ૐ શ્રી પરમાત્મને નમઃ
અથ પઞ્ચદશોઽધ્યાયઃ
પુરુષોત્તમપ્રાપ્તિયોગઃ
શ્રી ભગવાનુવાચ
ઊર્ધ્વમૂલમધઃશાખમ્ અશ્વત્થં પ્રાહુરવ્યયમ્ ।
છન્દાંસિ યસ્ય પર્ણાનિ યસ્તં વેદ સ વેદવિત્ ॥1॥
અધશ્ચોર્ધ્વં પ્રસૃતાસ્તસ્ય શાખાઃ ગુણપ્રવૃદ્ધા વિષયપ્રવાલાઃ ।
અધશ્ચ મૂલાન્યનુસન્તતાનિ કર્માનુબન્ધીનિ મનુષ્યલોકે ॥2॥
ન રૂપમસ્યેહ તથોપલભ્યતે નાન્તો ન ચાદિર્ન ચ સમ્પ્રતિષ્ઠા ।
અશ્વત્થમેનં સુવિરૂઢમૂલમ્ અસઙ્ગશસ્ત્રેણ દૃઢેન છિત્ત્વા ॥3॥
તતઃ પદં તત્પરિમાર્ગિતવ્યં યસ્મિન્ગતા ન નિવર્તન્તિ ભૂયઃ ।
તમેવ ચાદ્યં પુરુષં પ્રપદ્યે યતઃ પ્રવૃત્તિઃ પ્રસૃતા પુરાણી ॥4॥
નિર્માનમોહા જિતસઙ્ગદોષાઃ અધ્યાત્મનિત્યા વિનિવૃત્તકામાઃ ।
દ્વન્દ્વૈર્વિમુક્તાઃ સુખદુઃખ સઞ્જ્ઞૈઃ ગચ્છન્ત્યમૂઢાઃ પદમવ્યયં તત્ ॥5॥
ન તદ્ભાસયતે સૂર્યઃ ન શશાઙ્કો ન પાવકઃ ।
યદ્ગત્વા ન નિવર્તન્તે તદ્ધામ પરમં મમ ॥6॥
મમૈવાંશો જીવલોકે જીવભૂતઃ સનાતનઃ ।
મનઃ ષષ્ઠાનીન્દ્રિયાણિ પ્રકૃતિસ્થાનિ કર્ષતિ ॥7॥
શરીરં યદવાપ્નોતિ યચ્ચાપ્યુત્ક્રામતીશ્વરઃ ।
ગૃહીત્વૈતાનિ સંયાતિ વાયુર્ગન્ધાનિવાશયાત્ ॥8॥
શ્રોત્રં ચક્ષુઃ સ્પર્શનં ચ રસનં ઘ્રાણમેવ ચ ।
અધિષ્ઠાય મનશ્ચાયં વિષયાનુપસેવતે ॥9॥
ઉત્ક્રામન્તં સ્થિતં વાઽપિ ભુઞ્જાનં વા ગુણાન્વિતમ્ ।
વિમૂઢા નાનુપશ્યન્તિ પશ્યન્તિ જ્ઞાનચક્ષુષઃ ॥10॥
યતન્તો યોગિનશ્ચૈનં પશ્યન્ત્યાત્મન્યવસ્થિતમ્ ।
યતન્તો ઽપ્યકૃતાત્માનઃ નૈનં પશ્યન્ત્યચેતસઃ ॥11॥
યદાદિત્યગતં તેજઃ જગદ્ભાસયતેઽખિલમ્ ।
યચ્ચન્દ્રમસિ યચ્ચાગ્નૌ તત્તેજો વિદ્ધિ મામકમ્ ॥12॥
ગામાવિશ્ય ચ ભૂતાનિ ધારયામ્યહમોજસા ।
પુષ્ણામિ ચૌષધીઃ સર્વાઃ સોમો ભૂત્વા રસાત્મકઃ ॥13॥
અહં વૈશ્વાનરો ભૂત્વા પ્રાણિનાં દેહમાશ્રિતઃ ।
પ્રાણાપાનસમાયુક્તઃ પચામ્યન્નં ચતુર્વિધમ્ ॥14॥
સર્વસ્ય ચાહં હૃદિ સન્નિવિષ્ટઃ મત્તઃ સ્મૃતિર્જ્ઞાનમપોહનં ચ ।
વેદૈશ્ચ સર્વૈરહમેવ વેદ્યઃ વેદાન્તકૃદ્વેદવિદેવ ચાહમ્ ॥15॥
દ્વાવિમૌ પુરુષૌ લોકે ક્ષરશ્ચાક્ષર એવ ચ ।
ક્ષરઃ સર્વાણિ ભૂતાનિ કૂટસ્થોઽક્ષર ઉચ્યતે ॥16॥
ઉત્તમઃ પુરુષસ્ત્વન્યઃ પરમાત્મેત્યુદાહૃતઃ ।
યો લોકત્રયમાવિશ્ય બિભર્ત્યવ્યય ઈશ્વરઃ ॥17॥
યસ્માત્ક્ષરમતીતોઽહમ્ અક્ષરાદપિ ચોત્તમઃ ।
અતોઽસ્મિ લોકે વેદે ચ પ્રથિતઃ પુરુષોત્તમઃ ॥18॥
યો મામેવમસમ્મૂઢઃ જાનાતિ પુરુષોત્તમમ્ ।
