பர்த்ரு'ஹரேஃ ஶதக த்ரிஶதி - நீதி ஶதகம்

Bhartrihareh Shataka Trishati - Niti Shatakam

✍️ Bhartrihari 📂 Shatakam 🖋️ Tamil script
📄 Download PDF
திக்காலாத்யநவச்சிந்நாநந்தசிந்மாத்ரமூர்தயே ।
ஸ்வாநுபூத்யேகமாநாய நமஃ ஶாந்தாய தேஜஸே ॥ 1.1 ॥
போத்தாரோ மத்ஸரக்ரஸ்தாஃ ப்ரபவஃ ஸ்மயதூஷிதாஃ ।
அபோதோபஹதாஃ சாந்யே ஜீர்ணமங்கே ஸுபாஷிதம் ॥ 1.2 ॥
அஜ்ஞஃ ஸுகம் ஆராத்யஃ
ஸுகதரம் ஆராத்யதே விஶேஷஜ்ஞஃ ।
ஜ்ஞாநலவதுர்விதக்தம்
ப்ரஹ்மாபி தம் நரம் ந ரஞ்ஜயதி ॥ 1.3 ॥
ப்ரஸஹ்ய மணிம் உத்தரேந்மகரவக்த்ரதம்ஷ்ட்ராந்தராத்
ஸமுத்ரம் அபி ஸந்தரேத்ப்ரசலதூர்மிமாலாகுலம் ।
புஜங்கம் அபி கோபிதம் ஶிரஸி புஷ்பவத்தாரயேத்
ந து ப்ரதிநிவிஷ்டமூர்கஜநசித்தம் ஆராதயேத் ॥ 1.4 ॥
லபேத ஸிகதாஸு தைலம் அபி யத்நதஃ பீடயந்
பிபேச்ச ம்ரு'கத்ரு'ஷ்ணிகாஸு ஸலிலம் பிபாஸார்திதஃ ।
க்வசிதபி பர்யடந்ஶஶவிஷாணம் ஆஸாதயேத்
ந து ப்ரதிநிவிஷ்டமூர்கசித்தம் ஆராதயேத் ॥ 1.5 ॥
வ்யாலம் பாலம்ரு'ணாலதந்துபிரஸௌ ரோத்தும் ஸமுஜ்ஜ்ரு'ம்பதே
சேத்தும் வஜ்ரமணிம் ஶிரீஷகுஸுமப்ராந்தேந ஸந்நஹ்யதி ।
மாதுர்யம் மதுபிந்துநா ரசயிதும் க்ஷாராமுதேரீஹதே
நேதும் வாஞ்சந்தி யஃ கலாந்பதி ஸதாம் ஸூக்தைஃ ஸுதாஸ்யந்திபிஃ ॥ 1.6 ॥
ஸ்வாயத்தம் ஏகாந்தகுணம் விதாத்ரா
விநிர்மிதம் சாதநம் அஜ்ஞதாயாஃ ।
விஶேஷதஃ ஸர்வவிதாம் ஸமாஜே
விபூஷணம் மௌநம் அபண்டிதாநாம் ॥ 1.7 ॥
யதா கிஞ்சிஜ்ஜ்ஞோऽஹம் த்விப இவ மதாந்தஃ ஸமபவம்
ததா ஸர்வஜ்ஞோऽஸ்மீத்யபவதவலிப்தம் மம மநஃ
யதா கிஞ்சித்கிஞ்சித்புதஜநஸகாஶாதவகதம்
ததா மூர்கோऽஸ்மீதி ஜ்வர இவ மதோ மே வ்யபகதஃ ॥ 1.8 ॥
க்ரு'மிகுலசித்தம் லாலாக்லிந்நம் விகந்திஜுகுப்ஸிதம்
நிருபமரஸம் ப்ரீத்யா காதந்நராஸ்தி நிராமிஷம் ।
ஸுரபதிம் அபி ஶ்வா பார்ஶ்வஸ்தம் விலோக்ய ந ஶங்கதே
ந ஹி கணயதி க்ஷுத்ரோ ஜந்துஃ பரிக்ரஹபல்குதாம் ॥ 1.9 ॥
ஶிரஃ ஶார்வம் ஸ்வர்காத்பஶுபதிஶிரஸ்தஃ க்ஷிதிதரம்
மஹீத்ராதுத்துங்காதவநிம் அவநேஶ்சாபி ஜலதிம் ।
அதோऽதோ கங்கேயம் பதம் உபகதா ஸ்தோகம்
அதவாவிவேகப்ரஷ்டாநாம் பவதி விநிபாதஃ ஶதமுகஃ ॥ 1.10 ॥
ஶக்யோ வாரயிதும் ஜலேந ஹுதபுக்ச்சத்ரேண ஸூர்யாதபோ
நாகேந்த்ரோ நிஶிதாங்குஶேந ஸமதோ தண்டேந கோகர்தபௌ ।
வ்யாதிர்பேஷஜஸங்க்ரஹைஶ்ச விவிதைர்மந்த்ரப்ரயோகைர்விஷம்
ஸர்வஸ்யௌஷதம் அஸ்தி ஶாஸ்த்ரவிஹிதம் மூர்கஸ்ய நாஸ்த்யௌஷதிம் ॥ 1.11 ॥
ஸாஹித்யஸங்கீதகலாவிஹீநஃ
ஸாக்ஷாத்பஶுஃ புச்சவிஷாணஹீநஃ ।
த்ரு'ணம் ந காதந்நபி ஜீவமாநஸ்
தத்பாகதேயம் பரமம் பஶூநாம் ॥ 1.12 ॥
யேஷாம் ந வித்யா ந தபோ ந தாநம்
ஜ்ஞாநம் ந ஶீலம் ந குணோ ந தர்மஃ ।
தே மர்த்யலோகே புவி பாரபூதா
மநுஷ்யரூபேண ம்ரு'காஶ்சரந்தி ॥ 1.13 ॥
வரம் பர்வததுர்கேஷு
ப்ராந்தம் வநசரைஃ ஸஹ
ந மூர்கஜநஸம்பர்கஃ
ஸுரேந்த்ரபவநேஷ்வபி ॥ 1.14 ॥
ஶாஸ்த்ரோபஸ்க்ரு'தஶப்தஸுந்தரகிரஃ ஶிஷ்யப்ரதேயாகமா
விக்யாதாஃ கவயோ வஸந்தி விஷயே யஸ்ய ப்ரபோர்நிர்தநாஃ ।
தஜ்ஜாட்யம் வஸுதாதிபஸ்ய கவயஸ்த்வர்தம் விநாபீஶ்வராஃ
குத்ஸ்யாஃ ஸ்யுஃ குபரீக்ஷகா ஹி மணயோ யைரர்கதஃ பாதிதாஃ ॥ 1.15 ॥
ஹர்துர்யாதி ந கோசரம் கிம் அபி ஶம் புஷ்ணாதி யத்ஸர்வதாऽப்ய்
அர்திப்யஃ ப்ரதிபாத்யமாநம் அநிஶம் ப்ராப்நோதி வ்ரு'த்திம் பராம் ।
கல்பாந்தேஷ்வபி ந ப்ரயாதி நிதநம் வித்யாக்யம் அந்தர்தநம்
யேஷாம் தாந்ப்ரதி மாநம் உஜ்சத ந்ரு'பாஃ கஸ்தைஃ ஸஹ ஸ்பர்ததே ॥ 1.16 ॥
அதிகதபரமார்தாந்பண்டிதாந்மாவமம்ஸ்தாஸ்
த்ரு'ணம் இவ லகு லக்ஷ்மீர்நைவ தாந்ஸம்ருணத்தி ।
அபிநவமதலேகாஶ்யாமகண்டஸ்தலாநாம்
ந பவதி பிஸதந்துர்வாரணம் வாரணாநாம் ॥ 1.17 ॥
அம்போஜிநீவநவிஹாரவிலாஸம் ஏவ
ஹம்ஸஸ்ய ஹந்தி நிதராம் குபிதோ விதாதா ।
ந த்வஸ்ய துக்தஜலபேதவிதௌ ப்ரஸித்தாம்
வைதக்தீகீர்திம் அபஹர்தும் அஸௌ ஸமர்தஃ ॥ 1.18 ॥
கேயூராணி ந பூஷயந்தி புருஷம் ஹாரா ந சந்த்ரோஜ்ஜ்வலா
ந ஸ்நாநம் ந விலேபநம் ந குஸுமம் நாலங்க்ரு'தா மூர்தஜாஃ ।
வாண்யேகா ஸமலங்கரோதி புருஷம் யா ஸம்ஸ்க்ரு'தா தார்யதே
க்ஷீயந்தே கலு பூஷணாநி ஸததம் வாக்பூஷணம் பூஷணம் ॥ 1.19 ॥
வித்யா நாம நரஸ்ய ரூபம் அதிகம் ப்ரச்சந்நகுப்தம் தநம்
வித்யா போககரீ யஶஃஸுககரீ வித்யா குரூணாம் குருஃ ।
வித்யா பந்துஜநோ விதேஶகமநே வித்யா பரா தேவதா
வித்யா ராஜஸு பூஜ்யதே ந து தநம் வித்யாவிஹீநஃ பஶுஃ ॥ 1.20 ॥
க்ஷாந்திஶ்சேத்கவசேந கிம் கிம் அரிபிஃ க்ரோதோऽஸ்தி சேத்தேஹிநாம்
ஜ்ஞாதிஶ்சேதநலேந கிம் யதி ஸுஹ்ரு'த்திவ்யௌஷதம் கிம் பலம் ।
கிம் ஸர்பைர்யதி துர்ஜநாஃ கிம் உ தநைர்வித்யாऽநவத்யா யதி
வ்ரீடா சேத்கிம் உ பூஷணைஃ ஸுகவிதா யத்யஸ்தி ராஜ்யேந கிம் ॥ 1.21 ॥
தாக்ஷிண்யம் ஸ்வஜநே தயா பரிஜநே ஶாட்யம் ஸதா துர்ஜநே
ப்ரீதிஃ ஸாதுஜநே நயோ ந்ரு'பஜநே வித்வஜ்ஜநே சார்ஜவம் ।
ஶௌர்யம் ஶத்ருஜநே க்ஷமா குருஜநே காந்தாஜநே த்ரு'ஷ்டதா
யே சைவம் புருஷாஃ கலாஸு குஶலாஸ்தேஷ்வேவ லோகஸ்திதிஃ ॥ 1.22 ॥
ஜாட்யம் தியோ ஹரதி ஸிஞ்சதி வாசி ஸத்யம்
மாநோந்நதிம் திஶதி பாபம் அபாகரோதி ।
சேதஃ ப்ரஸாதயதி திக்ஷு தநோதி கீர்திம்
ஸத்ஸங்கதிஃ கதய கிம் ந கரோதி பும்ஸாம் ॥ 1.23 ॥
ஜயந்தி தே ஸுக்ரு'திநோ
ரஸஸித்தாஃ கவீஶ்வராஃ ।
நாஸ்தி யேஷாம் யஶஃகாயே
ஜராமரணஜம் பயம் ॥ 1.24 ॥
ஸூநுஃ ஸச்சரிதஃ ஸதீ ப்ரியதமா ஸ்வாமீ ப்ரஸாதோந்முகஃ
ஸ்நிக்தம் மித்ரம் அவஞ்சகஃ பரிஜநோ நிஃக்லேஶலேஶம் மநஃ ।
ஆகாரோ ருசிரஃ ஸ்திரஶ்ச விபவோ வித்யாவதாதம் முகம்
துஷ்டே விஷ்டபகஷ்டஹாரிணி ஹரௌ ஸம்ப்ராப்யதே தேஹிநா ॥ 1.25 ॥
ப்ராணாகாதாந்நிவ்ரு'த்திஃ பரதநஹரணே ஸம்யமஃ ஸத்யவாக்யம்
காலே ஶக்த்யா ப்ரதாநம் யுவதிஜநகதாமூகபாவஃ பரேஷாம் ।
த்ரு'ஷ்ணாஸ்ரோதோ விபங்கோ குருஷு ச விநயஃ ஸர்வபூதாநுகம்பா
ஸாமாந்யஃ ஸர்வஶாஸ்த்ரேஷ்வநுபஹதவிதிஃ ஶ்ரேயஸாம் ஏஷ பந்தாஃ ॥ 1.26 ॥
ப்ராரப்யதே ந கலு விக்நபயேந நீசைஃ
ப்ராரப்ய விக்நவிஹதா விரமந்தி மத்யாஃ ।
விக்நைஃ புநஃ புநரபி ப்ரதிஹந்யமாநாஃ
ப்ராரப்தம் உத்தமஜநா ந பரித்யஜந்தி ॥ 1.27 ॥
அஸந்தோ நாப்யர்த்யாஃ ஸுஹ்ரு'தபி ந யாச்யஃ க்ரு'ஶதநஃ
ப்ரியா ந்யாய்யா வ்ரு'த்திர்மலிநம் அஸுபங்கேऽப்யஸுகரம் ।
விபத்யுச்சைஃ ஸ்தேயம் பதம் அநுவிதேயம் ச மஹதாம்
ஸதாம் கேநோத்திஷ்டம் விஷமம் அஸிதாராவ்ரதம் இதம் ॥ 1.28 ॥
க்ஷுத்க்ஷாமோऽபி ஜராக்ரு'ஶோऽபி ஶிதிலப்ராணோऽபி கஷ்டாம் தஶாம்
ஆபந்நோऽபி விபந்நதீதிதிரிதி ப்ராணேஷு நஶ்யத்ஸ்வபி ।
மத்தேபேந்த்ரவிபிந்நகும்பபிஶிதக்ராஸைகபத்தஸ்ப்ரு'ஹஃ
கிம் ஜீர்ணம் த்ரு'ணம் அத்தி மாநமஹதாம் அக்ரேஸரஃ கேஸரீ ॥ 1.29 ॥
ஸ்வல்பஸ்நாயுவஸாவஶேஷமலிநம் நிர்மாம்ஸம் அப்யஸ்தி கோஃ
ஶ்வா லப்த்வா பரிதோஷம் ஏதி ந து தத்தஸ்ய க்ஷுதாஶாந்தயே ।
ஸிம்ஹோ ஜம்புகம் அங்கம் ஆகதம் அபி த்யக்த்வா நிஹந்தி த்விபம்
ஸர்வஃ க்ரு'ச்ச்ரகதோऽபி வாஞ்சந்தி ஜநஃ ஸத்த்வாநுரூபம் பலம் ॥ 1.30 ॥
லாங்கூலசாலநம் அதஶ்சரணாவபாதம்
பூமௌ நிபத்ய வதநோதரதர்ஶநம் ச ।
ஶ்வா பிண்டதஸ்ய குருதே கஜபுங்கவஸ்து
தீரம் விலோகயதி சாடுஶதைஶ்ச புங்க்தே ॥ 1.31 ॥
பரிவர்திநி ஸம்ஸாரே
ம்ரு'தஃ கோ வா ந ஜாயதே ।
ஸ ஜாதோ யேந ஜாதேந
யாதி வம்ஶஃ ஸமுந்நதிம் ॥ 1.32 ॥
குஸுமஸ்தவகஸ்யேவ
த்வயீ வ்ரு'த்திர்மநஸ்விநஃ ।
மூர்த்நி வா ஸர்வலோகஸ்ய
ஶீர்யதே வந ஏவ வா ॥ 1.33 ॥
ஸந்த்யந்யேऽபி ப்ரு'ஹஸ்பதிப்ரப்ரு'தயஃ ஸம்பாவிதாஃ பஞ்சஷாஸ்
தாந்ப்ரத்யேஷ விஶேஷவிக்ரமருசீ ராஹுர்ந வைராயதே ।
த்வாவேவ க்ரஸதே திவாகரநிஶாப்ராணேஶ்வரௌ பாஸ்கரௌ
ப்ராதஃ பர்வணி பஶ்ய தாநவபதிஃ ஶீர்ஷாவஶேஷாக்ரு'திஃ ॥ 1.34 ॥
வஹதி புவநஶ்ரேணிம் ஶேஷஃ பணாபலகஸ்திதாம்
கமடபதிநா மத்யேப்ரு'ஷ்டம் ஸதா ஸ ச தார்யதே ।
தம் அபி குருதே க்ரோடாதீநம் பயோதிரநாதராத்
அஹஹ மஹதாம் நிஃஸீமாநஶ்சரித்ரவிபூதயஃ ॥ 1.35 ॥
வரம் பக்ஷச்சேதஃ ஸமதமகவந்முக்தகுலிஶப்ரஹாரைர்
உத்கச்சத்பஹுலதஹநோத்காரகுருபிஃ ।
துஷாராத்ரேஃ ஸூநோரஹஹ பிதரி க்லேஶவிவஶே
ந சாஸௌ ஸம்பாதஃ பயஸி பயஸாம் பத்யுருசிதஃ ॥ 1.36 ॥
ஸிம்ஹஃ ஶிஶுரபி நிபததி
மதமலிநகபோலபித்திஷு கஜேஷு ।
ப்ரக்ரு'திரியம் ஸத்த்வவதாம்
ந கலு வயஸ்தேஜஸோ ஹேதுஃ ॥ 1.37 ॥
ஜாதிர்யாது ரஸாதலம் குணகணைஸ்தத்ராப்யதோ கம்யதாம்
ஶீலம் ஶைலதடாத்பதத்வபிஜநஃ ஸந்தஹ்யதாம் வஹ்நிநா ।
ஶௌர்யே வைரிணி வஜ்ரம் ஆஶு நிபதத்வர்தோऽஸ்து நஃ கேவலம்
யேநைகேந விநா குணஸ்த்ரு'ணலவப்ராயாஃ ஸமஸ்தா இமே ॥ 1.38 ॥
தநம் அர்ஜய காகுத்ஸ்த
தநமூலம் இதம் ஜகத் ।
அந்தரம் நாபிஜாநாமி
நிர்தநஸ்ய ம்ரு'தஸ்ய ச ॥ 1.39 ॥
தாநீந்த்ரியாண்யவிகலாநி ததேவ நாம
ஸா புத்திரப்ரதிஹதா வசநம் ததேவ ।
அர்தோஷ்மணா விரஹிதஃ புருஷஃ க்ஷணேந
ஸோऽப்யந்ய ஏவ பவதீதி விசித்ரம் ஏதத் ॥ 1.40 ॥
யஸ்யாஸ்தி வித்தம் ஸ நரஃ குலீநஃ
ஸ பண்டிதஃ ஸ ஶ்ருதவாந்குணஜ்ஞஃ ।
ஸ ஏவ வக்தா ஸ ச தர்ஶநீயஃ
ஸர்வே குணாஃ காஞ்சநம் ஆஶ்ரயந்தி ॥ 1.41 ॥
தௌர்மந்த்ர்யாந்ந்ரு'பதிர்விநஶ்யதி யதிஃ ஸங்காத்ஸுதோ லாலநாத்
விப்ரோऽநத்யயநாத்குலம் குதநயாச்சீலம் கலோபாஸநாத் ।
ஹ்ரீர்மத்யாதநவேக்ஷணாதபி க்ரு'ஷிஃ ஸ்நேஹஃ ப்ரவாஸாஶ்ரயாந்
மைத்ரீ சாப்ரணயாத்ஸம்ரு'த்திரநயாத்த்யாகப்ரமாதாத்தநம் ॥ 1.42 ॥
தாநம் போகோ நாஶஸ்திஸ்ரோ
கதயோ பவந்தி வித்தஸ்ய ।
யோ ந ததாதி ந புங்க்தே
தஸ்ய த்ரு'தீயா கதிர்பவதி ॥ 1.43 ॥
மணிஃ ஶாணோல்லீடஃ ஸமரவிஜயீ ஹேதிதலிதோ
மதக்ஷீணோ நாகஃ ஶரதி ஸரிதஃ ஶ்யாநபுலிநாஃ ।
கலாஶேஷஶ்சந்த்ரஃ ஸுரதம்ரு'திதா பாலவநிதா
தந்நிம்நா ஶோபந்தே கலிதவிபவாஶ்சார்திஷு நராஃ ॥ 1.44 ॥
பரிக்ஷீணஃ கஶ்சித்ஸ்ப்ரு'ஹயதி யவாநாம் ப்ரஸ்ரு'தயே
ஸ பஶ்சாத்ஸம்பூர்ணஃ கலயதி தரித்ரீம் த்ரு'ணஸமாம் ।
அதஶ்சாநைகாந்த்யாத்குருலகுதயாऽர்தேஷு தநிநாம்
அவஸ்தா வஸ்தூநி ப்ரதயதி ச ஸங்கோசயதி ச ॥ 1.45 ॥
ராஜந்துதுக்ஷஸி யதி க்ஷிதிதேநும் ஏதாம்
தேநாத்ய வத்ஸம் இவ லோகம் அமும் புஷாண
தஸ்மிம்ஶ்ச ஸம்யகநிஶம் பரிபோஷ்யமாணே
நாநாபலைஃ பலதி கல்பலதேவ பூமிஃ ॥ 1.46 ॥
ஸத்யாந்ரு'தா ச பருஷா ப்ரியவாதிநீ ச
ஹிம்ஸ்ரா தயாலுரபி சார்தபரா வதாந்யா ।
நித்யவ்யயா ப்ரசுரநித்யதநாகமா ச
வாராங்கநேவ ந்ரு'பநீதிரநேகரூபா ॥ 1.47 ॥
ஆஜ்ஞா கீர்திஃ பாலநம் ப்ராஹ்மணாநாம்
தாநம் போகோ மித்ரஸம்ரக்ஷணம் ச
யேஷாம் ஏதே ஷட்குணா ந ப்ரவ்ரு'த்தாஃ
கோऽர்தஸ்தேஷாம் பார்திவோபாஶ்ரயேண ॥ 1.48 ॥
யத்தாத்ரா நிஜபாலபட்டலிகிதம் ஸ்தோகம் மஹத்வா தநம்
தத்ப்ராப்நோதி மருஸ்தலேऽபி நிதராம் மேரௌ ததோ நாதிகம் ।
தத்தீரோ பவ வித்தவத்ஸு க்ரு'பணாம் வ்ரு'த்திம் வ்ரு'தா ஸா க்ரு'தாஃ
கூபே பஶ்ய பயோநிதாவபி கடோ க்ரு'ஹ்ணாதி துல்யம் ஜலம் ॥ 1.49 ॥
த்வம் ஏவ சாதகாதாரோऽ
ஸீதி கேஷாம் ந கோசரஃ ।
கிம் அம்போதவராஸ்மாகம்
கார்பண்யோக்தம் ப்ரதீக்ஷஸே ॥ 1.50 ॥
ரே ரே சாதக ஸாவதாநமநஸா மித்ர க்ஷணம் ஶ்ரூயதாம்
அம்போதா பஹவோ வஸந்தி ககநே ஸர்வேऽபி நைதாத்ரு'ஶாஃ ।
கேசித்வ்ரு'ஷ்டிபிரார்த்ரயந்தி வஸுதாம் கர்ஜந்தி கேசித்வ்ரு'தா
யம் யம் பஶ்யஸி தஸ்ய தஸ்ய புரதோ மா ப்ரூஹி தீநம் வசஃ ॥ 1.51 ॥
அகருணத்வம் அகாரணவிக்ரஹஃ
பரதநே பரயோஷிதி ச ஸ்ப்ரு'ஹா ।
ஸுஜநபந்துஜநேஷ்வஸஹிஷ்ணுதா
ப்ரக்ரு'திஸித்தம் இதம் ஹி துராத்மநாம் ॥ 1.52 ॥
துர்ஜநஃ பரிஹர்தவ்யோ
வித்யயாऽலக்ரு'தோऽபி ஸந் ।
மணிநா பூஷிதஃ ஸர்பஃ
கிம் அஸௌ ந பயங்கரஃ ॥ 1.53 ॥
ஜாட்யம் ஹ்ரீமதி கண்யதே வ்ரதருசௌ தம்பஃ ஶுசௌ கைதவம்
ஶூரே நிர்க்ரு'ணதா முநௌ விமதிதா தைந்யம் ப்ரியாலாபிநி ।
தேஜஸ்விந்யவலிப்ததா முகரதா வக்தர்யஶக்திஃ ஸ்திரே
தத்கோ நாம குணோ பவேத்ஸ குணிநாம் யோ துர்ஜநைர்நாங்கிதஃ ॥ 1.54 ॥
லோபஶ்சேதகுணேந கிம் பிஶுநதா யத்யஸ்தி கிம் பாதகைஃ
ஸத்யம் சேத்தபஸா ச கிம் ஶுசி மநோ யத்யஸ்தி தீர்தேந கிம் ।
ஸௌஜந்யம் யதி கிம் குணைஃ ஸுமஹிமா யத்யஸ்தி கிம் மண்டநைஃ
ஸத்வித்யா யதி கிம் தநைரபயஶோ யத்யஸ்தி கிம் ம்ரு'த்யுநா ॥ 1.55 ॥
