॥ তৃতীয মুণ্ডকে প্রথমঃ খণ্ডঃ ॥
দ্বা সুপর্ণা সযুজা সখাযা সমানং-বৃঁক্ষ-ম্পরিষস্বজাতে ।
তযোরন্যঃ পিপ্পলং স্বাদ্বত্ত্যনশ্নন্নন্যো অভিচাকশীতি ॥ 1॥
সমানে বৃক্ষে পুরুষো নিমগ্নো-ঽনিশযা শোচতি মুহ্যমানঃ ।
জুষ্টং-যঁদা পশ্যত্যন্যমীশমস্য
মহিমানমিতি বীতশোকঃ ॥ 2॥
যদা পশ্যঃ পশ্যতে রুক্মবর্ণং
কর্তারমীশ-ম্পুরুষ-ম্ব্রহ্মযোনিম্ ।
তদা বিদ্বা-ন্পুণ্যপাপে বিধূয
নিরঞ্জনঃ পরমং সাম্যমুপৈতি ॥ 3॥
প্রণো হ্যেষ য-স্সর্বভূতৈর্বিভাতি
বিজানন্ বিদ্বা-ন্ভবতে নাতিবাদী ।
আত্মক্রীড আত্মরতিঃ ক্রিযাবা-
নেষ ব্রহ্মবিদাং-বঁরিষ্ঠঃ ॥ 4॥
সত্যেন লভ্যস্তপসা হ্যেষ আত্মা
সম্যগ্জ্ঞানেন ব্রহ্মচর্যেণ নিত্যম্ ।
অন্তস্শরীরে জ্যোতির্মযো হি শুভ্রো
য-ম্পশ্যন্তি যতযঃ, ক্ষীণদোষাঃ ॥ 5॥
সত্যমেব জযতে নানৃতং
সত্যেন পন্থা বিততো দেবযানঃ ।
যেনা-ঽঽক্রমন্ত্যৃষযো হ্যাপ্তকামা
যত্র ত-থ্সত্যস্য পরম-ন্নিধানম্ ॥ 6॥
বৃহচ্চ তদ্ দিব্যমচিন্ত্যরূপং
সূক্ষ্মাচ্চ ত-থ্সূক্ষ্মতরং-বিঁভাতি ।
দূরা-থ্সুদূরে তদিহান্তিকে চ
পশ্যন্ত্বিহৈব নিহিত-ঙ্গুহাযাম্ ॥ 7॥
ন চক্ষুষা গৃহ্যতে নাপি বাচা
নান্যৈর্দেবৈস্তপসা কর্মণ বা ।
জ্ঞানপ্রসাদেন বিশুদ্ধসত্ত্ব-
স্ততস্তু ত-ম্পশ্যতে নিষ্কলং
ধ্যাযমানঃ ॥ 8॥
এষো-ঽণুরাত্মা চেতসা বেদিতব্যো
যস্মি-ন্প্রাণঃ পঞ্চধা সংবিঁবেশ ।
প্রাণৈশ্চিত্তং সর্বমোত-ম্প্রজানাং
যস্মিন্ বিশুদ্ধে বিভবত্যেষ আত্মা ॥ 9॥
যং-যংঁ লোক-ম্মনসা সংবিঁভাতি
বিশুদ্ধসত্ত্বঃ কামযতে যাংশ্চ কামান্ ।
ত-ন্তং-লোঁক-ঞ্জযতে তাংশ্চ কামাং-
স্তস্মাদাত্মজ্ঞং হ্যর্চযেত্ ভূতিকামঃ ॥ 10॥
॥ ইতি মুণ্ডকোপনিষদি তৃতীযমুণ্ডকে প্রথমঃ খণ্ডঃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
|| tṛtīya muṇḍake prathamaḥ khaṇḍaḥ ||
dvā suparṇā sayujā sakhāyā samānaṃ-vṛ~kṣa-mpariṣasvajāte |
tayoranyaḥ pippalaṃ svādvattyanaśnannanyo abhicākaśīti || 1||
samāne vṛkṣe puruṣo nimagno-'niśayā śocati muhyamānaḥ |
juṣṭaṃ-ya~dā paśyatyanyamīśamasya
mahimānamiti vītaśokaḥ || 2||
yadā paśyaḥ paśyate rukmavarṇaṃ
kartāramīśa-mpuruṣa-mbrahmayonim |
tadā vidvā-npuṇyapāpe vidhūya
nirañjanaḥ paramaṃ sāmyamupaiti || 3||
praṇo hyeṣa ya-ssarvabhūtairvibhāti
vijānan vidvā-nbhavate nātivādī |
ātmakrīḍa ātmaratiḥ kriyāvā-
neṣa brahmavidāṃ-va~riṣṭhaḥ || 4||
