॥ ഇതി ശ്രീമഹാഭാരതേ ഉദ്യോഗപര്വണി പ്രജാഗരപര്വണി
വിദുരഹിതവാക്യേ ഷട്ത്രിംശോഽധ്യായഃ ॥
വിദുര ഉവാച ।
അത്രൈവോദാഹരന്തീമമിതിഹാസം പുരാതനമ് ।
ആത്രേയസ്യ ച സംവാദം സാധ്യാനാം ചേതി നഃ ശ്രുതമ് ॥ 1॥
ചരന്തം ഹംസരൂപേണ മഹര്ഷിം സംശിതവ്രതമ് ।
സാധ്യാ ദേവാ മഹാപ്രാജ്ഞം പര്യപൃച്ഛന്ത വൈ പുരാ ॥ 2॥
സാധ്യാ ഊചുഃ ।
സാധ്യാ ദേവാ വയ്മസ്മോ മഹര്ഷേ
ദൃഷ്ട്വാ ഭവന്തം ന ശക്നുമോഽനുമാതുമ് ।
ശ്രുതേന ധീരോ ബുദ്ധിമാംസ്ത്വം മതോ നഃ
കാവ്യാം വാചം വക്തുമര്ഹസ്യുദാരാമ് ॥ 3॥
ഹംസ ഉവാച ।
ഏതത്കാര്യമമരാഃ സംശ്രുതം മേ
ധൃതിഃ ശമഃ സത്യധര്മാനുവൃത്തിഃ ।
ഗ്രന്ഥിം വിനീയ ഹൃദയസ്യ സര്വം
പ്രിയാപ്രിയേ ചാത്മവശം നയീത ॥ 4॥
ആക്രുശ്യമാനോ നാക്രോശേന്മന്യുരേവ തിതിക്ഷിതഃ ।
ആക്രോഷ്ടാരം നിര്ദഹതി സുകൃതം ചാസ്യ വിന്ദതി ॥ 5॥
നാക്രോശീ സ്യാന്നാവമാനീ പരസ്യ
മിത്രദ്രോഹീ നോത നീചോപസേവീ ।
ന ചാതിമാനീ ന ച ഹീനവൃത്തോ
രൂക്ഷാം വാചം രുശതീം വര്ജയീത ॥ 6॥
മര്മാണ്യസ്ഥീനി ഹൃദയം തഥാസൂന്
ഘോരാ വാചോ നിര്ദഹന്തീഹ പുംസാമ് ।
തസ്മാദ്വാചം രുശതീം രൂക്ഷരൂപാം
ധര്മാരാമോ നിത്യശോ വര്ജയീത ॥ 7॥
അരും തുരം പരുഷം രൂക്ഷവാചം
വാക്കണ്ടകൈര്വിതുദന്തം മനുഷ്യാന് ।
വിദ്യാദലക്ഷ്മീകതമം ജനാനാം
മുഖേ നിബദ്ധാം നിരൃതിം വഹന്തമ് ॥ 8॥
പരശ്ചേദേനമധിവിധ്യേത ബാണൈര്
ഭൃശം സുതീക്ഷ്ണൈരനലാര്ക ദീപ്തൈഃ ।
വിരിച്യമാനോഽപ്യതിരിച്യമാനോ
വിദ്യാത്കവിഃ സുകൃതം മേ ദധാതി ॥ 9॥
യദി സന്തം സേവതേ യദ്യസന്തം
തപസ്വിനം യദി വാ സ്തേനമേവ ।
വാസോ യഥാ രങ്ഗ വശം പ്രയാതി
തഥാ സ തേഷാം വശമഭ്യുപൈതി ॥ 10॥
വാദം തു യോ ന പ്രവദേന്ന വാദയേദ്
യോ നാഹതഃ പ്രതിഹന്യാന്ന ഘാതയേത് ।
യോ ഹന്തുകാമസ്യ ന പാപമിച്ഛേത്
തസ്മൈ ദേവാഃ സ്പൃഹയന്ത്യാഗതായ ॥ 11॥
അവ്യാഹൃതം വ്യാഹൃതാച്ഛ്രേയ ആഹുഃ
സത്യം വദേദ്വ്യാഹൃതം തദ്ദ്വിതീയമ് ।
പ്രിയംവദേദ്വ്യാഹൃതം തത്തൃതീയം
ധര്മ്യം വദേദ്വ്യാഹൃതം തച്ചതുര്ഥമ് ॥ 12॥
യാദൃശൈഃ സംവിവദതേ യാദൃശാംശ് ചോപസേവതേ ।
യാദൃഗിച്ഛേച്ച ഭവിതും താദൃഗ്ഭവതി പൂരുഷഃ ॥ 13॥
യതോ യതോ നിവര്തതേ തതസ്തതോ വിമുച്യതേ ।
നിവര്തനാദ്ധി സര്വതോ ന വേത്തി ദുഃഖമണ്വപി ॥ 14॥
ന ജീയതേ നോത ജിഗീഷതേഽന്യാന്
ന വൈരക്കൃച്ചാപ്രതിഘാതകശ് ച ।
നിന്ദാ പ്രശംസാസു സമസ്വഭാവോ
ന ശോചതേ ഹൃഷ്യതി നൈവ ചായമ് ॥ 15॥
ഭാവമിച്ഛതി സര്വസ്യ നാഭാവേ കുരുതേ മതിമ് ।
സത്യവാദീ മൃദുര്ദാന്തോ യഃ സ ഉത്തമപൂരുഷഃ ॥ 16॥
നാനര്ഥകം സാന്ത്വയതി പ്രതിജ്ഞായ ദദാതി ച ।
രാദ്ധാപരാദ്ധേ ജാനാതി യഃ സ മധ്യമപൂരുഷഃ ॥ 17॥
ദുഃശാസനസ്തൂപഹന്താ ന ശാസ്താ
നാവര്തതേ മന്യുവശാത്കൃതഘ്നഃ ।
ന കസ്യ ചിന്മിത്രമഥോ ദുരാത്മാ
കലാശ്ചൈതാ അധമസ്യേഹ പുംസഃ ॥ 18॥
ന ശ്രദ്ദധാതി കല്യാണം പരേഭ്യോഽപ്യാത്മശങ്കിതഃ ।
നിരാകരോതി മിത്രാണി യോ വൈ സോഽധമ പൂരുഷഃ ॥ 19॥
ഉത്തമാനേവ സേവേത പ്രാപ്തേ കാലേ തു മധ്യമാന് ।
അധമാംസ്തു ന സേവേത യ ഇച്ഛേച്ഛ്രേയ ആത്മനഃ ॥ 20॥
പ്രാപ്നോതി വൈ വിത്തമസദ്ബലേന
നിത്യോത്ഥാനാത്പ്രജ്ഞയാ പൌരുഷേണ ।
ന ത്വേവ സമ്യഗ്ലഭതേ പ്രശംസാം
ന വൃത്തമാപ്നോതി മഹാകുലാനാമ് ॥ 21॥
ധൃതരാഷ്ട്ര ഉവാച ।
മഹാകുലാനാം സ്പൃഹയന്തി ദേവാ
ധര്മാര്ഥവൃദ്ധാശ്ച ബഹുശ്രുതാശ് ച ।
പൃച്ഛാമി ത്വാം വിദുര പ്രശ്നമേതം
ഭവന്തി വൈ കാനി മഹാകുലാനി ॥ 22॥
വിദുര ഉവാച ।
തമോ ദമോ ബ്രഹ്മവിത്ത്വം വിതാനാഃ
പുണ്യാ വിവാഹാഃ സതതാന്ന ദാനമ് ।
യേഷ്വേവൈതേ സപ്തഗുണാ ഭവന്തി
സമ്യഗ്വൃത്താസ്താനി മഹാകുലാനി ॥ 23॥
യേഷാം ന വൃത്തം വ്യഥതേ ന യോനിര്
വൃത്തപ്രസാദേന ചരന്തി ധര്മമ് ।
യേ കീര്തിമിച്ഛന്തി കുലേ വിശിഷ്ടാം
ത്യക്താനൃതാസ്താനി മഹാകുലാനി ॥ 24॥
അനിജ്യയാവിവാഹൈര്ശ്ച വേദസ്യോത്സാദനേന ച ।
കുലാന്യകുലതാം യാന്തി ധര്മസ്യാതിക്രമേണ ച ॥ 25॥
ദേവ ദ്രവ്യവിനാശേന ബ്രഹ്മ സ്വഹരണേന ച ।
കുലാന്യകുലതാം യാന്തി ബ്രാഹ്മണാതിക്രമേണ ച ॥ 26॥
ബ്രാഹ്മണാനാം പരിഭവാത്പരിവാദാച്ച ഭാരത ।
കുലാന്യകുലതാം യാന്തി ന്യാസാപഹരണേന ച ॥ 27॥
കുലാനി സമുപേതാനി ഗോഭിഃ പുരുഷതോഽശ്വതഃ ।
കുലസങ്ഖ്യാം ന ഗച്ഛന്തി യാനി ഹീനാനി വൃത്തതഃ ॥ 28॥
വൃത്തതസ്ത്വവിഹീനാനി കുലാന്യല്പധനാന്യപി ।
കുലസങ്ഖ്യാം തു ഗച്ഛന്തി കര്ഷന്തി ച മയദ്യശഃ ॥ 29॥
മാ നഃ കുലേ വൈരകൃത്കശ് ചിദസ്തു
രാജാമാത്യോ മാ പരസ്വാപഹാരീ ।
മിത്രദ്രോഹീ നൈകൃതികോഽനൃതീ വാ
പൂര്വാശീ വാ പിതൃദേവാതിഥിഭ്യഃ ॥ 30॥
യശ്ച നോ ബ്രാഹ്മണം ഹന്യാദ്യശ്ച നോ ബ്രാഹ്മണാന്ദ്വിഷേത് ।
ന നഃ സ സമിതിം ഗച്ഛേദ്യശ്ച നോ നിര്വപേത്കൃഷിമ് ॥ 31॥
തൃണാനി ഭൂമിരുദകം വാക്ചതുര്ഥീ ച സൂനൃതാ ।
സതാമേതാനി ഗേഹേഷു നോച്ഛിദ്യന്തേ കദാ ചന ॥ 32॥
ശ്രദ്ധയാ പരയാ രാജന്നുപനീതാനി സത്കൃതിമ് ।
പ്രവൃത്താനി മഹാപ്രാജ്ഞ ധര്മിണാം പുണ്യകര്മണാമ് ॥ 33॥
സൂക്ഷ്മോഽപി ഭാരം നൃപതേ സ്യന്ദനോ വൈ
ശക്തോ വോഢും ന തഥാന്യേ മഹീജാഃ ।
ഏവം യുക്താ ഭാരസഹാ ഭവന്തി
മഹാകുലീനാ ന തഥാന്യേ മനുഷ്യാഃ ॥ 34॥
ന തന്മിത്രം യസ്യ കോപാദ്ബിഭേതി
യദ്വാ മിത്രം ശങ്കിതേനോപചര്യമ് ।
യസ്മിന്മിത്രേ പിതരീവാശ്വസീത
തദ്വൈ മിത്രം സങ്ഗതാനീതരാണി ॥ 35॥
യദി ചേദപ്യസമ്ബന്ധോ മിത്രഭാവേന വര്തതേ ।
സ ഏവ ബന്ധുസ്തന്മിത്രം സാ ഗതിസ്തത്പരായണമ് ॥ 36॥
ചലചിത്തസ്യ വൈ പുംസോ വൃദ്ധാനനുപസേവതഃ ।
പാരിപ്ലവമതേര്നിത്യമധ്രുവോ മിത്ര സങ്ഗ്രഹഃ ॥ 37॥
ചലചിത്തമനാത്മാനമിന്ദ്രിയാണാം വശാനുഗമ് ।
അര്ഥാഃ സമതിവര്തന്തേ ഹംസാഃ ശുഷ്കം സരോ യഥാ ॥ 38॥
