ਅਧਮਾ ਧਨਮਿਚ੍ਛਨ੍ਤਿ ਧਨਮਾਨੌ ਚ ਮਧ੍ਯਮਾਃ ।
ਉਤ੍ਤਮਾ ਮਾਨਮਿਚ੍ਛਨ੍ਤਿ ਮਾਨੋ ਹਿ ਮਹਤਾਂ ਧਨਮ੍ ॥ 01 ॥
ਇਕ੍षੁਰਾਪਃ ਪਯੋ ਮੂਲਂ ਤਾਮ੍ਬੂਲਂ ਫਲਮੌषਧਮ੍ ।
ਭਕ੍षਯਿਤ੍ਵਾਪਿ ਕਰ੍ਤਵ੍ਯਾਃ ਸ੍ਨਾਨਦਾਨਾਦਿਕਾਃ ਕ੍ਰਿਯਾਃ ॥ 02 ॥
ਦੀਪੋ ਭਕ੍षਯਤੇ ਧ੍ਵਾਨ੍ਤਂ ਕਜ੍ਜਲਂ ਚ ਪ੍ਰਸੂਯਤੇ ।
ਯਦਨ੍ਨਂ ਭਕ੍षਯਤੇ ਨਿਤ੍ਯਂ ਜਾਯਤੇ ਤਾਦृਸ਼ੀ ਪ੍ਰਜਾ ॥ 03 ॥
ਵਿਤ੍ਤਂ ਦੇਹਿ ਗੁਣਾਨ੍ਵਿਤੇषੁ ਮਤਿਮਨ੍ਨਾਨ੍ਯਤ੍ਰ ਦੇਹਿ ਕ੍ਵਚਿਤ੍
ਪ੍ਰਾਪ੍ਤਂ ਵਾਰਿਨਿਧੇਰ੍ਜਲਂ ਘਨਮੁਖੇ ਮਾਧੁਰ੍ਯਯੁਕ੍ਤਂ ਸਦਾ ।
ਜੀਵਾਨ੍ਸ੍ਥਾਵਰਜਙ੍ਗਮਾਂਸ਼੍ਚ ਸਕਲਾਨ੍ਸਞ੍ਜੀਵ੍ਯ ਭੂਮਣ੍ਡਲਂ
ਭੂਯਃ ਪਸ਼੍ਯ ਤਦੇਵ ਕੋਟਿਗੁਣਿਤਂ ਗਚ੍ਛਨ੍ਤਮਮ੍ਭੋਨਿਧਿਮ੍ ॥ 04 ॥
ਚਾਣ੍ਡਾਲਾਨਾਂ ਸਹਸ੍ਰੈਸ਼੍ਚ ਸੂਰਿਭਿਸ੍ਤਤ੍ਤ੍ਵਦਰ੍ਸ਼ਿਭਿਃ ।
ਏਕੋ ਹਿ ਯਵਨਃ ਪ੍ਰੋਕ੍ਤੋ ਨ ਨੀਚੋ ਯਵਨਾਤ੍ਪਰਃ ॥ 05 ॥
ਤੈਲਾਭ੍ਯਙ੍ਗੇ ਚਿਤਾਧੂਮੇ ਮੈਥੁਨੇ ਕ੍षੌਰਕਰ੍ਮਣਿ ।
ਤਾਵਦ੍ਭਵਤਿ ਚਾਣ੍ਡਾਲੋ ਯਾਵਤ੍ਸ੍ਨਾਨਂ ਨ ਚਾਚਰੇਤ੍ ॥ 06 ॥
ਅਜੀਰ੍ਣੇ ਭੇषਜਂ ਵਾਰਿ ਜੀਰ੍ਣੇ ਵਾਰਿ ਬਲਪ੍ਰਦਮ੍ ।
ਭੋਜਨੇ ਚਾਮृਤਂ ਵਾਰਿ ਭੋਜਨਾਨ੍ਤੇ ਵਿषਾਪਹਮ੍ ॥ 07 ॥
ਹਤਂ ਜ੍ਞਾਨਂ ਕ੍ਰਿਯਾਹੀਨਂ ਹਤਸ਼੍ਚਾਜ੍ਞਾਨਤੋ ਨਰਃ ।
ਹਤਂ ਨਿਰ੍ਣਾਯਕਂ ਸੈਨ੍ਯਂ ਸ੍ਤ੍ਰਿਯੋ ਨष੍ਟਾ ਹ੍ਯਭਰ੍ਤृਕਾਃ ॥ 08 ॥
ਵृਦ੍ਧਕਾਲੇ ਮृਤਾ ਭਾਰ੍ਯਾ ਬਨ੍ਧੁਹਸ੍ਤਗਤਂ ਧਨਮ੍ ।
ਭੋਜਨਂ ਚ ਪਰਾਧੀਨਂ ਤਿਸ੍ਰਃ ਪੁਂਸਾਂ ਵਿਡਮ੍ਬਨਾਃ ॥ 09 ॥
ਨਾਗ੍ਨਿਹੋਤ੍ਰਂ ਵਿਨਾ ਵੇਦਾ ਨ ਚ ਦਾਨਂ ਵਿਨਾ ਕ੍ਰਿਯਾ ।
ਨ ਭਾਵੇਨ ਵਿਨਾ ਸਿਦ੍ਧਿਸ੍ਤਸ੍ਮਾਦ੍ਭਾਵੋ ਹਿ ਕਾਰਣਮ੍ ॥ 10 ॥
ਨ ਦੇਵੋ ਵਿਦ੍ਯਤੇ ਕਾष੍ਠੇ ਨ ਪਾषਾਣੇ ਨ ਮृਣ੍ਮਯੇ ।
ਨ ਭਾਵੇਨ ਵਿਨਾ ਸਿਦ੍ਧਿਸ੍ਤਸ੍ਮਾਦ੍ਭਾਵੋ ਹਿ ਕਾਰਣਮ੍ ॥ 11 ॥
ਕਾष੍ਠਪਾषਾਣਧਾਤੂਨਾਂ ਕृਤ੍ਵਾ ਭਾਵੇਨ ਸੇਵਨਮ੍ ।
ਸ਼੍ਰਦ੍ਧਯਾ ਚ ਤਥਾ ਸਿਦ੍ਧਿਸ੍ਤਸ੍ਯ ਵਿष੍ਣੁਪ੍ਰਸਾਦਤਃ ॥ 12 ॥
ਨ ਦੇਵੋ ਵਿਦ੍ਯਤੇ ਕਾष੍ਠੇ ਨ ਪਾषਾਣੇ ਨ ਮृਨ੍ਮਯੇ ।
ਭਾਵੇ ਹਿ ਵਿਦ੍ਯਤੇ ਦੇਵਸ੍ਤਸ੍ਮਾਦ੍ਭਾਵੋ ਹਿ ਕਾਰਣਮ੍ ॥ 13 ॥
ਸ਼ਾਨ੍ਤਿਤੁਲ੍ਯਂ ਤਪੋ ਨਾਸ੍ਤਿ ਨ ਸਨ੍ਤੋषਾਤ੍ਪਰਂ ਸੁਖਮ੍ ।
ਅਪਤ੍ਯਂ ਚ ਕਲਤ੍ਰਂ ਚ ਸਤਾਂ ਸਙ੍ਗਤਿਰੇਵ ਚ ॥ 14 ॥
ਗੁਣੋ ਭੂषਯਤੇ ਰੂਪਂ ਸ਼ੀਲਂ ਭੂषਯਤੇ ਕੁਲਮ੍ ।
ਪ੍ਰਾਸਾਦਸ਼ਿਖਰਸ੍ਥੋऽਪਿ ਕਾਕਃ ਕਿਂ ਗਰੁਡਾਯਤੇ ॥ 15 ॥
ਨਿਰ੍ਗੁਣਸ੍ਯ ਹਤਂ ਰੂਪਂ ਦੁਃਸ਼ੀਲਸ੍ਯ ਹਤਂ ਕੁਲਮ੍ ।
