শ্রীমদ্বাল্মীকীয রামাযণে অরণ্যকাণ্ডম্ ।
অথ একোনসপ্ততিতমস্সর্গঃ ।
কৃত্বৈবমুদকং তস্মৈ প্রস্থিতৌ রামলক্ষ্মণৌ ।
অবেক্ষন্তৌ বনে সীতাং পশ্চিমাং জগ্মতুর্দিশম্ ॥ 1 ॥
তৌ দিশং দক্ষিণাং গত্বা শরচাপাসিধারিণৌ ।
অবিপ্রহতমৈক্ষ্বাকৌ পন্থানং প্রতিপেদতুঃ ॥ 2 ॥
গুল্মৈর্বৃক্ষৈশ্চ বহুভির্লতাভিশ্চ প্রবেষ্টিতম্ ।
আবৃতং সর্বতো দুর্গং গহনং ঘোরদর্শনম্ ॥ 3 ॥
ব্যতিক্রম্য তু বেগেন ব্যালসিংহনিষেবিতম্ ।
সুভীমং তন্মহারণ্যং ব্যতিযাতৌ মহাবলৌ ॥ 4 ॥
ততঃ পরং জনস্থানাতত্রিক্রোশং গম্য রাঘবৌ ।
ক্রৌঞ্চারণ্যং বিবিশতুর্গহনং তৌ মহৌজসৌ ॥ 5 ॥
নানামেঘঘনপ্রখ্যং প্রহৃষ্টমিব সর্বতঃ ।
নানাপক্ষিগণৈর্যুক্তং নানাব্যালমৃগৈর্যুতম্ ॥ 6 ॥
দিদৃক্ষমাণৌ বৈদেহীং তদ্বনং তৌ বিচিক্যতুঃ ।
তত্র তত্রাবতিষ্ঠন্তৌ সীতাহরণকর্শিতৌ ॥ 7 ॥
ততঃ পূর্বেণ তৌ গত্বা ত্রিক্রোশং ভ্রাতরৌ তদা ।
ক্রৌঞ্চারণ্যমতিক্রম্য মতঙ্গাশ্রমমন্তরা ॥ 8 ॥
দৃষ্ট্বা তু তদ্বনং ঘোরং বহুভীমমৃগদ্বিজম্ ।
ননাসত্ত্বসমাকীর্ণং সর্বং গহনপাদপম্ ॥ 9 ॥
দদৃশাতে তু তৌ তত্র দরীং দশরথাত্মজৌ ।
পাতালসমগম্ভীরাং তমসা নিত্যসংবৃতাম্ ॥ 10 ॥
আসাদ্য তৌ নরব্যাঘ্রৌ দর্যাস্তস্যাবিদূরতঃ ।
দদৃশাতে মহারূপাং রাক্ষসীং বিকৃতাননাম্ ॥ 11 ॥
ভযদামল্পসত্ত্বানাং বীভত্সাং রৌদ্রদর্শনাম্ ।
লম্বোদরীং তীক্ষ্ণদংষ্ট্রাং করালীং পরুষত্বচম্ ॥ 12 ॥
ভক্ষযন্তীং মৃগান্ভীমান্বিকটাং মুক্তমূর্ধজাম্ ।
প্রৈক্ষেতাং তৌ ততস্তত্র ভ্রাতরৌ রামলক্ষ্মণৌ ॥ 13 ॥
সা সমাসাদ্য তৌ বীরৌ ব্রজন্তং ভ্রাতুরগ্রতঃ ।
এহি রংস্যাবহেত্যুক্ত্বা সমালম্বত লক্ষ্মণম্ ॥ 14 ॥
উবাচ চৈনং বচনং সৌমিত্রিমুপগূহ্য সা ।
অহং ত্বযোমুখী নাম লব্ধা তে ত্বমসি প্রিযঃ ॥ 15 ॥
নাথ পর্বতকূটেষু নদীনাং পুলিনেষু চ ।
আযুশ্শেষমিমং বীর ত্বং মযা সহ রংস্যসে ॥ 16 ॥
এবমুক্তস্তু কুপিতঃ খড্গমুদ্ধৃত্য লক্ষ্মণঃ ।
কর্ণনাসাস্তনং তস্যা নিচকর্তারিসূদনঃ ॥ 17 ॥
কর্ণনাসে নিকৃত্তে তু বিস্বরং সা বিনদ্য চ ।
যথাগতং প্রদুদ্রাব রাক্ষসী ভীমদর্শনা ॥ 18 ॥
তস্যাং গতাযাং গহনং ব্রজন্তৌ বনমোজসা ।
আসেদতুরমিত্রঘ্নৌ ভ্রাতরৌ রামলক্ষ্মণৌ ॥ 19 ॥
লক্ষ্মণস্তু মহাতেজাস্সত্ত্ববান্ শীলবান্ শুচিঃ ।
অব্রবীত্প্রাঞ্জলির্বাক্যং ভ্রাতরং দীপ্ততেজসম্ ॥ 20 ॥
স্পন্দতে চ দৃঢং বাহুরুদ্বিগ্নমিব মে মনঃ ।
প্রাযশশ্চাপ্যনিষ্টানি নিমিত্তান্যুপলক্ষযে ॥ 21 ॥
তস্মাত্সজ্জীভবার্য ত্বং কুরুষ্ব বচনং হিতম্ ।
মমৈব হি নিমিত্তানি সদ্যশ্শংসন্তি সম্ভ্রমম্ ॥ 22 ॥
এষ বঞ্চুলকো নাম পক্ষী পরমদারুণঃ ।
আবযোর্বিজযং যুদ্ধে শংসন্নিব বিনর্দতি ॥ 23 ॥
তযোরন্বেষতোরেবং সর্বং তদ্বনমোজসা ।
সঞ্জজ্ঞে বিপুলঃ শব্দো প্রভঞ্জন্নিব তদ্বনম্ ॥ 24 ॥
সংবেষ্টিতমিবাত্যর্থং গগনং মাতরিশ্বনা ।
বনস্য তস্য শব্দোঽভূদ্দিবমাপূরযন্নিব ॥ 25 ॥
তং শব্দং কাঙ্ক্ষমাণস্তু রামঃ কক্ষে সহানুজঃ ।
দদর্শ সুমহাকাযং রাক্ষসং বিপুলোদরম্ ॥ 26 ॥
আসেদতুস্ততস্তত্র তাবুভৌ প্রমুখে স্থিতম্ ।
বিবৃদ্ধমশিরোগ্রীবং কবন্ধমুদরে মুখম্ ॥ 27 ॥
রোমভির্নিচিতৈস্তীক্ষ্ণৈর্মহাগিরিমিবোছ্রিতম্ ।
নীলমেঘনিভং রৌদ্রং মেঘস্তনিতনিস্বনম্ ॥ 28 ॥
