𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌅𑌰𑌣𑍍𑌯𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌮𑍍 ।
𑌅𑌥 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌥𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ।
𑌹𑍍𑌰𑌿𑌯𑌮𑌾𑌣𑍗 𑌤𑍁 𑌤𑍗 𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍍𑌵𑌾 𑌵𑍈𑌦𑍇𑌹𑍀 𑌰𑌾𑌮𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑍗 ।
𑌉𑌚𑍍𑌚𑍈𑌸𑍍𑌸𑍍𑌵𑌰𑍇𑌣 𑌚𑍁𑌕𑍍𑌰𑍋𑌶 𑌪𑍍𑌰𑌗𑍃𑌹𑍍𑌯 𑌸𑍁𑌮𑌹𑌾𑌜𑌾𑌭𑍁𑌜𑍗 ॥ 1 ॥
𑌏𑌷 𑌦𑌾𑌶𑌰𑌥𑍀 𑌰𑌾𑌮𑌃 𑌸𑌤𑍍𑌯𑌵𑌾𑌨𑍍 𑌶𑍀𑌲𑌵𑌾𑌨𑍍 𑌶𑍁𑌚𑌿𑌃 ।
𑌰𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾 𑌰𑍗𑌦𑍍𑌰𑌰𑍂𑌪𑍇𑌣 𑌹𑍍𑌰𑌿𑌯𑌤𑍇 𑌸𑌹𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑌃 ॥ 2 ॥
𑌮𑌾𑌮𑍃𑌕𑌾 𑌭𑌕𑍍𑌷𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌶𑌾𑌰𑍍𑌦𑍂𑌲𑌾𑌦𑍍𑌵𑍀𑌪𑌿𑌨𑌸𑍍𑌤𑌥𑌾 ।
𑌮𑌾𑌂 𑌹𑌰𑍋𑌤𑍍𑌸𑍃𑌜 𑌕𑌾𑌕𑍁𑌤𑍍𑌸𑍍𑌥𑍗 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍇 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑍋𑌤𑍍𑌤𑌮 ॥ 3 ॥
𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾𑌸𑍍𑌤𑌦𑍍𑌵𑌚𑌨𑌂 𑌶𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌵𑍈𑌦𑍇𑌹𑍍𑌯𑌾 𑌰𑌾𑌮𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑍗 ।
𑌵𑍇𑌗𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌚𑌕𑍍𑌰𑌤𑍁𑌰𑍍𑌵𑍀𑌰𑍗 𑌵𑌧𑍇 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌦𑍁𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ॥ 4 ॥
𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌰𑍗𑌦𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌸𑍗𑌮𑌿𑌤𑍍𑌰𑌿𑌃 𑌸𑌵𑍍𑌯𑌂 𑌬𑌾𑌹𑍁𑌂 𑌬𑌭𑌞𑍍𑌜 𑌹 ।
𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌦𑌕𑍍𑌷𑌿𑌣𑌂 𑌬𑌾𑌹𑍁𑌂 𑌤𑌰𑌸𑌾 𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌸𑌃 ॥ 5 ॥
𑌸 𑌭𑌗𑍍𑌨𑌬𑌾𑌹𑍁𑌸𑍍𑌸𑌵𑌿𑌗𑍍𑌨𑍋 𑌨𑌿𑌪𑌪𑌾𑌤𑌾𑌶𑍁 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌃 ।
𑌧𑌰𑌣𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌮𑍇𑌘𑌸𑌙𑍍𑌕𑌾𑌶𑍋 𑌵𑌜𑍍𑌰𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨 𑌇𑌵𑌾𑌚𑌲𑌃 ॥ 6 ॥
𑌮𑍁𑌷𑍍𑌟𑌿𑌭𑌿𑌰𑍍𑌜𑌾𑌨𑍁𑌭𑌿𑌃 𑌪𑌦𑍍𑌭𑌿𑌃 𑌸𑍂𑌦𑌯𑌨𑍍𑌤𑍗 𑌤𑍁 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌮𑍍 ।
𑌉𑌦𑍍𑌯𑌮𑍍𑌯𑍋𑌦𑍍𑌯𑌮𑍍𑌯 𑌚𑌾𑌪𑍍𑌯𑍇𑌨𑌂 𑌸𑍍𑌥𑌣𑍍𑌡𑌿𑌲𑍇 𑌨𑌿𑌷𑍍𑌪𑌿𑌪𑍇𑌷𑌤𑍁𑌃 ॥ 7 ॥
𑌸 𑌵𑌿𑌦𑍍𑌧𑍋 𑌬𑌹𑍁𑌭𑌿𑌰𑍍𑌬𑌾𑌣𑍈𑌃 𑌖𑌙𑍍𑌗𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌚 𑌪𑌰𑌿𑌕𑍍𑌷𑌤𑌃 ।
𑌨𑌿𑌷𑍍𑌪𑌿𑌷𑍍𑌟𑍋 𑌬𑌹𑍁𑌧𑌾 𑌭𑍂𑌮𑍗 𑌨 𑌮𑌮𑌾𑌰 𑌸 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌃 ॥ 8 ॥
𑌤𑌂 𑌪𑍍𑌰𑍇𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌃 𑌸𑍁𑌭𑍃𑌶𑌮𑌵𑌧𑍍𑌯𑌮𑌚𑌲𑍋𑌪𑌮𑌮𑍍 ।
𑌭𑌯𑍇𑌷𑍍𑌵𑌭𑌯𑌦𑌶𑍍𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌾𑌨𑌿𑌦𑌂 𑌵𑌚𑌨𑌮𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌤𑍍 ॥ 9 ॥
𑌤𑌪𑌸𑌾 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌵𑍍𑌯𑌾𑌘𑍍𑌰 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑍋𑌽𑌯𑌂 𑌨 𑌶𑌕𑍍𑌯𑌤𑍇 ।
