ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே அயோத்யாகாண்டம் ।
அத பஞ்சத்ரிம்ஶஸ்ஸர்கஃ ।
ததோ நிர்தூய ஸஹஸா ஶிரோ நிஶ்ஶ்வஸ்ய சாஸக்ரு'த் ।
பாணௌ பாணிம் விநிஷ்பிஷ்ய தந்தாந் கடகடாப்ய ச ॥ 1 ॥
லோசநே கோபஸம்ரக்தே வர்ணம் பூர்வோசிதம் ஜஹத் ।
கோபாபிபூதஸ்ஸஹஸா ஸந்தாபமஶுபம் கதஃ ॥ 2 ॥
மநஃ ஸமீக்ஷமாணஶ்ச ஸூதோ தஶரதஸ்ய ஸஃ ।
கம்பயந்நிவ கைகேய்யா ஹ்ரு'தயம் வாக்சரைஶ்ஶிதைஃ ॥ 3 ॥
வாக்யவஜ்ரைரநுபமைர்நிர்பிந்தந்நிவ சாஶுபைஃ ।
கைகேய்யா ஸ்ஸர்வமர்மாணி ஸுமந்த்ரஃ ப்ரத்யபாஷத ॥ 4 ॥
ததோ நிர்தூய ஸஹஸா ஶிரோ நிஶ்ஶ்வஸ்ய சாஸக்ரு'த் ।
பாணௌ பாணிம் விநிஷ்பிஷ்ய தந்தாந் கடகடாப்ய ச ॥ 5 ॥
லோசநே கோபஸம்ரக்தே வர்ணம் பூர்வோசிதம் ஜஹத் ।
கோபாபிபூதஸ்ஸஹஸா ஸந்தாபமஶுபம் கதஃ ॥ 6 ॥
மநஃ ஸமீக்ஷமாணஶ்ச ஸூதோ தஶரதஸ்ய ஸஃ ।
கம்பயந்நிவ கைகேய்யா ஹ்ரு'தயம் வாக்சரைஶ்ஶிதைஃ ॥ 7 ॥
வாக்யவஜ்ரைரநுபமைர்நிர்பிந்தந்நிவ சாஶுபைஃ ।
கைகேய்யா ஸ்ஸர்வமர்மாணி ஸுமந்த்ரஃ ப்ரத்யபாஷத ॥ 8 ॥
யஸ்யாஸ்தவ பதிஸ்த்யக்தோ ராஜா தஶரதஃ ஸ்வயம் ।
பர்தா ஸர்வஸ்ய ஜகதஃ ஸ்தாவரஸ்ய சரஸ்ய ச ॥ 9 ॥
ந ஹ்யகார்யதமம் கிஞ்சித்தவ தேவீஹ வித்யதே ।
பதிக்நீம் த்வாமஹம் மந்யே குலக்நீமபி சாந்ததஃ ॥ 10 ॥
யந்மஹேந்த்ரமிவாஜய்யம் துஷ்ப்ரகம்ப்யமிவாசலம் ।
மஹோததிமிவாக்ஷோப்யம் ஸந்தாபயஸி கர்மபிஃ ॥ 11 ॥
மாவமம்ஸ்தா தஶரதம் பர்தாரம் வரதம் பதிம் ।
பர்துரிச்சா ஹி நாரீணாம் புத்ரகோட்யா விஶிஷ்யதே ॥ 12 ॥
யதாவயோ ஹி ராஜ்யாநி ப்ராப்நுவந்தி ந்ரு'பக்ஷயே ।
இக்ஷ்வாகுகுலநாதேऽஸ்மிம் ஸ்தல்லோபயிதுமிச்சஸி ॥ 13 ॥
ராஜா பவது தே புத்ரோ பரதஶ்ஶாஸ்து மேதிநீம் ।
வயம் தத்ர கமிஷ்யாமோ ராமோ யத்ர கமிஷ்யதி ॥ 14 ॥
ந ஹி தே விஷயே கஶ்சித் ர்ப்ராஹ்மணோ வஸ்துமர்ஹதி ।
தாத்ரு'ஶம் த்வமமர்யாதமத்ய கர்ம சிகீர்ஷஸி ॥ 15 ॥
நூநம் ஸர்வே கமிஷ்யாமோ மார்கம் ராமநிஷேவிதம் ।
த்யக்தாயா பாந்தவைஃ ஸர்வைர்ப்ராஹ்மணைஃ ஸாதுபிஃ ஸதா ॥ 16 ॥
கா ப்ரீதீ ராஜ்யலாபேந தவ தேவி பவிஷ்யதி ।
தாத்ரு'ஶம் த்வமமர்யாதம் கர்ம கர்தும் சிகீர்ஷஸி ॥ 17 ॥
ஆஶ்சர்யமிவ பஶ்யாமி யஸ்யாஸ்தே வ்ரு'த்தமீத்ரு'ஶம் ।
ஆசரந்த்யா ந விவ்ரு'தா ஸத்யோ பவதி மேதிநீ ॥ 18 ॥
மஹாப்ரஹ்மர்ஷிஸ்ரு'ஷ்டாஃ வா ஜ்வலந்தோ பீமதர்ஶநாஃ ।
திக்வாக்தண்டா ந ஹிம்ஸந்தி ராமப்ரவ்ராஜநே ஸ்திதாம் ॥ 19 ॥
ஆம்ரம் சித்வா குடாரேண நிம்பம் பரிசரேத்து யஃ ।
யஶ்சைநம் பயஸா ஸிஞ்சேந்நைவாஸ்ய மதுரோ பவேத் ॥ 20 ॥
அபிஜாத்யம் ஹி தே மந்யே யதா மாதுஸ்ததைவ ச ।
ந ஹி நிம்பாத்ஸ்ரவேத் க்ஷைத்ரம் லோகே நிகதிதம் வசஃ ॥ 21 ॥