അകസ്മാദേവ കുപ്യന്തി പ്രസീദന്ത്യനിമിത്തതഃ ।
ശീലമേതദസാധൂനാമഭ്രം പാരിപ്ലവം യഥാ ॥ 39॥
സത്കൃതാശ്ച കൃതാര്ഥാശ്ച മിത്രാണാം ന ഭവന്തി യേ ।
താന്മൃതാനപി ക്രവ്യാദാഃ കൃതഘ്നാന്നോപഭുഞ്ജതേ ॥ 40॥
അര്ഥയേദേവ മിത്രാണി സതി വാസതി വാ ധനേ ।
നാനര്ഥയന്വിജാനാതി മിത്രാണാം സാരഫല്ഗുതാമ് ॥ 41॥
സന്താപാദ്ഭ്രശ്യതേ രൂപം സന്താപാദ്ഭ്രശ്യതേ ബലമ് ।
സന്താപാദ്ഭ്രശ്യതേ ജ്ഞാനം സന്താപാദ്വ്യാധിമൃച്ഛതി ॥ 42॥
അനവാപ്യം ച ശോകേന ശരീരം ചോപതപ്യതേ ।
അമിത്രാശ്ച പ്രഹൃഷ്യന്തി മാ സ്മ ശോകേ മനഃ കൃഥാഃ ॥ 43॥
പുനര്നരോ മ്രിയതേ ജായതേ ച
പുനര്നരോ ഹീയതേ വര്ധതേ പുനഃ ।
പുനര്നരോ യാചതി യാച്യതേ ച
പുനര്നരഃ ശോചതി ശോച്യതേ പുനഃ ॥ 44॥
സുഖം ച ദുഃഖം ച ഭവാഭവൌ ച
ലാഭാലാഭൌ മരണം ജീവിതം ച ।
പര്യായശഃ സര്വമിഹ സ്പൃശന്തി
തസ്മാദ്ധീരോ നൈവ ഹൃഷ്യേന്ന ശോചേത് ॥ 45॥
ചലാനി ഹീമാനി ഷഡിന്ദ്രിയാണി
തേഷാം യദ്യദ്വര്തതേ യത്ര യത്ര ।
തതസ്തതഃ സ്രവതേ ബുദ്ധിരസ്യ
ഛിദ്രോദ കുമ്ഭാദിവ നിത്യമമ്ഭഃ ॥ 46॥
ധൃതരാഷ്ട്ര ഉവാച ।
തനുരുച്ഛഃ ശിഖീ രാജാ മിഥ്യോപചരിതോ മയാ ।
മന്ദാനാം മമ പുത്രാണാം യുദ്ധേനാന്തം കരിഷ്യതി ॥ 47॥
നിത്യോദ്വിഗ്നമിദം സര്വം നിത്യോദ്വിഗ്നമിദം മനഃ ।
യത്തത്പദമനുദ്വിഗ്നം തന്മേ വദ മഹാമതേ ॥ 48॥
വിദുര ഉവാച ।
നാന്യത്ര വിദ്യാ തപസോര്നാന്യത്രേന്ദ്രിയ നിഗ്രഹാത് ।
നാന്യത്ര ലോഭസന്ത്യാഗാച്ഛാന്തിം പശ്യാമ തേഽനഘ ॥ 49॥
ബുദ്ധ്യാ ഭയം പ്രണുദതി തപസാ വിന്ദതേ മഹത് ।
ഗുരുശുശ്രൂഷയാ ജ്ഞാനം ശാന്തിം ത്യാഗേന വിന്ദതി ॥ 50॥
അനാശ്രിതാ ദാനപുണ്യം വേദ പുണ്യമനാശ്രിതാഃ ।
രാഗദ്വേഷവിനിര്മുക്താ വിചരന്തീഹ മോക്ഷിണഃ ॥ 51॥
സ്വധീതസ്യ സുയുദ്ധസ്യ സുകൃതസ്യ ച കര്മണഃ ।
തപസശ്ച സുതപ്തസ്യ തസ്യാന്തേ സുഖമേധതേ ॥ 52॥
സ്വാസ്തീര്ണാനി ശയനാനി പ്രപന്നാ
ന വൈ ഭിന്നാ ജാതു നിദ്രാം ലഭന്തേ ।
ന സ്ത്രീഷു രാജന്രതിമാപ്നുവന്തി
ന മാഗധൈഃ സ്തൂയമാനാ ന സൂതൈഃ ॥ 53॥
ന വൈ ഭിന്നാ ജാതു ചരന്തി ധര്മം
ന വൈ സുഖം പ്രാപ്നുവന്തീഹ ഭിന്നാഃ ।
ന വൈ ഭിന്നാ ഗൌരവം മാനയന്തി
ന വൈ ഭിന്നാഃ പ്രശമം രോചയന്തി ॥ 54॥
ന വൈ തേഷാം സ്വദതേ പഥ്യമുക്തം
യോഗക്ഷേമം കല്പതേ നോത തേഷാമ് ।
ഭിന്നാനാം വൈ മനുജേന്ദ്ര പരായണം
ന വിദ്യതേ കിം ചിദന്യദ്വിനാശാത് ॥ 55॥
സമ്ഭാവ്യം ഗോഷു സമ്പന്നം സമ്ഭാവ്യം ബ്രാഹ്മണേ തപഃ ।
സമ്ഭാവ്യം സ്ത്രീഷു ചാപല്യം സമ്ഭാവ്യം ജ്ഞാതിതോ ഭയമ് ॥ 56॥
തന്തവോഽപ്യായതാ നിത്യം തന്തവോ ബഹുലാഃ സമാഃ ।
ബഹൂന്ബഹുത്വാദായാസാന്സഹന്തീത്യുപമാ സതാമ് ॥ 57॥
ധൂമായന്തേ വ്യപേതാനി ജ്വലന്തി സഹിതാനി ച ।
ധൃതരാഷ്ട്രോല്മുകാനീവ ജ്ഞാതയോ ഭരതര്ഷഭ ॥ 58॥
ബ്രാഹ്മണേഷു ച യേ ശൂരാഃ സ്ത്രീഷു ജ്ഞാതിഷു ഗോഷു ച ।
വൃന്താദിവ ഫലം പക്വം ധൃതരാഷ്ട്ര പതന്തി തേ ॥ 59॥
മഹാനപ്യേകജോ വൃക്ഷോ ബലവാന്സുപ്രതിഷ്ഠിതഃ ।
പ്രസഹ്യ ഏവ വാതേന ശാഖാ സ്കന്ധം വിമര്ദിതുമ് ॥ 60॥
അഥ യേ സഹിതാ വൃക്ഷാഃ സങ്ഘശഃ സുപ്രതിഷ്ഠിതാഃ ।
തേ ഹി ശീഘ്രതമാന്വാതാന്സഹന്തേഽന്യോന്യസംശ്രയാത് ॥ 61॥
ഏവം മനുഷ്യമപ്യേകം ഗുണൈരപി സമന്വിതമ് ।
ശക്യം ദ്വിഷന്തോ മന്യന്തേ വായുര്ദ്രുമമിവൌകജമ് ॥ 62॥
അന്യോന്യസമുപഷ്ടമ്ഭാദന്യോന്യാപാശ്രയേണ ച ।
ജ്ഞാതയഃ സമ്പ്രവര്ധന്തേ സരസീവോത്പലാന്യുത ॥ 63॥
അവധ്യാ ബ്രാഹ്മണാ ഗാവോ സ്ത്രിയോ ബാലാശ്ച ജ്ഞാതയഃ ।
യേഷാം ചാന്നാനി ഭുഞ്ജീത യേ ച സ്യുഃ ശരണാഗതാഃ ॥ 64॥
ന മനുഷ്യേ ഗുണഃ കശ്ചിദന്യോ ധനവതാം അപി ।
അനാതുരത്വാദ്ഭദ്രം തേ മൃതകല്പാ ഹി രോഗിണഃ ॥ 65॥
അവ്യാധിജം കടുകം ശീര്ഷ രോഗം
പാപാനുബന്ധം പരുഷം തീക്ഷ്ണമുഗ്രമ് ।
സതാം പേയം യന്ന പിബന്ത്യസന്തോ
മന്യും മഹാരാജ പിബ പ്രശാമ്യ ॥ 66॥
രോഗാര്ദിതാ ന ഫലാന്യാദ്രിയന്തേ
ന വൈ ലഭന്തേ വിഷയേഷു തത്ത്വമ് ।
ദുഃഖോപേതാ രോഗിണോ നിത്യമേവ
ന ബുധ്യന്തേ ധനഭോഗാന്ന സൌഖ്യമ് ॥ 67॥
പുരാ ഹ്യുക്തോ നാകരോസ്ത്വം വചോ മേ
ദ്യൂതേ ജിതാം ദ്രൌപദീം പ്രേക്ഷ്യ രാജന് ।
ദുര്യോധനം വാരയേത്യക്ഷവത്യാം
കിതവത്വം പണ്ഡിതാ വര്ജയന്തി ॥ 68॥
ന തദ്ബലം യന്മൃദുനാ വിരുധ്യതേ
മിശ്രോ ധര്മസ്തരസാ സേവിതവ്യഃ ।
പ്രധ്വംസിനീ ക്രൂരസമാഹിതാ ശ്രീര്
മൃദുപ്രൌഢാ ഗച്ഛതി പുത്രപൌത്രാന് ॥ 69॥
ധാര്തരാഷ്ട്രാഃ പാണ്ഡവാന്പാലയന്തു
പാണ്ഡോഃ സുതാസ്തവ പുത്രാംശ്ച പാന്തു ।
ഏകാരിമിത്രാഃ കുരവോ ഹ്യേകമന്ത്രാ
ജീവന്തു രാജന്സുഖിനഃ സമൃദ്ധാഃ ॥ 70॥
മേഢീഭൂതഃ കൌരവാണാം ത്വമദ്യ
ത്വയ്യാധീനം കുരു കുലമാജമീഢ ।
പാര്ഥാന്ബാലാന്വനവാസ പ്രതപ്താന്
ഗോപായസ്വ സ്വം യശസ്താത രക്ഷന് ॥ 71॥
സന്ധത്സ്വ ത്വം കൌരവാന്പാണ്ഡുപുത്രൈര്
മാ തേഽന്തരം രിപവഃ പ്രാര്ഥയന്തു ।
സത്യേ സ്ഥിതാസ്തേ നരദേവ സര്വേ
ദുര്യോധനം സ്ഥാപയ ത്വം നരേന്ദ്ര ॥ 72॥
॥ ഇതി ശ്രീമഹാഭാരതേ ഉദ്യോഗപര്വണി പ്രജാഗരപര്വണി
വിദുരഹിതവാക്യേ ഷട്ത്രിംശോഽധ്യായഃ ॥ 36॥
Roman (IAST) Transliteration
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
vidurahitavākye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ ||
vidura uvāca |
atraivodāharantīmamitihāsaṃ purātanam |
ātreyasya ca saṃvādaṃ sādhyānāṃ ceti naḥ śrutam || 1||
carantaṃ haṃsarūpeṇa maharṣiṃ saṃśitavratam |
sādhyā devā mahāprājñaṃ paryapṛcchanta vai purā || 2||
sādhyā ūcuḥ |
sādhyā devā vaymasmo maharṣe
dṛṣṭvā bhavantaṃ na śaknumo'numātum |
śrutena dhīro buddhimāṃstvaṃ mato naḥ