𑌶𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣 𑌯𑍁𑌧𑌿 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌜𑍇𑌤𑍁𑌂 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌂 𑌨𑌿𑌖𑌨𑌾𑌵𑌹𑍇 ॥ 10 ॥
𑌕𑍁𑌞𑍍𑌜𑌰𑌸𑍍𑌯𑍇𑌵 𑌰𑍗𑌦𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌸𑍍𑌯𑌾𑌸𑍍𑌯 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣 ।
𑌵𑌨𑍇𑌽𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨𑍍 𑌸𑍁𑌮𑌹𑌚𑍍𑌛𑍍𑌵𑌭𑍍𑌰𑌂 𑌖𑌨𑍍𑌯𑌤𑌾𑌂 𑌰𑍗𑌦𑍍𑌰𑌵𑌰𑍍𑌚𑌸𑌃 ॥ 11 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑌂 𑌰𑌾𑌮𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌦𑌰𑌃 𑌖𑌨𑍍𑌯𑌤𑌾𑌮𑌿𑌤𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌥𑍗 𑌵𑌿𑌰𑌾𑌧𑌮𑌾𑌕𑍍𑌰𑌮𑍍𑌯 𑌕𑌣𑍍𑌠𑍇 𑌪𑌾𑌦𑍇𑌨 𑌵𑍀𑌰𑍍𑌯𑌵𑌾𑌨𑍍 ॥ 12 ॥
𑌤𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌰𑌾𑌘𑌵𑍇𑌣𑍋𑌕𑍍𑌤𑌂 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌶𑍍𑌰𑌿𑌤𑌂 𑌵𑌚𑌃 ।
𑌇𑌦𑌂 𑌪𑍍𑌰𑍋𑌵𑌾𑌚 𑌕𑌾𑌕𑍁𑌤𑍍𑌥𑍍𑌸𑌂 𑌵𑌿𑌰𑌾𑌧𑌃 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌰𑍍𑌷𑌭𑌮𑍍 ॥ 13 ॥
𑌹𑌤𑍋𑌽𑌸𑍍𑌮𑌿 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌵𑍍𑌯𑌾𑌘𑍍𑌰 𑌶𑌕𑍍𑌰𑌤𑍁𑌲𑍍𑌯𑌬𑌲𑍇𑌨 𑌵𑍈 ।
𑌮𑌯𑌾 𑌤𑍁 𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌂 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌮𑍋𑌹𑌾𑌨𑍍𑌨 𑌜𑍍𑌞𑌾𑌤𑌃 𑌪𑍁𑌰𑍁𑌷𑌰𑍍𑌷𑌭 ॥ 14 ॥
𑌕𑍗𑌸𑌲𑍍𑌯𑌾𑌸𑍁𑌪𑍍𑌰𑌜𑌾 𑌰𑌾𑌮 𑌤𑌾𑌤𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌵𑌿𑌦𑌿𑌤𑍋 𑌮𑌯𑌾 ।
𑌵𑍈𑌦𑍇𑌹𑍀 𑌚 𑌮𑌹𑌾𑌭𑌾𑌗𑌾 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑌶𑍍𑌚 𑌮𑌹𑌾𑌯𑌶𑌾𑌃 ॥ 15 ॥
𑌅𑌭𑌿𑌶𑌾𑌪𑌾𑌦𑌹𑌂 𑌘𑍋𑌰𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌵𑌿𑌷𑍍𑌟𑍋 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑍀𑌂 𑌤𑌨𑍁𑌮𑍍 ।
𑌤𑍁𑌮𑍍𑌬𑍁𑌰𑍁𑌰𑍍𑌨𑌾𑌮 𑌗𑌨𑍍𑌧𑌰𑍍𑌵𑌃 𑌶𑌪𑍍𑌤𑍋 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌰𑌵𑌣𑍇𑌨 𑌹 ॥ 16 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌸𑌾𑌦𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑌶𑍍𑌚 𑌮𑌯𑌾 𑌸𑍋𑌽𑌬𑍍𑌰𑌵𑍀𑌨𑍍𑌮𑌾𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌯𑌶𑌾𑌃 ।
𑌯𑌦𑌾 𑌦𑌾𑌶𑌰𑌥𑍀 𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌵𑌧𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌸𑌂𑌯𑍁𑌗𑍇 ।
𑌤𑌦𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌕𑍃𑌤𑌿𑌮𑌾𑌪𑌨𑍍𑌨𑍋 𑌭𑌵𑌾𑌨𑍍𑌸𑍍𑌵𑌰𑍍𑌗𑌂 𑌗𑌮𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 17 ॥
𑌅𑌨𑍁𑌪𑌸𑍍𑌥𑍀𑌯𑌮𑌾𑌨𑍋 𑌮𑌾𑌂 𑌸 𑌕𑍍𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑍋 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌜𑌹𑌾𑌰 𑌹 ।
𑌇𑌤𑌿 𑌵𑍈𑌶𑍍𑌰𑌵𑌣𑍋 𑌰𑌾𑌜𑌾 𑌰𑌮𑍍𑌭𑌾𑌸𑌕𑍍𑌤𑌮𑍁𑌵𑌾𑌚 𑌹 ॥ 18 ॥
𑌤𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌸𑌾𑌦𑌾𑌨𑍍𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑍋𑌽𑌹𑌮𑌿𑌹𑌶𑌾𑌪𑌾𑌤𑍍𑌸𑍁𑌦𑌾𑌰𑍁𑌣𑌾𑌤𑍍 ।
𑌭𑍁𑌵𑌨𑌂 𑌸𑍍𑌵𑌂 𑌗𑌮𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌸𑍍𑌵𑌸𑍍𑌤𑌿 𑌵𑍋𑌽𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌪𑌰𑌨𑍍𑌤𑌪 ॥ 19 ॥
𑌇𑌤𑍋 𑌵𑌸𑌤𑌿 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾 𑌶𑌰𑌭𑌙𑍍𑌗𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌤𑌾𑌪𑌵𑌾𑌨𑍍 ॥ 20 ॥
