విరిఞ్చ్యాదిభిః పఞ్చభిర్లోకపాలైః
సమూఢే మహానన్దపీఠే నిషణ్ణమ్ ।
ధనుర్బాణపాశాఙ్కుశప్రోతహస్తం
మహస్త్రైపురం శఙ్కరాద్వైతమవ్యాత్ ॥ 1 ॥
యదన్నాదిభిః పఞ్చభిః కోశజాలైః
శిరఃపక్షపుచ్ఛాత్మకైరన్తరన్తః ।
నిగూఢే మహాయోగపీఠే నిషణ్ణం
పురారేరథాన్తఃపురం నౌమి నిత్యమ్ ॥ 2 ॥
విరిఞ్చాదిరూపైః ప్రపఞ్చే విహృత్య
స్వతన్త్రా యదా స్వాత్మవిశ్రాన్తిరేషా ।
తదా మానమాతృప్రమేయాతిరిక్తం
పరానన్దమీడే భవాని త్వదీయమ్ ॥ 3 ॥
వినోదాయ చైతన్యమేకం విభజ్య
ద్విధా దేవి జీవః శివశ్చేతి నామ్నా ।
శివస్యాపి జీవత్వమాపాదయన్తీ
పునర్జీవమేనం శివం వా కరోషి ॥ 4 ॥
సమాకుఞ్చ్య మూలం హృది న్యస్య వాయుం
మనో భ్రూబిలం ప్రాపయిత్వా నివృత్తాః ।
తతః సచ్చిదానన్దరూపే పదే తే
భవన్త్యమ్బ జీవాః శివత్వేన కేచిత్ ॥ 5 ॥
శరీరేఽతికష్టే రిపౌ పుత్రవర్గే
సదాభీతిమూలే కలత్రే ధనే వా ।
న కశ్చిద్విరజ్యత్యహో దేవి చిత్రం
కథం త్వత్కటాక్షం వినా తత్త్వబోధః ॥ 6 ॥
శరీరే ధనేఽపత్యవర్గే కలత్రే
విరక్తస్య సద్దేశికాదిష్టబుద్ధేః ।
యదాకస్మికం జ్యోతిరానన్దరూపం
సమాధౌ భవేత్తత్త్వమస్యమ్బ సత్యమ్ ॥ 7 ॥
మృషాన్యో మృషాన్యః పరో మిశ్రమేనం
పరః ప్రాకృతం చాపరో బుద్ధిమాత్రమ్ ।
ప్రపఞ్చం మిమీతే మునీనాం గణోఽయం
తదేతత్త్వమేవేతి న త్వాం జహీమః ॥ 8 ॥
నివృత్తిః ప్రతిష్ఠా చ విద్యా చ శాన్తి-
స్తథా శాన్త్యతీతేతి పఞ్చీకృతాభిః ।
కలాభిః పరే పఞ్చవింశాత్మికాభి-
స్త్వమేకైవ సేవ్యా శివాభిన్నరూపా ॥ 9 ॥
అగాధేఽత్ర సంసారపఙ్కే నిమగ్నం
కలత్రాదిభారేణ ఖిన్నం నితాన్తమ్ ।
మహామోహపాశౌఘబద్ధం చిరాన్మాం
సముద్ధర్తుమమ్బ త్వమేకైవ శక్తా ॥ 10 ॥
సమారభ్య మూలం గతో బ్రహ్మచక్రం
భవద్దివ్యచక్రేశ్వరీధామభాజః ।
మహాసిద్ధిసఙ్ఘాతకల్పద్రుమాభా-
నవాప్యామ్బ నాదానుపాస్తే చ యోగీ ॥ 11 ॥
గణేశైర్గ్రహైరమ్బ నక్షత్రపఙ్క్త్యా
తథా యోగినీరాశిపీఠైరభిన్నమ్ ।
మహాకాలమాత్మానమామృశ్య లోకం
విధత్సే కృతిం వా స్థితిం వా మహేశి ॥ 12 ॥
లసత్తారహారామతిస్వచ్ఛచేలాం
వహన్తీం కరే పుస్తకం చాక్షమాలామ్ ।
శరచ్చన్ద్రకోటిప్రభాభాసురాం త్వాం
సకృద్భావయన్భారతీవల్లభః స్యాత్ ॥ 13 ॥
సముద్యత్సహస్రార్కబిమ్బాభవక్త్రాం
స్వభాసైవ సిన్దూరితాజాణ్డకోటిమ్ ।
ధనుర్బాణపాశాఙ్కుశాన్ధారయన్తీం
స్మరన్తః స్మరం వాపి సమ్మోహయేయుః ॥ 14 ॥
మణిస్యూతతాటఙ్కశోణాస్యబిమ్బాం
హరిత్పట్టవస్త్రాం త్వగుల్లాసిభూషామ్ ।
హృదా భావయంస్తప్తహేమప్రభాం త్వాం
శ్రియో నాశయత్యమ్బ చాఞ్చల్యభావమ్ ॥ 15 ॥
