ଅଥ ଚତୁର୍ଥୋଽଧ୍ଯାଯଃ ।
ରାଜା ଉଵାଚ ।
ଯାନି ଯାନି ଇହ କର୍ମାଣି ଯୈଃ ଯୈଃ ସ୍ଵଚ୍ଛନ୍ଦଜନ୍ମଭିଃ ।
ଚକ୍ରେ କରୋତି କର୍ତା ଵା ହରିଃ ତାନି ବ୍ରୁଵନ୍ତୁ ନଃ ॥ 1॥
ଦ୍ରୁମିଲଃ ଉଵାଚ ।
ଯଃ ଵା ଅନନ୍ତସ୍ଯ ଗୁଣାନ୍ ଅନନ୍ତାନ୍
ଅନୁକ୍ରମିଷ୍ଯନ୍ ସଃ ତୁ ବାଲବୁଦ୍ଧିଃ ।
ରଜାଂସି ଭୂମେଃ ଗଣଯେତ୍ କଥଞ୍ଚିତ୍
କାଲେନ ନ ଏଵ ଅଖିଲଶକ୍ତିଧାମ୍ନଃ ॥ 2॥
ଭୂତୈଃ ଯଦା ପଞ୍ଚଭିଃ ଆତ୍ମସୃଷ୍ଟୈଃ
ପୁରଂ ଵିରାଜଂ ଵିରଚଯ୍ଯ ତସ୍ମିନ୍ ।
ସ୍ଵାଂଶେନ ଵିଷ୍ଟଃ ପୁରୁଷାଭିଧାନ
ମଵାପ ନାରାଯଣଃ ଆଦିଦେଵଃ ॥ 3॥
ଯତ୍ କାଯଃ ଏଷଃ ଭୁଵନତ୍ରଯସନ୍ନିଵେଶଃ
ଯସ୍ଯ ଇନ୍ଦ୍ରିଯୈଃ ତନୁଭୃତାଂ ଉଭଯୈନ୍ଦ୍ରିଯାଣି ।
ଜ୍ଞାନଂ ସ୍ଵତଃ ଶ୍ଵସନତଃ ବଲଂ ଓଜଃ ଈହା
ସତ୍ତ୍ଵାଦିଭିଃ ସ୍ଥିତିଲଯୌଦ୍ଭଵଃ ଆଦିକର୍ତା ॥ 4॥
ଆଦୌ ଅଭୂତ୍ ଶତଧୃତୀ ରଜସ ଅସ୍ଯ ସର୍ଗେ
ଵିଷ୍ଣୁ ସ୍ଥିତୌ କ୍ରତୁପତିଃ ଦ୍ଵିଜଧର୍ମସେତୁଃ ।
ରୁଦ୍ରଃ ଅପି ଅଯାଯ ତମସା ପୁରୁଷଃ ସଃ ଆଦ୍ଯଃ
ଇତି ଉଦ୍ଭଵସ୍ଥିତିଲଯାଃ ସତତଂ ପ୍ରଜାସୁ ॥ 5॥
ଧର୍ମସ୍ଯ ଦକ୍ଷଦୁହିତର୍ଯଜନିଷ୍ଟଃ ମୂର୍ତ୍ଯା
ନାରାଯଣଃ ନରଃ ଋଷିପ୍ରଵରଃ ପ୍ରଶାନ୍ତଃ ।
ନୈଷ୍କର୍ମ୍ଯଲକ୍ଷଣଂ ଉଵାଚ ଚଚାର କର୍ମ
ଯଃ ଅଦ୍ଯ ଅପି ଚ ଆସ୍ତ ଋଷିଵର୍ଯନିଷେଵିତାଙ୍ଘ୍ରିଃ ॥ 6॥
ଇନ୍ଦ୍ରଃ ଵିଶଙ୍କ୍ଯ ମମ ଧାମ ଜିଘୃକ୍ଷତି ଇତି
କାମଂ ନ୍ଯଯୁଙ୍କ୍ତ ସଗଣଂ ସଃ ବଦରିଉପାଖ୍ଯମ୍ ।
ଗତ୍ଵା ଅପ୍ସରୋଗଣଵସନ୍ତସୁମନ୍ଦଵାତୈଃ
ସ୍ତ୍ରୀପ୍ରେକ୍ଷଣ ଇଷୁଭିଃ ଅଵିଧ୍ଯତତ୍ ମହିଜ୍ଞଃ ॥ 7॥
ଵିଜ୍ଞାଯ ଶକ୍ରକୃତଂ ଅକ୍ରମଂ ଆଦିଦେଵଃ
ପ୍ରାହ ପ୍ରହସ୍ଯ ଗତଵିସ୍ମଯଃ ଏଜମାନାନ୍ ।
ମା ଭୈଷ୍ଟ ଭୋ ମଦନ ମାରୁତ ଦେଵଵଧ୍ଵଃ
ଗୃହ୍ଣୀତ ନଃ ବଲିଂ ଅଶୂନ୍ଯଂ ଇମଂ କୁରୁଧ୍ଵମ୍ ॥ 8॥
ଇତ୍ଥଂ ବ୍ରୁଵତି ଅଭଯଦେ ନରଦେଵ ଦେଵାଃ
ସଵ୍ରୀଡନମ୍ରଶିରସଃ ସଘୃଣଂ ତଂ ଊଚୁଃ ।
ନ ଏତତ୍ ଵିଭୋ ତ୍ଵଯି ପରେ ଅଵିକୃତେ ଵିଚିତ୍ରମ୍
ସ୍ଵାରାମଧୀଃ ଅନିକରାନତପାଦପଦ୍ମେ ॥ 9॥
ତ୍ଵାଂ ସେଵତାଂ ସୁରକୃତା ବହଵଃ ଅନ୍ତରାଯାଃ
ସ୍ଵୌକୋ ଵିଲଙ୍ଘ୍ଯ ପରମଂ ଵ୍ରଜତାଂ ପଦଂ ତେ ।
ନ ଅନ୍ଯସ୍ଯ ବର୍ହିଷି ବଲୀନ୍ ଦଦତଃ ସ୍ଵଭାଗାନ୍
ଧତ୍ତେ ପଦଂ ତ୍ଵଂ ଅଵିତା ଯଦି ଵିଘ୍ନମୂର୍ଧ୍ନି ॥ 10॥
କ୍ଷୁତ୍ ତୃଟ୍ତ୍ରିକାଲଗୁଣମାରୁତଜୈଵ୍ହ୍ଯଶୈଶ୍ନ୍ଯାନ୍
ଅସ୍ମାନ୍ ଅପାରଜଲଧୀନ୍ ଅତିତୀର୍ଯ କେଚିତ୍ ।
କ୍ରୋଧସ୍ଯ ଯାନ୍ତି ଵିଫଲସ୍ଯ ଵଶ ପଦେ ଗୋଃ
ମଜ୍ଜନ୍ତି ଦୁଶ୍ଚରତପଃ ଚ ଵୃଥା ଉତ୍ସୃଜନ୍ତି ॥ 11॥
ଇତି ପ୍ରଗୃଣତାଂ ତେଷାଂ ସ୍ତ୍ରିଯଃ ଅତି ଅଦ୍ଭୁତଦର୍ଶନାଃ ।
ଦର୍ଶଯାମାସ ଶୁଶ୍ରୂଷାଂ ସ୍ଵର୍ଚିତାଃ କୁର୍ଵତୀଃ ଵିଭୁଃ ॥ 12॥