தவ மாதுரஸத்க்ராஹம் வித்மஃ பூர்வம் யதாஶ்ருதம் ।
பிதுஸ்தே வரதஃ கஶ்சித்ததௌ வரமநுத்தமம் ॥ 22 ॥
ஸர்வபூதருதம் தஸ்மாத்ஸஞ்ஜஜ்ஞே வஸுதாதிபஃ ।
தேந திர்யக்கதாநாம் ச பூதாநாம் விதிதம் வசஃ ॥ 23 ॥
ததோ ஜ்ரு'ம்பஸ்ய ஶயநே விருதாத்பூரிவர்சஸஃ ।
பிதுஸ்தே விதிதோ பாவ ஸ்ஸ தத்ர பஹுதாऽஹஸத் ॥ 24 ॥
தத்ர தே ஜநநீ க்ருத்தா ம்ரு'த்யுபாஶமபீப்ஸதீ ।
ஹாஸம் தே ந்ரு'பதே ஸௌம்ய ஜிஜ்ஞாஸாமீதி சாப்ரவீத் ॥ 25 ॥
ந்ரு'பஶ்சோவாச தாம் தேவீம் தேவி ஶம்ஸாமி தே யதி ।
ததோ மே மரணம் ஸத்யோ பவிஷ்யதி ந ஸம்ஶயஃ ॥ 26 ॥
மாதா தே பிதரம் தேவி ததஃ கேகயமப்ரவீத் ।
ஶம்ஸ மே ஜீவ வா மா வா ந மாமபஹஸிஷ்யஸி ॥ 27 ॥
ப்ரியயா ச ததோக்த ஸ்ஸந் கேகயஃ ப்ரு'திவீபதிஃ ।
தஸ்மை தம் வரதாயார்தம் கதயாமாஸ தத்த்வதஃ ॥ 28 ॥
ததஃ ஸ்ஸ வரதஃ ஸாதுராஜாநம் ப்ரத்யபாஷத ।
ம்ரியதாம் த்வம்ஸதாம் வேயம் மா க்ரு'தாஸ்த்வம் மஹீபதே ॥ 29 ॥
ஸ தச்ச்ருத்வா வசஸ்தஸ்ய ப்ரஸந்நமநஸோ ந்ரு'பஃ ।
மாதரம் தே நிரஸ்யாஶு விஜஹார குபேரவத் ॥ 30 ॥
ததா த்வமபி ராஜாநம் துர்ஜநாசரிதே பதி ।
அஸத்க்ராஹமிமம் மோஹாத்குருஷே பாபதர்ஶிநி ॥ 31 ॥
ஸத்யஶ்சாத்ய ப்ரவாதோऽயம் லௌகிகஃ ப்ரதிபாதி மா ।
பித்ரு'ந் ஸமநுஜாயந்தே நரா மாதரமங்கநாஃ ॥ 32 ॥
நைவம் பவ க்ரு'ஹாணேதம் யதாஹ வஸுதாதிபஃ ।
பர்துரிச்சாமுபாஸ்வேஹ ஜநஸ்யாஸ்ய கதிர்பவ ॥ 33 ॥
மா த்வம் ப்ரோத்ஸாஹிதா பாபைர்தேவராஜஸமப்ரபம் ।
பர்தாரம் லோகபர்தாரமஸத்தர்மமுபாததாஃ ॥ 34 ॥
ந ஹி மித்யா ப்ரதிஜ்ஞாதம் கரிஷ்யதி தவாநகஃ ।
ஶ்ரீமாந்தஶரதோ ராஜா தேவி ராஜீவலோசநஃ ॥ 35 ॥
ஜ்யேஷ்டோ வதாந்யஃ கர்மண்யஃ ஸ்வதர்மபரிரக்ஷிதா ।
ரக்ஷிதா ஜீவலோகஸ்ய பலீ ராமோऽபிஷிச்யதாம் ॥ 36 ॥
பரிவாதோ ஹி தே தேவி மஹால்லோகே சரிஷ்யதி ।
யதி ராமோ வநம் யாதி விஹாய பிதரம் ந்ரு'பம் ॥ 37 ॥
ஸ ராஜ்யம் ராகவஃ பாது பவ த்வம் விகதஜ்வரா ।
ந ஹி தே ராகவாதந்யஃ க்ஷமஃ புரவரே வஸேத் ॥ 38 ॥
ராமே ஹி யௌவராஜ்யஸ்தே ராஜா தஶரதோ வநம் ।
ப்ரவேக்ஷ்யதி மஹேஷ்வாஸஃ பூர்வவ்ரு'த்தமநுஸ்மரந் ॥ 39 ॥
இதி ஸாந்த்வைஶ்ச தீக்ஷ்ணைஶ்ச கைகேயீம் ராஜஸம்ஸதி ।
ஸுமந்த்ரஃ க்ஷோபயாமாஸ பூய ஏவ க்ரு'தாஜ்ஜலிஃ ॥ 40 ॥
நைவ ஸா க்ஷுப்யதே தேவீ ந ச ஸ்ம பரிதூயதே ।
ந சாஸ்யா முகவர்ணஸ்ய விக்ரியா லக்ஷ்யதே ததா ॥ 41 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே அயோத்யாகாண்டே பஞ்சத்ரிம்ஶஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha pañcatriṃśassargaḥ |
tato nirdhūya sahasā śiro niśśvasya cāsakṛt |