మహామన్త్రరాజాన్తబీజం పరాఖ్యం
స్వతో న్యస్తబిన్దు స్వయం న్యస్తహార్దమ్ ।
భవద్వక్త్రవక్షోజగుహ్యాభిధానం
స్వరూపం సకృద్భావయేత్స త్వమేవ ॥ 16 ॥
తథాన్యే వికల్పేషు నిర్విణ్ణచిత్తా-
స్తదేకం సమాధాయ బిన్దుత్రయం తే ।
పరానన్దసన్ధానసిన్ధౌ నిమగ్నాః
పునర్గర్భరన్ధ్రం న పశ్యన్తి ధీరాః ॥ 17 ॥
త్వదున్మేషలీలానుబన్ధాధికారా-
న్విరిఞ్చ్యాదికాంస్త్వద్గుణామ్భోధిబిన్దూన్ ।
భజన్తస్తితీర్షన్తి సంసారసిన్ధుం
శివే తావకీనా సుసమ్భావనేయమ్ ॥ 18 ॥
కదా వా భవత్పాదపోతేన తూర్ణం
భవామ్భోధిముత్తీర్య పూర్ణాన్తరఙ్గః ।
నిమజ్జన్తమేనం దురాశావిషాబ్ధౌ
సమాలోక్య లోకం కథం పర్యుదాస్సే ॥ 19 ॥
కదావా హృషీకాణి సామ్యం భజేయుః
కదా వా న శత్రుర్న మిత్రం భవాని ।
కదా వా దురాశావిషూచీవిలోపః
కదా వా మనో మే సమూలం వినశ్యేత్ ॥ 20 ॥
నమోవాకమాశాస్మహే దేవి యుష్మ-
త్పదామ్భోజయుగ్మాయ తిగ్మాయ గౌరి ।
విరిఞ్చ్యాదిభాస్వత్కిరీటప్రతోలీ-
ప్రదీపాయమానప్రభాభాస్వరాయ ॥ 21 ॥
కచే చన్ద్రరేఖం కుచే తారహారం
కరే స్వాదుచాపం శరే షట్పదౌఘమ్ ।
స్మరామి స్మరారేరభిప్రాయమేకం
మదాఘూర్ణనేత్రం మదీయం నిధానమ్ ॥ 22 ॥
శరేష్వేవ నాసా ధనుష్వేవ జిహ్వా
జపాపాటలే లోచనే తే స్వరూపే ।
త్వగేషా భవచ్చన్ద్రఖణ్డే శ్రవో మే
గుణే తే మనోవృత్తిరమ్బ త్వయి స్యాత్ ॥ 23 ॥
జగత్కర్మధీరాన్వచోధూతకీరాన్
కుచన్యస్తహారాఙ్కృపాసిన్ధుపూరాన్ ।
భవామ్భోధిపారాన్మహాపాపదూరాన్
భజే వేదసారాంశివప్రేమదారాన్ ॥ 24 ॥
సుధాసిన్ధుసారే చిదానన్దనీరే
సముత్ఫుల్లనీపే సురత్రాన్తరీపే ।
మణివ్యూహసాలే స్థితే హైమశాలే
మనోజారివామే నిషణ్ణం మనో మే ॥ 25 ॥
దృగన్తే విలోలా సుగన్ధీషుమాలా
ప్రపఞ్చేన్ద్రజాలా విపత్సిన్ధుకూలా ।
మునిస్వాన్తశాలా నమల్లోకపాలా
హృది ప్రేమలోలామృతస్వాదులీలా ॥ 26 ॥
జగజ్జాలమేతత్త్వయైవామ్బ సృష్టం
త్వమేవాద్య యాసీన్ద్రియైరర్థజాలమ్ ।
త్వమేకైవ కర్త్రీ త్వమేకైవ భోక్త్రీ
న మే పుణ్యపాపే న మే బన్ధమోక్షౌ ॥ 27 ॥
ఇతి ప్రేమభారేణ కిఞ్చిన్మయోక్తం
న బుధ్వైవ తత్త్వం మదీయం త్వదీయమ్ ।
వినోదాయ బాలస్య మౌర్ఖ్యం హి మాతస్-
తదేతత్ప్రలాపస్తుతిం మే గృహాణ ॥ 28 ॥
॥ ఇతి శ్రీమచ్ఛఙ్కరాచార్యవిరచితా దేవీభుజఙ్గం సమ్పూర్ణమ్ ॥
Roman (IAST) Transliteration
viriñcyādibhiḥ pañcabhirlokapālaiḥ
samūḍhe mahānandapīṭhe niṣaṇṇam |
dhanurbāṇapāśāṅkuśaprotahastaṃ
mahastraipuraṃ śaṅkarādvaitamavyāt || 1 ||
yadannādibhiḥ pañcabhiḥ kośajālaiḥ
