ஶ்ரீமத்வால்மீகீய ராமாயணே அயோத்யாகாண்டம் ।
அத த்ரயோவிம்ஶஸ்ஸர்கஃ ।
இதி ப்ருவதி ராமே து லக்ஷ்மணோऽதஶ்ஶிரா முஹுஃ ।
ஶ்ர்ரு'த்வா மத்யம் ஜகாமேவ மநஸா துஃகஹர்ஷயோஃ ॥ 1 ॥
ததா து பத்த்வா ப்ருகுடீம் ப்ருவோர்மத்யே நரர்ஷபஃ ।
நிஶஶ்வாஸ மஹாஸர்போ பிலஸ்த இவ ரோஷிதஃ ॥ 2 ॥
தஸ்ய துஷ்ப்ரதிவீக்ஷம் தத்ப்ருகுடீஸஹிதம் ததா ।
பபௌ க்ருத்தஸ்ய ஸிம்ஹஸ்ய முகஸ்ய ஸத்ரு'ஶம் முகம் ॥ 3 ॥
அக்ரஹஸ்தம் விதுந்வம்ஸ்து ஹஸ்தீ ஹஸ்தமிவாத்மநஃ ।
திர்யகூர்த்வம் ஶரீரே ச பாதயித்வா ஶிரோதராம் ॥ 4 ॥
அக்ராக்ஷ்ணா வீக்ஷமாணஸ்து திர்யக்ப்ராதரமப்ரவீத் ।
அஸ்தாநே ஸம்ப்ரமோ யஸ்ய ஜாதோ வை ஸுமஹாநயம் ॥ 5 ॥
தர்மதோஷ ப்ரஸங்கேந லோகஸ்யாநதிஶங்கயா ।
கதம்ஹ்யேததஸம்ப்ராந்தஸ்த்வத்விதோ வக்துமர்ஹதி ॥ 6 ॥
யதா தைவமஶௌடீரம் ஶௌண்டீர க்ஷத்ரியர்ஷப ।
கிந்நாம க்ரு'பணம் தைவமஶக்தமபிஶம்ஸஸி ॥ 7 ॥
பாபயோஸ்தே கதம் நாம தயோஶ்ஶங்கா ந வித்யதே ।
ஸந்தி தர்மோபதா ஶ்லக்ஷ்ணாஃ தர்மாத்மந்கிம் ந புத்யஸே ॥ 8 ॥
தயோஸ்ஸுசரிதம் ஸ்வார்தம் ஶாட்யாத்பரிஜிஹீர்ஷதோஃ ।
யதி நைவம் வ்யவஸிதம் ஸ்யாத்தி ப்ராகேவ ராகவ ॥ 9 ॥
தயோஃ ப்ராகேவ தத்தஶ்ச ஸ்யாத்வரஃ ப்ரக்ரு'தஶ்ச ஸஃ ।
லோகவித்விஷ்டமாரப்தம் த்வதந்யஸ்யாபிஷேசநம் ।
நோத்ஸஹே ஸஹிதும் வீர தத்ர மே க்ஷந்துமர்ஹஸி ॥ 10 ॥
யேநேய மாகதா த்வைதம் தவ புத்திர்மஹாமதே ।
ஸ ஹி தர்மோ மம த்வேஷ்யஃ ப்ரஸங்காத்யஸ்ய முஹ்யஸி ॥ 11 ॥
கதம் த்வம் கர்மணா ஶக்தஃ கைகேயீவஶவர்திநஃ ।
கரிஷ்யஸி பிதுர்வாக்யமதர்மிஷ்டம் விகர்ஹிதம் ॥ 12 ॥
யத்யயம் கில்பிஷாத்பேதஃ க்ரு'தோऽப்யேவம் ந க்ரு'ஹ்யதே ।
ஜாயதே தத்ர மே துஃகம் தர்மஸங்கஶ்ச கர்ஹிதஃ ॥ 13 ॥
மநஸாऽபி கதம் காமம் குர்யாஸ்த்வம் காமவ்ரு'த்தயோஃ ।
தயோஸ்த்வஹிதயோர்நித்யம் ஶத்ர்வோஃ பித்ரபிதாநயோஃ ॥ 14 ॥
யத்யபி ப்ரதிபத்திஸ்தே தைவீ சாபி தயோர்மதம் ।
ததாப்யுபேக்ஷணீயம் தே ந மே ததபி ரோசதே ॥ 15 ॥
விக்லபோ வீர்யஹீநோ யஸ்ஸ தைவமநுவர்ததே ।
வீராஸ்ஸம்பாவிதாத்மாநோ ந தைவம் பர்யுபாஸதே ॥ 16 ॥
தைவம் புருஷகாரேண யஃ ஸமர்தஃ ப்ரபாதிதும் ।
ந தைவேந விபந்நார்தஃ புருஷஸ்ஸோऽவஸீததி ॥ 17 ॥
த்ரக்ஷ்யந்தி த்வத்ய தைவஸ்ய பௌருஷம் புருஷஸ்ய ச ।
தைவமாநுஷயோரத்ய வ்யக்தா வ்யக்திர்பவிஷ்யதி ॥ 18 ॥
அத்ய மத்பௌருஷஹதம் தைவம் த்ரக்ஷ்யந்தி வை ஜநாஃ ।
யத்தைவாதாஹதம் தேऽத்ய த்ரு'ஷ்டம் ராஜ்யாபிஷேசநம் ॥ 19 ॥
அத்யங்குஶமிவோத்தாமம் கஜம் மதபலோத்ததம் ।
ப்ரதாவிதமஹம் தைவம் பௌருஷேண நிவர்தயே ॥ 20 ॥
லோகபாலாஸ்ஸமஸ்தா ஸ்தே நாத்ய ராமாபிஷேசநம் ।
ந ச க்ரு'த்ஸ்நாஸ்த்ரயோ லோகா விஹந்யுஃ கிம் புநஃ பிதா ॥ 21 ॥
யைர்நிவாஸஸ்தவாரண்யே மிதோ ராஜந்ஸமர்திதஃ ।