অগ্নিজ্বালানিকাশেন ললাটস্থেন দীপ্যতা ।
মহাপক্ষ্মেণ পিঙ্গেন বিপুলেনাযতেন চ ॥ 29 ॥
একেনোরসি ঘোরেণ নযনেনাশুদর্শিনা ।
মহাদংষ্ট্রোপপন্নং তল্লেলিহানং মহামুখম্ ॥ 30 ॥
ভক্ষযন্তং মহাঘোরানৃক্ষসিংহমৃগদ্বিপান্ ।
ঘোরৌ ভুজৌ বিকুর্বাণমুভৌ যোজনমাযতৌ ॥ 31 ॥
করাভ্যাং বিবিধান্গৃহ্যঋক্ষান্পক্ষিগণান্মৃগান্ ।
আকর্ষন্তং বিকর্ষন্তমনেকান্মৃগযূথপান্ ॥ 32 ॥
স্থিতমাবৃত্য পন্থানং তযোর্ভ্রাত্রোঃ প্রপন্নযোঃ ।
অথ তৌ সমভিক্রম্য ক্রোশমাত্রে দদর্শতুঃ ॥ 33 ॥
মহান্তং দারুণং ভীমং কবন্ধং ভুজসংবৃম্ ।
কবন্ধমিব সংস্থানাদতিঘোরপ্রদর্শনম্ ॥ 34 ॥
স মহাবাহুরত্যর্থং প্রসার্য বিপুলৌ ভুজৌ ।
জগ্রাহ সহিতাবেব রাঘবৌ পীডযন্বলাত্ ॥ 35 ॥
খড্গিনৌ দৃঢধন্বানৌ তিগ্মতেজোবপুর্ধরৌ ।
ভ্রাতরৌ বিবশং প্রাপ্তৌ কৃষ্যমাণৌ মহাবলৌ ॥ 36 ॥
তত্র ধৈর্যেণ শূরস্তু রাঘবো নৈব বিব্যথে ।
বাল্যাদনাশ্রযত্বাচ্চ লক্ষ্মণস্ত্বতিবিব্যথে ॥ 37 ॥
উবাচ স বিষণ্ণস্সন্রাঘবং রাঘবানুজঃ ।
পশ্য মাং বীর বিবশং রাক্ষসস্য বশং গতম্ ॥ 38 ॥
মযৈকেন বিনির্যুক্তঃ পরিমুঞ্চস্ব রাঘব ।
মাং হি ভূতবলিং দত্বা পলাযস্ব যথাসুখম্ ॥ 39 ॥
অধিগন্তাসি বৈদেহীমচিরেণেতি মে মতিঃ ।
প্রতিলভ্য চ কাকুত্স্থ পিতৃপৈতামহীং মহীম্ ॥ 40 ॥
তত্র মাং রাম রাজ্যস্থস্স্মর্তুমর্হসি সর্বদা ।
লক্ষ্মণেনৈবমুক্তস্তু রামস্সৌমিত্রিমব্রবীত্ ॥ 41 ॥
মা স্ম ত্রাসং কৃথা বীর ন হি ত্বাদৃগ্বিষীদতি ।
এতস্মিন্নন্তরে ক্রূরো ভ্রাতরৌ রামলক্ষ্মণৌ ॥ 42 ॥
পপ্রচ্ছ ঘননির্ঘোষঃ কবন্ধো দানবোত্তমঃ ।
কৌ যুবাং বৃষভস্কন্ধৌ মহাখড্গধনুর্ধরৌ ॥ 43 ॥
ঘোরং দেশমিমং প্রাপ্তৌ মম ভক্ষাবুপস্থিতৌ ।
বদতং কার্যমিহ বাং কিমর্থং চাগতৌ যুবাম্ ॥ 44 ॥
ইমং দেশমনুপ্রাপ্তৌ ক্ষুধার্তস্যেহ তিষ্ঠতঃ ।
সবাণচাপখড্গৌ চ তীক্ষ্ণশৃঙ্গাবিবর্ষভৌ ॥ 45 ॥
মমাস্যমনুসম্প্রাপ্তৌ দুর্লভং জীবিতং পুনঃ ।
তস্য তদ্বচনং শ্রুত্বা কবন্ধস্য দুরাত্মনঃ ॥ 46 ॥
উবাচ লক্ষ্মণং রামো মুখেন পরিশুষ্যতা ।
কৃচ্ছ্রাত্ কৃচ্ছ্রতরং প্রাপ্য দারুণং সত্যবিক্রমঃ ॥ 47 ॥
ব্যসনং জীবিতান্তায প্রাপ্তমপ্রাপ্য তাং প্রিযাম্ ।
কালস্য সুমহদ্বীর্যং সর্বভূতেষু লক্ষ্মণ ॥ 48 ॥
ত্বাং চ মাং চ নরব্যাঘ্র ব্যসনৈঃ পশ্য মোহিতৌ ।
নাতিভারোস্তি কালস্য সর্বভূতেষু লক্ষ্মণ ॥ 49 ॥
শূরাশ্চ বলবন্তশ্চ কৃতাস্ত্রাশ্চ রণাজিরে ।
কালাভিপন্নাস্সীদন্তি যথা বালুকসেতবঃ ॥ 50 ॥
ইতি ব্রুবাণো দৃঢসত্যবিক্রমো মহাযশা দাশরথিঃ প্রতাপবান্ ।
অবেক্ষ্য সৌমিত্রিমুদগ্রপৌরুষং স্থিরাং তদা স্বাং মতিমাত্মনাঽকরোত্ ॥ 51 ॥
ইত্যার্ষে শ্রীমদ্রামাযণে বাল্মীকীয আদিকাব্যে অরণ্যকাণ্ডে একোনসপ্ততিতমস্সর্গঃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ekonasaptatitamassargaḥ |
kṛtvaivamudakaṃ tasmai prasthitau rāmalakṣmaṇau |
avekṣantau vane sītāṃ paścimāṃ jagmaturdiśam || 1 ||
tau diśaṃ dakṣiṇāṃ gatvā śaracāpāsidhāriṇau |
aviprahatamaikṣvākau panthānaṃ pratipedatuḥ || 2 ||
gulmairvṛkṣaiśca bahubhirlatābhiśca praveṣṭitam |
