ધ્યાનમ્ ।
ત્રિનેત્રં ગજાસ્યં ચતુર્બાહુધારં
પરશ્વાદિશસ્ત્રૈર્યુતં ભાલચન્દ્રમ્ ।
નરાકારદેહં સદા યોગશાન્તં
ગણેશં ભજે સર્વવન્દ્યં પરેશમ્ ॥ 1 ॥
બિન્દુરૂપો વક્રતુણ્ડો રક્ષતુ મે હૃદિ સ્થિતઃ ।
દેહાંશ્ચતુર્વિધાંસ્તત્ત્વાંસ્તત્ત્વાધારઃ સનાતનઃ ॥ 2 ॥
દેહમોહયુતં હ્યેકદન્તઃ સોઽહં સ્વરૂપધૃક્ ।
દેહિનં માં વિશેષેણ રક્ષતુ ભ્રમનાશકઃ ॥ 3 ॥
મહોદરસ્તથા દેવો નાનાબોધાન્ પ્રતાપવાન્ ।
સદા રક્ષતુ મે બોધાનન્દસંસ્થો હ્યહર્નિશમ્ ॥ 4 ॥
સાઙ્ખ્યાન્ રક્ષતુ સાઙ્ખ્યેશો ગજાનનઃ સુસિદ્ધિદઃ ।
અસત્યેષુ સ્થિતં માં સ લમ્બોદરશ્ચ રક્ષતુ ॥ 5 ॥
સત્સુ સ્થિતં સુમોહેન વિકટો માં પરાત્પરઃ ।
રક્ષતુ ભક્તવાત્સલ્યાત્ સદૈકામૃતધારકઃ ॥ 6 ॥
આનન્દેષુ સ્થિતં નિત્યં માં રક્ષતુ સમાત્મકઃ ।
વિઘ્નરાજો મહાવિઘ્નૈર્નાનાખેલકરઃ પ્રભુઃ ॥ 7 ॥
અવ્યક્તેષુ સ્થિતં નિત્યં ધૂમ્રવર્ણઃ સ્વરૂપધૃક્ ।
માં રક્ષતુ સુખાકારઃ સહજઃ સર્વપૂજિતઃ ॥ 8 ॥
સ્વસંવેદ્યેષુ સંસ્થં માં ગણેશઃ સ્વસ્વરૂપધૃક્ ।
રક્ષતુ યોગભાવેન સંસ્થિતો ભવનાયકઃ ॥ 9 ॥
અયોગેષુ સ્થિતં નિત્યં માં રક્ષતુ ગણેશ્વરઃ ।
નિવૃત્તિરૂપધૃક્ સાક્ષાદસમાધિસુખે રતઃ ॥ 10 ॥
યોગશાન્તિધરો માં તુ રક્ષતુ યોગસંસ્થિતમ્ ।
ગણાધીશઃ પ્રસન્નાત્મા સિદ્ધિબુદ્ધિસમન્વિતઃ ॥ 11 ॥
પુરો માં ગજકર્ણશ્ચ રક્ષતુ વિઘ્નહારકઃ ।
વાહ્ન્યાં યામ્યાં ચ નૈરૃત્યાં ચિન્તામણિર્વરપ્રદઃ ॥ 12 ॥
રક્ષતુ પશ્ચિમે ઢુણ્ઢિર્હેરમ્બો વાયુદિક્ સ્થિતમ્ ।
વિનાયકશ્ચોત્તરે તુ પ્રમોદશ્ચેશદિક્ સ્થિતમ્ ॥ 13 ॥
ઊર્ધ્વં સિદ્ધિપતિઃ પાતુ બુદ્ધીશોઽધઃ સ્થિતં સદા ।
સર્વાઙ્ગેષુ મયૂરેશઃ પાતુ માં ભક્તિલાલસઃ ॥ 14 ॥
યત્ર તત્ર સ્થિતં માં તુ સદા રક્ષતુ યોગપઃ ।
પુરશુપાશસંયુક્તો વરદાભયધારકઃ ॥ 15 ॥
ઇદં ગણપતેઃ પ્રોક્તં વજ્રપઞ્જરકં પરમ્ ।
ધારયસ્વ મહાદેવ વિજયી ત્વં ભવિષ્યસિ ॥ 16 ॥
ય ઇદં પઞ્જરં ધૃત્વા યત્ર કુત્ર સ્થિતો ભવેત્ ।
ન તસ્ય જાયતે ક્વાપિ ભયં નાનાસ્વભાવજમ્ ॥ 17 ॥
યઃ પઠેત્ પઞ્જરં નિત્યં સ ઈપ્સિતમવાપ્નુયાત્ ।
વજ્રસારતનુર્ભૂત્વા ચરેત્સર્વત્ર માનવઃ ॥ 18 ॥
ત્રિકાલં યઃ પઠેન્નિત્યં સ ગણેશ ઇવાપરઃ ।
નિર્વિઘ્નઃ સર્વકાર્યેષુ બ્રહ્મભૂતો ભવેન્નરઃ ॥ 19 ॥
યઃ શૃણોતિ ગણેશસ્ય પઞ્જરં વજ્રસઞ્જ્ઞકમ્ ।
આરોગ્યાદિસમાયુક્તો ભવતે ગણપપ્રિયઃ ॥ 20 ॥
ધનં ધાન્યં પશૂન્ વિદ્યામાયુષ્યં પુત્રપૌત્રકમ્ ।
સર્વસમ્પત્સમાયુક્તમૈશ્વર્યં પઠનાલ્લભેત્ ॥ 21 ॥
ન ભયં તસ્ય વજ્રાત્તુ ચક્રાચ્છૂલાદ્ભવેત્ કદા ।
શઙ્કરાદેર્મહાદેવ પઠનાદસ્ય નિત્યશઃ ॥ 22 ॥
યં યં ચિન્તયતે મર્ત્યસ્તં તં પ્રાપ્નોતિ શાશ્વતમ્ ।