𑌅𑌧𑍍𑌯𑌰𑍍𑌧𑌯𑍋𑌜𑌨𑍇 𑌤𑌾𑌤 𑌮𑌹𑌰𑍍𑌷𑌿𑌸𑍍𑌸𑍂𑌰𑍍𑌯𑌸𑌨𑍍𑌨𑌿𑌭𑌃 ।
𑌤𑌂 𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑍍𑌰𑌮𑌧𑌿𑌗𑌚𑍍𑌛 𑌤𑍍𑌵𑌂 𑌸 𑌤𑍇 𑌶𑍍𑌰𑍇𑌯𑍋𑌽𑌭𑌿𑌧𑌾𑌸𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 21 ॥
𑌅𑌵𑌟𑍇 𑌚𑌾𑌪𑌿 𑌮𑌾𑌂 𑌰𑌾𑌮 𑌪𑍍𑌰𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑍍𑌯 𑌕𑍁𑌶𑌲𑍀 𑌵𑍍𑌰𑌜 ।
𑌰𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌂 𑌗𑌤𑌸𑌤𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾𑌨𑌾𑌮𑍇𑌷 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌸𑍍𑌸𑌸𑌨𑌾𑌤𑌨𑌃 ।
𑌅𑌵𑌟𑍇 𑌯𑍇 𑌨𑌿𑌧𑍀𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌲𑍋𑌕𑌾𑌸𑍍𑌸𑌨𑌾𑌤𑌨𑌾𑌃 ॥ 22 ॥
𑌏𑌵𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌤𑍁 𑌕𑌾𑌕𑍁𑌤𑍍𑌥𑍍𑌸𑌂 𑌵𑌿𑌰𑌾𑌧𑌶𑍍𑌶𑌰𑌪𑍀𑌡𑌿𑌤𑌃 ।
𑌬𑌭𑍂𑌵 𑌸𑍍𑌵𑌰𑍍𑌗𑌸𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌤𑍋 𑌨𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑌦𑍇𑌹𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌬𑌲𑌃 ॥ 23 ॥
𑌤𑌚𑍍𑌛𑍍𑌰𑍁𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌰𑌾𑌘𑌵𑍋 𑌵𑌾𑌕𑍍𑌯𑌂 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑌂 𑌵𑍍𑌯𑌾𑌦𑌿𑌦𑍇𑌶 𑌹 ।
𑌕𑍁𑌞𑍍𑌜𑌰𑌸𑍍𑌯𑍇𑌵 𑌰𑍗𑌦𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌸𑍍𑌯𑌾𑌸𑍍𑌯 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣 ॥ 24 ॥
𑌵𑌨𑍇𑌽𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨𑍍 𑌸𑍁𑌮𑌹𑌚𑍍𑌛𑍍𑌵𑌭𑍍𑌰𑌂 𑌖𑌨𑍍𑌯𑌤𑌾𑌂 𑌰𑍗𑌦𑌕𑌰𑍍𑌮𑌣𑌃 ।
𑌇𑌤𑍍𑌯𑍁𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑌂 𑌰𑌾𑌮𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌦𑌰𑌃 𑌖𑌨𑍍𑌯𑌤𑌾𑌮𑌿𑌤𑌿 ।
𑌤𑌸𑍍𑌥𑍗 𑌵𑌿𑌰𑌾𑌧𑌮𑌾𑌕𑍍𑌰𑌮𑍍𑌯 𑌕𑌣𑍍𑌠𑍇 𑌪𑌾𑌦𑍇𑌨 𑌵𑍀𑌰𑍍𑌯𑌵𑌾𑌨𑍍 ॥ 25 ॥
𑌤𑌤𑌃 𑌖𑌨𑌿𑌤𑍍𑌰𑌮𑌾𑌦𑌾𑌯 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑌶𑍍𑌶𑍍𑌵𑌭𑍍𑌰𑌮𑍁𑌤𑍍𑌤𑌮𑌮𑍍 ।
𑌅𑌖𑌨𑌤𑍍𑌪𑌾𑌰𑍍𑌶𑍍𑌵𑌤𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌿𑌰𑌾𑌧𑌸𑍍𑌯 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ॥ 26 ॥
𑌤𑌂 𑌮𑍁𑌕𑍍𑌤𑌕𑌣𑍍𑌠𑌨𑍍𑌨𑌿𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑍍𑌯 𑌶𑌙𑍍𑌕𑍁𑌕𑌰𑍍𑌣𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌸𑍍𑌵𑌨𑌮𑍍 ।
𑌵𑌿𑌰𑌾𑌧𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑌚𑍍𑌛𑍍𑌵𑌭𑍍𑌰𑍇 𑌨𑌦𑌨𑍍𑌤𑌂 𑌭𑍈𑌰𑌵𑌸𑍍𑌵𑌨𑌮𑍍 ॥ 27 ॥
𑌤𑌮𑌾𑌹𑌵𑍇 𑌦𑌾𑌰𑍁𑌣𑌮𑌾𑌶𑍁𑌵𑌿𑌕𑍍𑌰𑌮𑍗 𑌸𑍍𑌥𑌿𑌰𑌾𑌵𑍁𑌭𑍗 𑌸𑌂𑌯𑌤𑌿 𑌰𑌾𑌮𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑍗 ।
𑌮𑍁𑌦𑌾𑌨𑍍𑌵𑌿𑌤𑍗 𑌚𑌿𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑌤𑍁𑌰𑍍𑌭𑌯𑌾𑌵𑌹𑌂 𑌨𑌦𑌨𑍍𑌤𑌮𑍁𑌤𑍍𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑍍𑌯 𑌬𑌿𑌲𑍇 𑌤𑍁 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌮𑍍 ॥ 28 ॥
𑌅𑌵𑌧𑍍𑌯𑌤𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑍇𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯 𑌮𑌹𑌾𑌸𑍁𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌤𑍗 𑌶𑌿𑌤𑍇𑌨 𑌶𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑍇𑌣 𑌤𑌦𑌾 𑌨𑌰𑌰𑍍𑌷𑌭𑍗 ।
