ശ്രീമദ്വാല്മീകീയ രാമായണേ അരണ്യകാണ്ഡമ് ।
അഥ സപ്തതിതമസ്സര്ഗഃ ।
തൌ തു തത്ര സ്ഥിതൌ ദൃഷ്ട്വാ ഭ്രാതരൌ രാമലക്ഷ്മണൌ ।
ബാഹുപാശപരിക്ഷിപ്തൌ കബന്ധോ വാക്യമബ്രവീത് ॥ 1 ॥
തിഷ്ഠതഃ കിം നു മാം ദൃഷ്ട്വാ ക്ഷുധാര്തം ക്ഷത്രിയര്ഷഭൌ ।
ആഹാരാര്ഥം തു സന്ദിഷ്ടൌ ദൈവേന ഗതചേതസൌ ॥ 2 ॥
തച്ഛ്രുത്വാ ലക്ഷ്മണോ വാക്യം പ്രാപ്തകാലം ഹിതം തദാ ।
ഉവാചാഽര്തിം സമാപന്നോ വിക്രമേ കൃതലക്ഷണഃ ॥ 3 ॥
ത്വാം ച മാം ച പുരാ തൂര്ണമാദത്തേ രാക്ഷസാധമഃ ।
തസ്മാദസിഭ്യാമസ്യാശു ബാഹൂ ഛിന്ദാവഹൈ ഗുരൂ ॥ 4 ॥
ഭീഷണോഽയം മഹാകായോ രാക്ഷസോ ഭുജവിക്രമഃ ।
ലോകം ഹ്യതിജിതം കൃത്വാ ഹ്യാവാം ഹന്തുമിഹേച്ഛതി ॥ 5 ॥
നിശ്ചേഷ്ടാനാം വധോ രാജന്കുത്സിതോ ജഗതീപതേഃ ।
ക്രതുമധ്യോപനീതാനാം പശൂനാമിവ രാഘവ ॥ 6 ॥
ഏതത്സഞ്ജല്പിതം ശ്രുത്വാ തയോഃ ക്രുദ്ധസ്തു രാക്ഷസഃ ।
വിദാര്യാഽസ്യം തദാ രൌദ്രസ്തൌ ഭക്ഷയിതുമാരഭത് ॥ 7 ॥
തതസ്തൌ ദേശകാലജ്ഞൌ ഖഡ്ഗാഭ്യാമേവ രാഘവൌ ।
അച്ഛിന്ദതാം സുസംവിഗ്നൌ ബാഹൂ തസ്യാംസദേശതഃ ॥ 8 ॥
ദക്ഷിണോ ദക്ഷിണം ബാഹുമസക്തമസിനാ തതഃ ।
ചിച്ഛേദ രാമോ വേഗേന സവ്യം വീരസ്തു ലക്ഷ്മണഃ ॥ 9 ॥
സ പപാത മഹാബാഹുശ്ഛിന്നബാഹുര്മഹാസ്വനഃ ।
ഖം ച ഗാം ച ദിശശ്ചൈവ നാദയഞ്ജലദോ യഥാ ॥ 10 ॥
സ നികൃത്തൌ ഭുജൌ ദൃഷ്ട്വാ ശോണിതൌഘപരിപ്ലുതഃ ।
ദീനഃ പപ്രച്ഛ തൌ വീരൌ കൌ യുവാമിതി ദാനവഃ ॥ 11 ॥
ഇതി തസ്യ ബ്രുവാണസ്യ ലക്ഷ്മണശ്ശുഭലക്ഷണഃ ।
ശശംസ രാഘവം തസ്യ കബന്ധസ്യ മഹാത്മനഃ ॥ 12 ॥
അയമിക്ഷ്വാകുദായാദോ രാമോ നാമ ജനൈശ്ശ്രുതഃ ।
അസ്യൈവാവരജം വിദ്ദി ഭ്രാതരം മാം ച ലക്ഷ്മണമ് ॥ 13 ॥
അസ്യ ദേവപ്രഭാവസ്യ വസതോ വിജനേ വനേ ।
രക്ഷസാഽപഹൃതാ പത്നീ യാമിച്ഛന്താവിഹാഗതൌ ॥ 14 ॥
ത്വം തു കോ വാ കിമര്ഥം വാ കബന്ധസദൃശോ വനേ ।
ആസ്യേനോരസി ദീപ്തേന ഭഗ്നജങ്ഘോ വിചേഷ്ടസേ ॥ 15 ॥
ഏവമുക്തഃ കബന്ധസ്തു ലക്ഷ്മണേനോത്തരം വചഃ ।
ഉവാച പരമപ്രീത സ്തദിന്ദ്രവചനം സ്മരന് ॥ 16 ॥
സ്വാഗതം വാം നരവ്യാഘ്രൌ ദിഷ്ട്യാ പശ്യാമി ചാപ്യഹമ് ।
ദിഷ്ട്യാ ചേമൌ നികൃത്തൌ മേ യുവാഭ്യാം ബാഹുബന്ധനൌ ॥ 17 ॥
വിരൂപം യച്ച മേ രൂപം പ്രാപ്തം ഹ്യവിനയാദ്യഥാ ।
തന്മേ ശൃണു നരവ്യാഘ്ര തത്ത്വതശ്ശംസതസ്തവ ॥ 18 ॥
ഇത്യാര്ഷേ ശ്രീമദ്രാമായണേ വാല്മീകീയ ആദികാവ്യേ അരണ്യകാണ്ഡേ സപ്തതിതമസ്സര്ഗഃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha saptatitamassargaḥ |
tau tu tatra sthitau dṛṣṭvā bhrātarau rāmalakṣmaṇau |