kāvyāṃ vācaṃ vaktumarhasyudārām || 3||
haṃsa uvāca |
etatkāryamamarāḥ saṃśrutaṃ me
dhṛtiḥ śamaḥ satyadharmānuvṛttiḥ |
granthiṃ vinīya hṛdayasya sarvaṃ
priyāpriye cātmavaśaṃ nayīta || 4||
ākruśyamāno nākrośenmanyureva titikṣitaḥ |
ākroṣṭāraṃ nirdahati sukṛtaṃ cāsya vindati || 5||
nākrośī syānnāvamānī parasya
mitradrohī nota nīcopasevī |
na cātimānī na ca hīnavṛtto
rūkṣāṃ vācaṃ ruśatīṃ varjayīta || 6||
marmāṇyasthīni hṛdayaṃ tathāsūn
ghorā vāco nirdahantīha puṃsām |
tasmādvācaṃ ruśatīṃ rūkṣarūpāṃ
dharmārāmo nityaśo varjayīta || 7||
aruṃ turaṃ paruṣaṃ rūkṣavācaṃ
vākkaṇṭakairvitudantaṃ manuṣyān |
vidyādalakṣmīkatamaṃ janānāṃ
mukhe nibaddhāṃ nirṛtiṃ vahantam || 8||
paraścedenamadhividhyeta bāṇair
bhṛśaṃ sutīkṣṇairanalārka dīptaiḥ |
viricyamāno'pyatiricyamāno
vidyātkaviḥ sukṛtaṃ me dadhāti || 9||
yadi santaṃ sevate yadyasantaṃ
tapasvinaṃ yadi vā stenameva |
vāso yathā raṅga vaśaṃ prayāti
tathā sa teṣāṃ vaśamabhyupaiti || 10||
vādaṃ tu yo na pravadenna vādayed
yo nāhataḥ pratihanyānna ghātayet |
yo hantukāmasya na pāpamicchet
tasmai devāḥ spṛhayantyāgatāya || 11||
avyāhṛtaṃ vyāhṛtācchreya āhuḥ
satyaṃ vadedvyāhṛtaṃ taddvitīyam |
priyaṃvadedvyāhṛtaṃ tattṛtīyaṃ
dharmyaṃ vadedvyāhṛtaṃ taccaturtham || 12||
yādṛśaiḥ saṃvivadate yādṛśāṃś copasevate |
yādṛgicchecca bhavituṃ tādṛgbhavati pūruṣaḥ || 13||
yato yato nivartate tatastato vimucyate |
nivartanāddhi sarvato na vetti duḥkhamaṇvapi || 14||
na jīyate nota jigīṣate'nyān
na vairakkṛccāpratighātakaś ca |
nindā praśaṃsāsu samasvabhāvo
na śocate hṛṣyati naiva cāyam || 15||
bhāvamicchati sarvasya nābhāve kurute matim |
satyavādī mṛdurdānto yaḥ sa uttamapūruṣaḥ || 16||
nānarthakaṃ sāntvayati pratijñāya dadāti ca |
rāddhāparāddhe jānāti yaḥ sa madhyamapūruṣaḥ || 17||
duḥśāsanastūpahantā na śāstā
nāvartate manyuvaśātkṛtaghnaḥ |
na kasya cinmitramatho durātmā
kalāścaitā adhamasyeha puṃsaḥ || 18||
na śraddadhāti kalyāṇaṃ parebhyo'pyātmaśaṅkitaḥ |
nirākaroti mitrāṇi yo vai so'dhama pūruṣaḥ || 19||
uttamāneva seveta prāpte kāle tu madhyamān |
adhamāṃstu na seveta ya icchecchreya ātmanaḥ || 20||
prāpnoti vai vittamasadbalena
nityotthānātprajñayā pauruṣeṇa |
na tveva samyaglabhate praśaṃsāṃ
na vṛttamāpnoti mahākulānām || 21||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
mahākulānāṃ spṛhayanti devā
dharmārthavṛddhāśca bahuśrutāś ca |
pṛcchāmi tvāṃ vidura praśnametaṃ
bhavanti vai kāni mahākulāni || 22||
vidura uvāca |
tamo damo brahmavittvaṃ vitānāḥ
puṇyā vivāhāḥ satatānna dānam |
yeṣvevaite saptaguṇā bhavanti
samyagvṛttāstāni mahākulāni || 23||
yeṣāṃ na vṛttaṃ vyathate na yonir
vṛttaprasādena caranti dharmam |
ye kīrtimicchanti kule viśiṣṭāṃ
tyaktānṛtāstāni mahākulāni || 24||
anijyayāvivāhairśca vedasyotsādanena ca |
kulānyakulatāṃ yānti dharmasyātikrameṇa ca || 25||
deva dravyavināśena brahma svaharaṇena ca |
kulānyakulatāṃ yānti brāhmaṇātikrameṇa ca || 26||
brāhmaṇānāṃ paribhavātparivādācca bhārata |
kulānyakulatāṃ yānti nyāsāpaharaṇena ca || 27||
kulāni samupetāni gobhiḥ puruṣato'śvataḥ |
kulasaṅkhyāṃ na gacchanti yāni hīnāni vṛttataḥ || 28||
vṛttatastvavihīnāni kulānyalpadhanānyapi |
kulasaṅkhyāṃ tu gacchanti karṣanti ca mayadyaśaḥ || 29||
mā naḥ kule vairakṛtkaś cidastu
rājāmātyo mā parasvāpahārī |
mitradrohī naikṛtiko'nṛtī vā
pūrvāśī vā pitṛdevātithibhyaḥ || 30||
yaśca no brāhmaṇaṃ hanyādyaśca no brāhmaṇāndviṣet |
na naḥ sa samitiṃ gacchedyaśca no nirvapetkṛṣim || 31||
tṛṇāni bhūmirudakaṃ vākcaturthī ca sūnṛtā |
satāmetāni geheṣu nocchidyante kadā cana || 32||
śraddhayā parayā rājannupanītāni satkṛtim |
pravṛttāni mahāprājña dharmiṇāṃ puṇyakarmaṇām || 33||
sūkṣmo'pi bhāraṃ nṛpate syandano vai
śakto voḍhuṃ na tathānye mahījāḥ |
evaṃ yuktā bhārasahā bhavanti
mahākulīnā na tathānye manuṣyāḥ || 34||
na tanmitraṃ yasya kopādbibheti
yadvā mitraṃ śaṅkitenopacaryam |
yasminmitre pitarīvāśvasīta
tadvai mitraṃ saṅgatānītarāṇi || 35||
yadi cedapyasambandho mitrabhāvena vartate |
sa eva bandhustanmitraṃ sā gatistatparāyaṇam || 36||
calacittasya vai puṃso vṛddhānanupasevataḥ |
pāriplavamaternityamadhruvo mitra saṅgrahaḥ || 37||
calacittamanātmānamindriyāṇāṃ vaśānugam |
arthāḥ samativartante haṃsāḥ śuṣkaṃ saro yathā || 38||