pāṇau pāṇiṃ viniṣpiṣya dantān kaṭakaṭāpya ca || 1 ||
locane kopasaṃrakte varṇaṃ pūrvocitaṃ jahat |
kopābhibhūtassahasā santāpamaśubhaṃ gataḥ || 2 ||
manaḥ samīkṣamāṇaśca sūto daśarathasya saḥ |
kampayanniva kaikeyyā hṛdayaṃ vākcharaiśśitaiḥ || 3 ||
vākyavajrairanupamairnirbhindanniva cāśubhaiḥ |
kaikeyyā ssarvamarmāṇi sumantraḥ pratyabhāṣata || 4 ||
tato nirdhūya sahasā śiro niśśvasya cāsakṛt |
pāṇau pāṇiṃ viniṣpiṣya dantān kaṭakaṭāpya ca || 5 ||
locane kopasaṃrakte varṇaṃ pūrvocitaṃ jahat |
kopābhibhūtassahasā santāpamaśubhaṃ gataḥ || 6 ||
manaḥ samīkṣamāṇaśca sūto daśarathasya saḥ |
kampayanniva kaikeyyā hṛdayaṃ vākcharaiśśitaiḥ || 7 ||
vākyavajrairanupamairnirbhindanniva cāśubhaiḥ |
kaikeyyā ssarvamarmāṇi sumantraḥ pratyabhāṣata || 8 ||
yasyāstava patistyakto rājā daśarathaḥ svayam |
bhartā sarvasya jagataḥ sthāvarasya carasya ca || 9 ||
na hyakāryatamaṃ kiñcittava devīha vidyate |
patighnīṃ tvāmahaṃ manye kulaghnīmapi cāntataḥ || 10 ||
yanmahendramivājayyaṃ duṣprakampyamivācalam |
mahodadhimivākṣobhyaṃ santāpayasi karmabhiḥ || 11 ||
māvamaṃsthā daśarathaṃ bhartāraṃ varadaṃ patim |
bharturicchā hi nārīṇāṃ putrakoṭyā viśiṣyate || 12 ||
yathāvayo hi rājyāni prāpnuvanti nṛpakṣaye |
ikṣvākukulanāthe'smiṃ stallopayitumicchasi || 13 ||
rājā bhavatu te putro bharataśśāstu medinīm |
vayaṃ tatra gamiṣyāmo rāmo yatra gamiṣyati || 14 ||
na hi te viṣaye kaścid rbrāhmaṇo vastumarhati |
tādṛśaṃ tvamamaryādamadya karma cikīrṣasi || 15 ||
nūnaṃ sarve gamiṣyāmo mārgaṃ rāmaniṣevitam |
tyaktāyā bāndhavaiḥ sarvairbrāhmaṇaiḥ sādhubhiḥ sadā || 16 ||
kā prītī rājyalābhena tava devi bhaviṣyati |
tādṛśaṃ tvamamaryādaṃ karma kartuṃ cikīrṣasi || 17 ||
āścaryamiva paśyāmi yasyāste vṛttamīdṛśam |
ācarantyā na vivṛtā sadyo bhavati medinī || 18 ||
mahābrahmarṣisṛṣṭāḥ vā jvalanto bhīmadarśanāḥ |
dhigvāgdaṇḍā na hiṃsanti rāmapravrājane sthitām || 19 ||
āmraṃ chitvā kuṭhāreṇa nimbaṃ paricarettu yaḥ |
yaścainaṃ payasā siñcennaivāsya madhuro bhavet || 20 ||
abhijātyaṃ hi te manye yathā mātustathaiva ca |