𑌸𑌮𑌰𑍍𑌥𑍍𑌯 𑌚𑌾𑌤𑍍𑌯𑌰𑍍𑌥𑌵𑌿𑌶𑌾𑌰𑌦𑌾𑌵𑍁𑌭𑍗 𑌬𑌿𑌲𑍇 𑌵𑌿𑌰𑌾𑌧𑌸𑍍𑌯 𑌵𑌧𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌚𑌕𑍍𑌰𑌤𑍁𑌃 ॥ 29 ॥
𑌸𑍍𑌵𑌯𑌂 𑌵𑌿𑌰𑌾𑌧𑍇𑌨 𑌹𑌿 𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍁𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌸𑌹𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌮𑍇𑌣 𑌯𑌥𑌾𑌰𑍍𑌥𑌮𑍀𑌪𑍍𑌸𑌿𑌤𑌃 ।
𑌨𑌿𑌵𑍇𑌦𑌿𑌤𑌃 𑌕𑌾𑌨𑌨𑌚𑌾𑌰𑌿𑌣𑌾 𑌸𑍍𑌵𑌯𑌂 𑌨 𑌮𑍇 𑌵𑌧𑌃 𑌶𑌸𑍍𑌤𑍍𑌰𑌕𑍃𑌤𑍋 𑌭𑌵𑍇𑌦𑌿𑌤𑌿 ॥ 30 ॥
𑌤𑌦𑍇𑌵 𑌰𑌾𑌮𑍇𑌣 𑌨𑌿𑌶𑌮𑍍𑌯 𑌭𑌾𑌷𑌿𑌤𑌂 𑌕𑍃𑌤𑌾 𑌮𑌤𑌿𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌬𑌿𑌲𑌪𑍍𑌰𑌵𑍇𑌶𑌨𑍇 ।
𑌬𑌿𑌲𑌂 𑌚 𑌰𑌾𑌮𑍇𑌣𑌾𑌤𑌿𑌬𑌲𑍇𑌨 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌵𑍇𑌶𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑍇𑌨 𑌵𑌨𑌂 𑌵𑌿𑌨𑌾𑌦𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 31 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌹𑍃𑌷𑍍𑌟𑌰𑍂𑌪𑌾𑌵𑌿𑌵 𑌰𑌾𑌮𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑍗 𑌵𑌿𑌰𑌾𑌧𑌮𑍁𑌰𑍍𑌵𑍍𑌯𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌦𑌰𑍇 𑌨𑌿𑌹𑌤𑍍𑌯 𑌤𑍗 ।
𑌨𑌨𑌨𑍍𑌦𑌤𑍁𑌰𑍍𑌵𑍀𑌤𑌭𑌯𑍗 𑌮𑌹𑌾𑌵𑌨𑍇 𑌶𑌿𑌲𑌾𑌭𑌿𑌰𑌨𑍍𑌤𑌰𑍍𑌦𑌧𑌤𑍁𑌶𑍍𑌚 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌮𑍍 ॥ 32 ॥
𑌤𑌤𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌤𑍗 𑌕𑌾𑌞𑍍𑌚𑌨𑌚𑌿𑌤𑍍𑌰𑌕𑌾𑌰𑍍𑌮𑍁𑌕𑍗 𑌨𑌿𑌹𑌤𑍍𑌯 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌃 𑌪𑌰𑌿𑌗𑍃𑌹𑍍𑌯 𑌮𑍈𑌥𑌿𑌲𑍀𑌮𑍍 ।
𑌵𑌿𑌜𑌹𑍍𑌰𑌤𑍁 𑌸𑍍𑌤𑍗 𑌮𑍁𑌦𑌿𑌤𑍗 𑌮𑌹𑌾𑌵𑌨𑍇 𑌦𑌿𑌵𑌿 𑌸𑍍𑌥𑌿𑌤𑍗 𑌚𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑌦𑌿𑌵𑌾𑌕𑌰𑌾𑌵𑌿𑌵 ॥ 33 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌷𑍇 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌆𑌦𑌿𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑍇 𑌅𑌰𑌣𑍍𑌯𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑍇 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌥𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha caturthassargaḥ |
hriyamāṇau tu tau dṛṣṭvā vaidehī rāmalakṣmaṇau |
uccaissvareṇa cukrośa pragṛhya sumahājābhujau || 1 ||
eṣa dāśarathī rāmaḥ satyavān śīlavān śuciḥ |
rakṣasā raudrarūpeṇa hriyate sahalakṣmaṇaḥ || 2 ||
māmṛkā bhakṣayiṣyanti śārdūlādvīpinastathā |
māṃ harotsṛja kākutsthau namaste rākṣasottama || 3 ||
tasyāstadvacanaṃ śrutvā vaidehyā rāmalakṣmaṇau |
vegaṃ pracakraturvīrau vadhe tasya durātmanaḥ || 4 ||
tasya raudrasya saumitriḥ savyaṃ bāhuṃ babhañja ha |
rāmastu dakṣiṇaṃ bāhuṃ tarasā tasya rakṣasaḥ || 5 ||
sa bhagnabāhussavigno nipapātāśu rākṣasaḥ |
dharaṇyāṃ meghasaṅkāśo vajrabhinna ivācalaḥ || 6 ||
muṣṭibhirjānubhiḥ padbhiḥ sūdayantau tu rākṣasam |
udyamyodyamya cāpyenaṃ sthaṇḍile niṣpipeṣatuḥ || 7 ||
sa viddho bahubhirbāṇaiḥ khaṅgābhyāṃ ca parikṣataḥ |
niṣpiṣṭo bahudhā bhūmau na mamāra sa rākṣasaḥ || 8 ||
taṃ prekṣya rāmaḥ subhṛśamavadhyamacalopamam |
bhayeṣvabhayadaśśrīmānidaṃ vacanamabravīt || 9 ||
