ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਰਾਮਾਯਣੇ ਬਾਲਕਾਣ੍ਡਮ੍ ।
ਅਥ ਤ੍ਰਯੋਦਸ਼ਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ।
ਪੁਨਃ ਪ੍ਰਾਪ੍ਤੇ ਵਸਨ੍ਤੇ ਤੁ ਪੂਰ੍ਣਸ੍ਸਂਵਤ੍ਸਰੋऽਭਵਤ੍ ।
ਪ੍ਰਸਵਾਰ੍ਥਂ ਗਤੋ ਯष੍ਟੁਂ ਹਯਮੇਧੇਨ ਵੀਰ੍ਯਵਾਨ੍ ॥ 1 ॥
ਅਭਿਵਾਦ੍ਯ ਵਸਿष੍ਠਂ ਚ ਨ੍ਯਾਯਤਃ ਪਰਿਪੂਜ੍ਯ ਚ ।
ਅਬ੍ਰਵੀਤ੍ਪ੍ਰਸ਼੍ਰਿਤਂ ਵਾਕ੍ਯਂ ਪ੍ਰਸਵਾਰ੍ਥਂ ਦ੍ਵਿਜੋਤ੍ਤਮਮ੍ ॥ 2 ॥
ਯਜ੍ਞੋ ਮੇ ਕ੍ਰਿਯਤਾਂ ਬ੍ਰਹ੍ਮਨ੍ਯਥੋਕ੍ਤਂ ਮੁਨਿਪੁਙ੍ਗਵ ।
ਯਥਾ ਨ ਵਿਘ੍ਨਃ ਕ੍ਰਿਯਤੇ ਯਜ੍ਞਾਙ੍ਗੇषੁ ਵਿਧੀਯਤਾਮ੍ ॥ 3 ॥
ਭਵਾਨ੍ ਸ੍ਨਿਗ੍ਧਸ੍ਸੁਹृਨ੍ਮਹ੍ਯਂ ਗੁਰੁਸ਼੍ਚ ਪਰਮੋ ਮਹਾਨ੍ ।
ਓਢਵ੍ਯੋ ਭਵਤਾ ਚੈਵ ਭਾਰੋ ਯਜ੍ਞਸ੍ਯ ਚੋਦ੍ਯਤਃ ॥ 4 ॥
ਤਥੇਤਿ ਚ ਸ ਰਾਜਾਨਮਬ੍ਰਵੀਦ੍ਦ੍ਵਿਜਸਤ੍ਤਮਃ ।
ਕਰਿष੍ਯੇ ਸਰ੍ਵਮੇਵੈਤਦ੍ਭਵਤਾ ਯਤ੍ਸਮਰ੍ਥਿਤਮ੍ ॥ 5 ॥
ਤਤੋऽਬ੍ਰਵੀਦ੍ਵਿਜਾਨ੍ਵृਦ੍ਧਾਨ੍ਯਜ੍ਞਕਰ੍ਮਸੁ ਨਿष੍ਠਿਤਾਨ੍ ।
ਸ੍ਥਾਪਤ੍ਯੇ ਨਿष੍ਠਿਤਾਂਸ਼੍ਚੈਵ ਵृਦ੍ਧਾਨ੍ਪਰਮਧਾਰ੍ਮਿਕਾਨ੍ ॥ 6 ॥
ਕਰ੍ਮਾਨ੍ਤਿਕਾਨ੍ ਸ਼ਿਲ੍ਪਕਰਾਨ੍ਵਰ੍ਧਕੀਨ੍ ਖਨਕਾਨਪਿ ।
ਗਣਕਾਨ੍ਸ਼ਿਲ੍ਪਿਨਸ਼੍ਚੈਵ ਤਥੈਵ ਨਟਨਰ੍ਤਕਾਨ੍ ॥ 7 ॥
ਤਥਾ ਸ਼ੁਚੀਨ੍ਸ਼ਾਸ੍ਤ੍ਰਵਿਦਃ ਪੁਰੁषਾਨ੍ ਸੁਬਹੁਸ਼੍ਰੁਤਾਨ੍ ।
ਯਜ੍ਞਕਰ੍ਮ ਸਮੀਹਨ੍ਤਾਂ ਭਵਨ੍ਤੋ ਰਾਜਸ਼ਾਸਨਾਤ੍ ॥ 8 ॥
ਇष੍ਟਕਾ ਬਹੁ ਸਾਹਸ੍ਰਾਸ਼੍ਸ਼ੀਘ੍ਰਮਾਨੀਯਤਾਮਿਤਿ ।
0 ਉਪਕਾਰ੍ਯਾਃ ਕ੍ਰਿਯਨ੍ਤਾਂ ਚ ਰਾਜ੍ਞਾਂ ਬਹੁਗੁਣਾਨ੍ਵਿਤਾਃ ॥ 9 ॥
ਬ੍ਰਾਹ੍ਮਣਾਵਸਥਾਸ਼੍ਚੈਵ ਕਰ੍ਤਵ੍ਯਾਸ਼੍ਸ਼ਤਸ਼ਸ਼੍ਸ਼ੁਭਾਃ ।
ਭਕ੍ष੍ਯਾਨ੍ਨਪਾਨੈਰ੍ਬਹੁਭਿਸ੍ਸਮੁਪੇਤਾਸ੍ਸੁਨਿष੍ਠਿਤਾਃ ॥ 10 ॥
ਤਥਾ ਪੌਰਜਨਸ੍ਯਾਪਿ ਕਰ੍ਤਵ੍ਯਾ ਬਹੁਵਿਸ੍ਤਰਾਃ ।
ਆਵਾਸਾ ਬਹੁਭਕ੍ष੍ਯਾ ਵੈ ਸਰ੍ਵਕਾਮੈਰੁਪਸ੍ਥਿਤਾਃ ॥ 11 ॥
ਤਥਾ ਜਾਨਪਦਸ੍ਯਾਪਿ ਜਨਸ੍ਯ ਬਹੁਸ਼ੋਭਨਮ੍ ।
ਦਾਤਵ੍ਯਮਨ੍ਨਂ ਵਿਧਿਵਤ੍ਸਤ੍ਕृਤ੍ਯ ਨ ਤੁ ਲੀਲਯਾ ॥ 12 ॥
ਸਰ੍ਵੇ ਵਰ੍ਣਾ ਯਥਾ ਪੂਜਾਂ ਪ੍ਰਾਪ੍ਨੁਵਨ੍ਤਿ ਸੁਸਤ੍ਕृਤਾਃ ।
ਨ ਚਾਵਜ੍ਞਾ ਪ੍ਰਯੋਕ੍ਤਵ੍ਯਾ ਕਾਮਕ੍ਰੋਧਵਸ਼ਾਦਪਿ ॥ 13 ॥
ਯਜ੍ਞਕਰ੍ਮਸੁ ਯੇ ਵ੍ਯਗ੍ਰਾਃ ਪੁਰੁषਾਸ਼੍ਸ਼ਿਲ੍ਪਿਨਸ੍ਤਥਾ ।
ਤੇषਾਮਪਿ ਵਿਸ਼ੇषੇਣ ਪੂਜਾ ਕਾਰ੍ਯਾ ਯਥਾਕ੍ਰਮਮ੍ ॥ 14 ॥
ਤੇ ਚ ਸ੍ਯੁਸ੍ਸਮ੍ਭृਤਾਸ੍ਸਰ੍ਵੇ ਵਸੁਭਿਰ੍ਭੋਜਨੇਨ ਚ ।
ਯਥਾ ਸਰ੍ਵਂ ਸੁਵਿਹਿਤਂ ਨ ਕਿਞ੍ਚਿਤ੍ਪਰਿਹੀਯਤੇ ॥ 15 ॥
ਤਥਾ ਭਵਨ੍ਤਃ ਕੁਰ੍ਵਨ੍ਤੁ ਪ੍ਰੀਤਿਸ੍ਨਿਗ੍ਧੇਨ ਚੇਤਸਾ ।
ਤਤਸ੍ਸਰ੍ਵੇ ਸਮਾਗਮ੍ਯ ਵਸਿष੍ਠਮਿਦਮਬ੍ਰੁਵਨ੍ ॥ 16 ॥
ਯਥੋਕ੍ਤਂ ਤਤ੍ਸੁਵਿਹਿਤਂ ਨ ਕਿਞ੍ਚਿਤ੍ਪਰਿਹੀਯਤੇ ।
ਯਥੋਕ੍ਤਂ ਤਤ੍ਕਰਿष੍ਯਾਮੋ ਨ ਕਿਞ੍ਚਿਤ੍ਪਰਿਹਾਸ੍ਯਤੇ ॥ 17 ॥
ਤਤਸ੍ਸੁਮਨ੍ਤ੍ਰਮਾਨੀਯ ਵਸਿष੍ਠੋ ਵਾਕ੍ਯਮਬ੍ਰਵੀਤ੍ ।
ਨਿਮਨ੍ਤ੍ਰਯਸ੍ਵ ਨृਪਤੀਨ੍ਪृਥਿਵ੍ਯਾਂ ਯੇ ਚ ਧਾਰ੍ਮਿਕਾਃ ॥ 18 ॥
ਬ੍ਰਾਹ੍ਮਣਾਨ੍ਕ੍षਤ੍ਰਿਯਾਨ੍ਵੈਸ਼੍ਯਾਞ੍ਛੂਦ੍ਰਾਂਸ਼੍ਚੈਵ ਸਹਸ੍ਰਸ਼ਃ ।