ஶஶீ திவஸதூஸரோ கலிதயௌவநா காமிநீ
ஸரோ விகதவாரிஜம் முகம் அநக்ஷரம் ஸ்வாக்ரு'தேஃ ।
ப்ரபுர்தநபராயணஃ ஸதததுர்கதஃ ஸஜ்ஜநோ
ந்ரு'பாங்கணகதஃ கலோ மநஸி ஸப்த ஶல்யாநி மே ॥ 1.56 ॥
ந கஶ்சிச்சண்டகோபாநாம்
ஆத்மீயோ நாம பூபுஜாம் ।
ஹோதாரம் அபி ஜுஹ்வாநம்
ஸ்ப்ரு'ஷ்டோ வஹதி பாவகஃ ॥ 1.57 ॥
மௌநோமூகஃ ப்ரவசநபடுர்பாடுலோ ஜல்பகோ வா
த்ரு'ஷ்டஃ பார்ஶ்வே வஸதி ச ஸதா தூரதஶ்சாப்ரகல்பஃ ।
க்ஷாந்த்யா பீருர்யதி ந ஸஹதே ப்ராயஶோ நாபிஜாதஃ
ஸேவாதர்மஃ பரமகஹநோ யோகிநாம் அப்யகம்யஃ ॥ 1.58 ॥
உத்பாஸிதாகிலகலஸ்ய விஶ்ரு'ங்கலஸ்ய
ப்ராக்ஜாதவிஸ்த்ரு'தநிஜாதமகர்மவ்ரு'த்தேஃ ।
தைவாதவாப்தவிபவஸ்ய குணத்விஷோऽஸ்ய
நீசஸ்ய கோசரகதைஃ ஸுகம் ஆப்யதே ॥ 1.59 ॥
ஆரம்பகுர்வீ க்ஷயிணீ க்ரமேண
லக்வீ புரா வ்ரு'த்திமதீ ச பஶ்சாத் ।
திநஸ்ய பூர்வார்தபரார்தபிந்நா
சாயேவ மைத்ரீ கலஸஜ்ஜநாநாம் ॥ 1.60 ॥
ம்ரு'கமீநஸஜ்ஜநாநாம் த்ரு'ணஜலஸந்தோஷவிஹிதவ்ரு'த்தீநாம் ।
லுப்தகதீவரபிஶுநா நிஷ்காரணவைரிணோ ஜகதி ॥ 1.61 ॥
வாஞ்சா ஸஜ்ஜநஸங்கமே பரகுணே ப்ரீதிர்குரௌ நம்ரதா
வித்யாயாம் வ்யஸநம் ஸ்வயோஷிதி ரதிர்லோகாபவாதாத்பயம் ।
பக்திஃ ஶூலிநி ஶக்திராத்மதமநே ஸம்ஸர்கமுக்திஃ கலே
யேஷ்வேதே நிவஸந்தி நிர்மலகுணாஸ்தேப்யோ நரேப்யோ நமஃ ॥ 1.62 ॥
விபதி தைர்யம் அதாப்யுதயே க்ஷமா
ஸதஸி வாக்படுதா யுதி விக்ரமஃ ।
யஶஸி சாபிருசிர்வ்யஸநம் ஶ்ருதௌ
ப்ரக்ரு'திஸித்தம் இதம் ஹி மஹாத்மநாம் ॥ 1.63 ॥
ப்ரதாநம் ப்ரச்சந்நம் க்ரு'ஹம் உபகதே ஸம்ப்ரமவிதிஃ
ப்ரியம் க்ரு'த்வா மௌநம் ஸதஸி கதநம் சாப்யுபக்ரு'தேஃ ।
அநுத்ஸேகோ லக்ஷ்ம்யாம் அநபிபவகந்தாஃ பரகதாஃ
ஸதாம் கேநோத்திஷ்டம் விஷமம் அஸிதாராவ்ரதம் இதம் ॥ 1.64 ॥
கரே ஶ்லாக்யஸ்த்யாகஃ ஶிரஸி குருபாதப்ரணயிதா
முகே ஸத்யா வாணீ விஜயி புஜயோர்வீர்யம் அதுலம் ।
ஹ்ரு'தி ஸ்வச்சா வ்ரு'த்திஃ ஶ்ருதிம் அதிகதம் ச ஶ்ரவணயோர்
விநாப்யைஶ்வர்யேண ப்ரக்ரு'திமஹதாம் மண்டநம் இதம் ॥ 1.65 ॥
ஸம்பத்ஸு மஹதாம் சித்தம் பவத்யுத்பலகோமலம் ।
ஆபத்ஸு ச மஹாஶைலஶிலா ஸங்காதகர்கஶம் ॥ 1.66 ॥
ஸந்தப்தாயஸி ஸம்ஸ்திதஸ்ய பயஸோ நாமாபி ந ஜ்ஞாயதே
முக்தாகாரதயா ததேவ நலிநீபத்ரஸ்திதம் ராஜதே ।
ஸ்வாத்யாம் ஸாகரஶுக்திமத்யபதிதம் தந்மௌக்திகம் ஜாயதே
ப்ராயேணாதமமத்யமோத்தமகுணஃ ஸம்ஸர்கதோ ஜாயதே ॥ 1.67 ॥
ப்ரீணாதி யஃ ஸுசரிதைஃ பிதரம் ஸ புத்ரோ
யத்பர்துரேவ ஹிதம் இச்சதி தத்கலத்ரம் ।
தந்மித்ரம் ஆபதி ஸுகே ச ஸமக்ரியம் யத்
ஏதத்த்ரயம் ஜகதி புண்யக்ரு'தோ லபந்தே ॥ 1.68 ॥
ஏகோ தேவஃ கேஶவோ வா ஶிவோ வா
ஹ்யேகம் மித்ரம் பூபதிர்வா யதிர்வா ।
ஏகோ வாஸஃ பத்தநே வா வநே வா
ஹ்யேகா பார்யா ஸுந்தரீ வா தரீ வா ॥ 1.69 ॥
நம்ரத்வேநோந்நமந்தஃ பரகுணகதநைஃ ஸ்வாந்குணாந்க்யாபயந்தஃ
ஸ்வார்தாந்ஸம்பாதயந்தோ விததப்ரு'துதராரம்பயத்நாஃ பரார்தே ।
க்ஷாந்த்யைவாக்ஷேபருக்ஷாக்ஷரமுகரமுகாந்துர்ஜநாந்தூஷயந்தஃ
ஸந்தஃ ஸாஶ்சர்யசர்யா ஜகதி பஹுமதாஃ கஸ்ய நாப்யர்சநீயாஃ ॥ 1.70 ॥
பவந்தி நம்ராஸ்தரவஃ பலோத்கமைர்
நவாம்புபிர்தூராவலம்பிநோ கநாஃ ।
அநுத்ததாஃ ஸத்புருஷாஃ ஸம்ரு'த்திபிஃ
ஸ்வபாவ ஏஷ பரோபகாரிணாம் ॥ 1.71 ॥
ஶ்ரோத்ரம் ஶ்ருதேநைவ ந குண்டலேந
தாநேந பாணிர்ந து கங்கணேந ।
விபாதி காயஃ கருணபராணாம்
பரோபகாரைர்ந து சந்தநேந ॥ 1.72 ॥
பாபாந்நிவாரயதி யோஜயதே ஹிதாய
குஹ்யம் நிகூஹதி குணாந்ப்ரகடீகரோதி ।
ஆபத்கதம் ச ந ஜஹாதி ததாதி காலே
ஸந்மித்ரலக்ஷணம் இதம் ப்ரவதந்தி ஸந்தஃ ॥ 1.73 ॥
பத்மாகரம் திநகரோ விகசீகரோதி
சந்த்ரப்ரபோல்லாஸயதி கைரவசக்ரவாலம் ।
நாப்யர்திதோ ஜலதரோऽபி ஜலம் ததாதி
ஸந்தஃ ஸ்வயம் பரஹிதே விஹிதாபியோகாஃ ॥ 1.74 ॥
ஏகே ஸத்புருஷாஃ பரார்தகடகாஃ ஸ்வார்தம் பரித்யஜந்தி யே
ஸாமாந்யாஸ்து பரார்தம் உத்யமப்ரு'தஃ ஸ்வார்தாவிரோதேந யே ।
தேऽமீ மாநுஷராக்ஷஸாஃ பரஹிதம் ஸ்வார்தாய நிக்நந்தி யே
யே து க்நந்தி நிரர்தகம் பரஹிதம் தே கே ந ஜாநீமஹே ॥ 1.75 ॥
க்ஷீரேணாத்மகதோதகாய ஹி குணா தத்தா புரா தேऽகிலா
க்ஷீரோத்தாபம் அவேக்ஷ்ய தேந பயஸா ஸ்வாத்மா க்ரு'ஶாநௌ ஹுதஃ ।
கந்தும் பாவகம் உந்மநஸ்ததபவத்த்ரு'ஷ்ட்வா து மித்ராபதம்
யுக்தம் தேந ஜலேந ஶாம்யதி ஸதாம் மைத்ரீ புநஸ்த்வீத்ரு'ஶீ ॥ 1.76 ॥
இதஃ ஸ்வபிதி கேஶவஃ குலம் இதஸ்ததீயத்விஷாம்
இதஶ்ச ஶரணார்திநாம் ஶிகரிணாம் கணாஃ ஶேரதே ।
இதோऽபி படவாநலஃ ஸஹ ஸமஸ்தஸம்வர்தகைஃ
அஹோ விததம் ஊர்ஜிதம் பரஸஹம் ஸிந்தோர்வபுஃ ॥ 1.77 ॥
த்ரு'ஷ்ணாம் சிந்தி பஜ க்ஷமாம் ஜஹி மதம் பாபே ரதிம் மா க்ரு'தாஃ
ஸத்யம் ப்ரூஹ்யநுயாஹி ஸாதுபதவீம் ஸேவஸ்வ வித்வஜ்ஜநம் ।
மாந்யாந்மாநய வித்விஷோऽப்யநுநய ப்ரக்யாபய ப்ரஶ்ரயம்
கீர்திம் பாலய துஃகிதே குரு தயாம் ஏதத்ஸதாம் சேஷ்டிதம் ॥ 1.78 ॥
மநஸி வசஸி காயே புண்யபீயூஷபூர்ணாஸ்
த்ரிபுவநம் உபகாரஶ்ரேணிபிஃ ப்ரீணயந்தஃ ।
பரகுணபரமாணூந்பர்வதீக்ரு'த்ய நித்யம்
நிஜஹ்ரு'தி விகஸந்தஃ ஸந்த ஸந்தஃ கியந்தஃ ॥ 1.79 ॥
கிம் தேந ஹேமகிரிணா ரஜதாத்ரிணா வா
யத்ராஶ்ரிதாஶ்ச தரவஸ்தரவஸ்த ஏவ ।
மந்யாமஹே மலயம் ஏவ யதாஶ்ரயேண
கங்கோலநிம்பகடுஜா அபி சந்தநாஃ ஸ்யுஃ ॥ 1.80 ॥
ரத்நைர்மஹார்ஹைஸ்துதுஷுர்ந தேவா
ந பேஜிரே பீமவிஷேண பீதிம் ।
ஸுதாம் விநா ந பரயுர்விராமம்
ந நிஶ்சிதார்தாத்விரமந்தி தீராஃ ॥ 1.81 ॥
க்வசித்ப்ரு'த்வீஶய்யஃ க்வசிதபி ச பரங்கஶயநஃ
க்வசிச்சாகாஹாரஃ க்வசிதபி ச ஶால்யோதநருசிஃ ।
க்வசித்கந்தாதாரீ க்வசிதபி ச திவ்யாம்பரதரோ
மநஸ்வீ கார்யார்தீ ந கணயதி துஃகம் ந ச ஸுகம் ॥ 1.82 ॥
ஐஶ்வர்யஸ்ய விபூஷணம் ஸுஜநதா ஶௌர்யஸ்ய வாக்ஸம்யமோ
ஜ்ஞாநஸ்யோபஶமஃ ஶ்ருதஸ்ய விநயோ வித்தஸ்ய பாத்ரே வ்யயஃ ।
அக்ரோதஸ்தபஸஃ க்ஷமா ப்ரபவிதுர்தர்மஸ்ய நிர்வாஜதா
ஸர்வேஷாம் அபி ஸர்வகாரணம் இதம் ஶீலம் பரம் பூஷணம் ॥ 1.83 ॥
நிந்தந்து நீதிநிபுணா யதி வா ஸ்துவந்து
லக்ஷ்மீஃ ஸமாவிஶது கச்சது வா யதேஷ்டம் ।
அத்யைவ வா மரணம் அஸ்து யுகாந்தரே வா
ந்யாய்யாத்பதஃ ப்ரவிசலந்தி பதம் ந தீராஃ ॥ 1.84 ॥
பக்நாஶஸ்ய கரண்டபிண்டிததநோர்ம்லாநேந்த்ரியஸ்ய க்ஷுதா
க்ரு'த்வாகுர்விவரம் ஸ்வயம் நிபதிதோ நக்தம் முகே போகிநஃ ।
த்ரு'ப்தஸ்தத்பிஶிதேந ஸத்வரம் அஸௌ தேநைவ யாதஃ யதா
லோகாஃ பஶ்யத தைவம் ஏவ ஹி ந்ரு'ணாம் வ்ரு'த்தௌ க்ஷயே காரணம் ॥ 1.85 ॥
ஆலஸ்யம் ஹி மநுஷ்யாணாம்
ஶரீரஸ்தோ மஹாந்ரிபுஃ ।
நாஸ்த்யுத்யமஸமோ பந்துஃ
குர்வாணோ நாவஸீததி ॥ 1.86 ॥
சிந்நோऽபி ரோஹதி தர்க்ஷீணோऽப்யுபசீயதே புநஶ்சந்த்ரஃ ।
இதி விம்ரு'ஶந்தஃ ஸந்தஃ ஸந்தப்யந்தே ந துஃகேஷு ॥ 1.87 ॥
நேதா யஸ்ய ப்ரு'ஹஸ்பதிஃ ப்ரஹரணம் வஜ்ரம் ஸுராஃ ஸைநிகாஃ
ஸ்வர்கோ துர்கம் அநுக்ரஹஃ கில ஹரேரைராவதோ வாரணஃ ।
இத்யைஶ்வர்யபலாந்விதோऽபி பலபித்பக்நஃ பரைஃ ஸங்கரே
தத்வ்யக்தம் நநு தைவம் ஏவ ஶரணம் திக்திக்வ்ரு'தா பௌருஷம் ॥ 1.88 ॥
கர்மாயத்தம் பலம் பும்ஸாம்
புத்திஃ கர்மாநுஸாரிணீ ।
ததாபி ஸுதியா பாவ்யம்
ஸுவிசார்யைவ குர்வதா ॥ 1.89 ॥
கல்வாதோ திவஸேஶ்வரஸ்ய கிரணைஃ ஸந்தாடிதோ மஸ்தகே
வாஞ்சந்தேஶம் அநாதபம் விதிவஶாத்தாலஸ்ய மூலம் கதஃ ।
தத்ராப்யஸ்ய மஹாபலேந பததா பக்நம் ஸஶப்தம் ஶிரஃ
ப்ராயோ கச்சதி யத்ர பாக்யரஹிதஸ்தத்ரைவ யாந்த்யாபதஃ ॥ 1.90 ॥
ரவிநிஶாகரயோர்க்ரஹபீடநம்
கஜபுஜங்கமயோரபி பந்தநம் ।
மதிமதாம் ச விலோக்ய தரித்ரதாம்
விதிரஹோ பலவாநிதி மே மதிஃ ॥ 1.91 ॥
ஸ்ரு'ஜதி தாவதஶேஷகுணகரம்
புருஷரத்நம் அலங்கரணம் புவஃ ।
ததபி தத்க்ஷணபங்கி கரோதி
சேதஹஹ கஷ்டம் அபண்டிததா விதேஃ ॥ 1.92 ॥
பத்ரம் நைவ யதா கரீரவிடபே தோஷோ வஸந்தஸ்ய கிம்
நோலூகோऽப்யவலோகதே யதி திவா ஸூர்யஸ்ய கிம் தூஷணம் ।
தாரா நைவ பதந்தி சாதகமுகே மேகஸ்ய கிம் தூஷணம்
யத்பூர்வம் விதிநா லலாடலிகிதம் தந்மார்ஜிதும் கஃ க்ஷமஃ ॥ 1.93 ॥
நமஸ்யாமோ தேவாந்நநு ஹதவிதேஸ்தேऽபி வஶகா
விதிர்வந்த்யஃ ஸோऽபி ப்ரதிநியதகர்மைகபலதஃ ।
பலம் கர்மாயத்தம் யதி கிம் அமரைஃ கிம் ச விதிநா
நமஸ்தத்கர்மப்யோ விதிரபி ந யேப்யஃ ப்ரபவதி ॥ 1.94 ॥
ப்ரஹ்மா யேந குலாலவந்நியமிதோ ப்ரஹ்மாடபாண்டோதரே
விஷ்ணுர்யேந தஶாவதாரகஹநே க்ஷிப்தோ மஹாஸங்கடே ।
ருத்ரோ யேந கபாலபாணிபுடகே பிக்ஷாடநம் காரிதஃ
ஸூர்யோ ப்ராம்யதி நித்யம் ஏவ ககநே தஸ்மை நமஃ கர்மணே ॥ 1.95 ॥
நைவாக்ரு'திஃ பலதி நைவா குலம் ந ஶீலம்
வித்யாபி நைவ ந ச யத்நக்ரு'தாபி ஸேவா ।
பாக்யாநி பூர்வதபஸா கலு ஸஞ்சிதாநி
காலே பலந்தி புருஷஸ்ய யதைவ வ்ரு'க்ஷாஃ ॥ 1.96 ॥
வநே ரணே ஶத்ருஜலாக்நிமத்யே
மஹார்ணவே பர்வதமஸ்தகே வா ।
ஸுப்தம் ப்ரமத்தம் விஷமஸ்திதம் வா
ரக்ஷந்தி புண்யாநி புராக்ரு'தாநி ॥ 1.97 ॥
யா ஸாதூம்ஶ்ச கலாந்கரோதி விதுஷோ மூர்காந்ஹிதாந்த்வேஷிணஃ
ப்ரத்யக்ஷம் குருதே பரீக்ஷம் அம்ரு'தம் ஹாலாஹலம் தத்க்ஷணாத் ।
தாம் ஆராதய ஸத்க்ரியாம் பகவதீம் போக்தும் பலம் வாஞ்சிதம்
ஹே ஸாதோ வ்யஸநைர்குணேஷு விபுலேஷ்வாஸ்தாம் வ்ரு'தா மா க்ரு'தாஃ ॥ 1.98 ॥
குணவதகுணவத்வா குர்வதா கார்யஜாதம்
பரிணதிரவதார்யா யத்நதஃ பண்டிதேந ।
அதிரபஸக்ரு'தாநாம் கர்மணாம் ஆவிபத்தேர்
பவதி ஹ்ரு'தயதாஹீ ஶல்யதுல்யோ விபாகஃ ॥ 1.99 ॥
ஸ்தால்யாம் வைதூர்யமய்யாம் பசதி திலகணாம்ஶ்சந்தநைரிந்தநௌகைஃ
ஸௌவர்ணைர்லாங்கலாக்ரைர்விலிகதி வஸுதாம் அர்கமூலஸ்ய ஹேதோஃ ।
க்ரு'த்வா கர்பூரகண்டாந்வ்ரு'த்திம் இஹ குருதே கோத்ரவாணாம் ஸமந்தாத்
ப்ராப்யேமாம் கர்ம்பூமிம் ந சரதி மநுஜோ யஸ்தோப மந்தபாக்யஃ ॥ 1.100 ॥
மஜ்ஜத்வம்பஸி யாது மேருஶிகரம் ஶத்ரும் ஜயத்வாஹவே
வாணிஜ்யம் க்ரு'ஷிஸேவநே ச ஸகலா வித்யாஃ கலாஃ ஶிக்ஷதாம் ।
ஆகாஶம் விபுலம் ப்ரயாது ககவத்க்ரு'த்வா ப்ரயத்நம் பரம்
நாபாவ்யம் பவதீஹ கர்மவஶதோ பாவ்யஸ்ய நாஶஃ குதஃ ॥ 1.101 ॥
பீமம் வநம் பவதி தஸ்ய புரம் ப்ரதாநம்
ஸர்வோ ஜநஃ ஸ்வஜநதாம் உபயாதி தஸ்ய ।
க்ரு'த்ஸ்நா ச பூர்பவதி ஸந்நிதிரத்நபூர்ணா
யஸ்யாஸ்தி பூர்வஸுக்ரு'தம் விபுலம் நரஸ்ய ॥ 1.102 ॥
கோ லாபோ குணிஸங்கமஃ கிம் அஸுகம் ப்ராஜ்ஞேதரைஃ ஸங்கதிஃ
கா ஹாநிஃ ஸமயச்யுதிர்நிபுணதா கா தர்மதத்த்வே ரதிஃ ।
கஃ ஶூரோ விஜிதேந்த்ரியஃ ப்ரியதமா காऽநுவ்ரதா கிம் தநம்
வித்யா கிம் ஸுகம் அப்ரவாஸகமநம் ராஜ்யம் கிம் ஆஜ்ஞாபலம் ॥ 1.103 ॥
அப்ரியவசநதரித்ரைஃ ப்ரியவசநதநாட்யைஃ ஸ்வதாரபரிதுஷ்டைஃ ।
பரபரிவாதநிவ்ரு'த்தைஃ க்வசித்க்வசிந்மண்டிதா வஸுதா ॥ 1.104 ॥
கதர்திதஸ்யாபி ஹி தைர்யவ்ரு'த்தேர்
ந ஶக்யதே தைர்யகுணஃ ப்ரமார்ஷ்டும் ।
அதோமுகஸ்யாபி க்ரு'தஸ்ய வஹ்நேர்
நாதஃ ஶிகா யாதி கதாசிதேவ ॥ 1.105 ॥
காந்தாகடாக்ஷவிஶிகா ந லுநந்தி யஸ்ய
சித்தம் ந நிர்தஹதி க்ரு'பக்ரு'ஶாநுதாபஃ ।
கர்ஷந்தி பூரிவிஷயாஶ்ச ந லோபபாஶைர்
லோகத்ரயம் ஜயதி க்ரு'த்ஸ்நம் இதம் ஸ தீரஃ ॥ 1.106 ॥
ஏகேநாபி ஹி ஶூரேண
பாதாக்ராந்தம் மஹீதலம் ।
க்ரியதே பாஸ்கரேணைவ
ஸ்பாரஸ்புரிததேஜஸா ॥ 1.107 ॥
வஹ்நிஸ்தஸ்ய ஜலாயதே ஜலநிதிஃ குல்யாயதே தத்க்ஷணாந்
மேருஃ ஸ்வல்பஶிலாயதே ம்ரு'கபதிஃ ஸத்யஃ குரங்காயதே ।
வ்யாலோ மால்யகுணாயதே விஷரஸஃ பீயூஷவர்ஷாயதே
யஸ்யாங்கேऽகிலலோகவல்லபதமம் ஶீலம் ஸமுந்மீலதி ॥ 1.108 ॥
லஜ்ஜாகுணௌகஜநநீம் ஜநநீம் இவ ஸ்வாம்
அத்யந்தஶுத்தஹ்ரு'தயாம் அநுவர்தமாநாம் ।
தேஜஸ்விநஃ ஸுகம் அஸூநபி ஸந்த்யஜநதி
ஸத்யவ்ரதவ்யஸநிநோ ந புநஃ ப்ரதிஜ்ஞாம் ॥ 1.109 ॥
Roman (IAST) Transliteration
dikkālādyanavacchinnānantacinmātramūrtaye |
svānubhūtyekamānāya namaḥ śāntāya tejase || 1.1 ||
boddhāro matsaragrastāḥ prabhavaḥ smayadūṣitāḥ |
abodhopahatāḥ cānye jīrṇamaṅge subhāṣitam || 1.2 ||
ajñaḥ sukhaṃ ārādhyaḥ
sukhataraṃ ārādhyate viśeṣajñaḥ |
jñānalavadurvidagdhaṃ
brahmāpi taṃ naraṃ na rañjayati || 1.3 ||
prasahya maṇiṃ uddharenmakaravaktradaṃṣṭrāntarāt
samudraṃ api santaretpracaladūrmimālākulam |