akasmādeva kupyanti prasīdantyanimittataḥ |
śīlametadasādhūnāmabhraṃ pāriplavaṃ yathā || 39||
satkṛtāśca kṛtārthāśca mitrāṇāṃ na bhavanti ye |
tānmṛtānapi kravyādāḥ kṛtaghnānnopabhuñjate || 40||
arthayedeva mitrāṇi sati vāsati vā dhane |
nānarthayanvijānāti mitrāṇāṃ sāraphalgutām || 41||
santāpādbhraśyate rūpaṃ santāpādbhraśyate balam |
santāpādbhraśyate jñānaṃ santāpādvyādhimṛcchati || 42||
anavāpyaṃ ca śokena śarīraṃ copatapyate |
amitrāśca prahṛṣyanti mā sma śoke manaḥ kṛthāḥ || 43||
punarnaro mriyate jāyate ca
punarnaro hīyate vardhate punaḥ |
punarnaro yācati yācyate ca
punarnaraḥ śocati śocyate punaḥ || 44||
sukhaṃ ca duḥkhaṃ ca bhavābhavau ca
lābhālābhau maraṇaṃ jīvitaṃ ca |
paryāyaśaḥ sarvamiha spṛśanti
tasmāddhīro naiva hṛṣyenna śocet || 45||
calāni hīmāni ṣaḍindriyāṇi
teṣāṃ yadyadvartate yatra yatra |
tatastataḥ sravate buddhirasya
chidroda kumbhādiva nityamambhaḥ || 46||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
tanurucchaḥ śikhī rājā mithyopacarito mayā |
mandānāṃ mama putrāṇāṃ yuddhenāntaṃ kariṣyati || 47||
nityodvignamidaṃ sarvaṃ nityodvignamidaṃ manaḥ |
yattatpadamanudvignaṃ tanme vada mahāmate || 48||
vidura uvāca |
nānyatra vidyā tapasornānyatrendriya nigrahāt |
nānyatra lobhasantyāgācchāntiṃ paśyāma te'nagha || 49||
buddhyā bhayaṃ praṇudati tapasā vindate mahat |
guruśuśrūṣayā jñānaṃ śāntiṃ tyāgena vindati || 50||
anāśritā dānapuṇyaṃ veda puṇyamanāśritāḥ |
rāgadveṣavinirmuktā vicarantīha mokṣiṇaḥ || 51||
svadhītasya suyuddhasya sukṛtasya ca karmaṇaḥ |
tapasaśca sutaptasya tasyānte sukhamedhate || 52||
svāstīrṇāni śayanāni prapannā
na vai bhinnā jātu nidrāṃ labhante |
na strīṣu rājanratimāpnuvanti
na māgadhaiḥ stūyamānā na sūtaiḥ || 53||
na vai bhinnā jātu caranti dharmaṃ
na vai sukhaṃ prāpnuvantīha bhinnāḥ |
na vai bhinnā gauravaṃ mānayanti
na vai bhinnāḥ praśamaṃ rocayanti || 54||
na vai teṣāṃ svadate pathyamuktaṃ
yogakṣemaṃ kalpate nota teṣām |
bhinnānāṃ vai manujendra parāyaṇaṃ
na vidyate kiṃ cidanyadvināśāt || 55||
sambhāvyaṃ goṣu sampannaṃ sambhāvyaṃ brāhmaṇe tapaḥ |
sambhāvyaṃ strīṣu cāpalyaṃ sambhāvyaṃ jñātito bhayam || 56||
tantavo'pyāyatā nityaṃ tantavo bahulāḥ samāḥ |
bahūnbahutvādāyāsānsahantītyupamā satām || 57||
dhūmāyante vyapetāni jvalanti sahitāni ca |
dhṛtarāṣṭrolmukānīva jñātayo bharatarṣabha || 58||
brāhmaṇeṣu ca ye śūrāḥ strīṣu jñātiṣu goṣu ca |
vṛntādiva phalaṃ pakvaṃ dhṛtarāṣṭra patanti te || 59||
mahānapyekajo vṛkṣo balavānsupratiṣṭhitaḥ |
prasahya eva vātena śākhā skandhaṃ vimarditum || 60||
atha ye sahitā vṛkṣāḥ saṅghaśaḥ supratiṣṭhitāḥ |
te hi śīghratamānvātānsahante'nyonyasaṃśrayāt || 61||
evaṃ manuṣyamapyekaṃ guṇairapi samanvitam |
śakyaṃ dviṣanto manyante vāyurdrumamivaukajam || 62||
anyonyasamupaṣṭambhādanyonyāpāśrayeṇa ca |
jñātayaḥ sampravardhante sarasīvotpalānyuta || 63||
avadhyā brāhmaṇā gāvo striyo bālāśca jñātayaḥ |
yeṣāṃ cānnāni bhuñjīta ye ca syuḥ śaraṇāgatāḥ || 64||
na manuṣye guṇaḥ kaścidanyo dhanavatāṃ api |
anāturatvādbhadraṃ te mṛtakalpā hi rogiṇaḥ || 65||
avyādhijaṃ kaṭukaṃ śīrṣa rogaṃ
pāpānubandhaṃ paruṣaṃ tīkṣṇamugram |
satāṃ peyaṃ yanna pibantyasanto
manyuṃ mahārāja piba praśāmya || 66||
rogārditā na phalānyādriyante
na vai labhante viṣayeṣu tattvam |
duḥkhopetā rogiṇo nityameva
na budhyante dhanabhogānna saukhyam || 67||
purā hyukto nākarostvaṃ vaco me
dyūte jitāṃ draupadīṃ prekṣya rājan |
duryodhanaṃ vārayetyakṣavatyāṃ
kitavatvaṃ paṇḍitā varjayanti || 68||
na tadbalaṃ yanmṛdunā virudhyate
miśro dharmastarasā sevitavyaḥ |
pradhvaṃsinī krūrasamāhitā śrīr
mṛduprauḍhā gacchati putrapautrān || 69||
dhārtarāṣṭrāḥ pāṇḍavānpālayantu
pāṇḍoḥ sutāstava putrāṃśca pāntu |
ekārimitrāḥ kuravo hyekamantrā
jīvantu rājansukhinaḥ samṛddhāḥ || 70||
meḍhībhūtaḥ kauravāṇāṃ tvamadya
tvayyādhīnaṃ kuru kulamājamīḍha |
pārthānbālānvanavāsa prataptān
gopāyasva svaṃ yaśastāta rakṣan || 71||
sandhatsva tvaṃ kauravānpāṇḍuputrair
mā te'ntaraṃ ripavaḥ prārthayantu |
satye sthitāste naradeva sarve
duryodhanaṃ sthāpaya tvaṃ narendra || 72||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
vidurahitavākye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ || 36||
Sanskrit — Devanagari (original)