ତେ ଦେଵ ଅନୁଚରାଃ ଦୃଷ୍ଟ୍ଵା ସ୍ତ୍ରିଯଃ ଶ୍ରୀଃ ଇଵ ରୂପିଣୀଃ ।
ଗନ୍ଧେନ ମୁମୁହୁଃ ତାସାଂ ରୂପ ଔଦାର୍ଯହତଶ୍ରିଯଃ ॥ 13॥
ତାନ୍ ଆହ ଦେଵଦେଵ ଈଶଃ ପ୍ରଣତାନ୍ ପ୍ରହସନ୍ ଇଵ ।
ଆସାଂ ଏକତମାଂ ଵୃଙ୍ଗ୍ଧ୍ଵଂ ସଵର୍ଣାଂ ସ୍ଵର୍ଗଭୂଷଣାମ୍ ॥
14॥
ଓଁ ଇତି ଆଦେଶଂ ଆଦାଯ ନତ୍ଵା ତଂ ସୁରଵନ୍ଦିନଃ ।
ଉର୍ଵଶୀଂ ଅପ୍ସରଃଶ୍ରେଷ୍ଠାଂ ପୁରସ୍କୃତ୍ଯ ଦିଵଂ ଯଯୁଃ ॥ 15॥
ଇନ୍ଦ୍ରାଯ ଆନମ୍ଯ ସଦସି ଶ୍ରୁଣ୍ଵତାଂ ତ୍ରିଦିଵୌକସାମ୍ ।
ଊଚୁଃ ନାରାଯଣବଲଂ ଶକ୍ରଃ ତତ୍ର ଆସ ଵିସ୍ମିତଃ ॥ 16॥
ହଂସସ୍ଵରୂପୀ ଅଵଦଦତ୍ ଅଚ୍ଯୁତଃ ଆତ୍ମଯୋଗମ୍
ଦତ୍ତଃ କୁମାର ଋଷଭଃ ଭଗଵାନ୍ ପିତା ନଃ ।
ଵିଷ୍ଣୁଃ ଶିଵାଯ ଜଗତାଂ କଲଯା ଅଵତୀର୍ଣଃ
ତେନ ଆହୃତାଃ ମଧୁଭିଦା ଶ୍ରୁତଯଃ ହଯାସ୍ଯେ ॥ 17॥
ଗୁପ୍ତଃ ଅପି ଅଯେ ମନୁଃ ଇଲା ଓଷଧଯଃ ଚ ମାତ୍ସ୍ଯେ
କ୍ରୌଡେ ହତଃ ଦିତିଜଃ ଉଦ୍ଧରତା ଅମ୍ଭସଃ କ୍ଷ୍ମାମ୍ ।
କୌର୍ମେ ଧୃତଃ ଅଦ୍ରିଃ ଅମୃତ ଉନ୍ମଥନେ ସ୍ଵପୃଷ୍ଠେ
ଗ୍ରାହାତ୍ ପ୍ରପନ୍ନମିଭରାଜଂ ଅମୁଞ୍ଚତ୍ ଆର୍ତମ୍ ॥ 18॥
ସଂସ୍ତୁନ୍ଵତଃ ଅବ୍ଧିପତିତାନ୍ ଶ୍ରମଣାନ୍ ଋଷୀଂ ଚ
ଶକ୍ରଂ ଚ ଵୃତ୍ରଵଧତଃ ତମସି ପ୍ରଵିଷ୍ଟମ୍ ।
ଦେଵସ୍ତ୍ରିଯଃ ଅସୁରଗୃହେ ପିହିତାଃ ଅନାଥାଃ
ଜଘ୍ନେ ଅସୁରେନ୍ଦ୍ରଂ ଅଭଯାଯ ସତାଂ ନୃସିଂହେ ॥ 19॥
ଦେଵ ଅସୁରେ ଯୁଧି ଚ ଦୈତ୍ଯପତୀନ୍ ସୁରାର୍ଥେ
ହତ୍ଵା ଅନ୍ତରେଷୁ ଭୁଵନାନି ଅଦଧାତ୍ କଲାଭିଃ ।
ଭୂତ୍ଵା ଅଥ ଵାମନଃ ଇମାଂ ଅହରତ୍ ବଲେଃ କ୍ଷ୍ମାମ୍
ଯାଞ୍ଚାଚ୍ଛଲେନ ସମଦାତ୍ ଅଦିତେଃ ସୁତେଭ୍ଯଃ ॥ 20॥
ନିଃକ୍ଷତ୍ରିଯାଂ ଅକୃତ ଗାଂ ଚ ତ୍ରିଃସପ୍ତକୃତ୍ଵଃ
ରାମଃ ତୁ ହୈହଯକୁଲ ଅପି ଅଯଭାର୍ଗଵ ଅଗ୍ନିଃ ।
ସଃ ଅବ୍ଧିଂ ବବନ୍ଧ ଦଶଵକ୍ତ୍ରଂ ଅହନ୍ ସଲଙ୍କମ୍
ସୀତାପତିଃ ଜଯତି ଲୋକଂ ଅଲଘ୍ନକୀର୍ତିଃ ॥ 21॥
ଭୂମେଃ ଭର ଅଵତରଣାଯ ଯଦୁଷି ଅଜନ୍ମା ଜାତଃ
କରିଷ୍ଯତି ସୁରୈଃ ଅପି ଦୁଷ୍କରାଣି ।
ଵାଦୈଃ ଵିମୋହଯତି ଯଜ୍ଞକୃତଃ ଅତଦର୍ହାନ୍
ଶୂଦ୍ରାଂ କଲୌ କ୍ଷିତିଭୁଜଃ ନ୍ଯହନିଷ୍ଯଦନ୍ତେ ॥ 22॥
ଏଵଂଵିଧାନି କର୍ମାଣି ଜନ୍ମାନି ଚ ଜଗତ୍ ପତେଃ ।
ଭୂରୀଣି ଭୂରିଯଶସଃ ଵର୍ଣିତାନି ମହାଭୁଜ ॥ 23॥
ଇତି ଶ୍ରୀମଦ୍ଭଗଵତେ ମହାପୁରାଣେ ପାରମହଂସ୍ଯାଂ
ସଂହିତାଯାମେକାଦଶସ୍କନ୍ଧେ ନିମିଜାଯନ୍ତସଂଵାଦେ
ଚତୁର୍ଥୋଽଧ୍ଯାଯଃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
atha caturtho'dhyāyaḥ |
rājā uvāca |
yāni yāni iha karmāṇi yaiḥ yaiḥ svacchandajanmabhiḥ |
cakre karoti kartā vā hariḥ tāni bruvantu naḥ || 1||
drumilaḥ uvāca |
yaḥ vā anantasya guṇān anantān
