ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே அயோத்யாகாண்டம் ।
அத ஷட்த்ரிம்ஶஸ்ஸர்கஃ ।
ததஸ்ஸுமந்த்ரமைக்ஷ்வாகஃ பீடிதோऽத்ர ப்ரதிஜ்ஞயா ।
ஸபாஷ்பமதிநிஶ்ஶ்வஶ்ய ஜகாதேதம் புநஃ புநஃ ॥ 1 ॥
ஸூத ரத்நஸுஸம்பூர்ணா சதுர்விதபலா சமூஃ ।
ராகவஸ்யாநுயாத்ரார்தம் க்ஷிப்ரம் ப்ரதிவிதீயதாம் ॥ 2 ॥
ரூபாஜீவாஶ்ச வாதிந்யோ வணிஜஶ்ச மஹாதநாஃ ।
ஶோபயந்து குமாரஸ்ய வாஹிநீம் ஸுப்ரஸாரிதாஃ ॥ 3 ॥
ஆயுதாநி ச முக்யாநி நாகரா ஶ்ஶகடாநி ச ।
அநுகச்சந்து காகுத்ஸ்தம் வ்யாதாஶ்சாரண்ய கோசராஃ ॥ 4 ॥
நிக்நந் ம்ரு'காந் குஞ்ஜராம்ஶ்ச பிபம்ஶ்சாரண்யகம் மது ।
நதீஶ்ச விவிதாஃ பஶ்யந்ந ராஜ்யஸ்ய ஸ்மரிஷ்யதி ॥ 5 ॥
தாந்யகோஶஶ்ச யஃ கஶ்சித்தநகோஶஶ்ச மாமகஃ ।
தௌ ராமமநுகச்சேதாம் வஸந்தம் நிர்ஜநே வநே ॥ 6 ॥
யஜந் புண்யேஷு தேஶேஷு விஸ்ரு'ஜம் ஶ்சாப்ததக்ஷிணாஃ ।
ரு'ஷிபிஶ்ச ஸமாகம்ய ப்ரவத்ஸ்யதி ஸுகம் வநே ॥ 7 ॥
பரதஶ்ச மஹாபாஹுரயோத்யாம் பாலயிஷ்யதி ।
ஸர்வகாமைஃ ஸஹ ஶ்ரீமாந் ராமஃ ஸம்ஸாத்யதாமிதி ॥ 8 ॥
ஏவம் ப்ருவதி காகுத்ஸ்தே கைகேய்யா பய மாகதம் ।
முகம் சாப்யகமச்சோஷம் ஸ்வரஶ்சாபி ந்யருத்யத ॥ 9 ॥
ஸா விஷண்ணா ச ஸந்த்ரஸ்தா முகேந பரிஶுஷ்யதா ।
ராஜாநமேவாபிமுகீ கைகேயீ வாக்யமப்ரவீத் ॥ 10 ॥
ராஜ்யம் கதஜநம் ஸாதோ பீதமண்டாம் ஸுராமிவ ।
நிராஸ்வாத்யதமம் ஶூந்யம் பரதோ நாபிபத்ஸ்யதே ॥ 11 ॥
கைகேய்யாம் முக்தலஜ்ஜாயாம் வதந்த்யாமதிதாருணாம் ।
ராஜா தஶரதோ வாக்யமுவாசாயதலோசநாம் ॥ 12 ॥
வஹந்தம் கிம் துதஸி மாம் நியுஜ்ய துரி மாऽஹிதே ।
அநார்யே க்ரு'த்யமாரப்தம் கிம் ந பூர்வமுபாருதஃ ॥ 13 ॥
தஸ்யைதத்க்ரோதஸம்யுக்தமுக்தம் ஶ்ருத்வா வராங்கநா ।
கைகேயீ த்விகுணம் க்ருத்தா ராஜாநமிதமப்ரவீத் ॥ 14 ॥
வைவ வம்ஶே ஸகரோ ஜ்யேஷ்டம் புத்ரமுபாருதத் ।
அஸமஞ்ஜ இதி க்யாதம் ததாயம் கந்துமர்ஹதி ॥ 15 ॥
ஏவமுக்தோ திகித்யேவ ராஜா தஶரதோऽப்ரவீத் ।
வ்ரீடிதஶ்ச ஜநஸ்ஸர்வ ஸ்ஸா ச தம் நாவபுத்யத ॥ 16 ॥
அஸமஞ்ஜோ க்ரு'ஹீத்வா து க்ரீடதஃ பதி பாலகாந் ।
ஸரய்வாஃ ப்ரக்ஷிபந்நப்ஸு ரமதே தேந துர்மதிஃ ॥ 17 ॥
தம் த்ரு'ஷ்ட்வா நாகரா ஸ்ஸர்வே க்ரு'த்தா ராஜாநமப்ருவந் ।
அஸமஞ்ஜம் வ்ரு'ணீஷ்வைகமஸ்மாந்வா ராஷ்ட்ரவர்தந ॥ 18 ॥
தாநுவாச ததோ ராஜா கிந்நிமித்தமிதம் பயம் ।
தாஶ்சாபி ராஜ்ஞா ஸம்ப்ரு'ஷ்டா வாக்யம் ப்ரக்ரு'தயோऽப்ருவந் ॥ 19 ॥
டக்ரீடதஸ்த்வேஷ நஃ புத்ராந் பாலாநுத்ப்ராந்தசேதநஃ ।
ஸரய்வாம் ப்ரக்ஷிபந்மௌர்க்யாததுலாம் ப்ரீதிமஶ்நுதே ॥ 20 ॥
ஸ தாஸாம் வசநம் ஶ்ருத்வா ப்ரக்ரு'தீநாம் நராதிபஃ ।
தம் தத்யாஜாஹிதம் புத்ரம் தேஷாம் ப்ரியசிகீர்ஷயா ॥ 21 ॥
தம் யாநம் ஶீக்ரமாரோப்ய ஸபார்யம் ஸபரிச்சதம் ।
