శ్రీమద్వాల్మీకీయ రామాయణే బాలకాణ్డమ్ ।
అథ చతుర్థస్సర్గః ।
ప్రాప్తరాజ్యస్య రామస్య వాల్మీకిర్భగవానృషిః ।
చకార చరితం కృత్స్నం విచిత్రపదమాత్మవాన్ ॥ 1 ॥
చతుర్వింశత్సహస్రాణి శ్లోకానాముక్తవానృషిః ।
తథా సర్గశతాన్పఞ్చ షట్కాణ్డాని తథోత్తరమ్ ॥ 2 ॥
కృత్వాపి తన్మహాప్రాజ్ఞస్సభవిష్యం సహోత్తరమ్ ।
చిన్తయామాస కోన్వేతత్ప్రయుఞ్జీయాదితి ప్రభుః ॥ 3 ॥
తస్య చిన్తయమానస్య మహర్షేర్భావితాత్మనః ।
అగృహ్ణీతాం తతః పాదౌ మునివేషౌ కుశీలవౌ ॥ 4 ॥
కుశీలవౌ తు ధర్మజ్ఞౌ రాజపుత్రౌ యశస్వినౌ ।
భ్రాతరౌ స్వరసమ్పన్నౌ దదర్శాశ్రమవాసినౌ ॥ 5 ॥
స తు మేధావినౌ దృష్ట్వా వేదేషు పరినిష్ఠితౌ ।
వేదోపబృంహణార్థాయ తావగ్రాహయత ప్రభుః ॥ 6 ॥
కావ్యం రామాయణం కృత్స్నం సీతాయాశ్చరితం మహత్ ।
పౌలస్త్యవధమిత్యేవ చకార చరితవ్రతః ॥ 7 ॥
పాఠ్యే గేయే చ మధురం ప్రమాణైస్త్రిభిరన్వితమ్ ।
జాతిభిస్సప్తభిర్బద్ధం తన్త్రీలయసమన్వితమ్ ॥ 8 ॥
రసైశ్శృఙ్గారకారుణ్యహాస్యవీరభయానకైః ।
రౌద్రాదిభిశ్చ సంయుక్తం కావ్యమేతదగాయతామ్ ॥ 9 ॥
తౌ తు గాన్ధర్వతత్త్వజ్ఞౌ మూర్ఛనాస్థానకోవిదౌ ।
భ్రాతరౌ స్వరసమ్పన్నౌ గన్ధర్వావివ రూపిణౌ ॥ 10 ॥
రూపలక్షణసమ్పన్నౌ మధురస్వరభాషిణౌ ।
బిమ్బాదివోద్ధృతౌ బిమ్బౌ రామదేహాత్తథా¶ఉ ॥ 11 ॥
తౌ రాజపుత్రౌ కార్త్స్న్యేన ధర్మ్యమాఖ్యానముత్తమమ్ ।
వాచోవిధేయం తత్సర్వం కృత్వా కావ్యమనిన్దితౌ ॥ 12 ॥
ఋషీణాం చ ద్విజాతీనాం సాధూనాం చ సమాగమే ।
యథోపదేశం తత్త్వజ్ఞౌ జగతుస్సుసమాహితౌ ॥ 13 ॥
మహాత్మానౌ మహాభాగౌ సర్వలక్షణలక్షితౌ ।
తౌ కదాచిత్సమేతానామృషీణాం భావితాత్మనామ్ ।
ఆసీనానాం సమీపస్థావిదం కావ్యమగాయతామ్ ॥ 14 ॥
తచ్ఛ్రుత్వా మునయస్సర్వే బాష్పపర్యాకులేక్షణాః ।
సాధుసాధ్వితి తావూచుః పరం విస్మయమాగతాః ॥ 15 ॥
తే ప్రీతమనసస్సర్వే మునయో ధర్మవత్సలాః ।
ప్రశశంసుః ప్రశస్తవ్యౌ గాయమానౌ కుశీలవౌ ॥ 16 ॥
అహో గీతస్య మాధుర్యం శ్లోకానాం చ విశేషతః ।
చిరనిర్వృత్తమప్యేతత్ప్రత్యక్షమివ దర్శితమ్ ॥ 17 ॥
ప్రవిశ్య తావుభౌ సుష్ఠు భావం సమ్యగగాయతామ్ ।
సహితౌ మధురం రక్తం సమ్పన్నం స్వరసమ్పదా ॥ 18 ॥
ఏవం ప్రశస్యమానౌ తౌ తపశ్శ్లాఘ్యైర్మహాత్మభిః ।
సంరక్తతరమత్యర్థం మధురం తావగాయతామ్ ॥ 19 ॥
ప్రీతః కశ్చిన్మునిస్తాభ్యాం సంస్థితః కలశం దదౌ ।
ప్రసన్నో వల్కలం కశ్చిద్దదౌ తాభ్యాం మహాయశాః ॥ 20 ॥
ఆశ్చర్యమిదమాఖ్యానం మునినా సమ్ప్రకీర్తితమ్ ।
పరం కవీనామాధారం సమాప్తం చ యథాక్రమమ్ ॥ 21 ॥
అభిగీతమిదం గీతం సర్వగీతేషు కోవిదౌ ।
ఆయుష్యం పుష్టిజనకం సర్వశ్రుతిమనోహరమ్ ॥ 22 ॥
ప్రశస్యమానౌ సర్వత్ర కదాచిత్తత్ర గాయకౌ ।
రథ్యాసు రాజమార్గేషు దదర్శ భరతాగ్రజః ॥ 23 ॥