anukramiṣyan saḥ tu bālabuddhiḥ |
rajāṃsi bhūmeḥ gaṇayet kathañcit
kālena na eva akhilaśaktidhāmnaḥ || 2||
bhūtaiḥ yadā pañcabhiḥ ātmasṛṣṭaiḥ
puraṃ virājaṃ viracayya tasmin |
svāṃśena viṣṭaḥ puruṣābhidhāna
mavāpa nārāyaṇaḥ ādidevaḥ || 3||
yat kāyaḥ eṣaḥ bhuvanatrayasanniveśaḥ
yasya indriyaiḥ tanubhṛtāṃ ubhayaindriyāṇi |
jñānaṃ svataḥ śvasanataḥ balaṃ ojaḥ īhā
sattvādibhiḥ sthitilayaudbhavaḥ ādikartā || 4||
ādau abhūt śatadhṛtī rajasa asya sarge
viṣṇu sthitau kratupatiḥ dvijadharmasetuḥ |
rudraḥ api ayāya tamasā puruṣaḥ saḥ ādyaḥ
iti udbhavasthitilayāḥ satataṃ prajāsu || 5||
dharmasya dakṣaduhitaryajaniṣṭaḥ mūrtyā
nārāyaṇaḥ naraḥ ṛṣipravaraḥ praśāntaḥ |
naiṣkarmyalakṣaṇaṃ uvāca cacāra karma
yaḥ adya api ca āsta ṛṣivaryaniṣevitāṅghriḥ || 6||
indraḥ viśaṅkya mama dhāma jighṛkṣati iti
kāmaṃ nyayuṅkta sagaṇaṃ saḥ badariupākhyam |
gatvā apsarogaṇavasantasumandavātaiḥ
strīprekṣaṇa iṣubhiḥ avidhyatat mahijñaḥ || 7||
vijñāya śakrakṛtaṃ akramaṃ ādidevaḥ
prāha prahasya gatavismayaḥ ejamānān |
mā bhaiṣṭa bho madana māruta devavadhvaḥ
gṛhṇīta naḥ baliṃ aśūnyaṃ imaṃ kurudhvam || 8||
itthaṃ bruvati abhayade naradeva devāḥ
savrīḍanamraśirasaḥ saghṛṇaṃ taṃ ūcuḥ |
na etat vibho tvayi pare avikṛte vicitram
svārāmadhīḥ anikarānatapādapadme || 9||
tvāṃ sevatāṃ surakṛtā bahavaḥ antarāyāḥ
svauko vilaṅghya paramaṃ vrajatāṃ padaṃ te |
na anyasya barhiṣi balīn dadataḥ svabhāgān
dhatte padaṃ tvaṃ avitā yadi vighnamūrdhni || 10||
kṣut tṛṭtrikālaguṇamārutajaivhyaśaiśnyān
asmān apārajaladhīn atitīrya kecit |
krodhasya yānti viphalasya vaśa pade goḥ
majjanti duścaratapaḥ ca vṛthā utsṛjanti || 11||
iti pragṛṇatāṃ teṣāṃ striyaḥ ati adbhutadarśanāḥ |
darśayāmāsa śuśrūṣāṃ svarcitāḥ kurvatīḥ vibhuḥ || 12||