அரண்யே தே நிவத்ஸ்யந்தி சதுர்தஶ ஸமாஸ்ததா ॥ 22 ॥
அஹம் ததாஶாம் சேத்ஸ்யாமி பிதுஸ்தஸ்யாஶ்ச யா தவ ।
அபிஷேகவிகாதேந புத்ரராஜ்யாய வர்ததே ॥ 23 ॥
மத்பலேந விருத்தாய ந ஸ்யாத்தைவபலம் ததா ।
ப்ரபவிஷ்யதி துஃகாய யதோக்ரம் பௌருஷம் மம ॥ 24 ॥
ஊர்த்வம் வர்ஷஸஹஸ்ராந்தே ப்ரஜாபால்யமநந்தரம் ।
ஆர்யபுத்ராஃ கரிஷ்யந்தி வநவாஸம் கதே த்வயி ॥ 25 ॥
பூர்வம் ராஜர்ஷிவ்ரு'த்த்யா ஹி வநவாஸோ விதீயதே ।
ப்ரஜா நிக்ஷிப்ய புத்ரேஷு புத்ரவத்பரிபாலநே ॥ 26 ॥
ஸ சேத்ராஜந்யநேகாக்ரே ராஜ்யவிப்ரமஶங்கயா ।
நைவமிச்சஸி தர்மாத்மந் ராஜ்யம் ராம த்வமாத்மநி ॥ 27 ॥
ப்ரதிஜாநே ச தே வீர மாऽபூவம் வீரலோகபாக் ।
ராஜ்யம் ச தவ ரக்ஷேயமஹம் வேலேவ ஸாகரம் ॥ 28 ॥
மங்கலைரபிஷிஞ்சஸ்வ தத்ர த்வம் வ்யாப்ரு'தோ பவ ।
அஹமேகோ மஹீபாலாநலம் வாரயிதும் பலாத் ॥ 29 ॥
ந ஶோபார்தாவிமௌ பாஹூ ந தநுர்பூஷணாய மே ।
நாऽஸிராபந்தநார்தாய ந ஶராஸ்தம்பஹேதவஃ ॥ 30 ॥
அமித்ரதமநார்தம் மே ஸர்வமேதச்சதுஷ்டயம் ।
ந சாஹம் காமயேऽத்யர்தம் யஸ்ஸ்யாச்சத்ருர்மதோ மம ॥ 31 ॥
அஸிநா தீக்ஷ்ணதாரேண வித்யுச்சலிதவர்சஸா ।
ப்ரக்ரு'ஹீதேந வை ஶத்ரும் வஜ்ரிணம் வா ந கல்பயே ॥ 32 ॥
கட்கநிஷ்பேஷநிஷ்பிஷ்டைர்கஹநா துஶ்சரா ச மே ।
ஹஸ்த்யஶ்வநரஹஸ்தோருஶிரோபிர்பவிதா மஹீ ॥ 33 ॥
கட்கதாராஹதா மேऽத்ய தீப்யமாநா இவாத்ரயஃ ।
பதிஷ்யந்தி த்விபா பூமௌ மேகா இவ ஸவித்யுதஃ ॥ 34 ॥
பத்தகோதாங்குலித்ராணே ப்ரக்ரு'ஹீதஶராஸநே ।
கதம் புருஷமாநீ ஸ்யாத்புருஷாணாம் மயி ஸ்திதே ॥ 35 ॥
பஹுபிஶ்சைகமத்யஸ்யந்நேகேந ச பஹூந்ஜநாந் ।
விநியோக்ஷ்யாம்யஹம் பாணாந்ந்ரு'வாஜிகஜமர்மஸு ॥ 36 ॥
அத்ய மேऽஸ்த்ரப்ரபாவஸ்ய ப்ரபாவஃ ப்ரபவிஷ்யதி ।
ராஜ்ஞஶ்சாப்ரபுதாம் கர்தும் ப்ரபுத்வம் தவ ச ப்ரபோஃ ॥ 37 ॥
அத்ய சந்தநஸாரஸ்ய கேயூராமோக்ஷணஸ்ய ச ।
வஸூநாம் ச விமோக்ஷஸ்ய ஸுஹ்ரு'தாம் பாலநஸ்ய ச ॥ 38 ॥
அநுரூபாவிமௌ பாஹூ ராம கர்ம கரிஷ்யதஃ ।
அபிஷேசநவிக்நஸ்ய கர்த்ரு'ணாம் தே நிவாரணே ॥ 39 ॥
ப்ரவீஹி கோऽத்யைவ மயா வியுஜ்யதாம் தவா ஸுஹ்ரு'த்ப்ராணயஶஸ்ஸுஹ்ரு'ஜ்ஜநைஃ ।
யதா தவேயம் வஸுதா வஶே பவே த்ததைவ மாம் ஶாதி தவாஸ்மி கிங்கரஃ ॥ 40 ॥
விம்ரு'ஜ்ய பாஷ்பம் பரிஸாந்த்வ்யசாஸக்ரு'த் ஸ லக்ஷ்மணம் ராகவவம்ஶவர்தநஃ ।
உவாச பித்ர்யே வசநே வ்யவஸ்திதம் நிபோத மாமேஷ ஹி ஸௌம்ய ஸத்பதஃ ॥ 41 ॥
இத்யார்ஷே ஶ்ரீமத்ராமாயணே வால்மீகீய ஆதிகாவ்யே அயோத்யாகாண்டே த்ரயோவிம்ஶஸ்ஸர்கஃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha trayoviṃśassargaḥ |
iti bruvati rāme tu lakṣmaṇo'dhaśśirā muhuḥ |
śrṛtvā madhyaṃ jagāmeva manasā duḥkhaharṣayoḥ || 1 ||