ਅਸਿਦ੍ਧਸ੍ਯ ਹਤਾ ਵਿਦ੍ਯਾ ਹ੍ਯਭੋਗੇਨ ਹਤਂ ਧਨਮ੍ ॥ 16 ॥
ਸ਼ੁਦ੍ਧਂ ਭੂਮਿਗਤਂ ਤੋਯਂ ਸ਼ੁਦ੍ਧਾ ਨਾਰੀ ਪਤਿਵ੍ਰਤਾ ।
ਸ਼ੁਚਿਃ ਕ੍षੇਮਕਰੋ ਰਾਜਾ ਸਨ੍ਤੋषੋ ਬ੍ਰਾਹ੍ਮਣਃ ਸ਼ੁਚਿਃ ॥ 17 ॥
ਅਸਨ੍ਤੁष੍ਟਾ ਦ੍ਵਿਜਾ ਨष੍ਟਾਃ ਸਨ੍ਤੁष੍ਟਾਸ਼੍ਚ ਮਹੀਭृਤਃ ।
ਸਲਜ੍ਜਾ ਗਣਿਕਾ ਨष੍ਟਾ ਨਿਰ੍ਲਜ੍ਜਾਸ਼੍ਚ ਕੁਲਾਙ੍ਗਨਾ ॥ 18 ॥
ਕਿਂ ਕੁਲੇਨ ਵਿਸ਼ਾਲੇਨ ਵਿਦ੍ਯਾਹੀਨੇਨ ਦੇਹਿਨਾਮ੍ ।
ਦੁष੍ਕੁਲਂ ਚਾਪਿ ਵਿਦੁषੋ ਦੇਵੈਰਪਿ ਸ ਪੂਜ੍ਯਤੇ ॥ 19 ॥
ਵਿਦ੍ਵਾਨ੍ਪ੍ਰਸ਼ਸ੍ਯਤੇ ਲੋਕੇ ਵਿਦ੍ਵਾਨ੍ ਸਰ੍ਵਤ੍ਰ ਪੂਜ੍ਯਤੇ ।
ਵਿਦ੍ਯਯਾ ਲਭਤੇ ਸਰ੍ਵਂ ਵਿਦ੍ਯਾ ਸਰ੍ਵਤ੍ਰ ਪੂਜ੍ਯਤੇ ॥ 20 ॥
ਮਾਂਸਭਕ੍ष੍ਯੈਃ ਸੁਰਾਪਾਨੈਰ੍ਮੁਖੈਸ਼੍ਚਾਕ੍षਰਵਰ੍ਜਿਤੈਃ ।
ਪਸ਼ੁਭਿਃ ਪੁਰੁषਾਕਾਰੈਰ੍ਭਾਰਾਕ੍ਰਾਨ੍ਤਾ ਹਿ ਮੇਦਿਨੀ ॥ 21 ॥
ਅਨ੍ਨਹੀਨੋ ਦਹੇਦ੍ਰਾष੍ਟ੍ਰਂ ਮਨ੍ਤ੍ਰਹੀਨਸ਼੍ਚ ऋਤ੍ਵਿਜਃ ।
ਯਜਮਾਨਂ ਦਾਨਹੀਨੋ ਨਾਸ੍ਤਿ ਯਜ੍ਞਸਮੋ ਰਿਪੁਃ ॥ 22 ॥
Roman (IAST) Transliteration
adhamā dhanamicchanti dhanamānau ca madhyamāḥ |
uttamā mānamicchanti māno hi mahatāṃ dhanam || 01 ||
ikṣurāpaḥ payo mūlaṃ tāmbūlaṃ phalamauṣadham |
bhakṣayitvāpi kartavyāḥ snānadānādikāḥ kriyāḥ || 02 ||
dīpo bhakṣayate dhvāntaṃ kajjalaṃ ca prasūyate |
yadannaṃ bhakṣayate nityaṃ jāyate tādṛśī prajā || 03 ||
vittaṃ dehi guṇānviteṣu matimannānyatra dehi kvacit
prāptaṃ vārinidherjalaṃ ghanamukhe mādhuryayuktaṃ sadā |
jīvānsthāvarajaṅgamāṃśca sakalānsañjīvya bhūmaṇḍalaṃ
bhūyaḥ paśya tadeva koṭiguṇitaṃ gacchantamambhonidhim || 04 ||
cāṇḍālānāṃ sahasraiśca sūribhistattvadarśibhiḥ |
eko hi yavanaḥ prokto na nīco yavanātparaḥ || 05 ||
tailābhyaṅge citādhūme maithune kṣaurakarmaṇi |
tāvadbhavati cāṇḍālo yāvatsnānaṃ na cācaret || 06 ||
ajīrṇe bheṣajaṃ vāri jīrṇe vāri balapradam |
bhojane cāmṛtaṃ vāri bhojanānte viṣāpaham || 07 ||
hataṃ jñānaṃ kriyāhīnaṃ hataścājñānato naraḥ |