tapasā puruṣavyāghra rākṣaso'yaṃ na śakyate |
śastreṇa yudhi nirjetuṃ rākṣasaṃ nikhanāvahe || 10 ||
kuñjarasyeva raudrasya rākṣasasyāsya lakṣmaṇa |
vane'smin sumahacchvabhraṃ khanyatāṃ raudravarcasaḥ || 11 ||
ityuktvā lakṣmaṇaṃ rāmaḥ pradaraḥ khanyatāmiti |
tasthau virādhamākramya kaṇṭhe pādena vīryavān || 12 ||
tacchrutvā rāghaveṇoktaṃ rākṣasaḥ praśritaṃ vacaḥ |
idaṃ provāca kākutthsaṃ virādhaḥ puruṣarṣabham || 13 ||
hato'smi puruṣavyāghra śakratulyabalena vai |
mayā tu pūrvaṃ tvaṃ mohānna jñātaḥ puruṣarṣabha || 14 ||
kausalyāsuprajā rāma tātastvaṃ vidito mayā |
vaidehī ca mahābhāgā lakṣmaṇaśca mahāyaśāḥ || 15 ||
abhiśāpādahaṃ ghorāṃ praviṣṭo rākṣasīṃ tanum |
tumbururnāma gandharvaḥ śapto vaiśravaṇena ha || 16 ||
prasādyamānaśca mayā so'bravīnmāṃ mahāyaśāḥ |
yadā dāśarathī rāmastvāṃ vadhiṣyati saṃyuge |
tadā prakṛtimāpanno bhavānsvargaṃ gamiṣyati || 17 ||
anupasthīyamāno māṃ sa kruddho vyājahāra ha |
iti vaiśravaṇo rājā rambhāsaktamuvāca ha || 18 ||
tava prasādānmukto'hamihaśāpātsudāruṇāt |
bhuvanaṃ svaṃ gamiṣyāmi svasti vo'stu parantapa || 19 ||
ito vasati dharmātmā śarabhaṅgaḥ pratāpavān || 20 ||
adhyardhayojane tāta maharṣissūryasannibhaḥ |
taṃ kṣipramadhigaccha tvaṃ sa te śreyo'bhidhāsyati || 21 ||
avaṭe cāpi māṃ rāma prakṣipya kuśalī vraja |
rakṣasāṃ gatasattvānāmeṣa dharmassasanātanaḥ |
avaṭe ye nidhīyante teṣāṃ lokāssanātanāḥ || 22 ||
evamuktvā tu kākutthsaṃ virādhaśśarapīḍitaḥ |
babhūva svargasamprāpto nyastadeho mahābalaḥ || 23 ||
tacchrutvā rāghavo vākyaṃ lakṣmaṇaṃ vyādideśa ha |
kuñjarasyeva raudrasya rākṣasasyāsya lakṣmaṇa || 24 ||
vane'smin sumahacchvabhraṃ khanyatāṃ raudakarmaṇaḥ |
ityuktvā lakṣmaṇaṃ rāmaḥ pradaraḥ khanyatāmiti |
tasthau virādhamākramya kaṇṭhe pādena vīryavān || 25 ||
tataḥ khanitramādāya lakṣmaṇaśśvabhramuttamam |
akhanatpārśvatastasya virādhasya mahātmanaḥ || 26 ||
taṃ muktakaṇṭhannikṣipya śaṅkukarṇaṃ mahāsvanam |
virādhaṃ prākṣipacchvabhre nadantaṃ bhairavasvanam || 27 ||
tamāhave dāruṇamāśuvikramau sthirāvubhau saṃyati rāmalakṣmaṇau |
mudānvitau cikṣipaturbhayāvahaṃ nadantamutkṣipya bile tu rākṣasam || 28 ||
avadhyatāṃ prekṣya mahāsurasya tau śitena śastreṇa tadā nararṣabhau |
samarthya cātyarthaviśāradāvubhau bile virādhasya vadhaṃ pracakratuḥ || 29 ||
svayaṃ virādhena hi mṛtyurātmanaḥ prasahya rāmeṇa yathārthamīpsitaḥ |
niveditaḥ kānanacāriṇā svayaṃ na me vadhaḥ śastrakṛto bhavediti || 30 ||
tadeva rāmeṇa niśamya bhāṣitaṃ kṛtā matistasya bilapraveśane |
bilaṃ ca rāmeṇātibalena rakṣasā praveśyamānena vanaṃ vināditam || 31 ||
prahṛṣṭarūpāviva rāmalakṣmaṇau virādhamurvyā pradare nihatya tau |