śiraḥpakṣapucchātmakairantarantaḥ |
nigūḍhe mahāyogapīṭhe niṣaṇṇaṃ
purārerathāntaḥpuraṃ naumi nityam || 2 ||
viriñcādirūpaiḥ prapañce vihṛtya
svatantrā yadā svātmaviśrāntireṣā |
tadā mānamātṛprameyātiriktaṃ
parānandamīḍe bhavāni tvadīyam || 3 ||
vinodāya caitanyamekaṃ vibhajya
dvidhā devi jīvaḥ śivaśceti nāmnā |
śivasyāpi jīvatvamāpādayantī
punarjīvamenaṃ śivaṃ vā karoṣi || 4 ||
samākuñcya mūlaṃ hṛdi nyasya vāyuṃ
mano bhrūbilaṃ prāpayitvā nivṛttāḥ |
tataḥ saccidānandarūpe pade te
bhavantyamba jīvāḥ śivatvena kecit || 5 ||
śarīre'tikaṣṭe ripau putravarge
sadābhītimūle kalatre dhane vā |
na kaścidvirajyatyaho devi citraṃ
kathaṃ tvatkaṭākṣaṃ vinā tattvabodhaḥ || 6 ||
śarīre dhane'patyavarge kalatre
viraktasya saddeśikādiṣṭabuddheḥ |
yadākasmikaṃ jyotirānandarūpaṃ
samādhau bhavettattvamasyamba satyam || 7 ||
mṛṣānyo mṛṣānyaḥ paro miśramenaṃ
paraḥ prākṛtaṃ cāparo buddhimātram |
prapañcaṃ mimīte munīnāṃ gaṇo'yaṃ
tadetattvameveti na tvāṃ jahīmaḥ || 8 ||
nivṛttiḥ pratiṣṭhā ca vidyā ca śānti-
stathā śāntyatīteti pañcīkṛtābhiḥ |
kalābhiḥ pare pañcaviṃśātmikābhi-
stvamekaiva sevyā śivābhinnarūpā || 9 ||
agādhe'tra saṃsārapaṅke nimagnaṃ
kalatrādibhāreṇa khinnaṃ nitāntam |
mahāmohapāśaughabaddhaṃ cirānmāṃ
samuddhartumamba tvamekaiva śaktā || 10 ||
samārabhya mūlaṃ gato brahmacakraṃ
bhavaddivyacakreśvarīdhāmabhājaḥ |
mahāsiddhisaṅghātakalpadrumābhā-
navāpyāmba nādānupāste ca yogī || 11 ||
gaṇeśairgrahairamba nakṣatrapaṅktyā
tathā yoginīrāśipīṭhairabhinnam |
mahākālamātmānamāmṛśya lokaṃ
vidhatse kṛtiṃ vā sthitiṃ vā maheśi || 12 ||
lasattārahārāmatisvacchacelāṃ
vahantīṃ kare pustakaṃ cākṣamālām |
śaraccandrakoṭiprabhābhāsurāṃ tvāṃ
sakṛdbhāvayanbhāratīvallabhaḥ syāt || 13 ||
samudyatsahasrārkabimbābhavaktrāṃ
svabhāsaiva sindūritājāṇḍakoṭim |
dhanurbāṇapāśāṅkuśāndhārayantīṃ
smarantaḥ smaraṃ vāpi sammohayeyuḥ || 14 ||
maṇisyūtatāṭaṅkaśoṇāsyabimbāṃ
haritpaṭṭavastrāṃ tvagullāsibhūṣām |
hṛdā bhāvayaṃstaptahemaprabhāṃ tvāṃ
śriyo nāśayatyamba cāñcalyabhāvam || 15 ||
