శ్రీమద్వాల్మీకీయ రామాయణే బాలకాణ్డమ్ ।
అథ చతుఃసప్తతితమస్సర్గః ।
అథ రాత్ర్యాం వ్యతీతాయాం విశ్వామిత్రో మహామునిః ।
ఆపృష్ట్వా తౌ చ రాజానౌ జగామోత్తరపర్వతమ్ ॥ 1 ॥
ఆశీర్భిః పూరయిత్వా చ కుమారాంశ్చ సరాఘవాన్ ।
విశ్వామిత్రే గతే రాజా వైదేహం మిథిలాధిపమ్ ।
ఆపృష్ట్వాఽథ జగామాశు రాజా దశరథః పురీమ్ ॥ 2 ॥
గచ్ఛన్తం తం తు రాజానమన్వగచ్ఛన్నరాధిపః ॥ 3 ॥
అథ రాజా విదేహానాం దదౌ కన్యాధనం బహు ।
గవాం శతసహస్రాణి బహూని మిథిలేశ్వరః ।
కమ్బలానాం చ ముఖ్యానాం క్షౌమకోట్యమ్బరాణి చ ॥ 4 ॥
హస్త్యశ్వరథపాదాతం దివ్యరూపం స్వలఙ్కృతమ్ ।
దదౌ కన్యాపితా తాసాం దాసీదాసమనుత్తమమ్ ॥ 5 ॥
హిరణ్యస్య సువర్ణస్య ముక్తానాం విద్రుమస్య చ ॥ 6 ॥
దదౌ పరమసంహృష్టః కన్యాధనమనుత్తమమ్ ।
దత్త్వా బహు ధనం రాజా సమనుజ్ఞాప్య పార్థివమ్ ॥ 7 ॥
ప్రవివేశ స్వనిలయం మిథిలాం మిథిలేశ్వరః ।
రాజాఽప్యయోధ్యాధిపతిస్సహ పుత్రైర్మహాత్మభిః ।
ఋషీన్ సర్వాన్ పురస్కృత్య జగామ సబలానుగః ॥ 8 ॥
గచ్ఛన్తం తం నరవ్యాఘ్రం సర్షిసఙ్ఘం సరాఘవమ్ ॥ 9 ॥
ఘోరాః స్మ పక్షిణో వాచో వ్యాహరన్తి తతస్తతః ।
భౌమాశ్చైవ మృగా స్సర్వే గచ్ఛన్తి స్మ ప్రదక్షిణమ్ ॥ 10 ॥
తాన్ దృష్ట్వా రాజశార్దూలో వసిష్ఠం పర్యపృచ్ఛత ।
అసౌమ్యాః పక్షిణో ఘోరా మృగాశ్చాపి ప్రదక్షిణాః ॥ 11 ॥
కిమిదం హృదయోత్కమ్పి మనో మమ విషీదతి ।
రాజ్ఞో దశరథస్యైతచ్ఛ్రుత్వా వాక్యం మహానృషిః ॥ 12 ॥
ఉవాచ మధురాం వాణీం శ్రూయతామస్య యత్ఫలమ్ ।
ఉపస్థితం భయం ఘోరం దివ్యం పక్షిముఖాచ్చ్యుతమ్ ॥ 13 ॥
మృగాః ప్రశమయన్త్యేతే సన్తాపస్త్యజ్యతామయమ్ ।
తేషాం సంవదతాం తత్ర వాయుః ప్రాదుర్బభూవ హ ॥ 14 ॥
కమ్పయన్ పృథివీం సర్వాం పాతయంశ్చ ద్రుమాఞ్చ్ఛుభాన్ ।
తమసా సంవృతస్సూర్య స్సర్వా న ప్రబభుర్దిశ ॥ 15 ॥
భస్మనా చావృతం సర్వం సమ్మూఢమివ తద్బలమ్ ।
వసిష్ఠశ్చర్షయశ్చాన్యే రాజా చ ససుతస్తదా ॥ 16 ॥
సంసజ్ఞా ఇవ తత్రాసన్ సర్వమన్యద్విచేతనమ్ ।
తస్మింస్తమసి ఘోరే తు భస్మచ్ఛన్నేవ సా చమూః ॥ 17 ॥
దదర్శ భీమసఙ్కాశం జటామణ్డలధారిణమ్ ।
భార్గవం జామదగ్న్యం తం రాజరాజవిమర్దినమ్ ॥ 18 ॥
కైలాసమివ దుర్ధర్షం కాలాగ్నిమివ దుస్సహమ్ ।
జ్వలన్తమివ తేజోభిర్దుర్నిరీక్ష్యం పృథగ్జనైః ॥ 19 ॥
స్కన్ధే చాసజ్య పరశుం ధనుర్విద్యుద్గణోపమమ్ ।
ప్రగృహ్య శరముఖ్యం చ త్రిపురఘ్నం యథా శివమ్ ॥ 20 ॥
తం దృష్ట్వా భీమసఙ్కాశం జ్వలన్తమివ పావకమ్ ।
వసిష్ఠప్రముఖా విప్రా జపహోమపరాయణాః ॥ 21 ॥
సఙ్గతా మునయస్సర్వే సఞ్జజల్పురథో మిథః ।
కచ్చిత్పితృవధామర్షీ క్షత్రం నోత్సాదయిష్యతి ॥ 22 ॥