te deva anucarāḥ dṛṣṭvā striyaḥ śrīḥ iva rūpiṇīḥ |
gandhena mumuhuḥ tāsāṃ rūpa audāryahataśriyaḥ || 13||
tān āha devadeva īśaḥ praṇatān prahasan iva |
āsāṃ ekatamāṃ vṛṅgdhvaṃ savarṇāṃ svargabhūṣaṇām ||
14||
oṃ iti ādeśaṃ ādāya natvā taṃ suravandinaḥ |
urvaśīṃ apsaraḥśreṣṭhāṃ puraskṛtya divaṃ yayuḥ || 15||
indrāya ānamya sadasi śruṇvatāṃ tridivaukasām |
ūcuḥ nārāyaṇabalaṃ śakraḥ tatra āsa vismitaḥ || 16||
haṃsasvarūpī avadadat acyutaḥ ātmayogam
dattaḥ kumāra ṛṣabhaḥ bhagavān pitā naḥ |
viṣṇuḥ śivāya jagatāṃ kalayā avatīrṇaḥ
tena āhṛtāḥ madhubhidā śrutayaḥ hayāsye || 17||
guptaḥ api aye manuḥ ilā oṣadhayaḥ ca mātsye
krauḍe hataḥ ditijaḥ uddharatā ambhasaḥ kṣmām |
kaurme dhṛtaḥ adriḥ amṛta unmathane svapṛṣṭhe
grāhāt prapannamibharājaṃ amuñcat ārtam || 18||
saṃstunvataḥ abdhipatitān śramaṇān ṛṣīṃ ca
śakraṃ ca vṛtravadhataḥ tamasi praviṣṭam |
devastriyaḥ asuragṛhe pihitāḥ anāthāḥ
jaghne asurendraṃ abhayāya satāṃ nṛsiṃhe || 19||
deva asure yudhi ca daityapatīn surārthe
hatvā antareṣu bhuvanāni adadhāt kalābhiḥ |
bhūtvā atha vāmanaḥ imāṃ aharat baleḥ kṣmām
yāñcācchalena samadāt aditeḥ sutebhyaḥ || 20||
niḥkṣatriyāṃ akṛta gāṃ ca triḥsaptakṛtvaḥ
rāmaḥ tu haihayakula api ayabhārgava agniḥ |
saḥ abdhiṃ babandha daśavaktraṃ ahan salaṅkam
sītāpatiḥ jayati lokaṃ alaghnakīrtiḥ || 21||
bhūmeḥ bhara avataraṇāya yaduṣi ajanmā jātaḥ
kariṣyati suraiḥ api duṣkarāṇi |
vādaiḥ vimohayati yajñakṛtaḥ atadarhān
śūdrāṃ kalau kṣitibhujaḥ nyahaniṣyadante || 22||
evaṃvidhāni karmāṇi janmāni ca jagat pateḥ |
bhūrīṇi bhūriyaśasaḥ varṇitāni mahābhuja || 23||
iti śrīmadbhagavate mahāpurāṇe pāramahaṃsyāṃ
saṃhitāyāmekādaśaskandhe nimijāyantasaṃvāde
caturtho'dhyāyaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