mahāmantrarājāntabījaṃ parākhyaṃ
svato nyastabindu svayaṃ nyastahārdam |
bhavadvaktravakṣojaguhyābhidhānaṃ
svarūpaṃ sakṛdbhāvayetsa tvameva || 16 ||
tathānye vikalpeṣu nirviṇṇacittā-
stadekaṃ samādhāya bindutrayaṃ te |
parānandasandhānasindhau nimagnāḥ
punargarbharandhraṃ na paśyanti dhīrāḥ || 17 ||
tvadunmeṣalīlānubandhādhikārā-
nviriñcyādikāṃstvadguṇāmbhodhibindūn |
bhajantastitīrṣanti saṃsārasindhuṃ
śive tāvakīnā susambhāvaneyam || 18 ||
kadā vā bhavatpādapotena tūrṇaṃ
bhavāmbhodhimuttīrya pūrṇāntaraṅgaḥ |
nimajjantamenaṃ durāśāviṣābdhau
samālokya lokaṃ kathaṃ paryudāsse || 19 ||
kadāvā hṛṣīkāṇi sāmyaṃ bhajeyuḥ
kadā vā na śatrurna mitraṃ bhavāni |
kadā vā durāśāviṣūcīvilopaḥ
kadā vā mano me samūlaṃ vinaśyet || 20 ||
namovākamāśāsmahe devi yuṣma-
tpadāmbhojayugmāya tigmāya gauri |
viriñcyādibhāsvatkirīṭapratolī-
pradīpāyamānaprabhābhāsvarāya || 21 ||
kace candrarekhaṃ kuce tārahāraṃ
kare svāducāpaṃ śare ṣaṭpadaugham |
smarāmi smarārerabhiprāyamekaṃ
madāghūrṇanetraṃ madīyaṃ nidhānam || 22 ||
śareṣveva nāsā dhanuṣveva jihvā
japāpāṭale locane te svarūpe |
tvageṣā bhavaccandrakhaṇḍe śravo me
guṇe te manovṛttiramba tvayi syāt || 23 ||
jagatkarmadhīrānvacodhūtakīrān
kucanyastahārāṅkṛpāsindhupūrān |
bhavāmbhodhipārānmahāpāpadūrān
bhaje vedasārāṃśivapremadārān || 24 ||
sudhāsindhusāre cidānandanīre
samutphullanīpe suratrāntarīpe |
maṇivyūhasāle sthite haimaśāle
manojārivāme niṣaṇṇaṃ mano me || 25 ||
dṛgante vilolā sugandhīṣumālā
prapañcendrajālā vipatsindhukūlā |
munisvāntaśālā namallokapālā
hṛdi premalolāmṛtasvādulīlā || 26 ||
jagajjālametattvayaivāmba sṛṣṭaṃ
tvamevādya yāsīndriyairarthajālam |
tvamekaiva kartrī tvamekaiva bhoktrī
na me puṇyapāpe na me bandhamokṣau || 27 ||
iti premabhāreṇa kiñcinmayoktaṃ
na budhvaiva tattvaṃ madīyaṃ tvadīyam |
vinodāya bālasya maurkhyaṃ hi mātas-
tadetatpralāpastutiṃ me gṛhāṇa || 28 ||
|| iti śrīmacchaṅkarācāryaviracitā devībhujaṅgaṃ sampūrṇam ||
Sanskrit — Devanagari (original)
विरिञ्च्यादिभिः पञ्चभिर्लोकपालैः