పూర్వం క్షత్రవధం కృత్వా గతమన్యుర్గతజ్వరః ।
క్షత్రస్యోత్సాదనం భూయో న ఖల్వస్య చికీర్షితమ్ ॥ 23 ॥
ఏవముక్త్వాఽర్ఘ్యమాదాయ భార్గవం భీమదర్శనమ్ ।
ఋషయో రామ రామేతి వచో మధురమబ్రువన్ ॥ 24 ॥
ప్రతిగృహ్య తు తాం పూజామృషిదత్తాం ప్రతాపవాన్ ।
రామం దాశరథిం రామో జామదగ్న్యోఽభ్యభాషత ॥ 25 ॥
ఇత్యార్షే శ్రీమద్రామాయణే వాల్మీకీయ ఆదికావ్యే బాలకాణ్డే చతుఃసప్తతితమస్సర్గః ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha catuḥsaptatitamassargaḥ |
atha rātryāṃ vyatītāyāṃ viśvāmitro mahāmuniḥ |
āpṛṣṭvā tau ca rājānau jagāmottaraparvatam || 1 ||
āśīrbhiḥ pūrayitvā ca kumārāṃśca sarāghavān |
viśvāmitre gate rājā vaidehaṃ mithilādhipam |
āpṛṣṭvā'tha jagāmāśu rājā daśarathaḥ purīm || 2 ||
gacchantaṃ taṃ tu rājānamanvagacchannarādhipaḥ || 3 ||
atha rājā videhānāṃ dadau kanyādhanaṃ bahu |
gavāṃ śatasahasrāṇi bahūni mithileśvaraḥ |
kambalānāṃ ca mukhyānāṃ kṣaumakoṭyambarāṇi ca || 4 ||
hastyaśvarathapādātaṃ divyarūpaṃ svalaṅkṛtam |
dadau kanyāpitā tāsāṃ dāsīdāsamanuttamam || 5 ||
hiraṇyasya suvarṇasya muktānāṃ vidrumasya ca || 6 ||
dadau paramasaṃhṛṣṭaḥ kanyādhanamanuttamam |
dattvā bahu dhanaṃ rājā samanujñāpya pārthivam || 7 ||
praviveśa svanilayaṃ mithilāṃ mithileśvaraḥ |
rājā'pyayodhyādhipatissaha putrairmahātmabhiḥ |
ṛṣīn sarvān puraskṛtya jagāma sabalānugaḥ || 8 ||
gacchantaṃ taṃ naravyāghraṃ sarṣisaṅghaṃ sarāghavam || 9 ||
ghorāḥ sma pakṣiṇo vāco vyāharanti tatastataḥ |
bhaumāścaiva mṛgā ssarve gacchanti sma pradakṣiṇam || 10 ||
tān dṛṣṭvā rājaśārdūlo vasiṣṭhaṃ paryapṛcchata |
asaumyāḥ pakṣiṇo ghorā mṛgāścāpi pradakṣiṇāḥ || 11 ||
kimidaṃ hṛdayotkampi mano mama viṣīdati |
rājño daśarathasyaitacchrutvā vākyaṃ mahānṛṣiḥ || 12 ||
uvāca madhurāṃ vāṇīṃ śrūyatāmasya yatphalam |
upasthitaṃ bhayaṃ ghoraṃ divyaṃ pakṣimukhāccyutam || 13 ||
mṛgāḥ praśamayantyete santāpastyajyatāmayam |
teṣāṃ saṃvadatāṃ tatra vāyuḥ prādurbabhūva ha || 14 ||
kampayan pṛthivīṃ sarvāṃ pātayaṃśca drumāñcchubhān |
tamasā saṃvṛtassūrya ssarvā na prababhurdiśa || 15 ||
bhasmanā cāvṛtaṃ sarvaṃ sammūḍhamiva tadbalam |
vasiṣṭhaścarṣayaścānye rājā ca sasutastadā || 16 ||
saṃsajñā iva tatrāsan sarvamanyadvicetanam |