tadā tu badhdvā bhrukuṭīṃ bhruvormadhye nararṣabhaḥ |
niśaśvāsa mahāsarpo bilastha iva roṣitaḥ || 2 ||
tasya duṣprativīkṣaṃ tadbhrukuṭīsahitaṃ tadā |
babhau kruddhasya siṃhasya mukhasya sadṛśaṃ mukham || 3 ||
agrahastaṃ vidhunvaṃstu hastī hastamivātmanaḥ |
tiryagūrdhvaṃ śarīre ca pātayitvā śirodharām || 4 ||
agrākṣṇā vīkṣamāṇastu tiryagbhrātaramabravīt |
asthāne sambhramo yasya jāto vai sumahānayam || 5 ||
dharmadoṣa prasaṅgena lokasyānatiśaṅkayā |
kathaṃhyetadasambhrāntastvadvidho vaktumarhati || 6 ||
yathā daivamaśauḍīraṃ śauṇḍīra kṣatriyarṣabha |
kinnāma kṛpaṇaṃ daivamaśaktamabhiśaṃsasi || 7 ||
pāpayoste kathaṃ nāma tayośśaṅkā na vidyate |
santi dharmopadhā ślakṣṇāḥ dharmātmankiṃ na budhyase || 8 ||
tayossucaritaṃ svārthaṃ śāṭhyātparijihīrṣatoḥ |
yadi naivaṃ vyavasitaṃ syāddhi prāgeva rāghava || 9 ||
tayoḥ prāgeva dattaśca syādvaraḥ prakṛtaśca saḥ |
lokavidviṣṭamārabdhaṃ tvadanyasyābhiṣecanam |
notsahe sahituṃ vīra tatra me kṣantumarhasi || 10 ||
yeneya māgatā dvaidhaṃ tava buddhirmahāmate |
sa hi dharmo mama dveṣyaḥ prasaṅgādyasya muhyasi || 11 ||
kathaṃ tvaṃ karmaṇā śaktaḥ kaikeyīvaśavartinaḥ |
kariṣyasi piturvākyamadharmiṣṭhaṃ vigarhitam || 12 ||
yadyayaṃ kilbiṣādbhedaḥ kṛto'pyevaṃ na gṛhyate |
jāyate tatra me duḥkhaṃ dharmasaṅgaśca garhitaḥ || 13 ||
manasā'pi kathaṃ kāmaṃ kuryāstvaṃ kāmavṛttayoḥ |
tayostvahitayornityaṃ śatrvoḥ pitrabhidhānayoḥ || 14 ||
yadyapi pratipattiste daivī cāpi tayormatam |
tathāpyupekṣaṇīyaṃ te na me tadapi rocate || 15 ||
viklabo vīryahīno yassa daivamanuvartate |
vīrāssambhāvitātmāno na daivaṃ paryupāsate || 16 ||
daivaṃ puruṣakāreṇa yaḥ samarthaḥ prabādhitum |
na daivena vipannārthaḥ puruṣasso'vasīdati || 17 ||
drakṣyanti tvadya daivasya pauruṣaṃ puruṣasya ca |
daivamānuṣayoradya vyaktā vyaktirbhaviṣyati || 18 ||
adya matpauruṣahataṃ daivaṃ drakṣyanti vai janāḥ |
yaddaivādāhataṃ te'dya dṛṣṭaṃ rājyābhiṣecanam || 19 ||
atyaṅkuśamivoddāmaṃ gajaṃ madabaloddhatam |
pradhāvitamahaṃ daivaṃ pauruṣeṇa nivartaye || 20 ||
lokapālāssamastā ste nādya rāmābhiṣecanam |
na ca kṛtsnāstrayo lokā vihanyuḥ kiṃ punaḥ pitā || 21 ||