யாவஜ்ஜீவம் விவாஸ்யோऽயமிதி ஸ்வாநந்வஶாத்பிதா ॥ 22 ॥
ஸ பாலபிடகம் க்ரு'ஹ்ய கிரிதுர்காண்யலோடயத் ।
திஶ ஸ்ஸர்வாஸ்த்வநுசரந் ஸ யதா பாபகர்மக்ரு'த் ॥ 23 ॥
இத்யேநமத்யஜத்ராஜா ஸகரோ வை ஸுதார்மிகஃ ।
ராமஃ கிமகரோத்பாபம் யேநைவமுபருத்யதே ॥ 24 ॥
ந ஹி கஞ்சந பஶ்யாமோ ராகவஸ்யாகுணம் வயம் ।
துர்லபோ ஹ்யஸ்ய நிரய ஶ்ஶஶாங்கஸ்யேவ கல்மஷம் ॥ 25 ॥
அதவா தேவி தோஷம் த்வம் கஞ்சித்பஶ்யஸி ராகவே ।
தமத்ய ப்ரூஹி தத்வேந ததா ராமோ விவாஸ்யதாம் ॥ 26 ॥
அதுஷ்டஸ்ய ஹி ஸந்த்யாகஃ ஸத்பதே நிரதஸ்ய ச ।
நிர்தஹேதபி ஶக்ரஸ்ய த்யுதிம் தர்மநிரோதநாத் ॥ 27 ॥
ததலம் தேவி ராமஸ்ய ஶ்ரியா விஹதயா த்வயா ।
லோகதோऽபி ஹி தே ரக்ஷ்யஃ பரிவாதஃ ஶுபாநநே ॥ 28 ॥
ஶ்ருத்வா து ஸித்தார்தவசோ ராஜா ஶ்ராந்ததரஸ்வநஃ ।
ஶோகோபஹதயா வாசா கைகேயீமிதமப்ரவீத் ॥ 29 ॥
ஏதத்வசோ நேச்சஸி பாபவ்ரு'த்தே ஹிதம் ந ஜாநாஸி மமாத்மநோ வா ।
ஆஸ்தாய மார்கம் க்ரு'பணம் குசேஷ்டா சேஷ்டா ஹி தே ஸாதுபதாதபேதா ॥ 30 ॥
அநுவ்ரஜிஷ்யாம்யஹமத்ய ராமம் ராஜ்யம் பரித்யஜ்ய ஸுகம் தநம் ச ।
ஸஹைவ ராஜ்ஞா பரதேந ச த்வம் யதாஸுகம் புங்க்ஷ்வ சிராய ராஜ்யம் ॥ 31 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே அயோத்யாகாண்டே ஷட்த்ரிம்ஶஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha ṣaṭtriṃśassargaḥ |
tatassumantramaikṣvākaḥ pīḍito'tra pratijñayā |
sabāṣpamatiniśśvaśya jagādedaṃ punaḥ punaḥ || 1 ||
sūta ratnasusampūrṇā caturvidhabalā camūḥ |
rāghavasyānuyātrārthaṃ kṣipraṃ pratividhīyatām || 2 ||
rūpājīvāśca vādinyo vaṇijaśca mahādhanāḥ |
śobhayantu kumārasya vāhinīṃ suprasāritāḥ || 3 ||
āyudhāni ca mukhyāni nāgarā śśakaṭāni ca |
anugacchantu kākutsthaṃ vyādhāścāraṇya gocarāḥ || 4 ||
nighnan mṛgān kuñjarāṃśca pibaṃścāraṇyakaṃ madhu |
nadīśca vividhāḥ paśyanna rājyasya smariṣyati || 5 ||
dhānyakośaśca yaḥ kaściddhanakośaśca māmakaḥ |
tau rāmamanugacchetāṃ vasantaṃ nirjane vane || 6 ||
yajan puṇyeṣu deśeṣu visṛjaṃ ścāptadakṣiṇāḥ |
ṛṣibhiśca samāgamya pravatsyati sukhaṃ vane || 7 ||
bharataśca mahābāhurayodhyāṃ pālayiṣyati |
sarvakāmaiḥ saha śrīmān rāmaḥ saṃsādhyatāmiti || 8 ||
evaṃ bruvati kākutsthe kaikeyyā bhaya māgatam |
mukhaṃ cāpyagamacchoṣaṃ svaraścāpi nyarudhyata || 9 ||
sā viṣaṇṇā ca santrastā mukhena pariśuṣyatā |
rājānamevābhimukhī kaikeyī vākyamabravīt || 10 ||
rājyaṃ gatajanaṃ sādho pītamaṇḍāṃ surāmiva |