bhujaṅgaṃ api kopitaṃ śirasi puṣpavaddhārayet
na tu pratiniviṣṭamūrkhajanacittaṃ ārādhayet || 1.4 ||
labheta sikatāsu tailaṃ api yatnataḥ pīḍayan
pibecca mṛgatṛṣṇikāsu salilaṃ pipāsārditaḥ |
kvacidapi paryaṭanśaśaviṣāṇaṃ āsādayet
na tu pratiniviṣṭamūrkhacittaṃ ārādhayet || 1.5 ||
vyālaṃ bālamṛṇālatantubhirasau roddhuṃ samujjṛmbhate
chettuṃ vajramaṇiṃ śirīṣakusumaprāntena sannahyati |
mādhuryaṃ madhubindunā racayituṃ kṣārāmudherīhate
netuṃ vāñchanti yaḥ khalānpathi satāṃ sūktaiḥ sudhāsyandibhiḥ || 1.6 ||
svāyattaṃ ekāntaguṇaṃ vidhātrā
vinirmitaṃ chādanaṃ ajñatāyāḥ |
viśeṣataḥ sarvavidāṃ samāje
vibhūṣaṇaṃ maunaṃ apaṇḍitānām || 1.7 ||
yadā kiñcijjño'haṃ dvipa iva madāndhaḥ samabhavaṃ
tadā sarvajño'smītyabhavadavaliptaṃ mama manaḥ
yadā kiñcitkiñcidbudhajanasakāśādavagataṃ
tadā mūrkho'smīti jvara iva mado me vyapagataḥ || 1.8 ||
kṛmikulacittaṃ lālāklinnaṃ vigandhijugupsitaṃ
nirupamarasaṃ prītyā khādannarāsthi nirāmiṣam |
surapatiṃ api śvā pārśvasthaṃ vilokya na śaṅkate
na hi gaṇayati kṣudro jantuḥ parigrahaphalgutām || 1.9 ||
śiraḥ śārvaṃ svargātpaśupatiśirastaḥ kṣitidharaṃ
mahīdhrāduttuṅgādavaniṃ avaneścāpi jaladhim |
adho'dho gaṅgeyaṃ padaṃ upagatā stokam
athavāvivekabhraṣṭānāṃ bhavati vinipātaḥ śatamukhaḥ || 1.10 ||
śakyo vārayituṃ jalena hutabhukcchatreṇa sūryātapo
nāgendro niśitāṅkuśena samado daṇḍena gogardabhau |
vyādhirbheṣajasaṅgrahaiśca vividhairmantraprayogairviṣaṃ
sarvasyauṣadhaṃ asti śāstravihitaṃ mūrkhasya nāstyauṣadhim || 1.11 ||
sāhityasaṅgītakalāvihīnaḥ
sākṣātpaśuḥ pucchaviṣāṇahīnaḥ |
tṛṇaṃ na khādannapi jīvamānas
tadbhāgadheyaṃ paramaṃ paśūnām || 1.12 ||
yeṣāṃ na vidyā na tapo na dānaṃ
jñānaṃ na śīlaṃ na guṇo na dharmaḥ |
te martyaloke bhuvi bhārabhūtā
manuṣyarūpeṇa mṛgāścaranti || 1.13 ||
varaṃ parvatadurgeṣu
bhrāntaṃ vanacaraiḥ saha
na mūrkhajanasamparkaḥ
surendrabhavaneṣvapi || 1.14 ||
śāstropaskṛtaśabdasundaragiraḥ śiṣyapradeyāgamā
vikhyātāḥ kavayo vasanti viṣaye yasya prabhornirdhanāḥ |
tajjāḍyaṃ vasudhādipasya kavayastvarthaṃ vināpīśvarāḥ
kutsyāḥ syuḥ kuparīkṣakā hi maṇayo yairarghataḥ pātitāḥ || 1.15 ||
harturyāti na gocaraṃ kiṃ api śaṃ puṣṇāti yatsarvadā'py
arthibhyaḥ pratipādyamānaṃ aniśaṃ prāpnoti vṛddhiṃ parām |
kalpānteṣvapi na prayāti nidhanaṃ vidyākhyaṃ antardhanaṃ
yeṣāṃ tānprati mānaṃ ujjhata nṛpāḥ kastaiḥ saha spardhate || 1.16 ||
adhigataparamārthānpaṇḍitānmāvamaṃsthās
tṛṇaṃ iva laghu lakṣmīrnaiva tānsaṃruṇaddhi |
abhinavamadalekhāśyāmagaṇḍasthalānāṃ
na bhavati bisatanturvāraṇaṃ vāraṇānām || 1.17 ||
ambhojinīvanavihāravilāsaṃ eva
haṃsasya hanti nitarāṃ kupito vidhātā |
na tvasya dugdhajalabhedavidhau prasiddhāṃ
vaidagdhīkīrtiṃ apahartuṃ asau samarthaḥ || 1.18 ||
keyūrāṇi na bhūṣayanti puruṣaṃ hārā na candrojjvalā
na snānaṃ na vilepanaṃ na kusumaṃ nālaṅkṛtā mūrdhajāḥ |
vāṇyekā samalaṅkaroti puruṣaṃ yā saṃskṛtā dhāryate
kṣīyante khalu bhūṣaṇāni satataṃ vāgbhūṣaṇaṃ bhūṣaṇam || 1.19 ||
vidyā nāma narasya rūpaṃ adhikaṃ pracchannaguptaṃ dhanaṃ
vidyā bhogakarī yaśaḥsukhakarī vidyā gurūṇāṃ guruḥ |
vidyā bandhujano videśagamane vidyā parā devatā
vidyā rājasu pūjyate na tu dhanaṃ vidyāvihīnaḥ paśuḥ || 1.20 ||
kṣāntiścetkavacena kiṃ kiṃ aribhiḥ krodho'sti ceddehināṃ
jñātiścedanalena kiṃ yadi suhṛddivyauṣadhaṃ kiṃ phalam |
kiṃ sarpairyadi durjanāḥ kiṃ u dhanairvidyā'navadyā yadi
vrīḍā cetkiṃ u bhūṣaṇaiḥ sukavitā yadyasti rājyena kim || 1.21 ||
dākṣiṇyaṃ svajane dayā parijane śāṭhyaṃ sadā durjane
prītiḥ sādhujane nayo nṛpajane vidvajjane cārjavam |
śauryaṃ śatrujane kṣamā gurujane kāntājane dhṛṣṭatā
ye caivaṃ puruṣāḥ kalāsu kuśalāsteṣveva lokasthitiḥ || 1.22 ||
jāḍyaṃ dhiyo harati siñcati vāci satyaṃ
mānonnatiṃ diśati pāpaṃ apākaroti |
cetaḥ prasādayati dikṣu tanoti kīrtiṃ
satsaṅgatiḥ kathaya kiṃ na karoti puṃsām || 1.23 ||
jayanti te sukṛtino
rasasiddhāḥ kavīśvarāḥ |
nāsti yeṣāṃ yaśaḥkāye
jarāmaraṇajaṃ bhayam || 1.24 ||
sūnuḥ saccaritaḥ satī priyatamā svāmī prasādonmukhaḥ
snigdhaṃ mitraṃ avañcakaḥ parijano niḥkleśaleśaṃ manaḥ |
ākāro ruciraḥ sthiraśca vibhavo vidyāvadātaṃ mukhaṃ
tuṣṭe viṣṭapakaṣṭahāriṇi harau samprāpyate dehinā || 1.25 ||
prāṇāghātānnivṛttiḥ paradhanaharaṇe saṃyamaḥ satyavākyaṃ
kāle śaktyā pradānaṃ yuvatijanakathāmūkabhāvaḥ pareṣām |
tṛṣṇāsroto vibhaṅgo guruṣu ca vinayaḥ sarvabhūtānukampā
sāmānyaḥ sarvaśāstreṣvanupahatavidhiḥ śreyasāṃ eṣa panthāḥ || 1.26 ||
prārabhyate na khalu vighnabhayena nīcaiḥ
prārabhya vighnavihatā viramanti madhyāḥ |
vighnaiḥ punaḥ punarapi pratihanyamānāḥ
prārabdhaṃ uttamajanā na parityajanti || 1.27 ||
asanto nābhyarthyāḥ suhṛdapi na yācyaḥ kṛśadhanaḥ
priyā nyāyyā vṛttirmalinaṃ asubhaṅge'pyasukaram |
vipadyuccaiḥ stheyaṃ padaṃ anuvidheyaṃ ca mahatāṃ
satāṃ kenoddiṣṭaṃ viṣamaṃ asidhārāvrataṃ idam || 1.28 ||
kṣutkṣāmo'pi jarākṛśo'pi śithilaprāṇo'pi kaṣṭāṃ daśām
āpanno'pi vipannadīdhitiriti prāṇeṣu naśyatsvapi |
mattebhendravibhinnakumbhapiśitagrāsaikabaddhaspṛhaḥ
kiṃ jīrṇaṃ tṛṇaṃ atti mānamahatāṃ agresaraḥ kesarī || 1.29 ||
svalpasnāyuvasāvaśeṣamalinaṃ nirmāṃsaṃ apyasthi goḥ
śvā labdhvā paritoṣaṃ eti na tu tattasya kṣudhāśāntaye |
siṃho jambukaṃ aṅkaṃ āgataṃ api tyaktvā nihanti dvipaṃ
sarvaḥ kṛcchragato'pi vāñchanti janaḥ sattvānurūpaṃ phalam || 1.30 ||
lāṅgūlacālanaṃ adhaścaraṇāvapātaṃ
bhūmau nipatya vadanodaradarśanaṃ ca |
śvā piṇḍadasya kurute gajapuṅgavastu
dhīraṃ vilokayati cāṭuśataiśca bhuṅkte || 1.31 ||
parivartini saṃsāre
mṛtaḥ ko vā na jāyate |
sa jāto yena jātena
yāti vaṃśaḥ samunnatim || 1.32 ||
kusumastavakasyeva
dvayī vṛttirmanasvinaḥ |
mūrdhni vā sarvalokasya
śīryate vana eva vā || 1.33 ||
santyanye'pi bṛhaspatiprabhṛtayaḥ sambhāvitāḥ pañcaṣās
tānpratyeṣa viśeṣavikramarucī rāhurna vairāyate |
dvāveva grasate divākaraniśāprāṇeśvarau bhāskarau
bhrātaḥ parvaṇi paśya dānavapatiḥ śīrṣāvaśeṣākṛtiḥ || 1.34 ||
vahati bhuvanaśreṇiṃ śeṣaḥ phaṇāphalakasthitāṃ
kamaṭhapatinā madhyepṛṣṭhaṃ sadā sa ca dhāryate |
taṃ api kurute kroḍādhīnaṃ payodhiranādarād
ahaha mahatāṃ niḥsīmānaścaritravibhūtayaḥ || 1.35 ||
varaṃ pakṣacchedaḥ samadamaghavanmuktakuliśaprahārair
udgacchadbahuladahanodgāragurubhiḥ |
tuṣārādreḥ sūnorahaha pitari kleśavivaśe
na cāsau sampātaḥ payasi payasāṃ patyurucitaḥ || 1.36 ||
siṃhaḥ śiśurapi nipatati
madamalinakapolabhittiṣu gajeṣu |
prakṛtiriyaṃ sattvavatāṃ
na khalu vayastejaso hetuḥ || 1.37 ||
jātiryātu rasātalaṃ guṇagaṇaistatrāpyadho gamyatāṃ
śīlaṃ śailataṭātpatatvabhijanaḥ sandahyatāṃ vahninā |
śaurye vairiṇi vajraṃ āśu nipatatvartho'stu naḥ kevalaṃ
yenaikena vinā guṇastṛṇalavaprāyāḥ samastā ime || 1.38 ||
dhanaṃ arjaya kākutstha
dhanamūlaṃ idaṃ jagat |
antaraṃ nābhijānāmi
nirdhanasya mṛtasya ca || 1.39 ||
tānīndriyāṇyavikalāni tadeva nāma
sā buddhirapratihatā vacanaṃ tadeva |
arthoṣmaṇā virahitaḥ puruṣaḥ kṣaṇena
so'pyanya eva bhavatīti vicitraṃ etat || 1.40 ||
yasyāsti vittaṃ sa naraḥ kulīnaḥ
sa paṇḍitaḥ sa śrutavānguṇajñaḥ |
sa eva vaktā sa ca darśanīyaḥ
sarve guṇāḥ kāñcanaṃ āśrayanti || 1.41 ||
daurmantryānnṛpatirvinaśyati yatiḥ saṅgātsuto lālanāt
vipro'nadhyayanātkulaṃ kutanayācchīlaṃ khalopāsanāt |
hrīrmadyādanavekṣaṇādapi kṛṣiḥ snehaḥ pravāsāśrayān
maitrī cāpraṇayātsamṛddhiranayāttyāgapramādāddhanam || 1.42 ||
dānaṃ bhogo nāśastisro
gatayo bhavanti vittasya |
yo na dadāti na bhuṅkte
tasya tṛtīyā gatirbhavati || 1.43 ||
maṇiḥ śāṇollīḍhaḥ samaravijayī hetidalito
madakṣīṇo nāgaḥ śaradi saritaḥ śyānapulināḥ |
kalāśeṣaścandraḥ suratamṛditā bālavanitā
tannimnā śobhante galitavibhavāścārthiṣu narāḥ || 1.44 ||
parikṣīṇaḥ kaścitspṛhayati yavānāṃ prasṛtaye
sa paścātsampūrṇaḥ kalayati dharitrīṃ tṛṇasamām |
ataścānaikāntyādgurulaghutayā'rtheṣu dhaninām
avasthā vastūni prathayati ca saṅkocayati ca || 1.45 ||
rājandudhukṣasi yadi kṣitidhenuṃ etāṃ
tenādya vatsaṃ iva lokaṃ amuṃ puṣāṇa
tasmiṃśca samyaganiśaṃ paripoṣyamāṇe
nānāphalaiḥ phalati kalpalateva bhūmiḥ || 1.46 ||
satyānṛtā ca paruṣā priyavādinī ca
hiṃsrā dayālurapi cārthaparā vadānyā |
nityavyayā pracuranityadhanāgamā ca
vārāṅganeva nṛpanītiranekarūpā || 1.47 ||
ājñā kīrtiḥ pālanaṃ brāhmaṇānāṃ
dānaṃ bhogo mitrasaṃrakṣaṇaṃ ca
yeṣāṃ ete ṣaḍguṇā na pravṛttāḥ
ko'rthasteṣāṃ pārthivopāśrayeṇa || 1.48 ||
yaddhātrā nijabhālapaṭṭalikhitaṃ stokaṃ mahadvā dhanaṃ
tatprāpnoti marusthale'pi nitarāṃ merau tato nādhikam |
taddhīro bhava vittavatsu kṛpaṇāṃ vṛttiṃ vṛthā sā kṛthāḥ
kūpe paśya payonidhāvapi ghaṭo gṛhṇāti tulyaṃ jalam || 1.49 ||
tvaṃ eva cātakādhāro'
sīti keṣāṃ na gocaraḥ |
kiṃ ambhodavarāsmākaṃ
kārpaṇyoktaṃ pratīkṣase || 1.50 ||
re re cātaka sāvadhānamanasā mitra kṣaṇaṃ śrūyatām
ambhodā bahavo vasanti gagane sarve'pi naitādṛśāḥ |
kecidvṛṣṭibhirārdrayanti vasudhāṃ garjanti kecidvṛthā
yaṃ yaṃ paśyasi tasya tasya purato mā brūhi dīnaṃ vacaḥ || 1.51 ||
akaruṇatvaṃ akāraṇavigrahaḥ
paradhane parayoṣiti ca spṛhā |
sujanabandhujaneṣvasahiṣṇutā
prakṛtisiddhaṃ idaṃ hi durātmanām || 1.52 ||
durjanaḥ parihartavyo
vidyayā'lakṛto'pi san |
maṇinā bhūṣitaḥ sarpaḥ
kiṃ asau na bhayaṅkaraḥ || 1.53 ||
jāḍyaṃ hrīmati gaṇyate vratarucau dambhaḥ śucau kaitavaṃ
śūre nirghṛṇatā munau vimatitā dainyaṃ priyālāpini |
tejasvinyavaliptatā mukharatā vaktaryaśaktiḥ sthire
tatko nāma guṇo bhavetsa guṇināṃ yo durjanairnāṅkitaḥ || 1.54 ||
lobhaścedaguṇena kiṃ piśunatā yadyasti kiṃ pātakaiḥ
satyaṃ cettapasā ca kiṃ śuci mano yadyasti tīrthena kim |
saujanyaṃ yadi kiṃ guṇaiḥ sumahimā yadyasti kiṃ maṇḍanaiḥ