tasmiṃstamasi ghore tu bhasmacchanneva sā camūḥ || 17 ||
dadarśa bhīmasaṅkāśaṃ jaṭāmaṇḍaladhāriṇam |
bhārgavaṃ jāmadagnyaṃ taṃ rājarājavimardinam || 18 ||
kailāsamiva durdharṣaṃ kālāgnimiva dussaham |
jvalantamiva tejobhirdurnirīkṣyaṃ pṛthagjanaiḥ || 19 ||
skandhe cāsajya paraśuṃ dhanurvidyudgaṇopamam |
pragṛhya śaramukhyaṃ ca tripuraghnaṃ yathā śivam || 20 ||
taṃ dṛṣṭvā bhīmasaṅkāśaṃ jvalantamiva pāvakam |
vasiṣṭhapramukhā viprā japahomaparāyaṇāḥ || 21 ||
saṅgatā munayassarve sañjajalpuratho mithaḥ |
kaccitpitṛvadhāmarṣī kṣatraṃ notsādayiṣyati || 22 ||
pūrvaṃ kṣatravadhaṃ kṛtvā gatamanyurgatajvaraḥ |
kṣatrasyotsādanaṃ bhūyo na khalvasya cikīrṣitam || 23 ||
evamuktvā'rghyamādāya bhārgavaṃ bhīmadarśanam |
ṛṣayo rāma rāmeti vaco madhuramabruvan || 24 ||
pratigṛhya tu tāṃ pūjāmṛṣidattāṃ pratāpavān |
rāmaṃ dāśarathiṃ rāmo jāmadagnyo'bhyabhāṣata || 25 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe catuḥsaptatitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे बालकाण्डम् ।
अथ चतुःसप्ततितमस्सर्गः ।
अथ रात्र्यां व्यतीतायां विश्वामित्रो महामुनिः ।
आपृष्ट्वा तौ च राजानौ जगामोत्तरपर्वतम् ॥ 1 ॥
आशीर्भिः पूरयित्वा च कुमारांश्च सराघवान् ।
विश्वामित्रे गते राजा वैदेहं मिथिलाधिपम् ।
आपृष्ट्वाऽथ जगामाशु राजा दशरथः पुरीम् ॥ 2 ॥
गच्छन्तं तं तु राजानमन्वगच्छन्नराधिपः ॥ 3 ॥
अथ राजा विदेहानां ददौ कन्याधनं बहु ।
गवां शतसहस्राणि बहूनि मिथिलेश्वरः ।
कम्बलानां च मुख्यानां क्षौमकोट्यम्बराणि च ॥ 4 ॥
हस्त्यश्वरथपादातं दिव्यरूपं स्वलङ्कृतम् ।
ददौ कन्यापिता तासां दासीदासमनुत्तमम् ॥ 5 ॥
हिरण्यस्य सुवर्णस्य मुक्तानां विद्रुमस्य च ॥ 6 ॥
ददौ परमसंहृष्टः कन्याधनमनुत्तमम् ।
दत्त्वा बहु धनं राजा समनुज्ञाप्य पार्थिवम् ॥ 7 ॥
प्रविवेश स्वनिलयं मिथिलां मिथिलेश्वरः ।
राजाऽप्ययोध्याधिपतिस्सह पुत्रैर्महात्मभिः ।
ऋषीन् सर्वान् पुरस्कृत्य जगाम सबलानुगः ॥ 8 ॥
गच्छन्तं तं नरव्याघ्रं सर्षिसङ्घं सराघवम् ॥ 9 ॥
घोराः स्म पक्षिणो वाचो व्याहरन्ति ततस्ततः ।
भौमाश्चैव मृगा स्सर्वे गच्छन्ति स्म प्रदक्षिणम् ॥ 10 ॥
तान् दृष्ट्वा राजशार्दूलो वसिष्ठं पर्यपृच्छत ।
असौम्याः पक्षिणो घोरा मृगाश्चापि प्रदक्षिणाः ॥ 11 ॥
किमिदं हृदयोत्कम्पि मनो मम विषीदति ।