પઠનાદસ્ય વિઘ્નેશ પઞ્જરસ્ય નિરન્તરમ્ ॥ 23 ॥
લક્ષાવૃત્તિભિરેવં સ સિદ્ધપઞ્જરકો ભવેત્ ।
સ્તમ્ભયેદપિ સૂર્યં તુ બ્રહ્માણ્ડં વશમાનયેત્ ॥ 24 ॥
એવમુક્ત્વા ગણેશાનોઽન્તર્દધે મુનિસત્તમ ।
શિવો દેવાદિભિર્યુક્તો હર્ષિતઃ સમ્બભૂવ હ ॥ 25 ॥
ઇતિ શ્રીમન્મુદ્ગલે મહાપુરાણે ધૂમ્રવર્ણચરિતે વજ્રપઞ્જરકથનં નામ ત્રયોવિંશોઽધ્યાયઃ ।
Roman (IAST) Transliteration
dhyānam |
trinetraṃ gajāsyaṃ caturbāhudhāraṃ
paraśvādiśastrairyutaṃ bhālacandram |
narākāradehaṃ sadā yogaśāntaṃ
gaṇeśaṃ bhaje sarvavandyaṃ pareśam || 1 ||
bindurūpo vakratuṇḍo rakṣatu me hṛdi sthitaḥ |
dehāṃścaturvidhāṃstattvāṃstattvādhāraḥ sanātanaḥ || 2 ||
dehamohayutaṃ hyekadantaḥ so'haṃ svarūpadhṛk |
dehinaṃ māṃ viśeṣeṇa rakṣatu bhramanāśakaḥ || 3 ||
mahodarastathā devo nānābodhān pratāpavān |
sadā rakṣatu me bodhānandasaṃstho hyaharniśam || 4 ||
sāṅkhyān rakṣatu sāṅkhyeśo gajānanaḥ susiddhidaḥ |
asatyeṣu sthitaṃ māṃ sa lambodaraśca rakṣatu || 5 ||
satsu sthitaṃ sumohena vikaṭo māṃ parātparaḥ |
rakṣatu bhaktavātsalyāt sadaikāmṛtadhārakaḥ || 6 ||
ānandeṣu sthitaṃ nityaṃ māṃ rakṣatu samātmakaḥ |
vighnarājo mahāvighnairnānākhelakaraḥ prabhuḥ || 7 ||
avyakteṣu sthitaṃ nityaṃ dhūmravarṇaḥ svarūpadhṛk |
māṃ rakṣatu sukhākāraḥ sahajaḥ sarvapūjitaḥ || 8 ||
svasaṃvedyeṣu saṃsthaṃ māṃ gaṇeśaḥ svasvarūpadhṛk |
rakṣatu yogabhāvena saṃsthito bhavanāyakaḥ || 9 ||
ayogeṣu sthitaṃ nityaṃ māṃ rakṣatu gaṇeśvaraḥ |
nivṛttirūpadhṛk sākṣādasamādhisukhe rataḥ || 10 ||
yogaśāntidharo māṃ tu rakṣatu yogasaṃsthitam |
gaṇādhīśaḥ prasannātmā siddhibuddhisamanvitaḥ || 11 ||
puro māṃ gajakarṇaśca rakṣatu vighnahārakaḥ |
vāhnyāṃ yāmyāṃ ca nairṛtyāṃ cintāmaṇirvarapradaḥ || 12 ||
rakṣatu paścime ḍhuṇḍhirherambo vāyudik sthitam |
vināyakaścottare tu pramodaśceśadik sthitam || 13 ||
ūrdhvaṃ siddhipatiḥ pātu buddhīśo'dhaḥ sthitaṃ sadā |
sarvāṅgeṣu mayūreśaḥ pātu māṃ bhaktilālasaḥ || 14 ||
yatra tatra sthitaṃ māṃ tu sadā rakṣatu yogapaḥ |
puraśupāśasaṃyukto varadābhayadhārakaḥ || 15 ||
idaṃ gaṇapateḥ proktaṃ vajrapañjarakaṃ param |
dhārayasva mahādeva vijayī tvaṃ bhaviṣyasi || 16 ||