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरहितवाक्ये षट्त्रिंशोऽध्यायः ॥
विदुर उवाच ।
अत्रैवोदाहरन्तीममितिहासं पुरातनम् ।
आत्रेयस्य च संवादं साध्यानां चेति नः श्रुतम् ॥ 1॥
चरन्तं हंसरूपेण महर्षिं संशितव्रतम् ।
साध्या देवा महाप्राज्ञं पर्यपृच्छन्त वै पुरा ॥ 2॥
साध्या ऊचुः ।
साध्या देवा वय्मस्मो महर्षे
दृष्ट्वा भवन्तं न शक्नुमोऽनुमातुम् ।
श्रुतेन धीरो बुद्धिमांस्त्वं मतो नः
काव्यां वाचं वक्तुमर्हस्युदाराम् ॥ 3॥
हंस उवाच ।
एतत्कार्यममराः संश्रुतं मे
धृतिः शमः सत्यधर्मानुवृत्तिः ।
ग्रन्थिं विनीय हृदयस्य सर्वं
प्रियाप्रिये चात्मवशं नयीत ॥ 4॥
आक्रुश्यमानो नाक्रोशेन्मन्युरेव तितिक्षितः ।
आक्रोष्टारं निर्दहति सुकृतं चास्य विन्दति ॥ 5॥
नाक्रोशी स्यान्नावमानी परस्य
मित्रद्रोही नोत नीचोपसेवी ।
न चातिमानी न च हीनवृत्तो
रूक्षां वाचं रुशतीं वर्जयीत ॥ 6॥
मर्माण्यस्थीनि हृदयं तथासून्
घोरा वाचो निर्दहन्तीह पुंसाम् ।
तस्माद्वाचं रुशतीं रूक्षरूपां
धर्मारामो नित्यशो वर्जयीत ॥ 7॥
अरुं तुरं परुषं रूक्षवाचं
वाक्कण्टकैर्वितुदन्तं मनुष्यान् ।
विद्यादलक्ष्मीकतमं जनानां
मुखे निबद्धां निरृतिं वहन्तम् ॥ 8॥
परश्चेदेनमधिविध्येत बाणैर्
भृशं सुतीक्ष्णैरनलार्क दीप्तैः ।
विरिच्यमानोऽप्यतिरिच्यमानो
विद्यात्कविः सुकृतं मे दधाति ॥ 9॥
यदि सन्तं सेवते यद्यसन्तं
तपस्विनं यदि वा स्तेनमेव ।
वासो यथा रङ्ग वशं प्रयाति
तथा स तेषां वशमभ्युपैति ॥ 10॥
वादं तु यो न प्रवदेन्न वादयेद्
यो नाहतः प्रतिहन्यान्न घातयेत् ।
यो हन्तुकामस्य न पापमिच्छेत्
तस्मै देवाः स्पृहयन्त्यागताय ॥ 11॥
अव्याहृतं व्याहृताच्छ्रेय आहुः
सत्यं वदेद्व्याहृतं तद्द्वितीयम् ।
प्रियंवदेद्व्याहृतं तत्तृतीयं
धर्म्यं वदेद्व्याहृतं तच्चतुर्थम् ॥ 12॥
यादृशैः संविवदते यादृशांश् चोपसेवते ।
यादृगिच्छेच्च भवितुं तादृग्भवति पूरुषः ॥ 13॥
यतो यतो निवर्तते ततस्ततो विमुच्यते ।
निवर्तनाद्धि सर्वतो न वेत्ति दुःखमण्वपि ॥ 14॥
न जीयते नोत जिगीषतेऽन्यान्
न वैरक्कृच्चाप्रतिघातकश् च ।
निन्दा प्रशंसासु समस्वभावो
न शोचते हृष्यति नैव चायम् ॥ 15॥
भावमिच्छति सर्वस्य नाभावे कुरुते मतिम् ।
सत्यवादी मृदुर्दान्तो यः स उत्तमपूरुषः ॥ 16॥
नानर्थकं सान्त्वयति प्रतिज्ञाय ददाति च ।
राद्धापराद्धे जानाति यः स मध्यमपूरुषः ॥ 17॥
दुःशासनस्तूपहन्ता न शास्ता
नावर्तते मन्युवशात्कृतघ्नः ।
न कस्य चिन्मित्रमथो दुरात्मा
कलाश्चैता अधमस्येह पुंसः ॥ 18॥
न श्रद्दधाति कल्याणं परेभ्योऽप्यात्मशङ्कितः ।
निराकरोति मित्राणि यो वै सोऽधम पूरुषः ॥ 19॥
उत्तमानेव सेवेत प्राप्ते काले तु मध्यमान् ।
अधमांस्तु न सेवेत य इच्छेच्छ्रेय आत्मनः ॥ 20॥
प्राप्नोति वै वित्तमसद्बलेन
नित्योत्थानात्प्रज्ञया पौरुषेण ।
न त्वेव सम्यग्लभते प्रशंसां
न वृत्तमाप्नोति महाकुलानाम् ॥ 21॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
महाकुलानां स्पृहयन्ति देवा
धर्मार्थवृद्धाश्च बहुश्रुताश् च ।
पृच्छामि त्वां विदुर प्रश्नमेतं
भवन्ति वै कानि महाकुलानि ॥ 22॥
विदुर उवाच ।
तमो दमो ब्रह्मवित्त्वं वितानाः
पुण्या विवाहाः सततान्न दानम् ।
येष्वेवैते सप्तगुणा भवन्ति
सम्यग्वृत्तास्तानि महाकुलानि ॥ 23॥
येषां न वृत्तं व्यथते न योनिर्
वृत्तप्रसादेन चरन्ति धर्मम् ।
ये कीर्तिमिच्छन्ति कुले विशिष्टां
त्यक्तानृतास्तानि महाकुलानि ॥ 24॥
अनिज्ययाविवाहैर्श्च वेदस्योत्सादनेन च ।
कुलान्यकुलतां यान्ति धर्मस्यातिक्रमेण च ॥ 25॥
देव द्रव्यविनाशेन ब्रह्म स्वहरणेन च ।
कुलान्यकुलतां यान्ति ब्राह्मणातिक्रमेण च ॥ 26॥
ब्राह्मणानां परिभवात्परिवादाच्च भारत ।
कुलान्यकुलतां यान्ति न्यासापहरणेन च ॥ 27॥
कुलानि समुपेतानि गोभिः पुरुषतोऽश्वतः ।
कुलसङ्ख्यां न गच्छन्ति यानि हीनानि वृत्ततः ॥ 28॥
वृत्ततस्त्वविहीनानि कुलान्यल्पधनान्यपि ।
कुलसङ्ख्यां तु गच्छन्ति कर्षन्ति च मयद्यशः ॥ 29॥
मा नः कुले वैरकृत्कश् चिदस्तु
राजामात्यो मा परस्वापहारी ।
मित्रद्रोही नैकृतिकोऽनृती वा
पूर्वाशी वा पितृदेवातिथिभ्यः ॥ 30॥
यश्च नो ब्राह्मणं हन्याद्यश्च नो ब्राह्मणान्द्विषेत् ।
न नः स समितिं गच्छेद्यश्च नो निर्वपेत्कृषिम् ॥ 31॥
तृणानि भूमिरुदकं वाक्चतुर्थी च सूनृता ।
सतामेतानि गेहेषु नोच्छिद्यन्ते कदा चन ॥ 32॥
श्रद्धया परया राजन्नुपनीतानि सत्कृतिम् ।
प्रवृत्तानि महाप्राज्ञ धर्मिणां पुण्यकर्मणाम् ॥ 33॥
सूक्ष्मोऽपि भारं नृपते स्यन्दनो वै
शक्तो वोढुं न तथान्ये महीजाः ।
एवं युक्ता भारसहा भवन्ति
महाकुलीना न तथान्ये मनुष्याः ॥ 34॥
न तन्मित्रं यस्य कोपाद्बिभेति
यद्वा मित्रं शङ्कितेनोपचर्यम् ।
यस्मिन्मित्रे पितरीवाश्वसीत
तद्वै मित्रं सङ्गतानीतराणि ॥ 35॥
यदि चेदप्यसम्बन्धो मित्रभावेन वर्तते ।
स एव बन्धुस्तन्मित्रं सा गतिस्तत्परायणम् ॥ 36॥
चलचित्तस्य वै पुंसो वृद्धाननुपसेवतः ।
पारिप्लवमतेर्नित्यमध्रुवो मित्र सङ्ग्रहः ॥ 37॥
चलचित्तमनात्मानमिन्द्रियाणां वशानुगम् ।
अर्थाः समतिवर्तन्ते हंसाः शुष्कं सरो यथा ॥ 38॥