na hi nimbātsravet kṣaidraṃ loke nigaditaṃ vacaḥ || 21 ||
tava māturasadgrāhaṃ vidmaḥ pūrvaṃ yathāśrutam |
pituste varadaḥ kaściddadau varamanuttamam || 22 ||
sarvabhūtarutaṃ tasmātsañjajñe vasudhādhipaḥ |
tena tiryaggatānāṃ ca bhūtānāṃ viditaṃ vacaḥ || 23 ||
tato jṛmbhasya śayane virutādbhūrivarcasaḥ |
pituste vidito bhāva ssa tatra bahudhā'hasat || 24 ||
tatra te jananī kruddhā mṛtyupāśamabhīpsatī |
hāsaṃ te nṛpate saumya jijñāsāmīti cābravīt || 25 ||
nṛpaścovāca tāṃ devīṃ devi śaṃsāmi te yadi |
tato me maraṇaṃ sadyo bhaviṣyati na saṃśayaḥ || 26 ||
mātā te pitaraṃ devi tataḥ kekayamabravīt |
śaṃsa me jīva vā mā vā na māmapahasiṣyasi || 27 ||
priyayā ca tathokta ssan kekayaḥ pṛthivīpatiḥ |
tasmai taṃ varadāyārthaṃ kathayāmāsa tattvataḥ || 28 ||
tataḥ ssa varadaḥ sādhurājānaṃ pratyabhāṣata |
mriyatāṃ dhvaṃsatāṃ veyaṃ mā kṛthāstvaṃ mahīpate || 29 ||
sa tacchrutvā vacastasya prasannamanaso nṛpaḥ |
mātaraṃ te nirasyāśu vijahāra kuberavat || 30 ||
tathā tvamapi rājānaṃ durjanācarite pathi |
asadgrāhamimaṃ mohātkuruṣe pāpadarśini || 31 ||
satyaścādya pravādo'yaṃ laukikaḥ pratibhāti mā |
pitṛn samanujāyante narā mātaramaṅganāḥ || 32 ||
naivaṃ bhava gṛhāṇedaṃ yadāha vasudhādhipaḥ |
bharturicchāmupāsveha janasyāsya gatirbhava || 33 ||
mā tvaṃ protsāhitā pāpairdevarājasamaprabham |
bhartāraṃ lokabhartāramasaddharmamupādadhāḥ || 34 ||
na hi mithyā pratijñātaṃ kariṣyati tavānaghaḥ |
śrīmāndaśaratho rājā devi rājīvalocanaḥ || 35 ||
jyeṣṭho vadānyaḥ karmaṇyaḥ svadharmaparirakṣitā |
rakṣitā jīvalokasya balī rāmo'bhiṣicyatām || 36 ||
parivādo hi te devi mahālloke cariṣyati |
yadi rāmo vanaṃ yāti vihāya pitaraṃ nṛpam || 37 ||
sa rājyaṃ rāghavaḥ pātu bhava tvaṃ vigatajvarā |
na hi te rāghavādanyaḥ kṣamaḥ puravare vaset || 38 ||
rāme hi yauvarājyasthe rājā daśaratho vanam |
pravekṣyati maheṣvāsaḥ pūrvavṛttamanusmaran || 39 ||
iti sāntvaiśca tīkṣṇaiśca kaikeyīṃ rājasaṃsadi |
sumantraḥ kṣobhayāmāsa bhūya eva kṛtājjaliḥ || 40 ||
naiva sā kṣubhyate devī na ca sma paridūyate |
