॥ ତୃତୀଯ ମୁଣ୍ଡକେ ପ୍ରଥମଃ ଖଣ୍ଡଃ ॥
ଦ୍ଵା ସୁପର୍ଣା ସଯୁଜା ସଖାଯା ସମାନଂ-ଵୃଁକ୍ଷ-ମ୍ପରିଷସ୍ଵଜାତେ ।
ତଯୋରନ୍ଯଃ ପିପ୍ପଲଂ ସ୍ଵାଦ୍ଵତ୍ତ୍ଯନଶ୍ନନ୍ନନ୍ଯୋ ଅଭିଚାକଶୀତି ॥ 1॥
ସମାନେ ଵୃକ୍ଷେ ପୁରୁଷୋ ନିମଗ୍ନୋ-ଽନିଶଯା ଶୋଚତି ମୁହ୍ଯମାନଃ ।
ଜୁଷ୍ଟଂ-ଯଁଦା ପଶ୍ଯତ୍ଯନ୍ଯମୀଶମସ୍ଯ
ମହିମାନମିତି ଵୀତଶୋକଃ ॥ 2॥
ଯଦା ପଶ୍ଯଃ ପଶ୍ଯତେ ରୁକ୍ମଵର୍ଣଂ
କର୍ତାରମୀଶ-ମ୍ପୁରୁଷ-ମ୍ବ୍ରହ୍ମଯୋନିମ୍ ।
ତଦା ଵିଦ୍ଵା-ନ୍ପୁଣ୍ଯପାପେ ଵିଧୂଯ
ନିରଞ୍ଜନଃ ପରମଂ ସାମ୍ଯମୁପୈତି ॥ 3॥
ପ୍ରଣୋ ହ୍ଯେଷ ଯ-ସ୍ସର୍ଵଭୂତୈର୍ଵିଭାତି
ଵିଜାନନ୍ ଵିଦ୍ଵା-ନ୍ଭଵତେ ନାତିଵାଦୀ ।
ଆତ୍ମକ୍ରୀଡ ଆତ୍ମରତିଃ କ୍ରିଯାଵା-
ନେଷ ବ୍ରହ୍ମଵିଦାଂ-ଵଁରିଷ୍ଠଃ ॥ 4॥
ସତ୍ଯେନ ଲଭ୍ଯସ୍ତପସା ହ୍ଯେଷ ଆତ୍ମା
ସମ୍ଯଗ୍ଜ୍ଞାନେନ ବ୍ରହ୍ମଚର୍ଯେଣ ନିତ୍ଯମ୍ ।
ଅନ୍ତସ୍ଶରୀରେ ଜ୍ଯୋତିର୍ମଯୋ ହି ଶୁଭ୍ରୋ
ଯ-ମ୍ପଶ୍ଯନ୍ତି ଯତଯଃ, କ୍ଷୀଣଦୋଷାଃ ॥ 5॥
ସତ୍ଯମେଵ ଜଯତେ ନାନୃତଂ
ସତ୍ଯେନ ପନ୍ଥା ଵିତତୋ ଦେଵଯାନଃ ।
ଯେନା-ଽଽକ୍ରମନ୍ତ୍ଯୃଷଯୋ ହ୍ଯାପ୍ତକାମା
ଯତ୍ର ତ-ଥ୍ସତ୍ଯସ୍ଯ ପରମ-ନ୍ନିଧାନମ୍ ॥ 6॥
ବୃହଚ୍ଚ ତଦ୍ ଦିଵ୍ଯମଚିନ୍ତ୍ଯରୂପଂ
ସୂକ୍ଷ୍ମାଚ୍ଚ ତ-ଥ୍ସୂକ୍ଷ୍ମତରଂ-ଵିଁଭାତି ।
ଦୂରା-ଥ୍ସୁଦୂରେ ତଦିହାନ୍ତିକେ ଚ
ପଶ୍ଯନ୍ତ୍ଵିହୈଵ ନିହିତ-ଙ୍ଗୁହାଯାମ୍ ॥ 7॥
ନ ଚକ୍ଷୁଷା ଗୃହ୍ଯତେ ନାପି ଵାଚା
ନାନ୍ଯୈର୍ଦେଵୈସ୍ତପସା କର୍ମଣ ଵା ।
ଜ୍ଞାନପ୍ରସାଦେନ ଵିଶୁଦ୍ଧସତ୍ତ୍ଵ-
ସ୍ତତସ୍ତୁ ତ-ମ୍ପଶ୍ଯତେ ନିଷ୍କଲଂ
ଧ୍ଯାଯମାନଃ ॥ 8॥
ଏଷୋ-ଽଣୁରାତ୍ମା ଚେତସା ଵେଦିତଵ୍ଯୋ
ଯସ୍ମି-ନ୍ପ୍ରାଣଃ ପଞ୍ଚଧା ସଂଵିଁଵେଶ ।
ପ୍ରାଣୈଶ୍ଚିତ୍ତଂ ସର୍ଵମୋତ-ମ୍ପ୍ରଜାନାଂ
ଯସ୍ମିନ୍ ଵିଶୁଦ୍ଧେ ଵିଭଵତ୍ଯେଷ ଆତ୍ମା ॥ 9॥
ଯଂ-ଯଂଁ ଲୋକ-ମ୍ମନସା ସଂଵିଁଭାତି
ଵିଶୁଦ୍ଧସତ୍ତ୍ଵଃ କାମଯତେ ଯାଂଶ୍ଚ କାମାନ୍ ।
ତ-ନ୍ତଂ-ଲୋଁକ-ଞ୍ଜଯତେ ତାଂଶ୍ଚ କାମାଂ-
ସ୍ତସ୍ମାଦାତ୍ମଜ୍ଞଂ ହ୍ଯର୍ଚଯେତ୍ ଭୂତିକାମଃ ॥ 10॥
॥ ଇତି ମୁଣ୍ଡକୋପନିଷଦି ତୃତୀଯମୁଣ୍ଡକେ ପ୍ରଥମଃ ଖଣ୍ଡଃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
|| tṛtīya muṇḍake prathamaḥ khaṇḍaḥ ||
dvā suparṇā sayujā sakhāyā samānaṃ-vṛ~kṣa-mpariṣasvajāte |
tayoranyaḥ pippalaṃ svādvattyanaśnannanyo abhicākaśīti || 1||
samāne vṛkṣe puruṣo nimagno-'niśayā śocati muhyamānaḥ |
juṣṭaṃ-ya~dā paśyatyanyamīśamasya
mahimānamiti vītaśokaḥ || 2||
yadā paśyaḥ paśyate rukmavarṇaṃ
kartāramīśa-mpuruṣa-mbrahmayonim |
tadā vidvā-npuṇyapāpe vidhūya
nirañjanaḥ paramaṃ sāmyamupaiti || 3||
praṇo hyeṣa ya-ssarvabhūtairvibhāti
vijānan vidvā-nbhavate nātivādī |
ātmakrīḍa ātmaratiḥ kriyāvā-
neṣa brahmavidāṃ-va~riṣṭhaḥ || 4||