sadvidyā yadi kiṃ dhanairapayaśo yadyasti kiṃ mṛtyunā || 1.55 ||
śaśī divasadhūsaro galitayauvanā kāminī
saro vigatavārijaṃ mukhaṃ anakṣaraṃ svākṛteḥ |
prabhurdhanaparāyaṇaḥ satatadurgataḥ sajjano
nṛpāṅgaṇagataḥ khalo manasi sapta śalyāni me || 1.56 ||
na kaściccaṇḍakopānām
ātmīyo nāma bhūbhujām |
hotāraṃ api juhvānaṃ
spṛṣṭo vahati pāvakaḥ || 1.57 ||
maunomūkaḥ pravacanapaṭurbāṭulo jalpako vā
dhṛṣṭaḥ pārśve vasati ca sadā dūrataścāpragalbhaḥ |
kṣāntyā bhīruryadi na sahate prāyaśo nābhijātaḥ
sevādharmaḥ paramagahano yogināṃ apyagamyaḥ || 1.58 ||
udbhāsitākhilakhalasya viśṛṅkhalasya
prāgjātavistṛtanijādhamakarmavṛtteḥ |
daivādavāptavibhavasya guṇadviṣo'sya
nīcasya gocaragataiḥ sukhaṃ āpyate || 1.59 ||
ārambhagurvī kṣayiṇī krameṇa
laghvī purā vṛddhimatī ca paścāt |
dinasya pūrvārdhaparārdhabhinnā
chāyeva maitrī khalasajjanānām || 1.60 ||
mṛgamīnasajjanānāṃ tṛṇajalasantoṣavihitavṛttīnām |
lubdhakadhīvarapiśunā niṣkāraṇavairiṇo jagati || 1.61 ||
vāñchā sajjanasaṅgame paraguṇe prītirgurau namratā
vidyāyāṃ vyasanaṃ svayoṣiti ratirlokāpavādādbhayam |
bhaktiḥ śūlini śaktirātmadamane saṃsargamuktiḥ khale
yeṣvete nivasanti nirmalaguṇāstebhyo narebhyo namaḥ || 1.62 ||
vipadi dhairyaṃ athābhyudaye kṣamā
sadasi vākpaṭutā yudhi vikramaḥ |
yaśasi cābhirucirvyasanaṃ śrutau
prakṛtisiddhaṃ idaṃ hi mahātmanām || 1.63 ||
pradānaṃ pracchannaṃ gṛhaṃ upagate sambhramavidhiḥ
priyaṃ kṛtvā maunaṃ sadasi kathanaṃ cāpyupakṛteḥ |
anutseko lakṣmyāṃ anabhibhavagandhāḥ parakathāḥ
satāṃ kenoddiṣṭaṃ viṣamaṃ asidhārāvrataṃ idam || 1.64 ||
kare ślāghyastyāgaḥ śirasi gurupādapraṇayitā
mukhe satyā vāṇī vijayi bhujayorvīryaṃ atulam |
hṛdi svacchā vṛttiḥ śrutiṃ adhigataṃ ca śravaṇayor
vināpyaiśvaryeṇa prakṛtimahatāṃ maṇḍanaṃ idam || 1.65 ||
sampatsu mahatāṃ cittaṃ bhavatyutpalakomalam |
āpatsu ca mahāśailaśilā saṅghātakarkaśam || 1.66 ||
santaptāyasi saṃsthitasya payaso nāmāpi na jñāyate
muktākāratayā tadeva nalinīpatrasthitaṃ rājate |
svātyāṃ sāgaraśuktimadhyapatitaṃ tanmauktikaṃ jāyate
prāyeṇādhamamadhyamottamaguṇaḥ saṃsargato jāyate || 1.67 ||
prīṇāti yaḥ sucaritaiḥ pitaraṃ sa putro
yadbhartureva hitaṃ icchati tatkalatram |
tanmitraṃ āpadi sukhe ca samakriyaṃ yad
etattrayaṃ jagati puṇyakṛto labhante || 1.68 ||
eko devaḥ keśavo vā śivo vā
hyekaṃ mitraṃ bhūpatirvā yatirvā |
eko vāsaḥ pattane vā vane vā
hyekā bhāryā sundarī vā darī vā || 1.69 ||
namratvenonnamantaḥ paraguṇakathanaiḥ svānguṇānkhyāpayantaḥ
svārthānsampādayanto vitatapṛthutarārambhayatnāḥ parārthe |
kṣāntyaivākṣeparukṣākṣaramukharamukhāndurjanāndūṣayantaḥ
santaḥ sāścaryacaryā jagati bahumatāḥ kasya nābhyarcanīyāḥ || 1.70 ||
bhavanti namrāstaravaḥ phalodgamair
navāmbubhirdūrāvalambino ghanāḥ |
anuddhatāḥ satpuruṣāḥ samṛddhibhiḥ
svabhāva eṣa paropakāriṇām || 1.71 ||
śrotraṃ śrutenaiva na kuṇḍalena
dānena pāṇirna tu kaṅkaṇena |
vibhāti kāyaḥ karuṇaparāṇāṃ
paropakārairna tu candanena || 1.72 ||
pāpānnivārayati yojayate hitāya
guhyaṃ nigūhati guṇānprakaṭīkaroti |
āpadgataṃ ca na jahāti dadāti kāle
sanmitralakṣaṇaṃ idaṃ pravadanti santaḥ || 1.73 ||
padmākaraṃ dinakaro vikacīkaroti
candraprabhollāsayati kairavacakravālam |
nābhyarthito jaladharo'pi jalaṃ dadāti
santaḥ svayaṃ parahite vihitābhiyogāḥ || 1.74 ||
eke satpuruṣāḥ parārthaghaṭakāḥ svārthaṃ parityajanti ye
sāmānyāstu parārthaṃ udyamabhṛtaḥ svārthāvirodhena ye |
te'mī mānuṣarākṣasāḥ parahitaṃ svārthāya nighnanti ye
ye tu ghnanti nirarthakaṃ parahitaṃ te ke na jānīmahe || 1.75 ||
kṣīreṇātmagatodakāya hi guṇā dattā purā te'khilā
kṣīrottāpaṃ avekṣya tena payasā svātmā kṛśānau hutaḥ |
gantuṃ pāvakaṃ unmanastadabhavaddṛṣṭvā tu mitrāpadaṃ
yuktaṃ tena jalena śāmyati satāṃ maitrī punastvīdṛśī || 1.76 ||
itaḥ svapiti keśavaḥ kulaṃ itastadīyadviṣām
itaśca śaraṇārthināṃ śikhariṇāṃ gaṇāḥ śerate |
ito'pi baḍavānalaḥ saha samastasaṃvartakaiḥ
aho vitataṃ ūrjitaṃ bharasahaṃ sindhorvapuḥ || 1.77 ||
tṛṣṇāṃ chindhi bhaja kṣamāṃ jahi madaṃ pāpe ratiṃ mā kṛthāḥ
satyaṃ brūhyanuyāhi sādhupadavīṃ sevasva vidvajjanam |
mānyānmānaya vidviṣo'pyanunaya prakhyāpaya praśrayaṃ
kīrtiṃ pālaya duḥkhite kuru dayāṃ etatsatāṃ ceṣṭitam || 1.78 ||
manasi vacasi kāye puṇyapīyūṣapūrṇās
tribhuvanaṃ upakāraśreṇibhiḥ prīṇayantaḥ |
paraguṇaparamāṇūnparvatīkṛtya nityaṃ
nijahṛdi vikasantaḥ santa santaḥ kiyantaḥ || 1.79 ||
kiṃ tena hemagiriṇā rajatādriṇā vā
yatrāśritāśca taravastaravasta eva |
manyāmahe malayaṃ eva yadāśrayeṇa
kaṅkolanimbakaṭujā api candanāḥ syuḥ || 1.80 ||
ratnairmahārhaistutuṣurna devā
na bhejire bhīmaviṣeṇa bhītim |
sudhāṃ vinā na parayurvirāmaṃ
na niścitārthādviramanti dhīrāḥ || 1.81 ||
kvacitpṛthvīśayyaḥ kvacidapi ca paraṅkaśayanaḥ
kvacicchākāhāraḥ kvacidapi ca śālyodanaruciḥ |
kvacitkanthādhārī kvacidapi ca divyāmbaradharo
manasvī kāryārthī na gaṇayati duḥkhaṃ na ca sukham || 1.82 ||
aiśvaryasya vibhūṣaṇaṃ sujanatā śauryasya vāksaṃyamo
jñānasyopaśamaḥ śrutasya vinayo vittasya pātre vyayaḥ |
akrodhastapasaḥ kṣamā prabhaviturdharmasya nirvājatā
sarveṣāṃ api sarvakāraṇaṃ idaṃ śīlaṃ paraṃ bhūṣaṇam || 1.83 ||
nindantu nītinipuṇā yadi vā stuvantu
lakṣmīḥ samāviśatu gacchatu vā yatheṣṭham |
adyaiva vā maraṇaṃ astu yugāntare vā
nyāyyātpathaḥ pravicalanti padaṃ na dhīrāḥ || 1.84 ||
bhagnāśasya karaṇḍapiṇḍitatanormlānendriyasya kṣudhā
kṛtvākhurvivaraṃ svayaṃ nipatito naktaṃ mukhe bhoginaḥ |
tṛptastatpiśitena satvaraṃ asau tenaiva yātaḥ yathā
lokāḥ paśyata daivaṃ eva hi nṛṇāṃ vṛddhau kṣaye kāraṇam || 1.85 ||
ālasyaṃ hi manuṣyāṇāṃ
śarīrastho mahānripuḥ |
nāstyudyamasamo bandhuḥ
kurvāṇo nāvasīdati || 1.86 ||
chinno'pi rohati tarkṣīṇo'pyupacīyate punaścandraḥ |
iti vimṛśantaḥ santaḥ santapyante na duḥkheṣu || 1.87 ||
netā yasya bṛhaspatiḥ praharaṇaṃ vajraṃ surāḥ sainikāḥ
svargo durgaṃ anugrahaḥ kila harerairāvato vāraṇaḥ |
ityaiśvaryabalānvito'pi balabhidbhagnaḥ paraiḥ saṅgare
tadvyaktaṃ nanu daivaṃ eva śaraṇaṃ dhigdhigvṛthā pauruṣam || 1.88 ||
karmāyattaṃ phalaṃ puṃsāṃ
buddhiḥ karmānusāriṇī |
tathāpi sudhiyā bhāvyaṃ
suvicāryaiva kurvatā || 1.89 ||
khalvāto divaseśvarasya kiraṇaiḥ santāḍito mastake
vāñchandeśaṃ anātapaṃ vidhivaśāttālasya mūlaṃ gataḥ |
tatrāpyasya mahāphalena patatā bhagnaṃ saśabdaṃ śiraḥ
prāyo gacchati yatra bhāgyarahitastatraiva yāntyāpadaḥ || 1.90 ||
raviniśākarayorgrahapīḍanaṃ
gajabhujaṅgamayorapi bandhanam |
matimatāṃ ca vilokya daridratāṃ
vidhiraho balavāniti me matiḥ || 1.91 ||
sṛjati tāvadaśeṣaguṇakaraṃ
puruṣaratnaṃ alaṅkaraṇaṃ bhuvaḥ |
tadapi tatkṣaṇabhaṅgi karoti
cedahaha kaṣṭaṃ apaṇḍitatā vidheḥ || 1.92 ||
patraṃ naiva yadā karīraviṭape doṣo vasantasya kim
nolūko'pyavalokate yadi divā sūryasya kiṃ dūṣaṇam |
dhārā naiva patanti cātakamukhe meghasya kiṃ dūṣaṇam
yatpūrvaṃ vidhinā lalāṭalikhitaṃ tanmārjituṃ kaḥ kṣamaḥ || 1.93 ||
namasyāmo devānnanu hatavidheste'pi vaśagā
vidhirvandyaḥ so'pi pratiniyatakarmaikaphaladaḥ |
phalaṃ karmāyattaṃ yadi kiṃ amaraiḥ kiṃ ca vidhinā
namastatkarmabhyo vidhirapi na yebhyaḥ prabhavati || 1.94 ||
brahmā yena kulālavanniyamito brahmāḍabhāṇḍodare
viṣṇuryena daśāvatāragahane kṣipto mahāsaṅkaṭe |
rudro yena kapālapāṇipuṭake bhikṣāṭanaṃ kāritaḥ
sūryo bhrāmyati nityaṃ eva gagane tasmai namaḥ karmaṇe || 1.95 ||
naivākṛtiḥ phalati naivā kulaṃ na śīlaṃ
vidyāpi naiva na ca yatnakṛtāpi sevā |
bhāgyāni pūrvatapasā khalu sañcitāni
kāle phalanti puruṣasya yathaiva vṛkṣāḥ || 1.96 ||
vane raṇe śatrujalāgnimadhye
mahārṇave parvatamastake vā |
suptaṃ pramattaṃ viṣamasthitaṃ vā
rakṣanti puṇyāni purākṛtāni || 1.97 ||
yā sādhūṃśca khalānkaroti viduṣo mūrkhānhitāndveṣiṇaḥ
pratyakṣaṃ kurute parīkṣaṃ amṛtaṃ hālāhalaṃ tatkṣaṇāt |
tāṃ ārādhaya satkriyāṃ bhagavatīṃ bhoktuṃ phalaṃ vāñchitaṃ
he sādho vyasanairguṇeṣu vipuleṣvāsthāṃ vṛthā mā kṛthāḥ || 1.98 ||
guṇavadaguṇavadvā kurvatā kāryajātaṃ
pariṇatiravadhāryā yatnataḥ paṇḍitena |
atirabhasakṛtānāṃ karmaṇāṃ āvipatter
bhavati hṛdayadāhī śalyatulyo vipākaḥ || 1.99 ||
sthālyāṃ vaidūryamayyāṃ pacati tilakaṇāṃścandanairindhanaughaiḥ
sauvarṇairlāṅgalāgrairvilikhati vasudhāṃ arkamūlasya hetoḥ |
kṛtvā karpūrakhaṇḍānvṛttiṃ iha kurute kodravāṇāṃ samantāt
prāpyemāṃ karmbhūmiṃ na carati manujo yastopa mandabhāgyaḥ || 1.100 ||
majjatvambhasi yātu meruśikharaṃ śatruṃ jayatvāhave
vāṇijyaṃ kṛṣisevane ca sakalā vidyāḥ kalāḥ śikṣatām |
ākāśaṃ vipulaṃ prayātu khagavatkṛtvā prayatnaṃ paraṃ
nābhāvyaṃ bhavatīha karmavaśato bhāvyasya nāśaḥ kutaḥ || 1.101 ||
bhīmaṃ vanaṃ bhavati tasya puraṃ pradhānaṃ
sarvo janaḥ svajanatāṃ upayāti tasya |
kṛtsnā ca bhūrbhavati sannidhiratnapūrṇā
yasyāsti pūrvasukṛtaṃ vipulaṃ narasya || 1.102 ||
ko lābho guṇisaṅgamaḥ kiṃ asukhaṃ prājñetaraiḥ saṅgatiḥ
kā hāniḥ samayacyutirnipuṇatā kā dharmatattve ratiḥ |
kaḥ śūro vijitendriyaḥ priyatamā kā'nuvratā kiṃ dhanaṃ
vidyā kiṃ sukhaṃ apravāsagamanaṃ rājyaṃ kiṃ ājñāphalam || 1.103 ||
apriyavacanadaridraiḥ priyavacanadhanāḍhyaiḥ svadāraparituṣṭaiḥ |
paraparivādanivṛttaiḥ kvacitkvacinmaṇḍitā vasudhā || 1.104 ||
kadarthitasyāpi hi dhairyavṛtter
na śakyate dhairyaguṇaḥ pramārṣṭum |
adhomukhasyāpi kṛtasya vahner
nādhaḥ śikhā yāti kadācideva || 1.105 ||
kāntākaṭākṣaviśikhā na lunanti yasya
cittaṃ na nirdahati kṛpakṛśānutāpaḥ |
karṣanti bhūriviṣayāśca na lobhapāśair
lokatrayaṃ jayati kṛtsnaṃ idaṃ sa dhīraḥ || 1.106 ||
ekenāpi hi śūreṇa
pādākrāntaṃ mahītalam |
kriyate bhāskareṇaiva