bāhupāśaparikṣiptau kabandho vākyamabravīt || 1 ||
tiṣṭhataḥ kiṃ nu māṃ dṛṣṭvā kṣudhārtaṃ kṣatriyarṣabhau |
āhārārthaṃ tu sandiṣṭau daivena gatacetasau || 2 ||
tacchrutvā lakṣmaṇo vākyaṃ prāptakālaṃ hitaṃ tadā |
uvācā'rtiṃ samāpanno vikrame kṛtalakṣaṇaḥ || 3 ||
tvāṃ ca māṃ ca purā tūrṇamādatte rākṣasādhamaḥ |
tasmādasibhyāmasyāśu bāhū chindāvahai gurū || 4 ||
bhīṣaṇo'yaṃ mahākāyo rākṣaso bhujavikramaḥ |
lokaṃ hyatijitaṃ kṛtvā hyāvāṃ hantumihecchati || 5 ||
niśceṣṭānāṃ vadho rājankutsito jagatīpateḥ |
kratumadhyopanītānāṃ paśūnāmiva rāghava || 6 ||
etatsañjalpitaṃ śrutvā tayoḥ kruddhastu rākṣasaḥ |
vidāryā'syaṃ tadā raudrastau bhakṣayitumārabhat || 7 ||
tatastau deśakālajñau khaḍgābhyāmeva rāghavau |
acchindatāṃ susaṃvignau bāhū tasyāṃsadeśataḥ || 8 ||
dakṣiṇo dakṣiṇaṃ bāhumasaktamasinā tataḥ |
ciccheda rāmo vegena savyaṃ vīrastu lakṣmaṇaḥ || 9 ||
sa papāta mahābāhuśchinnabāhurmahāsvanaḥ |
khaṃ ca gāṃ ca diśaścaiva nādayañjalado yathā || 10 ||
sa nikṛttau bhujau dṛṣṭvā śoṇitaughapariplutaḥ |
dīnaḥ papraccha tau vīrau kau yuvāmiti dānavaḥ || 11 ||
iti tasya bruvāṇasya lakṣmaṇaśśubhalakṣaṇaḥ |
śaśaṃsa rāghavaṃ tasya kabandhasya mahātmanaḥ || 12 ||
ayamikṣvākudāyādo rāmo nāma janaiśśrutaḥ |
asyaivāvarajaṃ viddi bhrātaraṃ māṃ ca lakṣmaṇam || 13 ||
asya devaprabhāvasya vasato vijane vane |
rakṣasā'pahṛtā patnī yāmicchantāvihāgatau || 14 ||
tvaṃ tu ko vā kimarthaṃ vā kabandhasadṛśo vane |
āsyenorasi dīptena bhagnajaṅgho viceṣṭase || 15 ||
evamuktaḥ kabandhastu lakṣmaṇenottaraṃ vacaḥ |
uvāca paramaprīta stadindravacanaṃ smaran || 16 ||
svāgataṃ vāṃ naravyāghrau diṣṭyā paśyāmi cāpyaham |
diṣṭyā cemau nikṛttau me yuvābhyāṃ bāhubandhanau || 17 ||
virūpaṃ yacca me rūpaṃ prāptaṃ hyavinayādyathā |
tanme śṛṇu naravyāghra tattvataśśaṃsatastava || 18 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe saptatitamassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे अरण्यकाण्डम् ।
अथ सप्ततितमस्सर्गः ।