hataṃ nirṇāyakaṃ sainyaṃ striyo naṣṭā hyabhartṛkāḥ || 08 ||
vṛddhakāle mṛtā bhāryā bandhuhastagataṃ dhanam |
bhojanaṃ ca parādhīnaṃ tisraḥ puṃsāṃ viḍambanāḥ || 09 ||
nāgnihotraṃ vinā vedā na ca dānaṃ vinā kriyā |
na bhāvena vinā siddhistasmādbhāvo hi kāraṇam || 10 ||
na devo vidyate kāṣṭhe na pāṣāṇe na mṛṇmaye |
na bhāvena vinā siddhistasmādbhāvo hi kāraṇam || 11 ||
kāṣṭhapāṣāṇadhātūnāṃ kṛtvā bhāvena sevanam |
śraddhayā ca tathā siddhistasya viṣṇuprasādataḥ || 12 ||
na devo vidyate kāṣṭhe na pāṣāṇe na mṛnmaye |
bhāve hi vidyate devastasmādbhāvo hi kāraṇam || 13 ||
śāntitulyaṃ tapo nāsti na santoṣātparaṃ sukham |
apatyaṃ ca kalatraṃ ca satāṃ saṅgatireva ca || 14 ||
guṇo bhūṣayate rūpaṃ śīlaṃ bhūṣayate kulam |
prāsādaśikharastho'pi kākaḥ kiṃ garuḍāyate || 15 ||
nirguṇasya hataṃ rūpaṃ duḥśīlasya hataṃ kulam |
asiddhasya hatā vidyā hyabhogena hataṃ dhanam || 16 ||
śuddhaṃ bhūmigataṃ toyaṃ śuddhā nārī pativratā |
śuciḥ kṣemakaro rājā santoṣo brāhmaṇaḥ śuciḥ || 17 ||
asantuṣṭā dvijā naṣṭāḥ santuṣṭāśca mahībhṛtaḥ |
salajjā gaṇikā naṣṭā nirlajjāśca kulāṅganā || 18 ||
kiṃ kulena viśālena vidyāhīnena dehinām |
duṣkulaṃ cāpi viduṣo devairapi sa pūjyate || 19 ||
vidvānpraśasyate loke vidvān sarvatra pūjyate |
vidyayā labhate sarvaṃ vidyā sarvatra pūjyate || 20 ||
māṃsabhakṣyaiḥ surāpānairmukhaiścākṣaravarjitaiḥ |
paśubhiḥ puruṣākārairbhārākrāntā hi medinī || 21 ||
annahīno dahedrāṣṭraṃ mantrahīnaśca ṛtvijaḥ |
yajamānaṃ dānahīno nāsti yajñasamo ripuḥ || 22 ||
Sanskrit — Devanagari (original)