nirāsvādyatamaṃ śūnyaṃ bharato nābhipatsyate || 11 ||
kaikeyyāṃ muktalajjāyāṃ vadantyāmatidāruṇām |
rājā daśaratho vākyamuvācāyatalocanām || 12 ||
vahantaṃ kiṃ tudasi māṃ niyujya dhuri mā'hite |
anārye kṛtyamārabdhaṃ kiṃ na pūrvamupārudhaḥ || 13 ||
tasyaitatkrodhasaṃyuktamuktaṃ śrutvā varāṅganā |
kaikeyī dviguṇaṃ kruddhā rājānamidamabravīt || 14 ||
vaiva vaṃśe sagaro jyeṣṭhaṃ putramupārudhat |
asamañja iti khyātaṃ tathāyaṃ gantumarhati || 15 ||
evamukto dhigityeva rājā daśaratho'bravīt |
vrīḍitaśca janassarva ssā ca taṃ nāvabudhyata || 16 ||
asamañjo gṛhītvā tu krīḍataḥ pathi bālakān |
sarayvāḥ prakṣipannapsu ramate tena durmatiḥ || 17 ||
taṃ dṛṣṭvā nāgarā ssarve kṛddhā rājānamabruvan |
asamañjaṃ vṛṇīṣvaikamasmānvā rāṣṭravardhana || 18 ||
tānuvāca tato rājā kinnimittamidaṃ bhayam |
tāścāpi rājñā sampṛṣṭā vākyaṃ prakṛtayo'bruvan || 19 ||
ḍakrīḍatastveṣa naḥ putrān bālānudbhrāntacetanaḥ |
sarayvāṃ prakṣipanmaurkhyādatulāṃ prītimaśnute || 20 ||
sa tāsāṃ vacanaṃ śrutvā prakṛtīnāṃ narādhipaḥ |
taṃ tatyājāhitaṃ putraṃ teṣāṃ priyacikīrṣayā || 21 ||
taṃ yānaṃ śīghramāropya sabhāryaṃ saparicchadam |
yāvajjīvaṃ vivāsyo'yamiti svānanvaśātpitā || 22 ||
sa phālapiṭakaṃ gṛhya giridurgāṇyaloḍayat |
diśa ssarvāstvanucaran sa yathā pāpakarmakṛt || 23 ||
ityenamatyajadrājā sagaro vai sudhārmikaḥ |
rāmaḥ kimakarotpāpaṃ yenaivamuparudhyate || 24 ||
na hi kañcana paśyāmo rāghavasyāguṇaṃ vayam |
durlabho hyasya niraya śśaśāṅkasyeva kalmaṣam || 25 ||
athavā devi doṣaṃ tvaṃ kañcitpaśyasi rāghave |
tamadya brūhi tatvena tadā rāmo vivāsyatām || 26 ||
aduṣṭasya hi santyāgaḥ satpathe niratasya ca |
nirdahedapi śakrasya dyutiṃ dharmanirodhanāt || 27 ||
tadalaṃ devi rāmasya śriyā vihatayā tvayā |
lokato'pi hi te rakṣyaḥ parivādaḥ śubhānane || 28 ||
śrutvā tu siddhārthavaco rājā śrāntatarasvanaḥ |
śokopahatayā vācā kaikeyīmidamabravīt || 29 ||
etadvaco necchasi pāpavṛtte hitaṃ na jānāsi mamātmano vā |
āsthāya mārgaṃ kṛpaṇaṃ kuceṣṭā ceṣṭā hi te sādhupathādapetā || 30 ||
anuvrajiṣyāmyahamadya rāmaṃ rājyaṃ parityajya sukhaṃ dhanaṃ ca |