ya idaṃ pañjaraṃ dhṛtvā yatra kutra sthito bhavet |
na tasya jāyate kvāpi bhayaṃ nānāsvabhāvajam || 17 ||
yaḥ paṭhet pañjaraṃ nityaṃ sa īpsitamavāpnuyāt |
vajrasāratanurbhūtvā caretsarvatra mānavaḥ || 18 ||
trikālaṃ yaḥ paṭhennityaṃ sa gaṇeśa ivāparaḥ |
nirvighnaḥ sarvakāryeṣu brahmabhūto bhavennaraḥ || 19 ||
yaḥ śṛṇoti gaṇeśasya pañjaraṃ vajrasañjñakam |
ārogyādisamāyukto bhavate gaṇapapriyaḥ || 20 ||
dhanaṃ dhānyaṃ paśūn vidyāmāyuṣyaṃ putrapautrakam |
sarvasampatsamāyuktamaiśvaryaṃ paṭhanāllabhet || 21 ||
na bhayaṃ tasya vajrāttu cakrācchūlādbhavet kadā |
śaṅkarādermahādeva paṭhanādasya nityaśaḥ || 22 ||
yaṃ yaṃ cintayate martyastaṃ taṃ prāpnoti śāśvatam |
paṭhanādasya vighneśa pañjarasya nirantaram || 23 ||
lakṣāvṛttibhirevaṃ sa siddhapañjarako bhavet |
stambhayedapi sūryaṃ tu brahmāṇḍaṃ vaśamānayet || 24 ||
evamuktvā gaṇeśāno'ntardadhe munisattama |
śivo devādibhiryukto harṣitaḥ sambabhūva ha || 25 ||
iti śrīmanmudgale mahāpurāṇe dhūmravarṇacarite vajrapañjarakathanaṃ nāma trayoviṃśo'dhyāyaḥ |
Sanskrit — Devanagari (original)
ध्यानम् ।
त्रिनेत्रं गजास्यं चतुर्बाहुधारं
परश्वादिशस्त्रैर्युतं भालचन्द्रम् ।
नराकारदेहं सदा योगशान्तं
गणेशं भजे सर्ववन्द्यं परेशम् ॥ 1 ॥
बिन्दुरूपो वक्रतुण्डो रक्षतु मे हृदि स्थितः ।
देहांश्चतुर्विधांस्तत्त्वांस्तत्त्वाधारः सनातनः ॥ 2 ॥
देहमोहयुतं ह्येकदन्तः सोऽहं स्वरूपधृक् ।
देहिनं मां विशेषेण रक्षतु भ्रमनाशकः ॥ 3 ॥
महोदरस्तथा देवो नानाबोधान् प्रतापवान् ।
सदा रक्षतु मे बोधानन्दसंस्थो ह्यहर्निशम् ॥ 4 ॥
साङ्ख्यान् रक्षतु साङ्ख्येशो गजाननः सुसिद्धिदः ।
असत्येषु स्थितं मां स लम्बोदरश्च रक्षतु ॥ 5 ॥
सत्सु स्थितं सुमोहेन विकटो मां परात्परः ।
रक्षतु भक्तवात्सल्यात् सदैकामृतधारकः ॥ 6 ॥
आनन्देषु स्थितं नित्यं मां रक्षतु समात्मकः ।
विघ्नराजो महाविघ्नैर्नानाखेलकरः प्रभुः ॥ 7 ॥
अव्यक्तेषु स्थितं नित्यं धूम्रवर्णः स्वरूपधृक् ।
मां रक्षतु सुखाकारः सहजः सर्वपूजितः ॥ 8 ॥
स्वसंवेद्येषु संस्थं मां गणेशः स्वस्वरूपधृक् ।
रक्षतु योगभावेन संस्थितो भवनायकः ॥ 9 ॥
अयोगेषु स्थितं नित्यं मां रक्षतु गणेश्वरः ।
निवृत्तिरूपधृक् साक्षादसमाधिसुखे रतः ॥ 10 ॥
योगशान्तिधरो मां तु रक्षतु योगसंस्थितम् ।
गणाधीशः प्रसन्नात्मा सिद्धिबुद्धिसमन्वितः ॥ 11 ॥
