𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌸𑍁𑌨𑍍𑌦𑌰𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑌮𑍍 ।
𑌅𑌥 𑌷𑌡𑍍𑌵𑌿𑌂𑌶𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ।
𑌪𑍍𑌰𑌸𑌕𑍍𑌤𑌾𑌶𑍍𑌰𑍁𑌮𑍁𑌖𑍀𑌤𑍍𑌯𑌵𑌂 𑌬𑍍𑌰𑍁𑌵𑌨𑍍𑌤𑍀 𑌜𑌨𑌕𑌾𑌤𑍍𑌮𑌜𑌾 ।
𑌆𑌧𑍋𑌗𑌤𑌮𑍁𑌖𑍀 𑌬𑌾𑌲𑌾 𑌵𑌿𑌲𑌪𑍍𑌤𑍁𑌮𑍁𑌪𑌚𑌕𑍍𑌰𑌮𑍇 ॥ 1 ॥
𑌉𑌨𑍍𑌮𑌤𑍍𑌤𑍇𑌵 𑌪𑍍𑌰𑌮𑌤𑍍𑌤𑍇𑌵 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌨𑍍𑌤𑌚𑌿𑌤𑍍𑌤𑍇𑌵 𑌶𑍋𑌚𑌤𑍀 ।
𑌉𑌪𑌾𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑌾 𑌕𑌿𑌶𑍋𑌰𑍀𑌵 𑌵𑌿𑌵𑍇𑌷𑍍𑌟𑌨𑍍𑌤𑍀 𑌮𑌹𑍀𑌤𑌲𑍇 ॥ 2 ॥
𑌰𑌾𑌘𑌵𑌸𑍍𑌯 𑌪𑍍𑌰𑌮𑌤𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾 𑌕𑌾𑌮𑌰𑍂𑌪𑌿𑌣𑌾 ।
𑌰𑌾𑌵𑌣𑍇𑌨 𑌪𑍍𑌰𑌮𑌥𑍍𑌯𑌾𑌹𑌮𑌾𑌨𑍀𑌤𑌾 𑌕𑍍𑌰𑍋𑌶𑌤𑍀 𑌬𑌲𑌾𑌤𑍍 ॥ 3 ॥
𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑍀𑌵𑌶𑌮𑌾𑌪𑌨𑍍𑌨𑌾 𑌭𑌰𑍍𑌤𑍍𑌸𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑌾 𑌸𑍁𑌦𑌾𑌰𑍁𑌣𑌮𑍍 ।
𑌚𑌿𑌨𑍍𑌤𑌯𑌨𑍍𑌤𑍀 𑌸𑍁𑌦𑍁𑌃𑌖𑌾𑌰𑍍𑌤𑌾 𑌨𑌾𑌹𑌂 𑌜𑍀𑌵𑌿𑌤𑍁𑌮𑍁𑌤𑍍𑌸𑍁𑌹𑍇 ॥ 4 ॥
𑌨 𑌹𑌿 𑌮𑍇 𑌜𑍀𑌵𑌿𑌤𑍇𑌨𑌾𑌰𑍍𑌥𑍋 𑌨𑍈𑌵𑌾𑌰𑍍𑌥𑍇𑌰𑍍𑌨 𑌚 𑌭𑍂𑌷𑌣𑍈𑌃 ।
𑌵𑌸𑌨𑍍𑌤𑍍𑌯𑌾 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑍀𑌮𑌧𑍍𑌯𑍇 𑌵𑌿𑌨𑌾 𑌰𑌾𑌮𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌰𑌥𑌮𑍍 ॥ 5 ॥
𑌅𑌶𑍍𑌮𑌸𑌾𑌰𑌮𑌿𑌦𑌂 𑌨𑍂𑌨𑌮𑌥𑌵𑌾𑌪𑍍𑌯𑌜𑌰𑌾𑌮𑌰𑌮𑍍 ।
𑌹𑍃𑌦𑌯𑌂 𑌮𑌮 𑌯𑍇𑌨𑍇𑌦𑌂 𑌨 𑌦𑍁𑌃𑌖𑍇𑌨𑌾𑌵𑌶𑍀𑌰𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 6 ॥
𑌧𑌿𑌙𑍍𑌮𑌾𑌮𑌨𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾𑌮𑌸𑌤𑍀𑌂 𑌯𑌾𑌹𑌂 𑌤𑍇𑌨𑌾 𑌵𑌿𑌨𑌾 𑌕𑍃𑌤𑌾 ।
𑌮𑍁𑌹𑍂𑌰𑍍𑌤𑌮𑌪𑌿 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌾𑌮𑌿 𑌜𑍀𑌵𑌿𑌤𑌂 𑌪𑌾𑌪𑌜𑍀𑌵𑌿𑌤𑌾 ॥ 7 ॥
𑌕𑌾 𑌚 𑌮𑍇 𑌜𑍀𑌵𑌿𑌤𑍇 𑌶𑍍𑌰𑌦𑍍𑌧𑌾 𑌸𑍁𑌖𑍇 𑌵𑌾 𑌤𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂 𑌵𑌿𑌨𑌾 ।
𑌭𑌰𑍍𑌤𑌾𑌰𑌂 𑌸𑌾𑌗𑌰𑌾𑌨𑍍𑌤𑌾𑌯𑌾 𑌵𑌸𑍁𑌧𑌾𑌯𑌾𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌂𑌵𑌦𑌮𑍍 ॥ 8 ॥
𑌭𑌿𑌦𑍍𑌯𑌤𑌾𑌂 𑌭𑌕𑍍𑌷𑍍𑌯𑌤𑌾𑌂 𑌵𑌾𑌪𑌿 𑌶𑌰𑍀𑌰𑌂 𑌵𑌿𑌸𑍃𑌜𑌾𑌮𑍍𑌯𑌹𑌮𑍍 ।
𑌨 𑌚𑌾𑌪𑍍𑌯𑌹𑌂 𑌚𑌿𑌰𑌂 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌂 𑌸𑌹𑍇𑌯𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌵𑌰𑍍𑌜𑌿𑌤𑌾 ॥ 9 ॥
𑌚𑌰𑌣𑍇𑌨𑌾𑌪𑌿 𑌸𑌵𑍍𑌯𑍇𑌨 𑌨 𑌸𑍍𑌪𑍃𑌶𑍇𑌯𑌂 𑌨𑌿𑌶𑌾𑌚𑌰𑌮𑍍 ।
𑌰𑌾𑌵𑌣𑌂 𑌕𑌿𑌂 𑌪𑍁𑌨𑌰𑌹𑌂 𑌕𑌾𑌮𑌮𑍇𑌯𑌂 𑌵𑌿𑌗𑌰𑍍𑌹𑌿𑌤𑌮𑍍 ॥ 10 ॥
𑌪𑍍𑌰𑌤𑍍𑌯𑌾𑌖𑍍𑌯𑌾𑌤𑌂 𑌨 𑌜𑌾𑌨𑌾𑌤𑌿 𑌨𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑌂 𑌨𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 𑌕𑍁𑌲𑌮𑍍 ।
𑌯𑍋 𑌨𑍃𑌶𑌂𑌸𑌸𑍍𑌵𑌭𑌾𑌵𑍇𑌨 𑌮𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌰𑍍𑌥𑌯𑌿𑌤𑍁𑌮𑌿𑌚𑍍𑌛𑌤𑌿 ॥ 11 ॥
𑌛𑌿𑌨𑍍𑌨𑌾 𑌭𑌿𑌨𑍍𑌨𑌾 𑌵𑌿𑌭𑌕𑍍𑌤𑌾 𑌵𑌾 𑌦𑍀𑌪𑍍𑌤𑍇𑌵𑌾𑌗𑍍𑌨𑍗 𑌪𑍍𑌰𑌦𑍀𑌪𑌿𑌤𑌾 ।
𑌰𑌾𑌵𑌣𑌂 𑌨𑍋𑌪𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑍇𑌯𑌂 𑌕𑌿𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌲𑌾𑌪𑍇𑌨 𑌵𑌶𑍍𑌚𑌿𑌰𑌮𑍍 ॥ 12 ॥
𑌖𑍍𑌯𑌾𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌜𑍍𑌞𑌃 𑌕𑍃𑌤𑌜𑍍𑌞𑌶𑍍𑌚 𑌸𑌾𑌨𑍁𑌕𑍍𑌰𑍋𑌶𑌶𑍍𑌚 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌃 ।
𑌸𑌦𑍍𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑍋 𑌨𑌿𑌰𑌨𑍁𑌕𑍍𑌰𑍋𑌶𑌶𑍍𑌶𑌙𑍍𑌕𑍇 𑌮𑌦𑍍𑌭𑌾𑌗𑍍𑌯𑌸𑌙𑍍𑌕𑍍𑌷𑌯𑌾𑌤𑍍 ॥ 13 ॥
𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌸𑌹𑌸𑍍𑌰𑌾𑌣𑌿 𑌜𑌨𑌸𑍍𑌥𑌾𑌨𑍇 𑌚𑌤𑍁𑌰𑍍𑌦𑌶 ।
𑌯𑍇𑌨𑍈𑌕𑍇𑌨 𑌨𑌿𑌰𑌸𑍍𑌤𑌾𑌨𑌿 𑌸 𑌮𑌾𑌂 𑌕𑌿𑌂 𑌨𑌾𑌭𑌿𑌪𑌦𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 14 ॥
𑌨𑌿𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑌾 𑌰𑌾𑌵𑌣𑍇𑌨𑌾𑌹𑌮𑌲𑍍𑌪𑌵𑍀𑌰𑍍𑌯𑍇𑌣 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾 ।
𑌸𑌮𑌰𑍍𑌥𑌃 𑌖𑌲𑍁 𑌮𑍇 𑌭𑌰𑍍𑌤𑌾 𑌰𑌾𑌵𑌣𑌂 𑌹𑌨𑍍𑌤𑍁𑌮𑌾𑌹𑌵𑍇 ॥ 15 ॥
𑌵𑌿𑌰𑌾𑌧𑍋 𑌦𑌣𑍍𑌡𑌕𑌾𑌰𑌣𑍍𑌯𑍇 𑌯𑍇𑌨 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌪𑍁𑌙𑍍𑌗𑌵𑌃 ।
𑌰𑌣𑍇 𑌰𑌾𑌮𑍇𑌣 𑌨𑌿𑌹𑌤𑌸𑍍𑌸 𑌮𑌾𑌂 𑌕𑌿𑌂 𑌨𑌾𑌭𑌿𑌪𑌦𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 16 ॥
𑌕𑌾𑌮𑌂 𑌮𑌧𑍍𑌯𑍇 𑌸𑌮𑍁𑌦𑍍𑌰𑌸𑍍𑌯 𑌲𑌙𑍍𑌕𑍇𑌯𑌂 𑌦𑍁𑌷𑍍𑌪𑍍𑌰𑌧𑌰𑍍𑌷𑌣𑌾 ।