સ સર્વવિદ્ભજતિ માં સર્વભાવેન ભારત ॥19॥
ઇતિ ગુહ્યતમં શાસ્ત્રમ્ ઇદમુક્તં મયાઽનઘ ।
એતદ્બુદ્ધ્વા બુદ્ધિમાન્સ્યાત્ કૃતકૃત્યશ્ચ ભારત ॥20॥
॥ ૐ તત્સદિતિ શ્રીમદ્ભગવદ્ગીતાસુ ઉપનિષત્સુ બ્રહ્મવિદ્યાયાં
યોગશાસ્ત્રે શ્રીકૃષ્ણાર્જુનસંવાદે પુરુષોત્તમપ્રાપ્તિયોગો નામ પઞ્ચદશોઽધ્યાયઃ ॥
Roman (IAST) Transliteration
oṃ śrī paramātmane namaḥ
atha pañcadaśo'dhyāyaḥ
puruṣottamaprāptiyogaḥ
śrī bhagavānuvāca
ūrdhvamūlamadhaḥśākham aśvatthaṃ prāhuravyayam |
chandāṃsi yasya parṇāni yastaṃ veda sa vedavit ||1||
adhaścordhvaṃ prasṛtāstasya śākhāḥ guṇapravṛddhā viṣayapravālāḥ |
adhaśca mūlānyanusantatāni karmānubandhīni manuṣyaloke ||2||
na rūpamasyeha tathopalabhyate nānto na cādirna ca sampratiṣṭhā |
aśvatthamenaṃ suvirūḍhamūlam asaṅgaśastreṇa dṛḍhena chittvā ||3||
tataḥ padaṃ tatparimārgitavyaṃ yasmingatā na nivartanti bhūyaḥ |
tameva cādyaṃ puruṣaṃ prapadye yataḥ pravṛttiḥ prasṛtā purāṇī ||4||
nirmānamohā jitasaṅgadoṣāḥ adhyātmanityā vinivṛttakāmāḥ |
dvandvairvimuktāḥ sukhaduḥkha sañjñaiḥ gacchantyamūḍhāḥ padamavyayaṃ tat ||5||
na tadbhāsayate sūryaḥ na śaśāṅko na pāvakaḥ |
yadgatvā na nivartante taddhāma paramaṃ mama ||6||
mamaivāṃśo jīvaloke jīvabhūtaḥ sanātanaḥ |
manaḥ ṣaṣṭhānīndriyāṇi prakṛtisthāni karṣati ||7||
śarīraṃ yadavāpnoti yaccāpyutkrāmatīśvaraḥ |
gṛhītvaitāni saṃyāti vāyurgandhānivāśayāt ||8||
śrotraṃ cakṣuḥ sparśanaṃ ca rasanaṃ ghrāṇameva ca |
adhiṣṭhāya manaścāyaṃ viṣayānupasevate ||9||
utkrāmantaṃ sthitaṃ vā'pi bhuñjānaṃ vā guṇānvitam |
vimūḍhā nānupaśyanti paśyanti jñānacakṣuṣaḥ ||10||
yatanto yoginaścainaṃ paśyantyātmanyavasthitam |
yatanto 'pyakṛtātmānaḥ nainaṃ paśyantyacetasaḥ ||11||
yadādityagataṃ tejaḥ jagadbhāsayate'khilam |
yaccandramasi yaccāgnau tattejo viddhi māmakam ||12||
gāmāviśya ca bhūtāni dhārayāmyahamojasā |
puṣṇāmi cauṣadhīḥ sarvāḥ somo bhūtvā rasātmakaḥ ||13||
ahaṃ vaiśvānaro bhūtvā prāṇināṃ dehamāśritaḥ |