पुरो मां गजकर्णश्च रक्षतु विघ्नहारकः ।
वाह्न्यां याम्यां च नैरृत्यां चिन्तामणिर्वरप्रदः ॥ 12 ॥
रक्षतु पश्चिमे ढुण्ढिर्हेरम्बो वायुदिक् स्थितम् ।
विनायकश्चोत्तरे तु प्रमोदश्चेशदिक् स्थितम् ॥ 13 ॥
ऊर्ध्वं सिद्धिपतिः पातु बुद्धीशोऽधः स्थितं सदा ।
सर्वाङ्गेषु मयूरेशः पातु मां भक्तिलालसः ॥ 14 ॥
यत्र तत्र स्थितं मां तु सदा रक्षतु योगपः ।
पुरशुपाशसंयुक्तो वरदाभयधारकः ॥ 15 ॥
इदं गणपतेः प्रोक्तं वज्रपञ्जरकं परम् ।
धारयस्व महादेव विजयी त्वं भविष्यसि ॥ 16 ॥
य इदं पञ्जरं धृत्वा यत्र कुत्र स्थितो भवेत् ।
न तस्य जायते क्वापि भयं नानास्वभावजम् ॥ 17 ॥
यः पठेत् पञ्जरं नित्यं स ईप्सितमवाप्नुयात् ।
वज्रसारतनुर्भूत्वा चरेत्सर्वत्र मानवः ॥ 18 ॥
त्रिकालं यः पठेन्नित्यं स गणेश इवापरः ।
निर्विघ्नः सर्वकार्येषु ब्रह्मभूतो भवेन्नरः ॥ 19 ॥
यः शृणोति गणेशस्य पञ्जरं वज्रसञ्ज्ञकम् ।
आरोग्यादिसमायुक्तो भवते गणपप्रियः ॥ 20 ॥
धनं धान्यं पशून् विद्यामायुष्यं पुत्रपौत्रकम् ।
सर्वसम्पत्समायुक्तमैश्वर्यं पठनाल्लभेत् ॥ 21 ॥
न भयं तस्य वज्रात्तु चक्राच्छूलाद्भवेत् कदा ।
शङ्करादेर्महादेव पठनादस्य नित्यशः ॥ 22 ॥
यं यं चिन्तयते मर्त्यस्तं तं प्राप्नोति शाश्वतम् ।
पठनादस्य विघ्नेश पञ्जरस्य निरन्तरम् ॥ 23 ॥
लक्षावृत्तिभिरेवं स सिद्धपञ्जरको भवेत् ।
स्तम्भयेदपि सूर्यं तु ब्रह्माण्डं वशमानयेत् ॥ 24 ॥
एवमुक्त्वा गणेशानोऽन्तर्दधे मुनिसत्तम ।
शिवो देवादिभिर्युक्तो हर्षितः सम्बभूव ह ॥ 25 ॥
इति श्रीमन्मुद्गले महापुराणे धूम्रवर्णचरिते वज्रपञ्जरकथनं नाम त्रयोविंशोऽध्यायः ।
dhyānam |
trinetraṃ gajāsyaṃ caturbāhudhāraṃ
paraśvādiśastrairyutaṃ bhālacandram |
narākāradehaṃ sadā yogaśāntaṃ
gaṇeśaṃ bhaje sarvavandyaṃ pareśam || 1 ||
bindurūpo vakratuṇḍo rakṣatu me hṛdi sthitaḥ |
dehāṃścaturvidhāṃstattvāṃstattvādhāraḥ sanātanaḥ || 2 ||
dehamohayutaṃ hyekadantaḥ so'haṃ svarūpadhṛk |
dehinaṃ māṃ viśeṣeṇa rakṣatu bhramanāśakaḥ || 3 ||
mahodarastathā devo nānābodhān pratāpavān |
sadā rakṣatu me bodhānandasaṃstho hyaharniśam || 4 ||
sāṅkhyān rakṣatu sāṅkhyeśo gajānanaḥ susiddhidaḥ |
asatyeṣu sthitaṃ māṃ sa lambodaraśca rakṣatu || 5 ||
satsu sthitaṃ sumohena vikaṭo māṃ parātparaḥ |
rakṣatu bhaktavātsalyāt sadaikāmṛtadhārakaḥ || 6 ||
ānandeṣu sthitaṃ nityaṃ māṃ rakṣatu samātmakaḥ |