sahaiva rājñā bharatena ca tvaṃ yathāsukhaṃ bhuṅkṣva cirāya rājyam || 31 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe ṣaṭtriṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ षट्त्रिंशस्सर्गः ।
ततस्सुमन्त्रमैक्ष्वाकः पीडितोऽत्र प्रतिज्ञया ।
सबाष्पमतिनिश्श्वश्य जगादेदं पुनः पुनः ॥ 1 ॥
सूत रत्नसुसम्पूर्णा चतुर्विधबला चमूः ।
राघवस्यानुयात्रार्थं क्षिप्रं प्रतिविधीयताम् ॥ 2 ॥
रूपाजीवाश्च वादिन्यो वणिजश्च महाधनाः ।
शोभयन्तु कुमारस्य वाहिनीं सुप्रसारिताः ॥ 3 ॥
आयुधानि च मुख्यानि नागरा श्शकटानि च ।
अनुगच्छन्तु काकुत्स्थं व्याधाश्चारण्य गोचराः ॥ 4 ॥
निघ्नन् मृगान् कुञ्जरांश्च पिबंश्चारण्यकं मधु ।
नदीश्च विविधाः पश्यन्न राज्यस्य स्मरिष्यति ॥ 5 ॥
धान्यकोशश्च यः कश्चिद्धनकोशश्च मामकः ।
तौ राममनुगच्छेतां वसन्तं निर्जने वने ॥ 6 ॥
यजन् पुण्येषु देशेषु विसृजं श्चाप्तदक्षिणाः ।
ऋषिभिश्च समागम्य प्रवत्स्यति सुखं वने ॥ 7 ॥
भरतश्च महाबाहुरयोध्यां पालयिष्यति ।
सर्वकामैः सह श्रीमान् रामः संसाध्यतामिति ॥ 8 ॥
एवं ब्रुवति काकुत्स्थे कैकेय्या भय मागतम् ।
मुखं चाप्यगमच्छोषं स्वरश्चापि न्यरुध्यत ॥ 9 ॥
सा विषण्णा च सन्त्रस्ता मुखेन परिशुष्यता ।
राजानमेवाभिमुखी कैकेयी वाक्यमब्रवीत् ॥ 10 ॥
राज्यं गतजनं साधो पीतमण्डां सुरामिव ।
निरास्वाद्यतमं शून्यं भरतो नाभिपत्स्यते ॥ 11 ॥
कैकेय्यां मुक्तलज्जायां वदन्त्यामतिदारुणाम् ।
राजा दशरथो वाक्यमुवाचायतलोचनाम् ॥ 12 ॥
वहन्तं किं तुदसि मां नियुज्य धुरि माऽहिते ।
अनार्ये कृत्यमारब्धं किं न पूर्वमुपारुधः ॥ 13 ॥
तस्यैतत्क्रोधसंयुक्तमुक्तं श्रुत्वा वराङ्गना ।
कैकेयी द्विगुणं क्रुद्धा राजानमिदमब्रवीत् ॥ 14 ॥
वैव वंशे सगरो ज्येष्ठं पुत्रमुपारुधत् ।
असमञ्ज इति ख्यातं तथायं गन्तुमर्हति ॥ 15 ॥
एवमुक्तो धिगित्येव राजा दशरथोऽब्रवीत् ।
व्रीडितश्च जनस्सर्व स्सा च तं नावबुध्यत ॥ 16 ॥
असमञ्जो गृहीत्वा तु क्रीडतः पथि बालकान् ।
सरय्वाः प्रक्षिपन्नप्सु रमते तेन दुर्मतिः ॥ 17 ॥
तं दृष्ट्वा नागरा स्सर्वे कृद्धा राजानमब्रुवन् ।
असमञ्जं वृणीष्वैकमस्मान्वा राष्ट्रवर्धन ॥ 18 ॥
तानुवाच ततो राजा किन्निमित्तमिदं भयम् ।
ताश्चापि राज्ञा सम्पृष्टा वाक्यं प्रकृतयोऽब्रुवन् ॥ 19 ॥
डक्रीडतस्त्वेष नः पुत्रान् बालानुद्भ्रान्तचेतनः ।
सरय्वां प्रक्षिपन्मौर्ख्यादतुलां प्रीतिमश्नुते ॥ 20 ॥
स तासां वचनं श्रुत्वा प्रकृतीनां नराधिपः ।
तं तत्याजाहितं पुत्रं तेषां प्रियचिकीर्षया ॥ 21 ॥
तं यानं शीघ्रमारोप्य सभार्यं सपरिच्छदम् ।
यावज्जीवं विवास्योऽयमिति स्वानन्वशात्पिता ॥ 22 ॥