समूढे महानन्दपीठे निषण्णम् ।
धनुर्बाणपाशाङ्कुशप्रोतहस्तं
महस्त्रैपुरं शङ्कराद्वैतमव्यात् ॥ 1 ॥
यदन्नादिभिः पञ्चभिः कोशजालैः
शिरःपक्षपुच्छात्मकैरन्तरन्तः ।
निगूढे महायोगपीठे निषण्णं
पुरारेरथान्तःपुरं नौमि नित्यम् ॥ 2 ॥
विरिञ्चादिरूपैः प्रपञ्चे विहृत्य
स्वतन्त्रा यदा स्वात्मविश्रान्तिरेषा ।
तदा मानमातृप्रमेयातिरिक्तं
परानन्दमीडे भवानि त्वदीयम् ॥ 3 ॥
विनोदाय चैतन्यमेकं विभज्य
द्विधा देवि जीवः शिवश्चेति नाम्ना ।
शिवस्यापि जीवत्वमापादयन्ती
पुनर्जीवमेनं शिवं वा करोषि ॥ 4 ॥
समाकुञ्च्य मूलं हृदि न्यस्य वायुं
मनो भ्रूबिलं प्रापयित्वा निवृत्ताः ।
ततः सच्चिदानन्दरूपे पदे ते
भवन्त्यम्ब जीवाः शिवत्वेन केचित् ॥ 5 ॥
शरीरेऽतिकष्टे रिपौ पुत्रवर्गे
सदाभीतिमूले कलत्रे धने वा ।
न कश्चिद्विरज्यत्यहो देवि चित्रं
कथं त्वत्कटाक्षं विना तत्त्वबोधः ॥ 6 ॥
शरीरे धनेऽपत्यवर्गे कलत्रे
विरक्तस्य सद्देशिकादिष्टबुद्धेः ।
यदाकस्मिकं ज्योतिरानन्दरूपं
समाधौ भवेत्तत्त्वमस्यम्ब सत्यम् ॥ 7 ॥
मृषान्यो मृषान्यः परो मिश्रमेनं
परः प्राकृतं चापरो बुद्धिमात्रम् ।
प्रपञ्चं मिमीते मुनीनां गणोऽयं
तदेतत्त्वमेवेति न त्वां जहीमः ॥ 8 ॥
निवृत्तिः प्रतिष्ठा च विद्या च शान्ति-
स्तथा शान्त्यतीतेति पञ्चीकृताभिः ।
कलाभिः परे पञ्चविंशात्मिकाभि-
स्त्वमेकैव सेव्या शिवाभिन्नरूपा ॥ 9 ॥
अगाधेऽत्र संसारपङ्के निमग्नं
कलत्रादिभारेण खिन्नं नितान्तम् ।
महामोहपाशौघबद्धं चिरान्मां
समुद्धर्तुमम्ब त्वमेकैव शक्ता ॥ 10 ॥
समारभ्य मूलं गतो ब्रह्मचक्रं
भवद्दिव्यचक्रेश्वरीधामभाजः ।
महासिद्धिसङ्घातकल्पद्रुमाभा-
नवाप्याम्ब नादानुपास्ते च योगी ॥ 11 ॥
गणेशैर्ग्रहैरम्ब नक्षत्रपङ्क्त्या
तथा योगिनीराशिपीठैरभिन्नम् ।
महाकालमात्मानमामृश्य लोकं
विधत्से कृतिं वा स्थितिं वा महेशि ॥ 12 ॥
लसत्तारहारामतिस्वच्छचेलां
वहन्तीं करे पुस्तकं चाक्षमालाम् ।
शरच्चन्द्रकोटिप्रभाभासुरां त्वां
सकृद्भावयन्भारतीवल्लभः स्यात् ॥ 13 ॥
समुद्यत्सहस्रार्कबिम्बाभवक्त्रां
स्वभासैव सिन्दूरिताजाण्डकोटिम् ।
धनुर्बाणपाशाङ्कुशान्धारयन्तीं
स्मरन्तः स्मरं वापि सम्मोहयेयुः ॥ 14 ॥
मणिस्यूतताटङ्कशोणास्यबिम्बां
हरित्पट्टवस्त्रां त्वगुल्लासिभूषाम् ।
हृदा भावयंस्तप्तहेमप्रभां त्वां
श्रियो नाशयत्यम्ब चाञ्चल्यभावम् ॥ 15 ॥
महामन्त्रराजान्तबीजं पराख्यं