तौ तु तत्र स्थितौ दृष्ट्वा भ्रातरौ रामलक्ष्मणौ ।
बाहुपाशपरिक्षिप्तौ कबन्धो वाक्यमब्रवीत् ॥ 1 ॥
तिष्ठतः किं नु मां दृष्ट्वा क्षुधार्तं क्षत्रियर्षभौ ।
आहारार्थं तु सन्दिष्टौ दैवेन गतचेतसौ ॥ 2 ॥
तच्छ्रुत्वा लक्ष्मणो वाक्यं प्राप्तकालं हितं तदा ।
उवाचाऽर्तिं समापन्नो विक्रमे कृतलक्षणः ॥ 3 ॥
त्वां च मां च पुरा तूर्णमादत्ते राक्षसाधमः ।
तस्मादसिभ्यामस्याशु बाहू छिन्दावहै गुरू ॥ 4 ॥
भीषणोऽयं महाकायो राक्षसो भुजविक्रमः ।
लोकं ह्यतिजितं कृत्वा ह्यावां हन्तुमिहेच्छति ॥ 5 ॥
निश्चेष्टानां वधो राजन्कुत्सितो जगतीपतेः ।
क्रतुमध्योपनीतानां पशूनामिव राघव ॥ 6 ॥
एतत्सञ्जल्पितं श्रुत्वा तयोः क्रुद्धस्तु राक्षसः ।
विदार्याऽस्यं तदा रौद्रस्तौ भक्षयितुमारभत् ॥ 7 ॥
ततस्तौ देशकालज्ञौ खड्गाभ्यामेव राघवौ ।
अच्छिन्दतां सुसंविग्नौ बाहू तस्यांसदेशतः ॥ 8 ॥
दक्षिणो दक्षिणं बाहुमसक्तमसिना ततः ।
चिच्छेद रामो वेगेन सव्यं वीरस्तु लक्ष्मणः ॥ 9 ॥
स पपात महाबाहुश्छिन्नबाहुर्महास्वनः ।
खं च गां च दिशश्चैव नादयञ्जलदो यथा ॥ 10 ॥
स निकृत्तौ भुजौ दृष्ट्वा शोणितौघपरिप्लुतः ।
दीनः पप्रच्छ तौ वीरौ कौ युवामिति दानवः ॥ 11 ॥
इति तस्य ब्रुवाणस्य लक्ष्मणश्शुभलक्षणः ।
शशंस राघवं तस्य कबन्धस्य महात्मनः ॥ 12 ॥
अयमिक्ष्वाकुदायादो रामो नाम जनैश्श्रुतः ।
अस्यैवावरजं विद्दि भ्रातरं मां च लक्ष्मणम् ॥ 13 ॥
अस्य देवप्रभावस्य वसतो विजने वने ।
रक्षसाऽपहृता पत्नी यामिच्छन्ताविहागतौ ॥ 14 ॥
त्वं तु को वा किमर्थं वा कबन्धसदृशो वने ।
आस्येनोरसि दीप्तेन भग्नजङ्घो विचेष्टसे ॥ 15 ॥
एवमुक्तः कबन्धस्तु लक्ष्मणेनोत्तरं वचः ।
उवाच परमप्रीत स्तदिन्द्रवचनं स्मरन् ॥ 16 ॥
स्वागतं वां नरव्याघ्रौ दिष्ट्या पश्यामि चाप्यहम् ।
दिष्ट्या चेमौ निकृत्तौ मे युवाभ्यां बाहुबन्धनौ ॥ 17 ॥
विरूपं यच्च मे रूपं प्राप्तं ह्यविनयाद्यथा ।
तन्मे शृणु नरव्याघ्र तत्त्वतश्शंसतस्तव ॥ 18 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये अरण्यकाण्डे सप्ततितमस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe araṇyakāṇḍam |
atha saptatitamassargaḥ |
tau tu tatra sthitau dṛṣṭvā bhrātarau rāmalakṣmaṇau |
bāhupāśaparikṣiptau kabandho vākyamabravīt || 1 ||