अकस्मादेव कुप्यन्ति प्रसीदन्त्यनिमित्ततः ।
शीलमेतदसाधूनामभ्रं पारिप्लवं यथा ॥ 39॥
सत्कृताश्च कृतार्थाश्च मित्राणां न भवन्ति ये ।
तान्मृतानपि क्रव्यादाः कृतघ्नान्नोपभुञ्जते ॥ 40॥
अर्थयेदेव मित्राणि सति वासति वा धने ।
नानर्थयन्विजानाति मित्राणां सारफल्गुताम् ॥ 41॥
सन्तापाद्भ्रश्यते रूपं सन्तापाद्भ्रश्यते बलम् ।
सन्तापाद्भ्रश्यते ज्ञानं सन्तापाद्व्याधिमृच्छति ॥ 42॥
अनवाप्यं च शोकेन शरीरं चोपतप्यते ।
अमित्राश्च प्रहृष्यन्ति मा स्म शोके मनः कृथाः ॥ 43॥
पुनर्नरो म्रियते जायते च
पुनर्नरो हीयते वर्धते पुनः ।
पुनर्नरो याचति याच्यते च
पुनर्नरः शोचति शोच्यते पुनः ॥ 44॥
सुखं च दुःखं च भवाभवौ च
लाभालाभौ मरणं जीवितं च ।
पर्यायशः सर्वमिह स्पृशन्ति
तस्माद्धीरो नैव हृष्येन्न शोचेत् ॥ 45॥
चलानि हीमानि षडिन्द्रियाणि
तेषां यद्यद्वर्तते यत्र यत्र ।
ततस्ततः स्रवते बुद्धिरस्य
छिद्रोद कुम्भादिव नित्यमम्भः ॥ 46॥
धृतराष्ट्र उवाच ।
तनुरुच्छः शिखी राजा मिथ्योपचरितो मया ।
मन्दानां मम पुत्राणां युद्धेनान्तं करिष्यति ॥ 47॥
नित्योद्विग्नमिदं सर्वं नित्योद्विग्नमिदं मनः ।
यत्तत्पदमनुद्विग्नं तन्मे वद महामते ॥ 48॥
विदुर उवाच ।
नान्यत्र विद्या तपसोर्नान्यत्रेन्द्रिय निग्रहात् ।
नान्यत्र लोभसन्त्यागाच्छान्तिं पश्याम तेऽनघ ॥ 49॥
बुद्ध्या भयं प्रणुदति तपसा विन्दते महत् ।
गुरुशुश्रूषया ज्ञानं शान्तिं त्यागेन विन्दति ॥ 50॥
अनाश्रिता दानपुण्यं वेद पुण्यमनाश्रिताः ।
रागद्वेषविनिर्मुक्ता विचरन्तीह मोक्षिणः ॥ 51॥
स्वधीतस्य सुयुद्धस्य सुकृतस्य च कर्मणः ।
तपसश्च सुतप्तस्य तस्यान्ते सुखमेधते ॥ 52॥
स्वास्तीर्णानि शयनानि प्रपन्ना
न वै भिन्ना जातु निद्रां लभन्ते ।
न स्त्रीषु राजन्रतिमाप्नुवन्ति
न मागधैः स्तूयमाना न सूतैः ॥ 53॥
न वै भिन्ना जातु चरन्ति धर्मं
न वै सुखं प्राप्नुवन्तीह भिन्नाः ।
न वै भिन्ना गौरवं मानयन्ति
न वै भिन्नाः प्रशमं रोचयन्ति ॥ 54॥
न वै तेषां स्वदते पथ्यमुक्तं
योगक्षेमं कल्पते नोत तेषाम् ।
भिन्नानां वै मनुजेन्द्र परायणं
न विद्यते किं चिदन्यद्विनाशात् ॥ 55॥
सम्भाव्यं गोषु सम्पन्नं सम्भाव्यं ब्राह्मणे तपः ।
सम्भाव्यं स्त्रीषु चापल्यं सम्भाव्यं ज्ञातितो भयम् ॥ 56॥
तन्तवोऽप्यायता नित्यं तन्तवो बहुलाः समाः ।
बहून्बहुत्वादायासान्सहन्तीत्युपमा सताम् ॥ 57॥
धूमायन्ते व्यपेतानि ज्वलन्ति सहितानि च ।
धृतराष्ट्रोल्मुकानीव ज्ञातयो भरतर्षभ ॥ 58॥
ब्राह्मणेषु च ये शूराः स्त्रीषु ज्ञातिषु गोषु च ।
वृन्तादिव फलं पक्वं धृतराष्ट्र पतन्ति ते ॥ 59॥
महानप्येकजो वृक्षो बलवान्सुप्रतिष्ठितः ।
प्रसह्य एव वातेन शाखा स्कन्धं विमर्दितुम् ॥ 60॥
अथ ये सहिता वृक्षाः सङ्घशः सुप्रतिष्ठिताः ।
ते हि शीघ्रतमान्वातान्सहन्तेऽन्योन्यसंश्रयात् ॥ 61॥
एवं मनुष्यमप्येकं गुणैरपि समन्वितम् ।
शक्यं द्विषन्तो मन्यन्ते वायुर्द्रुममिवौकजम् ॥ 62॥
अन्योन्यसमुपष्टम्भादन्योन्यापाश्रयेण च ।
ज्ञातयः सम्प्रवर्धन्ते सरसीवोत्पलान्युत ॥ 63॥
अवध्या ब्राह्मणा गावो स्त्रियो बालाश्च ज्ञातयः ।
येषां चान्नानि भुञ्जीत ये च स्युः शरणागताः ॥ 64॥
न मनुष्ये गुणः कश्चिदन्यो धनवतां अपि ।
अनातुरत्वाद्भद्रं ते मृतकल्पा हि रोगिणः ॥ 65॥
अव्याधिजं कटुकं शीर्ष रोगं
पापानुबन्धं परुषं तीक्ष्णमुग्रम् ।
सतां पेयं यन्न पिबन्त्यसन्तो
मन्युं महाराज पिब प्रशाम्य ॥ 66॥
रोगार्दिता न फलान्याद्रियन्ते
न वै लभन्ते विषयेषु तत्त्वम् ।
दुःखोपेता रोगिणो नित्यमेव
न बुध्यन्ते धनभोगान्न सौख्यम् ॥ 67॥
पुरा ह्युक्तो नाकरोस्त्वं वचो मे
द्यूते जितां द्रौपदीं प्रेक्ष्य राजन् ।
दुर्योधनं वारयेत्यक्षवत्यां
कितवत्वं पण्डिता वर्जयन्ति ॥ 68॥
न तद्बलं यन्मृदुना विरुध्यते
मिश्रो धर्मस्तरसा सेवितव्यः ।
प्रध्वंसिनी क्रूरसमाहिता श्रीर्
मृदुप्रौढा गच्छति पुत्रपौत्रान् ॥ 69॥
धार्तराष्ट्राः पाण्डवान्पालयन्तु
पाण्डोः सुतास्तव पुत्रांश्च पान्तु ।
एकारिमित्राः कुरवो ह्येकमन्त्रा
जीवन्तु राजन्सुखिनः समृद्धाः ॥ 70॥
मेढीभूतः कौरवाणां त्वमद्य
त्वय्याधीनं कुरु कुलमाजमीढ ।
पार्थान्बालान्वनवास प्रतप्तान्
गोपायस्व स्वं यशस्तात रक्षन् ॥ 71॥
सन्धत्स्व त्वं कौरवान्पाण्डुपुत्रैर्
मा तेऽन्तरं रिपवः प्रार्थयन्तु ।
सत्ये स्थितास्ते नरदेव सर्वे
दुर्योधनं स्थापय त्वं नरेन्द्र ॥ 72॥
॥ इति श्रीमहाभारते उद्योगपर्वणि प्रजागरपर्वणि
विदुरहितवाक्ये षट्त्रिंशोऽध्यायः ॥ 36॥
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
vidurahitavākye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ ||
vidura uvāca |
atraivodāharantīmamitihāsaṃ purātanam |
ātreyasya ca saṃvādaṃ sādhyānāṃ ceti naḥ śrutam || 1||
carantaṃ haṃsarūpeṇa maharṣiṃ saṃśitavratam |
sādhyā devā mahāprājñaṃ paryapṛcchanta vai purā || 2||
sādhyā ūcuḥ |
sādhyā devā vaymasmo maharṣe
dṛṣṭvā bhavantaṃ na śaknumo'numātum |
śrutena dhīro buddhimāṃstvaṃ mato naḥ