अथ चतुर्थोऽध्यायः ।
राजा उवाच ।
यानि यानि इह कर्माणि यैः यैः स्वच्छन्दजन्मभिः ।
चक्रे करोति कर्ता वा हरिः तानि ब्रुवन्तु नः ॥ 1॥
द्रुमिलः उवाच ।
यः वा अनन्तस्य गुणान् अनन्तान्
अनुक्रमिष्यन् सः तु बालबुद्धिः ।
रजांसि भूमेः गणयेत् कथञ्चित्
कालेन न एव अखिलशक्तिधाम्नः ॥ 2॥
भूतैः यदा पञ्चभिः आत्मसृष्टैः
पुरं विराजं विरचय्य तस्मिन् ।
स्वांशेन विष्टः पुरुषाभिधान
मवाप नारायणः आदिदेवः ॥ 3॥
यत् कायः एषः भुवनत्रयसन्निवेशः
यस्य इन्द्रियैः तनुभृतां उभयैन्द्रियाणि ।
ज्ञानं स्वतः श्वसनतः बलं ओजः ईहा
सत्त्वादिभिः स्थितिलयौद्भवः आदिकर्ता ॥ 4॥
आदौ अभूत् शतधृती रजस अस्य सर्गे
विष्णु स्थितौ क्रतुपतिः द्विजधर्मसेतुः ।
रुद्रः अपि अयाय तमसा पुरुषः सः आद्यः
इति उद्भवस्थितिलयाः सततं प्रजासु ॥ 5॥
धर्मस्य दक्षदुहितर्यजनिष्टः मूर्त्या
नारायणः नरः ऋषिप्रवरः प्रशान्तः ।
नैष्कर्म्यलक्षणं उवाच चचार कर्म
यः अद्य अपि च आस्त ऋषिवर्यनिषेविताङ्घ्रिः ॥ 6॥
इन्द्रः विशङ्क्य मम धाम जिघृक्षति इति
कामं न्ययुङ्क्त सगणं सः बदरिउपाख्यम् ।
गत्वा अप्सरोगणवसन्तसुमन्दवातैः
स्त्रीप्रेक्षण इषुभिः अविध्यतत् महिज्ञः ॥ 7॥
विज्ञाय शक्रकृतं अक्रमं आदिदेवः
प्राह प्रहस्य गतविस्मयः एजमानान् ।
मा भैष्ट भो मदन मारुत देववध्वः
गृह्णीत नः बलिं अशून्यं इमं कुरुध्वम् ॥ 8॥
इत्थं ब्रुवति अभयदे नरदेव देवाः
सव्रीडनम्रशिरसः सघृणं तं ऊचुः ।
न एतत् विभो त्वयि परे अविकृते विचित्रम्
स्वारामधीः अनिकरानतपादपद्मे ॥ 9॥
त्वां सेवतां सुरकृता बहवः अन्तरायाः
स्वौको विलङ्घ्य परमं व्रजतां पदं ते ।
न अन्यस्य बर्हिषि बलीन् ददतः स्वभागान्
धत्ते पदं त्वं अविता यदि विघ्नमूर्ध्नि ॥ 10॥
क्षुत् तृट्त्रिकालगुणमारुतजैव्ह्यशैश्न्यान्
अस्मान् अपारजलधीन् अतितीर्य केचित् ।
क्रोधस्य यान्ति विफलस्य वश पदे गोः
मज्जन्ति दुश्चरतपः च वृथा उत्सृजन्ति ॥ 11॥
इति प्रगृणतां तेषां स्त्रियः अति अद्भुतदर्शनाः ।
दर्शयामास शुश्रूषां स्वर्चिताः कुर्वतीः विभुः ॥ 12॥