nanandaturvītabhayau mahāvane śilābhirantardadhatuśca rākṣasam || 32 ||
tatastu tau kāñcanacitrakārmukau nihatya rakṣaḥ parigṛhya maithilīm |
vijahratu stau muditau mahāvane divi sthitau candradivākarāviva || 33 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe caturthassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ चतुर्थस्सर्गः ।
ह्रियमाणौ तु तौ दृष्ट्वा वैदेही रामलक्ष्मणौ ।
उच्चैस्स्वरेण चुक्रोश प्रगृह्य सुमहाजाभुजौ ॥ 1 ॥
एष दाशरथी रामः सत्यवान् शीलवान् शुचिः ।
रक्षसा रौद्ररूपेण ह्रियते सहलक्ष्मणः ॥ 2 ॥
मामृका भक्षयिष्यन्ति शार्दूलाद्वीपिनस्तथा ।
मां हरोत्सृज काकुत्स्थौ नमस्ते राक्षसोत्तम ॥ 3 ॥
तस्यास्तद्वचनं श्रुत्वा वैदेह्या रामलक्ष्मणौ ।
वेगं प्रचक्रतुर्वीरौ वधे तस्य दुरात्मनः ॥ 4 ॥
तस्य रौद्रस्य सौमित्रिः सव्यं बाहुं बभञ्ज ह ।
रामस्तु दक्षिणं बाहुं तरसा तस्य रक्षसः ॥ 5 ॥
स भग्नबाहुस्सविग्नो निपपाताशु राक्षसः ।
धरण्यां मेघसङ्काशो वज्रभिन्न इवाचलः ॥ 6 ॥
मुष्टिभिर्जानुभिः पद्भिः सूदयन्तौ तु राक्षसम् ।
उद्यम्योद्यम्य चाप्येनं स्थण्डिले निष्पिपेषतुः ॥ 7 ॥
स विद्धो बहुभिर्बाणैः खङ्गाभ्यां च परिक्षतः ।
निष्पिष्टो बहुधा भूमौ न ममार स राक्षसः ॥ 8 ॥
तं प्रेक्ष्य रामः सुभृशमवध्यमचलोपमम् ।
भयेष्वभयदश्श्रीमानिदं वचनमब्रवीत् ॥ 9 ॥
तपसा पुरुषव्याघ्र राक्षसोऽयं न शक्यते ।
शस्त्रेण युधि निर्जेतुं राक्षसं निखनावहे ॥ 10 ॥
कुञ्जरस्येव रौद्रस्य राक्षसस्यास्य लक्ष्मण ।
वनेऽस्मिन् सुमहच्छ्वभ्रं खन्यतां रौद्रवर्चसः ॥ 11 ॥
इत्युक्त्वा लक्ष्मणं रामः प्रदरः खन्यतामिति ।
तस्थौ विराधमाक्रम्य कण्ठे पादेन वीर्यवान् ॥ 12 ॥
तच्छ्रुत्वा राघवेणोक्तं राक्षसः प्रश्रितं वचः ।
इदं प्रोवाच काकुत्थ्सं विराधः पुरुषर्षभम् ॥ 13 ॥
हतोऽस्मि पुरुषव्याघ्र शक्रतुल्यबलेन वै ।
मया तु पूर्वं त्वं मोहान्न ज्ञातः पुरुषर्षभ ॥ 14 ॥
कौसल्यासुप्रजा राम तातस्त्वं विदितो मया ।
वैदेही च महाभागा लक्ष्मणश्च महायशाः ॥ 15 ॥
अभिशापादहं घोरां प्रविष्टो राक्षसीं तनुम् ।
तुम्बुरुर्नाम गन्धर्वः शप्तो वैश्रवणेन ह ॥ 16 ॥
प्रसाद्यमानश्च मया सोऽब्रवीन्मां महायशाः ।
यदा दाशरथी रामस्त्वां वधिष्यति संयुगे ।
तदा प्रकृतिमापन्नो भवान्स्वर्गं गमिष्यति ॥ 17 ॥
अनुपस्थीयमानो मां स क्रुद्धो व्याजहार ह ।
इति वैश्रवणो राजा रम्भासक्तमुवाच ह ॥ 18 ॥
तव प्रसादान्मुक्तोऽहमिहशापात्सुदारुणात् ।
भुवनं स्वं गमिष्यामि स्वस्ति वोऽस्तु परन्तप ॥ 19 ॥
इतो वसति धर्मात्मा शरभङ्गः प्रतापवान् ॥ 20 ॥
अध्यर्धयोजने तात महर्षिस्सूर्यसन्निभः ।
तं क्षिप्रमधिगच्छ त्वं स ते श्रेयोऽभिधास्यति ॥ 21 ॥
अवटे चापि मां राम प्रक्षिप्य कुशली व्रज ।
रक्षसां गतसत्त्वानामेष धर्मस्ससनातनः ।
अवटे ये निधीयन्ते तेषां लोकास्सनातनाः ॥ 22 ॥
एवमुक्त्वा तु काकुत्थ्सं विराधश्शरपीडितः ।
बभूव स्वर्गसम्प्राप्तो न्यस्तदेहो महाबलः ॥ 23 ॥
तच्छ्रुत्वा राघवो वाक्यं लक्ष्मणं व्यादिदेश ह ।