āvṛtaṃ sarvato durgaṃ gahanaṃ ghoradarśanam || 3 ||
vyatikramya tu vegena vyālasiṃhaniṣevitam |
subhīmaṃ tanmahāraṇyaṃ vyatiyātau mahābalau || 4 ||
tataḥ paraṃ janasthānātatrikrośaṃ gamya rāghavau |
krauñcāraṇyaṃ viviśaturgahanaṃ tau mahaujasau || 5 ||
nānāmeghaghanaprakhyaṃ prahṛṣṭamiva sarvataḥ |
nānāpakṣigaṇairyuktaṃ nānāvyālamṛgairyutam || 6 ||
didṛkṣamāṇau vaidehīṃ tadvanaṃ tau vicikyatuḥ |
tatra tatrāvatiṣṭhantau sītāharaṇakarśitau || 7 ||
tataḥ pūrveṇa tau gatvā trikrośaṃ bhrātarau tadā |
krauñcāraṇyamatikramya mataṅgāśramamantarā || 8 ||
dṛṣṭvā tu tadvanaṃ ghoraṃ bahubhīmamṛgadvijam |
nanāsattvasamākīrṇaṃ sarvaṃ gahanapādapam || 9 ||
dadṛśāte tu tau tatra darīṃ daśarathātmajau |
pātālasamagambhīrāṃ tamasā nityasaṃvṛtām || 10 ||
āsādya tau naravyāghrau daryāstasyāvidūrataḥ |
dadṛśāte mahārūpāṃ rākṣasīṃ vikṛtānanām || 11 ||
bhayadāmalpasattvānāṃ bībhatsāṃ raudradarśanām |
lambodarīṃ tīkṣṇadaṃṣṭrāṃ karālīṃ paruṣatvacam || 12 ||
bhakṣayantīṃ mṛgānbhīmānvikaṭāṃ muktamūrdhajām |
praikṣetāṃ tau tatastatra bhrātarau rāmalakṣmaṇau || 13 ||
sā samāsādya tau vīrau vrajantaṃ bhrāturagrataḥ |
ehi raṃsyāvahetyuktvā samālambata lakṣmaṇam || 14 ||
uvāca cainaṃ vacanaṃ saumitrimupagūhya sā |
ahaṃ tvayomukhī nāma labdhā te tvamasi priyaḥ || 15 ||
nātha parvatakūṭeṣu nadīnāṃ pulineṣu ca |
āyuśśeṣamimaṃ vīra tvaṃ mayā saha raṃsyase || 16 ||
evamuktastu kupitaḥ khaḍgamuddhṛtya lakṣmaṇaḥ |
karṇanāsāstanaṃ tasyā nicakartārisūdanaḥ || 17 ||
karṇanāse nikṛtte tu visvaraṃ sā vinadya ca |
yathāgataṃ pradudrāva rākṣasī bhīmadarśanā || 18 ||
tasyāṃ gatāyāṃ gahanaṃ vrajantau vanamojasā |
āsedaturamitraghnau bhrātarau rāmalakṣmaṇau || 19 ||
lakṣmaṇastu mahātejāssattvavān śīlavān śuciḥ |
abravītprāñjalirvākyaṃ bhrātaraṃ dīptatejasam || 20 ||
spandate ca dṛḍhaṃ bāhurudvignamiva me manaḥ |
prāyaśaścāpyaniṣṭāni nimittānyupalakṣaye || 21 ||
tasmātsajjībhavārya tvaṃ kuruṣva vacanaṃ hitam |
mamaiva hi nimittāni sadyaśśaṃsanti sambhramam || 22 ||
eṣa vañculako nāma pakṣī paramadāruṇaḥ |
āvayorvijayaṃ yuddhe śaṃsanniva vinardati || 23 ||
tayoranveṣatorevaṃ sarvaṃ tadvanamojasā |
sañjajñe vipulaḥ śabdo prabhañjanniva tadvanam || 24 ||
saṃveṣṭitamivātyarthaṃ gaganaṃ mātariśvanā |
vanasya tasya śabdo'bhūddivamāpūrayanniva || 25 ||
taṃ śabdaṃ kāṅkṣamāṇastu rāmaḥ kakṣe sahānujaḥ |
dadarśa sumahākāyaṃ rākṣasaṃ vipulodaram || 26 ||
āsedatustatastatra tāvubhau pramukhe sthitam |
vivṛddhamaśirogrīvaṃ kabandhamudare mukham || 27 ||
romabhirnicitaistīkṣṇairmahāgirimivochritam |
nīlameghanibhaṃ raudraṃ meghastanitanisvanam || 28 ||