yairnivāsastavāraṇye mitho rājansamarthitaḥ |
araṇye te nivatsyanti caturdaśa samāstathā || 22 ||
ahaṃ tadāśāṃ chetsyāmi pitustasyāśca yā tava |
abhiṣekavighātena putrarājyāya vartate || 23 ||
madbalena viruddhāya na syāddaivabalaṃ tathā |
prabhaviṣyati duḥkhāya yathograṃ pauruṣaṃ mama || 24 ||
ūrdhvaṃ varṣasahasrānte prajāpālyamanantaram |
āryaputrāḥ kariṣyanti vanavāsaṃ gate tvayi || 25 ||
pūrvaṃ rājarṣivṛttyā hi vanavāso vidhīyate |
prajā nikṣipya putreṣu putravatparipālane || 26 ||
sa cedrājanyanekāgre rājyavibhramaśaṅkayā |
naivamicchasi dharmātman rājyaṃ rāma tvamātmani || 27 ||
pratijāne ca te vīra mā'bhūvaṃ vīralokabhāk |
rājyaṃ ca tava rakṣeyamahaṃ veleva sāgaram || 28 ||
maṅgalairabhiṣiñcasva tatra tvaṃ vyāpṛto bhava |
ahameko mahīpālānalaṃ vārayituṃ balāt || 29 ||
na śobhārthāvimau bāhū na dhanurbhūṣaṇāya me |
nā'sirābandhanārthāya na śarāstambhahetavaḥ || 30 ||
amitradamanārthaṃ me sarvametaccatuṣṭayam |
na cāhaṃ kāmaye'tyarthaṃ yassyācchatrurmato mama || 31 ||
asinā tīkṣṇadhāreṇa vidyuccalitavarcasā |
pragṛhītena vai śatruṃ vajriṇaṃ vā na kalpaye || 32 ||
khaḍganiṣpeṣaniṣpiṣṭairgahanā duścarā ca me |
hastyaśvanarahastoruśirobhirbhavitā mahī || 33 ||
khaḍgadhārāhatā me'dya dīpyamānā ivādrayaḥ |
patiṣyanti dvipā bhūmau meghā iva savidyutaḥ || 34 ||
baddhagodhāṅgulitrāṇe pragṛhītaśarāsane |
kathaṃ puruṣamānī syātpuruṣāṇāṃ mayi sthite || 35 ||
bahubhiścaikamatyasyannekena ca bahūnjanān |
viniyokṣyāmyahaṃ bāṇānnṛvājigajamarmasu || 36 ||
adya me'straprabhāvasya prabhāvaḥ prabhaviṣyati |
rājñaścāprabhutāṃ kartuṃ prabhutvaṃ tava ca prabhoḥ || 37 ||
adya candanasārasya keyūrāmokṣaṇasya ca |
vasūnāṃ ca vimokṣasya suhṛdāṃ pālanasya ca || 38 ||
anurūpāvimau bāhū rāma karma kariṣyataḥ |
abhiṣecanavighnasya kartṛṇāṃ te nivāraṇe || 39 ||
bravīhi ko'dyaiva mayā viyujyatāṃ tavā suhṛtprāṇayaśassuhṛjjanaiḥ |
yathā taveyaṃ vasudhā vaśe bhave ttathaiva māṃ śādhi tavāsmi kiṅkaraḥ || 40 ||
vimṛjya bāṣpaṃ parisāntvyacāsakṛt sa lakṣmaṇaṃ rāghavavaṃśavardhanaḥ |
uvāca pitrye vacane vyavasthitaṃ nibodha māmeṣa hi saumya satpathaḥ || 41 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe trayoviṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अयोध्याकाण्डम् ।