na cāsyā mukhavarṇasya vikriyā lakṣyate tadā || 41 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe pañcatriṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ पञ्चत्रिंशस्सर्गः ।
ततो निर्धूय सहसा शिरो निश्श्वस्य चासकृत् ।
पाणौ पाणिं विनिष्पिष्य दन्तान् कटकटाप्य च ॥ 1 ॥
लोचने कोपसंरक्ते वर्णं पूर्वोचितं जहत् ।
कोपाभिभूतस्सहसा सन्तापमशुभं गतः ॥ 2 ॥
मनः समीक्षमाणश्च सूतो दशरथस्य सः ।
कम्पयन्निव कैकेय्या हृदयं वाक्छरैश्शितैः ॥ 3 ॥
वाक्यवज्रैरनुपमैर्निर्भिन्दन्निव चाशुभैः ।
कैकेय्या स्सर्वमर्माणि सुमन्त्रः प्रत्यभाषत ॥ 4 ॥
ततो निर्धूय सहसा शिरो निश्श्वस्य चासकृत् ।
पाणौ पाणिं विनिष्पिष्य दन्तान् कटकटाप्य च ॥ 5 ॥
लोचने कोपसंरक्ते वर्णं पूर्वोचितं जहत् ।
कोपाभिभूतस्सहसा सन्तापमशुभं गतः ॥ 6 ॥
मनः समीक्षमाणश्च सूतो दशरथस्य सः ।
कम्पयन्निव कैकेय्या हृदयं वाक्छरैश्शितैः ॥ 7 ॥
वाक्यवज्रैरनुपमैर्निर्भिन्दन्निव चाशुभैः ।
कैकेय्या स्सर्वमर्माणि सुमन्त्रः प्रत्यभाषत ॥ 8 ॥
यस्यास्तव पतिस्त्यक्तो राजा दशरथः स्वयम् ।
भर्ता सर्वस्य जगतः स्थावरस्य चरस्य च ॥ 9 ॥
न ह्यकार्यतमं किञ्चित्तव देवीह विद्यते ।
पतिघ्नीं त्वामहं मन्ये कुलघ्नीमपि चान्ततः ॥ 10 ॥
यन्महेन्द्रमिवाजय्यं दुष्प्रकम्प्यमिवाचलम् ।
महोदधिमिवाक्षोभ्यं सन्तापयसि कर्मभिः ॥ 11 ॥
मावमंस्था दशरथं भर्तारं वरदं पतिम् ।
भर्तुरिच्छा हि नारीणां पुत्रकोट्या विशिष्यते ॥ 12 ॥
यथावयो हि राज्यानि प्राप्नुवन्ति नृपक्षये ।
इक्ष्वाकुकुलनाथेऽस्मिं स्तल्लोपयितुमिच्छसि ॥ 13 ॥
राजा भवतु ते पुत्रो भरतश्शास्तु मेदिनीम् ।
वयं तत्र गमिष्यामो रामो यत्र गमिष्यति ॥ 14 ॥
न हि ते विषये कश्चिद् र्ब्राह्मणो वस्तुमर्हति ।
तादृशं त्वममर्यादमद्य कर्म चिकीर्षसि ॥ 15 ॥
नूनं सर्वे गमिष्यामो मार्गं रामनिषेवितम् ।
त्यक्ताया बान्धवैः सर्वैर्ब्राह्मणैः साधुभिः सदा ॥ 16 ॥
का प्रीती राज्यलाभेन तव देवि भविष्यति ।
तादृशं त्वममर्यादं कर्म कर्तुं चिकीर्षसि ॥ 17 ॥
आश्चर्यमिव पश्यामि यस्यास्ते वृत्तमीदृशम् ।
आचरन्त्या न विवृता सद्यो भवति मेदिनी ॥ 18 ॥
महाब्रह्मर्षिसृष्टाः वा ज्वलन्तो भीमदर्शनाः ।
धिग्वाग्दण्डा न हिंसन्ति रामप्रव्राजने स्थिताम् ॥ 19 ॥
आम्रं छित्वा कुठारेण निम्बं परिचरेत्तु यः ।
यश्चैनं पयसा सिञ्चेन्नैवास्य मधुरो भवेत् ॥ 20 ॥
अभिजात्यं हि ते मन्ये यथा मातुस्तथैव च ।
न हि निम्बात्स्रवेत् क्षैद्रं लोके निगदितं वचः ॥ 21 ॥