స్వవేశ్మ చానీయ తదా భ్రాతరౌ స కుశీలవౌ ।
పూజయామాస పూజార్హౌ రామశ్శత్రునిబర్హణః ॥ 24 ॥
ఆసీనః కాఞ్చనే దివ్యే స చ సింహాసనే ప్రభుః ।
ఉపోపవిష్టస్సచివైర్భ్రాతృభిశ్చ పరన్తపః ॥ 25 ॥
దృష్ట్వా తు రూపసమ్పన్నౌ తావుభౌ నియతస్తథా ।
ఉవాచ లక్ష్మణం రామశ్శత్రుఘ్నం భరతం తదా ॥ 26 ॥
శ్రూయతామిదమాఖ్యానమనయోర్దేవవర్చసోః ।
విచిత్రార్థపదం సమ్యగ్గాయకౌ తావచోదయత్ ॥ 27 ॥
తౌ చాపి మధురం రక్తం స్వఞ్చితాయతనిస్వనమ్ ।
తన్త్రీలయవదత్యర్థం విశ్రుతార్థమగాయతామ్ ॥ 28 ॥
హ్లాదయత్సర్వగాత్రాణి మనాంసి హృదయాని చ ।
శ్రోత్రాశ్రయసుఖం గేయం తద్బభౌ జనసంసది ॥ 29 ॥
ఇమౌ మునీ పార్థివలక్షణాన్వితౌ కుశీలవౌ చైవ మహాతపస్వినౌ ।
మమాపి తద్భూతికరం ప్రవక్ష్యతే మహానుభావం చరితం నిబోధత ॥ 30 ॥
తతస్తు తౌ రామవచఃప్రచోదితావగాయతాం మార్గవిధానసమ్పదా ।
స చాపి రామః పరిషద్గతః శనైర్బుభూషయాసక్తమనా బభూవ ॥ 31 ॥
ఇత్యార్షే శ్రీమద్రామాయణే వాల్మీకీయ ఆదికావ్యే బాలకాణ్డే చతుర్థస్సర్గః ॥
Roman (IAST) Transliteration
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha caturthassargaḥ |
prāptarājyasya rāmasya vālmīkirbhagavānṛṣiḥ |
cakāra caritaṃ kṛtsnaṃ vicitrapadamātmavān || 1 ||
caturviṃśatsahasrāṇi ślokānāmuktavānṛṣiḥ |
tathā sargaśatānpañca ṣaṭkāṇḍāni tathottaram || 2 ||
kṛtvāpi tanmahāprājñassabhaviṣyaṃ sahottaram |
cintayāmāsa konvetatprayuñjīyāditi prabhuḥ || 3 ||
tasya cintayamānasya maharṣerbhāvitātmanaḥ |
agṛhṇītāṃ tataḥ pādau muniveṣau kuśīlavau || 4 ||
kuśīlavau tu dharmajñau rājaputrau yaśasvinau |
bhrātarau svarasampannau dadarśāśramavāsinau || 5 ||
sa tu medhāvinau dṛṣṭvā vedeṣu pariniṣṭhitau |
vedopabṛṃhaṇārthāya tāvagrāhayata prabhuḥ || 6 ||
kāvyaṃ rāmāyaṇaṃ kṛtsnaṃ sītāyāścaritaṃ mahat |
paulastyavadhamityeva cakāra caritavrataḥ || 7 ||
pāṭhye geye ca madhuraṃ pramāṇaistribhiranvitam |
jātibhissaptabhirbaddhaṃ tantrīlayasamanvitam || 8 ||
rasaiśśṛṅgārakāruṇyahāsyavīrabhayānakaiḥ |
raudrādibhiśca saṃyuktaṃ kāvyametadagāyatām || 9 ||
tau tu gāndharvatattvajñau mūrchanāsthānakovidau |
bhrātarau svarasampannau gandharvāviva rūpiṇau || 10 ||
rūpalakṣaṇasampannau madhurasvarabhāṣiṇau |
bimbādivoddhṛtau bimbau rāmadehāttathā¶u || 11 ||
tau rājaputrau kārtsnyena dharmyamākhyānamuttamam |
vācovidheyaṃ tatsarvaṃ kṛtvā kāvyamaninditau || 12 ||