𑌨 𑌤𑍁 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌬𑌾𑌣𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌗𑌤𑌿𑌰𑍋𑌧𑍋 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 17 ॥
𑌕𑌿𑌨𑍍𑌨𑍁 𑌤𑌤𑍍𑌕𑌾𑌰𑌣𑌂 𑌯𑍇𑌨 𑌰𑌾𑌮𑍋 𑌦𑍃𑌢𑌪𑌰𑌾𑌕𑍍𑌰𑌮𑌃 ।
𑌰𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌪𑌹𑍃𑌤𑌾𑌂 𑌭𑌾𑌰𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿𑌷𑍍𑌟𑌾𑌂 𑌨𑌾𑌭𑍍𑌯𑌵𑌪𑌦𑍍𑌯𑌤𑍇 ॥ 18 ॥
𑌇𑌹𑌸𑍍𑌥𑌾𑌂 𑌮𑌾𑌂 𑌨 𑌜𑌾𑌨𑍀𑌤𑍇 𑌶𑌙𑍍𑌕𑍇 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌜𑌃 ।
𑌜𑌾𑌨𑌨𑍍𑌨𑌪𑌿 𑌹𑌿 𑌤𑍇𑌜𑌸𑍍𑌵𑍀 𑌧𑌰𑍍𑌷𑌣𑌂 𑌮𑌰𑍍𑌷𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ॥ 19 ॥
𑌹𑍃𑌤𑍇𑌤𑌿 𑌯𑍋𑌽𑌧𑌿𑌗𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌮𑌾𑌂 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌾𑌯 𑌨𑌿𑌵𑍇𑌦𑌯𑍇𑌤𑍍 ।
𑌗𑍃𑌧𑍍𑌰𑌰𑌾𑌜𑍋𑌽𑌪𑌿 𑌸 𑌰𑌣𑍇 𑌰𑌾𑌵𑌣𑍇𑌨 𑌨𑌿𑌪𑌾𑌤𑌿𑌤𑌃 ॥ 20 ॥
𑌕𑍃𑌤𑌂 𑌕𑌰𑍍𑌮 𑌮𑌹𑌤𑍍𑌤𑍇𑌨 𑌮𑌾𑌂 𑌤𑌥𑌾𑌽𑌭𑍍𑌯𑌵𑌪𑌦𑍍𑌯𑌤𑌾 ।
𑌤𑌿𑌷𑍍𑌠𑌤𑌾 𑌰𑌾𑌵𑌣𑌦𑍍𑌵𑌨𑍍𑌦𑍍𑌵𑍇 𑌵𑍃𑌦𑍍𑌧𑍇𑌨𑌾𑌪𑌿 𑌜𑌟𑌾𑌯𑍁𑌷𑌾 ॥ 21 ॥
𑌯𑌦𑌿 𑌮𑌾𑌮𑌿𑌹 𑌜𑌾𑌨𑍀𑌯𑌾𑌦𑍍𑌵𑌰𑍍𑌤𑌮𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌸 𑌰𑌾𑌘𑌵𑌃 ।
𑌅𑌦𑍍𑌯 𑌬𑌾𑌣𑍈𑌰𑌭𑌿𑌕𑍍𑌰𑍁𑌦𑍍𑌧𑌃 𑌕𑍁𑌰𑍍𑌯𑌾𑌲𑍍𑌲𑍋𑌕𑌮𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌮𑍍 ॥ 22 ॥
𑌵𑌿𑌧𑌮𑍇𑌚𑍍𑌚 𑌪𑍁𑌰𑍀𑌂 𑌲𑌙𑍍𑌕𑌾𑌂 𑌶𑍋𑌷𑌯𑍇𑌚𑍍𑌚 𑌮𑌹𑍋𑌦𑌧𑌿𑌮𑍍 ।
𑌰𑌾𑌵𑌣𑌸𑍍𑌯 𑌚 𑌨𑍀𑌚𑌸𑍍𑌯 𑌕𑍀𑌰𑍍𑌤𑌿𑌂 𑌨𑌾𑌮 𑌚 𑌨𑌾𑌶𑌯𑍇𑌤𑍍 ॥ 23 ॥
𑌤𑌤𑍋 𑌨𑌿𑌹𑌤𑌨𑌾𑌥𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑍀𑌨𑌾𑌂 𑌗𑍃𑌹𑍇 𑌗𑍃𑌹𑍇 ।
𑌯𑌥𑌾𑌹𑌮𑍇𑌵𑌂 𑌰𑍁𑌦𑌤𑍀 𑌤𑌥𑌾 𑌭𑍂𑌯𑍋 𑌨 𑌸𑌂𑌶𑌯𑌃 ॥ 24 ॥
𑌅𑌨𑍍𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯 𑌰𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌂 𑌲𑌙𑍍𑌕𑌾𑌂 𑌕𑍁𑌰𑍍𑌯𑌾𑌦𑍍𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌸𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑌃 ।
𑌨 𑌹𑌿 𑌤𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌰𑌿𑌪𑍁𑌰𑍍𑌦𑍃𑌷𑍍𑌟𑍋 𑌮𑍁𑌹𑍂𑌰𑍍𑌤𑌮𑌪𑌿 𑌜𑍀𑌵𑌤𑌿 ॥ 25 ॥
𑌚𑌿𑌤𑌾𑌧𑍂𑌮𑌾𑌕𑍁𑌲𑌪𑌥𑌾 𑌗𑍃𑌧𑍍𑌰𑌮𑌣𑍍𑌡𑌲𑌸𑌙𑍍𑌕𑍁𑌲𑌾 ।
𑌅𑌚𑌿𑌰𑍇𑌣 𑌤𑍁 𑌲𑌙𑍍𑌕𑍇𑌯𑌂 𑌶𑍍𑌮𑌶𑌾𑌨𑌸𑌦𑍃𑌶𑍀 𑌭𑌵𑍇𑌤𑍍 ॥ 26 ॥
𑌅𑌚𑌿𑌰𑍇𑌣𑍈𑌵 𑌕𑌾𑌲𑍇𑌨 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌪𑍍𑌸𑍍𑌯𑌾𑌮𑍍𑌯𑍇𑌵 𑌮𑌨𑍋𑌰𑌥𑌮𑍍 ।
𑌦𑍁𑌷𑍍𑌪𑍍𑌰𑌸𑍍𑌥𑌾𑌨𑍋𑌽𑌯𑌾𑌮𑌾𑌖𑍍𑌯𑌾𑌤𑌿 𑌸𑌰𑍍𑌵𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌵𑍋 𑌵𑌿𑌪𑌰𑍍𑌯𑌯𑌮𑍍 ॥ 27 ॥
𑌯𑌾𑌦𑍃𑌶𑌾𑌨𑍀𑌹 𑌦𑍃𑌶𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌲𑌙𑍍𑌕𑌾𑌯𑌾𑌮𑌶𑍁𑌭𑌾𑌨𑌿 𑌵𑍈 ।
𑌅𑌚𑌿𑌰𑍇𑌣𑍈𑌵 𑌕𑌾𑌲𑍇𑌨 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌹𑌤𑌪𑍍𑌰𑌭𑌾 ॥ 28 ॥
𑌨𑍂𑌨𑌂 𑌲𑌙𑍍𑌕𑌾 𑌹𑌤𑍇 𑌪𑌾𑌪𑍇 𑌰𑌾𑌵𑌣𑍇 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌧𑌮𑍇 ।
𑌶𑍋𑌷𑌂 𑌯𑌾𑌸𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌦𑍁𑌰𑍍𑌧𑌰𑍍𑌷𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌮𑌦𑌾 𑌵𑌿𑌧𑌵𑌾 𑌯𑌥𑌾 ॥ 29 ॥
𑌪𑍁𑌣𑍍𑌯𑍋𑌤𑍍𑌸𑌵𑌸𑌮𑍁𑌤𑍍𑌥𑌾 𑌚 𑌨𑌷𑍍𑌟𑌭𑌰𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌸𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑍀 ।
𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌪𑍁𑌰𑍀 𑌲𑌙𑍍𑌕𑌾 𑌨𑌷𑍍𑌟𑌭𑌰𑍍𑌤𑍍𑌰𑍀 𑌯𑌥𑌾𑌙𑍍𑌗𑌨𑌾 ॥ 30 ॥
𑌨𑍂𑌨𑌂 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌕𑌨𑍍𑌯𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌰𑍁𑌦𑌨𑍍𑌤𑍀𑌨𑌾𑌂 𑌗𑍃𑌹𑍇 𑌗𑍃𑌹𑍇 ।
𑌶𑍍𑌰𑍋𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌨𑌚𑌿𑌰𑌾𑌦𑍇𑌵 𑌦𑍁𑌃𑌖𑌾𑌰𑍍𑌤𑌾𑌨𑌾𑌮𑌿𑌹 𑌧𑍍𑌵𑌨𑌿𑌮𑍍 ॥ 31 ॥
𑌸𑌾𑌨𑍍𑌥𑌕𑌾𑌰𑌾 𑌹𑌤𑌦𑍍𑌯𑍋𑌤𑌾 𑌹𑌤𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌪𑍁𑌙𑍍𑌗𑌵𑌾 ।
𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌪𑍁𑌰𑍀 𑌲𑌙𑍍𑌕𑌾 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌦𑌗𑍍𑌧𑌾 𑌰𑌾𑌮𑌸𑌾𑌯𑌕𑍈𑌃 ॥ 32 ॥
𑌯𑌦𑌿 𑌨𑌾𑌮 𑌸 𑌶𑍂𑌰𑍋 𑌮𑌾𑌂 𑌰𑌾𑌮𑍋 𑌰𑌕𑍍𑌤𑌾𑌨𑍍𑌤𑌲𑍋𑌚𑌨𑌃 ।