ਸਮਾਨਯਸ੍ਵ ਸਤ੍ਕृਤ੍ਯ ਸਰ੍ਵਦੇਸ਼ੇषੁ ਮਾਨਵਾਨ੍ ॥ 19 ॥
ਮਿਥਿਲਾਧਿਪਤਿਂ ਸ਼ੂਰਂ ਜਨਕਂ ਸਤ੍ਯਵਿਕ੍ਰਮਮ੍ ।
ਨਿष੍ਠਿਤਂ ਸਰ੍ਵਸ਼ਾਸ੍ਤ੍ਰੇषੁ ਤਥਾ ਵੇਦੇषੁ ਨਿष੍ਠਿਤਮ੍ ॥ 20 ॥
ਤਮਾਨਯ ਮਹਾਭਾਗਂ ਸ੍ਵਯਮੇਵ ਸੁਸਤ੍ਕृਤਮ੍ ।
ਪੂਰ੍ਵਸਮ੍ਬਨ੍ਧਿਨਂ ਜ੍ਞਾਤ੍ਵਾ ਤਤਃ ਪੂਰ੍ਵਂ ਬ੍ਰਵੀਮਿ ਤੇ ॥ 21 ॥
ਤਥਾ ਕਾਸ਼ੀਪਤਿਂ ਸ੍ਨਿਗ੍ਧਂ ਸਤਤਂ ਪ੍ਰਿਯਵਾਦਿਨਮ੍ ।
ਵਯਸ੍ਯਂ ਰਾਜਸਿਂਹਸ੍ਯ ਸ੍ਵਯਮੇਵਾਨਯਸ੍ਵ ਹ ॥ 22 ॥
ਤਥਾ ਕੇਕਯਰਾਜਾਨਂ ਵृਦ੍ਧਂ ਪਰਮਧਾਰ੍ਮਿਕਮ੍ ।
ਸ਼੍ਵਸ਼ੁਰਂ ਰਾਜਸਿਂਹਸ੍ਯ ਸਪੁਤ੍ਰਂ ਤ੍ਵਮਿਹਾਨਯ ॥ 23 ॥
ਅਙ੍ਗੇਸ਼੍ਵਰਂ ਮਹਾਭਾਗਂ ਰੋਮਪਾਦਂ ਸੁਸਤ੍ਕृਤਮ੍ ।
ਵਯਸ੍ਯਂ ਰਾਜਸਿਂਹਸ੍ਯ ਸਮਾਨਯ ਯਸ਼ਸ੍ਵਿਨਮ੍ ॥ 24 ॥
ਪ੍ਰਾਚੀਨਾਨ੍ਸਿਨ੍ਧੁ ਸੌਵੀਰਾਨ੍ਸੌਰਾष੍ਟ੍ਰੇਯਾਂਸ਼੍ਚ ਪਾਰ੍ਥਿਵਾਨ੍ ।
ਦਾਕ੍षਿਣਾਤ੍ਯਾਨ੍ਨਰੇਨ੍ਦ੍ਰਾਂਸ਼੍ਚ ਸਮਸ੍ਤਾਨਾਨਯਸ੍ਵ ਹ ॥ 25 ॥
ਸਨ੍ਤਿ ਸ੍ਨਿਗ੍ਧਾਸ਼੍ਚ ਯੇ ਚਾਨ੍ਯੇ ਰਾਜਾਨਃ ਪृਥਿਵੀਤਲੇ ।
ਤਾਨਾਨਯ ਯਥਾਕ੍षਿਪ੍ਰਂ ਸਾਨੁਗਾਨ੍ਸਹ ਬਾਨ੍ਧਵਾਨ੍ ॥ 26 ॥
ਵਸਿष੍ਠਵਾਕ੍ਯਂ ਤਚ੍ਛ੍ਰੁਤ੍ਵਾ ਸੁਮਨ੍ਤ੍ਰਸ੍ਤ੍ਵਰਿਤਸ੍ਤਦਾ ।
ਵ੍ਯਾਦਿਸ਼ਤ੍ਪੁਰੁषਾਂਸ੍ਤਤ੍ਰ ਰਾਜ੍ਞਾਮਾਨਯਨੇ ਸ਼ੁਭਾਨ੍ ॥ 27 ॥
ਸ੍ਵਯਮੇਵ ਹਿ ਧਰ੍ਮਾਤ੍ਮਾ ਪ੍ਰਯਯੌ ਮੁਨਿਸ਼ਾਸਨਾਤ੍ ।
ਸੁਮਨ੍ਤ੍ਰਸ੍ਤ੍ਵਰਿਤੋ ਭੂਤ੍ਵਾ ਸਮਾਨੇਤੁਂ ਮਹੀਕ੍षਿਤਃ ॥ 28 ॥
ਤੇ ਚ ਕਰ੍ਮਾਨ੍ਤਿਕਾਸ੍ਸਰ੍ਵੇ ਵਸਿष੍ਠਾਯ ਚ ਧੀਮਤੇ ।
ਸਰ੍ਵਂ ਨਿਵੇਦਯਨ੍ਤਿ ਸ੍ਮ ਯਜ੍ਞੇ ਯਦੁਪਕਲ੍ਪਿਤਮ੍ ॥ 29 ॥
ਤਤਃਪ੍ਰੀਤੋ ਦ੍ਵਿਜਸ਼੍ਰੇष੍ਠਸ੍ਤਾਨ੍ ਸਰ੍ਵਾਨਿਦਮਬ੍ਰਵੀਤ੍ ।
ਅਵਜ੍ਞਯਾ ਨ ਦਾਤਵ੍ਯਂ ਕਸ੍ਯਚਿਲ੍ਲੀਲਯਾऽਪਿ ਵਾ ॥ 30 ॥
ਅਵਜ੍ਞਯਾ ਕृਤਂ ਹਨ੍ਯਾਦ੍ਦਾਤਾਰਂ ਨਾਤ੍ਰ ਸਂਸ਼ਯਃ ।
28 ਤਤਃ ਕੈਸ਼੍ਚਿਦਹੋਰਾਤ੍ਰੈਰੁਪਯਾਤਾ ਮਹੀਕ੍षਿਤਃ ॥ 31 ॥
ਬਹੂਨਿ ਰਤ੍ਨਾਨ੍ਯਾਦਾਯ ਰਾਜ੍ਞੋ ਦਸ਼ਰਥਸ੍ਯ ਵੈ ।
ਤਤੋ ਵਸਿष੍ਠਸ੍ਸੁਪ੍ਰੀਤੋ ਰਾਜਾਨਮਿਦਮਬ੍ਰਵੀਤ੍ ॥ 32 ॥
ਉਪਯਾਤਾ ਨਰਵ੍ਯਾਘ੍ਰ ਰਾਜਾਨਸ੍ਤਵ ਸ਼ਾਸਨਾਤ੍ ।
ਮਯਾਪਿ ਸਤ੍ਕृਤਾਃ ਸਰ੍ਵੇ ਯਥਾਰ੍ਹਂ ਰਾਜਸਤ੍ਤਮਾਃ ॥ 33 ॥
ਯਜ੍ਞੀਯਂ ਚ ਕृਤਂ ਰਾਜਨ੍ ਪੁਰੁषੈਸ੍ਸੁਸਮਾਹਿਤੈਃ ।
ਨਿਰ੍ਯਾਤੁ ਚ ਭਵਾਨ੍ਯष੍ਟੁਂ ਯਜ੍ਞਾਯਤਨਮਨ੍ਤਿਕਾਤ੍ ॥ 34 ॥
ਸਰ੍ਵਕਾਮੈਰੁਪਹृਤੈਰੁਪੇਤਂ ਚ ਸਮਨ੍ਤਤਃ ।
ਦ੍ਰष੍ਟੁਮਰ੍ਹਸਿ ਰਾਜੇਨ੍ਦ੍ਰ ਮਨਸੇਵ ਵਿਨਿਰ੍ਮਿਤਮ੍ ॥ 35 ॥
ਤਥਾ ਵਸਿष੍ਠਵਚਨਾਦृਸ਼੍ਯਸ਼ृਙ੍ਗਸ੍ਯ ਚੋਭਯੋਃ ।
ਸ਼ੁਭੇ ਦਿਵਸਨਕ੍षਤ੍ਰੇ ਨਿਰ੍ਯਾਤੋ ਜਗਤੀਪਤਿਃ ॥ 36 ॥
ਤਤੋ ਵਸਿष੍ਠਪ੍ਰਮੁਖਾਸ੍ਸਰ੍ਵ ਏਵ ਦ੍ਵਿਜੋਤ੍ਤਮਾਃ ।
ऋਸ਼੍ਯਸ਼ृਙ੍ਗਂ ਪੁਰਸ੍ਕृਤ੍ਯ ਯਜ੍ਞਕਰ੍ਮਾਰਭਨ੍ ਤਦਾ ॥ 37 ॥
ਇਤ੍ਯਾਰ੍षੇ ਸ਼੍ਰੀਮਦ੍ਰਾਮਾਯਣੇ ਵਾਲ੍ਮੀਕੀਯ ਆਦਿਕਾਵ੍ਯੇ ਬਾਲਕਾਣ੍ਡੇ ਤ੍ਰਯੋਦਸ਼ਸ੍ਸਰ੍ਗਃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha trayodaśassargaḥ |
punaḥ prāpte vasante tu pūrṇassaṃvatsaro'bhavat |