agnijvālānikāśena lalāṭasthena dīpyatā |
mahāpakṣmeṇa piṅgena vipulenāyatena ca || 29 ||
ekenorasi ghoreṇa nayanenāśudarśinā |
mahādaṃṣṭropapannaṃ tallelihānaṃ mahāmukham || 30 ||
bhakṣayantaṃ mahāghorānṛkṣasiṃhamṛgadvipān |
ghorau bhujau vikurvāṇamubhau yojanamāyatau || 31 ||
karābhyāṃ vividhāngṛhyaṛkṣānpakṣigaṇānmṛgān |
ākarṣantaṃ vikarṣantamanekānmṛgayūthapān || 32 ||
sthitamāvṛtya panthānaṃ tayorbhrātroḥ prapannayoḥ |
atha tau samabhikramya krośamātre dadarśatuḥ || 33 ||
mahāntaṃ dāruṇaṃ bhīmaṃ kabandhaṃ bhujasaṃvṛm |
kabandhamiva saṃsthānādatighorapradarśanam || 34 ||
sa mahābāhuratyarthaṃ prasārya vipulau bhujau |
jagrāha sahitāveva rāghavau pīḍayanbalāt || 35 ||
khaḍginau dṛḍhadhanvānau tigmatejovapurdharau |
bhrātarau vivaśaṃ prāptau kṛṣyamāṇau mahābalau || 36 ||
tatra dhairyeṇa śūrastu rāghavo naiva vivyathe |
bālyādanāśrayatvācca lakṣmaṇastvativivyathe || 37 ||
uvāca sa viṣaṇṇassanrāghavaṃ rāghavānujaḥ |
paśya māṃ vīra vivaśaṃ rākṣasasya vaśaṃ gatam || 38 ||
mayaikena viniryuktaḥ parimuñcasva rāghava |
māṃ hi bhūtabaliṃ datvā palāyasva yathāsukham || 39 ||
adhigantāsi vaidehīmacireṇeti me matiḥ |
pratilabhya ca kākutstha pitṛpaitāmahīṃ mahīm || 40 ||
tatra māṃ rāma rājyasthassmartumarhasi sarvadā |
lakṣmaṇenaivamuktastu rāmassaumitrimabravīt || 41 ||
mā sma trāsaṃ kṛthā vīra na hi tvādṛgviṣīdati |
etasminnantare krūro bhrātarau rāmalakṣmaṇau || 42 ||
papraccha ghananirghoṣaḥ kabandho dānavottamaḥ |
kau yuvāṃ vṛṣabhaskandhau mahākhaḍgadhanurdharau || 43 ||
ghoraṃ deśamimaṃ prāptau mama bhakṣāvupasthitau |
vadataṃ kāryamiha vāṃ kimarthaṃ cāgatau yuvām || 44 ||
imaṃ deśamanuprāptau kṣudhārtasyeha tiṣṭhataḥ |
sabāṇacāpakhaḍgau ca tīkṣṇaśṛṅgāvivarṣabhau || 45 ||
mamāsyamanusamprāptau durlabhaṃ jīvitaṃ punaḥ |
tasya tadvacanaṃ śrutvā kabandhasya durātmanaḥ || 46 ||
uvāca lakṣmaṇaṃ rāmo mukhena pariśuṣyatā |
kṛcchrāt kṛcchrataraṃ prāpya dāruṇaṃ satyavikramaḥ || 47 ||
vyasanaṃ jīvitāntāya prāptamaprāpya tāṃ priyām |
kālasya sumahadvīryaṃ sarvabhūteṣu lakṣmaṇa || 48 ||
tvāṃ ca māṃ ca naravyāghra vyasanaiḥ paśya mohitau |
nātibhārosti kālasya sarvabhūteṣu lakṣmaṇa || 49 ||
śūrāśca balavantaśca kṛtāstrāśca raṇājire |
kālābhipannāssīdanti yathā vālukasetavaḥ || 50 ||
iti bruvāṇo dṛḍhasatyavikramo mahāyaśā dāśarathiḥ pratāpavān |
avekṣya saumitrimudagrapauruṣaṃ sthirāṃ tadā svāṃ matimātmanā'karot || 51 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ekonasaptatitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ एकोनसप्ततितमस्सर्गः ।