satyena labhyastapasā hyeṣa ātmā
samyagjñānena brahmacaryeṇa nityam |
antasśarīre jyotirmayo hi śubhro
ya-mpaśyanti yatayaḥ, kṣīṇadoṣāḥ || 5||
satyameva jayate nānṛtaṃ
satyena panthā vitato devayānaḥ |
yenā-''kramantyṛṣayo hyāptakāmā
yatra ta-thsatyasya parama-nnidhānam || 6||
bṛhacca tad divyamacintyarūpaṃ
sūkṣmācca ta-thsūkṣmataraṃ-vi~bhāti |
dūrā-thsudūre tadihāntike ca
paśyantvihaiva nihita-ṅguhāyām || 7||
na cakṣuṣā gṛhyate nāpi vācā
nānyairdevaistapasā karmaṇa vā |
jñānaprasādena viśuddhasattva-
statastu ta-mpaśyate niṣkalaṃ
dhyāyamānaḥ || 8||
eṣo-'ṇurātmā cetasā veditavyo
yasmi-nprāṇaḥ pañcadhā saṃvi~veśa |
prāṇaiścittaṃ sarvamota-mprajānāṃ
yasmin viśuddhe vibhavatyeṣa ātmā || 9||
yaṃ-yaṃ~ loka-mmanasā saṃvi~bhāti
viśuddhasattvaḥ kāmayate yāṃśca kāmān |
ta-ntaṃ-lo~ka-ñjayate tāṃśca kāmāṃ-
stasmādātmajñaṃ hyarcayet bhūtikāmaḥ || 10||
|| iti muṇḍakopaniṣadi tṛtīyamuṇḍake prathamaḥ khaṇḍaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ तृतीय मुण्डके प्रथमः खण्डः ॥
द्वा सुपर्णा सयुजा सखाया समानं-वृँक्ष-म्परिषस्वजाते ।
तयोरन्यः पिप्पलं स्वाद्वत्त्यनश्नन्नन्यो अभिचाकशीति ॥ 1॥
समाने वृक्षे पुरुषो निमग्नो-ऽनिशया शोचति मुह्यमानः ।
जुष्टं-यँदा पश्यत्यन्यमीशमस्य
महिमानमिति वीतशोकः ॥ 2॥
यदा पश्यः पश्यते रुक्मवर्णं
कर्तारमीश-म्पुरुष-म्ब्रह्मयोनिम् ।
तदा विद्वा-न्पुण्यपापे विधूय
निरञ्जनः परमं साम्यमुपैति ॥ 3॥
प्रणो ह्येष य-स्सर्वभूतैर्विभाति
विजानन् विद्वा-न्भवते नातिवादी ।
आत्मक्रीड आत्मरतिः क्रियावा-
नेष ब्रह्मविदां-वँरिष्ठः ॥ 4॥
सत्येन लभ्यस्तपसा ह्येष आत्मा
सम्यग्ज्ञानेन ब्रह्मचर्येण नित्यम् ।
अन्तस्शरीरे ज्योतिर्मयो हि शुभ्रो
य-म्पश्यन्ति यतयः, क्षीणदोषाः ॥ 5॥
सत्यमेव जयते नानृतं
सत्येन पन्था विततो देवयानः ।
येना-ऽऽक्रमन्त्यृषयो ह्याप्तकामा
यत्र त-थ्सत्यस्य परम-न्निधानम् ॥ 6॥
बृहच्च तद् दिव्यमचिन्त्यरूपं
सूक्ष्माच्च त-थ्सूक्ष्मतरं-विँभाति ।
दूरा-थ्सुदूरे तदिहान्तिके च
पश्यन्त्विहैव निहित-ङ्गुहायाम् ॥ 7॥
न चक्षुषा गृह्यते नापि वाचा
नान्यैर्देवैस्तपसा कर्मण वा ।
ज्ञानप्रसादेन विशुद्धसत्त्व-