कुञ्जरस्येव रौद्रस्य राक्षसस्यास्य लक्ष्मण ॥ 24 ॥
वनेऽस्मिन् सुमहच्छ्वभ्रं खन्यतां रौदकर्मणः ।
इत्युक्त्वा लक्ष्मणं रामः प्रदरः खन्यतामिति ।
तस्थौ विराधमाक्रम्य कण्ठे पादेन वीर्यवान् ॥ 25 ॥
ततः खनित्रमादाय लक्ष्मणश्श्वभ्रमुत्तमम् ।
अखनत्पार्श्वतस्तस्य विराधस्य महात्मनः ॥ 26 ॥
तं मुक्तकण्ठन्निक्षिप्य शङ्कुकर्णं महास्वनम् ।
विराधं प्राक्षिपच्छ्वभ्रे नदन्तं भैरवस्वनम् ॥ 27 ॥
तमाहवे दारुणमाशुविक्रमौ स्थिरावुभौ संयति रामलक्ष्मणौ ।
मुदान्वितौ चिक्षिपतुर्भयावहं नदन्तमुत्क्षिप्य बिले तु राक्षसम् ॥ 28 ॥
अवध्यतां प्रेक्ष्य महासुरस्य तौ शितेन शस्त्रेण तदा नरर्षभौ ।
समर्थ्य चात्यर्थविशारदावुभौ बिले विराधस्य वधं प्रचक्रतुः ॥ 29 ॥
स्वयं विराधेन हि मृत्युरात्मनः प्रसह्य रामेण यथार्थमीप्सितः ।
निवेदितः काननचारिणा स्वयं न मे वधः शस्त्रकृतो भवेदिति ॥ 30 ॥
तदेव रामेण निशम्य भाषितं कृता मतिस्तस्य बिलप्रवेशने ।
बिलं च रामेणातिबलेन रक्षसा प्रवेश्यमानेन वनं विनादितम् ॥ 31 ॥
प्रहृष्टरूपाविव रामलक्ष्मणौ विराधमुर्व्या प्रदरे निहत्य तौ ।
ननन्दतुर्वीतभयौ महावने शिलाभिरन्तर्दधतुश्च राक्षसम् ॥ 32 ॥
ततस्तु तौ काञ्चनचित्रकार्मुकौ निहत्य रक्षः परिगृह्य मैथिलीम् ।
विजह्रतु स्तौ मुदितौ महावने दिवि स्थितौ चन्द्रदिवाकराविव ॥ 33 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे चतुर्थस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha caturthassargaḥ |
hriyamāṇau tu tau dṛṣṭvā vaidehī rāmalakṣmaṇau |
uccaissvareṇa cukrośa pragṛhya sumahājābhujau || 1 ||
eṣa dāśarathī rāmaḥ satyavān śīlavān śuciḥ |
rakṣasā raudrarūpeṇa hriyate sahalakṣmaṇaḥ || 2 ||
māmṛkā bhakṣayiṣyanti śārdūlādvīpinastathā |
māṃ harotsṛja kākutsthau namaste rākṣasottama || 3 ||
tasyāstadvacanaṃ śrutvā vaidehyā rāmalakṣmaṇau |
vegaṃ pracakraturvīrau vadhe tasya durātmanaḥ || 4 ||
tasya raudrasya saumitriḥ savyaṃ bāhuṃ babhañja ha |
rāmastu dakṣiṇaṃ bāhuṃ tarasā tasya rakṣasaḥ || 5 ||
sa bhagnabāhussavigno nipapātāśu rākṣasaḥ |
dharaṇyāṃ meghasaṅkāśo vajrabhinna ivācalaḥ || 6 ||
muṣṭibhirjānubhiḥ padbhiḥ sūdayantau tu rākṣasam |
udyamyodyamya cāpyenaṃ sthaṇḍile niṣpipeṣatuḥ || 7 ||
sa viddho bahubhirbāṇaiḥ khaṅgābhyāṃ ca parikṣataḥ |
niṣpiṣṭo bahudhā bhūmau na mamāra sa rākṣasaḥ || 8 ||
taṃ prekṣya rāmaḥ subhṛśamavadhyamacalopamam |
bhayeṣvabhayadaśśrīmānidaṃ vacanamabravīt || 9 ||
tapasā puruṣavyāghra rākṣaso'yaṃ na śakyate |
śastreṇa yudhi nirjetuṃ rākṣasaṃ nikhanāvahe || 10 ||
kuñjarasyeva raudrasya rākṣasasyāsya lakṣmaṇa |
vane'smin sumahacchvabhraṃ khanyatāṃ raudravarcasaḥ || 11 ||
ityuktvā lakṣmaṇaṃ rāmaḥ pradaraḥ khanyatāmiti |
tasthau virādhamākramya kaṇṭhe pādena vīryavān || 12 ||
tacchrutvā rāghaveṇoktaṃ rākṣasaḥ praśritaṃ vacaḥ |