अथ त्रयोविंशस्सर्गः ।
इति ब्रुवति रामे तु लक्ष्मणोऽधश्शिरा मुहुः ।
श्रृत्वा मध्यं जगामेव मनसा दुःखहर्षयोः ॥ 1 ॥
तदा तु बध्द्वा भ्रुकुटीं भ्रुवोर्मध्ये नरर्षभः ।
निशश्वास महासर्पो बिलस्थ इव रोषितः ॥ 2 ॥
तस्य दुष्प्रतिवीक्षं तद्भ्रुकुटीसहितं तदा ।
बभौ क्रुद्धस्य सिंहस्य मुखस्य सदृशं मुखम् ॥ 3 ॥
अग्रहस्तं विधुन्वंस्तु हस्ती हस्तमिवात्मनः ।
तिर्यगूर्ध्वं शरीरे च पातयित्वा शिरोधराम् ॥ 4 ॥
अग्राक्ष्णा वीक्षमाणस्तु तिर्यग्भ्रातरमब्रवीत् ।
अस्थाने सम्भ्रमो यस्य जातो वै सुमहानयम् ॥ 5 ॥
धर्मदोष प्रसङ्गेन लोकस्यानतिशङ्कया ।
कथंह्येतदसम्भ्रान्तस्त्वद्विधो वक्तुमर्हति ॥ 6 ॥
यथा दैवमशौडीरं शौण्डीर क्षत्रियर्षभ ।
किन्नाम कृपणं दैवमशक्तमभिशंससि ॥ 7 ॥
पापयोस्ते कथं नाम तयोश्शङ्का न विद्यते ।
सन्ति धर्मोपधा श्लक्ष्णाः धर्मात्मन्किं न बुध्यसे ॥ 8 ॥
तयोस्सुचरितं स्वार्थं शाठ्यात्परिजिहीर्षतोः ।
यदि नैवं व्यवसितं स्याद्धि प्रागेव राघव ॥ 9 ॥
तयोः प्रागेव दत्तश्च स्याद्वरः प्रकृतश्च सः ।
लोकविद्विष्टमारब्धं त्वदन्यस्याभिषेचनम् ।
नोत्सहे सहितुं वीर तत्र मे क्षन्तुमर्हसि ॥ 10 ॥
येनेय मागता द्वैधं तव बुद्धिर्महामते ।
स हि धर्मो मम द्वेष्यः प्रसङ्गाद्यस्य मुह्यसि ॥ 11 ॥
कथं त्वं कर्मणा शक्तः कैकेयीवशवर्तिनः ।
करिष्यसि पितुर्वाक्यमधर्मिष्ठं विगर्हितम् ॥ 12 ॥
यद्ययं किल्बिषाद्भेदः कृतोऽप्येवं न गृह्यते ।
जायते तत्र मे दुःखं धर्मसङ्गश्च गर्हितः ॥ 13 ॥
मनसाऽपि कथं कामं कुर्यास्त्वं कामवृत्तयोः ।
तयोस्त्वहितयोर्नित्यं शत्र्वोः पित्रभिधानयोः ॥ 14 ॥
यद्यपि प्रतिपत्तिस्ते दैवी चापि तयोर्मतम् ।
तथाप्युपेक्षणीयं ते न मे तदपि रोचते ॥ 15 ॥
विक्लबो वीर्यहीनो यस्स दैवमनुवर्तते ।
वीरास्सम्भावितात्मानो न दैवं पर्युपासते ॥ 16 ॥
दैवं पुरुषकारेण यः समर्थः प्रबाधितुम् ।
न दैवेन विपन्नार्थः पुरुषस्सोऽवसीदति ॥ 17 ॥
द्रक्ष्यन्ति त्वद्य दैवस्य पौरुषं पुरुषस्य च ।
दैवमानुषयोरद्य व्यक्ता व्यक्तिर्भविष्यति ॥ 18 ॥
अद्य मत्पौरुषहतं दैवं द्रक्ष्यन्ति वै जनाः ।
यद्दैवादाहतं तेऽद्य दृष्टं राज्याभिषेचनम् ॥ 19 ॥
अत्यङ्कुशमिवोद्दामं गजं मदबलोद्धतम् ।
प्रधावितमहं दैवं पौरुषेण निवर्तये ॥ 20 ॥
लोकपालास्समस्ता स्ते नाद्य रामाभिषेचनम् ।
न च कृत्स्नास्त्रयो लोका विहन्युः किं पुनः पिता ॥ 21 ॥
यैर्निवासस्तवारण्ये मिथो राजन्समर्थितः ।