kāvyāṃ vācaṃ vaktumarhasyudārām || 3||
haṃsa uvāca |
etatkāryamamarāḥ saṃśrutaṃ me
dhṛtiḥ śamaḥ satyadharmānuvṛttiḥ |
granthiṃ vinīya hṛdayasya sarvaṃ
priyāpriye cātmavaśaṃ nayīta || 4||
ākruśyamāno nākrośenmanyureva titikṣitaḥ |
ākroṣṭāraṃ nirdahati sukṛtaṃ cāsya vindati || 5||
nākrośī syānnāvamānī parasya
mitradrohī nota nīcopasevī |
na cātimānī na ca hīnavṛtto
rūkṣāṃ vācaṃ ruśatīṃ varjayīta || 6||
marmāṇyasthīni hṛdayaṃ tathāsūn
ghorā vāco nirdahantīha puṃsām |
tasmādvācaṃ ruśatīṃ rūkṣarūpāṃ
dharmārāmo nityaśo varjayīta || 7||
aruṃ turaṃ paruṣaṃ rūkṣavācaṃ
vākkaṇṭakairvitudantaṃ manuṣyān |
vidyādalakṣmīkatamaṃ janānāṃ
mukhe nibaddhāṃ nirṛtiṃ vahantam || 8||
paraścedenamadhividhyeta bāṇair
bhṛśaṃ sutīkṣṇairanalārka dīptaiḥ |
viricyamāno'pyatiricyamāno
vidyātkaviḥ sukṛtaṃ me dadhāti || 9||
yadi santaṃ sevate yadyasantaṃ
tapasvinaṃ yadi vā stenameva |
vāso yathā raṅga vaśaṃ prayāti
tathā sa teṣāṃ vaśamabhyupaiti || 10||
vādaṃ tu yo na pravadenna vādayed
yo nāhataḥ pratihanyānna ghātayet |
yo hantukāmasya na pāpamicchet
tasmai devāḥ spṛhayantyāgatāya || 11||
avyāhṛtaṃ vyāhṛtācchreya āhuḥ
satyaṃ vadedvyāhṛtaṃ taddvitīyam |
priyaṃvadedvyāhṛtaṃ tattṛtīyaṃ
dharmyaṃ vadedvyāhṛtaṃ taccaturtham || 12||
yādṛśaiḥ saṃvivadate yādṛśāṃś copasevate |
yādṛgicchecca bhavituṃ tādṛgbhavati pūruṣaḥ || 13||
yato yato nivartate tatastato vimucyate |
nivartanāddhi sarvato na vetti duḥkhamaṇvapi || 14||
na jīyate nota jigīṣate'nyān
na vairakkṛccāpratighātakaś ca |
nindā praśaṃsāsu samasvabhāvo
na śocate hṛṣyati naiva cāyam || 15||
bhāvamicchati sarvasya nābhāve kurute matim |
satyavādī mṛdurdānto yaḥ sa uttamapūruṣaḥ || 16||
nānarthakaṃ sāntvayati pratijñāya dadāti ca |
rāddhāparāddhe jānāti yaḥ sa madhyamapūruṣaḥ || 17||
duḥśāsanastūpahantā na śāstā
nāvartate manyuvaśātkṛtaghnaḥ |
na kasya cinmitramatho durātmā
kalāścaitā adhamasyeha puṃsaḥ || 18||
na śraddadhāti kalyāṇaṃ parebhyo'pyātmaśaṅkitaḥ |
nirākaroti mitrāṇi yo vai so'dhama pūruṣaḥ || 19||
uttamāneva seveta prāpte kāle tu madhyamān |
adhamāṃstu na seveta ya icchecchreya ātmanaḥ || 20||
prāpnoti vai vittamasadbalena
nityotthānātprajñayā pauruṣeṇa |
na tveva samyaglabhate praśaṃsāṃ
na vṛttamāpnoti mahākulānām || 21||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
mahākulānāṃ spṛhayanti devā
dharmārthavṛddhāśca bahuśrutāś ca |
pṛcchāmi tvāṃ vidura praśnametaṃ
bhavanti vai kāni mahākulāni || 22||
vidura uvāca |
tamo damo brahmavittvaṃ vitānāḥ
puṇyā vivāhāḥ satatānna dānam |
yeṣvevaite saptaguṇā bhavanti
samyagvṛttāstāni mahākulāni || 23||
yeṣāṃ na vṛttaṃ vyathate na yonir
vṛttaprasādena caranti dharmam |
ye kīrtimicchanti kule viśiṣṭāṃ
tyaktānṛtāstāni mahākulāni || 24||
anijyayāvivāhairśca vedasyotsādanena ca |
kulānyakulatāṃ yānti dharmasyātikrameṇa ca || 25||
deva dravyavināśena brahma svaharaṇena ca |
kulānyakulatāṃ yānti brāhmaṇātikrameṇa ca || 26||
brāhmaṇānāṃ paribhavātparivādācca bhārata |
kulānyakulatāṃ yānti nyāsāpaharaṇena ca || 27||
kulāni samupetāni gobhiḥ puruṣato'śvataḥ |
kulasaṅkhyāṃ na gacchanti yāni hīnāni vṛttataḥ || 28||
vṛttatastvavihīnāni kulānyalpadhanānyapi |
kulasaṅkhyāṃ tu gacchanti karṣanti ca mayadyaśaḥ || 29||
mā naḥ kule vairakṛtkaś cidastu
rājāmātyo mā parasvāpahārī |
mitradrohī naikṛtiko'nṛtī vā
pūrvāśī vā pitṛdevātithibhyaḥ || 30||
yaśca no brāhmaṇaṃ hanyādyaśca no brāhmaṇāndviṣet |
na naḥ sa samitiṃ gacchedyaśca no nirvapetkṛṣim || 31||
tṛṇāni bhūmirudakaṃ vākcaturthī ca sūnṛtā |
satāmetāni geheṣu nocchidyante kadā cana || 32||
śraddhayā parayā rājannupanītāni satkṛtim |
pravṛttāni mahāprājña dharmiṇāṃ puṇyakarmaṇām || 33||
sūkṣmo'pi bhāraṃ nṛpate syandano vai
śakto voḍhuṃ na tathānye mahījāḥ |
evaṃ yuktā bhārasahā bhavanti
mahākulīnā na tathānye manuṣyāḥ || 34||
na tanmitraṃ yasya kopādbibheti
yadvā mitraṃ śaṅkitenopacaryam |
yasminmitre pitarīvāśvasīta
tadvai mitraṃ saṅgatānītarāṇi || 35||
yadi cedapyasambandho mitrabhāvena vartate |
sa eva bandhustanmitraṃ sā gatistatparāyaṇam || 36||
calacittasya vai puṃso vṛddhānanupasevataḥ |
pāriplavamaternityamadhruvo mitra saṅgrahaḥ || 37||
calacittamanātmānamindriyāṇāṃ vaśānugam |
arthāḥ samativartante haṃsāḥ śuṣkaṃ saro yathā || 38||