idaṃ provāca kākutthsaṃ virādhaḥ puruṣarṣabham || 13 ||
hato'smi puruṣavyāghra śakratulyabalena vai |
mayā tu pūrvaṃ tvaṃ mohānna jñātaḥ puruṣarṣabha || 14 ||
kausalyāsuprajā rāma tātastvaṃ vidito mayā |
vaidehī ca mahābhāgā lakṣmaṇaśca mahāyaśāḥ || 15 ||
abhiśāpādahaṃ ghorāṃ praviṣṭo rākṣasīṃ tanum |
tumbururnāma gandharvaḥ śapto vaiśravaṇena ha || 16 ||
prasādyamānaśca mayā so'bravīnmāṃ mahāyaśāḥ |
yadā dāśarathī rāmastvāṃ vadhiṣyati saṃyuge |
tadā prakṛtimāpanno bhavānsvargaṃ gamiṣyati || 17 ||
anupasthīyamāno māṃ sa kruddho vyājahāra ha |
iti vaiśravaṇo rājā rambhāsaktamuvāca ha || 18 ||
tava prasādānmukto'hamihaśāpātsudāruṇāt |
bhuvanaṃ svaṃ gamiṣyāmi svasti vo'stu parantapa || 19 ||
ito vasati dharmātmā śarabhaṅgaḥ pratāpavān || 20 ||
adhyardhayojane tāta maharṣissūryasannibhaḥ |
taṃ kṣipramadhigaccha tvaṃ sa te śreyo'bhidhāsyati || 21 ||
avaṭe cāpi māṃ rāma prakṣipya kuśalī vraja |
rakṣasāṃ gatasattvānāmeṣa dharmassasanātanaḥ |
avaṭe ye nidhīyante teṣāṃ lokāssanātanāḥ || 22 ||
evamuktvā tu kākutthsaṃ virādhaśśarapīḍitaḥ |
babhūva svargasamprāpto nyastadeho mahābalaḥ || 23 ||
tacchrutvā rāghavo vākyaṃ lakṣmaṇaṃ vyādideśa ha |
kuñjarasyeva raudrasya rākṣasasyāsya lakṣmaṇa || 24 ||
vane'smin sumahacchvabhraṃ khanyatāṃ raudakarmaṇaḥ |
ityuktvā lakṣmaṇaṃ rāmaḥ pradaraḥ khanyatāmiti |
tasthau virādhamākramya kaṇṭhe pādena vīryavān || 25 ||
tataḥ khanitramādāya lakṣmaṇaśśvabhramuttamam |
akhanatpārśvatastasya virādhasya mahātmanaḥ || 26 ||
taṃ muktakaṇṭhannikṣipya śaṅkukarṇaṃ mahāsvanam |
virādhaṃ prākṣipacchvabhre nadantaṃ bhairavasvanam || 27 ||
tamāhave dāruṇamāśuvikramau sthirāvubhau saṃyati rāmalakṣmaṇau |
mudānvitau cikṣipaturbhayāvahaṃ nadantamutkṣipya bile tu rākṣasam || 28 ||
avadhyatāṃ prekṣya mahāsurasya tau śitena śastreṇa tadā nararṣabhau |
samarthya cātyarthaviśāradāvubhau bile virādhasya vadhaṃ pracakratuḥ || 29 ||
svayaṃ virādhena hi mṛtyurātmanaḥ prasahya rāmeṇa yathārthamīpsitaḥ |
niveditaḥ kānanacāriṇā svayaṃ na me vadhaḥ śastrakṛto bhavediti || 30 ||
tadeva rāmeṇa niśamya bhāṣitaṃ kṛtā matistasya bilapraveśane |
bilaṃ ca rāmeṇātibalena rakṣasā praveśyamānena vanaṃ vināditam || 31 ||
prahṛṣṭarūpāviva rāmalakṣmaṇau virādhamurvyā pradare nihatya tau |
nanandaturvītabhayau mahāvane śilābhirantardadhatuśca rākṣasam || 32 ||
tatastu tau kāñcanacitrakārmukau nihatya rakṣaḥ parigṛhya maithilīm |
vijahratu stau muditau mahāvane divi sthitau candradivākarāviva || 33 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe caturthassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.