prasavārthaṃ gato yaṣṭuṃ hayamedhena vīryavān || 1 ||
abhivādya vasiṣṭhaṃ ca nyāyataḥ paripūjya ca |
abravītpraśritaṃ vākyaṃ prasavārthaṃ dvijottamam || 2 ||
yajño me kriyatāṃ brahmanyathoktaṃ munipuṅgava |
yathā na vighnaḥ kriyate yajñāṅgeṣu vidhīyatām || 3 ||
bhavān snigdhassuhṛnmahyaṃ guruśca paramo mahān |
oḍhavyo bhavatā caiva bhāro yajñasya codyataḥ || 4 ||
tatheti ca sa rājānamabravīddvijasattamaḥ |
kariṣye sarvamevaitadbhavatā yatsamarthitam || 5 ||
tato'bravīdvijānvṛddhānyajñakarmasu niṣṭhitān |
sthāpatye niṣṭhitāṃścaiva vṛddhānparamadhārmikān || 6 ||
karmāntikān śilpakarānvardhakīn khanakānapi |
gaṇakānśilpinaścaiva tathaiva naṭanartakān || 7 ||
tathā śucīnśāstravidaḥ puruṣān subahuśrutān |
yajñakarma samīhantāṃ bhavanto rājaśāsanāt || 8 ||
iṣṭakā bahu sāhasrāśśīghramānīyatāmiti |
0 upakāryāḥ kriyantāṃ ca rājñāṃ bahuguṇānvitāḥ || 9 ||
brāhmaṇāvasathāścaiva kartavyāśśataśaśśubhāḥ |
bhakṣyānnapānairbahubhissamupetāssuniṣṭhitāḥ || 10 ||
tathā paurajanasyāpi kartavyā bahuvistarāḥ |
āvāsā bahubhakṣyā vai sarvakāmairupasthitāḥ || 11 ||
tathā jānapadasyāpi janasya bahuśobhanam |
dātavyamannaṃ vidhivatsatkṛtya na tu līlayā || 12 ||
sarve varṇā yathā pūjāṃ prāpnuvanti susatkṛtāḥ |
na cāvajñā prayoktavyā kāmakrodhavaśādapi || 13 ||
yajñakarmasu ye vyagrāḥ puruṣāśśilpinastathā |
teṣāmapi viśeṣeṇa pūjā kāryā yathākramam || 14 ||
te ca syussambhṛtāssarve vasubhirbhojanena ca |
yathā sarvaṃ suvihitaṃ na kiñcitparihīyate || 15 ||
tathā bhavantaḥ kurvantu prītisnigdhena cetasā |
tatassarve samāgamya vasiṣṭhamidamabruvan || 16 ||
yathoktaṃ tatsuvihitaṃ na kiñcitparihīyate |
yathoktaṃ tatkariṣyāmo na kiñcitparihāsyate || 17 ||
tatassumantramānīya vasiṣṭho vākyamabravīt |
nimantrayasva nṛpatīnpṛthivyāṃ ye ca dhārmikāḥ || 18 ||
brāhmaṇānkṣatriyānvaiśyāñchūdrāṃścaiva sahasraśaḥ |
samānayasva satkṛtya sarvadeśeṣu mānavān || 19 ||