स्वतो न्यस्तबिन्दु स्वयं न्यस्तहार्दम् ।
भवद्वक्त्रवक्षोजगुह्याभिधानं
स्वरूपं सकृद्भावयेत्स त्वमेव ॥ 16 ॥
तथान्ये विकल्पेषु निर्विण्णचित्ता-
स्तदेकं समाधाय बिन्दुत्रयं ते ।
परानन्दसन्धानसिन्धौ निमग्नाः
पुनर्गर्भरन्ध्रं न पश्यन्ति धीराः ॥ 17 ॥
त्वदुन्मेषलीलानुबन्धाधिकारा-
न्विरिञ्च्यादिकांस्त्वद्गुणाम्भोधिबिन्दून् ।
भजन्तस्तितीर्षन्ति संसारसिन्धुं
शिवे तावकीना सुसम्भावनेयम् ॥ 18 ॥
कदा वा भवत्पादपोतेन तूर्णं
भवाम्भोधिमुत्तीर्य पूर्णान्तरङ्गः ।
निमज्जन्तमेनं दुराशाविषाब्धौ
समालोक्य लोकं कथं पर्युदास्से ॥ 19 ॥
कदावा हृषीकाणि साम्यं भजेयुः
कदा वा न शत्रुर्न मित्रं भवानि ।
कदा वा दुराशाविषूचीविलोपः
कदा वा मनो मे समूलं विनश्येत् ॥ 20 ॥
नमोवाकमाशास्महे देवि युष्म-
त्पदाम्भोजयुग्माय तिग्माय गौरि ।
विरिञ्च्यादिभास्वत्किरीटप्रतोली-
प्रदीपायमानप्रभाभास्वराय ॥ 21 ॥
कचे चन्द्ररेखं कुचे तारहारं
करे स्वादुचापं शरे षट्पदौघम् ।
स्मरामि स्मरारेरभिप्रायमेकं
मदाघूर्णनेत्रं मदीयं निधानम् ॥ 22 ॥
शरेष्वेव नासा धनुष्वेव जिह्वा
जपापाटले लोचने ते स्वरूपे ।
त्वगेषा भवच्चन्द्रखण्डे श्रवो मे
गुणे ते मनोवृत्तिरम्ब त्वयि स्यात् ॥ 23 ॥
जगत्कर्मधीरान्वचोधूतकीरान्
कुचन्यस्तहाराङ्कृपासिन्धुपूरान् ।
भवाम्भोधिपारान्महापापदूरान्
भजे वेदसारांशिवप्रेमदारान् ॥ 24 ॥
सुधासिन्धुसारे चिदानन्दनीरे
समुत्फुल्लनीपे सुरत्रान्तरीपे ।
मणिव्यूहसाले स्थिते हैमशाले
मनोजारिवामे निषण्णं मनो मे ॥ 25 ॥
दृगन्ते विलोला सुगन्धीषुमाला
प्रपञ्चेन्द्रजाला विपत्सिन्धुकूला ।
मुनिस्वान्तशाला नमल्लोकपाला
हृदि प्रेमलोलामृतस्वादुलीला ॥ 26 ॥
जगज्जालमेतत्त्वयैवाम्ब सृष्टं
त्वमेवाद्य यासीन्द्रियैरर्थजालम् ।
त्वमेकैव कर्त्री त्वमेकैव भोक्त्री
न मे पुण्यपापे न मे बन्धमोक्षौ ॥ 27 ॥
इति प्रेमभारेण किञ्चिन्मयोक्तं
न बुध्वैव तत्त्वं मदीयं त्वदीयम् ।
विनोदाय बालस्य मौर्ख्यं हि मातस्-
तदेतत्प्रलापस्तुतिं मे गृहाण ॥ 28 ॥
॥ इति श्रीमच्छङ्कराचार्यविरचिता देवीभुजङ्गं सम्पूर्णम् ॥
viriñcyādibhiḥ pañcabhirlokapālaiḥ
samūḍhe mahānandapīṭhe niṣaṇṇam |
dhanurbāṇapāśāṅkuśaprotahastaṃ
mahastraipuraṃ śaṅkarādvaitamavyāt || 1 ||
yadannādibhiḥ pañcabhiḥ kośajālaiḥ
śiraḥpakṣapucchātmakairantarantaḥ |
nigūḍhe mahāyogapīṭhe niṣaṇṇaṃ