akasmādeva kupyanti prasīdantyanimittataḥ |
śīlametadasādhūnāmabhraṃ pāriplavaṃ yathā || 39||
satkṛtāśca kṛtārthāśca mitrāṇāṃ na bhavanti ye |
tānmṛtānapi kravyādāḥ kṛtaghnānnopabhuñjate || 40||
arthayedeva mitrāṇi sati vāsati vā dhane |
nānarthayanvijānāti mitrāṇāṃ sāraphalgutām || 41||
santāpādbhraśyate rūpaṃ santāpādbhraśyate balam |
santāpādbhraśyate jñānaṃ santāpādvyādhimṛcchati || 42||
anavāpyaṃ ca śokena śarīraṃ copatapyate |
amitrāśca prahṛṣyanti mā sma śoke manaḥ kṛthāḥ || 43||
punarnaro mriyate jāyate ca
punarnaro hīyate vardhate punaḥ |
punarnaro yācati yācyate ca
punarnaraḥ śocati śocyate punaḥ || 44||
sukhaṃ ca duḥkhaṃ ca bhavābhavau ca
lābhālābhau maraṇaṃ jīvitaṃ ca |
paryāyaśaḥ sarvamiha spṛśanti
tasmāddhīro naiva hṛṣyenna śocet || 45||
calāni hīmāni ṣaḍindriyāṇi
teṣāṃ yadyadvartate yatra yatra |
tatastataḥ sravate buddhirasya
chidroda kumbhādiva nityamambhaḥ || 46||
dhṛtarāṣṭra uvāca |
tanurucchaḥ śikhī rājā mithyopacarito mayā |
mandānāṃ mama putrāṇāṃ yuddhenāntaṃ kariṣyati || 47||
nityodvignamidaṃ sarvaṃ nityodvignamidaṃ manaḥ |
yattatpadamanudvignaṃ tanme vada mahāmate || 48||
vidura uvāca |
nānyatra vidyā tapasornānyatrendriya nigrahāt |
nānyatra lobhasantyāgācchāntiṃ paśyāma te'nagha || 49||
buddhyā bhayaṃ praṇudati tapasā vindate mahat |
guruśuśrūṣayā jñānaṃ śāntiṃ tyāgena vindati || 50||
anāśritā dānapuṇyaṃ veda puṇyamanāśritāḥ |
rāgadveṣavinirmuktā vicarantīha mokṣiṇaḥ || 51||
svadhītasya suyuddhasya sukṛtasya ca karmaṇaḥ |
tapasaśca sutaptasya tasyānte sukhamedhate || 52||
svāstīrṇāni śayanāni prapannā
na vai bhinnā jātu nidrāṃ labhante |
na strīṣu rājanratimāpnuvanti
na māgadhaiḥ stūyamānā na sūtaiḥ || 53||
na vai bhinnā jātu caranti dharmaṃ
na vai sukhaṃ prāpnuvantīha bhinnāḥ |
na vai bhinnā gauravaṃ mānayanti
na vai bhinnāḥ praśamaṃ rocayanti || 54||
na vai teṣāṃ svadate pathyamuktaṃ
yogakṣemaṃ kalpate nota teṣām |
bhinnānāṃ vai manujendra parāyaṇaṃ
na vidyate kiṃ cidanyadvināśāt || 55||
sambhāvyaṃ goṣu sampannaṃ sambhāvyaṃ brāhmaṇe tapaḥ |
sambhāvyaṃ strīṣu cāpalyaṃ sambhāvyaṃ jñātito bhayam || 56||
tantavo'pyāyatā nityaṃ tantavo bahulāḥ samāḥ |
bahūnbahutvādāyāsānsahantītyupamā satām || 57||
dhūmāyante vyapetāni jvalanti sahitāni ca |
dhṛtarāṣṭrolmukānīva jñātayo bharatarṣabha || 58||
brāhmaṇeṣu ca ye śūrāḥ strīṣu jñātiṣu goṣu ca |
vṛntādiva phalaṃ pakvaṃ dhṛtarāṣṭra patanti te || 59||
mahānapyekajo vṛkṣo balavānsupratiṣṭhitaḥ |
prasahya eva vātena śākhā skandhaṃ vimarditum || 60||
atha ye sahitā vṛkṣāḥ saṅghaśaḥ supratiṣṭhitāḥ |
te hi śīghratamānvātānsahante'nyonyasaṃśrayāt || 61||
evaṃ manuṣyamapyekaṃ guṇairapi samanvitam |
śakyaṃ dviṣanto manyante vāyurdrumamivaukajam || 62||
anyonyasamupaṣṭambhādanyonyāpāśrayeṇa ca |
jñātayaḥ sampravardhante sarasīvotpalānyuta || 63||
avadhyā brāhmaṇā gāvo striyo bālāśca jñātayaḥ |
yeṣāṃ cānnāni bhuñjīta ye ca syuḥ śaraṇāgatāḥ || 64||
na manuṣye guṇaḥ kaścidanyo dhanavatāṃ api |
anāturatvādbhadraṃ te mṛtakalpā hi rogiṇaḥ || 65||
avyādhijaṃ kaṭukaṃ śīrṣa rogaṃ
pāpānubandhaṃ paruṣaṃ tīkṣṇamugram |
satāṃ peyaṃ yanna pibantyasanto
manyuṃ mahārāja piba praśāmya || 66||
rogārditā na phalānyādriyante
na vai labhante viṣayeṣu tattvam |
duḥkhopetā rogiṇo nityameva
na budhyante dhanabhogānna saukhyam || 67||
purā hyukto nākarostvaṃ vaco me
dyūte jitāṃ draupadīṃ prekṣya rājan |
duryodhanaṃ vārayetyakṣavatyāṃ
kitavatvaṃ paṇḍitā varjayanti || 68||
na tadbalaṃ yanmṛdunā virudhyate
miśro dharmastarasā sevitavyaḥ |
pradhvaṃsinī krūrasamāhitā śrīr
mṛduprauḍhā gacchati putrapautrān || 69||
dhārtarāṣṭrāḥ pāṇḍavānpālayantu
pāṇḍoḥ sutāstava putrāṃśca pāntu |
ekārimitrāḥ kuravo hyekamantrā
jīvantu rājansukhinaḥ samṛddhāḥ || 70||
meḍhībhūtaḥ kauravāṇāṃ tvamadya
tvayyādhīnaṃ kuru kulamājamīḍha |
pārthānbālānvanavāsa prataptān
gopāyasva svaṃ yaśastāta rakṣan || 71||
sandhatsva tvaṃ kauravānpāṇḍuputrair
mā te'ntaraṃ ripavaḥ prārthayantu |
satye sthitāste naradeva sarve
duryodhanaṃ sthāpaya tvaṃ narendra || 72||
|| iti śrīmahābhārate udyogaparvaṇi prajāgaraparvaṇi
vidurahitavākye ṣaṭtriṃśo'dhyāyaḥ || 36||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Malayalam script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.