mithilādhipatiṃ śūraṃ janakaṃ satyavikramam |
niṣṭhitaṃ sarvaśāstreṣu tathā vedeṣu niṣṭhitam || 20 ||
tamānaya mahābhāgaṃ svayameva susatkṛtam |
pūrvasambandhinaṃ jñātvā tataḥ pūrvaṃ bravīmi te || 21 ||
tathā kāśīpatiṃ snigdhaṃ satataṃ priyavādinam |
vayasyaṃ rājasiṃhasya svayamevānayasva ha || 22 ||
tathā kekayarājānaṃ vṛddhaṃ paramadhārmikam |
śvaśuraṃ rājasiṃhasya saputraṃ tvamihānaya || 23 ||
aṅgeśvaraṃ mahābhāgaṃ romapādaṃ susatkṛtam |
vayasyaṃ rājasiṃhasya samānaya yaśasvinam || 24 ||
prācīnānsindhu sauvīrānsaurāṣṭreyāṃśca pārthivān |
dākṣiṇātyānnarendrāṃśca samastānānayasva ha || 25 ||
santi snigdhāśca ye cānye rājānaḥ pṛthivītale |
tānānaya yathākṣipraṃ sānugānsaha bāndhavān || 26 ||
vasiṣṭhavākyaṃ tacchrutvā sumantrastvaritastadā |
vyādiśatpuruṣāṃstatra rājñāmānayane śubhān || 27 ||
svayameva hi dharmātmā prayayau muniśāsanāt |
sumantrastvarito bhūtvā samānetuṃ mahīkṣitaḥ || 28 ||
te ca karmāntikāssarve vasiṣṭhāya ca dhīmate |
sarvaṃ nivedayanti sma yajñe yadupakalpitam || 29 ||
tataḥprīto dvijaśreṣṭhastān sarvānidamabravīt |
avajñayā na dātavyaṃ kasyacillīlayā'pi vā || 30 ||
avajñayā kṛtaṃ hanyāddātāraṃ nātra saṃśayaḥ |
28 tataḥ kaiścidahorātrairupayātā mahīkṣitaḥ || 31 ||
bahūni ratnānyādāya rājño daśarathasya vai |
tato vasiṣṭhassuprīto rājānamidamabravīt || 32 ||
upayātā naravyāghra rājānastava śāsanāt |
mayāpi satkṛtāḥ sarve yathārhaṃ rājasattamāḥ || 33 ||
yajñīyaṃ ca kṛtaṃ rājan puruṣaissusamāhitaiḥ |
niryātu ca bhavānyaṣṭuṃ yajñāyatanamantikāt || 34 ||
sarvakāmairupahṛtairupetaṃ ca samantataḥ |
draṣṭumarhasi rājendra manaseva vinirmitam || 35 ||
tathā vasiṣṭhavacanādṛśyaśṛṅgasya cobhayoḥ |
śubhe divasanakṣatre niryāto jagatīpatiḥ || 36 ||
tato vasiṣṭhapramukhāssarva eva dvijottamāḥ |
ṛśyaśṛṅgaṃ puraskṛtya yajñakarmārabhan tadā || 37 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe trayodaśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे बालकाण्डम् ।