स्ततस्तु त-म्पश्यते निष्कलं
ध्यायमानः ॥ 8॥
एषो-ऽणुरात्मा चेतसा वेदितव्यो
यस्मि-न्प्राणः पञ्चधा संविँवेश ।
प्राणैश्चित्तं सर्वमोत-म्प्रजानां
यस्मिन् विशुद्धे विभवत्येष आत्मा ॥ 9॥
यं-यंँ लोक-म्मनसा संविँभाति
विशुद्धसत्त्वः कामयते यांश्च कामान् ।
त-न्तं-लोँक-ञ्जयते तांश्च कामां-
स्तस्मादात्मज्ञं ह्यर्चयेत् भूतिकामः ॥ 10॥
॥ इति मुण्डकोपनिषदि तृतीयमुण्डके प्रथमः खण्डः ॥
|| tṛtīya muṇḍake prathamaḥ khaṇḍaḥ ||
dvā suparṇā sayujā sakhāyā samānaṃ-vṛ~kṣa-mpariṣasvajāte |
tayoranyaḥ pippalaṃ svādvattyanaśnannanyo abhicākaśīti || 1||
samāne vṛkṣe puruṣo nimagno-'niśayā śocati muhyamānaḥ |
juṣṭaṃ-ya~dā paśyatyanyamīśamasya
mahimānamiti vītaśokaḥ || 2||
yadā paśyaḥ paśyate rukmavarṇaṃ
kartāramīśa-mpuruṣa-mbrahmayonim |
tadā vidvā-npuṇyapāpe vidhūya
nirañjanaḥ paramaṃ sāmyamupaiti || 3||
praṇo hyeṣa ya-ssarvabhūtairvibhāti
vijānan vidvā-nbhavate nātivādī |
ātmakrīḍa ātmaratiḥ kriyāvā-
neṣa brahmavidāṃ-va~riṣṭhaḥ || 4||
satyena labhyastapasā hyeṣa ātmā
samyagjñānena brahmacaryeṇa nityam |
antasśarīre jyotirmayo hi śubhro
ya-mpaśyanti yatayaḥ, kṣīṇadoṣāḥ || 5||
satyameva jayate nānṛtaṃ
satyena panthā vitato devayānaḥ |
yenā-''kramantyṛṣayo hyāptakāmā
yatra ta-thsatyasya parama-nnidhānam || 6||
bṛhacca tad divyamacintyarūpaṃ
sūkṣmācca ta-thsūkṣmataraṃ-vi~bhāti |
dūrā-thsudūre tadihāntike ca
paśyantvihaiva nihita-ṅguhāyām || 7||
na cakṣuṣā gṛhyate nāpi vācā
nānyairdevaistapasā karmaṇa vā |
jñānaprasādena viśuddhasattva-
statastu ta-mpaśyate niṣkalaṃ
dhyāyamānaḥ || 8||
eṣo-'ṇurātmā cetasā veditavyo
yasmi-nprāṇaḥ pañcadhā saṃvi~veśa |
prāṇaiścittaṃ sarvamota-mprajānāṃ
yasmin viśuddhe vibhavatyeṣa ātmā || 9||
yaṃ-yaṃ~ loka-mmanasā saṃvi~bhāti
viśuddhasattvaḥ kāmayate yāṃśca kāmān |
ta-ntaṃ-lo~ka-ñjayate tāṃśca kāmāṃ-
stasmādātmajñaṃ hyarcayet bhūtikāmaḥ || 10||
|| iti muṇḍakopaniṣadi tṛtīyamuṇḍake prathamaḥ khaṇḍaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Bengali script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.