sphārasphuritatejasā || 1.107 ||
vahnistasya jalāyate jalanidhiḥ kulyāyate tatkṣaṇān
meruḥ svalpaśilāyate mṛgapatiḥ sadyaḥ kuraṅgāyate |
vyālo mālyaguṇāyate viṣarasaḥ pīyūṣavarṣāyate
yasyāṅge'khilalokavallabhatamaṃ śīlaṃ samunmīlati || 1.108 ||
lajjāguṇaughajananīṃ jananīṃ iva svām
atyantaśuddhahṛdayāṃ anuvartamānām |
tejasvinaḥ sukhaṃ asūnapi santyajanati
satyavratavyasanino na punaḥ pratijñām || 1.109 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
दिक्कालाद्यनवच्छिन्नानन्तचिन्मात्रमूर्तये ।
स्वानुभूत्येकमानाय नमः शान्ताय तेजसे ॥ 1.1 ॥
बोद्धारो मत्सरग्रस्ताः प्रभवः स्मयदूषिताः ।
अबोधोपहताः चान्ये जीर्णमङ्गे सुभाषितम् ॥ 1.2 ॥
अज्ञः सुखं आराध्यः
सुखतरं आराध्यते विशेषज्ञः ।
ज्ञानलवदुर्विदग्धं
ब्रह्मापि तं नरं न रञ्जयति ॥ 1.3 ॥
प्रसह्य मणिं उद्धरेन्मकरवक्त्रदंष्ट्रान्तरात्
समुद्रं अपि सन्तरेत्प्रचलदूर्मिमालाकुलम् ।
भुजङ्गं अपि कोपितं शिरसि पुष्पवद्धारयेत्
न तु प्रतिनिविष्टमूर्खजनचित्तं आराधयेत् ॥ 1.4 ॥
लभेत सिकतासु तैलं अपि यत्नतः पीडयन्
पिबेच्च मृगतृष्णिकासु सलिलं पिपासार्दितः ।
क्वचिदपि पर्यटन्शशविषाणं आसादयेत्
न तु प्रतिनिविष्टमूर्खचित्तं आराधयेत् ॥ 1.5 ॥
व्यालं बालमृणालतन्तुभिरसौ रोद्धुं समुज्जृम्भते
छेत्तुं वज्रमणिं शिरीषकुसुमप्रान्तेन सन्नह्यति ।
माधुर्यं मधुबिन्दुना रचयितुं क्षारामुधेरीहते
नेतुं वाञ्छन्ति यः खलान्पथि सतां सूक्तैः सुधास्यन्दिभिः ॥ 1.6 ॥
स्वायत्तं एकान्तगुणं विधात्रा
विनिर्मितं छादनं अज्ञतायाः ।
विशेषतः सर्वविदां समाजे
विभूषणं मौनं अपण्डितानाम् ॥ 1.7 ॥
यदा किञ्चिज्ज्ञोऽहं द्विप इव मदान्धः समभवं
तदा सर्वज्ञोऽस्मीत्यभवदवलिप्तं मम मनः
यदा किञ्चित्किञ्चिद्बुधजनसकाशादवगतं
तदा मूर्खोऽस्मीति ज्वर इव मदो मे व्यपगतः ॥ 1.8 ॥
कृमिकुलचित्तं लालाक्लिन्नं विगन्धिजुगुप्सितं
निरुपमरसं प्रीत्या खादन्नरास्थि निरामिषम् ।
सुरपतिं अपि श्वा पार्श्वस्थं विलोक्य न शङ्कते
न हि गणयति क्षुद्रो जन्तुः परिग्रहफल्गुताम् ॥ 1.9 ॥
शिरः शार्वं स्वर्गात्पशुपतिशिरस्तः क्षितिधरं
महीध्रादुत्तुङ्गादवनिं अवनेश्चापि जलधिम् ।
अधोऽधो गङ्गेयं पदं उपगता स्तोकम्
अथवाविवेकभ्रष्टानां भवति विनिपातः शतमुखः ॥ 1.10 ॥
शक्यो वारयितुं जलेन हुतभुक्च्छत्रेण सूर्यातपो
नागेन्द्रो निशिताङ्कुशेन समदो दण्डेन गोगर्दभौ ।
व्याधिर्भेषजसङ्ग्रहैश्च विविधैर्मन्त्रप्रयोगैर्विषं
सर्वस्यौषधं अस्ति शास्त्रविहितं मूर्खस्य नास्त्यौषधिम् ॥ 1.11 ॥
साहित्यसङ्गीतकलाविहीनः
साक्षात्पशुः पुच्छविषाणहीनः ।
तृणं न खादन्नपि जीवमानस्
तद्भागधेयं परमं पशूनाम् ॥ 1.12 ॥
येषां न विद्या न तपो न दानं
ज्ञानं न शीलं न गुणो न धर्मः ।
ते मर्त्यलोके भुवि भारभूता
मनुष्यरूपेण मृगाश्चरन्ति ॥ 1.13 ॥
वरं पर्वतदुर्गेषु
भ्रान्तं वनचरैः सह
न मूर्खजनसम्पर्कः
सुरेन्द्रभवनेष्वपि ॥ 1.14 ॥
शास्त्रोपस्कृतशब्दसुन्दरगिरः शिष्यप्रदेयागमा
विख्याताः कवयो वसन्ति विषये यस्य प्रभोर्निर्धनाः ।
तज्जाड्यं वसुधादिपस्य कवयस्त्वर्थं विनापीश्वराः
कुत्स्याः स्युः कुपरीक्षका हि मणयो यैरर्घतः पातिताः ॥ 1.15 ॥
हर्तुर्याति न गोचरं किं अपि शं पुष्णाति यत्सर्वदाऽप्य्
अर्थिभ्यः प्रतिपाद्यमानं अनिशं प्राप्नोति वृद्धिं पराम् ।
कल्पान्तेष्वपि न प्रयाति निधनं विद्याख्यं अन्तर्धनं
येषां तान्प्रति मानं उज्झत नृपाः कस्तैः सह स्पर्धते ॥ 1.16 ॥
अधिगतपरमार्थान्पण्डितान्मावमंस्थास्
तृणं इव लघु लक्ष्मीर्नैव तान्संरुणद्धि ।
अभिनवमदलेखाश्यामगण्डस्थलानां
न भवति बिसतन्तुर्वारणं वारणानाम् ॥ 1.17 ॥
अम्भोजिनीवनविहारविलासं एव
हंसस्य हन्ति नितरां कुपितो विधाता ।
न त्वस्य दुग्धजलभेदविधौ प्रसिद्धां
वैदग्धीकीर्तिं अपहर्तुं असौ समर्थः ॥ 1.18 ॥
केयूराणि न भूषयन्ति पुरुषं हारा न चन्द्रोज्ज्वला
न स्नानं न विलेपनं न कुसुमं नालङ्कृता मूर्धजाः ।
वाण्येका समलङ्करोति पुरुषं या संस्कृता धार्यते
क्षीयन्ते खलु भूषणानि सततं वाग्भूषणं भूषणम् ॥ 1.19 ॥
विद्या नाम नरस्य रूपं अधिकं प्रच्छन्नगुप्तं धनं
विद्या भोगकरी यशःसुखकरी विद्या गुरूणां गुरुः ।
विद्या बन्धुजनो विदेशगमने विद्या परा देवता
विद्या राजसु पूज्यते न तु धनं विद्याविहीनः पशुः ॥ 1.20 ॥
क्षान्तिश्चेत्कवचेन किं किं अरिभिः क्रोधोऽस्ति चेद्देहिनां
ज्ञातिश्चेदनलेन किं यदि सुहृद्दिव्यौषधं किं फलम् ।
किं सर्पैर्यदि दुर्जनाः किं उ धनैर्विद्याऽनवद्या यदि
व्रीडा चेत्किं उ भूषणैः सुकविता यद्यस्ति राज्येन किम् ॥ 1.21 ॥
दाक्षिण्यं स्वजने दया परिजने शाठ्यं सदा दुर्जने
प्रीतिः साधुजने नयो नृपजने विद्वज्जने चार्जवम् ।
शौर्यं शत्रुजने क्षमा गुरुजने कान्ताजने धृष्टता
ये चैवं पुरुषाः कलासु कुशलास्तेष्वेव लोकस्थितिः ॥ 1.22 ॥
जाड्यं धियो हरति सिञ्चति वाचि सत्यं
मानोन्नतिं दिशति पापं अपाकरोति ।
चेतः प्रसादयति दिक्षु तनोति कीर्तिं
सत्सङ्गतिः कथय किं न करोति पुंसाम् ॥ 1.23 ॥
जयन्ति ते सुकृतिनो
रससिद्धाः कवीश्वराः ।
नास्ति येषां यशःकाये
जरामरणजं भयम् ॥ 1.24 ॥
सूनुः सच्चरितः सती प्रियतमा स्वामी प्रसादोन्मुखः
स्निग्धं मित्रं अवञ्चकः परिजनो निःक्लेशलेशं मनः ।
आकारो रुचिरः स्थिरश्च विभवो विद्यावदातं मुखं
तुष्टे विष्टपकष्टहारिणि हरौ सम्प्राप्यते देहिना ॥ 1.25 ॥
प्राणाघातान्निवृत्तिः परधनहरणे संयमः सत्यवाक्यं
काले शक्त्या प्रदानं युवतिजनकथामूकभावः परेषाम् ।
तृष्णास्रोतो विभङ्गो गुरुषु च विनयः सर्वभूतानुकम्पा
सामान्यः सर्वशास्त्रेष्वनुपहतविधिः श्रेयसां एष पन्थाः ॥ 1.26 ॥
प्रारभ्यते न खलु विघ्नभयेन नीचैः
प्रारभ्य विघ्नविहता विरमन्ति मध्याः ।
विघ्नैः पुनः पुनरपि प्रतिहन्यमानाः
प्रारब्धं उत्तमजना न परित्यजन्ति ॥ 1.27 ॥
असन्तो नाभ्यर्थ्याः सुहृदपि न याच्यः कृशधनः
प्रिया न्याय्या वृत्तिर्मलिनं असुभङ्गेऽप्यसुकरम् ।
विपद्युच्चैः स्थेयं पदं अनुविधेयं च महतां
सतां केनोद्दिष्टं विषमं असिधाराव्रतं इदम् ॥ 1.28 ॥
क्षुत्क्षामोऽपि जराकृशोऽपि शिथिलप्राणोऽपि कष्टां दशाम्
आपन्नोऽपि विपन्नदीधितिरिति प्राणेषु नश्यत्स्वपि ।
मत्तेभेन्द्रविभिन्नकुम्भपिशितग्रासैकबद्धस्पृहः
किं जीर्णं तृणं अत्ति मानमहतां अग्रेसरः केसरी ॥ 1.29 ॥
स्वल्पस्नायुवसावशेषमलिनं निर्मांसं अप्यस्थि गोः
श्वा लब्ध्वा परितोषं एति न तु तत्तस्य क्षुधाशान्तये ।
सिंहो जम्बुकं अङ्कं आगतं अपि त्यक्त्वा निहन्ति द्विपं
सर्वः कृच्छ्रगतोऽपि वाञ्छन्ति जनः सत्त्वानुरूपं फलम् ॥ 1.30 ॥
लाङ्गूलचालनं अधश्चरणावपातं
भूमौ निपत्य वदनोदरदर्शनं च ।
श्वा पिण्डदस्य कुरुते गजपुङ्गवस्तु
धीरं विलोकयति चाटुशतैश्च भुङ्क्ते ॥ 1.31 ॥
परिवर्तिनि संसारे
मृतः को वा न जायते ।
स जातो येन जातेन
याति वंशः समुन्नतिम् ॥ 1.32 ॥
कुसुमस्तवकस्येव
द्वयी वृत्तिर्मनस्विनः ।
मूर्ध्नि वा सर्वलोकस्य
शीर्यते वन एव वा ॥ 1.33 ॥
सन्त्यन्येऽपि बृहस्पतिप्रभृतयः सम्भाविताः पञ्चषास्
तान्प्रत्येष विशेषविक्रमरुची राहुर्न वैरायते ।
द्वावेव ग्रसते दिवाकरनिशाप्राणेश्वरौ भास्करौ
भ्रातः पर्वणि पश्य दानवपतिः शीर्षावशेषाकृतिः ॥ 1.34 ॥
वहति भुवनश्रेणिं शेषः फणाफलकस्थितां
कमठपतिना मध्येपृष्ठं सदा स च धार्यते ।
तं अपि कुरुते क्रोडाधीनं पयोधिरनादराद्
अहह महतां निःसीमानश्चरित्रविभूतयः ॥ 1.35 ॥
वरं पक्षच्छेदः समदमघवन्मुक्तकुलिशप्रहारैर्
उद्गच्छद्बहुलदहनोद्गारगुरुभिः ।
तुषाराद्रेः सूनोरहह पितरि क्लेशविवशे
न चासौ सम्पातः पयसि पयसां पत्युरुचितः ॥ 1.36 ॥
सिंहः शिशुरपि निपतति
मदमलिनकपोलभित्तिषु गजेषु ।
प्रकृतिरियं सत्त्ववतां
न खलु वयस्तेजसो हेतुः ॥ 1.37 ॥
जातिर्यातु रसातलं गुणगणैस्तत्राप्यधो गम्यतां
शीलं शैलतटात्पतत्वभिजनः सन्दह्यतां वह्निना ।
शौर्ये वैरिणि वज्रं आशु निपतत्वर्थोऽस्तु नः केवलं
येनैकेन विना गुणस्तृणलवप्रायाः समस्ता इमे ॥ 1.38 ॥
धनं अर्जय काकुत्स्थ
धनमूलं इदं जगत् ।
अन्तरं नाभिजानामि
निर्धनस्य मृतस्य च ॥ 1.39 ॥
तानीन्द्रियाण्यविकलानि तदेव नाम
सा बुद्धिरप्रतिहता वचनं तदेव ।
अर्थोष्मणा विरहितः पुरुषः क्षणेन
सोऽप्यन्य एव भवतीति विचित्रं एतत् ॥ 1.40 ॥
यस्यास्ति वित्तं स नरः कुलीनः
स पण्डितः स श्रुतवान्गुणज्ञः ।
स एव वक्ता स च दर्शनीयः
सर्वे गुणाः काञ्चनं आश्रयन्ति ॥ 1.41 ॥
दौर्मन्त्र्यान्नृपतिर्विनश्यति यतिः सङ्गात्सुतो लालनात्
विप्रोऽनध्ययनात्कुलं कुतनयाच्छीलं खलोपासनात् ।
ह्रीर्मद्यादनवेक्षणादपि कृषिः स्नेहः प्रवासाश्रयान्
मैत्री चाप्रणयात्समृद्धिरनयात्त्यागप्रमादाद्धनम् ॥ 1.42 ॥
दानं भोगो नाशस्तिस्रो
गतयो भवन्ति वित्तस्य ।
यो न ददाति न भुङ्क्ते
तस्य तृतीया गतिर्भवति ॥ 1.43 ॥
मणिः शाणोल्लीढः समरविजयी हेतिदलितो
मदक्षीणो नागः शरदि सरितः श्यानपुलिनाः ।
कलाशेषश्चन्द्रः सुरतमृदिता बालवनिता
तन्निम्ना शोभन्ते गलितविभवाश्चार्थिषु नराः ॥ 1.44 ॥
परिक्षीणः कश्चित्स्पृहयति यवानां प्रसृतये
स पश्चात्सम्पूर्णः कलयति धरित्रीं तृणसमाम् ।
अतश्चानैकान्त्याद्गुरुलघुतयाऽर्थेषु धनिनाम्
अवस्था वस्तूनि प्रथयति च सङ्कोचयति च ॥ 1.45 ॥
राजन्दुधुक्षसि यदि क्षितिधेनुं एतां
तेनाद्य वत्सं इव लोकं अमुं पुषाण
तस्मिंश्च सम्यगनिशं परिपोष्यमाणे
नानाफलैः फलति कल्पलतेव भूमिः ॥ 1.46 ॥
सत्यानृता च परुषा प्रियवादिनी च
हिंस्रा दयालुरपि चार्थपरा वदान्या ।
नित्यव्यया प्रचुरनित्यधनागमा च
वाराङ्गनेव नृपनीतिरनेकरूपा ॥ 1.47 ॥
आज्ञा कीर्तिः पालनं ब्राह्मणानां
दानं भोगो मित्रसंरक्षणं च
येषां एते षड्गुणा न प्रवृत्ताः
कोऽर्थस्तेषां पार्थिवोपाश्रयेण ॥ 1.48 ॥
यद्धात्रा निजभालपट्टलिखितं स्तोकं महद्वा धनं
तत्प्राप्नोति मरुस्थलेऽपि नितरां मेरौ ततो नाधिकम् ।
तद्धीरो भव वित्तवत्सु कृपणां वृत्तिं वृथा सा कृथाः
कूपे पश्य पयोनिधावपि घटो गृह्णाति तुल्यं जलम् ॥ 1.49 ॥
त्वं एव चातकाधारोऽ
सीति केषां न गोचरः ।
किं अम्भोदवरास्माकं
कार्पण्योक्तं प्रतीक्षसे ॥ 1.50 ॥
रे रे चातक सावधानमनसा मित्र क्षणं श्रूयताम्
अम्भोदा बहवो वसन्ति गगने सर्वेऽपि नैतादृशाः ।
केचिद्वृष्टिभिरार्द्रयन्ति वसुधां गर्जन्ति केचिद्वृथा
यं यं पश्यसि तस्य तस्य पुरतो मा ब्रूहि दीनं वचः ॥ 1.51 ॥
अकरुणत्वं अकारणविग्रहः
परधने परयोषिति च स्पृहा ।
सुजनबन्धुजनेष्वसहिष्णुता
प्रकृतिसिद्धं इदं हि दुरात्मनाम् ॥ 1.52 ॥
दुर्जनः परिहर्तव्यो
विद्ययाऽलकृतोऽपि सन् ।
मणिना भूषितः सर्पः
किं असौ न भयङ्करः ॥ 1.53 ॥
जाड्यं ह्रीमति गण्यते व्रतरुचौ दम्भः शुचौ कैतवं
शूरे निर्घृणता मुनौ विमतिता दैन्यं प्रियालापिनि ।
तेजस्विन्यवलिप्तता मुखरता वक्तर्यशक्तिः स्थिरे
तत्को नाम गुणो भवेत्स गुणिनां यो दुर्जनैर्नाङ्कितः ॥ 1.54 ॥
लोभश्चेदगुणेन किं पिशुनता यद्यस्ति किं पातकैः
सत्यं चेत्तपसा च किं शुचि मनो यद्यस्ति तीर्थेन किम् ।
सौजन्यं यदि किं गुणैः सुमहिमा यद्यस्ति किं मण्डनैः
सद्विद्या यदि किं धनैरपयशो यद्यस्ति किं मृत्युना ॥ 1.55 ॥
शशी दिवसधूसरो गलितयौवना कामिनी
सरो विगतवारिजं मुखं अनक्षरं स्वाकृतेः ।
प्रभुर्धनपरायणः सततदुर्गतः सज्जनो