prāṇāpānasamāyuktaḥ pacāmyannaṃ caturvidham ||14||
sarvasya cāhaṃ hṛdi sanniviṣṭaḥ mattaḥ smṛtirjñānamapohanaṃ ca |
vedaiśca sarvairahameva vedyaḥ vedāntakṛdvedavideva cāham ||15||
dvāvimau puruṣau loke kṣaraścākṣara eva ca |
kṣaraḥ sarvāṇi bhūtāni kūṭastho'kṣara ucyate ||16||
uttamaḥ puruṣastvanyaḥ paramātmetyudāhṛtaḥ |
yo lokatrayamāviśya bibhartyavyaya īśvaraḥ ||17||
yasmātkṣaramatīto'ham akṣarādapi cottamaḥ |
ato'smi loke vede ca prathitaḥ puruṣottamaḥ ||18||
yo māmevamasammūḍhaḥ jānāti puruṣottamam |
sa sarvavidbhajati māṃ sarvabhāvena bhārata ||19||
iti guhyatamaṃ śāstram idamuktaṃ mayā'nagha |
etadbuddhvā buddhimānsyāt kṛtakṛtyaśca bhārata ||20||
|| oṃ tatsaditi śrīmadbhagavadgītāsu upaniṣatsu brahmavidyāyāṃ
yogaśāstre śrīkṛṣṇārjunasaṃvāde puruṣottamaprāptiyogo nāma pañcadaśo'dhyāyaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
ॐ श्री परमात्मने नमः
अथ पञ्चदशोऽध्यायः
पुरुषोत्तमप्राप्तियोगः
श्री भगवानुवाच
ऊर्ध्वमूलमधःशाखम् अश्वत्थं प्राहुरव्ययम् ।
छन्दांसि यस्य पर्णानि यस्तं वेद स वेदवित् ॥1॥
अधश्चोर्ध्वं प्रसृतास्तस्य शाखाः गुणप्रवृद्धा विषयप्रवालाः ।
अधश्च मूलान्यनुसन्ततानि कर्मानुबन्धीनि मनुष्यलोके ॥2॥
न रूपमस्येह तथोपलभ्यते नान्तो न चादिर्न च सम्प्रतिष्ठा ।
अश्वत्थमेनं सुविरूढमूलम् असङ्गशस्त्रेण दृढेन छित्त्वा ॥3॥
ततः पदं तत्परिमार्गितव्यं यस्मिन्गता न निवर्तन्ति भूयः ।
तमेव चाद्यं पुरुषं प्रपद्ये यतः प्रवृत्तिः प्रसृता पुराणी ॥4॥
निर्मानमोहा जितसङ्गदोषाः अध्यात्मनित्या विनिवृत्तकामाः ।
द्वन्द्वैर्विमुक्ताः सुखदुःख सञ्ज्ञैः गच्छन्त्यमूढाः पदमव्ययं तत् ॥5॥
न तद्भासयते सूर्यः न शशाङ्को न पावकः ।
यद्गत्वा न निवर्तन्ते तद्धाम परमं मम ॥6॥
ममैवांशो जीवलोके जीवभूतः सनातनः ।
मनः षष्ठानीन्द्रियाणि प्रकृतिस्थानि कर्षति ॥7॥
शरीरं यदवाप्नोति यच्चाप्युत्क्रामतीश्वरः ।
गृहीत्वैतानि संयाति वायुर्गन्धानिवाशयात् ॥8॥
श्रोत्रं चक्षुः स्पर्शनं च रसनं घ्राणमेव च ।
अधिष्ठाय मनश्चायं विषयानुपसेवते ॥9॥