𑌜𑌾𑌨𑍀𑌯𑌾𑌦𑍍𑌵𑌰𑍍𑌤𑌮𑌾𑌨𑌾𑌂 𑌹𑌿 𑌰𑌾𑌵𑌣𑌸𑍍𑌯 𑌨𑌿𑌵𑍇𑌶𑌨𑍇 ॥ 33 ॥
𑌅𑌨𑍇𑌨 𑌤𑍁 𑌨𑍃𑌶𑌂𑌸𑍇𑌨 𑌰𑌾𑌵𑌣𑍇𑌨𑌾𑌧𑌮𑍇𑌨 𑌮𑍇 ।
𑌸𑌮𑌯𑍋 𑌯𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌨𑌿𑌰𑍍𑌦𑌿𑌷𑍍𑌟𑌸𑍍𑌤𑌸𑍍𑌯 𑌕𑌾𑌲𑍋𑌽𑌯𑌮𑌾𑌗𑌤𑌃 ॥ 34 ॥
𑌸 𑌚 𑌮𑍇 𑌵𑌿𑌹𑌿𑌤𑍋 𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍁𑌰𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨𑍍 𑌦𑍁𑌷𑍍𑌟𑍇 𑌨 𑌵𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇 ।
𑌅𑌕𑌾𑌰𑍍𑌯𑌂 𑌯𑍇 𑌨 𑌜𑌾𑌨𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌨𑍈𑌰𑍃𑌤𑌾𑌃 𑌪𑌾𑌪𑌕𑌾𑌰𑌿𑌣𑌃 ॥ 35 ॥
𑌅𑌧𑌰𑍍𑌮𑌾𑌤𑍍𑌤𑍁 𑌮𑌹𑍋𑌤𑍍𑌪𑌾𑌤𑍋 𑌭𑌵𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 𑌹𑌿 𑌸𑌾𑌮𑍍𑌪𑍍𑌰𑌤𑌮𑍍 ।
𑌨𑍈𑌤𑍇 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌂 𑌵𑌿𑌜𑌾𑌨𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌾𑌃 𑌪𑌿𑌶𑌿𑌤𑌾𑌶𑌨𑌾𑌃 ॥ 36 ॥
𑌧𑍍𑌰𑍁𑌵𑌂 𑌮𑌾𑌂 𑌪𑍍𑌰𑌾𑌤𑌰𑌾𑌶𑌾𑌰𑍍𑌥𑍇 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑌃 𑌕𑌲𑍍𑌪𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ।
𑌸𑌾𑌹𑌂 𑌕𑌥𑌂 𑌕𑌰𑌿𑌷𑍍𑌯𑌾𑌮𑌿 𑌤𑌂 𑌵𑌿𑌨𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌦𑌰𑍍𑌶𑌨𑌮𑍍 ॥ 37 ॥
𑌕𑍍𑌷𑌿𑌪𑍍𑌰𑌂 𑌵𑍈𑌵𑌸𑍍𑌵𑌤𑌂 𑌦𑍇𑌵𑌂 𑌪𑌶𑍍𑌯𑍇𑌯𑌂 𑌪𑌤𑌿𑌨𑌾 𑌵𑌿𑌨𑌾 ।
𑌨𑌾𑌜𑌾𑌨𑌾𑌜𑍍𑌜𑍀𑌵𑌤𑍀𑌂 𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌸 𑌮𑌾𑌂 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑌪𑍂𑌰𑍍𑌵𑌜𑌃 ॥ 38 ॥
𑌜𑌾𑌨𑌨𑍍𑌤𑍗 𑌤𑍗 𑌨 𑌕𑍁𑌰𑍍𑌯𑌾𑌤𑌾𑌂 𑌨𑍋𑌰𑍍𑌯𑍍𑌵𑌾𑌂 𑌹𑌿 𑌮𑌮 𑌮𑌾𑌰𑍍𑌗𑌣𑌮𑍍 ।
𑌨𑍂𑌨𑌂 𑌮𑌮𑍈𑌵 𑌶𑍋𑌕𑍇𑌨 𑌸 𑌵𑍀𑌰𑍋 𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑌾𑌗𑍍𑌰𑌜𑌃 ॥ 39 ॥
𑌦𑍇𑌵𑌲𑍋𑌕𑌮𑌿𑌤𑍋 𑌯𑌾𑌤𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌤𑍍𑌵𑌾 𑌦𑍇𑌹𑌂 𑌮𑌹𑍀𑌤𑌲𑍇 ।
𑌧𑌨𑍍𑌯𑌾 𑌦𑍇𑌵𑌾𑌸𑍍𑌸𑌗𑌨𑍍𑌧𑌰𑍍𑌵𑌾𑌃 𑌸𑌿𑌦𑍍𑌧𑌾𑌶𑍍𑌚 𑌪𑌰𑌮𑌰𑍍𑌷𑌯𑌃 ॥ 40 ॥
𑌮𑌮 𑌪𑌶𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌯𑍇 𑌨𑌾𑌥𑌂 𑌰𑌾𑌮𑌂 𑌰𑌾𑌜𑍀𑌵𑌲𑍋𑌚𑌨𑌮𑍍 ।
𑌅𑌥𑌵𑌾 𑌨 𑌹𑌿 𑌤𑌸𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌥𑍋 𑌧𑌰𑍍𑌮𑌕𑌾𑌮𑌸𑍍𑌯 𑌧𑍀𑌮𑌤𑌃 ॥ 41 ॥
𑌮𑌯𑌾 𑌰𑌾𑌮𑌸𑍍𑌯 𑌰𑌾𑌜𑌰𑍍𑌷𑍇𑌰𑍍𑌭𑌾𑌰𑍍𑌯𑌯𑌾 𑌪𑌰𑌮𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ।
𑌦𑍃𑌶𑍍𑌯𑌮𑌾𑌨𑍇 𑌭𑌵𑍇𑌤𑍍𑌪𑍍𑌰𑍀𑌤𑌿 𑌸𑍍𑌸𑍗𑌹𑍃𑌦𑌂 𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑌪𑌶𑍍𑌯𑌤𑌃 ॥ 42 ॥
𑌨𑌾𑌶𑌯𑌨𑍍𑌤𑌿 𑌕𑍃𑌤𑌘𑍍𑌨𑌾𑌸𑍍𑌤𑍁 𑌨 𑌰𑌾𑌮𑍋 𑌨𑌾𑌶𑌯𑌿𑌷𑍍𑌯𑌤𑌿 ।
𑌕𑌿𑌂 𑌨𑍁 𑌮𑍇 𑌨 𑌗𑍁𑌣𑌾𑌃 𑌕𑍇𑌚𑌿𑌤𑍍𑌕𑌿𑌂 𑌵𑌾 𑌭𑌾𑌗𑍍𑌯𑌕𑍍𑌷𑌯𑍋 𑌮𑌮 ॥ 43 ॥
𑌯𑌾𑌹𑌂 𑌸𑍀𑌦𑌾𑌮𑌿 𑌰𑌾𑌮𑍇𑌣 𑌹𑍀𑌨𑌾 𑌮𑍁𑌖𑍍𑌯𑍇𑌨 𑌭𑌾𑌮𑌿𑌨𑍀 ।
𑌶𑍍𑌰𑍇𑌯𑍋 𑌮𑍇 𑌜𑍀𑌵𑌿𑌤𑌾𑌨𑍍𑌮𑌰𑍍𑌤𑍁𑌂 𑌵𑌿𑌹𑍀𑌨𑌾𑌯𑌾 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌃 ॥ 44 ॥
𑌰𑌾𑌮𑌾𑌦𑌕𑍍𑌲𑌿𑌷𑍍𑌟𑌚𑌾𑌰𑌿𑌤𑍍𑌰𑌾𑌚𑍍𑌛𑍂𑌰𑌾𑌚𑍍𑌛𑌤𑍍𑌰𑍁𑌨𑌿𑌬𑌰𑍍𑌹𑌣𑌾𑌤𑍍 ।
𑌅𑌥𑌵𑌾 𑌨𑍍𑌯𑌸𑍍𑌤𑌶𑌤𑍍𑌰𑍗 𑌤𑍗 𑌵𑌨𑍇 𑌮𑍂𑌲𑌫𑌲𑌾𑌶𑌿𑌨𑍗 ॥ 45 ॥
𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑌰𑍗 𑌹𑌿 𑌨𑌰𑌶𑍍𑌰𑍇𑌷𑍍𑌠𑍗 𑌸𑌂𑌵𑍃𑌤𑍍𑌤𑍗 𑌵𑌨𑌗𑍋𑌚𑌰𑍗 ।
𑌅𑌥𑌵𑌾 𑌰𑌾𑌕𑍍𑌷𑌸𑍇𑌨𑍍𑌦𑍍𑌰𑍇𑌣 𑌰𑌾𑌵𑌣𑍇𑌨 𑌦𑍁𑌰𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾 ॥ 46 ॥
𑌛𑌦𑍍𑌮𑌨𑌾 𑌘𑌾𑌤𑌿𑌤𑍗 𑌶𑍂𑌰𑍗 𑌭𑍍𑌰𑌾𑌤𑌰𑍗 𑌰𑌾𑌮𑌲𑌕𑍍𑌷𑍍𑌮𑌣𑍗 ।
𑌸𑌾𑌽𑌹𑌮𑍇𑌵𑌙𑍍𑌗𑌤𑍇 𑌕𑌾𑌲𑍇 𑌮𑌰𑍍𑌤𑍁𑌮𑌿𑌚𑍍𑌛𑌾𑌮𑌿 𑌸𑌰𑍍𑌵𑌥𑌾 ॥ 47 ॥
𑌨 𑌚 𑌮𑍇 𑌵𑌿𑌹𑌿𑌤𑍋 𑌮𑍃𑌤𑍍𑌯𑍁𑌰𑌸𑍍𑌮𑌿𑌨𑍍 𑌦𑍁𑌃𑌖𑍇𑌽𑌪𑌿 𑌵𑌰𑍍𑌤𑌤𑍇 ।
𑌧𑌨𑍍𑌯𑌾𑌃 𑌖𑌲𑍁 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌾𑌨𑍋 𑌮𑍁𑌨𑌯𑌸𑍍𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌤𑌕𑌿𑌲𑍍𑌬𑌿𑌷𑌾𑌃 ॥ 48 ॥
𑌜𑌿𑌤𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑍋 𑌮𑌹𑌾𑌭𑌾𑌗𑌾 𑌯𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌨 𑌸𑍍𑌤𑌃 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑍇 ।
𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌨𑍍𑌨 𑌸𑌮𑍍𑌭𑌵𑍇𑌦𑍍𑌦𑍁𑌃𑌖𑌮𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌦𑌧𑌿𑌕𑌂 𑌭𑌯𑌮𑍍 ॥ 49 ॥
𑌤𑌾𑌭𑍍𑌯𑌾𑌂 𑌹𑌿 𑌯𑍇 𑌵𑌿𑌯𑍁𑌜𑍍𑌯𑌨𑍍𑌤𑍇 𑌨𑌮𑌸𑍍𑌤𑍇𑌷𑌾𑌂 𑌮𑌹𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾𑌮𑍍 ।