तव मातुरसद्ग्राहं विद्मः पूर्वं यथाश्रुतम् ।
पितुस्ते वरदः कश्चिद्ददौ वरमनुत्तमम् ॥ 22 ॥
सर्वभूतरुतं तस्मात्सञ्जज्ञे वसुधाधिपः ।
तेन तिर्यग्गतानां च भूतानां विदितं वचः ॥ 23 ॥
ततो जृम्भस्य शयने विरुताद्भूरिवर्चसः ।
पितुस्ते विदितो भाव स्स तत्र बहुधाऽहसत् ॥ 24 ॥
तत्र ते जननी क्रुद्धा मृत्युपाशमभीप्सती ।
हासं ते नृपते सौम्य जिज्ञासामीति चाब्रवीत् ॥ 25 ॥
नृपश्चोवाच तां देवीं देवि शंसामि ते यदि ।
ततो मे मरणं सद्यो भविष्यति न संशयः ॥ 26 ॥
माता ते पितरं देवि ततः केकयमब्रवीत् ।
शंस मे जीव वा मा वा न मामपहसिष्यसि ॥ 27 ॥
प्रियया च तथोक्त स्सन् केकयः पृथिवीपतिः ।
तस्मै तं वरदायार्थं कथयामास तत्त्वतः ॥ 28 ॥
ततः स्स वरदः साधुराजानं प्रत्यभाषत ।
म्रियतां ध्वंसतां वेयं मा कृथास्त्वं महीपते ॥ 29 ॥
स तच्छ्रुत्वा वचस्तस्य प्रसन्नमनसो नृपः ।
मातरं ते निरस्याशु विजहार कुबेरवत् ॥ 30 ॥
तथा त्वमपि राजानं दुर्जनाचरिते पथि ।
असद्ग्राहमिमं मोहात्कुरुषे पापदर्शिनि ॥ 31 ॥
सत्यश्चाद्य प्रवादोऽयं लौकिकः प्रतिभाति मा ।
पितृन् समनुजायन्ते नरा मातरमङ्गनाः ॥ 32 ॥
नैवं भव गृहाणेदं यदाह वसुधाधिपः ।
भर्तुरिच्छामुपास्वेह जनस्यास्य गतिर्भव ॥ 33 ॥
मा त्वं प्रोत्साहिता पापैर्देवराजसमप्रभम् ।
भर्तारं लोकभर्तारमसद्धर्ममुपादधाः ॥ 34 ॥
न हि मिथ्या प्रतिज्ञातं करिष्यति तवानघः ।
श्रीमान्दशरथो राजा देवि राजीवलोचनः ॥ 35 ॥
ज्येष्ठो वदान्यः कर्मण्यः स्वधर्मपरिरक्षिता ।
रक्षिता जीवलोकस्य बली रामोऽभिषिच्यताम् ॥ 36 ॥
परिवादो हि ते देवि महाल्लोके चरिष्यति ।
यदि रामो वनं याति विहाय पितरं नृपम् ॥ 37 ॥
स राज्यं राघवः पातु भव त्वं विगतज्वरा ।
न हि ते राघवादन्यः क्षमः पुरवरे वसेत् ॥ 38 ॥
रामे हि यौवराज्यस्थे राजा दशरथो वनम् ।
प्रवेक्ष्यति महेष्वासः पूर्ववृत्तमनुस्मरन् ॥ 39 ॥
इति सान्त्वैश्च तीक्ष्णैश्च कैकेयीं राजसंसदि ।
सुमन्त्रः क्षोभयामास भूय एव कृताज्जलिः ॥ 40 ॥
नैव सा क्षुभ्यते देवी न च स्म परिदूयते ।
न चास्या मुखवर्णस्य विक्रिया लक्ष्यते तदा ॥ 41 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे पञ्चत्रिंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha pañcatriṃśassargaḥ |
tato nirdhūya sahasā śiro niśśvasya cāsakṛt |
pāṇau pāṇiṃ viniṣpiṣya dantān kaṭakaṭāpya ca || 1 ||
locane kopasaṃrakte varṇaṃ pūrvocitaṃ jahat |
