर्तिताः ।
विचिताश्च महागुल्मा लताविततसन्तताः ॥ 12 ॥
गहनेषु च देशेषु दुर्गेषु विषमेषु च ।
सत्त्वान्यतिप्रमाणानि विचितानि हतानि च ॥ 13 ॥
ये चैव गहना देशा विचितास्ते पुनः पुनः ।
उदारसत्त्वाभिजनो महात्मा स मैथिलीं द्रक्ष्यति वानरेन्द्रः ।
दिशं तु यामेव गता तु सीता तामास्थितोवायुसुतो हनूमान् ॥ 14 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये किष्किन्धाकाण्डे सप्तचत्वारिंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe kiṣkindhākāṇḍam |
atha saptacatvāriṃśassargaḥ |
darśanārthaṃ tu vaidehyāssarvataḥ kapiyūdhapāḥ |
vyādiṣṭāḥ kapirājena yathoktaṃ jagmurañjasā || 1 ||
sarāṃsi sarita kākṣānākāśaṃ nagarāṇi ca |
nadīdurgāṃstathā śailānvicinvanti samantataḥ || 2 ||
sugrīveṇa samākhyātāssarve vānarayūthapāḥ |
pradeśānpravicinvanti saśailavanakānanān || 3 ||
vicitya divasaṃ sarve sītādhigamane dhṛtāḥ |
samāyānti sma medinyāṃ niśākāleṣu vānarāḥ || 4 ||
sarvartukamān deśeṣu vānārāssaphaladrumān |
āsādya rajanīṃ śayyāṃ cakrussarveṣvahassu te || 5 ||
tadahaḥ prathamaṃ kṛtvā māse praśravaṇaṃ gatāḥ |
kapirājena saṅgamya nirāśāḥ kapiyūdhapāḥ || 6 ||
vicitya tu diśaṃ pūrvāṃ yathoktāṃ sacivaissaha |
adṛṣṭvā vinatassītāmājagāma mahābalaḥ || 7 ||
uttarāṃ ca diśaṃ sarvāṃ vicitya sa mahākapiḥ |
āgatassaha sainyena vīraśśatavalistadā || 8 ||
suṣeṇaḥ paścimā māśāṃ vicitya saha vānaraiḥ |
sametya māse sampūrṇe sugrīvamupacakrame || 9 ||
taṃ prasravaṇapṛṣṭhasthaṃ samāsādyābhivādya ca |
āsīnaṃ saha rāmeṇa sugrīvamidamabravīt || 10 ||
vicitāḥ parvatāssarve vanāni gahanāni ca |
nimnagāssāgarāntāśca sarve janapadāśca ye || 11 ||
guhāśca vicitāssarvāstvayā yāḥ parikīrtitāḥ |
vicitāśca mahāgulmā latāvitatasantatāḥ || 12 ||
gahaneṣu ca deśeṣu durgeṣu viṣameṣu ca |
sattvānyatipramāṇāni vicitāni hatāni ca || 13 ||
ye caiva gahanā deśā vicitāste punaḥ punaḥ |
udārasattvābhijano mahātmā sa maithilīṃ drakṣyati vānarendraḥ |
diśaṃ tu yāmeva gatā tu sītā tāmāsthitovāyusuto hanūmān || 14 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye kiṣkindhākāṇḍe saptacatvāriṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gurmukhi script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.