𑌸𑌾𑌹𑌂 𑌤𑍍𑌯𑌕𑍍𑌤𑌾 𑌪𑍍𑌰𑌿𑌯𑌾𑌰𑍍𑌹𑍇𑌣 𑌰𑌾𑌮𑍇𑌣 𑌵𑌿𑌦𑌿𑌤𑌾𑌤𑍍𑌮𑌨𑌾 ॥ 50 ॥
𑌇𑌤𑍍𑌯𑌾𑌰𑍍𑌷𑍇 𑌶𑍍𑌰𑍀𑌮𑌦𑍍𑌰𑌾𑌮𑌾𑌯𑌣𑍇 𑌵𑌾𑌲𑍍𑌮𑍀𑌕𑍀𑌯 𑌆𑌦𑌿𑌕𑌾𑌵𑍍𑌯𑍇 𑌸𑍁𑌨𑍍𑌦𑌰𑌕𑌾𑌣𑍍𑌡𑍇 𑌷𑌡𑍍𑌵𑌿𑌂𑌶𑌸𑍍𑌸𑌰𑍍𑌗𑌃 ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha ṣaḍviṃśassargaḥ |
prasaktāśrumukhītyavaṃ bruvantī janakātmajā |
ādhogatamukhī bālā vilaptumupacakrame || 1 ||
unmatteva pramatteva bhrāntacitteva śocatī |
upāvṛttā kiśorīva viveṣṭantī mahītale || 2 ||
rāghavasya pramattasya rakṣasā kāmarūpiṇā |
rāvaṇena pramathyāhamānītā krośatī balāt || 3 ||
rākṣasīvaśamāpannā bhartsyamānā sudāruṇam |
cintayantī suduḥkhārtā nāhaṃ jīvitumutsuhe || 4 ||
na hi me jīvitenārtho naivārtherna ca bhūṣaṇaiḥ |
vasantyā rākṣasīmadhye vinā rāmaṃ mahāratham || 5 ||
aśmasāramidaṃ nūnamathavāpyajarāmaram |
hṛdayaṃ mama yenedaṃ na duḥkhenāvaśīryate || 6 ||
dhiṅmāmanāryāmasatīṃ yāhaṃ tenā vinā kṛtā |
muhūrtamapi rakṣāmi jīvitaṃ pāpajīvitā || 7 ||
kā ca me jīvite śraddhā sukhe vā taṃ priyaṃ vinā |
bhartāraṃ sāgarāntāyā vasudhāyāḥ priyaṃvadam || 8 ||
bhidyatāṃ bhakṣyatāṃ vāpi śarīraṃ visṛjāmyaham |
na cāpyahaṃ ciraṃ duḥkhaṃ saheyaṃ priyavarjitā || 9 ||
caraṇenāpi savyena na spṛśeyaṃ niśācaram |
rāvaṇaṃ kiṃ punarahaṃ kāmameyaṃ vigarhitam || 10 ||
pratyākhyātaṃ na jānāti nātmānaṃ nātmanaḥ kulam |
yo nṛśaṃsasvabhāvena māṃ prārthayitumicchati || 11 ||
chinnā bhinnā vibhaktā vā dīptevāgnau pradīpitā |
rāvaṇaṃ nopatiṣṭheyaṃ kiṃ pralāpena vaściram || 12 ||
khyātaḥ prājñaḥ kṛtajñaśca sānukrośaśca rāghavaḥ |
sadvṛtto niranukrośaśśaṅke madbhāgyasaṅkṣayāt || 13 ||
rākṣasānāṃ sahasrāṇi janasthāne caturdaśa |
yenaikena nirastāni sa māṃ kiṃ nābhipadyate || 14 ||
niruddhā rāvaṇenāhamalpavīryeṇa rakṣasā |
samarthaḥ khalu me bhartā rāvaṇaṃ hantumāhave || 15 ||
virādho daṇḍakāraṇye yena rākṣasapuṅgavaḥ |
raṇe rāmeṇa nihatassa māṃ kiṃ nābhipadyate || 16 ||
kāmaṃ madhye samudrasya laṅkeyaṃ duṣpradharṣaṇā |
na tu rāghavabāṇānāṃ gatirodho bhaviṣyati || 17 ||
kinnu tatkāraṇaṃ yena rāmo dṛḍhaparākramaḥ |
rakṣasāpahṛtāṃ bhāryāmiṣṭāṃ nābhyavapadyate || 18 ||
ihasthāṃ māṃ na jānīte śaṅke lakṣmaṇapūrvajaḥ |
jānannapi hi tejasvī dharṣaṇaṃ marṣayiṣyati || 19 ||
hṛteti yo'dhigatvā māṃ rāghavāya nivedayet |
gṛdhrarājo'pi sa raṇe rāvaṇena nipātitaḥ || 20 ||
kṛtaṃ karma mahattena māṃ tathā'bhyavapadyatā |
tiṣṭhatā rāvaṇadvandve vṛddhenāpi jaṭāyuṣā || 21 ||
yadi māmiha jānīyādvartamānāṃ sa rāghavaḥ |
adya bāṇairabhikruddhaḥ kuryāllokamarākṣasam || 22 ||
vidhamecca purīṃ laṅkāṃ śoṣayecca mahodadhim |
rāvaṇasya ca nīcasya kīrtiṃ nāma ca nāśayet || 23 ||
tato nihatanāthānāṃ rākṣasīnāṃ gṛhe gṛhe |
yathāhamevaṃ rudatī tathā bhūyo na saṃśayaḥ || 24 ||
anviṣya rakṣasāṃ laṅkāṃ kuryādrāmassalakṣmaṇaḥ |
na hi tābhyāṃ ripurdṛṣṭo muhūrtamapi jīvati || 25 ||
citādhūmākulapathā gṛdhramaṇḍalasaṅkulā |
acireṇa tu laṅkeyaṃ śmaśānasadṛśī bhavet || 26 ||
acireṇaiva kālena prāpsyāmyeva manoratham |
duṣprasthāno'yāmākhyāti sarveṣāṃ vo viparyayam || 27 ||
yādṛśānīha dṛśyante laṅkāyāmaśubhāni vai |
acireṇaiva kālena bhaviṣyati hataprabhā || 28 ||
nūnaṃ laṅkā hate pāpe rāvaṇe rākṣasādhame |
śoṣaṃ yāsyati durdharṣā pramadā vidhavā yathā || 29 ||