अधमा धनमिच्छन्ति धनमानौ च मध्यमाः ।
उत्तमा मानमिच्छन्ति मानो हि महतां धनम् ॥ 01 ॥
इक्षुरापः पयो मूलं ताम्बूलं फलमौषधम् ।
भक्षयित्वापि कर्तव्याः स्नानदानादिकाः क्रियाः ॥ 02 ॥
दीपो भक्षयते ध्वान्तं कज्जलं च प्रसूयते ।
यदन्नं भक्षयते नित्यं जायते तादृशी प्रजा ॥ 03 ॥
वित्तं देहि गुणान्वितेषु मतिमन्नान्यत्र देहि क्वचित्
प्राप्तं वारिनिधेर्जलं घनमुखे माधुर्ययुक्तं सदा ।
जीवान्स्थावरजङ्गमांश्च सकलान्सञ्जीव्य भूमण्डलं
भूयः पश्य तदेव कोटिगुणितं गच्छन्तमम्भोनिधिम् ॥ 04 ॥
चाण्डालानां सहस्रैश्च सूरिभिस्तत्त्वदर्शिभिः ।
एको हि यवनः प्रोक्तो न नीचो यवनात्परः ॥ 05 ॥
तैलाभ्यङ्गे चिताधूमे मैथुने क्षौरकर्मणि ।
तावद्भवति चाण्डालो यावत्स्नानं न चाचरेत् ॥ 06 ॥
अजीर्णे भेषजं वारि जीर्णे वारि बलप्रदम् ।
भोजने चामृतं वारि भोजनान्ते विषापहम् ॥ 07 ॥
हतं ज्ञानं क्रियाहीनं हतश्चाज्ञानतो नरः ।
हतं निर्णायकं सैन्यं स्त्रियो नष्टा ह्यभर्तृकाः ॥ 08 ॥
वृद्धकाले मृता भार्या बन्धुहस्तगतं धनम् ।
भोजनं च पराधीनं तिस्रः पुंसां विडम्बनाः ॥ 09 ॥
नाग्निहोत्रं विना वेदा न च दानं विना क्रिया ।
न भावेन विना सिद्धिस्तस्माद्भावो हि कारणम् ॥ 10 ॥
न देवो विद्यते काष्ठे न पाषाणे न मृण्मये ।
न भावेन विना सिद्धिस्तस्माद्भावो हि कारणम् ॥ 11 ॥
काष्ठपाषाणधातूनां कृत्वा भावेन सेवनम् ।
श्रद्धया च तथा सिद्धिस्तस्य विष्णुप्रसादतः ॥ 12 ॥
न देवो विद्यते काष्ठे न पाषाणे न मृन्मये ।
भावे हि विद्यते देवस्तस्माद्भावो हि कारणम् ॥ 13 ॥
शान्तितुल्यं तपो नास्ति न सन्तोषात्परं सुखम् ।
अपत्यं च कलत्रं च सतां सङ्गतिरेव च ॥ 14 ॥
गुणो भूषयते रूपं शीलं भूषयते कुलम् ।
प्रासादशिखरस्थोऽपि काकः किं गरुडायते ॥ 15 ॥
निर्गुणस्य हतं रूपं दुःशीलस्य हतं कुलम् ।
असिद्धस्य हता विद्या ह्यभोगेन हतं धनम् ॥ 16 ॥