उत्क्रामन्तं स्थितं वाऽपि भुञ्जानं वा गुणान्वितम् ।
विमूढा नानुपश्यन्ति पश्यन्ति ज्ञानचक्षुषः ॥10॥
यतन्तो योगिनश्चैनं पश्यन्त्यात्मन्यवस्थितम् ।
यतन्तो ऽप्यकृतात्मानः नैनं पश्यन्त्यचेतसः ॥11॥
यदादित्यगतं तेजः जगद्भासयतेऽखिलम् ।
यच्चन्द्रमसि यच्चाग्नौ तत्तेजो विद्धि मामकम् ॥12॥
गामाविश्य च भूतानि धारयाम्यहमोजसा ।
पुष्णामि चौषधीः सर्वाः सोमो भूत्वा रसात्मकः ॥13॥
अहं वैश्वानरो भूत्वा प्राणिनां देहमाश्रितः ।
प्राणापानसमायुक्तः पचाम्यन्नं चतुर्विधम् ॥14॥
सर्वस्य चाहं हृदि सन्निविष्टः मत्तः स्मृतिर्ज्ञानमपोहनं च ।
वेदैश्च सर्वैरहमेव वेद्यः वेदान्तकृद्वेदविदेव चाहम् ॥15॥
द्वाविमौ पुरुषौ लोके क्षरश्चाक्षर एव च ।
क्षरः सर्वाणि भूतानि कूटस्थोऽक्षर उच्यते ॥16॥
उत्तमः पुरुषस्त्वन्यः परमात्मेत्युदाहृतः ।
यो लोकत्रयमाविश्य बिभर्त्यव्यय ईश्वरः ॥17॥
यस्मात्क्षरमतीतोऽहम् अक्षरादपि चोत्तमः ।
अतोऽस्मि लोके वेदे च प्रथितः पुरुषोत्तमः ॥18॥
यो मामेवमसम्मूढः जानाति पुरुषोत्तमम् ।
स सर्वविद्भजति मां सर्वभावेन भारत ॥19॥
इति गुह्यतमं शास्त्रम् इदमुक्तं मयाऽनघ ।
एतद्बुद्ध्वा बुद्धिमान्स्यात् कृतकृत्यश्च भारत ॥20॥
॥ ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासु उपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां
योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे पुरुषोत्तमप्राप्तियोगो नाम पञ्चदशोऽध्यायः ॥
oṃ śrī paramātmane namaḥ
atha pañcadaśo'dhyāyaḥ
puruṣottamaprāptiyogaḥ
śrī bhagavānuvāca
ūrdhvamūlamadhaḥśākham aśvatthaṃ prāhuravyayam |
chandāṃsi yasya parṇāni yastaṃ veda sa vedavit ||1||
adhaścordhvaṃ prasṛtāstasya śākhāḥ guṇapravṛddhā viṣayapravālāḥ |
adhaśca mūlānyanusantatāni karmānubandhīni manuṣyaloke ||2||
na rūpamasyeha tathopalabhyate nānto na cādirna ca sampratiṣṭhā |
aśvatthamenaṃ suvirūḍhamūlam asaṅgaśastreṇa dṛḍhena chittvā ||3||
tataḥ padaṃ tatparimārgitavyaṃ yasmingatā na nivartanti bhūyaḥ |
tameva cādyaṃ puruṣaṃ prapadye yataḥ pravṛttiḥ prasṛtā purāṇī ||4||
nirmānamohā jitasaṅgadoṣāḥ adhyātmanityā vinivṛttakāmāḥ |