नृपाङ्गणगतः खलो मनसि सप्त शल्यानि मे ॥ 1.56 ॥
न कश्चिच्चण्डकोपानाम्
आत्मीयो नाम भूभुजाम् ।
होतारं अपि जुह्वानं
स्पृष्टो वहति पावकः ॥ 1.57 ॥
मौनोमूकः प्रवचनपटुर्बाटुलो जल्पको वा
धृष्टः पार्श्वे वसति च सदा दूरतश्चाप्रगल्भः ।
क्षान्त्या भीरुर्यदि न सहते प्रायशो नाभिजातः
सेवाधर्मः परमगहनो योगिनां अप्यगम्यः ॥ 1.58 ॥
उद्भासिताखिलखलस्य विशृङ्खलस्य
प्राग्जातविस्तृतनिजाधमकर्मवृत्तेः ।
दैवादवाप्तविभवस्य गुणद्विषोऽस्य
नीचस्य गोचरगतैः सुखं आप्यते ॥ 1.59 ॥
आरम्भगुर्वी क्षयिणी क्रमेण
लघ्वी पुरा वृद्धिमती च पश्चात् ।
दिनस्य पूर्वार्धपरार्धभिन्ना
छायेव मैत्री खलसज्जनानाम् ॥ 1.60 ॥
मृगमीनसज्जनानां तृणजलसन्तोषविहितवृत्तीनाम् ।
लुब्धकधीवरपिशुना निष्कारणवैरिणो जगति ॥ 1.61 ॥
वाञ्छा सज्जनसङ्गमे परगुणे प्रीतिर्गुरौ नम्रता
विद्यायां व्यसनं स्वयोषिति रतिर्लोकापवादाद्भयम् ।
भक्तिः शूलिनि शक्तिरात्मदमने संसर्गमुक्तिः खले
येष्वेते निवसन्ति निर्मलगुणास्तेभ्यो नरेभ्यो नमः ॥ 1.62 ॥
विपदि धैर्यं अथाभ्युदये क्षमा
सदसि वाक्पटुता युधि विक्रमः ।
यशसि चाभिरुचिर्व्यसनं श्रुतौ
प्रकृतिसिद्धं इदं हि महात्मनाम् ॥ 1.63 ॥
प्रदानं प्रच्छन्नं गृहं उपगते सम्भ्रमविधिः
प्रियं कृत्वा मौनं सदसि कथनं चाप्युपकृतेः ।
अनुत्सेको लक्ष्म्यां अनभिभवगन्धाः परकथाः
सतां केनोद्दिष्टं विषमं असिधाराव्रतं इदम् ॥ 1.64 ॥
करे श्लाघ्यस्त्यागः शिरसि गुरुपादप्रणयिता
मुखे सत्या वाणी विजयि भुजयोर्वीर्यं अतुलम् ।
हृदि स्वच्छा वृत्तिः श्रुतिं अधिगतं च श्रवणयोर्
विनाप्यैश्वर्येण प्रकृतिमहतां मण्डनं इदम् ॥ 1.65 ॥
सम्पत्सु महतां चित्तं भवत्युत्पलकोमलम् ।
आपत्सु च महाशैलशिला सङ्घातकर्कशम् ॥ 1.66 ॥
सन्तप्तायसि संस्थितस्य पयसो नामापि न ज्ञायते
मुक्ताकारतया तदेव नलिनीपत्रस्थितं राजते ।
स्वात्यां सागरशुक्तिमध्यपतितं तन्मौक्तिकं जायते
प्रायेणाधममध्यमोत्तमगुणः संसर्गतो जायते ॥ 1.67 ॥
प्रीणाति यः सुचरितैः पितरं स पुत्रो
यद्भर्तुरेव हितं इच्छति तत्कलत्रम् ।
तन्मित्रं आपदि सुखे च समक्रियं यद्
एतत्त्रयं जगति पुण्यकृतो लभन्ते ॥ 1.68 ॥
एको देवः केशवो वा शिवो वा
ह्येकं मित्रं भूपतिर्वा यतिर्वा ।
एको वासः पत्तने वा वने वा
ह्येका भार्या सुन्दरी वा दरी वा ॥ 1.69 ॥
नम्रत्वेनोन्नमन्तः परगुणकथनैः स्वान्गुणान्ख्यापयन्तः
स्वार्थान्सम्पादयन्तो विततपृथुतरारम्भयत्नाः परार्थे ।
क्षान्त्यैवाक्षेपरुक्षाक्षरमुखरमुखान्दुर्जनान्दूषयन्तः
सन्तः साश्चर्यचर्या जगति बहुमताः कस्य नाभ्यर्चनीयाः ॥ 1.70 ॥
भवन्ति नम्रास्तरवः फलोद्गमैर्
नवाम्बुभिर्दूरावलम्बिनो घनाः ।
अनुद्धताः सत्पुरुषाः समृद्धिभिः
स्वभाव एष परोपकारिणाम् ॥ 1.71 ॥
श्रोत्रं श्रुतेनैव न कुण्डलेन
दानेन पाणिर्न तु कङ्कणेन ।
विभाति कायः करुणपराणां
परोपकारैर्न तु चन्दनेन ॥ 1.72 ॥
पापान्निवारयति योजयते हिताय
गुह्यं निगूहति गुणान्प्रकटीकरोति ।
आपद्गतं च न जहाति ददाति काले
सन्मित्रलक्षणं इदं प्रवदन्ति सन्तः ॥ 1.73 ॥
पद्माकरं दिनकरो विकचीकरोति
चन्द्रप्रभोल्लासयति कैरवचक्रवालम् ।
नाभ्यर्थितो जलधरोऽपि जलं ददाति
सन्तः स्वयं परहिते विहिताभियोगाः ॥ 1.74 ॥
एके सत्पुरुषाः परार्थघटकाः स्वार्थं परित्यजन्ति ये
सामान्यास्तु परार्थं उद्यमभृतः स्वार्थाविरोधेन ये ।
तेऽमी मानुषराक्षसाः परहितं स्वार्थाय निघ्नन्ति ये
ये तु घ्नन्ति निरर्थकं परहितं ते के न जानीमहे ॥ 1.75 ॥
क्षीरेणात्मगतोदकाय हि गुणा दत्ता पुरा तेऽखिला
क्षीरोत्तापं अवेक्ष्य तेन पयसा स्वात्मा कृशानौ हुतः ।
गन्तुं पावकं उन्मनस्तदभवद्दृष्ट्वा तु मित्रापदं
युक्तं तेन जलेन शाम्यति सतां मैत्री पुनस्त्वीदृशी ॥ 1.76 ॥
इतः स्वपिति केशवः कुलं इतस्तदीयद्विषाम्
इतश्च शरणार्थिनां शिखरिणां गणाः शेरते ।
इतोऽपि बडवानलः सह समस्तसंवर्तकैः
अहो विततं ऊर्जितं भरसहं सिन्धोर्वपुः ॥ 1.77 ॥
तृष्णां छिन्धि भज क्षमां जहि मदं पापे रतिं मा कृथाः
सत्यं ब्रूह्यनुयाहि साधुपदवीं सेवस्व विद्वज्जनम् ।
मान्यान्मानय विद्विषोऽप्यनुनय प्रख्यापय प्रश्रयं
कीर्तिं पालय दुःखिते कुरु दयां एतत्सतां चेष्टितम् ॥ 1.78 ॥
मनसि वचसि काये पुण्यपीयूषपूर्णास्
त्रिभुवनं उपकारश्रेणिभिः प्रीणयन्तः ।
परगुणपरमाणून्पर्वतीकृत्य नित्यं
निजहृदि विकसन्तः सन्त सन्तः कियन्तः ॥ 1.79 ॥
किं तेन हेमगिरिणा रजताद्रिणा वा
यत्राश्रिताश्च तरवस्तरवस्त एव ।
मन्यामहे मलयं एव यदाश्रयेण
कङ्कोलनिम्बकटुजा अपि चन्दनाः स्युः ॥ 1.80 ॥
रत्नैर्महार्हैस्तुतुषुर्न देवा
न भेजिरे भीमविषेण भीतिम् ।
सुधां विना न परयुर्विरामं
न निश्चितार्थाद्विरमन्ति धीराः ॥ 1.81 ॥
क्वचित्पृथ्वीशय्यः क्वचिदपि च परङ्कशयनः
क्वचिच्छाकाहारः क्वचिदपि च शाल्योदनरुचिः ।
क्वचित्कन्थाधारी क्वचिदपि च दिव्याम्बरधरो
मनस्वी कार्यार्थी न गणयति दुःखं न च सुखम् ॥ 1.82 ॥
ऐश्वर्यस्य विभूषणं सुजनता शौर्यस्य वाक्संयमो
ज्ञानस्योपशमः श्रुतस्य विनयो वित्तस्य पात्रे व्ययः ।
अक्रोधस्तपसः क्षमा प्रभवितुर्धर्मस्य निर्वाजता
सर्वेषां अपि सर्वकारणं इदं शीलं परं भूषणम् ॥ 1.83 ॥
निन्दन्तु नीतिनिपुणा यदि वा स्तुवन्तु
लक्ष्मीः समाविशतु गच्छतु वा यथेष्ठम् ।
अद्यैव वा मरणं अस्तु युगान्तरे वा
न्याय्यात्पथः प्रविचलन्ति पदं न धीराः ॥ 1.84 ॥
भग्नाशस्य करण्डपिण्डिततनोर्म्लानेन्द्रियस्य क्षुधा
कृत्वाखुर्विवरं स्वयं निपतितो नक्तं मुखे भोगिनः ।
तृप्तस्तत्पिशितेन सत्वरं असौ तेनैव यातः यथा
लोकाः पश्यत दैवं एव हि नृणां वृद्धौ क्षये कारणम् ॥ 1.85 ॥
आलस्यं हि मनुष्याणां
शरीरस्थो महान्रिपुः ।
नास्त्युद्यमसमो बन्धुः
कुर्वाणो नावसीदति ॥ 1.86 ॥
छिन्नोऽपि रोहति तर्क्षीणोऽप्युपचीयते पुनश्चन्द्रः ।
इति विमृशन्तः सन्तः सन्तप्यन्ते न दुःखेषु ॥ 1.87 ॥
नेता यस्य बृहस्पतिः प्रहरणं वज्रं सुराः सैनिकाः
स्वर्गो दुर्गं अनुग्रहः किल हरेरैरावतो वारणः ।
इत्यैश्वर्यबलान्वितोऽपि बलभिद्भग्नः परैः सङ्गरे
तद्व्यक्तं ननु दैवं एव शरणं धिग्धिग्वृथा पौरुषम् ॥ 1.88 ॥
कर्मायत्तं फलं पुंसां
बुद्धिः कर्मानुसारिणी ।
तथापि सुधिया भाव्यं
सुविचार्यैव कुर्वता ॥ 1.89 ॥
खल्वातो दिवसेश्वरस्य किरणैः सन्ताडितो मस्तके
वाञ्छन्देशं अनातपं विधिवशात्तालस्य मूलं गतः ।
तत्राप्यस्य महाफलेन पतता भग्नं सशब्दं शिरः
प्रायो गच्छति यत्र भाग्यरहितस्तत्रैव यान्त्यापदः ॥ 1.90 ॥
रविनिशाकरयोर्ग्रहपीडनं
गजभुजङ्गमयोरपि बन्धनम् ।
मतिमतां च विलोक्य दरिद्रतां
विधिरहो बलवानिति मे मतिः ॥ 1.91 ॥
सृजति तावदशेषगुणकरं
पुरुषरत्नं अलङ्करणं भुवः ।
तदपि तत्क्षणभङ्गि करोति
चेदहह कष्टं अपण्डितता विधेः ॥ 1.92 ॥
पत्रं नैव यदा करीरविटपे दोषो वसन्तस्य किम्
नोलूकोऽप्यवलोकते यदि दिवा सूर्यस्य किं दूषणम् ।
धारा नैव पतन्ति चातकमुखे मेघस्य किं दूषणम्
यत्पूर्वं विधिना ललाटलिखितं तन्मार्जितुं कः क्षमः ॥ 1.93 ॥
नमस्यामो देवान्ननु हतविधेस्तेऽपि वशगा
विधिर्वन्द्यः सोऽपि प्रतिनियतकर्मैकफलदः ।
फलं कर्मायत्तं यदि किं अमरैः किं च विधिना
नमस्तत्कर्मभ्यो विधिरपि न येभ्यः प्रभवति ॥ 1.94 ॥
ब्रह्मा येन कुलालवन्नियमितो ब्रह्माडभाण्डोदरे
विष्णुर्येन दशावतारगहने क्षिप्तो महासङ्कटे ।
रुद्रो येन कपालपाणिपुटके भिक्षाटनं कारितः
सूर्यो भ्राम्यति नित्यं एव गगने तस्मै नमः कर्मणे ॥ 1.95 ॥
नैवाकृतिः फलति नैवा कुलं न शीलं
विद्यापि नैव न च यत्नकृतापि सेवा ।
भाग्यानि पूर्वतपसा खलु सञ्चितानि
काले फलन्ति पुरुषस्य यथैव वृक्षाः ॥ 1.96 ॥
वने रणे शत्रुजलाग्निमध्ये
महार्णवे पर्वतमस्तके वा ।
सुप्तं प्रमत्तं विषमस्थितं वा
रक्षन्ति पुण्यानि पुराकृतानि ॥ 1.97 ॥
या साधूंश्च खलान्करोति विदुषो मूर्खान्हितान्द्वेषिणः
प्रत्यक्षं कुरुते परीक्षं अमृतं हालाहलं तत्क्षणात् ।
तां आराधय सत्क्रियां भगवतीं भोक्तुं फलं वाञ्छितं
हे साधो व्यसनैर्गुणेषु विपुलेष्वास्थां वृथा मा कृथाः ॥ 1.98 ॥
गुणवदगुणवद्वा कुर्वता कार्यजातं
परिणतिरवधार्या यत्नतः पण्डितेन ।
अतिरभसकृतानां कर्मणां आविपत्तेर्
भवति हृदयदाही शल्यतुल्यो विपाकः ॥ 1.99 ॥
स्थाल्यां वैदूर्यमय्यां पचति तिलकणांश्चन्दनैरिन्धनौघैः
सौवर्णैर्लाङ्गलाग्रैर्विलिखति वसुधां अर्कमूलस्य हेतोः ।
कृत्वा कर्पूरखण्डान्वृत्तिं इह कुरुते कोद्रवाणां समन्तात्
प्राप्येमां कर्म्भूमिं न चरति मनुजो यस्तोप मन्दभाग्यः ॥ 1.100 ॥
मज्जत्वम्भसि यातु मेरुशिखरं शत्रुं जयत्वाहवे
वाणिज्यं कृषिसेवने च सकला विद्याः कलाः शिक्षताम् ।
आकाशं विपुलं प्रयातु खगवत्कृत्वा प्रयत्नं परं
नाभाव्यं भवतीह कर्मवशतो भाव्यस्य नाशः कुतः ॥ 1.101 ॥
भीमं वनं भवति तस्य पुरं प्रधानं
सर्वो जनः स्वजनतां उपयाति तस्य ।
कृत्स्ना च भूर्भवति सन्निधिरत्नपूर्णा
यस्यास्ति पूर्वसुकृतं विपुलं नरस्य ॥ 1.102 ॥
को लाभो गुणिसङ्गमः किं असुखं प्राज्ञेतरैः सङ्गतिः
का हानिः समयच्युतिर्निपुणता का धर्मतत्त्वे रतिः ।
कः शूरो विजितेन्द्रियः प्रियतमा काऽनुव्रता किं धनं
विद्या किं सुखं अप्रवासगमनं राज्यं किं आज्ञाफलम् ॥ 1.103 ॥
अप्रियवचनदरिद्रैः प्रियवचनधनाढ्यैः स्वदारपरितुष्टैः ।
परपरिवादनिवृत्तैः क्वचित्क्वचिन्मण्डिता वसुधा ॥ 1.104 ॥
कदर्थितस्यापि हि धैर्यवृत्तेर्
न शक्यते धैर्यगुणः प्रमार्ष्टुम् ।
अधोमुखस्यापि कृतस्य वह्नेर्
नाधः शिखा याति कदाचिदेव ॥ 1.105 ॥
कान्ताकटाक्षविशिखा न लुनन्ति यस्य
चित्तं न निर्दहति कृपकृशानुतापः ।
कर्षन्ति भूरिविषयाश्च न लोभपाशैर्
लोकत्रयं जयति कृत्स्नं इदं स धीरः ॥ 1.106 ॥
एकेनापि हि शूरेण
पादाक्रान्तं महीतलम् ।
क्रियते भास्करेणैव
स्फारस्फुरिततेजसा ॥ 1.107 ॥
वह्निस्तस्य जलायते जलनिधिः कुल्यायते तत्क्षणान्
मेरुः स्वल्पशिलायते मृगपतिः सद्यः कुरङ्गायते ।
व्यालो माल्यगुणायते विषरसः पीयूषवर्षायते
यस्याङ्गेऽखिललोकवल्लभतमं शीलं समुन्मीलति ॥ 1.108 ॥
लज्जागुणौघजननीं जननीं इव स्वाम्
अत्यन्तशुद्धहृदयां अनुवर्तमानाम् ।
तेजस्विनः सुखं असूनपि सन्त्यजनति
सत्यव्रतव्यसनिनो न पुनः प्रतिज्ञाम् ॥ 1.109 ॥
dikkālādyanavacchinnānantacinmātramūrtaye |
svānubhūtyekamānāya namaḥ śāntāya tejase || 1.1 ||
boddhāro matsaragrastāḥ prabhavaḥ smayadūṣitāḥ |
abodhopahatāḥ cānye jīrṇamaṅge subhāṣitam || 1.2 ||
ajñaḥ sukhaṃ ārādhyaḥ
sukhataraṃ ārādhyate viśeṣajñaḥ |
jñānalavadurvidagdhaṃ
brahmāpi taṃ naraṃ na rañjayati || 1.3 ||
prasahya maṇiṃ uddharenmakaravaktradaṃṣṭrāntarāt
samudraṃ api santaretpracaladūrmimālākulam |
bhujaṅgaṃ api kopitaṃ śirasi puṣpavaddhārayet
na tu pratiniviṣṭamūrkhajanacittaṃ ārādhayet || 1.4 ||
labheta sikatāsu tailaṃ api yatnataḥ pīḍayan
pibecca mṛgatṛṣṇikāsu salilaṃ pipāsārditaḥ |
kvacidapi paryaṭanśaśaviṣāṇaṃ āsādayet
na tu pratiniviṣṭamūrkhacittaṃ ārādhayet || 1.5 ||
vyālaṃ bālamṛṇālatantubhirasau roddhuṃ samujjṛmbhate
chettuṃ vajramaṇiṃ śirīṣakusumaprāntena sannahyati |
mādhuryaṃ madhubindunā racayituṃ kṣārāmudherīhate
netuṃ vāñchanti yaḥ khalānpathi satāṃ sūktaiḥ sudhāsyandibhiḥ || 1.6 ||
svāyattaṃ ekāntaguṇaṃ vidhātrā