ते देव अनुचराः दृष्ट्वा स्त्रियः श्रीः इव रूपिणीः ।
गन्धेन मुमुहुः तासां रूप औदार्यहतश्रियः ॥ 13॥
तान् आह देवदेव ईशः प्रणतान् प्रहसन् इव ।
आसां एकतमां वृङ्ग्ध्वं सवर्णां स्वर्गभूषणाम् ॥
14॥
ॐ इति आदेशं आदाय नत्वा तं सुरवन्दिनः ।
उर्वशीं अप्सरःश्रेष्ठां पुरस्कृत्य दिवं ययुः ॥ 15॥
इन्द्राय आनम्य सदसि श्रुण्वतां त्रिदिवौकसाम् ।
ऊचुः नारायणबलं शक्रः तत्र आस विस्मितः ॥ 16॥
हंसस्वरूपी अवददत् अच्युतः आत्मयोगम्
दत्तः कुमार ऋषभः भगवान् पिता नः ।
विष्णुः शिवाय जगतां कलया अवतीर्णः
तेन आहृताः मधुभिदा श्रुतयः हयास्ये ॥ 17॥
गुप्तः अपि अये मनुः इला ओषधयः च मात्स्ये
क्रौडे हतः दितिजः उद्धरता अम्भसः क्ष्माम् ।
कौर्मे धृतः अद्रिः अमृत उन्मथने स्वपृष्ठे
ग्राहात् प्रपन्नमिभराजं अमुञ्चत् आर्तम् ॥ 18॥
संस्तुन्वतः अब्धिपतितान् श्रमणान् ऋषीं च
शक्रं च वृत्रवधतः तमसि प्रविष्टम् ।
देवस्त्रियः असुरगृहे पिहिताः अनाथाः
जघ्ने असुरेन्द्रं अभयाय सतां नृसिंहे ॥ 19॥
देव असुरे युधि च दैत्यपतीन् सुरार्थे
हत्वा अन्तरेषु भुवनानि अदधात् कलाभिः ।
भूत्वा अथ वामनः इमां अहरत् बलेः क्ष्माम्
याञ्चाच्छलेन समदात् अदितेः सुतेभ्यः ॥ 20॥
निःक्षत्रियां अकृत गां च त्रिःसप्तकृत्वः
रामः तु हैहयकुल अपि अयभार्गव अग्निः ।
सः अब्धिं बबन्ध दशवक्त्रं अहन् सलङ्कम्
सीतापतिः जयति लोकं अलघ्नकीर्तिः ॥ 21॥
भूमेः भर अवतरणाय यदुषि अजन्मा जातः
करिष्यति सुरैः अपि दुष्कराणि ।
वादैः विमोहयति यज्ञकृतः अतदर्हान्
शूद्रां कलौ क्षितिभुजः न्यहनिष्यदन्ते ॥ 22॥
एवंविधानि कर्माणि जन्मानि च जगत् पतेः ।
भूरीणि भूरियशसः वर्णितानि महाभुज ॥ 23॥
इति श्रीमद्भगवते महापुराणे पारमहंस्यां
संहितायामेकादशस्कन्धे निमिजायन्तसंवादे
चतुर्थोऽध्यायः ॥
atha caturtho'dhyāyaḥ |
rājā uvāca |
yāni yāni iha karmāṇi yaiḥ yaiḥ svacchandajanmabhiḥ |
cakre karoti kartā vā hariḥ tāni bruvantu naḥ || 1||
drumilaḥ uvāca |
yaḥ vā anantasya guṇān anantān