अथ त्रयोदशस्सर्गः ।
पुनः प्राप्ते वसन्ते तु पूर्णस्संवत्सरोऽभवत् ।
प्रसवार्थं गतो यष्टुं हयमेधेन वीर्यवान् ॥ 1 ॥
अभिवाद्य वसिष्ठं च न्यायतः परिपूज्य च ।
अब्रवीत्प्रश्रितं वाक्यं प्रसवार्थं द्विजोत्तमम् ॥ 2 ॥
यज्ञो मे क्रियतां ब्रह्मन्यथोक्तं मुनिपुङ्गव ।
यथा न विघ्नः क्रियते यज्ञाङ्गेषु विधीयताम् ॥ 3 ॥
भवान् स्निग्धस्सुहृन्मह्यं गुरुश्च परमो महान् ।
ओढव्यो भवता चैव भारो यज्ञस्य चोद्यतः ॥ 4 ॥
तथेति च स राजानमब्रवीद्द्विजसत्तमः ।
करिष्ये सर्वमेवैतद्भवता यत्समर्थितम् ॥ 5 ॥
ततोऽब्रवीद्विजान्वृद्धान्यज्ञकर्मसु निष्ठितान् ।
स्थापत्ये निष्ठितांश्चैव वृद्धान्परमधार्मिकान् ॥ 6 ॥
कर्मान्तिकान् शिल्पकरान्वर्धकीन् खनकानपि ।
गणकान्शिल्पिनश्चैव तथैव नटनर्तकान् ॥ 7 ॥
तथा शुचीन्शास्त्रविदः पुरुषान् सुबहुश्रुतान् ।
यज्ञकर्म समीहन्तां भवन्तो राजशासनात् ॥ 8 ॥
इष्टका बहु साहस्राश्शीघ्रमानीयतामिति ।
0 उपकार्याः क्रियन्तां च राज्ञां बहुगुणान्विताः ॥ 9 ॥
ब्राह्मणावसथाश्चैव कर्तव्याश्शतशश्शुभाः ।
भक्ष्यान्नपानैर्बहुभिस्समुपेतास्सुनिष्ठिताः ॥ 10 ॥
तथा पौरजनस्यापि कर्तव्या बहुविस्तराः ।
आवासा बहुभक्ष्या वै सर्वकामैरुपस्थिताः ॥ 11 ॥
तथा जानपदस्यापि जनस्य बहुशोभनम् ।
दातव्यमन्नं विधिवत्सत्कृत्य न तु लीलया ॥ 12 ॥
सर्वे वर्णा यथा पूजां प्राप्नुवन्ति सुसत्कृताः ।
न चावज्ञा प्रयोक्तव्या कामक्रोधवशादपि ॥ 13 ॥
यज्ञकर्मसु ये व्यग्राः पुरुषाश्शिल्पिनस्तथा ।
तेषामपि विशेषेण पूजा कार्या यथाक्रमम् ॥ 14 ॥
ते च स्युस्सम्भृतास्सर्वे वसुभिर्भोजनेन च ।
यथा सर्वं सुविहितं न किञ्चित्परिहीयते ॥ 15 ॥
तथा भवन्तः कुर्वन्तु प्रीतिस्निग्धेन चेतसा ।
ततस्सर्वे समागम्य वसिष्ठमिदमब्रुवन् ॥ 16 ॥
यथोक्तं तत्सुविहितं न किञ्चित्परिहीयते ।
यथोक्तं तत्करिष्यामो न किञ्चित्परिहास्यते ॥ 17 ॥
ततस्सुमन्त्रमानीय वसिष्ठो वाक्यमब्रवीत् ।
निमन्त्रयस्व नृपतीन्पृथिव्यां ये च धार्मिकाः ॥ 18 ॥
ब्राह्मणान्क्षत्रियान्वैश्याञ्छूद्रांश्चैव सहस्रशः ।
समानयस्व सत्कृत्य सर्वदेशेषु मानवान् ॥ 19 ॥
मिथिलाधिपतिं शूरं जनकं सत्यविक्रमम् ।