vinirmitaṃ chādanaṃ ajñatāyāḥ |
viśeṣataḥ sarvavidāṃ samāje
vibhūṣaṇaṃ maunaṃ apaṇḍitānām || 1.7 ||
yadā kiñcijjño'haṃ dvipa iva madāndhaḥ samabhavaṃ
tadā sarvajño'smītyabhavadavaliptaṃ mama manaḥ
yadā kiñcitkiñcidbudhajanasakāśādavagataṃ
tadā mūrkho'smīti jvara iva mado me vyapagataḥ || 1.8 ||
kṛmikulacittaṃ lālāklinnaṃ vigandhijugupsitaṃ
nirupamarasaṃ prītyā khādannarāsthi nirāmiṣam |
surapatiṃ api śvā pārśvasthaṃ vilokya na śaṅkate
na hi gaṇayati kṣudro jantuḥ parigrahaphalgutām || 1.9 ||
śiraḥ śārvaṃ svargātpaśupatiśirastaḥ kṣitidharaṃ
mahīdhrāduttuṅgādavaniṃ avaneścāpi jaladhim |
adho'dho gaṅgeyaṃ padaṃ upagatā stokam
athavāvivekabhraṣṭānāṃ bhavati vinipātaḥ śatamukhaḥ || 1.10 ||
śakyo vārayituṃ jalena hutabhukcchatreṇa sūryātapo
nāgendro niśitāṅkuśena samado daṇḍena gogardabhau |
vyādhirbheṣajasaṅgrahaiśca vividhairmantraprayogairviṣaṃ
sarvasyauṣadhaṃ asti śāstravihitaṃ mūrkhasya nāstyauṣadhim || 1.11 ||
sāhityasaṅgītakalāvihīnaḥ
sākṣātpaśuḥ pucchaviṣāṇahīnaḥ |
tṛṇaṃ na khādannapi jīvamānas
tadbhāgadheyaṃ paramaṃ paśūnām || 1.12 ||
yeṣāṃ na vidyā na tapo na dānaṃ
jñānaṃ na śīlaṃ na guṇo na dharmaḥ |
te martyaloke bhuvi bhārabhūtā
manuṣyarūpeṇa mṛgāścaranti || 1.13 ||
varaṃ parvatadurgeṣu
bhrāntaṃ vanacaraiḥ saha
na mūrkhajanasamparkaḥ
surendrabhavaneṣvapi || 1.14 ||
śāstropaskṛtaśabdasundaragiraḥ śiṣyapradeyāgamā
vikhyātāḥ kavayo vasanti viṣaye yasya prabhornirdhanāḥ |
tajjāḍyaṃ vasudhādipasya kavayastvarthaṃ vināpīśvarāḥ
kutsyāḥ syuḥ kuparīkṣakā hi maṇayo yairarghataḥ pātitāḥ || 1.15 ||
harturyāti na gocaraṃ kiṃ api śaṃ puṣṇāti yatsarvadā'py
arthibhyaḥ pratipādyamānaṃ aniśaṃ prāpnoti vṛddhiṃ parām |
kalpānteṣvapi na prayāti nidhanaṃ vidyākhyaṃ antardhanaṃ
yeṣāṃ tānprati mānaṃ ujjhata nṛpāḥ kastaiḥ saha spardhate || 1.16 ||
adhigataparamārthānpaṇḍitānmāvamaṃsthās
tṛṇaṃ iva laghu lakṣmīrnaiva tānsaṃruṇaddhi |
abhinavamadalekhāśyāmagaṇḍasthalānāṃ
na bhavati bisatanturvāraṇaṃ vāraṇānām || 1.17 ||
ambhojinīvanavihāravilāsaṃ eva
haṃsasya hanti nitarāṃ kupito vidhātā |
na tvasya dugdhajalabhedavidhau prasiddhāṃ
vaidagdhīkīrtiṃ apahartuṃ asau samarthaḥ || 1.18 ||
keyūrāṇi na bhūṣayanti puruṣaṃ hārā na candrojjvalā
na snānaṃ na vilepanaṃ na kusumaṃ nālaṅkṛtā mūrdhajāḥ |
vāṇyekā samalaṅkaroti puruṣaṃ yā saṃskṛtā dhāryate
kṣīyante khalu bhūṣaṇāni satataṃ vāgbhūṣaṇaṃ bhūṣaṇam || 1.19 ||
vidyā nāma narasya rūpaṃ adhikaṃ pracchannaguptaṃ dhanaṃ
vidyā bhogakarī yaśaḥsukhakarī vidyā gurūṇāṃ guruḥ |
vidyā bandhujano videśagamane vidyā parā devatā
vidyā rājasu pūjyate na tu dhanaṃ vidyāvihīnaḥ paśuḥ || 1.20 ||
kṣāntiścetkavacena kiṃ kiṃ aribhiḥ krodho'sti ceddehināṃ
jñātiścedanalena kiṃ yadi suhṛddivyauṣadhaṃ kiṃ phalam |
kiṃ sarpairyadi durjanāḥ kiṃ u dhanairvidyā'navadyā yadi
vrīḍā cetkiṃ u bhūṣaṇaiḥ sukavitā yadyasti rājyena kim || 1.21 ||
dākṣiṇyaṃ svajane dayā parijane śāṭhyaṃ sadā durjane
prītiḥ sādhujane nayo nṛpajane vidvajjane cārjavam |
śauryaṃ śatrujane kṣamā gurujane kāntājane dhṛṣṭatā
ye caivaṃ puruṣāḥ kalāsu kuśalāsteṣveva lokasthitiḥ || 1.22 ||
jāḍyaṃ dhiyo harati siñcati vāci satyaṃ
mānonnatiṃ diśati pāpaṃ apākaroti |
cetaḥ prasādayati dikṣu tanoti kīrtiṃ
satsaṅgatiḥ kathaya kiṃ na karoti puṃsām || 1.23 ||
jayanti te sukṛtino
rasasiddhāḥ kavīśvarāḥ |
nāsti yeṣāṃ yaśaḥkāye
jarāmaraṇajaṃ bhayam || 1.24 ||
sūnuḥ saccaritaḥ satī priyatamā svāmī prasādonmukhaḥ
snigdhaṃ mitraṃ avañcakaḥ parijano niḥkleśaleśaṃ manaḥ |
ākāro ruciraḥ sthiraśca vibhavo vidyāvadātaṃ mukhaṃ
tuṣṭe viṣṭapakaṣṭahāriṇi harau samprāpyate dehinā || 1.25 ||
prāṇāghātānnivṛttiḥ paradhanaharaṇe saṃyamaḥ satyavākyaṃ
kāle śaktyā pradānaṃ yuvatijanakathāmūkabhāvaḥ pareṣām |
tṛṣṇāsroto vibhaṅgo guruṣu ca vinayaḥ sarvabhūtānukampā
sāmānyaḥ sarvaśāstreṣvanupahatavidhiḥ śreyasāṃ eṣa panthāḥ || 1.26 ||
prārabhyate na khalu vighnabhayena nīcaiḥ
prārabhya vighnavihatā viramanti madhyāḥ |
vighnaiḥ punaḥ punarapi pratihanyamānāḥ
prārabdhaṃ uttamajanā na parityajanti || 1.27 ||
asanto nābhyarthyāḥ suhṛdapi na yācyaḥ kṛśadhanaḥ
priyā nyāyyā vṛttirmalinaṃ asubhaṅge'pyasukaram |
vipadyuccaiḥ stheyaṃ padaṃ anuvidheyaṃ ca mahatāṃ
satāṃ kenoddiṣṭaṃ viṣamaṃ asidhārāvrataṃ idam || 1.28 ||
kṣutkṣāmo'pi jarākṛśo'pi śithilaprāṇo'pi kaṣṭāṃ daśām
āpanno'pi vipannadīdhitiriti prāṇeṣu naśyatsvapi |
mattebhendravibhinnakumbhapiśitagrāsaikabaddhaspṛhaḥ
kiṃ jīrṇaṃ tṛṇaṃ atti mānamahatāṃ agresaraḥ kesarī || 1.29 ||
svalpasnāyuvasāvaśeṣamalinaṃ nirmāṃsaṃ apyasthi goḥ
śvā labdhvā paritoṣaṃ eti na tu tattasya kṣudhāśāntaye |
siṃho jambukaṃ aṅkaṃ āgataṃ api tyaktvā nihanti dvipaṃ
sarvaḥ kṛcchragato'pi vāñchanti janaḥ sattvānurūpaṃ phalam || 1.30 ||
lāṅgūlacālanaṃ adhaścaraṇāvapātaṃ
bhūmau nipatya vadanodaradarśanaṃ ca |
śvā piṇḍadasya kurute gajapuṅgavastu
dhīraṃ vilokayati cāṭuśataiśca bhuṅkte || 1.31 ||
parivartini saṃsāre
mṛtaḥ ko vā na jāyate |
sa jāto yena jātena
yāti vaṃśaḥ samunnatim || 1.32 ||
kusumastavakasyeva
dvayī vṛttirmanasvinaḥ |
mūrdhni vā sarvalokasya
śīryate vana eva vā || 1.33 ||
santyanye'pi bṛhaspatiprabhṛtayaḥ sambhāvitāḥ pañcaṣās
tānpratyeṣa viśeṣavikramarucī rāhurna vairāyate |
dvāveva grasate divākaraniśāprāṇeśvarau bhāskarau
bhrātaḥ parvaṇi paśya dānavapatiḥ śīrṣāvaśeṣākṛtiḥ || 1.34 ||
vahati bhuvanaśreṇiṃ śeṣaḥ phaṇāphalakasthitāṃ
kamaṭhapatinā madhyepṛṣṭhaṃ sadā sa ca dhāryate |
taṃ api kurute kroḍādhīnaṃ payodhiranādarād
ahaha mahatāṃ niḥsīmānaścaritravibhūtayaḥ || 1.35 ||
varaṃ pakṣacchedaḥ samadamaghavanmuktakuliśaprahārair
udgacchadbahuladahanodgāragurubhiḥ |
tuṣārādreḥ sūnorahaha pitari kleśavivaśe
na cāsau sampātaḥ payasi payasāṃ patyurucitaḥ || 1.36 ||
siṃhaḥ śiśurapi nipatati
madamalinakapolabhittiṣu gajeṣu |
prakṛtiriyaṃ sattvavatāṃ
na khalu vayastejaso hetuḥ || 1.37 ||
jātiryātu rasātalaṃ guṇagaṇaistatrāpyadho gamyatāṃ
śīlaṃ śailataṭātpatatvabhijanaḥ sandahyatāṃ vahninā |
śaurye vairiṇi vajraṃ āśu nipatatvartho'stu naḥ kevalaṃ
yenaikena vinā guṇastṛṇalavaprāyāḥ samastā ime || 1.38 ||
dhanaṃ arjaya kākutstha
dhanamūlaṃ idaṃ jagat |
antaraṃ nābhijānāmi
nirdhanasya mṛtasya ca || 1.39 ||
tānīndriyāṇyavikalāni tadeva nāma
sā buddhirapratihatā vacanaṃ tadeva |
arthoṣmaṇā virahitaḥ puruṣaḥ kṣaṇena
so'pyanya eva bhavatīti vicitraṃ etat || 1.40 ||
yasyāsti vittaṃ sa naraḥ kulīnaḥ
sa paṇḍitaḥ sa śrutavānguṇajñaḥ |
sa eva vaktā sa ca darśanīyaḥ
sarve guṇāḥ kāñcanaṃ āśrayanti || 1.41 ||
daurmantryānnṛpatirvinaśyati yatiḥ saṅgātsuto lālanāt
vipro'nadhyayanātkulaṃ kutanayācchīlaṃ khalopāsanāt |
hrīrmadyādanavekṣaṇādapi kṛṣiḥ snehaḥ pravāsāśrayān
maitrī cāpraṇayātsamṛddhiranayāttyāgapramādāddhanam || 1.42 ||
dānaṃ bhogo nāśastisro
gatayo bhavanti vittasya |
yo na dadāti na bhuṅkte
tasya tṛtīyā gatirbhavati || 1.43 ||
maṇiḥ śāṇollīḍhaḥ samaravijayī hetidalito
madakṣīṇo nāgaḥ śaradi saritaḥ śyānapulināḥ |
kalāśeṣaścandraḥ suratamṛditā bālavanitā
tannimnā śobhante galitavibhavāścārthiṣu narāḥ || 1.44 ||
parikṣīṇaḥ kaścitspṛhayati yavānāṃ prasṛtaye
sa paścātsampūrṇaḥ kalayati dharitrīṃ tṛṇasamām |
ataścānaikāntyādgurulaghutayā'rtheṣu dhaninām
avasthā vastūni prathayati ca saṅkocayati ca || 1.45 ||
rājandudhukṣasi yadi kṣitidhenuṃ etāṃ
tenādya vatsaṃ iva lokaṃ amuṃ puṣāṇa
tasmiṃśca samyaganiśaṃ paripoṣyamāṇe
nānāphalaiḥ phalati kalpalateva bhūmiḥ || 1.46 ||
satyānṛtā ca paruṣā priyavādinī ca
hiṃsrā dayālurapi cārthaparā vadānyā |
nityavyayā pracuranityadhanāgamā ca
vārāṅganeva nṛpanītiranekarūpā || 1.47 ||
ājñā kīrtiḥ pālanaṃ brāhmaṇānāṃ
dānaṃ bhogo mitrasaṃrakṣaṇaṃ ca
yeṣāṃ ete ṣaḍguṇā na pravṛttāḥ
ko'rthasteṣāṃ pārthivopāśrayeṇa || 1.48 ||
yaddhātrā nijabhālapaṭṭalikhitaṃ stokaṃ mahadvā dhanaṃ
tatprāpnoti marusthale'pi nitarāṃ merau tato nādhikam |
taddhīro bhava vittavatsu kṛpaṇāṃ vṛttiṃ vṛthā sā kṛthāḥ
kūpe paśya payonidhāvapi ghaṭo gṛhṇāti tulyaṃ jalam || 1.49 ||
tvaṃ eva cātakādhāro'
sīti keṣāṃ na gocaraḥ |
kiṃ ambhodavarāsmākaṃ
kārpaṇyoktaṃ pratīkṣase || 1.50 ||
re re cātaka sāvadhānamanasā mitra kṣaṇaṃ śrūyatām
ambhodā bahavo vasanti gagane sarve'pi naitādṛśāḥ |
kecidvṛṣṭibhirārdrayanti vasudhāṃ garjanti kecidvṛthā
yaṃ yaṃ paśyasi tasya tasya purato mā brūhi dīnaṃ vacaḥ || 1.51 ||
akaruṇatvaṃ akāraṇavigrahaḥ
paradhane parayoṣiti ca spṛhā |
sujanabandhujaneṣvasahiṣṇutā
prakṛtisiddhaṃ idaṃ hi durātmanām || 1.52 ||
durjanaḥ parihartavyo
vidyayā'lakṛto'pi san |
maṇinā bhūṣitaḥ sarpaḥ
kiṃ asau na bhayaṅkaraḥ || 1.53 ||
jāḍyaṃ hrīmati gaṇyate vratarucau dambhaḥ śucau kaitavaṃ
śūre nirghṛṇatā munau vimatitā dainyaṃ priyālāpini |
tejasvinyavaliptatā mukharatā vaktaryaśaktiḥ sthire
tatko nāma guṇo bhavetsa guṇināṃ yo durjanairnāṅkitaḥ || 1.54 ||
lobhaścedaguṇena kiṃ piśunatā yadyasti kiṃ pātakaiḥ
satyaṃ cettapasā ca kiṃ śuci mano yadyasti tīrthena kim |
saujanyaṃ yadi kiṃ guṇaiḥ sumahimā yadyasti kiṃ maṇḍanaiḥ
sadvidyā yadi kiṃ dhanairapayaśo yadyasti kiṃ mṛtyunā || 1.55 ||
śaśī divasadhūsaro galitayauvanā kāminī
saro vigatavārijaṃ mukhaṃ anakṣaraṃ svākṛteḥ |
prabhurdhanaparāyaṇaḥ satatadurgataḥ sajjano
nṛpāṅgaṇagataḥ khalo manasi sapta śalyāni me || 1.56 ||
na kaściccaṇḍakopānām
ātmīyo nāma bhūbhujām |
hotāraṃ api juhvānaṃ
spṛṣṭo vahati pāvakaḥ || 1.57 ||
maunomūkaḥ pravacanapaṭurbāṭulo jalpako vā
dhṛṣṭaḥ pārśve vasati ca sadā dūrataścāpragalbhaḥ |
kṣāntyā bhīruryadi na sahate prāyaśo nābhijātaḥ