ṛṣīṇāṃ ca dvijātīnāṃ sādhūnāṃ ca samāgame |
yathopadeśaṃ tattvajñau jagatussusamāhitau || 13 ||
mahātmānau mahābhāgau sarvalakṣaṇalakṣitau |
tau kadācitsametānāmṛṣīṇāṃ bhāvitātmanām |
āsīnānāṃ samīpasthāvidaṃ kāvyamagāyatām || 14 ||
tacchrutvā munayassarve bāṣpaparyākulekṣaṇāḥ |
sādhusādhviti tāvūcuḥ paraṃ vismayamāgatāḥ || 15 ||
te prītamanasassarve munayo dharmavatsalāḥ |
praśaśaṃsuḥ praśastavyau gāyamānau kuśīlavau || 16 ||
aho gītasya mādhuryaṃ ślokānāṃ ca viśeṣataḥ |
ciranirvṛttamapyetatpratyakṣamiva darśitam || 17 ||
praviśya tāvubhau suṣṭhu bhāvaṃ samyagagāyatām |
sahitau madhuraṃ raktaṃ sampannaṃ svarasampadā || 18 ||
evaṃ praśasyamānau tau tapaśślāghyairmahātmabhiḥ |
saṃraktataramatyarthaṃ madhuraṃ tāvagāyatām || 19 ||
prītaḥ kaścinmunistābhyāṃ saṃsthitaḥ kalaśaṃ dadau |
prasanno valkalaṃ kaściddadau tābhyāṃ mahāyaśāḥ || 20 ||
āścaryamidamākhyānaṃ muninā samprakīrtitam |
paraṃ kavīnāmādhāraṃ samāptaṃ ca yathākramam || 21 ||
abhigītamidaṃ gītaṃ sarvagīteṣu kovidau |
āyuṣyaṃ puṣṭijanakaṃ sarvaśrutimanoharam || 22 ||
praśasyamānau sarvatra kadācittatra gāyakau |
rathyāsu rājamārgeṣu dadarśa bharatāgrajaḥ || 23 ||
svaveśma cānīya tadā bhrātarau sa kuśīlavau |
pūjayāmāsa pūjārhau rāmaśśatrunibarhaṇaḥ || 24 ||
āsīnaḥ kāñcane divye sa ca siṃhāsane prabhuḥ |
upopaviṣṭassacivairbhrātṛbhiśca parantapaḥ || 25 ||
dṛṣṭvā tu rūpasampannau tāvubhau niyatastathā |
uvāca lakṣmaṇaṃ rāmaśśatrughnaṃ bharataṃ tadā || 26 ||
śrūyatāmidamākhyānamanayordevavarcasoḥ |
vicitrārthapadaṃ samyaggāyakau tāvacodayat || 27 ||
tau cāpi madhuraṃ raktaṃ svañcitāyatanisvanam |
tantrīlayavadatyarthaṃ viśrutārthamagāyatām || 28 ||
hlādayatsarvagātrāṇi manāṃsi hṛdayāni ca |
śrotrāśrayasukhaṃ geyaṃ tadbabhau janasaṃsadi || 29 ||
imau munī pārthivalakṣaṇānvitau kuśīlavau caiva mahātapasvinau |
mamāpi tadbhūtikaraṃ pravakṣyate mahānubhāvaṃ caritaṃ nibodhata || 30 ||
tatastu tau rāmavacaḥpracoditāvagāyatāṃ mārgavidhānasampadā |
sa cāpi rāmaḥ pariṣadgataḥ śanairbubhūṣayāsaktamanā babhūva || 31 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe caturthassargaḥ ||
Sanskrit — Devanagari (original)
श्रीमद्वाल्मीकीय रामायणे बालकाण्डम् ।