राज्ञो दशरथस्यैतच्छ्रुत्वा वाक्यं महानृषिः ॥ 12 ॥
उवाच मधुरां वाणीं श्रूयतामस्य यत्फलम् ।
उपस्थितं भयं घोरं दिव्यं पक्षिमुखाच्च्युतम् ॥ 13 ॥
मृगाः प्रशमयन्त्येते सन्तापस्त्यज्यतामयम् ।
तेषां संवदतां तत्र वायुः प्रादुर्बभूव ह ॥ 14 ॥
कम्पयन् पृथिवीं सर्वां पातयंश्च द्रुमाञ्च्छुभान् ।
तमसा संवृतस्सूर्य स्सर्वा न प्रबभुर्दिश ॥ 15 ॥
भस्मना चावृतं सर्वं सम्मूढमिव तद्बलम् ।
वसिष्ठश्चर्षयश्चान्ये राजा च ससुतस्तदा ॥ 16 ॥
संसज्ञा इव तत्रासन् सर्वमन्यद्विचेतनम् ।
तस्मिंस्तमसि घोरे तु भस्मच्छन्नेव सा चमूः ॥ 17 ॥
ददर्श भीमसङ्काशं जटामण्डलधारिणम् ।
भार्गवं जामदग्न्यं तं राजराजविमर्दिनम् ॥ 18 ॥
कैलासमिव दुर्धर्षं कालाग्निमिव दुस्सहम् ।
ज्वलन्तमिव तेजोभिर्दुर्निरीक्ष्यं पृथग्जनैः ॥ 19 ॥
स्कन्धे चासज्य परशुं धनुर्विद्युद्गणोपमम् ।
प्रगृह्य शरमुख्यं च त्रिपुरघ्नं यथा शिवम् ॥ 20 ॥
तं दृष्ट्वा भीमसङ्काशं ज्वलन्तमिव पावकम् ।
वसिष्ठप्रमुखा विप्रा जपहोमपरायणाः ॥ 21 ॥
सङ्गता मुनयस्सर्वे सञ्जजल्पुरथो मिथः ।
कच्चित्पितृवधामर्षी क्षत्रं नोत्सादयिष्यति ॥ 22 ॥
पूर्वं क्षत्रवधं कृत्वा गतमन्युर्गतज्वरः ।
क्षत्रस्योत्सादनं भूयो न खल्वस्य चिकीर्षितम् ॥ 23 ॥
एवमुक्त्वाऽर्घ्यमादाय भार्गवं भीमदर्शनम् ।
ऋषयो राम रामेति वचो मधुरमब्रुवन् ॥ 24 ॥
प्रतिगृह्य तु तां पूजामृषिदत्तां प्रतापवान् ।
रामं दाशरथिं रामो जामदग्न्योऽभ्यभाषत ॥ 25 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये बालकाण्डे चतुःसप्ततितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha catuḥsaptatitamassargaḥ |
atha rātryāṃ vyatītāyāṃ viśvāmitro mahāmuniḥ |
āpṛṣṭvā tau ca rājānau jagāmottaraparvatam || 1 ||
āśīrbhiḥ pūrayitvā ca kumārāṃśca sarāghavān |
viśvāmitre gate rājā vaidehaṃ mithilādhipam |
āpṛṣṭvā'tha jagāmāśu rājā daśarathaḥ purīm || 2 ||
gacchantaṃ taṃ tu rājānamanvagacchannarādhipaḥ || 3 ||
atha rājā videhānāṃ dadau kanyādhanaṃ bahu |
gavāṃ śatasahasrāṇi bahūni mithileśvaraḥ |
kambalānāṃ ca mukhyānāṃ kṣaumakoṭyambarāṇi ca || 4 ||
hastyaśvarathapādātaṃ divyarūpaṃ svalaṅkṛtam |
dadau kanyāpitā tāsāṃ dāsīdāsamanuttamam || 5 ||
hiraṇyasya suvarṇasya muktānāṃ vidrumasya ca || 6 ||
dadau paramasaṃhṛṣṭaḥ kanyādhanamanuttamam |
dattvā bahu dhanaṃ rājā samanujñāpya pārthivam || 7 ||