satyena labhyastapasā hyeṣa ātmā
samyagjñānena brahmacaryeṇa nityam |
antasśarīre jyotirmayo hi śubhro
ya-mpaśyanti yatayaḥ, kṣīṇadoṣāḥ || 5||
satyameva jayate nānṛtaṃ
satyena panthā vitato devayānaḥ |
yenā-''kramantyṛṣayo hyāptakāmā
yatra ta-thsatyasya parama-nnidhānam || 6||
bṛhacca tad divyamacintyarūpaṃ
sūkṣmācca ta-thsūkṣmataraṃ-vi~bhāti |
dūrā-thsudūre tadihāntike ca
paśyantvihaiva nihita-ṅguhāyām || 7||
na cakṣuṣā gṛhyate nāpi vācā
nānyairdevaistapasā karmaṇa vā |
jñānaprasādena viśuddhasattva-
statastu ta-mpaśyate niṣkalaṃ
dhyāyamānaḥ || 8||
eṣo-'ṇurātmā cetasā veditavyo
yasmi-nprāṇaḥ pañcadhā saṃvi~veśa |
prāṇaiścittaṃ sarvamota-mprajānāṃ
yasmin viśuddhe vibhavatyeṣa ātmā || 9||
yaṃ-yaṃ~ loka-mmanasā saṃvi~bhāti
viśuddhasattvaḥ kāmayate yāṃśca kāmān |
ta-ntaṃ-lo~ka-ñjayate tāṃśca kāmāṃ-
stasmādātmajñaṃ hyarcayet bhūtikāmaḥ || 10||
|| iti muṇḍakopaniṣadi tṛtīyamuṇḍake prathamaḥ khaṇḍaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ तृतीय मुण्डके प्रथमः खण्डः ॥
द्वा सुपर्णा सयुजा सखाया समानं-वृँक्ष-म्परिषस्वजाते ।
तयोरन्यः पिप्पलं स्वाद्वत्त्यनश्नन्नन्यो अभिचाकशीति ॥ 1॥
समाने वृक्षे पुरुषो निमग्नो-ऽनिशया शोचति मुह्यमानः ।
जुष्टं-यँदा पश्यत्यन्यमीशमस्य
महिमानमिति वीतशोकः ॥ 2॥
यदा पश्यः पश्यते रुक्मवर्णं
कर्तारमीश-म्पुरुष-म्ब्रह्मयोनिम् ।
तदा विद्वा-न्पुण्यपापे विधूय
निरञ्जनः परमं साम्यमुपैति ॥ 3॥
प्रणो ह्येष य-स्सर्वभूतैर्विभाति
विजानन् विद्वा-न्भवते नातिवादी ।
आत्मक्रीड आत्मरतिः क्रियावा-
नेष ब्रह्मविदां-वँरिष्ठः ॥ 4॥
सत्येन लभ्यस्तपसा ह्येष आत्मा
सम्यग्ज्ञानेन ब्रह्मचर्येण नित्यम् ।
अन्तस्शरीरे ज्योतिर्मयो हि शुभ्रो
य-म्पश्यन्ति यतयः, क्षीणदोषाः ॥ 5॥
सत्यमेव जयते नानृतं
सत्येन पन्था विततो देवयानः ।
येना-ऽऽक्रमन्त्यृषयो ह्याप्तकामा
यत्र त-थ्सत्यस्य परम-न्निधानम् ॥ 6॥
बृहच्च तद् दिव्यमचिन्त्यरूपं
सूक्ष्माच्च त-थ्सूक्ष्मतरं-विँभाति ।
दूरा-थ्सुदूरे तदिहान्तिके च
पश्यन्त्विहैव निहित-ङ्गुहायाम् ॥ 7॥
न चक्षुषा गृह्यते नापि वाचा
नान्यैर्देवैस्तपसा कर्मण वा ।
ज्ञानप्रसादेन विशुद्धसत्त्व-