अथ चतुर्थस्सर्गः ।
प्राप्तराज्यस्य रामस्य वाल्मीकिर्भगवानृषिः ।
चकार चरितं कृत्स्नं विचित्रपदमात्मवान् ॥ 1 ॥
चतुर्विंशत्सहस्राणि श्लोकानामुक्तवानृषिः ।
तथा सर्गशतान्पञ्च षट्काण्डानि तथोत्तरम् ॥ 2 ॥
कृत्वापि तन्महाप्राज्ञस्सभविष्यं सहोत्तरम् ।
चिन्तयामास कोन्वेतत्प्रयुञ्जीयादिति प्रभुः ॥ 3 ॥
तस्य चिन्तयमानस्य महर्षेर्भावितात्मनः ।
अगृह्णीतां ततः पादौ मुनिवेषौ कुशीलवौ ॥ 4 ॥
कुशीलवौ तु धर्मज्ञौ राजपुत्रौ यशस्विनौ ।
भ्रातरौ स्वरसम्पन्नौ ददर्शाश्रमवासिनौ ॥ 5 ॥
स तु मेधाविनौ दृष्ट्वा वेदेषु परिनिष्ठितौ ।
वेदोपबृंहणार्थाय तावग्राहयत प्रभुः ॥ 6 ॥
काव्यं रामायणं कृत्स्नं सीतायाश्चरितं महत् ।
पौलस्त्यवधमित्येव चकार चरितव्रतः ॥ 7 ॥
पाठ्ये गेये च मधुरं प्रमाणैस्त्रिभिरन्वितम् ।
जातिभिस्सप्तभिर्बद्धं तन्त्रीलयसमन्वितम् ॥ 8 ॥
रसैश्शृङ्गारकारुण्यहास्यवीरभयानकैः ।
रौद्रादिभिश्च संयुक्तं काव्यमेतदगायताम् ॥ 9 ॥
तौ तु गान्धर्वतत्त्वज्ञौ मूर्छनास्थानकोविदौ ।
भ्रातरौ स्वरसम्पन्नौ गन्धर्वाविव रूपिणौ ॥ 10 ॥
रूपलक्षणसम्पन्नौ मधुरस्वरभाषिणौ ।
बिम्बादिवोद्धृतौ बिम्बौ रामदेहात्तथा¶उ ॥ 11 ॥
तौ राजपुत्रौ कार्त्स्न्येन धर्म्यमाख्यानमुत्तमम् ।
वाचोविधेयं तत्सर्वं कृत्वा काव्यमनिन्दितौ ॥ 12 ॥
ऋषीणां च द्विजातीनां साधूनां च समागमे ।
यथोपदेशं तत्त्वज्ञौ जगतुस्सुसमाहितौ ॥ 13 ॥
महात्मानौ महाभागौ सर्वलक्षणलक्षितौ ।
तौ कदाचित्समेतानामृषीणां भावितात्मनाम् ।
आसीनानां समीपस्थाविदं काव्यमगायताम् ॥ 14 ॥
तच्छ्रुत्वा मुनयस्सर्वे बाष्पपर्याकुलेक्षणाः ।
साधुसाध्विति तावूचुः परं विस्मयमागताः ॥ 15 ॥
ते प्रीतमनसस्सर्वे मुनयो धर्मवत्सलाः ।
प्रशशंसुः प्रशस्तव्यौ गायमानौ कुशीलवौ ॥ 16 ॥
अहो गीतस्य माधुर्यं श्लोकानां च विशेषतः ।
चिरनिर्वृत्तमप्येतत्प्रत्यक्षमिव दर्शितम् ॥ 17 ॥
प्रविश्य तावुभौ सुष्ठु भावं सम्यगगायताम् ।
सहितौ मधुरं रक्तं सम्पन्नं स्वरसम्पदा ॥ 18 ॥
एवं प्रशस्यमानौ तौ तपश्श्लाघ्यैर्महात्मभिः ।
संरक्ततरमत्यर्थं मधुरं तावगायताम् ॥ 19 ॥
प्रीतः कश्चिन्मुनिस्ताभ्यां संस्थितः कलशं ददौ ।
प्रसन्नो वल्कलं कश्चिद्ददौ ताभ्यां महायशाः ॥ 20 ॥
आश्चर्यमिदमाख्यानं मुनिना सम्प्रकीर्तितम् ।
परं कवीनामाधारं समाप्तं च यथाक्रमम् ॥ 21 ॥
अभिगीतमिदं गीतं सर्वगीतेषु कोविदौ ।
आयुष्यं पुष्टिजनकं सर्वश्रुतिमनोहरम् ॥ 22 ॥
प्रशस्यमानौ सर्वत्र कदाचित्तत्र गायकौ ।
रथ्यासु राजमार्गेषु ददर्श भरताग्रजः ॥ 23 ॥
स्ववेश्म चानीय तदा भ्रातरौ स कुशीलवौ ।