कृत्वैवमुदकं तस्मै प्रस्थितौ रामलक्ष्मणौ ।
अवेक्षन्तौ वने सीतां पश्चिमां जग्मतुर्दिशम् ॥ 1 ॥
तौ दिशं दक्षिणां गत्वा शरचापासिधारिणौ ।
अविप्रहतमैक्ष्वाकौ पन्थानं प्रतिपेदतुः ॥ 2 ॥
गुल्मैर्वृक्षैश्च बहुभिर्लताभिश्च प्रवेष्टितम् ।
आवृतं सर्वतो दुर्गं गहनं घोरदर्शनम् ॥ 3 ॥
व्यतिक्रम्य तु वेगेन व्यालसिंहनिषेवितम् ।
सुभीमं तन्महारण्यं व्यतियातौ महाबलौ ॥ 4 ॥
ततः परं जनस्थानातत्रिक्रोशं गम्य राघवौ ।
क्रौञ्चारण्यं विविशतुर्गहनं तौ महौजसौ ॥ 5 ॥
नानामेघघनप्रख्यं प्रहृष्टमिव सर्वतः ।
नानापक्षिगणैर्युक्तं नानाव्यालमृगैर्युतम् ॥ 6 ॥
दिदृक्षमाणौ वैदेहीं तद्वनं तौ विचिक्यतुः ।
तत्र तत्रावतिष्ठन्तौ सीताहरणकर्शितौ ॥ 7 ॥
ततः पूर्वेण तौ गत्वा त्रिक्रोशं भ्रातरौ तदा ।
क्रौञ्चारण्यमतिक्रम्य मतङ्गाश्रममन्तरा ॥ 8 ॥
दृष्ट्वा तु तद्वनं घोरं बहुभीममृगद्विजम् ।
ननासत्त्वसमाकीर्णं सर्वं गहनपादपम् ॥ 9 ॥
ददृशाते तु तौ तत्र दरीं दशरथात्मजौ ।
पातालसमगम्भीरां तमसा नित्यसंवृताम् ॥ 10 ॥
आसाद्य तौ नरव्याघ्रौ दर्यास्तस्याविदूरतः ।
ददृशाते महारूपां राक्षसीं विकृताननाम् ॥ 11 ॥
भयदामल्पसत्त्वानां बीभत्सां रौद्रदर्शनाम् ।
लम्बोदरीं तीक्ष्णदंष्ट्रां करालीं परुषत्वचम् ॥ 12 ॥
भक्षयन्तीं मृगान्भीमान्विकटां मुक्तमूर्धजाम् ।
प्रैक्षेतां तौ ततस्तत्र भ्रातरौ रामलक्ष्मणौ ॥ 13 ॥
सा समासाद्य तौ वीरौ व्रजन्तं भ्रातुरग्रतः ।
एहि रंस्यावहेत्युक्त्वा समालम्बत लक्ष्मणम् ॥ 14 ॥
उवाच चैनं वचनं सौमित्रिमुपगूह्य सा ।
अहं त्वयोमुखी नाम लब्धा ते त्वमसि प्रियः ॥ 15 ॥
नाथ पर्वतकूटेषु नदीनां पुलिनेषु च ।
आयुश्शेषमिमं वीर त्वं मया सह रंस्यसे ॥ 16 ॥
एवमुक्तस्तु कुपितः खड्गमुद्धृत्य लक्ष्मणः ।
कर्णनासास्तनं तस्या निचकर्तारिसूदनः ॥ 17 ॥
कर्णनासे निकृत्ते तु विस्वरं सा विनद्य च ।
यथागतं प्रदुद्राव राक्षसी भीमदर्शना ॥ 18 ॥
तस्यां गतायां गहनं व्रजन्तौ वनमोजसा ।
आसेदतुरमित्रघ्नौ भ्रातरौ रामलक्ष्मणौ ॥ 19 ॥
लक्ष्मणस्तु महातेजास्सत्त्ववान् शीलवान् शुचिः ।
अब्रवीत्प्राञ्जलिर्वाक्यं भ्रातरं दीप्ततेजसम् ॥ 20 ॥
स्पन्दते च दृढं बाहुरुद्विग्नमिव मे मनः ।
प्रायशश्चाप्यनिष्टानि निमित्तान्युपलक्षये ॥ 21 ॥
तस्मात्सज्जीभवार्य त्वं कुरुष्व वचनं हितम् ।
ममैव हि निमित्तानि सद्यश्शंसन्ति सम्भ्रमम् ॥ 22 ॥
एष वञ्चुलको नाम पक्षी परमदारुणः ।
आवयोर्विजयं युद्धे शंसन्निव विनर्दति ॥ 23 ॥
तयोरन्वेषतोरेवं सर्वं तद्वनमोजसा ।
सञ्जज्ञे विपुलः शब्दो प्रभञ्जन्निव तद्वनम् ॥ 24 ॥
संवेष्टितमिवात्यर्थं गगनं मातरिश्वना ।
वनस्य तस्य शब्दोऽभूद्दिवमापूरयन्निव ॥ 25 ॥
तं शब्दं काङ्क्षमाणस्तु रामः कक्षे सहानुजः ।
ददर्श सुमहाकायं राक्षसं विपुलोदरम् ॥ 26 ॥
आसेदतुस्ततस्तत्र तावुभौ प्रमुखे स्थितम् ।
विवृद्धमशिरोग्रीवं कबन्धमुदरे मुखम् ॥ 27 ॥
रोमभिर्निचितैस्तीक्ष्णैर्महागिरिमिवोछ्रितम् ।
नीलमेघनिभं रौद्रं मेघस्तनितनिस्वनम् ॥ 28 ॥
अग्निज्वालानिकाशेन ललाटस्थेन दीप्यता ।