निष्ठितं सर्वशास्त्रेषु तथा वेदेषु निष्ठितम् ॥ 20 ॥
तमानय महाभागं स्वयमेव सुसत्कृतम् ।
पूर्वसम्बन्धिनं ज्ञात्वा ततः पूर्वं ब्रवीमि ते ॥ 21 ॥
तथा काशीपतिं स्निग्धं सततं प्रियवादिनम् ।
वयस्यं राजसिंहस्य स्वयमेवानयस्व ह ॥ 22 ॥
तथा केकयराजानं वृद्धं परमधार्मिकम् ।
श्वशुरं राजसिंहस्य सपुत्रं त्वमिहानय ॥ 23 ॥
अङ्गेश्वरं महाभागं रोमपादं सुसत्कृतम् ।
वयस्यं राजसिंहस्य समानय यशस्विनम् ॥ 24 ॥
प्राचीनान्सिन्धु सौवीरान्सौराष्ट्रेयांश्च पार्थिवान् ।
दाक्षिणात्यान्नरेन्द्रांश्च समस्तानानयस्व ह ॥ 25 ॥
सन्ति स्निग्धाश्च ये चान्ये राजानः पृथिवीतले ।
तानानय यथाक्षिप्रं सानुगान्सह बान्धवान् ॥ 26 ॥
वसिष्ठवाक्यं तच्छ्रुत्वा सुमन्त्रस्त्वरितस्तदा ।
व्यादिशत्पुरुषांस्तत्र राज्ञामानयने शुभान् ॥ 27 ॥
स्वयमेव हि धर्मात्मा प्रययौ मुनिशासनात् ।
सुमन्त्रस्त्वरितो भूत्वा समानेतुं महीक्षितः ॥ 28 ॥
ते च कर्मान्तिकास्सर्वे वसिष्ठाय च धीमते ।
सर्वं निवेदयन्ति स्म यज्ञे यदुपकल्पितम् ॥ 29 ॥
ततःप्रीतो द्विजश्रेष्ठस्तान् सर्वानिदमब्रवीत् ।
अवज्ञया न दातव्यं कस्यचिल्लीलयाऽपि वा ॥ 30 ॥
अवज्ञया कृतं हन्याद्दातारं नात्र संशयः ।
28 ततः कैश्चिदहोरात्रैरुपयाता महीक्षितः ॥ 31 ॥
बहूनि रत्नान्यादाय राज्ञो दशरथस्य वै ।
ततो वसिष्ठस्सुप्रीतो राजानमिदमब्रवीत् ॥ 32 ॥
उपयाता नरव्याघ्र राजानस्तव शासनात् ।
मयापि सत्कृताः सर्वे यथार्हं राजसत्तमाः ॥ 33 ॥
यज्ञीयं च कृतं राजन् पुरुषैस्सुसमाहितैः ।
निर्यातु च भवान्यष्टुं यज्ञायतनमन्तिकात् ॥ 34 ॥
सर्वकामैरुपहृतैरुपेतं च समन्ततः ।
द्रष्टुमर्हसि राजेन्द्र मनसेव विनिर्मितम् ॥ 35 ॥
तथा वसिष्ठवचनादृश्यशृङ्गस्य चोभयोः ।
शुभे दिवसनक्षत्रे निर्यातो जगतीपतिः ॥ 36 ॥
ततो वसिष्ठप्रमुखास्सर्व एव द्विजोत्तमाः ।
ऋश्यशृङ्गं पुरस्कृत्य यज्ञकर्मारभन् तदा ॥ 37 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये बालकाण्डे त्रयोदशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha trayodaśassargaḥ |
punaḥ prāpte vasante tu pūrṇassaṃvatsaro'bhavat |
prasavārthaṃ gato yaṣṭuṃ hayamedhena vīryavān || 1 ||
abhivādya vasiṣṭhaṃ ca nyāyataḥ paripūjya ca |