पूजयामास पूजार्हौ रामश्शत्रुनिबर्हणः ॥ 24 ॥
आसीनः काञ्चने दिव्ये स च सिंहासने प्रभुः ।
उपोपविष्टस्सचिवैर्भ्रातृभिश्च परन्तपः ॥ 25 ॥
दृष्ट्वा तु रूपसम्पन्नौ तावुभौ नियतस्तथा ।
उवाच लक्ष्मणं रामश्शत्रुघ्नं भरतं तदा ॥ 26 ॥
श्रूयतामिदमाख्यानमनयोर्देववर्चसोः ।
विचित्रार्थपदं सम्यग्गायकौ तावचोदयत् ॥ 27 ॥
तौ चापि मधुरं रक्तं स्वञ्चितायतनिस्वनम् ।
तन्त्रीलयवदत्यर्थं विश्रुतार्थमगायताम् ॥ 28 ॥
ह्लादयत्सर्वगात्राणि मनांसि हृदयानि च ।
श्रोत्राश्रयसुखं गेयं तद्बभौ जनसंसदि ॥ 29 ॥
इमौ मुनी पार्थिवलक्षणान्वितौ कुशीलवौ चैव महातपस्विनौ ।
ममापि तद्भूतिकरं प्रवक्ष्यते महानुभावं चरितं निबोधत ॥ 30 ॥
ततस्तु तौ रामवचःप्रचोदितावगायतां मार्गविधानसम्पदा ।
स चापि रामः परिषद्गतः शनैर्बुभूषयासक्तमना बभूव ॥ 31 ॥
इत्यार्षे श्रीमद्रामायणे वाल्मीकीय आदिकाव्ये बालकाण्डे चतुर्थस्सर्गः ॥
śrīmadvālmīkīya rāmāyaṇe bālakāṇḍam |
atha caturthassargaḥ |
prāptarājyasya rāmasya vālmīkirbhagavānṛṣiḥ |
cakāra caritaṃ kṛtsnaṃ vicitrapadamātmavān || 1 ||
caturviṃśatsahasrāṇi ślokānāmuktavānṛṣiḥ |
tathā sargaśatānpañca ṣaṭkāṇḍāni tathottaram || 2 ||
kṛtvāpi tanmahāprājñassabhaviṣyaṃ sahottaram |
cintayāmāsa konvetatprayuñjīyāditi prabhuḥ || 3 ||
tasya cintayamānasya maharṣerbhāvitātmanaḥ |
agṛhṇītāṃ tataḥ pādau muniveṣau kuśīlavau || 4 ||
kuśīlavau tu dharmajñau rājaputrau yaśasvinau |
bhrātarau svarasampannau dadarśāśramavāsinau || 5 ||
sa tu medhāvinau dṛṣṭvā vedeṣu pariniṣṭhitau |
vedopabṛṃhaṇārthāya tāvagrāhayata prabhuḥ || 6 ||
kāvyaṃ rāmāyaṇaṃ kṛtsnaṃ sītāyāścaritaṃ mahat |
paulastyavadhamityeva cakāra caritavrataḥ || 7 ||
pāṭhye geye ca madhuraṃ pramāṇaistribhiranvitam |
jātibhissaptabhirbaddhaṃ tantrīlayasamanvitam || 8 ||
rasaiśśṛṅgārakāruṇyahāsyavīrabhayānakaiḥ |
raudrādibhiśca saṃyuktaṃ kāvyametadagāyatām || 9 ||
tau tu gāndharvatattvajñau mūrchanāsthānakovidau |
bhrātarau svarasampannau gandharvāviva rūpiṇau || 10 ||
rūpalakṣaṇasampannau madhurasvarabhāṣiṇau |
bimbādivoddhṛtau bimbau rāmadehāttathā¶u || 11 ||
tau rājaputrau kārtsnyena dharmyamākhyānamuttamam |
vācovidheyaṃ tatsarvaṃ kṛtvā kāvyamaninditau || 12 ||
ṛṣīṇāṃ ca dvijātīnāṃ sādhūnāṃ ca samāgame |
yathopadeśaṃ tattvajñau jagatussusamāhitau || 13 ||