puṇyotsavasamutthā ca naṣṭabhartrī sarākṣasī |
bhaviṣyati purī laṅkā naṣṭabhartrī yathāṅganā || 30 ||
nūnaṃ rākṣasakanyānāṃ rudantīnāṃ gṛhe gṛhe |
śroṣyāmi nacirādeva duḥkhārtānāmiha dhvanim || 31 ||
sānthakārā hatadyotā hatarākṣasapuṅgavā |
bhaviṣyati purī laṅkā nirdagdhā rāmasāyakaiḥ || 32 ||
yadi nāma sa śūro māṃ rāmo raktāntalocanaḥ |
jānīyādvartamānāṃ hi rāvaṇasya niveśane || 33 ||
anena tu nṛśaṃsena rāvaṇenādhamena me |
samayo yastu nirdiṣṭastasya kālo'yamāgataḥ || 34 ||
sa ca me vihito mṛtyurasmin duṣṭe na vartate |
akāryaṃ ye na jānanti nairṛtāḥ pāpakāriṇaḥ || 35 ||
adharmāttu mahotpāto bhaviṣyati hi sāmpratam |
naite dharmaṃ vijānanti rākṣasāḥ piśitāśanāḥ || 36 ||
dhruvaṃ māṃ prātarāśārthe rākṣasaḥ kalpayiṣyati |
sāhaṃ kathaṃ kariṣyāmi taṃ vinā priyadarśanam || 37 ||
kṣipraṃ vaivasvataṃ devaṃ paśyeyaṃ patinā vinā |
nājānājjīvatīṃ rāmassa māṃ lakṣmaṇapūrvajaḥ || 38 ||
jānantau tau na kuryātāṃ noryvāṃ hi mama mārgaṇam |
nūnaṃ mamaiva śokena sa vīro lakṣmaṇāgrajaḥ || 39 ||
devalokamito yātastyaktvā dehaṃ mahītale |
dhanyā devāssagandharvāḥ siddhāśca paramarṣayaḥ || 40 ||
mama paśyanti ye nāthaṃ rāmaṃ rājīvalocanam |
athavā na hi tasyārtho dharmakāmasya dhīmataḥ || 41 ||
mayā rāmasya rājarṣerbhāryayā paramātmanaḥ |
dṛśyamāne bhavetprīti ssauhṛdaṃ nāstyapaśyataḥ || 42 ||
nāśayanti kṛtaghnāstu na rāmo nāśayiṣyati |
kiṃ nu me na guṇāḥ kecitkiṃ vā bhāgyakṣayo mama || 43 ||
yāhaṃ sīdāmi rāmeṇa hīnā mukhyena bhāminī |
śreyo me jīvitānmartuṃ vihīnāyā mahātmanaḥ || 44 ||
rāmādakliṣṭacāritrācchūrācchatrunibarhaṇāt |
athavā nyastaśatrau tau vane mūlaphalāśinau || 45 ||
bhrātarau hi naraśreṣṭhau saṃvṛttau vanagocarau |
athavā rākṣasendreṇa rāvaṇena durātmanā || 46 ||
chadmanā ghātitau śūrau bhrātarau rāmalakṣmaṇau |
sā'hamevaṅgate kāle martumicchāmi sarvathā || 47 ||
na ca me vihito mṛtyurasmin duḥkhe'pi vartate |
dhanyāḥ khalu mahātmāno munayastyaktakilbiṣāḥ || 48 ||
jitātmano mahābhāgā yeṣāṃ na staḥ priyāpriye |
priyānna sambhavedduḥkhamapriyādadhikaṃ bhayam || 49 ||
tābhyāṃ hi ye viyujyante namasteṣāṃ mahātmanām |
sāhaṃ tyaktā priyārheṇa rāmeṇa viditātmanā || 50 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe ṣaḍviṃśassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे सुन्दरकाण्डम् ।
अथ षड्विंशस्सर्गः ।
प्रसक्ताश्रुमुखीत्यवं ब्रुवन्ती जनकात्मजा ।
आधोगतमुखी बाला विलप्तुमुपचक्रमे ॥ 1 ॥
उन्मत्तेव प्रमत्तेव भ्रान्तचित्तेव शोचती ।
उपावृत्ता किशोरीव विवेष्टन्ती महीतले ॥ 2 ॥
राघवस्य प्रमत्तस्य रक्षसा कामरूपिणा ।
रावणेन प्रमथ्याहमानीता क्रोशती बलात् ॥ 3 ॥
राक्षसीवशमापन्ना भर्त्स्यमाना सुदारुणम् ।
चिन्तयन्ती सुदुःखार्ता नाहं जीवितुमुत्सुहे ॥ 4 ॥
न हि मे जीवितेनार्थो नैवार्थेर्न च भूषणैः ।
वसन्त्या राक्षसीमध्ये विना रामं महारथम् ॥ 5 ॥
अश्मसारमिदं नूनमथवाप्यजरामरम् ।
हृदयं मम येनेदं न दुःखेनावशीर्यते ॥ 6 ॥
धिङ्मामनार्यामसतीं याहं तेना विना कृता ।
मुहूर्तमपि रक्षामि जीवितं पापजीविता ॥ 7 ॥
का च मे जीविते श्रद्धा सुखे वा तं प्रियं विना ।
भर्तारं सागरान्ताया वसुधायाः प्रियंवदम् ॥ 8 ॥
भिद्यतां भक्ष्यतां वापि शरीरं विसृजाम्यहम् ।