purārerathāntaḥpuraṃ naumi nityam || 2 ||
viriñcādirūpaiḥ prapañce vihṛtya
svatantrā yadā svātmaviśrāntireṣā |
tadā mānamātṛprameyātiriktaṃ
parānandamīḍe bhavāni tvadīyam || 3 ||
vinodāya caitanyamekaṃ vibhajya
dvidhā devi jīvaḥ śivaśceti nāmnā |
śivasyāpi jīvatvamāpādayantī
punarjīvamenaṃ śivaṃ vā karoṣi || 4 ||
samākuñcya mūlaṃ hṛdi nyasya vāyuṃ
mano bhrūbilaṃ prāpayitvā nivṛttāḥ |
tataḥ saccidānandarūpe pade te
bhavantyamba jīvāḥ śivatvena kecit || 5 ||
śarīre'tikaṣṭe ripau putravarge
sadābhītimūle kalatre dhane vā |
na kaścidvirajyatyaho devi citraṃ
kathaṃ tvatkaṭākṣaṃ vinā tattvabodhaḥ || 6 ||
śarīre dhane'patyavarge kalatre
viraktasya saddeśikādiṣṭabuddheḥ |
yadākasmikaṃ jyotirānandarūpaṃ
samādhau bhavettattvamasyamba satyam || 7 ||
mṛṣānyo mṛṣānyaḥ paro miśramenaṃ
paraḥ prākṛtaṃ cāparo buddhimātram |
prapañcaṃ mimīte munīnāṃ gaṇo'yaṃ
tadetattvameveti na tvāṃ jahīmaḥ || 8 ||
nivṛttiḥ pratiṣṭhā ca vidyā ca śānti-
stathā śāntyatīteti pañcīkṛtābhiḥ |
kalābhiḥ pare pañcaviṃśātmikābhi-
stvamekaiva sevyā śivābhinnarūpā || 9 ||
agādhe'tra saṃsārapaṅke nimagnaṃ
kalatrādibhāreṇa khinnaṃ nitāntam |
mahāmohapāśaughabaddhaṃ cirānmāṃ
samuddhartumamba tvamekaiva śaktā || 10 ||
samārabhya mūlaṃ gato brahmacakraṃ
bhavaddivyacakreśvarīdhāmabhājaḥ |
mahāsiddhisaṅghātakalpadrumābhā-
navāpyāmba nādānupāste ca yogī || 11 ||
gaṇeśairgrahairamba nakṣatrapaṅktyā
tathā yoginīrāśipīṭhairabhinnam |
mahākālamātmānamāmṛśya lokaṃ
vidhatse kṛtiṃ vā sthitiṃ vā maheśi || 12 ||
lasattārahārāmatisvacchacelāṃ
vahantīṃ kare pustakaṃ cākṣamālām |
śaraccandrakoṭiprabhābhāsurāṃ tvāṃ
sakṛdbhāvayanbhāratīvallabhaḥ syāt || 13 ||
samudyatsahasrārkabimbābhavaktrāṃ
svabhāsaiva sindūritājāṇḍakoṭim |
dhanurbāṇapāśāṅkuśāndhārayantīṃ
smarantaḥ smaraṃ vāpi sammohayeyuḥ || 14 ||
maṇisyūtatāṭaṅkaśoṇāsyabimbāṃ
haritpaṭṭavastrāṃ tvagullāsibhūṣām |
hṛdā bhāvayaṃstaptahemaprabhāṃ tvāṃ
śriyo nāśayatyamba cāñcalyabhāvam || 15 ||
mahāmantrarājāntabījaṃ parākhyaṃ
svato nyastabindu svayaṃ nyastahārdam |