abravītpraśritaṃ vākyaṃ prasavārthaṃ dvijottamam || 2 ||
yajño me kriyatāṃ brahmanyathoktaṃ munipuṅgava |
yathā na vighnaḥ kriyate yajñāṅgeṣu vidhīyatām || 3 ||
bhavān snigdhassuhṛnmahyaṃ guruśca paramo mahān |
oḍhavyo bhavatā caiva bhāro yajñasya codyataḥ || 4 ||
tatheti ca sa rājānamabravīddvijasattamaḥ |
kariṣye sarvamevaitadbhavatā yatsamarthitam || 5 ||
tato'bravīdvijānvṛddhānyajñakarmasu niṣṭhitān |
sthāpatye niṣṭhitāṃścaiva vṛddhānparamadhārmikān || 6 ||
karmāntikān śilpakarānvardhakīn khanakānapi |
gaṇakānśilpinaścaiva tathaiva naṭanartakān || 7 ||
tathā śucīnśāstravidaḥ puruṣān subahuśrutān |
yajñakarma samīhantāṃ bhavanto rājaśāsanāt || 8 ||
iṣṭakā bahu sāhasrāśśīghramānīyatāmiti |
0 upakāryāḥ kriyantāṃ ca rājñāṃ bahuguṇānvitāḥ || 9 ||
brāhmaṇāvasathāścaiva kartavyāśśataśaśśubhāḥ |
bhakṣyānnapānairbahubhissamupetāssuniṣṭhitāḥ || 10 ||
tathā paurajanasyāpi kartavyā bahuvistarāḥ |
āvāsā bahubhakṣyā vai sarvakāmairupasthitāḥ || 11 ||
tathā jānapadasyāpi janasya bahuśobhanam |
dātavyamannaṃ vidhivatsatkṛtya na tu līlayā || 12 ||
sarve varṇā yathā pūjāṃ prāpnuvanti susatkṛtāḥ |
na cāvajñā prayoktavyā kāmakrodhavaśādapi || 13 ||
yajñakarmasu ye vyagrāḥ puruṣāśśilpinastathā |
teṣāmapi viśeṣeṇa pūjā kāryā yathākramam || 14 ||
te ca syussambhṛtāssarve vasubhirbhojanena ca |
yathā sarvaṃ suvihitaṃ na kiñcitparihīyate || 15 ||
tathā bhavantaḥ kurvantu prītisnigdhena cetasā |
tatassarve samāgamya vasiṣṭhamidamabruvan || 16 ||
yathoktaṃ tatsuvihitaṃ na kiñcitparihīyate |
yathoktaṃ tatkariṣyāmo na kiñcitparihāsyate || 17 ||
tatassumantramānīya vasiṣṭho vākyamabravīt |
nimantrayasva nṛpatīnpṛthivyāṃ ye ca dhārmikāḥ || 18 ||
brāhmaṇānkṣatriyānvaiśyāñchūdrāṃścaiva sahasraśaḥ |
samānayasva satkṛtya sarvadeśeṣu mānavān || 19 ||
mithilādhipatiṃ śūraṃ janakaṃ satyavikramam |
niṣṭhitaṃ sarvaśāstreṣu tathā vedeṣu niṣṭhitam || 20 ||