sevādharmaḥ paramagahano yogināṃ apyagamyaḥ || 1.58 ||
udbhāsitākhilakhalasya viśṛṅkhalasya
prāgjātavistṛtanijādhamakarmavṛtteḥ |
daivādavāptavibhavasya guṇadviṣo'sya
nīcasya gocaragataiḥ sukhaṃ āpyate || 1.59 ||
ārambhagurvī kṣayiṇī krameṇa
laghvī purā vṛddhimatī ca paścāt |
dinasya pūrvārdhaparārdhabhinnā
chāyeva maitrī khalasajjanānām || 1.60 ||
mṛgamīnasajjanānāṃ tṛṇajalasantoṣavihitavṛttīnām |
lubdhakadhīvarapiśunā niṣkāraṇavairiṇo jagati || 1.61 ||
vāñchā sajjanasaṅgame paraguṇe prītirgurau namratā
vidyāyāṃ vyasanaṃ svayoṣiti ratirlokāpavādādbhayam |
bhaktiḥ śūlini śaktirātmadamane saṃsargamuktiḥ khale
yeṣvete nivasanti nirmalaguṇāstebhyo narebhyo namaḥ || 1.62 ||
vipadi dhairyaṃ athābhyudaye kṣamā
sadasi vākpaṭutā yudhi vikramaḥ |
yaśasi cābhirucirvyasanaṃ śrutau
prakṛtisiddhaṃ idaṃ hi mahātmanām || 1.63 ||
pradānaṃ pracchannaṃ gṛhaṃ upagate sambhramavidhiḥ
priyaṃ kṛtvā maunaṃ sadasi kathanaṃ cāpyupakṛteḥ |
anutseko lakṣmyāṃ anabhibhavagandhāḥ parakathāḥ
satāṃ kenoddiṣṭaṃ viṣamaṃ asidhārāvrataṃ idam || 1.64 ||
kare ślāghyastyāgaḥ śirasi gurupādapraṇayitā
mukhe satyā vāṇī vijayi bhujayorvīryaṃ atulam |
hṛdi svacchā vṛttiḥ śrutiṃ adhigataṃ ca śravaṇayor
vināpyaiśvaryeṇa prakṛtimahatāṃ maṇḍanaṃ idam || 1.65 ||
sampatsu mahatāṃ cittaṃ bhavatyutpalakomalam |
āpatsu ca mahāśailaśilā saṅghātakarkaśam || 1.66 ||
santaptāyasi saṃsthitasya payaso nāmāpi na jñāyate
muktākāratayā tadeva nalinīpatrasthitaṃ rājate |
svātyāṃ sāgaraśuktimadhyapatitaṃ tanmauktikaṃ jāyate
prāyeṇādhamamadhyamottamaguṇaḥ saṃsargato jāyate || 1.67 ||
prīṇāti yaḥ sucaritaiḥ pitaraṃ sa putro
yadbhartureva hitaṃ icchati tatkalatram |
tanmitraṃ āpadi sukhe ca samakriyaṃ yad
etattrayaṃ jagati puṇyakṛto labhante || 1.68 ||
eko devaḥ keśavo vā śivo vā
hyekaṃ mitraṃ bhūpatirvā yatirvā |
eko vāsaḥ pattane vā vane vā
hyekā bhāryā sundarī vā darī vā || 1.69 ||
namratvenonnamantaḥ paraguṇakathanaiḥ svānguṇānkhyāpayantaḥ
svārthānsampādayanto vitatapṛthutarārambhayatnāḥ parārthe |
kṣāntyaivākṣeparukṣākṣaramukharamukhāndurjanāndūṣayantaḥ
santaḥ sāścaryacaryā jagati bahumatāḥ kasya nābhyarcanīyāḥ || 1.70 ||
bhavanti namrāstaravaḥ phalodgamair
navāmbubhirdūrāvalambino ghanāḥ |
anuddhatāḥ satpuruṣāḥ samṛddhibhiḥ
svabhāva eṣa paropakāriṇām || 1.71 ||
śrotraṃ śrutenaiva na kuṇḍalena
dānena pāṇirna tu kaṅkaṇena |
vibhāti kāyaḥ karuṇaparāṇāṃ
paropakārairna tu candanena || 1.72 ||
pāpānnivārayati yojayate hitāya
guhyaṃ nigūhati guṇānprakaṭīkaroti |
āpadgataṃ ca na jahāti dadāti kāle
sanmitralakṣaṇaṃ idaṃ pravadanti santaḥ || 1.73 ||
padmākaraṃ dinakaro vikacīkaroti
candraprabhollāsayati kairavacakravālam |
nābhyarthito jaladharo'pi jalaṃ dadāti
santaḥ svayaṃ parahite vihitābhiyogāḥ || 1.74 ||
eke satpuruṣāḥ parārthaghaṭakāḥ svārthaṃ parityajanti ye
sāmānyāstu parārthaṃ udyamabhṛtaḥ svārthāvirodhena ye |
te'mī mānuṣarākṣasāḥ parahitaṃ svārthāya nighnanti ye
ye tu ghnanti nirarthakaṃ parahitaṃ te ke na jānīmahe || 1.75 ||
kṣīreṇātmagatodakāya hi guṇā dattā purā te'khilā
kṣīrottāpaṃ avekṣya tena payasā svātmā kṛśānau hutaḥ |
gantuṃ pāvakaṃ unmanastadabhavaddṛṣṭvā tu mitrāpadaṃ
yuktaṃ tena jalena śāmyati satāṃ maitrī punastvīdṛśī || 1.76 ||
itaḥ svapiti keśavaḥ kulaṃ itastadīyadviṣām
itaśca śaraṇārthināṃ śikhariṇāṃ gaṇāḥ śerate |
ito'pi baḍavānalaḥ saha samastasaṃvartakaiḥ
aho vitataṃ ūrjitaṃ bharasahaṃ sindhorvapuḥ || 1.77 ||
tṛṣṇāṃ chindhi bhaja kṣamāṃ jahi madaṃ pāpe ratiṃ mā kṛthāḥ
satyaṃ brūhyanuyāhi sādhupadavīṃ sevasva vidvajjanam |
mānyānmānaya vidviṣo'pyanunaya prakhyāpaya praśrayaṃ
kīrtiṃ pālaya duḥkhite kuru dayāṃ etatsatāṃ ceṣṭitam || 1.78 ||
manasi vacasi kāye puṇyapīyūṣapūrṇās
tribhuvanaṃ upakāraśreṇibhiḥ prīṇayantaḥ |
paraguṇaparamāṇūnparvatīkṛtya nityaṃ
nijahṛdi vikasantaḥ santa santaḥ kiyantaḥ || 1.79 ||
kiṃ tena hemagiriṇā rajatādriṇā vā
yatrāśritāśca taravastaravasta eva |
manyāmahe malayaṃ eva yadāśrayeṇa
kaṅkolanimbakaṭujā api candanāḥ syuḥ || 1.80 ||
ratnairmahārhaistutuṣurna devā
na bhejire bhīmaviṣeṇa bhītim |
sudhāṃ vinā na parayurvirāmaṃ
na niścitārthādviramanti dhīrāḥ || 1.81 ||
kvacitpṛthvīśayyaḥ kvacidapi ca paraṅkaśayanaḥ
kvacicchākāhāraḥ kvacidapi ca śālyodanaruciḥ |
kvacitkanthādhārī kvacidapi ca divyāmbaradharo
manasvī kāryārthī na gaṇayati duḥkhaṃ na ca sukham || 1.82 ||
aiśvaryasya vibhūṣaṇaṃ sujanatā śauryasya vāksaṃyamo
jñānasyopaśamaḥ śrutasya vinayo vittasya pātre vyayaḥ |
akrodhastapasaḥ kṣamā prabhaviturdharmasya nirvājatā
sarveṣāṃ api sarvakāraṇaṃ idaṃ śīlaṃ paraṃ bhūṣaṇam || 1.83 ||
nindantu nītinipuṇā yadi vā stuvantu
lakṣmīḥ samāviśatu gacchatu vā yatheṣṭham |
adyaiva vā maraṇaṃ astu yugāntare vā
nyāyyātpathaḥ pravicalanti padaṃ na dhīrāḥ || 1.84 ||
bhagnāśasya karaṇḍapiṇḍitatanormlānendriyasya kṣudhā
kṛtvākhurvivaraṃ svayaṃ nipatito naktaṃ mukhe bhoginaḥ |
tṛptastatpiśitena satvaraṃ asau tenaiva yātaḥ yathā
lokāḥ paśyata daivaṃ eva hi nṛṇāṃ vṛddhau kṣaye kāraṇam || 1.85 ||
ālasyaṃ hi manuṣyāṇāṃ
śarīrastho mahānripuḥ |
nāstyudyamasamo bandhuḥ
kurvāṇo nāvasīdati || 1.86 ||
chinno'pi rohati tarkṣīṇo'pyupacīyate punaścandraḥ |
iti vimṛśantaḥ santaḥ santapyante na duḥkheṣu || 1.87 ||
netā yasya bṛhaspatiḥ praharaṇaṃ vajraṃ surāḥ sainikāḥ
svargo durgaṃ anugrahaḥ kila harerairāvato vāraṇaḥ |
ityaiśvaryabalānvito'pi balabhidbhagnaḥ paraiḥ saṅgare
tadvyaktaṃ nanu daivaṃ eva śaraṇaṃ dhigdhigvṛthā pauruṣam || 1.88 ||
karmāyattaṃ phalaṃ puṃsāṃ
buddhiḥ karmānusāriṇī |
tathāpi sudhiyā bhāvyaṃ
suvicāryaiva kurvatā || 1.89 ||
khalvāto divaseśvarasya kiraṇaiḥ santāḍito mastake
vāñchandeśaṃ anātapaṃ vidhivaśāttālasya mūlaṃ gataḥ |
tatrāpyasya mahāphalena patatā bhagnaṃ saśabdaṃ śiraḥ
prāyo gacchati yatra bhāgyarahitastatraiva yāntyāpadaḥ || 1.90 ||
raviniśākarayorgrahapīḍanaṃ
gajabhujaṅgamayorapi bandhanam |
matimatāṃ ca vilokya daridratāṃ
vidhiraho balavāniti me matiḥ || 1.91 ||
sṛjati tāvadaśeṣaguṇakaraṃ
puruṣaratnaṃ alaṅkaraṇaṃ bhuvaḥ |
tadapi tatkṣaṇabhaṅgi karoti
cedahaha kaṣṭaṃ apaṇḍitatā vidheḥ || 1.92 ||
patraṃ naiva yadā karīraviṭape doṣo vasantasya kim
nolūko'pyavalokate yadi divā sūryasya kiṃ dūṣaṇam |
dhārā naiva patanti cātakamukhe meghasya kiṃ dūṣaṇam
yatpūrvaṃ vidhinā lalāṭalikhitaṃ tanmārjituṃ kaḥ kṣamaḥ || 1.93 ||
namasyāmo devānnanu hatavidheste'pi vaśagā
vidhirvandyaḥ so'pi pratiniyatakarmaikaphaladaḥ |
phalaṃ karmāyattaṃ yadi kiṃ amaraiḥ kiṃ ca vidhinā
namastatkarmabhyo vidhirapi na yebhyaḥ prabhavati || 1.94 ||
brahmā yena kulālavanniyamito brahmāḍabhāṇḍodare
viṣṇuryena daśāvatāragahane kṣipto mahāsaṅkaṭe |
rudro yena kapālapāṇipuṭake bhikṣāṭanaṃ kāritaḥ
sūryo bhrāmyati nityaṃ eva gagane tasmai namaḥ karmaṇe || 1.95 ||
naivākṛtiḥ phalati naivā kulaṃ na śīlaṃ
vidyāpi naiva na ca yatnakṛtāpi sevā |
bhāgyāni pūrvatapasā khalu sañcitāni
kāle phalanti puruṣasya yathaiva vṛkṣāḥ || 1.96 ||
vane raṇe śatrujalāgnimadhye
mahārṇave parvatamastake vā |
suptaṃ pramattaṃ viṣamasthitaṃ vā
rakṣanti puṇyāni purākṛtāni || 1.97 ||
yā sādhūṃśca khalānkaroti viduṣo mūrkhānhitāndveṣiṇaḥ
pratyakṣaṃ kurute parīkṣaṃ amṛtaṃ hālāhalaṃ tatkṣaṇāt |
tāṃ ārādhaya satkriyāṃ bhagavatīṃ bhoktuṃ phalaṃ vāñchitaṃ
he sādho vyasanairguṇeṣu vipuleṣvāsthāṃ vṛthā mā kṛthāḥ || 1.98 ||
guṇavadaguṇavadvā kurvatā kāryajātaṃ
pariṇatiravadhāryā yatnataḥ paṇḍitena |
atirabhasakṛtānāṃ karmaṇāṃ āvipatter
bhavati hṛdayadāhī śalyatulyo vipākaḥ || 1.99 ||
sthālyāṃ vaidūryamayyāṃ pacati tilakaṇāṃścandanairindhanaughaiḥ
sauvarṇairlāṅgalāgrairvilikhati vasudhāṃ arkamūlasya hetoḥ |
kṛtvā karpūrakhaṇḍānvṛttiṃ iha kurute kodravāṇāṃ samantāt
prāpyemāṃ karmbhūmiṃ na carati manujo yastopa mandabhāgyaḥ || 1.100 ||
majjatvambhasi yātu meruśikharaṃ śatruṃ jayatvāhave
vāṇijyaṃ kṛṣisevane ca sakalā vidyāḥ kalāḥ śikṣatām |
ākāśaṃ vipulaṃ prayātu khagavatkṛtvā prayatnaṃ paraṃ
nābhāvyaṃ bhavatīha karmavaśato bhāvyasya nāśaḥ kutaḥ || 1.101 ||
bhīmaṃ vanaṃ bhavati tasya puraṃ pradhānaṃ
sarvo janaḥ svajanatāṃ upayāti tasya |
kṛtsnā ca bhūrbhavati sannidhiratnapūrṇā
yasyāsti pūrvasukṛtaṃ vipulaṃ narasya || 1.102 ||
ko lābho guṇisaṅgamaḥ kiṃ asukhaṃ prājñetaraiḥ saṅgatiḥ
kā hāniḥ samayacyutirnipuṇatā kā dharmatattve ratiḥ |
kaḥ śūro vijitendriyaḥ priyatamā kā'nuvratā kiṃ dhanaṃ
vidyā kiṃ sukhaṃ apravāsagamanaṃ rājyaṃ kiṃ ājñāphalam || 1.103 ||
apriyavacanadaridraiḥ priyavacanadhanāḍhyaiḥ svadāraparituṣṭaiḥ |
paraparivādanivṛttaiḥ kvacitkvacinmaṇḍitā vasudhā || 1.104 ||
kadarthitasyāpi hi dhairyavṛtter
na śakyate dhairyaguṇaḥ pramārṣṭum |
adhomukhasyāpi kṛtasya vahner
nādhaḥ śikhā yāti kadācideva || 1.105 ||
kāntākaṭākṣaviśikhā na lunanti yasya
cittaṃ na nirdahati kṛpakṛśānutāpaḥ |
karṣanti bhūriviṣayāśca na lobhapāśair
lokatrayaṃ jayati kṛtsnaṃ idaṃ sa dhīraḥ || 1.106 ||
ekenāpi hi śūreṇa
pādākrāntaṃ mahītalam |
kriyate bhāskareṇaiva
sphārasphuritatejasā || 1.107 ||
vahnistasya jalāyate jalanidhiḥ kulyāyate tatkṣaṇān
meruḥ svalpaśilāyate mṛgapatiḥ sadyaḥ kuraṅgāyate |
vyālo mālyaguṇāyate viṣarasaḥ pīyūṣavarṣāyate
yasyāṅge'khilalokavallabhatamaṃ śīlaṃ samunmīlati || 1.108 ||
lajjāguṇaughajananīṃ jananīṃ iva svām
atyantaśuddhahṛdayāṃ anuvartamānām |
tejasvinaḥ sukhaṃ asūnapi santyajanati
satyavratavyasanino na punaḥ pratijñām || 1.109 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Tamil script. Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.
🕉 InfoLyter.in