tiṣṭhataḥ kiṃ nu māṃ dṛṣṭvā kṣudhārtaṃ kṣatriyarṣabhau |
āhārārthaṃ tu sandiṣṭau daivena gatacetasau || 2 ||
tacchrutvā lakṣmaṇo vākyaṃ prāptakālaṃ hitaṃ tadā |
uvācā'rtiṃ samāpanno vikrame kṛtalakṣaṇaḥ || 3 ||
tvāṃ ca māṃ ca purā tūrṇamādatte rākṣasādhamaḥ |
tasmādasibhyāmasyāśu bāhū chindāvahai gurū || 4 ||
bhīṣaṇo'yaṃ mahākāyo rākṣaso bhujavikramaḥ |
lokaṃ hyatijitaṃ kṛtvā hyāvāṃ hantumihecchati || 5 ||
niśceṣṭānāṃ vadho rājankutsito jagatīpateḥ |
kratumadhyopanītānāṃ paśūnāmiva rāghava || 6 ||
etatsañjalpitaṃ śrutvā tayoḥ kruddhastu rākṣasaḥ |
vidāryā'syaṃ tadā raudrastau bhakṣayitumārabhat || 7 ||
tatastau deśakālajñau khaḍgābhyāmeva rāghavau |
acchindatāṃ susaṃvignau bāhū tasyāṃsadeśataḥ || 8 ||
dakṣiṇo dakṣiṇaṃ bāhumasaktamasinā tataḥ |
ciccheda rāmo vegena savyaṃ vīrastu lakṣmaṇaḥ || 9 ||
sa papāta mahābāhuśchinnabāhurmahāsvanaḥ |
khaṃ ca gāṃ ca diśaścaiva nādayañjalado yathā || 10 ||
sa nikṛttau bhujau dṛṣṭvā śoṇitaughapariplutaḥ |
dīnaḥ papraccha tau vīrau kau yuvāmiti dānavaḥ || 11 ||
iti tasya bruvāṇasya lakṣmaṇaśśubhalakṣaṇaḥ |
śaśaṃsa rāghavaṃ tasya kabandhasya mahātmanaḥ || 12 ||
ayamikṣvākudāyādo rāmo nāma janaiśśrutaḥ |
asyaivāvarajaṃ viddi bhrātaraṃ māṃ ca lakṣmaṇam || 13 ||
asya devaprabhāvasya vasato vijane vane |
rakṣasā'pahṛtā patnī yāmicchantāvihāgatau || 14 ||
tvaṃ tu ko vā kimarthaṃ vā kabandhasadṛśo vane |
āsyenorasi dīptena bhagnajaṅgho viceṣṭase || 15 ||
evamuktaḥ kabandhastu lakṣmaṇenottaraṃ vacaḥ |
uvāca paramaprīta stadindravacanaṃ smaran || 16 ||
svāgataṃ vāṃ naravyāghrau diṣṭyā paśyāmi cāpyaham |
diṣṭyā cemau nikṛttau me yuvābhyāṃ bāhubandhanau || 17 ||
virūpaṃ yacca me rūpaṃ prāptaṃ hyavinayādyathā |
tanme śṛṇu naravyāghra tattvataśśaṃsatastava || 18 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye araṇyakāṇḍe saptatitamassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Malayalam script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.