न चाप्यहं चिरं दुःखं सहेयं प्रियवर्जिता ॥ 9 ॥
चरणेनापि सव्येन न स्पृशेयं निशाचरम् ।
रावणं किं पुनरहं काममेयं विगर्हितम् ॥ 10 ॥
प्रत्याख्यातं न जानाति नात्मानं नात्मनः कुलम् ।
यो नृशंसस्वभावेन मां प्रार्थयितुमिच्छति ॥ 11 ॥
छिन्ना भिन्ना विभक्ता वा दीप्तेवाग्नौ प्रदीपिता ।
रावणं नोपतिष्ठेयं किं प्रलापेन वश्चिरम् ॥ 12 ॥
ख्यातः प्राज्ञः कृतज्ञश्च सानुक्रोशश्च राघवः ।
सद्वृत्तो निरनुक्रोशश्शङ्के मद्भाग्यसङ्क्षयात् ॥ 13 ॥
राक्षसानां सहस्राणि जनस्थाने चतुर्दश ।
येनैकेन निरस्तानि स मां किं नाभिपद्यते ॥ 14 ॥
निरुद्धा रावणेनाहमल्पवीर्येण रक्षसा ।
समर्थः खलु मे भर्ता रावणं हन्तुमाहवे ॥ 15 ॥
विराधो दण्डकारण्ये येन राक्षसपुङ्गवः ।
रणे रामेण निहतस्स मां किं नाभिपद्यते ॥ 16 ॥
कामं मध्ये समुद्रस्य लङ्केयं दुष्प्रधर्षणा ।
न तु राघवबाणानां गतिरोधो भविष्यति ॥ 17 ॥
किन्नु तत्कारणं येन रामो दृढपराक्रमः ।
रक्षसापहृतां भार्यामिष्टां नाभ्यवपद्यते ॥ 18 ॥
इहस्थां मां न जानीते शङ्के लक्ष्मणपूर्वजः ।
जानन्नपि हि तेजस्वी धर्षणं मर्षयिष्यति ॥ 19 ॥
हृतेति योऽधिगत्वा मां राघवाय निवेदयेत् ।
गृध्रराजोऽपि स रणे रावणेन निपातितः ॥ 20 ॥
कृतं कर्म महत्तेन मां तथाऽभ्यवपद्यता ।
तिष्ठता रावणद्वन्द्वे वृद्धेनापि जटायुषा ॥ 21 ॥
यदि मामिह जानीयाद्वर्तमानां स राघवः ।
अद्य बाणैरभिक्रुद्धः कुर्याल्लोकमराक्षसम् ॥ 22 ॥
विधमेच्च पुरीं लङ्कां शोषयेच्च महोदधिम् ।
रावणस्य च नीचस्य कीर्तिं नाम च नाशयेत् ॥ 23 ॥
ततो निहतनाथानां राक्षसीनां गृहे गृहे ।
यथाहमेवं रुदती तथा भूयो न संशयः ॥ 24 ॥
अन्विष्य रक्षसां लङ्कां कुर्याद्रामस्सलक्ष्मणः ।
न हि ताभ्यां रिपुर्दृष्टो मुहूर्तमपि जीवति ॥ 25 ॥
चिताधूमाकुलपथा गृध्रमण्डलसङ्कुला ।
अचिरेण तु लङ्केयं श्मशानसदृशी भवेत् ॥ 26 ॥
अचिरेणैव कालेन प्राप्स्याम्येव मनोरथम् ।
दुष्प्रस्थानोऽयामाख्याति सर्वेषां वो विपर्ययम् ॥ 27 ॥
यादृशानीह दृश्यन्ते लङ्कायामशुभानि वै ।
अचिरेणैव कालेन भविष्यति हतप्रभा ॥ 28 ॥
नूनं लङ्का हते पापे रावणे राक्षसाधमे ।
शोषं यास्यति दुर्धर्षा प्रमदा विधवा यथा ॥ 29 ॥
पुण्योत्सवसमुत्था च नष्टभर्त्री सराक्षसी ।
भविष्यति पुरी लङ्का नष्टभर्त्री यथाङ्गना ॥ 30 ॥
नूनं राक्षसकन्यानां रुदन्तीनां गृहे गृहे ।
श्रोष्यामि नचिरादेव दुःखार्तानामिह ध्वनिम् ॥ 31 ॥
सान्थकारा हतद्योता हतराक्षसपुङ्गवा ।
भविष्यति पुरी लङ्का निर्दग्धा रामसायकैः ॥ 32 ॥
यदि नाम स शूरो मां रामो रक्तान्तलोचनः ।
जानीयाद्वर्तमानां हि रावणस्य निवेशने ॥ 33 ॥
अनेन तु नृशंसेन रावणेनाधमेन मे ।
समयो यस्तु निर्दिष्टस्तस्य कालोऽयमागतः ॥ 34 ॥
स च मे विहितो मृत्युरस्मिन् दुष्टे न वर्तते ।
अकार्यं ये न जानन्ति नैरृताः पापकारिणः ॥ 35 ॥
अधर्मात्तु महोत्पातो भविष्यति हि साम्प्रतम् ।
नैते धर्मं विजानन्ति राक्षसाः पिशिताशनाः ॥ 36 ॥
ध्रुवं मां प्रातराशार्थे राक्षसः कल्पयिष्यति ।
साहं कथं करिष्यामि तं विना प्रियदर्शनम् ॥ 37 ॥
क्षिप्रं वैवस्वतं देवं पश्येयं पतिना विना ।
नाजानाज्जीवतीं रामस्स मां लक्ष्मणपूर्वजः ॥ 38 ॥
जानन्तौ तौ न कुर्यातां नोर्य्वां हि मम मार्गणम् ।
नूनं ममैव शोकेन स वीरो लक्ष्मणाग्रजः ॥ 39 ॥
देवलोकमितो यातस्त्यक्त्वा देहं महीतले ।
धन्या देवास्सगन्धर्वाः सिद्धाश्च परमर्षयः ॥ 40 ॥
मम पश्यन्ति ये नाथं रामं राजीवलोचनम् ।
अथवा न हि तस्यार्थो धर्मकामस्य धीमतः ॥ 41 ॥
मया रामस्य राजर्षेर्भार्यया परमात्मनः ।
दृश्यमाने भवेत्प्रीति स्सौहृदं नास्त्यपश्यतः ॥ 42 ॥
नाशयन्ति कृतघ्नास्तु न रामो नाशयिष्यति ।