अरण्ये ते निवत्स्यन्ति चतुर्दश समास्तथा ॥ 22 ॥
अहं तदाशां छेत्स्यामि पितुस्तस्याश्च या तव ।
अभिषेकविघातेन पुत्रराज्याय वर्तते ॥ 23 ॥
मद्बलेन विरुद्धाय न स्याद्दैवबलं तथा ।
प्रभविष्यति दुःखाय यथोग्रं पौरुषं मम ॥ 24 ॥
ऊर्ध्वं वर्षसहस्रान्ते प्रजापाल्यमनन्तरम् ।
आर्यपुत्राः करिष्यन्ति वनवासं गते त्वयि ॥ 25 ॥
पूर्वं राजर्षिवृत्त्या हि वनवासो विधीयते ।
प्रजा निक्षिप्य पुत्रेषु पुत्रवत्परिपालने ॥ 26 ॥
स चेद्राजन्यनेकाग्रे राज्यविभ्रमशङ्कया ।
नैवमिच्छसि धर्मात्मन् राज्यं राम त्वमात्मनि ॥ 27 ॥
प्रतिजाने च ते वीर माऽभूवं वीरलोकभाक् ।
राज्यं च तव रक्षेयमहं वेलेव सागरम् ॥ 28 ॥
मङ्गलैरभिषिञ्चस्व तत्र त्वं व्यापृतो भव ।
अहमेको महीपालानलं वारयितुं बलात् ॥ 29 ॥
न शोभार्थाविमौ बाहू न धनुर्भूषणाय मे ।
नाऽसिराबन्धनार्थाय न शरास्तम्भहेतवः ॥ 30 ॥
अमित्रदमनार्थं मे सर्वमेतच्चतुष्टयम् ।
न चाहं कामयेऽत्यर्थं यस्स्याच्छत्रुर्मतो मम ॥ 31 ॥
असिना तीक्ष्णधारेण विद्युच्चलितवर्चसा ।
प्रगृहीतेन वै शत्रुं वज्रिणं वा न कल्पये ॥ 32 ॥
खड्गनिष्पेषनिष्पिष्टैर्गहना दुश्चरा च मे ।
हस्त्यश्वनरहस्तोरुशिरोभिर्भविता मही ॥ 33 ॥
खड्गधाराहता मेऽद्य दीप्यमाना इवाद्रयः ।
पतिष्यन्ति द्विपा भूमौ मेघा इव सविद्युतः ॥ 34 ॥
बद्धगोधाङ्गुलित्राणे प्रगृहीतशरासने ।
कथं पुरुषमानी स्यात्पुरुषाणां मयि स्थिते ॥ 35 ॥
बहुभिश्चैकमत्यस्यन्नेकेन च बहून्जनान् ।
विनियोक्ष्याम्यहं बाणान्नृवाजिगजमर्मसु ॥ 36 ॥
अद्य मेऽस्त्रप्रभावस्य प्रभावः प्रभविष्यति ।
राज्ञश्चाप्रभुतां कर्तुं प्रभुत्वं तव च प्रभोः ॥ 37 ॥
अद्य चन्दनसारस्य केयूरामोक्षणस्य च ।
वसूनां च विमोक्षस्य सुहृदां पालनस्य च ॥ 38 ॥
अनुरूपाविमौ बाहू राम कर्म करिष्यतः ।
अभिषेचनविघ्नस्य कर्तृणां ते निवारणे ॥ 39 ॥
ब्रवीहि कोऽद्यैव मया वियुज्यतां तवा सुहृत्प्राणयशस्सुहृज्जनैः ।
यथा तवेयं वसुधा वशे भवे त्तथैव मां शाधि तवास्मि किङ्करः ॥ 40 ॥
विमृज्य बाष्पं परिसान्त्व्यचासकृत् स लक्ष्मणं राघववंशवर्धनः ।
उवाच पित्र्ये वचने व्यवस्थितं निबोध मामेष हि सौम्य सत्पथः ॥ 41 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अयोध्याकाण्डे त्रयोविंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe ayodhyākāṇḍam |
atha trayoviṃśassargaḥ |
iti bruvati rāme tu lakṣmaṇo'dhaśśirā muhuḥ |
śrṛtvā madhyaṃ jagāmeva manasā duḥkhaharṣayoḥ || 1 ||
tadā tu badhdvā bhrukuṭīṃ bhruvormadhye nararṣabhaḥ |