mahātmānau mahābhāgau sarvalakṣaṇalakṣitau |
tau kadācitsametānāmṛṣīṇāṃ bhāvitātmanām |
āsīnānāṃ samīpasthāvidaṃ kāvyamagāyatām || 14 ||
tacchrutvā munayassarve bāṣpaparyākulekṣaṇāḥ |
sādhusādhviti tāvūcuḥ paraṃ vismayamāgatāḥ || 15 ||
te prītamanasassarve munayo dharmavatsalāḥ |
praśaśaṃsuḥ praśastavyau gāyamānau kuśīlavau || 16 ||
aho gītasya mādhuryaṃ ślokānāṃ ca viśeṣataḥ |
ciranirvṛttamapyetatpratyakṣamiva darśitam || 17 ||
praviśya tāvubhau suṣṭhu bhāvaṃ samyagagāyatām |
sahitau madhuraṃ raktaṃ sampannaṃ svarasampadā || 18 ||
evaṃ praśasyamānau tau tapaśślāghyairmahātmabhiḥ |
saṃraktataramatyarthaṃ madhuraṃ tāvagāyatām || 19 ||
prītaḥ kaścinmunistābhyāṃ saṃsthitaḥ kalaśaṃ dadau |
prasanno valkalaṃ kaściddadau tābhyāṃ mahāyaśāḥ || 20 ||
āścaryamidamākhyānaṃ muninā samprakīrtitam |
paraṃ kavīnāmādhāraṃ samāptaṃ ca yathākramam || 21 ||
abhigītamidaṃ gītaṃ sarvagīteṣu kovidau |
āyuṣyaṃ puṣṭijanakaṃ sarvaśrutimanoharam || 22 ||
praśasyamānau sarvatra kadācittatra gāyakau |
rathyāsu rājamārgeṣu dadarśa bharatāgrajaḥ || 23 ||
svaveśma cānīya tadā bhrātarau sa kuśīlavau |
pūjayāmāsa pūjārhau rāmaśśatrunibarhaṇaḥ || 24 ||
āsīnaḥ kāñcane divye sa ca siṃhāsane prabhuḥ |
upopaviṣṭassacivairbhrātṛbhiśca parantapaḥ || 25 ||
dṛṣṭvā tu rūpasampannau tāvubhau niyatastathā |
uvāca lakṣmaṇaṃ rāmaśśatrughnaṃ bharataṃ tadā || 26 ||
śrūyatāmidamākhyānamanayordevavarcasoḥ |
vicitrārthapadaṃ samyaggāyakau tāvacodayat || 27 ||
tau cāpi madhuraṃ raktaṃ svañcitāyatanisvanam |
tantrīlayavadatyarthaṃ viśrutārthamagāyatām || 28 ||
hlādayatsarvagātrāṇi manāṃsi hṛdayāni ca |
śrotrāśrayasukhaṃ geyaṃ tadbabhau janasaṃsadi || 29 ||
imau munī pārthivalakṣaṇānvitau kuśīlavau caiva mahātapasvinau |
mamāpi tadbhūtikaraṃ pravakṣyate mahānubhāvaṃ caritaṃ nibodhata || 30 ||
tatastu tau rāmavacaḥpracoditāvagāyatāṃ mārgavidhānasampadā |
sa cāpi rāmaḥ pariṣadgataḥ śanairbubhūṣayāsaktamanā babhūva || 31 ||
ityārṣe śrīmadrāmāyaṇe vālmīkīya ādikāvye bālakāṇḍe caturthassargaḥ ||
🕉️ This is the original Sanskrit rendered in Telugu script.
Pronunciation is identical to the Sanskrit Devanagari version.