dvandvairvimuktāḥ sukhaduḥkha sañjñaiḥ gacchantyamūḍhāḥ padamavyayaṃ tat ||5||
na tadbhāsayate sūryaḥ na śaśāṅko na pāvakaḥ |
yadgatvā na nivartante taddhāma paramaṃ mama ||6||
mamaivāṃśo jīvaloke jīvabhūtaḥ sanātanaḥ |
manaḥ ṣaṣṭhānīndriyāṇi prakṛtisthāni karṣati ||7||
śarīraṃ yadavāpnoti yaccāpyutkrāmatīśvaraḥ |
gṛhītvaitāni saṃyāti vāyurgandhānivāśayāt ||8||
śrotraṃ cakṣuḥ sparśanaṃ ca rasanaṃ ghrāṇameva ca |
adhiṣṭhāya manaścāyaṃ viṣayānupasevate ||9||
utkrāmantaṃ sthitaṃ vā'pi bhuñjānaṃ vā guṇānvitam |
vimūḍhā nānupaśyanti paśyanti jñānacakṣuṣaḥ ||10||
yatanto yoginaścainaṃ paśyantyātmanyavasthitam |
yatanto 'pyakṛtātmānaḥ nainaṃ paśyantyacetasaḥ ||11||
yadādityagataṃ tejaḥ jagadbhāsayate'khilam |
yaccandramasi yaccāgnau tattejo viddhi māmakam ||12||
gāmāviśya ca bhūtāni dhārayāmyahamojasā |
puṣṇāmi cauṣadhīḥ sarvāḥ somo bhūtvā rasātmakaḥ ||13||
ahaṃ vaiśvānaro bhūtvā prāṇināṃ dehamāśritaḥ |
prāṇāpānasamāyuktaḥ pacāmyannaṃ caturvidham ||14||
sarvasya cāhaṃ hṛdi sanniviṣṭaḥ mattaḥ smṛtirjñānamapohanaṃ ca |
vedaiśca sarvairahameva vedyaḥ vedāntakṛdvedavideva cāham ||15||
dvāvimau puruṣau loke kṣaraścākṣara eva ca |
kṣaraḥ sarvāṇi bhūtāni kūṭastho'kṣara ucyate ||16||
uttamaḥ puruṣastvanyaḥ paramātmetyudāhṛtaḥ |
yo lokatrayamāviśya bibhartyavyaya īśvaraḥ ||17||
yasmātkṣaramatīto'ham akṣarādapi cottamaḥ |
ato'smi loke vede ca prathitaḥ puruṣottamaḥ ||18||
yo māmevamasammūḍhaḥ jānāti puruṣottamam |
sa sarvavidbhajati māṃ sarvabhāvena bhārata ||19||
iti guhyatamaṃ śāstram idamuktaṃ mayā'nagha |
etadbuddhvā buddhimānsyāt kṛtakṛtyaśca bhārata ||20||
|| oṃ tatsaditi śrīmadbhagavadgītāsu upaniṣatsu brahmavidyāyāṃ
yogaśāstre śrīkṛṣṇārjunasaṃvāde puruṣottamaprāptiyogo nāma pañcadaśo'dhyāyaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Gujarati script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.