niśaśvāsa mahāsarpo bilastha iva roṣitaḥ || 2 ||
tasya duṣprativīkṣaṃ tadbhrukuṭīsahitaṃ tadā |
babhau kruddhasya siṃhasya mukhasya sadṛśaṃ mukham || 3 ||
agrahastaṃ vidhunvaṃstu hastī hastamivātmanaḥ |
tiryagūrdhvaṃ śarīre ca pātayitvā śirodharām || 4 ||
agrākṣṇā vīkṣamāṇastu tiryagbhrātaramabravīt |
asthāne sambhramo yasya jāto vai sumahānayam || 5 ||
dharmadoṣa prasaṅgena lokasyānatiśaṅkayā |
kathaṃhyetadasambhrāntastvadvidho vaktumarhati || 6 ||
yathā daivamaśauḍīraṃ śauṇḍīra kṣatriyarṣabha |
kinnāma kṛpaṇaṃ daivamaśaktamabhiśaṃsasi || 7 ||
pāpayoste kathaṃ nāma tayośśaṅkā na vidyate |
santi dharmopadhā ślakṣṇāḥ dharmātmankiṃ na budhyase || 8 ||
tayossucaritaṃ svārthaṃ śāṭhyātparijihīrṣatoḥ |
yadi naivaṃ vyavasitaṃ syāddhi prāgeva rāghava || 9 ||
tayoḥ prāgeva dattaśca syādvaraḥ prakṛtaśca saḥ |
lokavidviṣṭamārabdhaṃ tvadanyasyābhiṣecanam |
notsahe sahituṃ vīra tatra me kṣantumarhasi || 10 ||
yeneya māgatā dvaidhaṃ tava buddhirmahāmate |
sa hi dharmo mama dveṣyaḥ prasaṅgādyasya muhyasi || 11 ||
kathaṃ tvaṃ karmaṇā śaktaḥ kaikeyīvaśavartinaḥ |
kariṣyasi piturvākyamadharmiṣṭhaṃ vigarhitam || 12 ||
yadyayaṃ kilbiṣādbhedaḥ kṛto'pyevaṃ na gṛhyate |
jāyate tatra me duḥkhaṃ dharmasaṅgaśca garhitaḥ || 13 ||
manasā'pi kathaṃ kāmaṃ kuryāstvaṃ kāmavṛttayoḥ |
tayostvahitayornityaṃ śatrvoḥ pitrabhidhānayoḥ || 14 ||
yadyapi pratipattiste daivī cāpi tayormatam |
tathāpyupekṣaṇīyaṃ te na me tadapi rocate || 15 ||
viklabo vīryahīno yassa daivamanuvartate |
vīrāssambhāvitātmāno na daivaṃ paryupāsate || 16 ||
daivaṃ puruṣakāreṇa yaḥ samarthaḥ prabādhitum |
na daivena vipannārthaḥ puruṣasso'vasīdati || 17 ||
drakṣyanti tvadya daivasya pauruṣaṃ puruṣasya ca |
daivamānuṣayoradya vyaktā vyaktirbhaviṣyati || 18 ||
adya matpauruṣahataṃ daivaṃ drakṣyanti vai janāḥ |
yaddaivādāhataṃ te'dya dṛṣṭaṃ rājyābhiṣecanam || 19 ||
atyaṅkuśamivoddāmaṃ gajaṃ madabaloddhatam |
pradhāvitamahaṃ daivaṃ pauruṣeṇa nivartaye || 20 ||
lokapālāssamastā ste nādya rāmābhiṣecanam |
na ca kṛtsnāstrayo lokā vihanyuḥ kiṃ punaḥ pitā || 21 ||
yairnivāsastavāraṇye mitho rājansamarthitaḥ |
araṇye te nivatsyanti caturdaśa samāstathā || 22 ||