kopābhibhūtassahasā santāpamaśubhaṃ gataḥ || 2 ||
manaḥ samīkṣamāṇaśca sūto daśarathasya saḥ |
kampayanniva kaikeyyā hṛdayaṃ vākcharaiśśitaiḥ || 3 ||
vākyavajrairanupamairnirbhindanniva cāśubhaiḥ |
kaikeyyā ssarvamarmāṇi sumantraḥ pratyabhāṣata || 4 ||
tato nirdhūya sahasā śiro niśśvasya cāsakṛt |
pāṇau pāṇiṃ viniṣpiṣya dantān kaṭakaṭāpya ca || 5 ||
locane kopasaṃrakte varṇaṃ pūrvocitaṃ jahat |
kopābhibhūtassahasā santāpamaśubhaṃ gataḥ || 6 ||
manaḥ samīkṣamāṇaśca sūto daśarathasya saḥ |
kampayanniva kaikeyyā hṛdayaṃ vākcharaiśśitaiḥ || 7 ||
vākyavajrairanupamairnirbhindanniva cāśubhaiḥ |
kaikeyyā ssarvamarmāṇi sumantraḥ pratyabhāṣata || 8 ||
yasyāstava patistyakto rājā daśarathaḥ svayam |
bhartā sarvasya jagataḥ sthāvarasya carasya ca || 9 ||
na hyakāryatamaṃ kiñcittava devīha vidyate |
patighnīṃ tvāmahaṃ manye kulaghnīmapi cāntataḥ || 10 ||
yanmahendramivājayyaṃ duṣprakampyamivācalam |
mahodadhimivākṣobhyaṃ santāpayasi karmabhiḥ || 11 ||
māvamaṃsthā daśarathaṃ bhartāraṃ varadaṃ patim |
bharturicchā hi nārīṇāṃ putrakoṭyā viśiṣyate || 12 ||
yathāvayo hi rājyāni prāpnuvanti nṛpakṣaye |
ikṣvākukulanāthe'smiṃ stallopayitumicchasi || 13 ||
rājā bhavatu te putro bharataśśāstu medinīm |
vayaṃ tatra gamiṣyāmo rāmo yatra gamiṣyati || 14 ||
na hi te viṣaye kaścid rbrāhmaṇo vastumarhati |
tādṛśaṃ tvamamaryādamadya karma cikīrṣasi || 15 ||
nūnaṃ sarve gamiṣyāmo mārgaṃ rāmaniṣevitam |
tyaktāyā bāndhavaiḥ sarvairbrāhmaṇaiḥ sādhubhiḥ sadā || 16 ||
kā prītī rājyalābhena tava devi bhaviṣyati |
tādṛśaṃ tvamamaryādaṃ karma kartuṃ cikīrṣasi || 17 ||
āścaryamiva paśyāmi yasyāste vṛttamīdṛśam |
ācarantyā na vivṛtā sadyo bhavati medinī || 18 ||
mahābrahmarṣisṛṣṭāḥ vā jvalanto bhīmadarśanāḥ |
dhigvāgdaṇḍā na hiṃsanti rāmapravrājane sthitām || 19 ||
āmraṃ chitvā kuṭhāreṇa nimbaṃ paricarettu yaḥ |
yaścainaṃ payasā siñcennaivāsya madhuro bhavet || 20 ||
abhijātyaṃ hi te manye yathā mātustathaiva ca |
na hi nimbātsravet kṣaidraṃ loke nigaditaṃ vacaḥ || 21 ||
tava māturasadgrāhaṃ vidmaḥ pūrvaṃ yathāśrutam |
pituste varadaḥ kaściddadau varamanuttamam || 22 ||