महापक्ष्मेण पिङ्गेन विपुलेनायतेन च ॥ 29 ॥
एकेनोरसि घोरेण नयनेनाशुदर्शिना ।
महादंष्ट्रोपपन्नं तल्लेलिहानं महामुखम् ॥ 30 ॥
भक्षयन्तं महाघोरानृक्षसिंहमृगद्विपान् ।
घोरौ भुजौ विकुर्वाणमुभौ योजनमायतौ ॥ 31 ॥
कराभ्यां विविधान्गृह्यऋक्षान्पक्षिगणान्मृगान् ।
आकर्षन्तं विकर्षन्तमनेकान्मृगयूथपान् ॥ 32 ॥
स्थितमावृत्य पन्थानं तयोर्भ्रात्रोः प्रपन्नयोः ।
अथ तौ समभिक्रम्य क्रोशमात्रे ददर्शतुः ॥ 33 ॥
महान्तं दारुणं भीमं कबन्धं भुजसंवृम् ।
कबन्धमिव संस्थानादतिघोरप्रदर्शनम् ॥ 34 ॥
स महाबाहुरत्यर्थं प्रसार्य विपुलौ भुजौ ।
जग्राह सहितावेव राघवौ पीडयन्बलात् ॥ 35 ॥
खड्गिनौ दृढधन्वानौ तिग्मतेजोवपुर्धरौ ।
भ्रातरौ विवशं प्राप्तौ कृष्यमाणौ महाबलौ ॥ 36 ॥
तत्र धैर्येण शूरस्तु राघवो नैव विव्यथे ।
बाल्यादनाश्रयत्वाच्च लक्ष्मणस्त्वतिविव्यथे ॥ 37 ॥
उवाच स विषण्णस्सन्राघवं राघवानुजः ।
पश्य मां वीर विवशं राक्षसस्य वशं गतम् ॥ 38 ॥
मयैकेन विनिर्युक्तः परिमुञ्चस्व राघव ।
मां हि भूतबलिं दत्वा पलायस्व यथासुखम् ॥ 39 ॥
अधिगन्तासि वैदेहीमचिरेणेति मे मतिः ।
प्रतिलभ्य च काकुत्स्थ पितृपैतामहीं महीम् ॥ 40 ॥
तत्र मां राम राज्यस्थस्स्मर्तुमर्हसि सर्वदा ।
लक्ष्मणेनैवमुक्तस्तु रामस्सौमित्रिमब्रवीत् ॥ 41 ॥
मा स्म त्रासं कृथा वीर न हि त्वादृग्विषीदति ।
एतस्मिन्नन्तरे क्रूरो भ्रातरौ रामलक्ष्मणौ ॥ 42 ॥
पप्रच्छ घननिर्घोषः कबन्धो दानवोत्तमः ।
कौ युवां वृषभस्कन्धौ महाखड्गधनुर्धरौ ॥ 43 ॥
घोरं देशमिमं प्राप्तौ मम भक्षावुपस्थितौ ।
वदतं कार्यमिह वां किमर्थं चागतौ युवाम् ॥ 44 ॥
इमं देशमनुप्राप्तौ क्षुधार्तस्येह तिष्ठतः ।
सबाणचापखड्गौ च तीक्ष्णशृङ्गाविवर्षभौ ॥ 45 ॥
ममास्यमनुसम्प्राप्तौ दुर्लभं जीवितं पुनः ।
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा कबन्धस्य दुरात्मनः ॥ 46 ॥
उवाच लक्ष्मणं रामो मुखेन परिशुष्यता ।
कृच्छ्रात् कृच्छ्रतरं प्राप्य दारुणं सत्यविक्रमः ॥ 47 ॥
व्यसनं जीवितान्ताय प्राप्तमप्राप्य तां प्रियाम् ।
कालस्य सुमहद्वीर्यं सर्वभूतेषु लक्ष्मण ॥ 48 ॥
त्वां च मां च नरव्याघ्र व्यसनैः पश्य मोहितौ ।
नातिभारोस्ति कालस्य सर्वभूतेषु लक्ष्मण ॥ 49 ॥
शूराश्च बलवन्तश्च कृतास्त्राश्च रणाजिरे ।
कालाभिपन्नास्सीदन्ति यथा वालुकसेतवः ॥ 50 ॥
इति ब्रुवाणो दृढसत्यविक्रमो महायशा दाशरथिः प्रतापवान् ।
अवेक्ष्य सौमित्रिमुदग्रपौरुषं स्थिरां तदा स्वां मतिमात्मनाऽकरोत् ॥ 51 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे एकोनसप्ततितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha ekonasaptatitamassargaḥ |
kṛtvaivamudakaṃ tasmai prasthitau rāmalakṣmaṇau |
avekṣantau vane sītāṃ paścimāṃ jagmaturdiśam || 1 ||
tau diśaṃ dakṣiṇāṃ gatvā śaracāpāsidhāriṇau |
aviprahatamaikṣvākau panthānaṃ pratipedatuḥ || 2 ||
gulmairvṛkṣaiśca bahubhirlatābhiśca praveṣṭitam |
āvṛtaṃ sarvato durgaṃ gahanaṃ ghoradarśanam || 3 ||