स फालपिटकं गृह्य गिरिदुर्गाण्यलोडयत् ।
दिश स्सर्वास्त्वनुचरन् स यथा पापकर्मकृत् ॥ 23 ॥
इत्येनमत्यजद्राजा सगरो वै सुधार्मिकः ।
रामः किमकरोत्पापं येनैवमुपरुध्यते ॥ 24 ॥
न हि कञ्चन पश्यामो राघवस्यागुणं वयम् ।
दुर्लभो ह्यस्य निरय श्शशाङ्कस्येव कल्मषम् ॥ 25 ॥
अथवा देवि दोषं त्वं कञ्चित्पश्यसि राघवे ।
तमद्य ब्रूहि तत्वेन तदा रामो विवास्यताम् ॥ 26 ॥
अदुष्टस्य हि सन्त्यागः सत्पथे निरतस्य च ।
निर्दहेदपि शक्रस्य द्युतिं धर्मनिरोधनात् ॥ 27 ॥
तदलं देवि रामस्य श्रिया विहतया त्वया ।
लोकतोऽपि हि ते रक्ष्यः परिवादः शुभानने ॥ 28 ॥
श्रुत्वा तु सिद्धार्थवचो राजा श्रान्ततरस्वनः ।
शोकोपहतया वाचा कैकेयीमिदमब्रवीत् ॥ 29 ॥
एतद्वचो नेच्छसि पापवृत्ते हितं न जानासि ममात्मनो वा ।
आस्थाय मार्गं कृपणं कुचेष्टा चेष्टा हि ते साधुपथादपेता ॥ 30 ॥
अनुव्रजिष्याम्यहमद्य रामं राज्यं परित्यज्य सुखं धनं च ।
सहैव राज्ञा भरतेन च त्वं यथासुखं भुङ्क्ष्व चिराय राज्यम् ॥ 31 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे षट्त्रिंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha ṣaṭtriṃśassargaḥ |
tatassumantramaikṣvākaḥ pīḍito'tra pratijñayā |
sabāṣpamatiniśśvaśya jagādedaṃ punaḥ punaḥ || 1 ||
sūta ratnasusampūrṇā caturvidhabalā camūḥ |
rāghavasyānuyātrārthaṃ kṣipraṃ pratividhīyatām || 2 ||
rūpājīvāśca vādinyo vaṇijaśca mahādhanāḥ |
śobhayantu kumārasya vāhinīṃ suprasāritāḥ || 3 ||
āyudhāni ca mukhyāni nāgarā śśakaṭāni ca |
anugacchantu kākutsthaṃ vyādhāścāraṇya gocarāḥ || 4 ||
nighnan mṛgān kuñjarāṃśca pibaṃścāraṇyakaṃ madhu |
nadīśca vividhāḥ paśyanna rājyasya smariṣyati || 5 ||
dhānyakośaśca yaḥ kaściddhanakośaśca māmakaḥ |
tau rāmamanugacchetāṃ vasantaṃ nirjane vane || 6 ||
yajan puṇyeṣu deśeṣu visṛjaṃ ścāptadakṣiṇāḥ |
ṛṣibhiśca samāgamya pravatsyati sukhaṃ vane || 7 ||
bharataśca mahābāhurayodhyāṃ pālayiṣyati |
sarvakāmaiḥ saha śrīmān rāmaḥ saṃsādhyatāmiti || 8 ||
evaṃ bruvati kākutsthe kaikeyyā bhaya māgatam |
mukhaṃ cāpyagamacchoṣaṃ svaraścāpi nyarudhyata || 9 ||
sā viṣaṇṇā ca santrastā mukhena pariśuṣyatā |
rājānamevābhimukhī kaikeyī vākyamabravīt || 10 ||
rājyaṃ gatajanaṃ sādho pītamaṇḍāṃ surāmiva |
nirāsvādyatamaṃ śūnyaṃ bharato nābhipatsyate || 11 ||
kaikeyyāṃ muktalajjāyāṃ vadantyāmatidāruṇām |