anukramiṣyan saḥ tu bālabuddhiḥ |
rajāṃsi bhūmeḥ gaṇayet kathañcit
kālena na eva akhilaśaktidhāmnaḥ || 2||
bhūtaiḥ yadā pañcabhiḥ ātmasṛṣṭaiḥ
puraṃ virājaṃ viracayya tasmin |
svāṃśena viṣṭaḥ puruṣābhidhāna
mavāpa nārāyaṇaḥ ādidevaḥ || 3||
yat kāyaḥ eṣaḥ bhuvanatrayasanniveśaḥ
yasya indriyaiḥ tanubhṛtāṃ ubhayaindriyāṇi |
jñānaṃ svataḥ śvasanataḥ balaṃ ojaḥ īhā
sattvādibhiḥ sthitilayaudbhavaḥ ādikartā || 4||
ādau abhūt śatadhṛtī rajasa asya sarge
viṣṇu sthitau kratupatiḥ dvijadharmasetuḥ |
rudraḥ api ayāya tamasā puruṣaḥ saḥ ādyaḥ
iti udbhavasthitilayāḥ satataṃ prajāsu || 5||
dharmasya dakṣaduhitaryajaniṣṭaḥ mūrtyā
nārāyaṇaḥ naraḥ ṛṣipravaraḥ praśāntaḥ |
naiṣkarmyalakṣaṇaṃ uvāca cacāra karma
yaḥ adya api ca āsta ṛṣivaryaniṣevitāṅghriḥ || 6||
indraḥ viśaṅkya mama dhāma jighṛkṣati iti
kāmaṃ nyayuṅkta sagaṇaṃ saḥ badariupākhyam |
gatvā apsarogaṇavasantasumandavātaiḥ
strīprekṣaṇa iṣubhiḥ avidhyatat mahijñaḥ || 7||
vijñāya śakrakṛtaṃ akramaṃ ādidevaḥ
prāha prahasya gatavismayaḥ ejamānān |
mā bhaiṣṭa bho madana māruta devavadhvaḥ
gṛhṇīta naḥ baliṃ aśūnyaṃ imaṃ kurudhvam || 8||
itthaṃ bruvati abhayade naradeva devāḥ
savrīḍanamraśirasaḥ saghṛṇaṃ taṃ ūcuḥ |
na etat vibho tvayi pare avikṛte vicitram
svārāmadhīḥ anikarānatapādapadme || 9||
tvāṃ sevatāṃ surakṛtā bahavaḥ antarāyāḥ
svauko vilaṅghya paramaṃ vrajatāṃ padaṃ te |
na anyasya barhiṣi balīn dadataḥ svabhāgān
dhatte padaṃ tvaṃ avitā yadi vighnamūrdhni || 10||
kṣut tṛṭtrikālaguṇamārutajaivhyaśaiśnyān
asmān apārajaladhīn atitīrya kecit |
krodhasya yānti viphalasya vaśa pade goḥ
majjanti duścaratapaḥ ca vṛthā utsṛjanti || 11||
iti pragṛṇatāṃ teṣāṃ striyaḥ ati adbhutadarśanāḥ |
darśayāmāsa śuśrūṣāṃ svarcitāḥ kurvatīḥ vibhuḥ || 12||