vyatikramya tu vegena vyālasiṃhaniṣevitam |
subhīmaṃ tanmahāraṇyaṃ vyatiyātau mahābalau || 4 ||
tataḥ paraṃ janasthānātatrikrośaṃ gamya rāghavau |
krauñcāraṇyaṃ viviśaturgahanaṃ tau mahaujasau || 5 ||
nānāmeghaghanaprakhyaṃ prahṛṣṭamiva sarvataḥ |
nānāpakṣigaṇairyuktaṃ nānāvyālamṛgairyutam || 6 ||
didṛkṣamāṇau vaidehīṃ tadvanaṃ tau vicikyatuḥ |
tatra tatrāvatiṣṭhantau sītāharaṇakarśitau || 7 ||
tataḥ pūrveṇa tau gatvā trikrośaṃ bhrātarau tadā |
krauñcāraṇyamatikramya mataṅgāśramamantarā || 8 ||
dṛṣṭvā tu tadvanaṃ ghoraṃ bahubhīmamṛgadvijam |
nanāsattvasamākīrṇaṃ sarvaṃ gahanapādapam || 9 ||
dadṛśāte tu tau tatra darīṃ daśarathātmajau |
pātālasamagambhīrāṃ tamasā nityasaṃvṛtām || 10 ||
āsādya tau naravyāghrau daryāstasyāvidūrataḥ |
dadṛśāte mahārūpāṃ rākṣasīṃ vikṛtānanām || 11 ||
bhayadāmalpasattvānāṃ bībhatsāṃ raudradarśanām |
lambodarīṃ tīkṣṇadaṃṣṭrāṃ karālīṃ paruṣatvacam || 12 ||
bhakṣayantīṃ mṛgānbhīmānvikaṭāṃ muktamūrdhajām |
praikṣetāṃ tau tatastatra bhrātarau rāmalakṣmaṇau || 13 ||
sā samāsādya tau vīrau vrajantaṃ bhrāturagrataḥ |
ehi raṃsyāvahetyuktvā samālambata lakṣmaṇam || 14 ||
uvāca cainaṃ vacanaṃ saumitrimupagūhya sā |
ahaṃ tvayomukhī nāma labdhā te tvamasi priyaḥ || 15 ||
nātha parvatakūṭeṣu nadīnāṃ pulineṣu ca |
āyuśśeṣamimaṃ vīra tvaṃ mayā saha raṃsyase || 16 ||
evamuktastu kupitaḥ khaḍgamuddhṛtya lakṣmaṇaḥ |
karṇanāsāstanaṃ tasyā nicakartārisūdanaḥ || 17 ||
karṇanāse nikṛtte tu visvaraṃ sā vinadya ca |
yathāgataṃ pradudrāva rākṣasī bhīmadarśanā || 18 ||
tasyāṃ gatāyāṃ gahanaṃ vrajantau vanamojasā |
āsedaturamitraghnau bhrātarau rāmalakṣmaṇau || 19 ||
lakṣmaṇastu mahātejāssattvavān śīlavān śuciḥ |
abravītprāñjalirvākyaṃ bhrātaraṃ dīptatejasam || 20 ||
spandate ca dṛḍhaṃ bāhurudvignamiva me manaḥ |
prāyaśaścāpyaniṣṭāni nimittānyupalakṣaye || 21 ||
tasmātsajjībhavārya tvaṃ kuruṣva vacanaṃ hitam |
mamaiva hi nimittāni sadyaśśaṃsanti sambhramam || 22 ||
eṣa vañculako nāma pakṣī paramadāruṇaḥ |
āvayorvijayaṃ yuddhe śaṃsanniva vinardati || 23 ||
tayoranveṣatorevaṃ sarvaṃ tadvanamojasā |
sañjajñe vipulaḥ śabdo prabhañjanniva tadvanam || 24 ||
saṃveṣṭitamivātyarthaṃ gaganaṃ mātariśvanā |
vanasya tasya śabdo'bhūddivamāpūrayanniva || 25 ||
taṃ śabdaṃ kāṅkṣamāṇastu rāmaḥ kakṣe sahānujaḥ |
dadarśa sumahākāyaṃ rākṣasaṃ vipulodaram || 26 ||
āsedatustatastatra tāvubhau pramukhe sthitam |
vivṛddhamaśirogrīvaṃ kabandhamudare mukham || 27 ||
romabhirnicitaistīkṣṇairmahāgirimivochritam |
nīlameghanibhaṃ raudraṃ meghastanitanisvanam || 28 ||
agnijvālānikāśena lalāṭasthena dīpyatā |