किं नु मे न गुणाः केचित्किं वा भाग्यक्षयो मम ॥ 43 ॥
याहं सीदामि रामेण हीना मुख्येन भामिनी ।
श्रेयो मे जीवितान्मर्तुं विहीनाया महात्मनः ॥ 44 ॥
रामादक्लिष्टचारित्राच्छूराच्छत्रुनिबर्हणात् ।
अथवा न्यस्तशत्रौ तौ वने मूलफलाशिनौ ॥ 45 ॥
भ्रातरौ हि नरश्रेष्ठौ संवृत्तौ वनगोचरौ ।
अथवा राक्षसेन्द्रेण रावणेन दुरात्मना ॥ 46 ॥
छद्मना घातितौ शूरौ भ्रातरौ रामलक्ष्मणौ ।
साऽहमेवङ्गते काले मर्तुमिच्छामि सर्वथा ॥ 47 ॥
न च मे विहितो मृत्युरस्मिन् दुःखेऽपि वर्तते ।
धन्याः खलु महात्मानो मुनयस्त्यक्तकिल्बिषाः ॥ 48 ॥
जितात्मनो महाभागा येषां न स्तः प्रियाप्रिये ।
प्रियान्न सम्भवेद्दुःखमप्रियादधिकं भयम् ॥ 49 ॥
ताभ्यां हि ये वियुज्यन्ते नमस्तेषां महात्मनाम् ।
साहं त्यक्ता प्रियार्हेण रामेण विदितात्मना ॥ 50 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये सुन्दरकाण्डे षड्विंशस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe sundarakāṇḍam |
atha ṣaḍviṃśassargaḥ |
prasaktāśrumukhītyavaṃ bruvantī janakātmajā |
ādhogatamukhī bālā vilaptumupacakrame || 1 ||
unmatteva pramatteva bhrāntacitteva śocatī |
upāvṛttā kiśorīva viveṣṭantī mahītale || 2 ||
rāghavasya pramattasya rakṣasā kāmarūpiṇā |
rāvaṇena pramathyāhamānītā krośatī balāt || 3 ||
rākṣasīvaśamāpannā bhartsyamānā sudāruṇam |
cintayantī suduḥkhārtā nāhaṃ jīvitumutsuhe || 4 ||
na hi me jīvitenārtho naivārtherna ca bhūṣaṇaiḥ |
vasantyā rākṣasīmadhye vinā rāmaṃ mahāratham || 5 ||
aśmasāramidaṃ nūnamathavāpyajarāmaram |
hṛdayaṃ mama yenedaṃ na duḥkhenāvaśīryate || 6 ||
dhiṅmāmanāryāmasatīṃ yāhaṃ tenā vinā kṛtā |
muhūrtamapi rakṣāmi jīvitaṃ pāpajīvitā || 7 ||
kā ca me jīvite śraddhā sukhe vā taṃ priyaṃ vinā |
bhartāraṃ sāgarāntāyā vasudhāyāḥ priyaṃvadam || 8 ||
bhidyatāṃ bhakṣyatāṃ vāpi śarīraṃ visṛjāmyaham |
na cāpyahaṃ ciraṃ duḥkhaṃ saheyaṃ priyavarjitā || 9 ||
caraṇenāpi savyena na spṛśeyaṃ niśācaram |
rāvaṇaṃ kiṃ punarahaṃ kāmameyaṃ vigarhitam || 10 ||
pratyākhyātaṃ na jānāti nātmānaṃ nātmanaḥ kulam |
yo nṛśaṃsasvabhāvena māṃ prārthayitumicchati || 11 ||
chinnā bhinnā vibhaktā vā dīptevāgnau pradīpitā |
rāvaṇaṃ nopatiṣṭheyaṃ kiṃ pralāpena vaściram || 12 ||
khyātaḥ prājñaḥ kṛtajñaśca sānukrośaśca rāghavaḥ |
sadvṛtto niranukrośaśśaṅke madbhāgyasaṅkṣayāt || 13 ||
rākṣasānāṃ sahasrāṇi janasthāne caturdaśa |
yenaikena nirastāni sa māṃ kiṃ nābhipadyate || 14 ||
niruddhā rāvaṇenāhamalpavīryeṇa rakṣasā |
samarthaḥ khalu me bhartā rāvaṇaṃ hantumāhave || 15 ||
virādho daṇḍakāraṇye yena rākṣasapuṅgavaḥ |
raṇe rāmeṇa nihatassa māṃ kiṃ nābhipadyate || 16 ||
kāmaṃ madhye samudrasya laṅkeyaṃ duṣpradharṣaṇā |
na tu rāghavabāṇānāṃ gatirodho bhaviṣyati || 17 ||
kinnu tatkāraṇaṃ yena rāmo dṛḍhaparākramaḥ |
rakṣasāpahṛtāṃ bhāryāmiṣṭāṃ nābhyavapadyate || 18 ||
ihasthāṃ māṃ na jānīte śaṅke lakṣmaṇapūrvajaḥ |
jānannapi hi tejasvī dharṣaṇaṃ marṣayiṣyati || 19 ||
hṛteti yo'dhigatvā māṃ rāghavāya nivedayet |
gṛdhrarājo'pi sa raṇe rāvaṇena nipātitaḥ || 20 ||
kṛtaṃ karma mahattena māṃ tathā'bhyavapadyatā |
tiṣṭhatā rāvaṇadvandve vṛddhenāpi jaṭāyuṣā || 21 ||
yadi māmiha jānīyādvartamānāṃ sa rāghavaḥ |
adya bāṇairabhikruddhaḥ kuryāllokamarākṣasam || 22 ||