शुद्धं भूमिगतं तोयं शुद्धा नारी पतिव्रता ।
शुचिः क्षेमकरो राजा सन्तोषो ब्राह्मणः शुचिः ॥ 17 ॥
असन्तुष्टा द्विजा नष्टाः सन्तुष्टाश्च महीभृतः ।
सलज्जा गणिका नष्टा निर्लज्जाश्च कुलाङ्गना ॥ 18 ॥
किं कुलेन विशालेन विद्याहीनेन देहिनाम् ।
दुष्कुलं चापि विदुषो देवैरपि स पूज्यते ॥ 19 ॥
विद्वान्प्रशस्यते लोके विद्वान् सर्वत्र पूज्यते ।
विद्यया लभते सर्वं विद्या सर्वत्र पूज्यते ॥ 20 ॥
मांसभक्ष्यैः सुरापानैर्मुखैश्चाक्षरवर्जितैः ।
पशुभिः पुरुषाकारैर्भाराक्रान्ता हि मेदिनी ॥ 21 ॥
अन्नहीनो दहेद्राष्ट्रं मन्त्रहीनश्च ऋत्विजः ।
यजमानं दानहीनो नास्ति यज्ञसमो रिपुः ॥ 22 ॥
adhamā dhanamicchanti dhanamānau ca madhyamāḥ |
uttamā mānamicchanti māno hi mahatāṃ dhanam || 01 ||
ikṣurāpaḥ payo mūlaṃ tāmbūlaṃ phalamauṣadham |
bhakṣayitvāpi kartavyāḥ snānadānādikāḥ kriyāḥ || 02 ||
dīpo bhakṣayate dhvāntaṃ kajjalaṃ ca prasūyate |
yadannaṃ bhakṣayate nityaṃ jāyate tādṛśī prajā || 03 ||
vittaṃ dehi guṇānviteṣu matimannānyatra dehi kvacit
prāptaṃ vārinidherjalaṃ ghanamukhe mādhuryayuktaṃ sadā |
jīvānsthāvarajaṅgamāṃśca sakalānsañjīvya bhūmaṇḍalaṃ
bhūyaḥ paśya tadeva koṭiguṇitaṃ gacchantamambhonidhim || 04 ||
cāṇḍālānāṃ sahasraiśca sūribhistattvadarśibhiḥ |
eko hi yavanaḥ prokto na nīco yavanātparaḥ || 05 ||
tailābhyaṅge citādhūme maithune kṣaurakarmaṇi |
tāvadbhavati cāṇḍālo yāvatsnānaṃ na cācaret || 06 ||
ajīrṇe bheṣajaṃ vāri jīrṇe vāri balapradam |
bhojane cāmṛtaṃ vāri bhojanānte viṣāpaham || 07 ||
hataṃ jñānaṃ kriyāhīnaṃ hataścājñānato naraḥ |
hataṃ nirṇāyakaṃ sainyaṃ striyo naṣṭā hyabhartṛkāḥ || 08 ||