te deva anucarāḥ dṛṣṭvā striyaḥ śrīḥ iva rūpiṇīḥ |
gandhena mumuhuḥ tāsāṃ rūpa audāryahataśriyaḥ || 13||
tān āha devadeva īśaḥ praṇatān prahasan iva |
āsāṃ ekatamāṃ vṛṅgdhvaṃ savarṇāṃ svargabhūṣaṇām ||
14||
oṃ iti ādeśaṃ ādāya natvā taṃ suravandinaḥ |
urvaśīṃ apsaraḥśreṣṭhāṃ puraskṛtya divaṃ yayuḥ || 15||
indrāya ānamya sadasi śruṇvatāṃ tridivaukasām |
ūcuḥ nārāyaṇabalaṃ śakraḥ tatra āsa vismitaḥ || 16||
haṃsasvarūpī avadadat acyutaḥ ātmayogam
dattaḥ kumāra ṛṣabhaḥ bhagavān pitā naḥ |
viṣṇuḥ śivāya jagatāṃ kalayā avatīrṇaḥ
tena āhṛtāḥ madhubhidā śrutayaḥ hayāsye || 17||
guptaḥ api aye manuḥ ilā oṣadhayaḥ ca mātsye
krauḍe hataḥ ditijaḥ uddharatā ambhasaḥ kṣmām |
kaurme dhṛtaḥ adriḥ amṛta unmathane svapṛṣṭhe
grāhāt prapannamibharājaṃ amuñcat ārtam || 18||
saṃstunvataḥ abdhipatitān śramaṇān ṛṣīṃ ca
śakraṃ ca vṛtravadhataḥ tamasi praviṣṭam |
devastriyaḥ asuragṛhe pihitāḥ anāthāḥ
jaghne asurendraṃ abhayāya satāṃ nṛsiṃhe || 19||
deva asure yudhi ca daityapatīn surārthe
hatvā antareṣu bhuvanāni adadhāt kalābhiḥ |
bhūtvā atha vāmanaḥ imāṃ aharat baleḥ kṣmām
yāñcācchalena samadāt aditeḥ sutebhyaḥ || 20||
niḥkṣatriyāṃ akṛta gāṃ ca triḥsaptakṛtvaḥ
rāmaḥ tu haihayakula api ayabhārgava agniḥ |
saḥ abdhiṃ babandha daśavaktraṃ ahan salaṅkam
sītāpatiḥ jayati lokaṃ alaghnakīrtiḥ || 21||
bhūmeḥ bhara avataraṇāya yaduṣi ajanmā jātaḥ
kariṣyati suraiḥ api duṣkarāṇi |
vādaiḥ vimohayati yajñakṛtaḥ atadarhān
śūdrāṃ kalau kṣitibhujaḥ nyahaniṣyadante || 22||
evaṃvidhāni karmāṇi janmāni ca jagat pateḥ |
bhūrīṇi bhūriyaśasaḥ varṇitāni mahābhuja || 23||
iti śrīmadbhagavate mahāpurāṇe pāramahaṃsyāṃ
saṃhitāyāmekādaśaskandhe nimijāyantasaṃvāde
caturtho'dhyāyaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.