mahāpakṣmeṇa piṅgena vipulenāyatena ca || 29 ||
ekenorasi ghoreṇa nayanenāśudarśinā |
mahādaṃṣṭropapannaṃ tallelihānaṃ mahāmukham || 30 ||
bhakṣayantaṃ mahāghorānṛkṣasiṃhamṛgadvipān |
ghorau bhujau vikurvāṇamubhau yojanamāyatau || 31 ||
karābhyāṃ vividhāngṛhyaṛkṣānpakṣigaṇānmṛgān |
ākarṣantaṃ vikarṣantamanekānmṛgayūthapān || 32 ||
sthitamāvṛtya panthānaṃ tayorbhrātroḥ prapannayoḥ |
atha tau samabhikramya krośamātre dadarśatuḥ || 33 ||
mahāntaṃ dāruṇaṃ bhīmaṃ kabandhaṃ bhujasaṃvṛm |
kabandhamiva saṃsthānādatighorapradarśanam || 34 ||
sa mahābāhuratyarthaṃ prasārya vipulau bhujau |
jagrāha sahitāveva rāghavau pīḍayanbalāt || 35 ||
khaḍginau dṛḍhadhanvānau tigmatejovapurdharau |
bhrātarau vivaśaṃ prāptau kṛṣyamāṇau mahābalau || 36 ||
tatra dhairyeṇa śūrastu rāghavo naiva vivyathe |
bālyādanāśrayatvācca lakṣmaṇastvativivyathe || 37 ||
uvāca sa viṣaṇṇassanrāghavaṃ rāghavānujaḥ |
paśya māṃ vīra vivaśaṃ rākṣasasya vaśaṃ gatam || 38 ||
mayaikena viniryuktaḥ parimuñcasva rāghava |
māṃ hi bhūtabaliṃ datvā palāyasva yathāsukham || 39 ||
adhigantāsi vaidehīmacireṇeti me matiḥ |
pratilabhya ca kākutstha pitṛpaitāmahīṃ mahīm || 40 ||
tatra māṃ rāma rājyasthassmartumarhasi sarvadā |
lakṣmaṇenaivamuktastu rāmassaumitrimabravīt || 41 ||
mā sma trāsaṃ kṛthā vīra na hi tvādṛgviṣīdati |
etasminnantare krūro bhrātarau rāmalakṣmaṇau || 42 ||
papraccha ghananirghoṣaḥ kabandho dānavottamaḥ |
kau yuvāṃ vṛṣabhaskandhau mahākhaḍgadhanurdharau || 43 ||
ghoraṃ deśamimaṃ prāptau mama bhakṣāvupasthitau |
vadataṃ kāryamiha vāṃ kimarthaṃ cāgatau yuvām || 44 ||
imaṃ deśamanuprāptau kṣudhārtasyeha tiṣṭhataḥ |
sabāṇacāpakhaḍgau ca tīkṣṇaśṛṅgāvivarṣabhau || 45 ||
mamāsyamanusamprāptau durlabhaṃ jīvitaṃ punaḥ |
tasya tadvacanaṃ śrutvā kabandhasya durātmanaḥ || 46 ||
uvāca lakṣmaṇaṃ rāmo mukhena pariśuṣyatā |
kṛcchrāt kṛcchrataraṃ prāpya dāruṇaṃ satyavikramaḥ || 47 ||
vyasanaṃ jīvitāntāya prāptamaprāpya tāṃ priyām |
kālasya sumahadvīryaṃ sarvabhūteṣu lakṣmaṇa || 48 ||
tvāṃ ca māṃ ca naravyāghra vyasanaiḥ paśya mohitau |
nātibhārosti kālasya sarvabhūteṣu lakṣmaṇa || 49 ||
śūrāśca balavantaśca kṛtāstrāśca raṇājire |
kālābhipannāssīdanti yathā vālukasetavaḥ || 50 ||
iti bruvāṇo dṛḍhasatyavikramo mahāyaśā dāśarathiḥ pratāpavān |
avekṣya saumitrimudagrapauruṣaṃ sthirāṃ tadā svāṃ matimātmanā'karot || 51 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe ekonasaptatitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Bengali script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.