vṛddhakāle mṛtā bhāryā bandhuhastagataṃ dhanam |
bhojanaṃ ca parādhīnaṃ tisraḥ puṃsāṃ viḍambanāḥ || 09 ||
nāgnihotraṃ vinā vedā na ca dānaṃ vinā kriyā |
na bhāvena vinā siddhistasmādbhāvo hi kāraṇam || 10 ||
na devo vidyate kāṣṭhe na pāṣāṇe na mṛṇmaye |
na bhāvena vinā siddhistasmādbhāvo hi kāraṇam || 11 ||
kāṣṭhapāṣāṇadhātūnāṃ kṛtvā bhāvena sevanam |
śraddhayā ca tathā siddhistasya viṣṇuprasādataḥ || 12 ||
na devo vidyate kāṣṭhe na pāṣāṇe na mṛnmaye |
bhāve hi vidyate devastasmādbhāvo hi kāraṇam || 13 ||
śāntitulyaṃ tapo nāsti na santoṣātparaṃ sukham |
apatyaṃ ca kalatraṃ ca satāṃ saṅgatireva ca || 14 ||
guṇo bhūṣayate rūpaṃ śīlaṃ bhūṣayate kulam |
prāsādaśikharastho'pi kākaḥ kiṃ garuḍāyate || 15 ||
nirguṇasya hataṃ rūpaṃ duḥśīlasya hataṃ kulam |
asiddhasya hatā vidyā hyabhogena hataṃ dhanam || 16 ||
śuddhaṃ bhūmigataṃ toyaṃ śuddhā nārī pativratā |
śuciḥ kṣemakaro rājā santoṣo brāhmaṇaḥ śuciḥ || 17 ||
asantuṣṭā dvijā naṣṭāḥ santuṣṭāśca mahībhṛtaḥ |
salajjā gaṇikā naṣṭā nirlajjāśca kulāṅganā || 18 ||
kiṃ kulena viśālena vidyāhīnena dehinām |
duṣkulaṃ cāpi viduṣo devairapi sa pūjyate || 19 ||
vidvānpraśasyate loke vidvān sarvatra pūjyate |
vidyayā labhate sarvaṃ vidyā sarvatra pūjyate || 20 ||
māṃsabhakṣyaiḥ surāpānairmukhaiścākṣaravarjitaiḥ |
paśubhiḥ puruṣākārairbhārākrāntā hi medinī || 21 ||
annahīno dahedrāṣṭraṃ mantrahīnaśca ṛtvijaḥ |
yajamānaṃ dānahīno nāsti yajñasamo ripuḥ || 22 ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gurmukhi script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.