vidhamecca purīṃ laṅkāṃ śoṣayecca mahodadhim |
rāvaṇasya ca nīcasya kīrtiṃ nāma ca nāśayet || 23 ||
tato nihatanāthānāṃ rākṣasīnāṃ gṛhe gṛhe |
yathāhamevaṃ rudatī tathā bhūyo na saṃśayaḥ || 24 ||
anviṣya rakṣasāṃ laṅkāṃ kuryādrāmassalakṣmaṇaḥ |
na hi tābhyāṃ ripurdṛṣṭo muhūrtamapi jīvati || 25 ||
citādhūmākulapathā gṛdhramaṇḍalasaṅkulā |
acireṇa tu laṅkeyaṃ śmaśānasadṛśī bhavet || 26 ||
acireṇaiva kālena prāpsyāmyeva manoratham |
duṣprasthāno'yāmākhyāti sarveṣāṃ vo viparyayam || 27 ||
yādṛśānīha dṛśyante laṅkāyāmaśubhāni vai |
acireṇaiva kālena bhaviṣyati hataprabhā || 28 ||
nūnaṃ laṅkā hate pāpe rāvaṇe rākṣasādhame |
śoṣaṃ yāsyati durdharṣā pramadā vidhavā yathā || 29 ||
puṇyotsavasamutthā ca naṣṭabhartrī sarākṣasī |
bhaviṣyati purī laṅkā naṣṭabhartrī yathāṅganā || 30 ||
nūnaṃ rākṣasakanyānāṃ rudantīnāṃ gṛhe gṛhe |
śroṣyāmi nacirādeva duḥkhārtānāmiha dhvanim || 31 ||
sānthakārā hatadyotā hatarākṣasapuṅgavā |
bhaviṣyati purī laṅkā nirdagdhā rāmasāyakaiḥ || 32 ||
yadi nāma sa śūro māṃ rāmo raktāntalocanaḥ |
jānīyādvartamānāṃ hi rāvaṇasya niveśane || 33 ||
anena tu nṛśaṃsena rāvaṇenādhamena me |
samayo yastu nirdiṣṭastasya kālo'yamāgataḥ || 34 ||
sa ca me vihito mṛtyurasmin duṣṭe na vartate |
akāryaṃ ye na jānanti nairṛtāḥ pāpakāriṇaḥ || 35 ||
adharmāttu mahotpāto bhaviṣyati hi sāmpratam |
naite dharmaṃ vijānanti rākṣasāḥ piśitāśanāḥ || 36 ||
dhruvaṃ māṃ prātarāśārthe rākṣasaḥ kalpayiṣyati |
sāhaṃ kathaṃ kariṣyāmi taṃ vinā priyadarśanam || 37 ||
kṣipraṃ vaivasvataṃ devaṃ paśyeyaṃ patinā vinā |
nājānājjīvatīṃ rāmassa māṃ lakṣmaṇapūrvajaḥ || 38 ||
jānantau tau na kuryātāṃ noryvāṃ hi mama mārgaṇam |
nūnaṃ mamaiva śokena sa vīro lakṣmaṇāgrajaḥ || 39 ||
devalokamito yātastyaktvā dehaṃ mahītale |
dhanyā devāssagandharvāḥ siddhāśca paramarṣayaḥ || 40 ||
mama paśyanti ye nāthaṃ rāmaṃ rājīvalocanam |
athavā na hi tasyārtho dharmakāmasya dhīmataḥ || 41 ||
mayā rāmasya rājarṣerbhāryayā paramātmanaḥ |
dṛśyamāne bhavetprīti ssauhṛdaṃ nāstyapaśyataḥ || 42 ||
nāśayanti kṛtaghnāstu na rāmo nāśayiṣyati |
kiṃ nu me na guṇāḥ kecitkiṃ vā bhāgyakṣayo mama || 43 ||
yāhaṃ sīdāmi rāmeṇa hīnā mukhyena bhāminī |
śreyo me jīvitānmartuṃ vihīnāyā mahātmanaḥ || 44 ||
rāmādakliṣṭacāritrācchūrācchatrunibarhaṇāt |
athavā nyastaśatrau tau vane mūlaphalāśinau || 45 ||
bhrātarau hi naraśreṣṭhau saṃvṛttau vanagocarau |
athavā rākṣasendreṇa rāvaṇena durātmanā || 46 ||
chadmanā ghātitau śūrau bhrātarau rāmalakṣmaṇau |
sā'hamevaṅgate kāle martumicchāmi sarvathā || 47 ||
na ca me vihito mṛtyurasmin duḥkhe'pi vartate |
dhanyāḥ khalu mahātmāno munayastyaktakilbiṣāḥ || 48 ||
jitātmano mahābhāgā yeṣāṃ na staḥ priyāpriye |
priyānna sambhavedduḥkhamapriyādadhikaṃ bhayam || 49 ||
tābhyāṃ hi ye viyujyante namasteṣāṃ mahātmanām |
sāhaṃ tyaktā priyārheṇa rāmeṇa viditātmanā || 50 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye sundarakāṇḍe ṣaḍviṃśassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Grantha script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.