praviveśa svanilayaṃ mithilāṃ mithileśvaraḥ |
rājā'pyayodhyādhipatissaha putrairmahātmabhiḥ |
ṛṣīn sarvān puraskṛtya jagāma sabalānugaḥ || 8 ||
gacchantaṃ taṃ naravyāghraṃ sarṣisaṅghaṃ sarāghavam || 9 ||
ghorāḥ sma pakṣiṇo vāco vyāharanti tatastataḥ |
bhaumāścaiva mṛgā ssarve gacchanti sma pradakṣiṇam || 10 ||
tān dṛṣṭvā rājaśārdūlo vasiṣṭhaṃ paryapṛcchata |
asaumyāḥ pakṣiṇo ghorā mṛgāścāpi pradakṣiṇāḥ || 11 ||
kimidaṃ hṛdayotkampi mano mama viṣīdati |
rājño daśarathasyaitacchrutvā vākyaṃ mahānṛṣiḥ || 12 ||
uvāca madhurāṃ vāṇīṃ śrūyatāmasya yatphalam |
upasthitaṃ bhayaṃ ghoraṃ divyaṃ pakṣimukhāccyutam || 13 ||
mṛgāḥ praśamayantyete santāpastyajyatāmayam |
teṣāṃ saṃvadatāṃ tatra vāyuḥ prādurbabhūva ha || 14 ||
kampayan pṛthivīṃ sarvāṃ pātayaṃśca drumāñcchubhān |
tamasā saṃvṛtassūrya ssarvā na prababhurdiśa || 15 ||
bhasmanā cāvṛtaṃ sarvaṃ sammūḍhamiva tadbalam |
vasiṣṭhaścarṣayaścānye rājā ca sasutastadā || 16 ||
saṃsajñā iva tatrāsan sarvamanyadvicetanam |
tasmiṃstamasi ghore tu bhasmacchanneva sā camūḥ || 17 ||
dadarśa bhīmasaṅkāśaṃ jaṭāmaṇḍaladhāriṇam |
bhārgavaṃ jāmadagnyaṃ taṃ rājarājavimardinam || 18 ||
kailāsamiva durdharṣaṃ kālāgnimiva dussaham |
jvalantamiva tejobhirdurnirīkṣyaṃ pṛthagjanaiḥ || 19 ||
skandhe cāsajya paraśuṃ dhanurvidyudgaṇopamam |
pragṛhya śaramukhyaṃ ca tripuraghnaṃ yathā śivam || 20 ||
taṃ dṛṣṭvā bhīmasaṅkāśaṃ jvalantamiva pāvakam |
vasiṣṭhapramukhā viprā japahomaparāyaṇāḥ || 21 ||
saṅgatā munayassarve sañjajalpuratho mithaḥ |
kaccitpitṛvadhāmarṣī kṣatraṃ notsādayiṣyati || 22 ||
pūrvaṃ kṣatravadhaṃ kṛtvā gatamanyurgatajvaraḥ |
kṣatrasyotsādanaṃ bhūyo na khalvasya cikīrṣitam || 23 ||
evamuktvā'rghyamādāya bhārgavaṃ bhīmadarśanam |
ṛṣayo rāma rāmeti vaco madhuramabruvan || 24 ||
pratigṛhya tu tāṃ pūjāmṛṣidattāṃ pratāpavān |
rāmaṃ dāśarathiṃ rāmo jāmadagnyo'bhyabhāṣata || 25 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe catuḥsaptatitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Telugu script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.