ahaṃ tadāśāṃ chetsyāmi pitustasyāśca yā tava |
abhiṣekavighātena putrarājyāya vartate || 23 ||
madbalena viruddhāya na syāddaivabalaṃ tathā |
prabhaviṣyati duḥkhāya yathograṃ pauruṣaṃ mama || 24 ||
ūrdhvaṃ varṣasahasrānte prajāpālyamanantaram |
āryaputrāḥ kariṣyanti vanavāsaṃ gate tvayi || 25 ||
pūrvaṃ rājarṣivṛttyā hi vanavāso vidhīyate |
prajā nikṣipya putreṣu putravatparipālane || 26 ||
sa cedrājanyanekāgre rājyavibhramaśaṅkayā |
naivamicchasi dharmātman rājyaṃ rāma tvamātmani || 27 ||
pratijāne ca te vīra mā'bhūvaṃ vīralokabhāk |
rājyaṃ ca tava rakṣeyamahaṃ veleva sāgaram || 28 ||
maṅgalairabhiṣiñcasva tatra tvaṃ vyāpṛto bhava |
ahameko mahīpālānalaṃ vārayituṃ balāt || 29 ||
na śobhārthāvimau bāhū na dhanurbhūṣaṇāya me |
nā'sirābandhanārthāya na śarāstambhahetavaḥ || 30 ||
amitradamanārthaṃ me sarvametaccatuṣṭayam |
na cāhaṃ kāmaye'tyarthaṃ yassyācchatrurmato mama || 31 ||
asinā tīkṣṇadhāreṇa vidyuccalitavarcasā |
pragṛhītena vai śatruṃ vajriṇaṃ vā na kalpaye || 32 ||
khaḍganiṣpeṣaniṣpiṣṭairgahanā duścarā ca me |
hastyaśvanarahastoruśirobhirbhavitā mahī || 33 ||
khaḍgadhārāhatā me'dya dīpyamānā ivādrayaḥ |
patiṣyanti dvipā bhūmau meghā iva savidyutaḥ || 34 ||
baddhagodhāṅgulitrāṇe pragṛhītaśarāsane |
kathaṃ puruṣamānī syātpuruṣāṇāṃ mayi sthite || 35 ||
bahubhiścaikamatyasyannekena ca bahūnjanān |
viniyokṣyāmyahaṃ bāṇānnṛvājigajamarmasu || 36 ||
adya me'straprabhāvasya prabhāvaḥ prabhaviṣyati |
rājñaścāprabhutāṃ kartuṃ prabhutvaṃ tava ca prabhoḥ || 37 ||
adya candanasārasya keyūrāmokṣaṇasya ca |
vasūnāṃ ca vimokṣasya suhṛdāṃ pālanasya ca || 38 ||
anurūpāvimau bāhū rāma karma kariṣyataḥ |
abhiṣecanavighnasya kartṛṇāṃ te nivāraṇe || 39 ||
bravīhi ko'dyaiva mayā viyujyatāṃ tavā suhṛtprāṇayaśassuhṛjjanaiḥ |
yathā taveyaṃ vasudhā vaśe bhave ttathaiva māṃ śādhi tavāsmi kiṅkaraḥ || 40 ||
vimṛjya bāṣpaṃ parisāntvyacāsakṛt sa lakṣmaṇaṃ rāghavavaṃśavardhanaḥ |
uvāca pitrye vacane vyavasthitaṃ nibodha māmeṣa hi saumya satpathaḥ || 41 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye ayodhyākāṇḍe trayoviṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.