स्ततस्तु त-म्पश्यते निष्कलं
ध्यायमानः ॥ 8॥
एषो-ऽणुरात्मा चेतसा वेदितव्यो
यस्मि-न्प्राणः पञ्चधा संविँवेश ।
प्राणैश्चित्तं सर्वमोत-म्प्रजानां
यस्मिन् विशुद्धे विभवत्येष आत्मा ॥ 9॥
यं-यंँ लोक-म्मनसा संविँभाति
विशुद्धसत्त्वः कामयते यांश्च कामान् ।
त-न्तं-लोँक-ञ्जयते तांश्च कामां-
स्तस्मादात्मज्ञं ह्यर्चयेत् भूतिकामः ॥ 10॥
॥ इति मुण्डकोपनिषदि तृतीयमुण्डके प्रथमः खण्डः ॥
|| tṛtīya muṇḍake prathamaḥ khaṇḍaḥ ||
dvā suparṇā sayujā sakhāyā samānaṃ-vṛ~kṣa-mpariṣasvajāte |
tayoranyaḥ pippalaṃ svādvattyanaśnannanyo abhicākaśīti || 1||
samāne vṛkṣe puruṣo nimagno-'niśayā śocati muhyamānaḥ |
juṣṭaṃ-ya~dā paśyatyanyamīśamasya
mahimānamiti vītaśokaḥ || 2||
yadā paśyaḥ paśyate rukmavarṇaṃ
kartāramīśa-mpuruṣa-mbrahmayonim |
tadā vidvā-npuṇyapāpe vidhūya
nirañjanaḥ paramaṃ sāmyamupaiti || 3||
praṇo hyeṣa ya-ssarvabhūtairvibhāti
vijānan vidvā-nbhavate nātivādī |
ātmakrīḍa ātmaratiḥ kriyāvā-
neṣa brahmavidāṃ-va~riṣṭhaḥ || 4||
satyena labhyastapasā hyeṣa ātmā
samyagjñānena brahmacaryeṇa nityam |
antasśarīre jyotirmayo hi śubhro
ya-mpaśyanti yatayaḥ, kṣīṇadoṣāḥ || 5||
satyameva jayate nānṛtaṃ
satyena panthā vitato devayānaḥ |
yenā-''kramantyṛṣayo hyāptakāmā
yatra ta-thsatyasya parama-nnidhānam || 6||
bṛhacca tad divyamacintyarūpaṃ
sūkṣmācca ta-thsūkṣmataraṃ-vi~bhāti |
dūrā-thsudūre tadihāntike ca
paśyantvihaiva nihita-ṅguhāyām || 7||
na cakṣuṣā gṛhyate nāpi vācā
nānyairdevaistapasā karmaṇa vā |
jñānaprasādena viśuddhasattva-
statastu ta-mpaśyate niṣkalaṃ
dhyāyamānaḥ || 8||
eṣo-'ṇurātmā cetasā veditavyo
yasmi-nprāṇaḥ pañcadhā saṃvi~veśa |
prāṇaiścittaṃ sarvamota-mprajānāṃ
yasmin viśuddhe vibhavatyeṣa ātmā || 9||
yaṃ-yaṃ~ loka-mmanasā saṃvi~bhāti
viśuddhasattvaḥ kāmayate yāṃśca kāmān |
ta-ntaṃ-lo~ka-ñjayate tāṃśca kāmāṃ-
stasmādātmajñaṃ hyarcayet bhūtikāmaḥ || 10||
|| iti muṇḍakopaniṣadi tṛtīyamuṇḍake prathamaḥ khaṇḍaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Oriya script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.