bhavadvaktravakṣojaguhyābhidhānaṃ
svarūpaṃ sakṛdbhāvayetsa tvameva || 16 ||
tathānye vikalpeṣu nirviṇṇacittā-
stadekaṃ samādhāya bindutrayaṃ te |
parānandasandhānasindhau nimagnāḥ
punargarbharandhraṃ na paśyanti dhīrāḥ || 17 ||
tvadunmeṣalīlānubandhādhikārā-
nviriñcyādikāṃstvadguṇāmbhodhibindūn |
bhajantastitīrṣanti saṃsārasindhuṃ
śive tāvakīnā susambhāvaneyam || 18 ||
kadā vā bhavatpādapotena tūrṇaṃ
bhavāmbhodhimuttīrya pūrṇāntaraṅgaḥ |
nimajjantamenaṃ durāśāviṣābdhau
samālokya lokaṃ kathaṃ paryudāsse || 19 ||
kadāvā hṛṣīkāṇi sāmyaṃ bhajeyuḥ
kadā vā na śatrurna mitraṃ bhavāni |
kadā vā durāśāviṣūcīvilopaḥ
kadā vā mano me samūlaṃ vinaśyet || 20 ||
namovākamāśāsmahe devi yuṣma-
tpadāmbhojayugmāya tigmāya gauri |
viriñcyādibhāsvatkirīṭapratolī-
pradīpāyamānaprabhābhāsvarāya || 21 ||
kace candrarekhaṃ kuce tārahāraṃ
kare svāducāpaṃ śare ṣaṭpadaugham |
smarāmi smarārerabhiprāyamekaṃ
madāghūrṇanetraṃ madīyaṃ nidhānam || 22 ||
śareṣveva nāsā dhanuṣveva jihvā
japāpāṭale locane te svarūpe |
tvageṣā bhavaccandrakhaṇḍe śravo me
guṇe te manovṛttiramba tvayi syāt || 23 ||
jagatkarmadhīrānvacodhūtakīrān
kucanyastahārāṅkṛpāsindhupūrān |
bhavāmbhodhipārānmahāpāpadūrān
bhaje vedasārāṃśivapremadārān || 24 ||
sudhāsindhusāre cidānandanīre
samutphullanīpe suratrāntarīpe |
maṇivyūhasāle sthite haimaśāle
manojārivāme niṣaṇṇaṃ mano me || 25 ||
dṛgante vilolā sugandhīṣumālā
prapañcendrajālā vipatsindhukūlā |
munisvāntaśālā namallokapālā
hṛdi premalolāmṛtasvādulīlā || 26 ||
jagajjālametattvayaivāmba sṛṣṭaṃ
tvamevādya yāsīndriyairarthajālam |
tvamekaiva kartrī tvamekaiva bhoktrī
na me puṇyapāpe na me bandhamokṣau || 27 ||
iti premabhāreṇa kiñcinmayoktaṃ
na budhvaiva tattvaṃ madīyaṃ tvadīyam |
vinodāya bālasya maurkhyaṃ hi mātas-
tadetatpralāpastutiṃ me gṛhāṇa || 28 ||
|| iti śrīmacchaṅkarācāryaviracitā devībhujaṅgaṃ sampūrṇam ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Telugu script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.