vighnarājo mahāvighnairnānākhelakaraḥ prabhuḥ || 7 ||
avyakteṣu sthitaṃ nityaṃ dhūmravarṇaḥ svarūpadhṛk |
māṃ rakṣatu sukhākāraḥ sahajaḥ sarvapūjitaḥ || 8 ||
svasaṃvedyeṣu saṃsthaṃ māṃ gaṇeśaḥ svasvarūpadhṛk |
rakṣatu yogabhāvena saṃsthito bhavanāyakaḥ || 9 ||
ayogeṣu sthitaṃ nityaṃ māṃ rakṣatu gaṇeśvaraḥ |
nivṛttirūpadhṛk sākṣādasamādhisukhe rataḥ || 10 ||
yogaśāntidharo māṃ tu rakṣatu yogasaṃsthitam |
gaṇādhīśaḥ prasannātmā siddhibuddhisamanvitaḥ || 11 ||
puro māṃ gajakarṇaśca rakṣatu vighnahārakaḥ |
vāhnyāṃ yāmyāṃ ca nairṛtyāṃ cintāmaṇirvarapradaḥ || 12 ||
rakṣatu paścime ḍhuṇḍhirherambo vāyudik sthitam |
vināyakaścottare tu pramodaśceśadik sthitam || 13 ||
ūrdhvaṃ siddhipatiḥ pātu buddhīśo'dhaḥ sthitaṃ sadā |
sarvāṅgeṣu mayūreśaḥ pātu māṃ bhaktilālasaḥ || 14 ||
yatra tatra sthitaṃ māṃ tu sadā rakṣatu yogapaḥ |
puraśupāśasaṃyukto varadābhayadhārakaḥ || 15 ||
idaṃ gaṇapateḥ proktaṃ vajrapañjarakaṃ param |
dhārayasva mahādeva vijayī tvaṃ bhaviṣyasi || 16 ||
ya idaṃ pañjaraṃ dhṛtvā yatra kutra sthito bhavet |
na tasya jāyate kvāpi bhayaṃ nānāsvabhāvajam || 17 ||
yaḥ paṭhet pañjaraṃ nityaṃ sa īpsitamavāpnuyāt |
vajrasāratanurbhūtvā caretsarvatra mānavaḥ || 18 ||
trikālaṃ yaḥ paṭhennityaṃ sa gaṇeśa ivāparaḥ |
nirvighnaḥ sarvakāryeṣu brahmabhūto bhavennaraḥ || 19 ||
yaḥ śṛṇoti gaṇeśasya pañjaraṃ vajrasañjñakam |
ārogyādisamāyukto bhavate gaṇapapriyaḥ || 20 ||
dhanaṃ dhānyaṃ paśūn vidyāmāyuṣyaṃ putrapautrakam |
sarvasampatsamāyuktamaiśvaryaṃ paṭhanāllabhet || 21 ||
na bhayaṃ tasya vajrāttu cakrācchūlādbhavet kadā |
śaṅkarādermahādeva paṭhanādasya nityaśaḥ || 22 ||
yaṃ yaṃ cintayate martyastaṃ taṃ prāpnoti śāśvatam |
paṭhanādasya vighneśa pañjarasya nirantaram || 23 ||
lakṣāvṛttibhirevaṃ sa siddhapañjarako bhavet |
stambhayedapi sūryaṃ tu brahmāṇḍaṃ vaśamānayet || 24 ||
evamuktvā gaṇeśāno'ntardadhe munisattama |
śivo devādibhiryukto harṣitaḥ sambabhūva ha || 25 ||
iti śrīmanmudgale mahāpurāṇe dhūmravarṇacarite vajrapañjarakathanaṃ nāma trayoviṃśo'dhyāyaḥ |
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.