tamānaya mahābhāgaṃ svayameva susatkṛtam |
pūrvasambandhinaṃ jñātvā tataḥ pūrvaṃ bravīmi te || 21 ||
tathā kāśīpatiṃ snigdhaṃ satataṃ priyavādinam |
vayasyaṃ rājasiṃhasya svayamevānayasva ha || 22 ||
tathā kekayarājānaṃ vṛddhaṃ paramadhārmikam |
śvaśuraṃ rājasiṃhasya saputraṃ tvamihānaya || 23 ||
aṅgeśvaraṃ mahābhāgaṃ romapādaṃ susatkṛtam |
vayasyaṃ rājasiṃhasya samānaya yaśasvinam || 24 ||
prācīnānsindhu sauvīrānsaurāṣṭreyāṃśca pārthivān |
dākṣiṇātyānnarendrāṃśca samastānānayasva ha || 25 ||
santi snigdhāśca ye cānye rājānaḥ pṛthivītale |
tānānaya yathākṣipraṃ sānugānsaha bāndhavān || 26 ||
vasiṣṭhavākyaṃ tacchrutvā sumantrastvaritastadā |
vyādiśatpuruṣāṃstatra rājñāmānayane śubhān || 27 ||
svayameva hi dharmātmā prayayau muniśāsanāt |
sumantrastvarito bhūtvā samānetuṃ mahīkṣitaḥ || 28 ||
te ca karmāntikāssarve vasiṣṭhāya ca dhīmate |
sarvaṃ nivedayanti sma yajñe yadupakalpitam || 29 ||
tataḥprīto dvijaśreṣṭhastān sarvānidamabravīt |
avajñayā na dātavyaṃ kasyacillīlayā'pi vā || 30 ||
avajñayā kṛtaṃ hanyāddātāraṃ nātra saṃśayaḥ |
28 tataḥ kaiścidahorātrairupayātā mahīkṣitaḥ || 31 ||
bahūni ratnānyādāya rājño daśarathasya vai |
tato vasiṣṭhassuprīto rājānamidamabravīt || 32 ||
upayātā naravyāghra rājānastava śāsanāt |
mayāpi satkṛtāḥ sarve yathārhaṃ rājasattamāḥ || 33 ||
yajñīyaṃ ca kṛtaṃ rājan puruṣaissusamāhitaiḥ |
niryātu ca bhavānyaṣṭuṃ yajñāyatanamantikāt || 34 ||
sarvakāmairupahṛtairupetaṃ ca samantataḥ |
draṣṭumarhasi rājendra manaseva vinirmitam || 35 ||
tathā vasiṣṭhavacanādṛśyaśṛṅgasya cobhayoḥ |
śubhe divasanakṣatre niryāto jagatīpatiḥ || 36 ||
tato vasiṣṭhapramukhāssarva eva dvijottamāḥ |
ṛśyaśṛṅgaṃ puraskṛtya yajñakarmārabhan tadā || 37 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe trayodaśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gurmukhi script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.