sarvabhūtarutaṃ tasmātsañjajñe vasudhādhipaḥ |
tena tiryaggatānāṃ ca bhūtānāṃ viditaṃ vacaḥ || 23 ||
tato jṛmbhasya śayane virutādbhūrivarcasaḥ |
pituste vidito bhāva ssa tatra bahudhā'hasat || 24 ||
tatra te jananī kruddhā mṛtyupāśamabhīpsatī |
hāsaṃ te nṛpate saumya jijñāsāmīti cābravīt || 25 ||
nṛpaścovāca tāṃ devīṃ devi śaṃsāmi te yadi |
tato me maraṇaṃ sadyo bhaviṣyati na saṃśayaḥ || 26 ||
mātā te pitaraṃ devi tataḥ kekayamabravīt |
śaṃsa me jīva vā mā vā na māmapahasiṣyasi || 27 ||
priyayā ca tathokta ssan kekayaḥ pṛthivīpatiḥ |
tasmai taṃ varadāyārthaṃ kathayāmāsa tattvataḥ || 28 ||
tataḥ ssa varadaḥ sādhurājānaṃ pratyabhāṣata |
mriyatāṃ dhvaṃsatāṃ veyaṃ mā kṛthāstvaṃ mahīpate || 29 ||
sa tacchrutvā vacastasya prasannamanaso nṛpaḥ |
mātaraṃ te nirasyāśu vijahāra kuberavat || 30 ||
tathā tvamapi rājānaṃ durjanācarite pathi |
asadgrāhamimaṃ mohātkuruṣe pāpadarśini || 31 ||
satyaścādya pravādo'yaṃ laukikaḥ pratibhāti mā |
pitṛn samanujāyante narā mātaramaṅganāḥ || 32 ||
naivaṃ bhava gṛhāṇedaṃ yadāha vasudhādhipaḥ |
bharturicchāmupāsveha janasyāsya gatirbhava || 33 ||
mā tvaṃ protsāhitā pāpairdevarājasamaprabham |
bhartāraṃ lokabhartāramasaddharmamupādadhāḥ || 34 ||
na hi mithyā pratijñātaṃ kariṣyati tavānaghaḥ |
śrīmāndaśaratho rājā devi rājīvalocanaḥ || 35 ||
jyeṣṭho vadānyaḥ karmaṇyaḥ svadharmaparirakṣitā |
rakṣitā jīvalokasya balī rāmo'bhiṣicyatām || 36 ||
parivādo hi te devi mahālloke cariṣyati |
yadi rāmo vanaṃ yāti vihāya pitaraṃ nṛpam || 37 ||
sa rājyaṃ rāghavaḥ pātu bhava tvaṃ vigatajvarā |
na hi te rāghavādanyaḥ kṣamaḥ puravare vaset || 38 ||
rāme hi yauvarājyasthe rājā daśaratho vanam |
pravekṣyati maheṣvāsaḥ pūrvavṛttamanusmaran || 39 ||
iti sāntvaiśca tīkṣṇaiśca kaikeyīṃ rājasaṃsadi |
sumantraḥ kṣobhayāmāsa bhūya eva kṛtājjaliḥ || 40 ||
naiva sā kṣubhyate devī na ca sma paridūyate |
na cāsyā mukhavarṇasya vikriyā lakṣyate tadā || 41 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe pañcatriṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.