rājā daśaratho vākyamuvācāyatalocanām || 12 ||
vahantaṃ kiṃ tudasi māṃ niyujya dhuri mā'hite |
anārye kṛtyamārabdhaṃ kiṃ na pūrvamupārudhaḥ || 13 ||
tasyaitatkrodhasaṃyuktamuktaṃ śrutvā varāṅganā |
kaikeyī dviguṇaṃ kruddhā rājānamidamabravīt || 14 ||
vaiva vaṃśe sagaro jyeṣṭhaṃ putramupārudhat |
asamañja iti khyātaṃ tathāyaṃ gantumarhati || 15 ||
evamukto dhigityeva rājā daśaratho'bravīt |
vrīḍitaśca janassarva ssā ca taṃ nāvabudhyata || 16 ||
asamañjo gṛhītvā tu krīḍataḥ pathi bālakān |
sarayvāḥ prakṣipannapsu ramate tena durmatiḥ || 17 ||
taṃ dṛṣṭvā nāgarā ssarve kṛddhā rājānamabruvan |
asamañjaṃ vṛṇīṣvaikamasmānvā rāṣṭravardhana || 18 ||
tānuvāca tato rājā kinnimittamidaṃ bhayam |
tāścāpi rājñā sampṛṣṭā vākyaṃ prakṛtayo'bruvan || 19 ||
ḍakrīḍatastveṣa naḥ putrān bālānudbhrāntacetanaḥ |
sarayvāṃ prakṣipanmaurkhyādatulāṃ prītimaśnute || 20 ||
sa tāsāṃ vacanaṃ śrutvā prakṛtīnāṃ narādhipaḥ |
taṃ tatyājāhitaṃ putraṃ teṣāṃ priyacikīrṣayā || 21 ||
taṃ yānaṃ śīghramāropya sabhāryaṃ saparicchadam |
yāvajjīvaṃ vivāsyo'yamiti svānanvaśātpitā || 22 ||
sa phālapiṭakaṃ gṛhya giridurgāṇyaloḍayat |
diśa ssarvāstvanucaran sa yathā pāpakarmakṛt || 23 ||
ityenamatyajadrājā sagaro vai sudhārmikaḥ |
rāmaḥ kimakarotpāpaṃ yenaivamuparudhyate || 24 ||
na hi kañcana paśyāmo rāghavasyāguṇaṃ vayam |
durlabho hyasya niraya śśaśāṅkasyeva kalmaṣam || 25 ||
athavā devi doṣaṃ tvaṃ kañcitpaśyasi rāghave |
tamadya brūhi tatvena tadā rāmo vivāsyatām || 26 ||
aduṣṭasya hi santyāgaḥ satpathe niratasya ca |
nirdahedapi śakrasya dyutiṃ dharmanirodhanāt || 27 ||
tadalaṃ devi rāmasya śriyā vihatayā tvayā |
lokato'pi hi te rakṣyaḥ parivādaḥ śubhānane || 28 ||
śrutvā tu siddhārthavaco rājā śrāntatarasvanaḥ |
śokopahatayā vācā kaikeyīmidamabravīt || 29 ||
etadvaco necchasi pāpavṛtte hitaṃ na jānāsi mamātmano vā |
āsthāya mārgaṃ kṛpaṇaṃ kuceṣṭā ceṣṭā hi te sādhupathādapetā || 30 ||
anuvrajiṣyāmyahamadya rāmaṃ rājyaṃ parityajya sukhaṃ dhanaṃ ca |
sahaiva rājñā bharatena ca tvaṃ yathāsukhaṃ bhuṅkṣva cirāya rājyam || 31 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe ṣaṭtriṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.